Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd v katechezi Katecheze na bázi zkušenosti
Boží slovo zjevené v Ježíši Kristu DV 2 zdařilá syntéza nového chápání způsobu Zjevení. Zjevením Bůh promlouvá ze své lásky k lidem jako k přátelům a s nimi se stýká, aby je pozval ke svému společenství a přijal je do něj. Bůh ve zjevení dává poznat svůj plán prostřednictvím událostí v životě člověka i prostřednictvím slov. Jeho slovo přijímá podobu lidského slova. Způsobem sobě vlastním předává katecheze skutky a slova zjevení.
Ježíš Kristus, vtělené Boží slovo Katecheze = služba s rázem vysoce osobního sdílení, uvádění k osobnímu setkání s Ježíšem. Služba slova musí stále postulovat ekonomii zjevení. Proto musí trvale stavět na evangeliích. Kristocentrismus katecheze: Tajemství Krista ve zjeveném poselství je středem, kolem kterého se všechno ostatní pořádá a osvětluje.
Ježíš Kristus, vtělené Boží slovo Ve vztahu ke katechezi: nastal přelom, změna podstaty a cílů této služby. Jestliže je katecheze službou Božímu slovu, tak je hlavně hlásáním Ježíše Krista a pomocí člověku, aby rostl ve svém osobním vztahu vůči němu. Znamená to dále, že katecheté nemají hlásat své názory, vlastní nauku, ale pravdu, kterou sděluje Ježíš Kristus. Toto základní postavení ale neznamená jednostrannost. Katecheze ale není kompletní, jestliže nedospěje až k hlásání Ježíše přímo.
Boží slovo v dějinách je poselstvím spásy Boží slovo v Písmu není pouze informace, ale slovo, které interpretuje události a odpovídá na otázky. Bůh k nám promlouvá skrze výrazové prostředky člověka prostřednictvím lidí, kteří je formulují tak, jak je sami přijali a odpověděli na ně. Boží sebesdílení se nevyskytuje v chemicky čistém stavu, ale lidé je formulují výrazovými prostředky své kultury. Narativní aspekt Božího slova se odráží v podstatě chápání katecheze.
Boží slovo je darem Ducha svatého Inspirace Bible = dar Ducha svatého, jež skrze něj umožňuje lidem všech dob být osloveni sebesdílejícím Bohem. Spirituální dimenze katecheze = dílo Ducha. Dynamismus katecheze nemůže spoléhat jen na lidské zákonitosti komunikace. Katecheze vyžaduje prostředí modlitby a soustředění, proto předpokládá hlubokou spiritualitu. Katecheze v Duchu svatém má být slovem pronášeným svobodně, statečně, kreativně a s autoritou.
Boží slovo jako slovo darované i zaslíbené Dvojí napětí: Boží slovo nám bylo darováno, ale ještě není eschatologicky naplněno. Charakteristiky a důsledky katecheze chápající sebe jako službu Božímu slovu, které je dané i zaslíbené: Je nejen sdělováním jistých pravd, ale i otevřeným hledáním. Katecheze není výlučně výkonem magisteria církve, ale svědectvím a cestou za Pánem ve společenství. Katecheze má být otevřená dialogu a uctivé konfrontaci. Katecheze znamená neustálé prohlubování, trvalou výchovu víry.
Katecheze podporující inkulturaci EN: křesťanské poselství musí zakořeňovat v kulturách, přijímat je a proměňovat. Jedná se o proniknutí evangelia do nejskrytějších vrstev, jež zasahuje podstatným způsobem až ke kořenům jejich kultur. Křesťanská společenství musí na jedné straně přejímat kulturní bohatství s vírou slučitelná, na druhé straně proměňovat způsoby myšlení protikladné k Božímu království.
Katecheze podporující inkulturaci Vztah Božího slova a kultury by se měl řídit následujícími hlavními principy: Princip autonomie. Princip vtělení do kultur. Princip přijetí pozitiv kultur. Princip prorocké kritičnosti. Kultury jsou také nezbytným nástrojem pro interpretaci a nové vyjadřování slova.
Trvalý úkol inkulturace Formulace pravd víry, jak je známe, jsou formulacemi inkulturovanými. Během staletí došlo k provázání křesťanské víry s jednou, a to západní kulturou, která však už není všeobecná. Na tomto je zřetelný rozsah problémů teologie, zejména pastorace, a důvod aktuálnosti inkulturace. Není správné předávat obsah víry výrazovými prostředky kultur, které již patří minulosti. Proto je důležité, aby katecheti byli spjati s místní kulturou.
Zkušenost a katecheze U výrazu zkušenost dochází k nepřesnostem ve vyjadřování = zážitek nebo pocit, případně proces vznikání zkušenosti. Náboženská zkušenost předpokládá úsilí reflektovat prožitek nebo událost do hloubky až k úrovni tajemství, kde otázky po nejhlubším smyslu lze klást a dostat na ně odpověď, případně být podnícen k dalšímu hledání. Zkušenost křesťanské víry = člověk na základě naslouchání Božímu slovu prohlubuje svůj život přijetím zkušenosti biblických osobností, zejména Ježíše Krista jako pramen k pochopení smyslu vlastního života.
Katecheze a zkušenost víry Bez sdělování zkušeností víry neexistuje sdělování náboženského obsahu. Některé nedostatečné modely katecheze vzhledem k výše řečenému: Katecheze jako pouhé předávání obsahu víry. Katecheze jako reflexe událostí či životních problémů. Katecheze jako uvedení nauky do života. Katecheze jako přechod od života k víře. Autentická katecheze respektuje v procesu hlásání Božího slova cestu zkušeností člověka.
Úlohy katecheze vzhledem ke zkušenosti Proces katecheze je charakterizován neustálou výměnou zkušeností. Výrazivo náboženské zkušenosti není jen prostředkem pro sdělování zkušeností už vytvořených, ale též nástrojem pro vytváření samotné křesťanské zkušenosti. Zkušenostní poznání je celistvější než čistě rozumové. Ale i zde hrozí jednostranné zaměření, čehož je nutno se vyvarovat.