Pár slov redaktorů. Milí spolužáci, dostáváte do rukou první číslo nového školního časopisu Časopis se jménem Všeználek na naší škole již 2 roky vycházel, a proto bychom chtěli na tuto tradici navázat. K tomu však potřebujeme další redaktory.. Kdo má tedy zájem a chuť, ať se přihlásí u paní učitelky Šubové. Schůzky redakční rady máme každou středu od 14.hodiny. Toto číslo tedy berte jako malý vánoční dárek od nás. Každý časopis by měl mít svůj název. O názvu tohoto časopisu můžete rozhodnout i Vy. Své náměty napište na papír a vhazujte do schránky důvěry. Přejeme Vám klidné prožití svátků vánočních, pod stromečkem hodně dárků a šťastný a úspěšný rok 2010. Vaše redakční rada Vánoce Už ve starověku lidé v těchto dnech oslavovali návrat slunce, kdy se délka dne po zimním slunovratu (21.12.) opět začne prodlužovat. Křesťanská církev tyto oslavy označila za pohanské a ve 4. století je nahradila oslavou Narození Páně. Od těch dob se Vánoce považují za křesťanský svátek. V dnešní době v křesťanském světě slaví Vánoce jak věřící tak i lidé nevyznávající žádné náboženství. Vánoce se tak staly spíše svátkem rodinným než náboženským. Vánoce dnes by měly být především svátkem klidu, pohody, odpoutání se od každodenního pracovního shonu. Měly by být příležitostí k upevnění rodinných vazeb, k vychutnání slavnostní atmosféry vánočních dnů. Největší půvab mají Vánoce pro malé děti těšící se na ozdobený stromeček a dárky, které jim přiveze Ježíšek. Kouzlo dětských Vánoc si v sobě každý nese po celý život a rád se k němu v dospělosti o Vánocích vrací. Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336.[1] Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století. V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslovou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků. Lucie Vavrušková
Vánoční zvyky Vzpomínáte, jaké vánoční zvyky jste jako malí drželi? Vraťte se do dětství a zopakujte si staré vánoční zvyky nebo objevte nové. Nevíte jak na to? Proto jsme pro vás připravili přehled vánočních zvyků. Lití olova Nad plamenem se v kovové nádobce (nejlépe ocelové) rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připravte si nádobu s vodou, a tekoucí olovo do ní opatrně, ale naráz vlijte. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu nebo komu je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno. Krájení jablka Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko. Řez veďte kolmo ke stopce. Obě poloviny se všem ukážou a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává. Půst Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda. Střevíc Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou. Šupiny Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. U Štědrovečerní večeře chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta pod talíř se schová zlatý penízek šupinky z kapra pro štěstí, a aby se nás držely peníze od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře
Rozhovor Tento rozhovor je zaměřen na Vánoce. Vybrala jsem si pana učitele Davida Kučáka. Pan učitel dostal pár jednoduchých otázek, na které musel odpovědět. Tady jsou: 1. Co byste si přál na Vánoce? Na Vánoce bych si nejvíce přál klid a pohodu. 2. Jak Vánoce oslavíte Vy? Vánoce určitě oslavím se svou rodinou. 3. Máte rád vánoční nakupování? Já osobně vánoční nakupování nemám rád. 4. Přiberete po Vánocích? A jestli ano, tak kolik? Kdo by na Vánoce nepřibral? Předpokládám, že přiberu asi 2kg. 5. Co máte rád na Vánocích? Nejraději mám určitě jídlo (bramborový salát..), dále mám také rád filmy, a to nejhlavnější, to má rád asi každý, je volno. Tak toto jsou vánoční svátky v podání pana učitele Davida Kučáka. Jak si Vánoce užijete vy? Doufám, že pěkně, v pohodě a míru. Štědrý den u nás doma,,konečně nastal ten velký den, radují se děti. Už jsou tu Vánoce! křičí Jarda. U nás doma už se všechno připravuje a je tu velký zmatek. Maminka chystá na talíř cukroví, tatínek si jde pro paličku na kapra a já sedím v obývacím pokoji a koukám se na pohádky, vypravuje Jarda. Právě běží pohádka o Princezně se zlatou hvězdou na čele. Stromeček už stojí na svém místě a čeká až ho rozsvítím. Moc se nudím, až to maminka s tatínkem dodělají, tak mě vezmou k dědovi a babičce, ať mi to rychleji uteče. Babička se už taky moc teší. Konečně už jedeme zpátky domu. Musím se hezky obléknout na tu slávu, co se chystá večer. V domě všechno voní a já mám velkou chuť na bramborový salát a na kapra. Sedáme ke stolu a je tradice, že kromě maminky nemůže nikdo vstát. Máme rybí polévku a potom bramborový salát s kaprem.,,v kaprovi jsou pořádné kosti, musíš si dávat pozor! upozorňuje mě maminka. Když
dojíme, potom tatínek udělá pořádný pohár a všichni se moc pochutnáme. Zvednu talíř a co tam nenajdu? Je tam 10 Kč. Tohle je taky nějaká tradice. Pomůžu mamince umýt nádobí a pak ho utřu. Hurá, jdu se schovat do pokojíčku. V obývacím pokoji je pořádný rachot. Zazvoní zvoneček a já jdu do obýváku, vidím spoustu dárků a prskavky. Rychle rozbalím tu spoustu dárků, které mě pod stromečkem čekají. Hádanky Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. (sníh) Svatý Martin přijíždí na bílém koni. (11. listopad) Vletěl pták na bodlák, z bodláku na hrušku, roztrhl tam podušku, sedlák se selkou běží, chtějí sbírat peří. (sníh) Sletěl pták bezperák na náš strom bezlisťák, přišlo na něj bezzubátko, sežralo to bezpeřátko. (sníh a slunce) Přišel k nám bílý vůl, vypil vody plný důl. (mráz) Přišel k nám host, spravil nám most, bez sekery, bez dláta, je přec pevný dost. (mráz) Čtyři nožky, dva trnožky, v zimě běží, v létě leží. (saně) V zimě slouží, v létě zuby suší. (saně) Stojí strom, má třista pětašedesát lístků, dvaapadesát kvítků, a jen tři míšenská jablíčka. (rok - 365 dní, 52 neděl, 3 boží hody) Dvanáct čápů, padesát dva koroptví, tři sta pětašedesát ptáků jedno vejce snědli. (rok) Padesát dva květů, dvanáct štěpů, jedenkrát do roka, tři zlatá jablka. (týdny, měsíce, 3 Boží hody) Čtyři nohy, čtyři rohy, čtyři okénečka, jedno pichálečko, druhé držalečko. (lucerna ponocného)
Kvíz 1. Koho dědeček Hříbeček proměnil v medvěda? a) Marfušu b) Mrazíka c) Ivánka 2. Jak obdaroval Mrazík Marfušu: a) lesem b) bohatým ženichem a diamantovým zámkem c) blátem a prasetem 3. Kdo zpíval smutnou píseň Punčošky: a) Nastěnka b) Mrazík c) Ivánek 4. Jaké bylo chování macechy k Nástěnce : a) byla na ni hodná b) vůbec se o ni nezajímala c) urážela ji 5. Co se stalo Nastěnce, když se dotkla ptáčka : a) zmrzla b) roztála c) tančila Mrazík Správné odpovědi: 1c, 2c, 3a, 4c, 5a Lucie Vavrušková
Vtipy o zimě Tati, už mě to sáňkování nebaví. Ale synu, jsi na čerstvém vzduchu, nenaříkej a táhni mě zase nahoru. Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim blíží záchranářskej pes, bernardýn se soudkem, a tak říká tomu druhému: Hele, nejlepší přítel člověka. No jo, a nese ho pes. Když odjížděl na hory, přál si, aby padal sníh. Přání se mu vyplnilo zasypala ho tam lavina. Přijde v zimě pán domu z venku a ptá se sám sebe: Co jsem to chtěl? Aha, najíst se. Nají se a říká: Ne, to není ono. Napít se. Napije se a říká: Ne, to také není ono. Už to mám, chci se vykoupat. Vykoupe se a říká: Ne! Už to mám, chci si sundat lyže! Telefonát na horskou službu: Jsem vysoko v horách, nevím kde a zlomil jsem si nohu. Už nemůžu dál. Co mám dělat? Nemusíte dělat nic. Náš doktor vám napíše neschopenku. Lucie Vavrušková a Daniela Mlčochová