Souhrn údaj o p ípravku

Souhrn údaj o p ípravku 1. Název p ípravku FENTANYL TORREX 50 g/ml 2. Složení kvalitativní a kvantitativní Fentanyli dihydrogenocitras 0,0785 mg/ml odpovídá Fentanylum 0,050 mg/ml 3. Léková forma Injekce Popis p ípravku: irý, bezbarvý roztok bez mechanických ne istot 4. Klinické údaje 4.1. Indikace FENTANYL TORREX je krátkodob ú inný opioid, který se používá: - pro neuroleptickou analgezii a anestezii - jako analgetická složka p i celkové anestezii - pro analgetickou lé bu na jednotce intenzivní pé e u pacient s ízenou plicní ventilací. 4.2. Dávkování a zp sob podání Dávka fentanylu je stanovena individuáln podle v ku, t lesné hmotnosti, fyzického stavu, patologických podmínek, sou asné lé by jakož i typu chirurgického zákroku a typu anestezie. Doporu ené jsou níže uvedené dávkovací režimy. Neuroleptická analgezie a neuroleptická anestezie Pro neuroleptickou analgezii u dosp lých je obvyklá po áte ní dávka 50 100 g (0,7 1,4 g/kg) fentanylu, podávaného pozvolna intravenózn v kombinaci s neuroleptiky (p ednostn s droperidolem). Jestliže je nutná druhá dávka 50 100 g (0,7 1,4 g/kg), m že být fentanyl aplikován 30 45 minut po po áte ní dávce. Pro neuroleptickou anestezii v podmínkách ízené plicní ventilace u dosp lých se obecn podává po áte ní dávka 200 600 g (2,8 8,4 g/kg) fentanylu, pozvolna intravenózn v kombinaci s neuroleptiky (p ednostn s droperidolem). Dávka závisí na trvání a závažnosti chirurgického výkonu a na lé b, používané pro celkovou anestezii. Pro prodloužení anestezie 1

je možno podat další dávky 50 100 g (0,7 1,4 g/kg) fentanylu každých 30 45 minut. Podle pr b hu léka ského výkonu se upraví asové intervaly a velikost dalších dávek. Analgetická sou ást v celkové anestezii Dosp lí: Pro úvod se podávají intravenózn dávky 70 600 g (1 8,4 g/kg). Dávky v tší než 200 g je t eba podat pouze p i ízeném dýchání. Pro udržení analgezie b hem celkové anestezie se následn podávají další dávky 25 100 g (0,35 1,4 g/kg). asové intervaly a velikost dávek se upraví podle pr b hu chirurgického výkonu. D ti: U d tí od 2 do 12 let se podává jednorázová analgetická dávka 1 3 g fentanylu/kg t lesné hmotnosti, nap. v kombinací s inhala ními anestetiky. Jestliže je v kombinaci s fentanylem používán jen oxid dusný, je po áte ní dávka v rozmezí 5 10 g fentanylu/kg t lesné hmotnosti. Pro zachování analgezie b hem celkové anestezie m že být podáno 1,25 g/kg fentanylu v závislosti na pr b hu operace. Zvládání bolesti v jednotkách intenzivní pé e Pro zvládání bolesti u pacient s ízenou ventilací na jednotce intezivní pé e se dávka fentanylu stanovuje individuáln v závislosti na vnímání bolesti a sou asné lé b. Obvykle je po áte ní dávka v rozmezí 50 100 g i.v. (0,7 1,4 g/kg), v p ípad nutnosti m že být i vyšší. Po po áte ní dávce následují opakované injekce, celkov až do 25 125 g fentanylu/hod. (0,35 1,8 g/kg/hod). Dávkování u starších a oslabených pacient Po áte ní dávka u starších a oslabených pacient by m la být snížena. Efekt po áte ní dávky je nutné vzít v úvahu pro stanovení dalších dávek. Dávkování u pacient s chronickou lé bou opioidy U pacient s chronickou lé bou opioidy nebo se známou anamnézou jejich nadm rného užívání jsou nutné vyšší dávky fentanylu. Dávkování u pacient s dalšími chorobami U pacient trpících jednou z následujících chorob by m l být fentanyl titrován velice pe liv : - nekompenzovaná hypotyreóza - nemoci plic, hlavn takové, které snižují vitální kapacitu - nadm rné požívání alkoholu - narušená funkce jater - narušená funkce ledvin Opatrnost je žádoucí i v p ípadech, kdy je fentanyl podán pacient m s adrenální insufuciencí, hypertrofií prostaty, porfyrií a bradyarytmií. Ve všech p ípadech, vyjma nadm rného užívání alkoholu, by se m ly dávky redukovat. P i nadm rném užívání alkoholu, mohou být dávky bu redukované, nebo zvýšené. U t chto pacient se doporu uje dlouhodobé poopera ní monitorování. Délka a zp sob podání 2

Fentanyl je nutné podávat pozvolna (1 2 minuty) intravenózní injekcí (viz též Zvláštní upozorn ní ), jestliže se aplikuje v kombinaci s neuroleptiky (p ednostn droperidol). V anestezii závisí trvání podávání na asovém pr b hu chirurgického výkonu. P i zvládání bolesti u pacient na intezivní pé i musí stanovit délku podávání léka podle intenzity a asového pr b hu bolesti. 4.3. Kontraindikace FENTANYL TORREX nesmí být používán u pacient s - známou p ecitliv lostí na fentanyl, ostatní opioidy morfinového typu nebo svalová relaxancia, - útlumem dýchání bez ízeného dýchání, - sou asným podáváním MAO inhibitor nebo 2 týdny po p erušení jejich podávání, - vzr stem intrakraniálního tlaku a mozkovým traumatem, - hypovolémií a hypotenzí, - myastenií gravis. 4.4. Zvláštní upozorn ní Fentanyl podléhá zákonu o omamných látkách. Intravenózní fentanyl m že být aplikován pouze odborníkem v anestezii v nemocni ním za ízení nebo na pracovištích, kde jsou možnosti intubace a um lá plicní ventilace. Fentanyl m že zp sobit respira ní depresi, která je závislá na dávce. Významný útlum dýchání nastane po podání dávek vyšších než 200 g fentanylu (4 ml). Naloxon v dávce 0,1 0,2 mg i.v. nebo i.m. p sobí jako antagonista. Hluboká analgezie je doprovázená útlumem dýchání, které se m že udržovat nebo znovu objevit v období po chirurgickém výkonu. Efekt m že být prodloužen zvlášt u starších pacient. U novorozenc se m že o ekávat útlum dýchání již po malých dávkách. Je proto d ležité, aby pacienti z stávali pod d kladnou kontrolou. K okamžité dispozici musí být vybavení k resuscitaci a antagonisté opioid. Hyperventilace b hem anestezie m že zm nit reakci pacienta na CO 2 a m že také ovlivnit dýchání v poopera ním období. V izolovaných p ípadech u epileptických pacient po aplikaci rychlé a vysoké dávky fentanylu (19 36 g/kg) po dobu 2 5 minut je možno elektrokortikograficky zaznamenat záchvatovou aktivitu i ve zdravých ástech mozku. Vliv na vznik intraopera ního epileptogenního místa po nízké dávce fentanylu není dosud známý. M že nastat svalová rigidita, která m že vést k útlumu dýchání. Výskyt rigidity m že být nižší p i pomalém intravenózním podávání. Reakce se m že lé it um lou plicní ventilací a v p ípad pot eby podáním svalových relaxancií. Mohou nastat i neepileptické, myoklonické reakce. V ojedin lých p ípadech se po fentanylu zvyšuje tlak ve žlu ovodu a m že být pozorován spasmus Oddiho sv ra e. To je nutné vzít v úvahu p i chirurgickém diagnostickém výkonu ve žlu ovodu a p i zvládání bolesti pacient na intenzivní pé i. 3

Stejn jako ostatní opioidy, m že mít fentanyl inhibi ní ú inek na st evní motilitu. To je nutné vzít v úvahu p i intenzivní lé b bolesti u pacient se zán tlivými nebo obstruk ními chorobami st ev. P i podání nedostate né dávky anticholinergik nebo když byl fentanyl kombinován s myorelaxancii, m že nastat bradykardie a asystolie. Bradykardie je lé ena atropinem. Opioidy mohou zp sobit hypotenzi, zvlášt u hypovolemických pacient. U novorozenc je velká pravd podobnost že se vyvine abstinen ní syndrom, pokud lé ba trvá více než 5 dní podávání nebo p i celkové dávce 1,6 mg/kg. Je t eba se vyvarovat použití rychlé bolusové injekci fentanylu. Pacient m s porušenou funkcí jater by m l být podáván fentanyl s opatrností, kv li pravd podobnému narušení metabolizmus. U pacient s renální insufuciencí musí být pe liv kontrolovány p íznaky toxicity fentanylu. P i dialyzování že m že být zm n n distribu ní objem fentanylu, což m že ovlivnit jeho sérové koncentrace. P i sou asném podávání fentanylu s droperidolem, musí být pacient obeznámen se specifickými vlastnostmi a nežádoucími ú inky obou lé iv. 4.5. Interakce Látky jako barbituráty, benzodiazepiny, neuroleptika, t kavá anestetika obsahující halogeny nebo ostatní léky, které nemají selektivní tlumivý ú inek na centrální nervový systém (jako alkohol), mohou zvyšovat útlum dýchání, zp sobený opioiy. P i podávání t chto p ípravk pacient m je požadovaná nižší dávka fentanylu než normáln. Z toho vyplývá též nutné snížení dávky ostatních lék, které mají depresivní ú inek na centrální nervový systém, pokud mají být podány po fentanylu. Sou asné podání vyšších dávek fentanylu s oxidem dusným nebo i s malými dávkami diazepamu m že vést ke zhoršení kardiovakulárních funkcí. Kombinované podání fentanylu a midazolamu m že vést k poklesu krevního tlaku. Sou asné podání droperidolu m že vést ke snížení krevního tlaku, ale v n kterých p ípadech bylo vzácn pozorováno i zvýšení krevního tlaku. Plicní arteriální tlak m že být snížen. Také se m že vyskytnout t esavka, neklid a postopera ní halucinace. U pacient lé ených MAO inhibirory v pr b hu posledních 14 dní p ed aplikací fentanylu byly pozorovány životu nebezpe né interakce s pethidinem s dopadem na centrální nervový systém (jako neklid, svalová rigidita, vysoké hore ky, záchvaty) a na respira ní a cirkula ní systém (jako cirkula ní útlum, hypotenze, hemodynamická nestabilita a koma). P edcházející podání cimetidinu m že vést ke zvýšení plasmatických hladin fentanylu. 4

Sou asné podávání klonidinu m že zvýšit ú inky fentanylu a p edevším prodloužit fentanylem zp sobený útlum dýchání. Vecuronium m že v kombinaci s fentanylem zp sobit hemodynamický útlum. Ú inky fentanylu jsou zvýšené a prodloužené, když se kombinuje s baclofenem. Antikonvulziva jako karbamazepin, fenytoin, primidon a valproát sodný mohou vést ke zvýšené pot eb fentanylu. 4.6. T hotenství a kojení Nejsou k dispozici dostate né klinické údaje o podávání fentanylu b hem t hotenství. Z toho d vodu se fentanyl nepodává t hotným ženám. Nedoporu uje se podávat fentanyl v pr b hu porodu, protože fentanyl prochází placentou a m že zp sobit útlum dýchání plodu. V porodnictví m že být fentanyl užíván intravenózn až po podvázání pupe ní š ry. Množství p echázející placentou (plodu : matky) je 0,44 (1,00: 2,27). Fentanyl p echází do mate ského mléka. Po podání fentanylu je nutné p erušit kojení nejmén na 24 hodin. 4.7. Možnost snížení pozornosti p i ízení motorových vozidel a obsluze stroj Použití fentanylu m že zp sobit zpomalení reakcí a snížení koncentrace. Pacient m se nedoporu uje ídit motorová vozidla a obsluhovat stroje po zna ný as po podání fentanylu. Po propušt ní by m li mít pacienti zajišt n doprovod na cest dom a m li by se vyhnout požití alkoholu. 4.8. Nežádoucí ú inky Respira ní systém V závislosti na dávce p sobí fentanyl respira ní depresi až apnoe, která trvá jen n kolik minut p i malých dávkách, ale mnoho hodin po vysokých dávkách. Respira ní deprese m že trvat déle než analgetický ú inek a m že se znovu objevit v poopera ní dob. Je proto nutné pacienta v období po operaci monitorovat Dále byl pozorován laryngospasmus a v jednotlivých p ípadech bronchospasmus. Uzáv rem hlasivek vlivem k e e hlasivek m že být narušeno vedení vzduchu. V jednotlivých p ípadech byl po fentanylu popsán pulmonální edém. Centrální nervový systém Mimo zklidn ní m že vzniknout též vertigo, euforie, nauzea a zvracení, v ídkých p ípadech byly pozorovány k e e. P i dlouhodobém podáváním fentanylu se m že vyvinout tolerance. Nelze vylou it i vývoj lékové závislosti. Po dlouhodobých infuzích fentanylu d tem s pohybovými poruchami vzr stala senzitivita a byl pozorován opioidní abstinen ní syndrom. 5

Kardiovaskulární systém Fentanyl m že zp sobit bradykardii až do srde ní zástavy a snížení krevního tlaku, zvlášt u hypovolemických pacient. Bradykardii je možno lé it podáním atropinu. Mohou též vzniknout poruchy ortostatické regulace. Kosterní svalstvo Vzr st tenze kosterních sval (svalová rigidita), zvlášt hrudního svalstva zp sobuje poruchy dýchání, jakož i myoklonické pohyby. Jestliže nastane svalová rigidita, doporu uje se podání svalových relaxancií. R zné orgánové systémy Vliv opioid na hladké svalstvo m že vést k zácp, vzr stu svalového tonu d lohy, retenci mo e zvlášt u pacient s hypertrofií prostaty a ke spasmu Oddiho sv ra e. Fentanyl m že zp sobit miosu a poruchy vid ní. Mohou se vyskytnout též alergické reakce jako anafylaxe, sv d ní a kop ivka. Po aplikaci fentanylu byly pozorovány i pocení a škytavka. 4.9. P edávkování P edávkování by m lo být lé eno podáváním kyslíku, um lou plicní ventilací, myorelaxací a udržováním dostate né hydratace. Farmakologický efekt fentanylu m že být zrušen naloxonem v dávce 0,1-0,2 mg. 5. Farmakologické vlastnosti 5.1. Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina Neuroleptanalgetikum Mechanismus ú inku Fentanyl je ú inné opioidní analgetikum, které je možno užívat jako analgetickou složku v celkové anestezi nebo samostatn jako anestetikum. Fentanyl má -agonistické vlastnosti. Agonistické chování k - a - receptor m je srovnatelné s morfinem. Dávka100 g (2 ml) má analgetický ú inek srovnatelný s 10 mg morfinu. Fentanyl má rychlý nástup p sobení. Maximum analgetického ú inku a p sobení útlumu dýchání nastává b hem n kolika minut. Pr m rné trvání p sobení analgetického efektu je kolem 30 minut po jednorázové bolusové injekci v dávce 100 g. Hloubka analgezie je závislá na dávce a m že být p izp sobena úrovni bolesti p i chirurgickém výkonu. Fentanyl vykazuje relativn malé ú inky na krevní ob h, ale má siln tlumící vliv na dýchání. Stresem indukované hormonální reakce nejsou fentanylem potla eny. Zvýšení krevního tlaku jako následek bolestivého podn tu b hem opera ního výkonu nastává i p i vysokých dávkách fentanylu. 6

V závislosti na dávce a rychlosti injekce m že fentanyl zp sobit svalovou rigiditu, euforii, miosu a bradykardii. Intradermální testy a stanovení koncentrace histaminu v séru u lidí, jakož i in vivo testy u ps prokazují, že klinicky signifikantní uvol ování histaminu po aplikaci fentanylu bylo pozorováno jen z ídka. Všechny ú inky fentanylu mohou být zrušeny specifickým opioidním antagonistou naloxonem. 5.2. Farmakokinetické vlastnosti Po intravenózní injekci klesá hladina fentanylu velmi rychle. Farmakokinetika fentanylu je trojfázová, s polo asem eliminace kolem 1 min., 15 min. a 6 hod. Fentanyl má distribu ní objem centrálního kompartmentu kolem 15 litr a celkový distribu ní objem kolem 400 litr. Polo as eliminace m že být prodloužen zvlášt u starších pacient nebo po opakovaném podávání. M že vzniknout druhý vrchol plazmatických koncentrací. Vazba fentanylu na plazmatické bílkoviny je 80 85 %. Fentanyl je rychle metabolizován, hlavn v játrech, p edevším oxida ní N-dealkylací. Clearance je kolem 0,5 l/hod/kg. Asi 75 % podané dávky je vylou eno v pr b hu 24 hodin. Jen 10% dávky se vylu uje v nezm n né form. 5.2. P edklinické údaje vztahující se k bezpe nosti p ípravku Podobné ú inky, které byly popsané u ostatních opioid byly pozorovány ve 4 týdenních studiích toxicity po opakovaných dávkách. Studie na zví atech prokázaly redukci fertility u samic potkan, jakož i úmrtnost embryí, a koliv nebyly zjišt ny žádné známky teratogenicity. Fentanyl se vylu uje do mate ského mléka. Studie mutagenicity u bakterií a hlodavc neprokázaly mutagenní potenciál fentanylu. Stejn jako ostatní narkotika i fentanyl vykazuje mutagenní efekt in vitro na sav ích bu kách. Tyto ú inky jsou pozorovány jen u velmi vysokých koncentrací. Proto fentalyl není považován za genotoxický pro pacienta. Dlouhodobé studie karcinogenity nebyly provedeny. 6. Farmaceutické údaje 6.1. Seznam všech pomocných látek Natrii chloridum, Aqua pro injectione, Acidi hydrochlorici solutio, Natrii hydroxidi solutio. 6.2. Inkompatibility Fentanyliumdihydrogencitrát je inkompatibilní se sodnou solí fenobarbitalu, sodnou solí methohexitalu, sodnou solí thiopentalu a nafcilinu. 6.3. Doba použitelnosti 2 roky. Z mikrobiologického hlediska má být p ípravek po otev ení použit okamžit. Není-li použit okamžit, doba a podmínky uchovávání p ípravku po otev ení p ed použitím jsou v odpov dností uživatele a normáln by doba nem la být delší než 24 hodin p i 2 8C,pokud ed ní neprob hlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 7

6.4. Uchovávání Uchovává se p i teplot do 25 C. Chránit p ed sv tlem. 6.5. Druh obalu a velikost balení Ampule z bezbarvého skla (typ I), p íbalová informace, papírová skláda ka. Velikost balení: 5 x 2 ml, 5 x 10 ml 6.6. Návod k užití P ípravek se aplikuje intravenózní injekcí. Pro intravenózní infúzi se injek ní roztok fentanylu m že z edit s následujícími roztoky: 0,9% NaCl, 5% a 10% roztok dextrózy a Ringer v roztok. 7. Držitel rozhodnutí o registraci Torrex Pharma s.r.o., Praha, eská republika 8. Registra ní íslo 90/044/01-C 9. Datum registrace/prodloužení registrace 24.1.2001 10. Datum poslední revize 21.2.2001 8