Obojživelníci Amphibia. Milan Dundr

Obojživelníci Amphibia Milan Dundr

Třída: Obojživelníci (Amphibia) Znaky společné s rybami: kladou vejce do vody bez obalů larvy, vzácněji i dospělí žábry larvy plně vyvinutý proudový orgán

Třída: Obojživelníci (Amphibia) Znaky společné s vyššími obratlovci: končetiny tvaru noh přední 4 prsty zadní 5 prstů skřele nejsou většina dýchá v dospělosti plícemi

Třída: Obojživelníci (Amphibia) Zvláštní znaky: kůže holá kožní žlázy silně vyvinuty několik systémů dýchání téměř vždy se podílí kůže srdce v dospělosti 2 předsíně a 1 komora

Třída: Obojživelníci (Amphibia) Zvláštní znaky: mimořádně rozvinut lymfatický systém v ontogenezi většinou larva metamorfózou se mění v dospělce larvy ve vodě dospělci na vodu vázáni částečně

Třída: Obojživelníci (Amphibia) stavba: nevytvořili obrovité formy jako plazi či savci největší vymřelý kolem 4m největší recentní (velemlok) 1,6m největší žába (Rana goliath z Afriky) 25cm

Třída: Obojživelníci (Amphibia) tvar těla: výchozí je protáhlý s bočně zploštělým ocasem (čolek) odvozený je tvar žab zkrácené široké tělo, bez ocasu, dlouhé zadní končetiny

Třída: Obojživelníci (Amphibia) tvar těla: odvozený je i tvar červořů hadovitý bez končetin

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kůže: prvohorní tělo kryly zcela nebo zčásti kostěné pancíře nejstarší skupiny zbytky šupin dnes zbytečky v kůži některých červořů

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kůže: dnešní nahá kůže s četnými slizovými žlázami mohou být přeměněny v jedové žlázy starou pokožku svlékají obvykle vcelku a ihned požírají

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kůže: dnešní rohovité útvary vzácné zuby pulců drápy některých žab

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kůže: dnešní škára bohatě prokrvena to souvisí s kožním dýcháním v její spodní vrstvě pigment u některých barvoměna

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kostra: převládají kosti nad chrupavkami žáby mají poprvé u obratlovců dobře vytvořenou hrudní kost (44,47,48)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kostra: obratle: silně zatlačují chordu krční je jen 1 nosič a čepovec nejsou počet kolísá od 9 (žáby) do 63 (mloci)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kostra: obratle: u primitivních vymřelých se ke všem obratlům připojovala žebra dnes mají vyvinutá žebra jen ocasatí

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kostra: lebka: plochá prvohorní ji měli zcela krytou kostmi (krytolebci)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kostra: lebka: u dnešních mnohé dermální kosti vymizely očnicová a spánková krajina jsou nekryté ve srovnání s rybami je lebka recentních jednoduchá

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kostra: končetiny: stejného plánu jako u jiných čtvernožců lopatkové pásmo se napojuje na hrudní kost (je-li vytvořena)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) kostra: končetiny: pánevní pásmo u vymřelých bylo masivní u dnešních je tvořeno tenkými součástmi, jen zčásti osifikovanými

Třída: Obojživelníci (Amphibia) svalstvo: v oblasti trupu ještě členěno na myomery nejzřetelněji u ocasatých u žab mohutné svaly zadních noh žabí stehýnka

žabí stehýnka

Třída: Obojživelníci (Amphibia) nervová soustava: mohutnější rozvoj polokoulí koncového mozku (1) než u ryb dominuje čichový lalok (9)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) nervová soustava: hlavní kontrolní ústředí střední mozek (jako u všech bezblanných) mozeček je malý

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: chemoreceptory: chuťové v ústech hltanu na jazyku chuťové pohárky v houbových papilách

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: chemoreceptory: čichové v nosních dutinách nebo nosních chodbách poprvé vytvořen Jacobsonův (vomeronazální) orgán nejvýrazněji u červořů

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: chemoreceptory: čichové kapsy s čichovou sliznicí u nosní dutiny inervován čichovým nervem

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: mechanoreceptory: proudový orgán jen u larev stavba podobná rybám (ale netvoří postranní čáru) u těch, kdo žijí v dospělosti na souši se během metamorfózy redukuje

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: mechanoreceptory: sluchově rovnovážný orgán rovnovážná část u žab mimořádně zvětšena dospělí 2 sluchové kůstky hmatové orgány

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: fotoreceptory: oči sítnice může regenerovat» na rozdíl od vyšších obratlovců často tyčinky i čípky» barevné vidění (zvláště u žab) při zaostřování se čočka posunuje

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: fotoreceptory: oči dospělí (kromě trvale vodních)» mají 3 víčka, včetně mžurky mžurka (13)» nejblíž rohovce» zatahuje se z vnějšího do vnitřního koutku

Třída: Obojživelníci (Amphibia) smyslové orgány: fotoreceptory: parietální (temenní) oko relativně dobře vytvořeno u pulců i dospělých žab prokazatelně vnímá určitou vlnovou délku i intenzitu světla zřejmě se uplatňuje při řízení endogenních rytmů a orientaci

Třída: Obojživelníci (Amphibia) žlázy s vnitřní sekrecí: srovnatelné s poměry u plazů, ptáků a savců jako první v evoluční řadě obratlovců již mají příštitná tělíska

Třída: Obojživelníci (Amphibia) trávicí soustava: ústní dutina svalnatý pohyblivý jazyk (výjimečně chybí) mnohdy se podílí na chytání kořisti

Třída: Obojživelníci (Amphibia) trávicí soustava: ústní dutina zuby jako u vodních obratlovců velký počet, nerozlišené larvy zoubky z rohoviny dospělí pravé zuby malé na čelistech i kostech patra

Třída: Obojživelníci (Amphibia) trávicí soustava: ústní dutina u těch, kdo nežijí trvale ve vodě hlenotvorné žlázy do ústní dutiny i ptyalin polykání pomáhají zatahováním očních bulev zvláštním svalem

Třída: Obojživelníci (Amphibia) trávicí soustava: jícen žaludek střevo konečník ústí do kloaky

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: rozmanitá různé dýchací mechanismy mohou fungovat vedle sebe

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: žábry: larvy: až 3 páry žaber zprvu vnější pak přerostou pojivovou řasou» uzavře žaberní komůrku» komunikuje s vnějškem jediným otvorem (spiraculum)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: žábry: ocasatí a červoři vnější žábry mohou přetrvávat až do dospělosti vnitřní žábry narůstají po redukci vnějších žaber na žaberních obloucích» mohou zůstat u trvale vodních ocasatých až do dospělosti

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: plíce: po metamorfóze během ní zanikly žábry dotvářejí se jako vakovité výchlipky trávicí trubice tenkostěnné ale mají alveolární stvabu různý stupeň zvětšení vnitřního povrchu

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: plíce: není vytvořen hrudní koš proto pumpují vzduch do plic změnami objemu ústní dutiny - pohybem spodiny úst dolů a nahoru

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: plíce: v tracheální trubici hlasové orgány: samci žab: prohánějí vzduch při zavřených nozdrách z plic do ústní dutiny a zpět přitom se rozechvívají hlasivkové blány

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: plíce: samci žab: krom toho mohou mít na hrdle nebo po stranách hlavy vychlípitelné rezonanční bubínky

Třída: Obojživelníci (Amphibia) dýchací soustava: povrch těla sliznice ústní dutiny

Třída: Obojživelníci (Amphibia) cévní systém: srdce larev 2 předsíně prochází jim pouze odkysličená krev

Třída: Obojživelníci (Amphibia) cévní systém: při přechodu k plicnímu dýchání změny: do srdce teď smíšená krev díky systému řas a chlopní je částečně oddělena plicní tepny do plic x kožní tepny kožní dýchání

Třída: Obojživelníci (Amphibia) urogenitální soustava: larvy mloků a žab pronefros a opistonefros

Třída: Obojživelníci (Amphibia) urogenitální soustava: dospělí opistonefros nefrony nejsou uspořádané segmentálně, ale hustě nahloučeny pouze u červořů segmentálně

Třída: Obojživelníci (Amphibia) urogenitální soustava: vedle ledvin leží gonády chámomočovod i vejcovody ústí do kloaky

Třída: Obojživelníci (Amphibia) urogenitální soustava: spodní části vejcovodů u vejcoživorodých nebo živorodých rozšířeny vyvíjejí se v nich zárodky

Třída: Obojživelníci (Amphibia) urogenitální soustava: samice vejcorodých ve stěnách vejcovodů žlázky produkující obal vajíček ve vodě bobtná a je 1. potravou larev

Třída: Obojživelníci (Amphibia) zárodky: předmět výzkumů v experimentální embryologii zárodečný vývoj jako u kopinatce jen gastrula vzniká kromě invaginace i obrůstáním (epibolií)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) zárodky: u živorodých, vejcoživorodých nebo u nichž část vývoje probíhá v těsném kontaktu s tělem rodiče zárodky zařízení k přijímání živin: např. u živorodých červořů mají zárodky obrovité listovitě rozšířené žábry k látkové výměně s mateřským organismem

Třída: Obojživelníci (Amphibia) larvy: zprvu beznohé pohyb vlněním dlouhého plochého ocasu základy končetin pod kůží nejprve předních, pak zadních, ale zevně: bezocasí nejprve patrné zadní ocasatí nejprve patrné přední

pulec čolka x pulec žáby

Třída: Obojživelníci (Amphibia) larvy: při metamorfóze vznikají oční víčka a u žab postupně mizí ocas celá metamorfóza je ovlivněna hormonem štítné žlázy

Třída: Obojživelníci (Amphibia) larvy: neotenie: u některých ocasatých dospělci s larválními znaky např. Axolotl

Třída: Obojživelníci (Amphibia) ekologie a etologie: ekologické faktory stejné jako u sladkovodních ryb teplota: nejvíce obojživelníků v tropech směrem na sever a jih ubývají v polárních oblastech nejsou

Třída: Obojživelníci (Amphibia) vlhkost a chemické vlastnosti substrátu: nežijí na pouštích nežijí na slaných půdách vyhýbají se slaným jezerům a mořské vodě

Třída: Obojživelníci (Amphibia) vlhkost a chemické vlastnosti substrátu: jen ojediněle ve stepích a na okrajích polopouští citliví na chemické znečištění prostředí člověkem ubývají bioindikátory

Třída: Obojživelníci (Amphibia) potrava: žabí pulci: strouhají nárosty rostlin žerou planktonní řasy a jiné organismy zároveň i živočišná strava zvláště ke konci larválního období

Třída: Obojživelníci (Amphibia) potrava: dospělí obojživelníci: výlučně živočišná potrava sekundární konzumenti loví bezobratlé (hlavně hmyz) přednostně pohybující se objekty primárně se orientují zrakem slepí červoři se orientují hmatem

Třída: Obojživelníci (Amphibia) potrava: velcí mloci: část potravy obratlovci: ryby jiní obojživelníci plazi

Třída: Obojživelníci (Amphibia) potrava: velké žáby: některé loví i hlodavce, ptačí mláďata apod.

žába žere myš

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: často složité projevy chování u nás se páří brzy zjara

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: ocasatí: vnitřní oplození samci odkládají spermatofory, jež samice sbírají okrajem kloaky nutná synchronizace chování

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: ocasatí: pářicí ceremoniál dotyky i chemické signály a podněty ve vodě (čolci) nebo na suchu (mloci)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: žáby: vnější oplození samec se při páření přichytává na hřbetě samice objímá ji v podpaží nebo kolem slabin často speciální prstové mozoly

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: žáby: přichycení může stimulovat ovulaci samice po několika hodinách vypouští vajíčka, jež samec hned oplodňuje

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: žáby: při vyhledávání jedinců opačného pohlaví a soustřeďování na místech vhodných k páření zvukové signály

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: červoři: vnitřní oplození vychlípitelnou částí kloaky samce napodobuje penis

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: vajíčka: jednotlivě na listy (čolci) ve shlucích či provazcích (mnohé žáby) vývoj jen několik dnů až týdnů

Třída: Obojživelníci (Amphibia) rozmnožování: larvální vývoj: několik měsíců u živorodého mloka černého vývoj zárodků 2 4 roky

Třída: Obojživelníci (Amphibia) péče o potomstvo: vejcorodé samice červořů: obtáčejí vajíčka svým tělem

Třída: Obojživelníci (Amphibia) péče o potomstvo: někteří ocasatí: vajíčka střeží samci př.: samec západoevropské ropušky kolem zadních noh omotané šňůry vajec v noci je namáčí do vody

Třída: Obojživelníci (Amphibia) péče o potomstvo: samice jihoamerické žáby Pipa: dlouhé kladélko ohnuté na hřbet při páření samec vtlačuje vajíčka do zduřelé hřbetní sliznice samice vajíčka a později i pulci se vyvíjejí v komůrkách ve styku s tělem matky

Třída: Obojživelníci (Amphibia) péče o potomstvo: samec jedné chilské žáby: Darwinova žába sbírá vejce tlamou vývoj potomstva probíhá v jeho zvětšeném rezonančním měchýřku na hrdle

Třída: Obojživelníci (Amphibia) péče o potomstvo: existují i žáby, které pro potomstvo budují hnízda nebo umělé vodní nádrže na stromech

Třída: Obojživelníci (Amphibia) další etologické projevy: výstražné zbarvení (mlok, kuňky) označování teritoria hlasově nebo imponujícími postoji hromadné přesuny na místa páření a kladení vajec (ochranáři)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) další etologické projevy: zimní období stav strnulosti v zemi nebo v bahně na dně vod vegetační období: většina žab aktivní ve dne ocasatí a červoři aktivní v noci

Třída: Obojživelníci (Amphibia) další etologické projevy: délka života: naše druhy několik let ropuchy prokázáno až 36 let velké druhy mloků v zajetí až 90 let (!)

Třída: Obojživelníci (Amphibia) význam a využití: místně v potravě žabí stehýnka čínští a japonští velemloci

Třída: Obojživelníci (Amphibia) význam a využití: v malé míře při biologickém boji proti škůdcům ekologický význam potravní řetězce

Třída: Obojživelníci (Amphibia) význam a využití: potřeba ochrany!!! laboratorní výzkum výuka lékařů a biologů chov teraristé

Systém

skupina: krytolebci

krytolebci = souborný český název pro prvohorní vyhynulé obojživelníky lebka velká, krytá silnými kožními kostmi (viz název)

často měli na spodu těla a končetinách kožní pancíře krytolebci

krytolebci

krytolebci svrchní devon konec permu někteří z nich vznikli z lalokoploutvých ryb z nich naopak vznikli plazi a tím všichni blanatí obratlovci

Podtřída: Ocasatí (Caudata)

Podtřída: Ocasatí (Caudata) protáhlé tělo, dlouhý ocas, 4 stejně vyvinuté končetiny redukce četných krycích kostí převažuje vnitřní oplození vejcorodí, vejcoživorodí i živorodí častá je neotenie

Podtřída: Ocasatí (Caudata) velemlokovití dýchají hlavně sliznicí ústní dutiny nemají oční víčka mají larvální ozubení trvale vodní oplození vnější (!!!)

Andrias scheuchzeri vymřelý z fosilií původně pokládán za člověka zahynuvšího při potopě světa ( Homo diluvii testis ) snad inspiroval Karla Čapka k sepsání románu Válka s mloky

velemlok Andrias scheuchzeri

Karel Čapek: Válka s mloky

velemlok obrovský (Andrias maximus) horské potoky Japonska až 160 cm

velemlok

* příbuzný druh v Číně velemlok

velemlok

Podtřída: Ocasatí (Caudata) axolotlovití američtí zavalití s širokou hlavou neotenie!!! k metamorfóze může dojít i v přírodě při změně ekologických podmínek vysychání změna teploty apod.

axolotl (Amblystoma) chovy akvaristé laboratorní účely

Axolotl

Podtřída: Ocasatí (Caudata) mlokovití ozubené čelisti poměrně dobře vyvinuté plíce obvykle žijí alespoň částečně na souši

mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) vlhké světlé lesy poblíž čistých potoků vejcoživorodý jed pouze na obranu, ne k lovu člověka pálí v ráně

mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

čolek obecný (Triturus vulgaris) celá ČR stejně jako ostatní čolci výrazný sexuální dimorfismus v době rozmnožování a vodního života dospělí samci zubatý hřeben na hřbetě a ocasu

čolek obecný (Triturus vulgaris)

čolek horský (Triturus alpestris) horské a podhorské lokality známé i neotenické populace

čolek horský (Triturus alpestris)

čolek velký (Triturus cristatus) ostrůvkovitě v ČR většina života ve vodě tam i larvy z vajíček koncem léta opouštějí dospělci vodu noční život na souši

čolek velký (Triturus cristatus)

Podtřída: Ocasatí (Caudata) macarátovití protáhlé tělo, krátké tenké končetiny vnější žábry i v dospělosti trvale ve vodě, živorodí většina na jihovýchodě USA

Podtřída: Ocasatí (Caudata) macarátovití redukovaná spodní čelist redukovaná oční víčka redukované částečně nebo úplně i oči

macarát jeskynní (Proteus anguinus) endemit z Dinárského krasu téměř ztratil pigment jeskyně v našich jeskyních nežil a nežije

Podtřída: Beznozí, Červoři (Apoda)

Podtřída: Beznozí, Červoři červovité tělo zevním vzhledem se podobají velkým kroužkovcům kůže zvrásněna do kruhových záhybů končetiny zcela chybějí (Apoda)

Podtřída: Beznozí, Červoři velmi kompaktní lebka čelisti i patro poseté ostrými dozadu zahnutými zuby oči redukované často pod kůží nebo pod lebečními kostmi (Apoda)

Podtřída: Beznozí, Červoři jen pravá plíce larvální vývoj v těle matky dospělí: ve vlhké půdě, kterou prorývají ve vodě 20 100cm (Apoda)

Podtřída: Beznozí, Červoři tropy Ameriky, Afriky a Asie včetně Malajského souostroví fosilní nálezy chybějí měli společné předky s ocasatými známo 24 rodů (!) (Apoda)

červoř kroužkovaný (Siphonops annulatus) Jižní Amerika zahrabává se ve vlhké půdě až 50 cm pod zem

v Jižní Americe vodní červoři

červoř

Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura)

Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) zkrácené a zploštělé tělo bez krku a bez ocasu páteř jen 9 volných obratlů a tyčinkovitou kostrční kost základy těl obratlů redukované krycí kosti lebky zčásti redukovány

Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) končetiny: zadní obzvlášť mohutné v předních srůstá kost loketní a vřetenní (29) v zadních srůstá kost lýtková a holenní (37)

Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) oči velké a vystouplé bubínky na povrchu hlavy úplně uzavírají dutinu středního ucha pod kůží velké lymfatické prostory

pulci: Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) nejprve stejní jako u jiných obojživelníků pak se odlišují: kulovité tělo se zobákovitě upravenými zrohovatělými ústy na horním i dolním pysku několik řad drobných rohovitých zoubků vnitřní žábry

pipovití jediné žáby, které nemají jazyk zuby jen v horní čelisti nebo chybějí 3 vnitřní prsty zadních noh rohovité drápy trvale ve vodě 16 druhů v tropech Jižní Ameriky a Afriky

pipa americká (Pipa americana) velká žába jihoamerických pralesních močálů péče o potomstvo: dlouhé kladélko ohnuté na hřbet

pipa americká (Pipa americana) péče o potomstvo: při páření samec vtlačuje vajíčka do zduřelé hřbetní sliznice samice vajíčka a později i pulci se vyvíjejí v komůrkách ve styku s tělem matky

drápatka vodní (Xenopus laevis) Afrika až 10cm laboratoře, akvaristé dříve i k testování pohlavních hormonů (Hogbenův test)

drápatka vodní (Xenopus laevis)

Rheobatrachus silus Austrálie pulci se vyvíjejí v žaludku

kuňkovití Eurasie v dospělosti polovodní jedovaté výměšky pozor na oči záněty spojivek

celá ČR kuňka obecná (ohnivá) (Bombina bombina)

kuňka obecná (ohnivá) (Bombina bombina)

ve vyšších polohách kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

blatnicovití

noční blatnice skvrnitá (Pelobates fuskus) přes den zahrabána v zemi jen místy, hlavně v nižších polohách je-li odložena metamorfóza pulci mimořádné velikosti

blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

ropuchovití suchozemské zavalité tělo bradavičnatá kůže příušní jedové žlázy

ropucha obecná (Bufo bufo) dosud všude hojná

ropucha obecná (Bufo bufo)

ropucha zelená (Bufo viridis) nižší polohy i suché krasové biotopy v Přední Asii i na okraje polopouští

ropucha zelená (Bufo viridis)

ropucha krátkonohá (Bufo calamita) velmi vzácná

ropucha krátkonohá (Bufo /Epidalea/ calamita)

Střední a Jižní Amerika kolem 20 cm vysazena v Indii a Austrálii chována v našich ZOO ropucha obrovská (Bufo marinus)

Australané je vysadili, aby ničily škůdce cukrové třtiny ropucha obrovská to splnily, ale nemají v Austrálii přirozené nepřátele přemnožily se a způsobují škody (Bufo marinus)

ropucha obrovská (Bufo marinus)

ropucha - vajíčka

rosničkovití mírně vychlípitelný jazyk přísavky na prstech převážně stromový život celý svět kromě Afriky často v teráriích

rosnička zelená (Hyla arborea) celá ČR ve vodě jen v době páření barvoměna podle podkladu

rosnička zelená (Hyla arborea)

rosnička zelená - barvoměna

rosnička zelená (Hyla arborea)

rosnička zelená za krkem

skokanovití vymrštitelný, jen vpředu přirostlý jazyk

hnědí suchozemští skokani :

skokan hnědý (Rana temporaria) nejhojnější naše žába na břiše hnědé skvrny patní hrbol sotva k nozdrám špatně skáče

HNĚDÍ SKOKANI skokan hnědý (Rana temporaria)

skokan štíhlý (Rana arvalis) bílé břicho patní hrbol daleko před nozdry výborně skáče někdy až nechtěné salto

HNĚDÍ SKOKANI skokan štíhlý (Rana dalmatina)

skokan ostronosý (Rana dalmatina) patní hrbol kousek před nozdry nejvzácnější

HNĚDÍ SKOKANI skokan ostronosý (rašelinný) Rana arvalis

zelení vodní skokani :

skokan zelený (Rana esculenta) = kříženec dalších dvou od všech existují i triploidní populace

ZELENÍ SKOKANI skokan zelený (Rana esculenta)

ZELENÍ SKOKANI skokan skřehotavý (Rana ridibunda)

ZELENÍ SKOKANI skokan krátkonohý (Rana lessonae)

USA, Kuba velký pronikavý bučivě skřehotavý hlas hrdina povídky Marka Twaina Skákavý žabák skokan volský (Rana catesbeiana)

skokan volský (Rana catesbeiana)

rohatka (Ceratophrys)

Jižní a Střední Amerika asi 40 druhů ohnivé barvy mimikry 1 žába v kůži jed, který zabije 20 000 myší stačí malé poranění šípem * šípové žáby

pralesničky šípové žáby

Conraoua goliath největší žába na světě

Anatomie žáby

Krevní oběh obojživelníka

Anatomie žáby

Individuální vývoj žáby

Novinka! - Chikilidae nová čeleď obojživelníků z Indie vesničané si mysleli, že jsou to malí hadi