EVROPA Evropská kulturní rozmanitost ➊ Kulturně velice rozmanitá Evropa nabízí mnoho památek, které si zaslouží ochranu. V mapě jsou číslicemi vyznačené památky pod ochranou UNESCO. a) K číslicím přiřaď památky z nabídky. 19 12 Ostrov, záliv a klášter Mt. St. Michel NP Plitvická jezera NP Durmitor 9 10 Rilský klášter Starý most a staré město v Mostaru 20 14 21 18 15 7 5 Bělověžský prales Aténská Akropolis Spišský hrad 16 11 13 8 1 4 2 3 6 17 Škocjanské jeskyně Giant s Causeway Hadriánův val 0 500 km Flamenco Laponsko Vatikán Osvětim-Březinka Fado Delta Dunaje Surtsey Palác a zahrady Schönbrunnu Katedrála Panny Marie v Cáchách Zámek Litomyšl b) Které z památek jsou hmotného a které nehmotného charakteru? c) Víš, proč jsou jednotlivé památky chráněny? Pokud ne, zjisti to (využij internet). ➋ Chybí ti ve výběru památek pod patronátem UNESCO nějaká další? Doplň ji/je do mapy. Navštívil(a) jsi již některou z památek ve výběru? Barevně si ji/je podtrhni, případně opět doplň do mapy, pokud tam ještě není. 20
REGIONY EVROPY Regiony Evropy ➊ V následujících kapitolách se podrobněji seznámíš s evropskými regiony. Pro lepší orientaci i pochopení skladby jednotlivých regionů si sám/sama vytvoř mapu. 0 500 km a) Pojmenuj v mapě všechny evropské státy. b) Podle učebnice rozděl všechny evropské státy do regionů. Pro každý region zvol barvu, kterou státy vybarvíš (nezapomeň vždy tutéž barvu uvést i do legendy). c) Je rozdělení do těchto regionů (dle učebnice) shodné i s jinými zdroji (jiné učebnice, média)? Které státy jsou sporné? Pokus se vysvětlit, proč. d) Do mapy doplň všechna hlavní města a další významná sídla (např. přístavy, turistická střediska, průmyslová centra). Při práci s jednotlivými regiony se pak vždy k této mapě vrať, zopakuj si polohu jednotlivých regionů včetně výčtu zemí. Do regionů si pak postupně doplňuj další nové informace. 26
REGIONY EVROPY Jižní Evropa ➊ Itálie je zemí regionálních rozdílů. Vytvoř kartogram, který bude ilustrovat rozdíly v bohatství a nezaměstnanosti italských regionů. Pro tvorbu kartogramu použij různé odstíny jedné barvy čím budou hodnoty vyšší, tím bude barva tmavší. a) Využij mapy a data v tabulce. První řádek poukazuje na hodnoty HDP (s tím, že hodnota 100 odpovídá průměru EU), druhý řádek pak na hodnoty nezaměstnanosti v jednotlivých italských regionech. region Valle d Aosta Friuli-Venezia Giulia HDP (EU = 100) 110 132 106 132 122 118 116 125 110 93 102 117 87 78 63 67 71 64 65 77 míra nezaměstnanosti (v %) 10,6 8,4 9,9 8,1 6,6 7,6 7,7 8,5 8,7 10,4 11,1 12,3 11,4 15,8 21,5 19,8 15,2 22,2 21 17,5 Valle d'aosta Friuli- Venezia Giulia Valle d'aosta Friuli- Venezia Giulia ŘÍM ŘÍM 0 100 km 0 100 km b) Prohlédni si výsledek své práce. Souvisí spolu jevy na obou mapách? Okomentuj je třemi větami. 38
ČESKO Na střeše Evropy ➊ Naším územím prochází hlavní evropské rozvodí. Voda, která na naše území spadne v podobě srážek, odtéká do různých moří. Ke kterým úmořím patří povodí našich velkých řek? a) Na mapě říční sítě Česka lokalizuj (vyznač a popiš) tyto vodní toky: Bílina, Ohře, Ploučnice, Lužická Nisa, Berounka, Otava, Lužnice, Sázava, Vltava, Labe, Jizera, Orlice, Dyje, Jihlava, Svratka, Morava, Bečva, Odra, Opava. b) Následně v mapě vymez povodí každé z uvedených 0 25 50 km řek. Nezapomeň, že z definice povodí je jasné, že nikdy nesmí protínat žádný vodní tok. Do kterých moří odtéká voda z jednotlivých povodí? Nyní barevně vyznač průběh hlavního evropského rozvodí. ➋ Hlavním zdrojem vodnosti vodních toků na našem území jsou srážky. To je příčinou rozkolísanosti průtoků našich hlavních řek, jak v rámci roku, tak také mezi jednotlivými roky. a) V tabulce máš uvedeny hodnoty průměrného ročního průtoku Labe v Ústí nad Labem a Vltavy v Praze. Data jsou uvedena za tzv. hydrologický rok. Zjisti, kdy hydrologický rok začíná a také proč se neshoduje s rokem kalendářním. rok LABE Ústí n. Labem průtok v (m 3 /s) VLTAVA Praha-Chuchle 2000 276 125 2001 268 133 2002 484 285 2003 329 185 2004 222 112 2005 321 165 2006 362 209 2007 231 90 2008 279 131 2009 270 148 2010 345 181 b) Vytvoř z dat liniový graf vývoje průměrného ročního průtoku těchto řek. 500 400 300 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 c) Následně identifikuj rok s nejnižším průměrným průtokem a rok s nejvyšším průtokem. Zjisti příčinu vysokého průměrného průtoku obou řek v roce s nejvyšší hodnotou. Co se v tomto roce událo? Co bylo příčinou tohoto stavu a jaké měl důsledky pro život člověka? 47
REGIONY ČESKA JIHOMORAVSKÝ KRAJ Nejen víno a folklór ➊ Příznivé klimatické i půdní podmínky umožnily na jižní Moravě rozvoj vinařství, které zde má dlouhou tradici. Víno se na jižní Moravě pěstuje na Slovácku, Velkopavlovicku, Mikulovsku a Znojemsku. Vinice však můžeme nalézt i na jiných místech v Čechách, a to na Litoměřicku a Mělnicku. Praha Brno a) Na mapě identifikuj jednotlivé oblasti a barevně je odliš (nezapomeň dokončit legendu). Zakresli přibližnou polohu těchto oblastí do mapy na s. 56. 0 25 50 km slovácká velkopavlovická litoměřická mikulovská znojemská mělnická b) V tabulce máš údaje pro uvedené oblasti. S jejich pomocí vytvoř koláčový graf, který bude zachycovat strukturu vinic dle oblastí. Je tedy nezbytné celkovou rozlohu vinic v jednotlivých oblastech přepočíst na podíl (%) z celkové rozlohy vinic v Česku. oblast počet podniků rozloha vinic průměrná výměra podniku ha % ha celkem 10 919 16 290,2 100 mělnická 60 276,83 litoměřická 45 290,27 mikulovská 1 658 4 147,99 slovácká 3 937 3 687,47 velkopavlovická 4 402 4 652,88 znojemská 650 3 133,64 ostatní 167 101,12 c) Okomentuj výsledný graf. d) S pomocí údajů v tabulce vypočti rozlohu vinic, která v průměru připadá na jeden podnik v daných oblastech. Ve kterých oblastech převažují spíše menší producenti vín a ve kterých se naopak víno produkuje ve větších vinařských závodech? e) Závěrem písemně zhodnoť rozložení vinařství v Česku a popiš rozdíly mezi oblastmi. 74