12.1 Zmûny v nemocenském poji tûní od roku 2008

Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 Pro rok 2008 mají v oblasti nemocenského pojištění zásadní význam změny, které přinesl zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákonem č. 261/2007 Sb. došlo předně k dalšímu posunu účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění, tj. zákona č. 187/2006 Sb., a v návaznosti na to i k posunu účinnosti zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, a to o jeden rok. To znamená, že účinnost těchto zákonů nastane až od 1. ledna 2009 (původní účinnost těchto zákonů byla přitom z1. ledna 2007 posunuta na 1. leden 2008 již zákonem č. 585/2006 Sb.). Důsledkem tohoto posunu je, že v roce 2008 platí nadále dosavadní předpisy nemocenského pojištění, tj. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a na něho navazující předpisy. V roce 2008 tedy nedochází ke změně okruhu dávek nemocenského pojištění ani podmínek účasti na nemocenském pojištění, zaměstnavatelé plní dále dosavadní povinnosti, zejména (jde-li o tzv. organizace, tj. o zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci) vyplácejí nemocenské, a beze změny zůstávají i sazby pojistného na nemocenské pojištění (u zaměstnavatele 3,3 %); v roce 2008 nebudou zaměstnavatelé vyplácet náhradu mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zákonem č. 261/2007 Sb. (srov. čl. XXIX tohoto zákona) došlo dále k několika významným změnám dosavadních předpisů o nemocenském pojištění, zejména zákona č. 54/1956 Sb., o nemostrana 1/12 12.1 Zmûny v nemocenském poji tûní od roku 2008 JUDr. Jan Přib

cenském pojištění zaměstnanců. Tyto změny se týkají: nového vymezení dne vstupu do zaměstnání a tedy dne vzniku účasti na nemocenském pojištění, zavedení karenční doby při výplatě nemocenského, procentních sazeb pro stanovení výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny, určení denního vyměřovacího základu, vymezení podpůrčí doby u poživatelů důchodů, stanovení podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství u osamělých žen, délky ochranné lhůty, vzniku přeplatku na nemocenském v případě zpětného přiznání důchodů a v případě porušení léčebného režimu. K těmto změnám se podrobněji uvádí: Podle 7 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tento zákon citován jako ZNP ), nemocenské pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá toto pojištění; jedná se o skutečný vstup do zaměstnání, který mohl nastat i později než vzniklo zaměstnání. Zákonem č. 261/2007 Sb. bylo doplněno, že za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. To znamená, že účast na nemocenském pojištění vzniká již tímto dnem, tj. ještě před skutečným dnem vstupu do zaměstnání. Pracovní poměr byl sjednán od 1. ledna 2008 a zaměstnanec je odměňován měsíčním platem. Do práce tento zaměstnanec nastoupí od 2. ledna 2008, přičemž jeho měsíční plat se za 1. leden (den pracovního klidu) nekrátí. Podle právní úpravy účinné v roce 2007 by účast na nemocenském po- Účetnictví, daně a právo v praxi strana 2/12 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 Nové vymezení dne vstupu do zaměstnání

Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 jištění vznikla až od 2. ledna; podle nové právní úpravy účinné od roku 2008 vznikne v daném případě účast na nemocenském pojištění již dnem 1. ledna 2008 (tj. dnem před vstupem do zaměstnání), neboť za tento den se měsíční plat nekrátí. Vzhledem k tomu, že podle 3 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jsou poplatníkem pojistného zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění, bude se toto pojistné odvádět i ze mzdy nebo platu (náhrady mzdy nebo platu), který náleží za den (dny) před vstupem zaměstnanců v pracovním poměru do zaměstnání, pokud podle nové právní úpravy účinné od 1. ledna 2008 vznikla před vstupem do zaměstnání účast na nemocenském pojištění. To může být praktické např. v případě, že se již od prvního dne trvání pracovního poměru čerpá dovolená, a ke skutečnému nástupu do zaměstnání dochází tedy později. Zákonem č. 261/2007 Sb. byla zavedena tzv. karenční doba, tj. doba, po kterou se nemocenské neposkytuje. Podle nové právní úpravy se nemocenské poskytuje až od čtvrtého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény; za první tři kalendářní dny tedy nemocenské (a ani náhrada mzdy nebo platu) nenáleží. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 3. ledna 2008 a dočasná pracovní neschopnost trvala do 17. ledna 2008. Za dny 3., 4. a5.ledna 2008 nebude nemocenské náležet a nemocenské se začne poskytovat až od 6. ledna 2008. Podle přechodných ustanovení (čl. XXX bod 1) zákona č. 261/2007 Sb. se v případě, že nárok na nemocenské vznikl před 1. lednem 2008, poskytuje nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu strana 3/12 Zavedení karenční doby

stanovenou podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dnem 31. prosince 2007. Vzhledem k čl. XXX bodu 1 zákona č. 267/2007 Sb. se bude tomuto zaměstnanci poskytovat nemocenské i za dny 1. a 2. ledna 2008, tj. i za dny, které spadají do období prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Zákon č. 261/2007 Sb. stanovil nové procentní sazby pro stanovení nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny; tyto dávky se stanoví příslušnými procentními sazbami z denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2008 výše nemocenského za kalendářní den činí od 4. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) 60 % denního vyměřovacího základu, od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. kalendářního dne 72 % denního vyměřovacího základu. V roce 2007 činí výše nemocenského za první tři kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti (karantény) 25 % denního vyměřovacího základu a od 4. kalendářního dne 69 % denního vyměřovacího základu. Výše podpory při ošetřování člena rodiny činí od 1. ledna 2008 60 % denního vyměřovacího základu; v roce 2007 to bylo 69 % denního vyměřovacího základu. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 1. února 2008 a dočasná pracovní neschopnost trvala až do 31. května 2008. Od 1. do 3. února 2008 nebude nemocenské náležet, od 4. února do 1. března 2008 bude nemocenské náležet ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, od 2. března 2008 do 31. března 2008 bude nemocenské náležet ve výši 66 % denního vyměřo- Účetnictví, daně a právo v praxi strana 4/12 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 Procentní sazby pro stanovení výše dávek

Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 vacího základu a od 1. dubna 2008 do 31. května 2008 bude nemocenské náležet ve výši 72 % denního vyměřovacího základu. Přechodné ustanovení čl. XXX bodu 1 zákona č. 261/2007 Sb. se týká i stanovení výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny, pokud nárok na tyto dávky vznikl před 1. lednem 2008. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dnem 31. prosince 2007 a tato neschopnost trvala do 31. května 2008. Nemocenské bude od 31. prosince 2007 do 2. ledna 2008 náležet ve výši 25 % denního vyměřovacího základu a od 3. ledna 2008 do 31. května 2008 bude nemocenské náležet ve výši 69 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se zjišťuje tak, že se vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení zjištěný za celé rozhodné období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; rozhodným obdobím je obecně 12 předchozích kalendářních měsíců. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách, a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání. Denní vyměřovací základ se nebere v úvahu neomezeně, nýbrž je limitován tzv. pásmovým způsobem. Stanovení denního vyměřovacího základu prostřednictvím pásmového způsobu znamená, že se denní vyměřovací základ vypočte podle výše uvedených obecných zásad s tím, že převyšuje-li částka vypočteného denního vyměřovacího základu stanovené redukční hranice, započítá se nad tyto hranice v omezeném rozsahu. strana 5/12 Určování denního vyměřovacího základu

Účetnictví, daně a právo v praxi strana 6/12 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 DVZ po v poãtu Vroce 2007 platí, že převyšuje-li denní vyměřovací základ první redukční hranici, počítá se tato částka do první redukční hranice v plné výši, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % a k částce přesahující druhou redukční hranici se nepřihlíží. Částka denního vyměřovacího základu po této úpravě se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Zápočet do první redukční hranice v plné výši platí přitom u nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny jen od patnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti; za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování (péče) se z částky do první redukční hranice počítá jen 90 %. Redukční hranice se přitom každoročně podle pravidel obsažených v 40 ZNP zvyšují. Od roku 2008 došlo k té změně, že v případě nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se do částky první redukční hranice počítá vždy jen 90 % (není tedy již diferenciace podle délky dočasné pracovní neschopnosti). Dále došlo k tomu, že se pro rok 2008 neuplatní pravidla pro každoroční zvyšování redukčních hranic, tj. v roce 2008 budou platit ty samé redukční hranice jako v roce 2007 (první redukční hranice činí v roce 2008 tudíž 550 Kč a druhá redukční hranice činí 790 Kč). Způsob určení denního vyměřovacího základu (DVZ) v roce 2008 je názorně uveden v těchto tabulkách: DVZ pro nemocenské a pro podporu při ošetřování člena rodiny Úprava DVZ do 550 Kã 90 % nad 550 Kã do 790 Kã nad 790 Kã 495 Kã + 60 % rozdílu vypoãteného DVZ a ãástky 550 Kã 639 Kã

Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 strana 7/12 DVZ pro peněžitou pomoc v mateřství a pro vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství DVZ po v poãtu do 550 Kã nad 550 Kã do 790 Kã nad 790 Kã Úprava DVZ bez úpravy 550 Kã + 60 % rozdílu vypoãteného DVZ a ãástky 550 Kã 694 Kã Maximálního denního vyměřovacího základu lze dosáhnout při měsíční mzdě aspoň ve výši cca 24 000 Kč. Nová úprava procentních sazeb pro stanovení výše nemocenského a denního vyměřovacího základu znamená, že v roce 2008 maximální nemocenské může činit za kalendářní den trvání dočasné pracovní neschopnosti: v období od 4. do 30. kalendářního dne 384 Kč, v období od 31. do 60. kalendářního dne 422 Kč, v období od 61. kalendářního dne 461 Kč. Zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným od 1. února 2008 do 31. května 2008. Rozhodným obdobím pro zjištění denního vyměřovacího základu je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem (únor 2008), ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost, tj. období únor 2007 až leden 2008. Měsíční mzda tohoto zaměstnance činí 18 000 Kč, v listopadu 2007 obdržel tento zaměstnanec prémie ve výši 5 000 Kč avměsíci prosinci 2007 byl 9 dní dočasně práce neschopen a jeho mzda za prosinec 2007 činila 12 500 Kč. Úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období (11 x 18 000 Kč + 12 500 Kč + 5 000 Kč) činí 215 500 Kč. Počet kalendářních dnů připadající na rozhodné období je 365 a od tohoto počtu dnů se odpočte 9 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti v prosinci 2005, takže počet dnů, které se budou brát v úvahu

Účetnictví, daně a právo v praxi strana 8/12 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 při výpočtu denního vyměřovacího základu, činí 356 (tj. 365 9 =356). Úhrn započitatelných příjmů (215 500 Kč) se vydělí příslušným počtem kalendářních dnů (356) a vychází denní vyměřovací základ ve výši 605,33 Kč. Protože tato částka převyšuje první redukční hranici, dojde k její úpravě. Denní vyměřovací základ se upraví tak, že z částky do 550 Kč se vezme v úvahu 495 Kč (tj. 90 %) aodčástky 605,33 se odečte 550 Kč a výsledek (tj. 55,33 Kč) se vynásobí 0,6. Propočtem vychází 33,19 Kč a po přičtení 459 Kč dostáváme částku 528,19 Kč, která se zaokrouhlí nahoru; tento výsledek 529 Kč představuje denní vyměřovací základ. Nemocenské bude od 4. února 2008 do 1. března 2008 činit 318 Kč za kalendářní den (tj. 529 Kč x 0,6), od 2. března 2008 do 31. března 2008 350 Kč za kalendářní den (tj. 529 Kč x 0,66) aod1.dubna 2008 do 31. května 2008 381 Kč za kalendářní den (tj. 529 x 0,72). Pro srovnání lze uvést, že v roce 2007 maximální nemocenské činilo v období od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 479 Kč za kalendářní den. Ke změně v oblasti denního vyměřovacího základu došlo od roku 2008 dále v případě opakovaných porodů při zjišťování denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství. Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou prostřednictvím dvou redukčních hranic.

Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 Podle 21 ZNP se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu nemocenské poskytuje při téže dočasné pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více dočasných pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce (tato omezení neplatí, jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí zpovolání). Od roku 2008 došlo v důsledku zavedení třídenní karenční doby ke zkrácení dosavadní podpůrčí doby u poživatelů těchto důchodů, a to z 84 kalendářních dnů na 81 kalendářních dnů. Dále byl 21 ZNP od 1. ledna 2008 doplněn tak, že nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání (to pak platí obdobně též pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny). Peněžitá pomoc v mateřství se obecně poskytuje po obecnou podpůrčí dobu 28 týdnů s tím, že v některých případech byla podpůrčí doba delší. Delší podpůrčí doba platila též pro osamělé ženy; ženě, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až po dobu 37 týdnů. Od roku 2008 došlo k té změně, že těmto osamělým ženám se bude peněžitá pomoc v mateřství poskytovat jen po obecnou podpůrčí dobu. Přechodné ustanovení (čl. XXX bod 1) zákona č. 261/2007 Sb. se vztahuje i na tyto případy, tj. nastoupila-li osamělá žena na mateřskou dovolenou před 1. lednem 2008, bude se jí peněžitá pomoc v mateřství poskytovat po dobu podle dosavadních předpisů, tj. až po dobu 37 týdnů. Podle 42 ZNP dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době pojištění podle tohoto zákona nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny strana 9/12 Nová podpůrčí doba u poživatelů důchodů Nová podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství Nová délka ochranné lhůty

Účetnictví, daně a právo v praxi strana 10/12 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 Nová úprava vzniku přeplatku na nemocenském nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo jestliže se splnily v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí v roce 2007 42 dnů od skočení zaměstnání (jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán). U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců. Od roku 2008 byla délka ochranné lhůty zkrácena a činí jen 7 dnů. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 29. února 2008. V případě, že po skončení pracovního poměru bude uznán dočasně práce neschopným v období od 1. března do 7. března 2008, vznikne mu nárok na nemocenské z titulu ochranné lhůty; bude-li uznán dočasně práce neschopným až po 7. březnu 2008, nárok na nemocenské mu již nevznikne. Podle přechodného ustanovení obsaženého včl. XXX bodu 2 zákona č. 261/2007 Sb. se ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, tj. trvá ještě 42 dnů. Podle 47 odst. 2 ZNP může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato, jestliže zaměstnanec porušil povinnosti stanovené mu v rámci léčebného režimu (má-li takový zaměstnanec rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu). Nemocenské lze v roce 2007 dočasně snížit nebo odejmout nejdříve ode dne porušení povinností, a to jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno. Od roku 2008 došlo k té změně, že bylo-li nemocenské po porušení léčebného režimu již vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je zaměstnanec povinen vrátit. Podle přechodného ustanovení obsaženého v čl. XXX bodu 3 zákona

Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 č. 261/2007 Sb. došlo-li k porušení léčebného režimu před 1. lednem 2008, lze po 31. prosinci 2007 nemocenské dočasně snížit nebo odejmout jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno. Podle 48 odst. 2 ZNP zaměstnanec anebo příjemce dávky nemocenského pojištění, který zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost, nebo nesplnil jinou závažnou povinnost uloženou předpisy nemocenského pojištění. V roce 2007 se toto ustanovení o zavinění vztahovalo i na případy zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu, kdy je omezena podpůrčí doba, tj. toto zpětné přiznání za dobu výplaty nemocenského nebylo možné považovat za přeplatek, bylo-li nemocenské vypláceno i po uplynutí této omezené podpůrčí doby u poživatele těchto důchodů, neboť využití práva požádat o zpětné přiznání důchodu nelze považovat za zavinění. Od roku 2008 byla pro tyto případy zavedena objektivní odpovědnost za přeplatek, neboť do 48 odst. 2 ZNP bylo doplněno, že za přeplatek, který je příjemce nemocenského povinen vrátit, se vždy považuje nemocenské vyplacené poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší, než je jejich podpůrčí doba v délce 81 dnů, v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu. Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 3. března 2008 a v srpnu 2008 požádal o přiznání plného invalidního důchodu. Datum vzniku plné invalidity byl stanoven na 1. únor 2008 a od tohoto dne byl také plný invalidní důchod přiznán. V důsledku přiznání plného invalidního důchodu platí pro poživatele tohoto důchodu omezená podpůrčí doba 81 dnů, která uplynula 22. května 2008. Nemocenské vyplácené od 23. května 2008 se bude považovat již za přeplatek, který je poživatel tohoto důchodu povinen vrátit. strana 11/12

Účetnictví, daně a právo v praxi strana 12/12 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008