Strategie rozvoje Dobrovolného svazku obcí MIKROREGION LABSKÉ SKÁLY IČO: 70909695 na období let 2009-2013 Dokončení aktualizace strategie rozvoje: listopad 2008
Aktualizace strategie byla podpořena Ústeckým krajem v roce 2008 v rámci Programu obnovy venkova Ústeckého kraje 2008
OBSAH 1. Úvod...7 1.1 Historie vzniku mikroregionu... 7 1.2 Dosavadní strategické dokumenty mikroregionu... 7 1.2.1 Původní strategie mikroregionu...7 1.2.2 Srovnání strategie mikroregionu a MAS...7 1.2.3 Strategie udrţitelného rozvoje Ústeckého kraje...8 1.3 Spolupráce mikroregionu... 8 2. Analytická část... 9 2.1 Situační analýza... 9 2.1.1 Základní charakteristika území... 9 2.1.2 Obyvatelstvo a sídelní struktura...10 2.1.3 Občanská vybavenost, zázemí a sluţby...11 2.1.4 Doprava a technická infrastruktura...12 2.1.5 Ekonomika...13 2.1.6 Zemědělství...15 2.1.7 Ţivotní prostředí...17 2.2 SWOT analýza...18 2.2.1 Silné stránky...18 2.2.2 Slabé stránky...19 2.2.3 Příleţitosti...20 2.2.4 Ohroţení... 21 3. Strategická část...22 3.1. Vize...23 3.2. Priority a cíle...23 3.2.1 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury (A)...23 3.2.2 Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a sluţeb (B)...24 3.2.3 Zázemí pro občany (C)...24 3.2.4 Cestovní ruch (D)... 25 3.2.5 Ţivotní prostředí a péče o krajinu (E)...25 3.2.6 Spolupráce (F)...26 3.3 Opatření...27 A. Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury 3.3.1 Budování a obnova technické infrastruktury...27 3.3.2 Doprava a dopravní obsluţnost...27 B. Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a služeb 3.3.3 Zkvalitnění ţivota v mikroregionu...28 3.3.4 Zkvalitnění bydlení...28 3.3.5 Sluţby...29 3.3.6 Podpora podnikání a zaměstnanosti...29 C. Zázemí pro občany 3.3.7 Vybudování zázemí...30 3.3.8 Podpora činnosti dětí a mládeţe...31 3.3.9 Pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí...31 D Cestovní ruch 3
3.3.10 Rozvoj sítě tras a stezek včetně značení a přeshraničního propojení...32 3.3.11 Modernizace stávajících a vytvoření nových volnočasových nabídek...32 3.3.12 Marketing cestovního ruchu...33 E Životní prostředí a péče o krajinu 3.3.13 Zlepšení kvality vod...34 3.3.14 Doplnění a péče o veřejnou zeleň, obnova lesů...34 3.3.15 Ekologická výchova...35 3.3.16 Péče o krajinu...35 F Spolupráce 3.3.17 Mezisektorová regionální spolupráce...36 3.3.18 Nadregionální spolupráce...37 3.3.19 Přeshraniční spolupráce...38 4. Implementační část...39 4.1. Akční plán...40 4.1.1 Implementace pro mikroregion...40 Záměry vhodné k realizaci v období 2009 2010...41 Záměry vhodné k realizaci v období 2011 2013...42 4.1.2 Implementace pro jednotlivé obce mikroregionu...42 Záměry vhodné k realizaci v období 2009 2010......42 Záměry vhodné k realizaci v období 2011 2013...45 4.2. Organizační struktura...45 4.3. Systém financování... 47 4.4 Návrh zhodnocení strategie (kvantifikace výsledků a posouzení, zda vedou ke stanoveným cílům)...48 Přílohy Příloha č.1: Zásobník projektů samostatný dokument Další přílohy: Příloha č.2: Seznam tabulek Příloha č.3: Seznam zkratek Příloha č.2: Seznam členů pracovní skupiny pro zpracování strategie 4
Obr. č. 1: Vymezení mikroregionu v rámci Ústeckého kraje a pohraničí 5
Obr. č. 2: Vymezení mikroregionu Labské skály a partnerského Správního společenství Königstein 6
1. ÚVOD 1.1 Historie vzniku mikroregionu Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Labské skály byl zaloţen v roce 2001 za účelem společného řešení problémů přesahujících rámec jedné obce a zároveň společného rozvoje území v oblasti hospodářství, kultury, sportu a cestovního ruchu. V roce 2001 byla zpracována Strategie rozvoje Mikroregionu Labské skály. V uplynulých sedmi letech se situace v zájmovém území značně změnila. Jedná se jak o změny vycházející ze zájmového území (otevření dálnice D 8 Praha Dráţďany v úseku Ústí n. L. - Pirna), tak o změny vnějšího prostředí (vstup ČR do EU, Schengenská dohoda otevření hranic apod.). V roce 2008 se proto zástupci obcí rozhodli nechat zpracovat aktualizaci strategie rozvoje mikroregionu včetně zásobníku projektů. 1.2 Dosavadní strategické dokumenty mikroregionu a vztah k ostatním strategickým dokumentům (Strategie mikroregionu, Strategie MAS, Strategie rozvoje ÚK) 1.2.1 Původní strategie mikroregionu První strategii rozvoje mikroregionu Labské skály (dále jen mikroregion) nechali jeho zástupci pro své území zpracovat v roce 2001. Základním impulsem pro tvorbu tohoto dokumentu byla zejména existence společných specifických problémů, přesahujících rámec jednotlivých obcí, a tedy potřeba vzniku společného nástroje pro budoucí koordinovaný rozvoj zájmového území. Od doby zpracování první strategie se podstatně změnily podmínky v rámci mikroregionu i vnější podmínky ovlivňující dění v mikroregionu. Větší důraz je kladen na ochranu ţivotního prostředí, vlivem dostavby dálnice D 8 vznikly další poţadavky na dopravní infrastrukturu a po vstupu ČR do EU se rozšířily moţnosti přeshraniční spolupráce. Naproti tomu mnoho projektů zařazených do zásobníku projektů mikroregionu v roce 2001 nebo po jeho aktualizaci v roce 2004 neztratilo nic na své aktuálnosti a vzhledem k nedostatku finančních prostředků na jejich financování v zásobníku nadále zůstávají. 1.2.2 Srovnání strategie mikroregionu a strategie MAS Na stejném území jako mikroregion působí MAS Labské skály, občanské sdruţení (dále jen MAS 1 ). V roce 2008 byla aktualizována integrovaná strategie MAS z roku 2006 na tzv. Integrovaný strategický plán území (včetně zásobníku projektů). Priority mikroregionu a MAS Labské skály se překrývají oba rozvojové dokumenty mají 6 priorit, z toho jsou 4 shodné. Ve strategii mikroregionu byla první prioritou zvolena dopravní a technická infrastruktura. Tato problematika záměrně není řešena ve strategii MAS. Jednou z dalších priorit mikroregionu je ţivotní prostředí a péče o krajinu. Ve strategii MAS byla upřednostněna priorita zemědělství (s vazbou na ochranu ţivotního prostředí a péči o krajinu), zařazena byla rovněţ priorita Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Priority Cestovní ruch, Rozvoj obcí a občanské sluţby, Zázemí pro občany a Spolupráce jsou zařazeny do obou strategií. Obě strategie jsou zpracovány na období 5 let. 1 Místní akční skupiny působí v rámci celé ČR i v Evropě se stejným cílem: rozvíjet venkovský region. Kaţdá MAS musí mít zpracovaný Integrovaný strategický plán území (ISPÚ). 7
Strategie mikroregionu je více zaměřena na plánování investičních projektů, i kdyţ v ní nechybí ani tzv. měkké (neinvestiční) projekty. V zásobníku mikroregionu jsou zařazeny téměř výhradně projekty obcí. Strategie MAS obsahuje mnohem vyšší podíl měkkých (neinvestičních) projektů, velký důraz klade na práci s veřejností a komunitní spolupráci. 1.2.3 Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Strategie rozvoje Ústeckého kraje je komplexním dokumentem pro rozvoj území celého kraje na období 2006 2020. Strategie rozvoje kraje jako vyššího územního celku zahrnuje rozvoj veškerých tématických oblastí - ekonomické, hospodářské, sociální, ţivotního prostředí aj. Strategie mikroregionu Labské skály se omezuje na vybrané priority. Strategie mikroregionu je v souladu se strategií kraje; v obou dokumentech se shodují některé strategické cíle. Shoda strategií Ústeckého kraje a mikroregionu: Cestovní ruch priorita E), strategické cíle: 1) zvýšit podíl investic do udrţitelných forem cestovního ruchu 2) Zvýšit lůţkovou kapacitu ubytovacích zařízení turistického ruchu na 1000 obyvatel. Revitalizace obcí a měst priorita C), strategické cíle: 2) Zvýšit počet dokončených bytů na tisíc obyvatel o 70 % do r. 2020 v Ústeckém kraji. 3) Nárůst podílu pořízených investic na obnovu kulturních a technických památek měst a obcí Ústeckého kraje do r. 2020. Ochrana životního prostředí priorita B), strategické cíle: 3) Zvýšit podíl obcí do 2000 ekvivalentních obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod do r. 2020. 6) Dobudovat a zkvalitnit systém cyklotras v Ústeckém kraji do r. 2020. 1.3 Dosavadní spolupráce mikroregionu Mikroregion v posledních letech rozvíjí spolupráci především se čtyřmi partnery. Nejuţší spolupráce funguje s Místní akční skupinou Labské skály, kde se aktivity mikroregionu a MAS navzájem doplňují. Na české straně se dále rozvíjí spolupráce s nedalekým dobrovolným svazkem obcí mikroregionem Milada (10 obcí od Trmic po Krupku) a se společností České Švýcarsko, o. p. s., která se zabývá rozvojem cestovního ruchu v oblasti Českého Švýcarska. Přeshraniční spolupráce funguje se Správním společenstvím Königstein (5 obcí v saském pohraničí), v červnu 2005 byla podepsána oficiální dohoda o spolupráci obou území. Spolupráce na české i německé straně se týká především cestovního ruchu, kulturních a sportovních aktivit. Spolupráci se všemi partnery je potřeba dále rozvíjet a rozšířit. Více o tématu spolupráce je uvedeno v kapitole 3.2.6 priorita Spolupráce. Vedle vzájemné spolupráce jednotlivých obcí mikroregionu je důleţitá i spolupráce uvnitř regionu s těmi, kterých se rozvoj regionu týká - s obyvateli, podnikateli a sdruţeními na území mikroregionu. To se v mikroregionu daří právě díky provázání jeho aktivit s aktivitami MAS. 8
2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Situační analýza Situační analýza je text, jehoţ cílem je komplexně zmapovat dané území. Kvalitní popsání stavu je východiskem pro správné stanovení strategických směrů a cílů. 2.1.1 Základní charakteristika území Území mikroregionu Labské skály tvoří katastrální území devíti obcí, jeţ leţí v severní části okresu Ústí n. Labem (Libouchec, Petrovice, Povrly, Ryjice, Tisá, Velké Chvojno) a v jiţní části okresu Děčín (Dobkovice, Jílové, Malšovice). Území jmenovaných obcí leţí v Ústeckém kraji a je začleněno do Euroregionu Elbe Labe. Katastry obcí Petrovice, Tisá a Jílové bezprostředně sousedí se Saskem. Rozloha zájmového území činí cca 192 km², dohromady ţije v jeho obcích 13 468 obyvatel (k 31. 12. 2007). Největší je město Jílové, ve kterém ţije 5 273 obyvatel, nejmenší je obec Ryjice se 189 obyvateli. Přirozené centrum tvoří Jílové, jediné město v mikroregionu, které má nejvyšší počet obyvatel, největší rozlohu katastrálního území i největší hustotu zalidnění. Obec Počet částí obcí Počet katastrů Rozloha (ha) Počet obyvatel Hustota zalidnění na 1 km 2 Dobkovice 4 2 575 684 118,96 Jílové 6 4 3 657 5 273 144,19 Libouchec 4 3 2 801 1 869 66,73 Malšovice 7 5 1 305 827 63,37 Petrovice 6 4 5 234 842 16,09 Povrly 12 10 2 557 2 191 85,67 Ryjice 1 1 159 189 118,87 Tisá 4 2 1 186 833 70,24 Velké Chvojno 6 6 1 713 760 44,37 Mikroregion Labské skály 35 37 19 187 13 468 70,19 Tabulka č. 1: Základní charakteristika území (k 31. 12. 2007) Zdroj: ČSÚ Území mikroregionu patří do oblasti Českého Švýcarska. Návštěvníkům má určitě co nabídnout k návštěvě je láká velmi rozmanitá a členitá krajina od břehů Labe přes nejrůznější vrcholy Českého středohoří či Děčínské vrchoviny směrem ke státní hranici se Saskem, kde se otvírá úchvatné panorama Tiských stěn a Děčínského Sněţníku. Geografická poloha můţe být chápána jako významný rozvojový faktor území. Samotný mikroregion Labské skály zahrnuje z hlediska regionálních vztahů dvě poměrně odlišné územní jednotky, obce podél řeky Labe Povrly, Dobkovice a Malšovice a obce poloţené na Děčínské vrchovině. Sídlo mikroregionu je v jediném městě v zájmovém území, v Jílovém. Jedním z faktorů spojujících území mikroregionu je skutečnost, ţe malé obce leţící mezi dvěmi velkými městy (Ústí n. L. a Děčín) pociťují nedostatek zájmu obou měst o problémy, které přesahují rámec obcí. To bylo zásadním impulsem ke sdruţení obcí do mikroregionu. Pohraničí v ČR se vyznačuje i další nepříznivou charakteristikou, a tou je vykořeněnost obyvatel, kteří sem přišli z jiných oblastí republiky. Skutečnost, ţe se zde 9
střední generace často necítí být doma, společně s nedostatečnou nabídkou pracovních míst a omezenými moţnostmi sportovního a kulturního vyţití především v osadách jednotlivých obcí negativně ovlivňuje kvalitu ţivota v regionu. V posledních letech se ovšem image mikroregionu zlepšuje. V jednotlivých obcích přibývá akcí pro veřejnost, jsou pořádány slavnosti, obnovovány tradice. To přispívá ke spokojenosti obyvatel a zároveň ke zvýšení zájmu návštěvníků o region. 2.1.2 Obyvatelstvo a sídelní struktura Obyvatelstvo Pohraniční mikroregion s venkovským charakterem charakterizuje malá hustota zalidnění. Počet obyvatel od roku 2001 vzrostl o 6,6% (viz tabulka č. 3). Mírný přírůstek je dán jednak přirozeným přírůstkem obyvatel (nově narozené děti), jednak počtem přistěhovaných lidí do některé z obcí mikroregionu. K pozitivnímu přírůstku obyvatel přispěl současný trend bydlení na vesnici společně se snahou obcí nabízet další moţnosti kvalitního bydlení. Obec Počet obyvatel Rozloha Hustota obyv. rok 2001 k 1.1.2006 k 1.1.2008 km 2 2001 2008 Dobkovice 650 656 684 5,75 113,04 118,96 Jílové 5 259 5 292 5273 36,57 143,81 144,19 Libouchec 1 683 1 789 1869 28,01 60,09 66,73 Malšovice 723 795 827 13,05 55,4 63,37 Petrovice 622 758 842 52,34 11,88 16,09 Povrly 2 109 2 221 2191 25,57 82,48 85,67 Ryjice 196 188 189 1,59 123,27 118,87 Tisá 674 794 833 11,86 56,83 70,24 V. Chvojno 662 740 760 17,13 38,65 44,37 Celkem 12 578 13 233 13468 191,87 65,55 70,19 Tabulka č. 2: Vývoj počtu obyvatel a hustoty zalidnění mikroregionu Zdroj: ČSÚ Věková skladba obyvatel je zatím příznivá, pouze v Povrlech přesahuje průměrný věk obyvatel hranici 40 let. Č. Název obce Počet obyvatel k 1.1.2008 Průměrný věk k 1.1.2008 muţi ţeny celkem muţi ţeny celkem 1. Dobkovice 371 313 684 38,6 38,1 38,4 2. Jílové 2 617 2 656 5 273 37,3 40,1 38,7 3. Libouchec 980 889 1 869 38,0 39,9 38,9 4. Malšovice 418 409 827 35,8 38,3 37,1 5. Petrovice 427 415 842 35,0 35,3 35,1 6. Povrly 1 071 1 120 2 191 38,5 41,9 40,3 7. Ryjice 101 88 189 37,3 40,9 39,0 8. Tisá 418 415 833 37,3 41,1 39,2 9. Velké Chvojno 384 376 760 36,6 38,0 37,3 Tabulka č.3: Počet obyvatel mikroregionu muţi a ţeny - a průměrný věk Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008 10
Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2001-2008 v porovnání s rokem 2001 poklesla. V roce 2001 se míra nezaměstnanosti v ČR pohybovala na úrovni 8,0%, v r. 2007 to bylo 6,0% a ve 3. čtvrtletí 2008 5,2% (zdroj: ČSÚ). Ústecký kraj ovšem tradičně patří k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (v říjnu 2008 dosáhla nezaměstnanost v kraji 9,2%). V rámci kraje má v současné době nejvyšší nezaměstnanost okres Most, po něm okres Děčín. K 31. 10. 2008 vykazoval okres Děčín míru nezaměstnanosti 9,8% a okres Ústí n. L. 9,2% (zdroj: Úřad práce Ústí n. L.). Také na území mikroregionu je proto míra nezaměstnanosti v porovnání s republikovým průměrem vyšší, coţ je dáno nedostatečnou nabídkou práce v některých obcích mikroregionu. Tento problém nevyřeší mnohdy ani blízkost velkých měst, protoţe především občané s niţší úrovní vzdělanosti nalézají uplatnění na trhu práce velmi obtíţně. Vzhledem k plánovanému propouštění zaměstnanců podniků a firem v rámci celé ČR na konci roku 2008, tedy i v Ústeckém kraji a mikroregionu (např. firma Měď Povrly) dojde ovšem opět k nárůstu nezaměstnanosti. Sídelní struktura Mikroregion Labské skály je tvořen 9 administrativně samostatnými obcemi, které dohromady zahrnují 35 částí obcí. Sídelní struktura prošla za posledních 60 let výraznou transformací, a to především v důsledku rozsáhlého populačního úbytku po skončení 2. světové války. Charakteristickým znakem mikroregionu je počet středně velkých obcí (500-999 obyvatel) a malých měst. Územní jednotka Počet obcí Počet částí obcí Počet částí obcí na 1 obec Průměrná rozloha (km 2 ) na 1 obec na 1 část obce Mikroregion Labské skály 9 35 3,9 21,3 5,5 Okres Ústí nad Labem 23 102 4,4 17,6 4,0 Okres Děčín 52 191 3,7 17,5 4,8 Česká republika 6 258 14 957 2,4 12,6 5,3 Tabulka č. 4: Základní charakteristika sídelního systému Zdroj: ČSÚ, k 30. 6. 2008 2.1.3 Občanská vybavenost, zázemí a služby Občanská vybavenost, zázemí a sluţby pro občany představují velmi důleţité faktory ovlivňující kvalitu ţivota obyvatel rozvoji území. Zařízení občanské vybavenosti jsou důleţitá i pro rozvoj cestovního ruchu a v důsledku tedy k zajištění příjmu obyvatel. Úroveň a rozsah občanského vybavení v obcích jsou přímo úměrné velikosti obcí. Stavební úřad je v Jílovém, Povrlech a Libouchci. Kromě Ryjic funguje v kaţdé obci mateřská škola (v Jílovém a Povrlech dvě MŠ) a alespoň 1. stupeň základní školy (1. 4. třída ZŠ). V Jílovém, Libouchci, Povrlech a Tisé funguje rovněţ 2. stupeň ZŠ (5. 9. třída). Dostatečný počet ordinací praktických lékařů je v Jílovém, Povrlech a Tisé. Domy s pečovatelskou sluţbou jsou v současné době v Jílovém, Libouchci, Povrlech a Tisé. Jejich vybudování je plánováno v Malšovicích, Petrovicích a ve Velkém Chvojně. Přehled zařízení občanské vybavenosti ukazují tabulky č. 5 a 6. Všechny obce mají vysokorychlostní připojení k internetu, v knihovnách poskytují internetové sluţby pro veřejnost. V Ryjicích funguje Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) a v Tisé galerie. 11
Obec Lékař. ordinace Lékárna DPS Tělocvična Hřiště se správcem Sport. zařízení se správcem Stadion Koupaliště a bazény Dobkovice: 0 0 0 1 1 0 0 0 Jílové 7 1 1 3 4 1 3 2 Libouchec 4 1 1 0 1 4 0 0 Malšovice 0 0 0 0 2 0 0 1 Petrovice 2 1 0 1 1 2 0 0 Povrly 6 1 1 1 1 1 1 3 Ryjice 1 0 0 0 0 0 0 0 Tisá 4 0 1 1 1 1 0 0 Velké Chvojno 2 0 0 0 1 1 0 0 Tabulka č. 5: Přehled zařízení občanské vybavenosti Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008 Obec Veřejná knihovna Kulturní zařízení Sakrální stavba Mateřská škola ZŠ 1. stupeň ZŠ 2. stupeň Pošta Dobkovice: 1 1 0 1 1 0 Jílové 1 1 1 2 0 1 1 Libouchec 1 1 3 1 0 1 1 Malšovice 1 2 1 1 1 0 Petrovice 1 0 2 1 1 0 1 Povrly 1 2 2 2 0 1 1 Ryjice 1 0 0 0 0 0 Tisá 1 0 1 1 0 1 Velké Chvojno 1 0 1 1 1 0 1 Tabulka č. 6: Přehled zařízení občanské vybavenosti a sakrálních staveb Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008 Fungování mateřských a základních škol v jednotlivých obcích je velmi důleţitým faktorem pro rozvoj regionu, čehoţ jsou si představitelé mikroregionu dobře vědomi. Neméně důleţitá je přítomnost malých místních prodejen ve všech obcích a některých osadách (potraviny nebo smíšené zboţí). Podstatné pro obyvatele obcí je rovněţ udrţení ordinací lékařů v místě, a dále fungování kulturních a sportovních zařízení. Součástí rozvoje obcí je péče o kulturní a přírodní dědictví regionu. Záchrana památkově chráněných nebo cenných staveb, církevních staveb, drobných sakrálních památek a dalších zajímavých prvků v obcích i krajině je důleţitá pro atraktivitu regionu i spokojenost jeho obyvatel. V této oblasti je rovněţ prostor pro mezisektorovou spolupráci a spolupráci s veřejností (aktivity typu zachraňte svoji kapličku často organizují občanská sdruţení se zapojením veřejnosti). 2.1.4 Doprava a technická infrastruktura Území mikroregionu ovlivňují malé vzdálenosti ke krajskému městu Ústí nad Labem a okresnímu městu Děčín. Velká města v blízkosti nabízejí jak pracovní příleţitosti, tak moţnosti kulturního a sportovního vyţití a zásobování. Dosaţitelnost obou měst je z pohledu mikroregionu velmi rozdílná. Pro silniční dopravu je významný dostavěný úsek dálnice D 8 (úsek Ústí nad Labem Petrovice - státní hranice ( Dráţďany)). Dálnice 12
urychlila dosaţení mikroregionu z Dráţďan, přinesla ovšem i negativní jevy, především zhuštění provozu na trase Libouchec Jílové, případně směrem na Ústí n. L. Významné jsou dále dvě hlavní komunikace, silnice I.třídy č. I/13 (Děčín - Jílové - Libouchec - Ústí n L.) a č. I/30 (Ústí n. L. - Povrly - Dobkovice - Malšovice - Děčín). Územím dále prochází jedna z hlavních ţelezničních tratí ČR ve směru (Dráţďany - ) Děčín - Dobkovice - Povrly - Ústí nad Labem - Praha (- Vídeň). Výhodnou polohu z hlediska dosaţitelnosti velkých měst mají obce Povrly, Dobkovice, Jílové a Libouchec, leţící přímo na jedné nebo více hlavních komunikací. Ostatní obce, ale i osady čtyř obcí zmíněných výše uţ nemohou těţit z dobré dosaţitelnosti velkých měst. Na druhé straně nejsou vystaveny nadměrné zátěţi vlivem osobní a nákladní dopravy (vyjma Petrovic, kde je státní hraniční přechod do SRN). 2.1.8 Ekonomika Zájmové území patří v rámci ČR ke strukturálně slabým regionům, které charakterizuje především nadprůměrná nezaměstnanost, niţší úroveň vzdělání obyvatelstva, niţší aktivity podnikatelů, s čímţ souvisí omezená nabídka potenciálních zaměstnavatelů a nízká daňová výtěţnost. Na utváření ekonomické základny v mikroregionu měla bezprostřední vliv poloha v dosahu ústecké a děčínské průmyslové aglomerace. Dalším významným faktorem ovlivňujícím strukturu zaměstnanosti ve sledovaném území je historická průmyslová tradice řady obcí v regionu. Charakter území byl utvářen také zemědělskou výrobou. S útlumem jak průmyslové, tak zemědělské výroby na území mikroregionu se sniţuje také míra jejich vlivu na region. Přehled firem podle počtu zaměstnanců Obec 6-9 10-19 20-24 25-49 50-100 nad 100 Dobkovice 0 1 0 1 0 0 Jílové 5 8 3 4 2 1 Libouchec 4 0 0 3 0 0 Malšovice 1 2 0 1 0 0 Petrovice 6 4 0 1 0 0 Povrly 6 3 2 0 0 1 Ryjice 0 0 0 0 0 1 Tisá 2 1 2 2 1 1 V. Chvojno 3 2 0 2 0 0 Tabulka č. 7: Přehled firem podle počtu zaměstnanců Zdroj: ČSÚ (Pozn.: Do přehledu byly zahrnuty i obecní úřady a základní školy.) Významnější vliv z hlediska zaměstnanosti obyvatel mají dnes pouze firmy SCA Packaging, s. r. o. v Jílovém (výroba obalů, více neţ 500 zaměstnanců), Měď Povrly, a. s. (výroba neţelezných kovů, více neţ 250 zaměstnanců), firma BURG Schliessysteme v Tisé (více neţ 100 zaměstnanců) a Léčebna dlouhodobě nemocných v Ryjicích (více neţ 100 zaměst.). Dále je v regionu zastoupen stavební průmysl, výroba obalů, zpracování kovů, opravy automobilů a strojů, autobusová doprava, pohostinství, zemědělství a řada drobných ţivnostníků s nejrůznějším zaměřením činnosti. Na území mikroregionu působí rovněţ několik větších zemědělských firem (např. ve Velkém Chvojně a v Malšovicích), menší farmy lze nalézt v katastru kaţdé obce. U většiny zemědělských subjektů se v porovnání s minulostí podstatně sníţil stav chovaných zvířat, rozsah obhospodařovaných pozemků, došlo k omezení produkce a tím i ke sníţení počtu 13
pracovních míst. Dnešním trendem je orientace na péči o krajinu, případně hledání dalších zdrojů příjmů v rámci nezemědělské činnosti např. ve formě údrţby veřejné zeleně, udrţování silnic v zimě nebo provozování agroturistiky apod. Význam terciární sféry - sluţeb - se naopak v poslední době zvyšuje. Je zřejmé, ţe pro území mikroregionu není řešením návrat k průmyslové tradici, ale právě rozvoj sluţeb, především v rámci cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Zde je zapotřebí realizovat nejen investiční záměry, ale rovněţ neinvestiční, jako jsou různé akce pro veřejnost nebo např. vydání propagačních materiálů. Jen tak dojde k celkovému oţivení regionu a tím k posílení hospodářství. K 30. 6. 2008 působilo na území mikroregionu celkem 2 405 ekonomicky aktivních subjektů, coţ je o 273 subjektů méně neţ v pololetí roku 2006 (viz tabulka č. 7). Tento pro mikroregion nepříznivý vývoj odpovídá trendu v celé republice; příčinou je nepříznivá ekonomická situace a malá ochota státu podporovat malé a střední podnikání. Počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel v produktivním věku je v řešeném území ve srovnání s okresní i celorepublikovou úrovní podprůměrný, coţ nepřímo svědčí o nízké míře podnikatelské aktivity v území mikroregionu. Tento stav byl do jisté míry zapříčiněn nejenom předchozí průmyslovou specializací celé oblasti, ale i niţší úrovní vzdělanosti místní populace. Někteří drobní podnikatelé zrušili ţivnost a nechali se zaměstnat (proto se postupně sniţuje míra nezaměstnanosti). Obec Počet ekonomických subjektů 2006 Počet ekonomických subjektů 2008 Dobkovice 114 90 Jílové 1 066 932 Malšovice 179 160 Libouchec 363 324 Petrovice 228 252 Povrly 374 314 Ryjice 53 49 Tisá 171 153 Velké Chvojno 130 131 Celkem 2 678 2 405 Tabulka č. 8: Počet ekonomicky aktivních subjektů Zdroj: ČSÚ, data k 30. 6. 2008 14
V tabulce č. 9 jsou uvedeny ekonomické subjekty podle jednotlivých kategorií. Obec Počet podnik. subjektů celkem 2007 Zeměď., lesnictví, rybolov Průmysl Staveb nictví Doprava a spoje Prodej, opravy motor. vozidel; pohostinství Ostatní obcho dní sluţby Veřejná správa Školst ví a zdravo tnictví Ostatní veřej., sociál.a osobní sluţby Dobkovice 115 7 22 16 4 37 17 1 1 10 Jílové 1093 50 138 167 67 396 160 3 18 94 Libouchec 367 35 55 51 23 110 59 2 6 26 Malšovice 185 19 27 25 15 58 30 1 3 7 Petrovice 268 19 11 21 2 177 23 2 1 12 Povrly 366 40 32 58 7 127 59 2 12 29 Ryjice 55 8 2 8 1 19 9 2 1 5 Tisá 175 10 21 13 9 69 27 2 7 17 Vel Chvojno 144 25 7 24 9 39 27 2 4 7 Celkem 2653 206 293 367 137 1032 411 17 53 207 Tabulka č. 9: Rozdělení ekonomických subjektů podle kategorií. Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. 2007 2.1.6 Zemědělství Úroveň zemědělské výroby je z velké míry předurčena kvalitou přírodních podmínek. S určitým zjednodušením lze přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu vyjádřit cenou zemědělské půdy, která odráţí její produkční schopnost bonitu. Na základě tohoto ukazatele můţeme přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu v MAS Labské skály, s přihlédnutím k ceně půdy v příslušných okresech, hodnotit jako podprůměrné. Dalšími ukazateli, které ovlivňují předpoklady pro rozvoj zemědělství, jsou členitost, svaţitost, stabilita svahů a dostupnost pozemků. Území MAS se vyznačuje různorodostí klimatických podmínek (od klimatického regionu 9 - chladný po 2 teplý). Podíl zemědělské půdy z celkové výměry území mikroregionu v procentech ukazuje tabulka č. 10. Pro území mikroregionu, podobně jako pro další pohraniční regiony, je charakteristický nízký podíl orné půdy a naopak vysoký podíl trvalých travních porostů (louky a pastviny). Zemědělské firmy v regionu hospodaří extenzivně, převládá ţivočišná výroba. Významný podíl na struktuře pozemků ve sledovaném území mají také lesní porosty, zaujímající ve většině obcí více neţ 30% celkové rozlohy jejich katastrálního území, v Jílovém a Tisé je to dokonce cca 60% celkové rozlohy. 15
Obec Celková výměra pozemků (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovoc. sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Zeměděl ská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastav ěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Dobkovice 575 29 14 2 215 261 214 23 10 67 Jílové 3656 459 104 16 489 1068 2270 14 39 266 Libouchec 2801 265 50 1 891 1207 1094 22 28 450 Malšovice 1303 410 27 42 398 877 282 16 18 110 Petrovice 5234 851 5 0 2463 3319 1347 18 21 529 Povrly 2557 43 31 3 1220 1297 935 57 29 239 Ryjice 159 0 4 0 65 70 57 1 2 29 Tisá 1186 38 11 0 300 349 702 12 15 108 Velké Chvojno 1713 382 14 0 925 1321 176 20 19 178 Celkem 19184 2477 260 64 6966 9769 7077 183 181 1976 Tabulka č. 10: Struktura pozemků v mikroregionu Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008 Transformace zemědělství po roce 1989 se zásadním způsobem promítla do zaměstnanosti, majetkových vztahů a územně prostorového uspořádání tohoto sektoru. Před rokem 1989 byly téměř monopolním obhospodařovatelem pozemků ve sledované oblasti státní statky a JZD, které prošly v průběhu 90. let sloţitým procesem privatizace. V současné době jsou hlavními obhospodařovateli soukromé zemědělské podniky, farmy a soukromě hospodařící zemědělci. Dnes se zemědělský sektor ve sledovaném území vyznačuje nízkým podílem zaměstnanosti a nízkou prosperitou většiny zemědělských subjektů. Místy se nacházejí plochy leţící ladem. Většinou se jedná o majetek navrácený restituentům, kteří se o něj nestarají, nebo o plochy nevhodné pro zemědělskou činnost. Extenzivní způsob hospodaření je v souladu s poţadavky na zajištění péče o krajinu na území CHKO. Povolena jsou pouze organická hnojiva, max. 40 kg N/ ha půdy. Velká část území mikroregionu patří do některého ze dvou CHKO (viz bod 2.1.7 Ţivotní prostředí ). Zemědělské podniky nebo soukromě hospodařící rolníci na území mikroregionu udrţují trvalé travní porosty podle zásad agroenvironmentálních opatření MZe ČR, především sečením a spásáním. Důleţitým faktem je skutečnost, ţe po roce 1989 se v území mikroregionu téměř přestala pouţívat hnojiva, s výjimkou organických. K tomu donutil zemědělce zpřísněný reţim v oblasti CHKO společně se stoupajícími cenami hnojiv. Díky tomu se stav ţivotního prostředí v regionu neustále zlepšuje. Zemědělská výroba do venkovského prostoru vţdy patřila, a patřit by měla i nadále, stejně jako zajištění péče o krajinu zemědělci. Po drastickém sníţení stavů hospodářských zvířat, hlavně skotu, po roce 1989, a přechodu k extenzivnímu způsobu hospodaření dnes zemědělci zajišťují potřebnou péči o kulturní krajinu bez větších zásahů do přírody. Pokud plochy nebudou udrţované, zarostou plevelem a nálety. Nebude se ovšem jednat o návrat k původním loukám, ale o vznik nevzhledných, bezcenných ploch. Potom by záměr rozvíjet cestovní ruch a volnočasové aktivity v regionu nemohl být uskutečněn. Někteří ze zemědělců zároveň chovají koně a v omezené míře nabízejí vyjíţďky na koních. V zásobníku projektů jsou zařazeny projekty na rozšíření této nabídky a zlepšení zázemí (např. rekonstrukce sociálního zařízení nebo nové ubytování). 16
S tím souvisí nabídka agroturistiky, pro kterou jsou v území mikroregionu velmi dobré předpoklady. V budoucnosti by mohlo několik farem v regionu provozovat agroturistiku a zároveň si tak zajistit další zdroj příjmů. K tomu patří vytvoření jezdeckých tras na území mikroregionu, o které je rovněţ velký zájem i na saské straně hranice. 2.1.7 Životní prostředí Stav a kvalitu ţivotního prostředí můţeme hodnotit z pohledu čistoty ovzduší, znečištění povrchových i podzemních vod a odpadového hospodářství. Ovzduší a jeho kvalita ve sledovaném území byla v minulosti ovlivněna blízkostí vysoce exponované průmyslové oblasti s velkými zdroji znečištění a koncentrací tepelných elektráren. V letech 1979-1980 došlo k poškození lesních porostů. Stav ovzduší se od 90. let 20. století zlepšuje, zejména v důsledku montáţe odsiřovacích zařízení v tepelných elektrárnách, omezováním či úplným zastavením provozů. Dnešní hodnoty sledované v rámci posuzování kvality ovzduší v Děčíně a v Ústí n. Labem jsou příznivé a aţ na výjimky nepřekračují povolené normy. Vzhledem k tomu, ţe hlavní zdroje znečištění ovzduší na území mikroregionu jiţ řadu let neexistují, lze konstatovat, ţe míra znečištění ovzduší byla v posledních letech minimalizována. Ke zlepšení dochází i u kvality vody, a to zejména výstavbou nových ČOV, zavíráním neekologických provozů a prakticky vyloučením hnojení umělými hnojivy. Zlepšení kvality vody je ovšem patrné především na místních tocích v území mikroregionu. Řeka Labe nevykazuje od r. 2002 ţádné výrazné zlepšení jakosti vody. Podél celého toku Labe je stále v provozu dost průmyslových podniků a některé přítoky Labe (např. Bílina v Ústí n. L.) způsobují, ţe jakost vody v Labi je nadále pouze průměrná. V budoucnosti by ovšem mělo dojít k podstatnému zlepšení jakosti vody v Labi a jeho přítocích, protoţe to nařizuje tzv. Rámcová směrnice EU o vodě. Nakládání s odpady je ve sledované oblasti řešeno svozem na centrální skládky. Na území mikroregionu nenajdeme ţádnou spalovnu odpadu. Řešení odpadového hospodářství je v rámci mikroregionu uspokojivé. Vypovídací schopnost má rovněţ fakt, ţe na území mikroregionu se nachází CHKO Labské pískovce, CHKO České středohoří a přírodní park Východní Krušné hory. Záměry plánované především v oblasti cestovního ruchu, investiční i neinvestiční akce, je tedy nutné nejprve konzultovat s příslušnou správou CHKO a dojít k variantě přijatelné pro obě strany. Celkový stav ţivotního prostředí v mikroregionu se v posledních letech podstatně zlepšil. Tento fakt potvrzuje rovněţ přítomnost některých druhů ptáků (např. tetřívek) a zvířat (jelení zvěř, jezevec, bobr na Labi). Jediným velkým zásahem v poslední době byla výstavba dálnice D8 v úseku Ústí n. Labem - Petrovice. Výstavba měla negativní vliv na přírodu a kulturní krajinu v katastrech obcí Petrovice, Libouchec a Velké Chvojno (především změna rázu krajiny, narušení stability ekosystému, zplodiny a hluk). Po dokončení stavby v roce 2007 se situace ve zmíněné oblasti zklidňuje. Průzkumy totiţ ukázaly, ţe např. ptáci a zvěř si na permanentní hladinu hluku podél silnic zvyknou. Území mikroregionu jako celek nadále zůstává velmi atraktivní a cenné z hlediska ochrany přírody a krajiny. Dobrý stav ţivotního prostředí dává našemu regionu šanci profilovat se jako venkovský region s nabídkou kvalitního bydlení pro jeho obyvatele a s mnoha nabídkami šetrné turistiky pro jeho návštěvníky (klid, zdravé ţivotní prostředí, přírodní a kulturní zajímavosti aj.). 17
2.2 SWOT analýza SWOT analýza je metoda celkového určení pozitivních a negativních stránek mikroregionu. SWOT analýzu tvoří 4 části: 1. silné stránky (Strengths), 2. slabé stránky (Weakness), 3. příleţitosti (Opportunities) a 4. ohroţení (Threat). Silné a slabé stránky jsou vnitřními aspekty území mikroregionu. Příleţitosti a ohroţení jsou faktory vnější, které nepodléhají přímému vlivu mikroregionu. Strategie rozvoje řeší problémy definované jako slabé stránky za vyuţití silných stránek se zřetelem na příleţitosti a ohroţení rozvoje mikroregionu. 2.2.1 Silné stránky Hospodářský rozvoj - Turistická atraktivita oblasti, zejména ve vztahu k jedinečnému přírodnímu potenciálu na území mikroregionu - Poloha mikroregionu na hranicích se SRN a fungující přeshraniční aktivity - Mnoţství turistických cílů na území mikroregionu - Existence ubytovacích kapacit ve většině obcí - Síť turistických a cyklistických tras v regionu - Mapová identifikace cyklotras v území i v sousedním saském pohraničí - Přítomnost malých ţivnostníků v regionu - Přítomnost zemědělských subjektů v kaţdé z 9 obcí (zajištěná péče o krajinu) Infrastruktura - Dokončená dálnice D8 (úsek Ústí nad Labem Dráţďany) - Přítomnost základních a mateřských škol v 8 obcích z 9 - Přítomnost lékařských praxí v obcích - Vyřešené odpadové hospodářství Lidské zdroje - Stabilní stav počtu obyvatel, příznivá věková skladba obyvatel (vysoký podíl obyvatel do 30 let) - Kvalitní místní pracovní síla - Aktivní občané v regionu odvádějí kvalitní, většinou dobrovolnickou práci - Přítomnost sportovních a zájmových organizací v obcích Rozvoj území - Vyuţívání podpůrných programů v rámci kraje a ČR, strukturálních fondů a dalších programů EU - Schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace ve většině obcí - Nadále se zlepšující stav ţivotního prostředí - Podmínky pro vyuţití biomasy a alternativních zdrojů energie - Spolupráce obcí a meziresortní spolupráce v území mikroregionu - Bohatá historie území, snaha o oţivení tradic a s tím související potenciál pro poznávací turistiku - Společná česko-saská historie, navázání spolupráce (malé projekty) 18
2.2.2 Slabé stránky Hospodářský rozvoj - Nedostatečná spolupráce podnikatelů (především v cestovním ruchu) - Špatná informovanost o moţnostech rozvoje podnikání a moţnostech čerpání dotací - Deficity v nabídce produktů a sluţeb v oblasti cestovního ruchu - Nedostatek volnočasových nabídek v malých obcích a osadách - Pouze 2 informační centra bez zajišťování ubytovacích a dalších sluţeb - Nedostatek ubytovacích kapacit pro různé zájemce (rodiny s dětmi, milovníci koní, senioři, skupiny dětí a mládeţe apod.) - Nedostatek stravovacích zařízení různé kvality - Nedostatečná propagace regionu - Absence regionálního výrobku - Absence hippotras a nabídek agroturistiky - Neexistuje koncepce rozvoje cestovního ruchu mikroregionu - Nízká kupní síla obyvatel - Nedostatečná síť sluţeb v malých obcích a osadách Infrastruktura - Špatný stav, nedostatečná kapacita nebo absence technické infrastruktury v obcích (kanalizace, ČOV, vodovody, plynofikace, veřejné osvětlení) - Nízký počet zařízení sportovní a kulturní infrastruktury a špatný stav těchto zařízení - Špatný technický stav místních komunikací (ve vlastnictví obcí) - Špatný technický stav komunikací ve vlastnictví kraje - Špatná dopravní obsluţnost, zejména v okrajových obcích regionu vzdálenějších od velkých měst - Zhoršující se nabídka sluţeb v oblasti školství a zdravotnictví, zejména v důsledku neefektivnosti provozu předmětných zařízení v souvislosti se změnou demografického chování obyvatel Lidské zdroje - Nízká úroveň vzdělání obyvatel, nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel - Jazykové bariéry u obyvatel - Nedostatek pracovních příleţitostí na území MAS - Vysoká vyjíţďka za prací - Nízká aktivita obyvatelstva ve správě věcí veřejných - Vykořeněnost obyvatel, neznalost regionálních tradic Rozvoj území - Místy nehezký vzhled návsí, absence vybavení (zeleň, lavičky, odpad. koše aj.) - Nedořešený stav bytového fondu a bytové situace - Odtrţenost osad od centrálních obcí, nedostatečná komunikace a předávání informací - Nepřítomnost domů s pečovatelskou sluţbou v obcích - Tradice přerušené vysídlením obyvatelstva po 2. světové válce - Mnoţství nevyuţitých a chátrajících objektů, včetně zemědělských objektů 19
- Místy nedostatečná péče o krajinu (např. restituenti) - Nedostatečná komunikace jednotlivých sektorů s krajským úřadem - Dotační tituly kraje neodráţejí potřeby regionu - Nedostatečná ekonomická soběstačnost obecních rozpočtů pro realizaci rozvojových plánů 2.2.3 Příležitosti Hospodářský rozvoj - Rozvoj agroturistiky a hippoturistiky - Rozšíření sluţeb nabízených informačních center, vytvoření dalšího informačního centra a propojení do sítě s okolními informačními centry - Účinná propagace v ČR i v cizině - Rekreační a nákupní potenciál obyvatel ze Saska - Vzdělávání pro podnikatele, zprostředkování informací (o rozvoji firem, čerpání dotací apod.) - Příchod nových investorů - Vytvoření nových pracovních míst vzhledem k plánovaným projektům souvisejících s vyuţitím průmyslové zóny Knínice, Ţďárek a Petrovice - Vyuţití zázemí škol k realizaci programů např. ke zvýšení jazykové gramotnosti obyvatelstva, nabídka volnočasových aktivit, semináře pro podnikatele - Řeka Labe jako potenciál pro cestovní ruch - Šetrné vyuţití jedinečného přírodního potenciálu - Zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu Infrastruktura - Vyšší investice do dopravní a technické infrastruktury (např. oprava místních komunikací, chodníků aj.) Lidské zdroje - Aktivace lidského potenciálu (oslovení dalších aktivních občanů) - Rozvoj neziskových organizací a stimulace k dobrovolné práci - Zapojování veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů - Vzdělávání obyvatel, např. jazykové kurzy - Motivace obyvatel, aby se sţili se svým regionem Rozvoj území - Vybudování zázemí pro kulturní a sportovní aktivity, oprava a modernizace stávajících objektů - Moţnost vyuţívání programů EU - Přeshraniční spolupráce v novém období 2008 2013 - Spolupráce s MAS Labské skály, mikroregionem Milada, podnikateli a organizacemi v regionu - Fungování Ústeckého kraje dotace šité na míru potřebám obcí, podnikatelů, organizací aj. - Spolupráce s Úřadem práce (Děčín a Ústí n. Labem) - Vytvoření nových pracovních míst vzhledem k plánovaným projektům souvisejících s vyuţitím průmyslové zóny Knínice, Ţďárek a Petrovice 20