Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit sám sebe, začal proto měnit své okolí. Poté, co se vědcům podařilo odhalit geny - základní stavební jednotky života, naskytly se nové, dříve nepředstavitelné možnosti. Zlom nastal v roce 1973, kdy byl proveden první pokus přenést žabí DNA do určité bakterie. Od tohoto okamžiku se provádí nové a nové experimenty zejména v oblasti medicíny a zemědělství. Genetické inženýrství umožňuje přenášet geny mezi různými biologickými druhy způsobem, který je přírodě cizí. Vědci pracující v tomto oboru, mění samu podstatu života - manipulují s geny bakterií, rostlin a zvířat a vytvářejí nepřirozené nové formy života s kvalitativně novými vlastnostmi. Vnášejí geny z bakterií do rajčat, kukuřice a sóji, geny z ryb do jahod a lidské geny zase do ryb. Takto - obecně řečeno - vznikají geneticky manipulované (modifikované) organismy označované jako GMO. Geneticky modifikované plodiny Komerční pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin oslavilo v roce 2007 v tichosti desáté narozeniny. Po celou tu dobu se plochy GM plodin neustále zvětšují. V České republice se smí od roku 2005 pěstovat první GM plodina kukuřice MON810 odolná k hmyzím škůdcům. Také ona se pěstuje na stále větší výměře. V roce 2007 to bylo zhruba 5 tisíc hektarů. Reakce laické i odborné veřejnosti jsou velmi různorodé. Od nadšení, přes nezájem, až po odmítání. Výhrady proti pěstování GM plodin často vyvěrají z obav, že dojde ke škodám na životním prostředí. Nakolik jsou oprávněné? Nad touto otázkou se zamysleli na sklonku roku 2007 švýcarští vědci Olivier Sanvido, Jörg Romeis a Franz Bigler na stránkách vědeckého časopisu Advances in Biochemical Engineering/Biotechnology. Jejich pohled na problematiku vlivu GM plodin na životní prostředí shrnuje vyčerpávajícím způsobem desetileté zkušenosti komerčního pěstování odrůd vzniklých s přispěním

metod genového inženýrství i výsledky výzkumu na tomto rychle se rozvíjejícím poli. Jsme přesvědčeni, že může být zdrojem důležitých a objektivních informací i pro českou odbornou veřejnost. Po zmapování genomu některých plodin umožnilo genetické inženýrství, které se vyvíjí neuvěřitelně rychle, vyjmout určité úseky geny DNA těchto plodin a nahradit je jinými a zlepšit tak jejich vlastnosti (odolnost, růst, plodnost). Zásah do DNA vzbuzuje však mezi laiky a některými odborníky obavy. Podle průzkumu Vědeckého výboru pro potraviny při Státním zdravotním ústavu v Brně nemá více než šedesát procent Čechů o GMO žádné informace. Na našem trhu je přitom již nyní nemálo procent sójových výrobků geneticky upravených. Do potravinového řetězce pronikají GMO rovněž ze směsí, jimiž jsou krmena zvířata pěstovaná na maso. EU a geneticky modifikované organismy Evropská unie od roku 1998 přijala omezení, které zakazovalo pěstování a dovážení nových GMO. Stalo se tak kvůli odmítavému postoji několika členských států vůči GMO, které se usnesly, že dokud nebudou platit přísnější zákony o jejich testování a označování, nezaujmou vůči geneticky modifikovaným organismům jiný postoj než odmítavý. Příležitost ukončit omezení přišla po dubnovém setkání ministrů zemědělství EU. Nyní, po nátlaku amerických zemí a některých dalších, se Evropská unie rozhodla toto omezení zrušit. EU dále apeluje na členské státy, aby GMO využívaly, ač není ještě zcela známa jejich působnost na lidský organismus, biodiverzitu (druhovou rozmanitost) a ekologii všeobecně. Vláda ČR schválila dne 22. 1. 2004 novelizaci zákona 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, který omezoval využívání GMO. V současnosti manipulace s GMO podléhá zákonu č. 78/2004 Sb., který povoluje použití geneticky modifikovaných potravin v českém zemědělství. Do České republiky již nyní proudí geneticky modifikované organismy a je jen na nás, jak s nimi naložíme. Označení GM výrobků je v EU povinné. Označení výrobků představuje nezbytný předpoklad k dohledatelnosti použitých surovin v každé fázi výrobního cyklu. Unie chce mít záruku, že v případě problémů stáhnou členské státy závadné zboží neprodleně z trhu. Označovat se bude i krmení pro psy a kočky.

Hrozba nebo naděje? Geneticky modifikované potraviny představují naději pro chudší státy s horšími přírodními podmínkami, kde se zemědělství příliš nedaří (Laos, Somálsko). Mnoho lidí na světě trpí nedostatkem jídla a GMO představují určité možné řešení této kritické situace. Do jaké míry však můžeme hazardovat s přirozenou druhovou rozmanitostí přírody, to zatím nikdo neví a snad si ani netroufá odhadnout. Použité zdroje Pavla Šlechtová. Geneticky upravené potraviny. http://web.sks.cz/prace/slechtov/reserse.html Jaroslav Petr. Geneticky modifikované plodiny a životní prostředí 1. http://www.osel.cz/index.php?clanek=3149 Alena Rulfová. Geneticky modifikované organismy (GMO). http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=69