MUSÍME BOHA CHVÁLIT CECIL J. ducille (konference eská republika, 1995) Dnes budeme mluvit o tom, pro je teba, abychom Boha chválili. Zamysleme se spolen nad jedním píbhem ze Starého zákona. V tomto píbhu Samuel obtoval ob Bohu, když se náhle piblížili Filistinští, aby proti Izraeli bojovali. Samuel se zeptal Boha: Bože, co máme dlat? Jsme tu beze zbraní a proti nám stojí mocná armáda. Bh na to odpovdl: Chvalte m. Samuel tedy pikázal, aby Izrael zaal chválit Hospodina. Chci jen, abyste si celou tu situaci pedstavili. Filistinští byli obleeni do plné zbroje; mli v rukách mee a štíty a byli pipraveni bojovat. Ale najednou proti nim místo armády, kterou oekávali, vychází tanící lidé s tamburínami. Muselo je to dost pekvapit. Brzy však pišli na to, jaký to mlo význam. Hospodin zahml z nebe a na zem sestoupila Jeho moc, která udeila na filistinskou armádu a zniila ji. A to vše díky chválám Božího lidu. Víte, že andlé v nebi jedí? A víte, co jedí? Sytí se tím, že chválí Boha. Otevou Mu svá srdce a zpívají Mu chválu. A pi této chvále do nich Bh vlévá svoji moc. V Žalmu 78,24-25 se íká: A dštil na n (na Izrael) mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim. Chléb mocných (andl) jedl lovk, seslal jim pokrm do sytosti. Mana, která pro Izrael sestoupila z nebe, byla pokrmem, jímž se sytí andlé. A v té maliké man byla uzavená Boží moc. Andlé tráví ve chvále všechen svj as a bhem tohoto asu se dobíjejí Boží mocí. Co se tedy dje, když Boha chválíme? Ve chvíli, kdy s chválou pistupujeme k Bohu, pidávají se k nám duchové nebes. Nevím, jestli tomu z Písma dobe rozumíme. Podívejme se alespo na jeden verš, který o tom mluví. Židm 12,1: Protož i my, takový oblak svdk vkol sebe majíce, odvrhouce všeliké bím i snadn obkliující nás hích, skrze trplivost konejme bh uloženého sob boje. Tento verš íká, že jsou tu s námi celé nebeské zástupy a že nás pozorují. A Ježíš Kristus je tu spolu se svými zástupy bratry, kteí nás k Nmu pedešli, a andly. Když Boha chválíme, oni 1
chválí také. Ale pokud naše chvála nedosáhne roviny, na které se mžeme setkat s Bohem, oni s námi chválit nemohou. Naše chvála se mnohdy drží na velmi nízké rovin. Je to hlavn proto, že jí nerozumíme. Víte, chvála není pokrytectví. Chvála je vdnost, která vychází z vašeho srdce k Bohu za to, co pro vás udlal. Kde bych byl dnes veer, kdyby se pro m Ježíš Kristus nenatáhl? Asi v pekle. Když pemýšlím o Ježíšov dobrot, když pemýšlím o tom, co pro m udlal, tak m žádný lovk nemže odradit od toho, abych tancoval. Protože v té chvíli cítím, že chci Boha chválit, i kdyby se mi pod nohama pohybovala zem. Nebudu Ho pece chválit jen tehdy, když jsem zdravý a mám kapsu plnou penz! Když pijde ábel a zasadí vám ránu a vy svsíte hlavu a eknete: Já chudák! uctíváte ho tím. Pokud na vás však udeí a vy eknete: Chvála Bohu! a on vás napadne znovu a vy znovu eknete: Chvála Bohu! a když vás napadne potetí a z vás znovu vyjde: Chvála Bohu!, tak vám pestane rány zasazovat. Jeho zámrem totiž není, abyste Boha chválili. V 1. listu Janovi 1,7 je psáno: Pakli chodíme v svtle, jako on jest v svtle, obecenství máme vespolek, a krev Krista Ježíše Syna jeho oišuje nás od všelikého híchu. Tento verš znamená, že když jsme s Bohem zaali chodit, nebyli jsme dokonalí. Ale ím déle s Ním chodíme a ím déle s Ním máme obecenství, Jeho oišující moc prochází jak námi, tak i celým shromáždním, a oišuje nás od každého híchu. Kolik hích nám tedy zstává, když jsme od všech oištni? Žádný. Bh nám tedy ukazuje, že je možné žít bez híchu. Víte, baptisté mají jedno rení, které íká, že hešíme ve slovech, myšlenkách, skutcích i jednání. Ale myslíte si, že hešíte v myšlenkách, i když nepemýšlíte špatn? A že hešíte ve slov, i když zrovna neíkáte nic zlého? A co když nedláte nic špatného; myslíte si, že hešíte ve skutcích? Samozejm, že ne. Existují dny, kdy vbec nehešíte. Jenže abyste nehešili, musíte v bezhíšnost vit. Pokud víte, že stále hešíte, tak budete hešit. Jinými slovy musíte vit Božímu Slovu. Duch svatý pišel, aby nás uvedl do veškeré pravdy. Podívejme se do Janova evangelia na nkolik verš o Duchu svatém. Jan 14,26: Utšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, on vás nauí všemu, a pipomene vám všecko, což jsem koli mluvil vám. 2
Další verš je zapsán v Janovi 15,26: Když pak pijde ten Utšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, ten svdectví vydávati bude o mn. Když vidíte lovka, který žije život jako Kristus, pak se ho nemusíte ptát, jestli má Ducha svatého. Když ale naopak vidíte lovka, který íká, že má Ducha svatého, a pitom nežije život jako Kristus, potom to není Duch svatý, kterého má, ale nco jiného. Jan 16,12-14: Ješt bych ml mnoho mluviti vám, ale nemžete snésti nyní. Když pak pijde ten Duch pravdy, uvede vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, to mluviti bude; ano i budoucí vci zvstovati bude vám. On mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvstuje vám. Z tchto verš vyrozumíváme, že Duch svatý byl poslán do církve, aby ji pivedl ke Kristu. Ukáži vám dvod, pro nkteí lidé pijmou Ducha svatého a pitom stále heší. Podívejme se spolen na následující obrázek: Bh Otec Syn Duch svatý Mj duch Duše Tlo Svt Když pijmete Ducha svatého, pijímáte Ho do svého ducha. Ale Bh Ho musí dostat z vašeho ducha do vaší duše. Boží svtlo totiž vchází skrze ducha do duše. Vaši duši tvoí mysl, city, vle a touhy. Bh sestupuje z toho nejvyššího nebe, které existuje, skrze svého Syna Ježíše a skrze Ducha svatého do vašeho ducha, do vaší duše a do vašeho tla. A když se Ježíš Kristus zjeví ve vašem tle, pak se zjeví ve svt. Teprve potom totiž lidé uvidí Ježíše, jak ve vás pebývá a jak ve vás chodí. 3
Podívejme se na další obrázek: Mj duch Duše Tlo Svt Mojžíšv stánek Svatyn svatých Opona Svatyn Vnjší nádvoí Dvee Brána Vidíte ty souvislosti? Proto se modlíme k Bohu a íkáme: Pij království tvé. Kde je tedy Boží království? Nahoe v nebi. A my íkáme: Pij království tvé. Bu vle tvá jako v nebi tak i na zemi. Co tím tedy vlastn íkáme? íkáme: Bože, pij se svým královstvím ze svého nebe, pes moje nebe mého ducha, do mé duše a do mého tla. Pij, Ježíši, pij na mou zemi a dovol mi, abych mohl požehnat zemi (svtu). Lidé ve vás uvidí Krista, když Mu necháte volný prchod. Pro se Kristus nezjevuje na vnjším nádvoí, tak jako to iní ve svatyni svatých? eknu vám pro. Všimnte si, že brána vnjšího nádvoí je otevená svtu. U této brány musíte mít postavenou stráž, aby svtu zabránila vstupovat dovnit, do vašeho stánku. Potom je tu další zábrana, tentokrát se nazývá dvee. A další opona. Bh tedy vstupuje do svatyn svatých do vašeho ducha (viz obraz ve Starém zákon), je v nm však uzav- en. A z vašeho ducha vystoupí jen tehdy, když se Mu otevete a zanete Ho chválit. Musíte Ho chválit, aniž byste si cokoli schovávali sami pro sebe nebo si to drželi. Chvalte Ho a zapomete na lidi, kteí jsou kolem vás. Když Ho takto budete chválit, opona mezi vaším duchem a vaší duší se roztrhne. A jakmile se tak stane, Bh se vám provalí do duše. Jemu bu chvála! Dnes jsem se modlil za jednu sestru a ona tvrdila, že po té modlitb nic 4
necítí. íkal jsem jí: Když se Bohu oteveš, tak ucítíš. Boží moc je totiž uzavená ve tvém duchu a teprve když rozeveš svoji oponu, Bh vejde do tvé duše a dotkne se tvé mysli, tvých emocí, tvé vle i tvých tužeb. Tehdy zaneš toužit po Bohu. A to platí pro nás pro všechny. Haleluja! Je to stejné, jako když David v Žalmu 42 íkal: Jakož jelen ve, dycht po tekutých vodách, tak duše má ve k tob, ó Bože. Uvnit v nás je totiž takové volání: Bože, chci T víc. Nejste ješt uspokojeni. Nkde hluboko ve vás to volá: Bože, dej mi více Tebe. Jakož jelen ve, dycht po tekutých vodách, tak duše má ve k tob, ó Bože. V jedné písni se zpívá: Slyším ženicha, jak volá z hloubky mého bytí; musím uniknout na vrcholek hory. Víte, píchod Ježíše Krista skrze Ducha svatého do vašeho ducha vám dá chu k jídlu. Dostanete hlad. Pokud nejste po Bohu hladoví, pak to znamená, že v sob neprocviujete Ducha svatého, že jste Ho zaveli do vzení. Pítomnost Ducha svatého v sob musíte procviovat. Vzpomínám si na dobu, kdy jsem byl ješt mladík. Chodil jsem tehdy do letniní církve. Lidé tam byli schopni tancovat nepetržit i dv hodiny. A jak jsme tak tancovali, uvdomoval jsem si, jak Kristus napluje moji bytost. Jedna z vln falešného uení, která kdysi zaplavila celou Ameriku, se nazývala vysoké chvály. V tchto vysokých chválách se nezpívala žádná slova, jenom se vydávaly jakési zvuky: bam, bam, bam. Prost beze slov. A do tchto chval vstoupil ábel. Pamatujte si: nikdy nesmíte zpívat beze slov! Nikdy. Víte, váš intelekt musí Boha chválit slovy slávy. Haleluja! Pokud to budete dlat, zjistíte, že do vaší duše probleskují Hospodinovy hromy a blesky. A vy budete chválit Boha zcela dobrovoln. Bu Mu chvála! Je teba, abyste pochopili, že když Ježíš Kristus umíral a vykl dokonáno jest, že se roztrhla chrámová opona. Opona mezi duchem a duší. Pokaždé, když obrátíte své srdce k Bohu, Kristus se provalí do vaší duše. Ve své duši máme totiž mnoho zlých vcí; ty zlé šelmy, které okupují naši zemi, stejn jako okupovaly zemi zaslíbenou, do které vstupoval Izrael. Naše mysl se zamstnává tolika vcmi! Nkdy picházíte na shromáždní a najednou zanete pemýšlet nad tím, jestli jste doma vypnuli sporák. Jindy zase pokleknete k modlitb a mysl vám odkráí nkam úpln jinam. Snažíte 5
se modlit a mysl vám tak skáe z jedné vci na druhou, že veškeré modlitby vzdáte. Na našem obrázku je vidt, že opona už byla protržena. Opona mezi vaším duchem a duší. Kdykoli otevete dvee, Boží Duch zaplní vaše srdce. A o tom je uzdravení, o tom je vysvobození. Když máte problémy, musíte se Bohu otevít. Vy pece nemáte moc se uzdravit. Ale máte moc otevít dvee své duše. Vaše moc tedy spoívá v tom, že se otevete Bohu. Amen. Aj, stojím u dveí, a tluku. Jestliže by kdo uslyšel hlas mj, a otevel dvée... a otevel dvée..., vejdu k nmu, a budu s ním veeeti, a on se mnou. (Zjevení 3,20) V Žalmu 24, verši 7 se íká: Pozdvihntež, ó brány, svrchk svých, pozdvihntež se vrata vná, aby vjíti mohl král slávy. Žalmista tady nemluví o pirozených branách Jeruzaléma. Protože ty brány nejsou vné. Ale mluví o vných branách vašeho srdce. íká: Otevte se a vejde do vás Král slávy. Verš 8: Kdož jest to ten král slávy? Hospodin silný a mocný, Hospodin udatný váleník. Všimnte si, že tu žalmista íká: Hospodin udatný váleník. To znamená, že Bh pichází, aby v nás bojoval. Pichází, aby porazil všechny nepátele, kteí pebývají v naší duši a kteí nás zastrašují a berou nám odvahu. Hospodin pichází jako udatný váleník, aby zlomil pouta naší mysli. Bh Izraelcm v Egypt ekl, že mají krví pomazat veeje dveí i nade dvemi (vyjití z Egypta pedstavuje obraz spasení). Místo nade dvemi pedstavuje naši mysl. Pomažte svoji mysl krví. Ve svém život jsem mnohokrát bojoval s ábly a nkdy i s padlými andly. A mžu vám íct, že kdykoli v takových bojích pemýšlíte o Kristov krvi, nepítel je okamžit poražen. Bh chce, abyste se nauili mít krev Ježíše Krista ve své mysli. Pokud se chcete nauit bojovat dobrý boj, musíte se nauit používat zbra krve. Jednou na m nejmocnjší arodj naší zem poslal velmi násilného ducha. Ten duch byl zabiják, který nikdy pedtím nezakusil porážku. Chystal jsem se tehdy jít spát, už jsem byl v pyžamu, a najednou jsem se otoil a zjistil jsem, že mi zmizela stna domu. Díval jsem se pímo do zahrady. Msíc až neuviteln záil. Nevím, jestli jste nkdy vidli msíc záit tak jasn, jako tomu bývá na Jamajce. Nkdy byste se tam na nj mli jet podí- 6
vat. Tpytil se a odrážel se na listech kokosových palem. Nepemýšlel jsem nad tím, pro vidím skrze ze. Instinktivn jsem totiž vdl, že m Bh vyzdvihl na vyšší rovinu, abych mohl elit útoku, který se proti mn chystal. Ale ani s tímto vdomím jsem nebyl pipraven na to, co se mlo stát. Brzy jsem se pestal dívat na nádherné msíní svtlo a ekal jsem na ducha, o kterém jsem vdl, že m pijde napadnout. Najednou jsem uvidl asi 12 metr vysokého tvora. Vešel do zahrady, zaal se rozhlížet kolem a muchat jako pes. Dnes už vím, že jsem se pedtím, než jsem otevel ústa, ml ozbrojit. A to bych vás chtl nauit. Nikdy neútote na žádného ducha, dokud se ve svém srdci nezkontaktujete s Bohem. Já jsem ml tehdy už dost zkušeností s napomínáním rzných duch, a tak jsem se rozhodl, že i tohoto napomenu sám. A to práv byla ta chyba. Otevel jsem ústa, abych ekl: Napomínám t ve jménu Ježíše Krista, ale jediné, co ze m vyšlo, bylo: Naaa... To stvoení se otoilo a jako blesk m zasáhlo do hrudi a srazilo na postel. Drželo m obrovskou silou, jako když lev chytí svoji koist, takže jsem celý ochabl a nemohl jsem pohnout ani hlavou. Byl jsem pod ním úpln bezmocný. Jediné, ím jsem mohl pohybovat, byla moje mysl. Ten duch nebyl schopen držet moji mysl. Chvála Bohu! Ml jsem veeje své mysli potené krví! Vtom jsem uvidl, jak ke mn do postele skoil Ježíš a poklepal mi na rameno. Když jsem pohlédl do Jeho oí, naplnila m Boží moc a sláva. ekl mi: Nebojuj. To není tlesný boj, ale duchovní. Tak jsem to vzdal. A jakmile jsem to vzdal, objevil se pede mnou kíž a na nm jsem uvidl Ježíše. Celý obraz byl tak živý, že jsem byl schopen popsat každiký detail. Vidl jsem svého Pána s trnovou korunou na hlav. Trny mu procházely hlavou. V každém míst vpichu Mu jako pot stékala krev. Hlavu ml naklonnou na jednu stranu. Všechno jsem to spatil bhem krátkého okamžiku. Krev mu stékala i po obou rukách. Najednou mu z levé ruky ukápla jedna kapka. Udlalo to takový zvuk: Kap. ekl jsem: Dkuji Ti, Ježíši. Myslíte si, že byl tehdy as Boha chválit? ekl jsem: Dkuji Ti, Ježíši. Tato jediná kapka krve mže spasit celý svt! A moje duše se radovala v té jediné kapce krve, která mohla spasit celý svt. Pak jsem mu pohlédl na pravou ruku. Díval jsem se v duchu, protože jsem stále nemohl pohnout hlavou. Z pravé ruky mu ukápla další kapka krve a udlala stejný zvuk: Kap. Když dopadla, ekl jsem: Dkuji Ti, Ježíši. 7
Tato kapka krve znií každého démona z pekla! Moje duše se tolik radovala z Jeho krve! A pak mu z vous ukápla jedna kapka pímo do mé tváe. Když se m dotkla, celé mé tlo se vzepelo a já jsem zavolal: Ježíši! Tím duchem to mrštilo o ze. Vyhrál jsem. A ten arodj zemel. Napadla ho jakási neviditelná vc a zabila ho. Chci, abyste porozumli, že se musíte nauit otevírat Bohu. Pedstavte si, že jste celí sevení a najednou k vám pijde nkdo, koho milujete. V tu chvíli se celí rozplynete a eknete: Jé, ahoj. To jsem rád, že t zase vidím. Jsem tak rád, že s tebou mžu zase být. Tím jste se zaali svému milému/své milé otevírat. Naute se stejn otevírat Bohu. Cvite se v tom. V Žalmu 27,5 se píše: Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne. eknte mi, kde je tato skrýš? Ve svatyni svatých! Moje duše uletí jako holubice, aby se ukryla v skrýši Boha Nejvyššího. Nebo On mne skryje ve svém stánku. Jeho úkryt znamená, že se moje mysl skryje v Bohu. A i moje emoce se v Bohu skryjí, stejn tak jako moje vle i mé touhy. V jedné písni se zpívá: Skryj mne, Pane, ve své svatosti, vyznávám Ti te každý hích. Skryj m, Pane. Jediný zpsob, jak mžete tento úkryt nalézt, je, že budete procviovat vcházení do Boží pítomnosti. Jestliže však toto vcházení nebudete procviovat, pak nebudete schopni nalézt svj úkryt, až pijde trápení. Víte, nejvyšší knz vcházel do svatyn svatých jednou v roce. A v Písmu je psané, že do ní nesml vejít bez krve. Ale nám Bh zajistil lepší zpsob, jak do ní vejít. Mžeme do ní totiž vstupovat, kdykoli chceme. Kdykoli. Vstoupit do ní a nalézt své místo úkrytu v Bohu. Pokud se nauíte prolamovat skrze oponu, Duch svatý za ní nezstane stát, ale prolomí se ve vás dál až do tla. Já jsem se Bohu otevel už jako mladý muž. Ml jsem tehdy spoustu problém; problém, které mívají mladí muži. Hlavn problém žádosti. Znáte to? O každé dívce, která projde kolem vás, si íkáte: Bože, zajímalo by m, jestli tohle je moje žena. Stává se vám to také? Možná, že jste všichni lepší, než jsem byl já. Možná, že se vás žádost netýká. Ale možná, že se vám nkdy zdají sny o tom, že jistá dívka je vaší ženou, a pitom je to jen vysnná pedstava. Marná pedstava mládí. Bh íká, že mládí musí být vysvobozeno ze všech svých marných pedstav. A ze všeho fantazírování. 8
Bh tehdy pišel a zaal m uit, jak se mu otevírat. Jednou jsem byl po Nm tak hladový, že jsem porozuml, co David myslel tím, když íkal: Jakož jelen ve, dycht po tekutých vodách, tak duše má ve k tob, ó Bože. (Žalm 42,2) ekl jsem Bohu: Bože, Ty mi dáš plnost, Ty mi dáš vysvobození z tohoto tla. A pokud ne, dej mi smrt. íkal jsem: Bože, nebudu na to ekat dlouho. Pestanu jíst hned. Pestal jsem jíst a odmítl jsem i vodu. ekl jsem: Bože, te máš dobrou píležitost m zabít, protože já nebudu žít s tím híchem žádosti ve svém tle. tyicet dní jsem stále víc a víc chadnul. Nejedl jsem, nepil jsem. Tak jsem zeslábl, že už jsem nebyl schopen ani otevít oi. Ale Bh ke mn každý den picházel a ml se mnou obecenství. Uprosted pstu jsem dostal zápal plic. Zaal jsem zvracet krev. ekl jsem: Bože, to je ten nejjednodušší zpsob, jak m vzít dom. Já nebudu jíst, dokud mi nepožehnáš. A Bh mi požehnal. Jednou ráno ke mn pišel a ekl mi: Vyhrál jsi. To, po em jsi toužil, je tvé. Z dálky mnoha mil ke mn poslal svého posla s nádobkou olivového oleje, kterým jsem ukonil pst. A pežil jsem. Tady ped vámi stojí živý dkaz toho, že jsem pežil. Nikomu bych nedoporuoval následovat mého píkladu. To, že jsem pežil, byl jen zázrak. Nikomu bych nedoporuoval, aby Boha tlail tak daleko, jako jsem to udlal já, protože by mohl íct: Dobe, tak poj dom. Ale moje duše byla tak hladová po Bohu! A Bh m zaal uit, jak se prolamovat do Ducha. Kdykoli jsem se do Ducha prolomil, zaala z mých úst vycházet slova, která jsem nesformoval já sám. Bh zaal mluvit skrze moje ústa a vždy, když jsem se vydal špatným smrem, ekl: Zastav. Dostat se do Ducha pro m bylo velice jednoduché. Jen jsem zaal pemýšlet o Bohu a okamžit jsem tam byl. Kdykoli jsem do Nj chtl vstoupit, zaal jsem jen pemýšlet o hloubce pekla, ve které jsem kdysi žil, a Bh m okamžit vyzdvihl. Stailo jen soustedit své srdce na Boží dobrotu, a v okamžiku jsem tancoval po celé místnosti. Není to snad zpsob, jakým byste se mli chovat i vy? Nedovolte žádným pekážkám, žádným zábranám, aby ve vás petrvávaly. Strhnte je. Když Ježíš íkal svým uedníkm, aby se modlili: Pij království tvé. Bu vle tvá jako v nebi tak i na zemi, myslel tím, že Ho mají prosit, aby se prolomil všemi zábranami jejich život a vešel až do jejich zem, do jejich duše. V tom mém pstu se mi stalo ješt nco. Bh se zaal prolamovat mezi mou duší a mým tlem. Zaal se prolamovat až do mého tla. Mé tlo zaalo 9
na Boha reagovat. Cítil jsem, jak jím celým proudí obživení a život Božího ducha. Neuviteln reagovalo na Boží pítomnost. Bible íká, že když knz pistupoval k oltái, tásl se ped Hospodinem. A v ímanm 12,1 je napsáno, že máme vydávat svá tla jako živou ob Bohu. Stále mluvíme o Kristu ve vašem tle a jak potom skrze nj vychází do svta a zjevuje se v nm. Ve svém mládí, ješt než jsem poznal Krista, jsem nic nemiloval víc než bojování. Nevadilo mi, když m nkdo zmlátil férov. Vždycky jsem chtl vidt lovka, který by m byl schopen porazit. Když Ježíš vstoupil do mého života, poslal jednoho muže, který m napadl. Ten lovk do m tloukl a tloukl, ale já jsem volal k Bohu. Byla ve mn síla i moc ho uzemnit. Ale já volal k Bohu, aby mi pomohl to neudlat. Stál jsem tam ped ním, on m mlátil zleva zprava a já mu to nevracel. Pesto m však nemohl uzemnit. Když skonil, byl pesvden, že jsem ho mohl porazit. Každý bojovník totiž instinktivn ví, kdy nad ním má ten druhý pevahu. Potásl mi tehdy rukou a ekl: Konen jsem našel kesana. Konen jsem našel kesana. Vdl, že to byl Ježíš Kristus, kdo ho zachránil. Dodnes jsme s tím lovkem pátelé. Ježíš Kristus tedy vstupuje i do našeho tla. Kdysi m napadl celý zástup lidí. Házeli po mn vším možným, kopali do m a já neml ani tu nejmenší touhu je zranit. Ježíš Kristus totiž vešel do mého tla. Takže veškerý prlom Božího ducha do nás není jen proto, abychom jásali nebo tancovali, ale pro samotný život v nás. Modleme se za to, aby se Bh v nás prolomil skrze oponu i dvee a nakonec i skrze bránu. Bože, Ote, svuji Ti Tvé dti do Tvých rukou. Mezi Tvým lidem jsou mnohá pouta, mnoho neporozumní Tvému Slovu. Pane, natáhni svoji ruku a zachra svj lid. Nedovol, aby nad nimi ml ábel svoji moc. Zachra svj lid, Bože, podle svého zaslíbení. A nech Tvá církev vyjde ve sláv uprosted zem posmva, uprosted tch, kteí je nenávidí. Kéž se Tvj lid za Tebe nestydí. Ote, vykup Izrael ze všeho jeho trápení. Ve jménu Ježíše. Amen. 10