Nasazení armády ve Vrběticích 1.2.2015 ČT 24 str. 5 13:05 Otázky Václava Moravce II. ; ; ; ; Odcházení armádního generála Petra Pavla získalo tento týden dramatickou příchuť. Náčelník generálního štábu je ve sporu s ministrem obrany Martinem Stropnickým a není vyloučeno, že z funkce odejde dřív než bylo původně v plánu. Armádní generál Petr Pavel se má koncem června ujmout předsednictví vojenského výboru Severoatlantické aliance, kam byl zvolen vloni na podzim. Velení armády tak každopádně čeká generální změna. Petra Pavla vystřídá na jaře ve funkci náčelníka generálního štábu tuzemské armády jeho současný zástupce Josef Bečvář. genpor. Josef BEČVÁŘ, 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR Já za hlavní úkol považuji především dopracování koncepce výstavby Armády České republiky tak, aby ten materiál byl schopný být předložen do vlády. Petr PAVEL, armádní generál, náčelník Generálního štábu Armády ČR Je to dobrá volba, jinak bych ji nenavrhoval. Podle generála Petra Pavla by nebylo příliš šťastné, aby se jeho nástupcem stal někdo mimo okruh jeho zástupců. Se jmenováním Bečváře už souhlasila na začátku ledna vláda. Výhrady nemá ani prezident Miloš Zeman. Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/ Ta věc byla předjednaná. Já jsem to nemohl vnést na vládu jaksi bianko šek, ale jednal jsem o tom s panem prezidentem. Na nového náčelníka generálního štábu čeká i debata o personálním posílení armády a také o nákupu služeb a vybavení. S nástupem Sobotkova kabinetu před rokem se zvýšil rozpočet na obranu. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ Prostě nelze výdaje na obranu ignorovat tak, jak se to odehrávalo v těch minulých letech, kdy došlo k tak dramatickým poklesům, že to fakticky znemožnilo už i plnění takových těch elementárních závazků, které vůči našim spojencům máme. V následujících pěti, šesti letech by se podle premiéra měla částka pro armádu postupně navyšovat na 1,5 % hrubého domácího produktu. Do sporu mezi ministrem obrany Martinem Stropnickým a náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky vstoupil i prezident Miloš Zeman, který vyzval ke zklidnění zbraní, chceteli vášní. Pozvání k rozhovoru přijal náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Petr Pavel. Vítejte vůbec poprvé v Otázkách, pane generále. Dobrý den.
Dobrý den a děkuji. Já děkuji za to, že jste to pozvání přijal, když jste se před necelými třemi roky ujímal funkce náčelníka Generálního štábu, řekl jste v rozhovoru pro idnes i tato slova, cituji: "Pokud jde o to, co bych chtěl vlastního, tak v dobrém smyslu armádu oddělit, aby jí veřejnost vnímala nejen jako resort, jako ministerstvo, ale jako armádu. Profilovat jako organizaci, která má svůj názor. Tato slova jste pronášel 7. července roku 2012. Počítal jste s tím, že na konci své kariéry v čele Armády České republiky bude názor armády tak hlasitě slyšet, že se proti němu bude vymezovat i ministr obrany? Já jsem rád, že jste to zmínil, protože někteří mě v poslední době napadli z určitého osobního prospěchu anebo možná z toho, že už mám svoje jisté, takže si dovoluju říkat názory jinak. Jak je vidět i z tohoto citátu, tak já jsem ten názor zastával po celou dobu. Já se přiznám, že mě překvapil právě i v tom roce 2012, že to vypadalo, jako kdybyste tady vyhlásil vojenskou juntu. Berte to jako trapný žert, ale kde je ta hranice, kde má být slyše názor armády a kdy se má vydělovat z resortu obrany. Víte, tady je taková trochu paradoxní situace. Na adresu dřívějších důstojníků a generálů Varšavské smlouvy jsme v poslední době slýchávali kritiku, že slepě poslouchali rozkazy a neměli vlastní názor, když teď důstojníci a generálové občas vlastní názor mají, tak se nám to nelíbí a chtěli bychom, aby drželi pusu a krok. Já si myslím, že tady je to především o komunikaci. Náčelník generálního štábu reprezentující celou armádu by měl být partnerem a jeho odborný úsudek by měl být brán v úvahu. Protože v tom případě, kdyby neměl být, tak ho nepotřebujeme. Pak by skutečně veškerá rozhodnutí se mohla dělat přímo na politické úrovni a nemuseli bychom mít generální štáb. Vznikl ten spor pro to, že jste si nepřišel po nástupu nového ministra obrany Martina Stropnického jako partner? Ne, to já bych neřekl, my jsme s panem ministrem ještě v době, než se stal ministrem, tak jsme měli jednání v Poslanecké sněmovně, kde jsme si povídali vůbec o vztahu armády, ministerstva, náčelníka generálního štábu, ministra. A já jsem už tehdy Martinu Stropnickému řekl, že k němu budu naprosto otevřený, protože já v armádě už nemám co získat, jakoukoliv další pozici, takže naopak že vidím svoji loajalitu a svoji úlohu v tom, že mu budu říkat názory naprosto otevřeně, tak jak jsou. A pokud možno ho varovat před možnými chybnými rozhodnutími. Myslím si, že tomu jsem zůstal věrný a tím se řídím. Vy jste v pátek deníku Právo napsal, že pokud něco vidíte špatně a měl byste být překážkou pro normální fungování armády, cituji: "Jsem připraven sám požádat prezidenta republiky o odvolání z funkce," konec citátu. Dojde k té žádosti? Ta věta byla formulovaná tak, že pokud by hodnoty, které jsem tam potom rozepsal, měly být považovány za překážku normálního fungování armády, pak samozřejmě bych neviděl místo v čele takové armády. A v tom případě bych takovou žádost tomu prezidentovi podal. Já jsem přesvědčen o
tom, že taková situace není a že tyto hodnoty pro armádu, ale nakonec i pro společnost budou platit i nadále a že nebude důvod, abych tu žádost podával. Ve vedení armády je svým způsobem dvojvládí, protože vy v červnu nastupujete do vojenského velení Severoatlantické aliance, zatím není jasné, kdy nastoupí váš nástupce generál Bečvář. Jak dlouho podle vás to dvojvládí potrvá, protože i Martin Stropnický ve středu na tiskové konferenci mluvil o tom, že spor o šéfa vojenské policie je do jisté míry i dán právě tím dvojvládím, že dochází k výměně náčelníka generálního štábu. Já bych rozhodně nechtěl dále vyhrocovat situaci, ale v tomhle případě se jedná o naprosté nepochopení. V armádě neexistuje dvojvládí. V armádě vždycky velí jeden. Ten jeden je náčelník generálního štábu a například i se mnou a s mým předchůdcem to bylo stejně. Já jsem byl už půl roku schválen vládou, víceméně potvrzen prezidentem a půl roku jsem fungoval jako zástupce generála Picka. A generál Picek byl tím, kdo velel. Podle vás ten spor, který jsme sledovali tento týden, k jehož vyhrocení tento týden došlo, tak neurychlí jmenování generála Bečváře do čela Armády České republiky a váš odchod? Já neříkám, že ho nemůže urychlit. Samozřejmě prezident jako vrchní velitel v tom může zaujmout svoje stanovisko, ale rozhodně to není tím, že by tady bylo jakési dvojvládí, že by tady docházelo k nějakým sporům. Nakonec, pokud jsem byl informován, tak generál Bečvář na jednání u prezidenta minulý týden to potvrdil zcela jednoznačně, že ani on žádné dvojvládí nevnímá. A teď mi tedy řekněte, kdy myslíte, že dojde k té skutečné výměně? Já jsem navrhl panu prezidentovi, stejně tak panu ministrovi, aby k té výměně došlo 29. května, což je rozumný termín, který mi vytvoří prostor pro řádné převzetí funkce v Bruselu a zároveň mi umožní dotáhnout do konce všechny plánované akce v prvním pololetí tohoto roku. Generál Bečvář jako můj nástupce je s tímto termínem naprosto srozuměn. Nemá s tím problém a předpokládám, že se mi podaří přesvědčit i pana ministr a pana prezidenta, abychom se k tomu termínu dopracovali. S tím, že myslíte, že nedojde na to varování, o němž jste psal v pátečním Právu, tedy že byste předčasně požádal o odvolání z funkce? Pokud bych to měl učinit, pak by muselo být jasné, že ne ty hodnoty, o kterých jsem tam mluvil, ale naopak bych to řekl, nerespektování základních pravidel se stává normou a to si myslím, že asi nikdo z nás si nedokáže představit, že by k tomu mělo dojít. Ona první ta třenice mezi vámi a nejen ministrem obrany Martinem Stropnickým, tak ta vznikla na základě vašeho nesouhlasného názoru s nasazením vojáků v tom polovojenském objektu ve Vrběticích. Vy jste v pátek v deníku Právo napsal, cituji: "Vojáci jsou zvyklí plnit úkoly, ale při naplněnosti personálem na 70 % a při výpadku celé brigády na několik měsíců je téměř nemožné plnit
všechny vládou dříve uložené úkoly." Vy jste nebyl konkrétní. Které úkoly uložené vládou jsou v ohrožení, že tak hlasitě protestujete už několik týdnů, respektive měsíců proti nasazení vojáků v polovojenském objektu, který ohrožuje civilní obyvatele? Tak za prvé to není polovojenský objekt, protože státní podnik má právní subjektivitu jak kterýkoliv jiný komerční subjekt. Ale vyhradil si tam, s dovolením budu trvat na polovojenském objektu, z těch dosavadních informací, které mám k dispozici, protože, kdyby to byl civilní objekt, tak tam režim fungování toho objektu není zvláštní včetně krizového řízení. Takže pro mě je to polovojenský objekt. Já se přiznám, že do takové míry neznám přesně formulace zákona, ale myslím si, že zákon zná buďto vojenský anebo civilní objekt. Nevím jestli definuje polovojenský. Tedy, pane generále, ale v České republice umíme vytvořit i něco, co je mimo zákon. Je to polovojenský objekt. Dobře, každopádně ty úkoly jsou dány nakonec například i summitem z Walesu ze září minulého roku, kdy bylo jasně řečeno, že intenzita výcviku v rámci aliance je nízká a je potřeba ji zvýšit. Je potřeba cvičit s většími počty vojáků, častěji tak, abychom byli schopni zcela jasně demonstrovat, že i aliance je připravena bránit své členy a k tomu je stavěn celý program výcviku. Naše armáda už tak je jednou z nejmenších na počet obyvatel v rámci aliance a navíc je ještě nějakých pět tisíc pod stavem, který by měla mít. Ta průměrná naplněnost u útvaru pozemních sil je asi 68 %. Jestliže z toho ještě odečteme další vojáky na neplánované úkoly, pak na ten plán výcviku, který měl být intenzivnější, se tane ještě méně intenzivním, než byl do té doby. A to vláda nebrala v potaz nebo vy jste neměl ani možnost jí to ani vysvětlit? Já jsem neměl ani možnost to vládě vysvětlit. To možná bylo důvodem toho, proč jsem se proti tomu stavěl, samozřejmě princip pomoci armády vojáků, civilních občanů, ten jsem nikdy nezpochybňoval. Když se podíváme na ta data profesionální armáda v České republice oslavila v lednu 10. výročí vzniku. Vojáků v ní slouží zhruba stejně jako tenkrát, tedy přes 17 tisíc. Stav je ale poddimenzovaný. Podle náčelníka generálního štábu je to jak bylo řečeno, asi 70 % kýženého čísla. V minulosti se našly i silnější roky mezi léty 2007 a 2009 přesahoval počet vojáků z povolání 20 tisícovek v součtu s civilními zaměstnanci armády. Pak šlo v roce 2007 o víc než 28 tisíc lidí. Momentálně jich je celkem 21 tisíc. Armáda stále přijímá nové rekruty, i když z celkového počtu zájemců jich nakonec zaměstná jen zlomek. V posledních třech letech se hlásily řádově tisíce lidí, přijaty byly řádově stovky, třeba vloni 324 lidé. Armádní cíle jsou vyšší, letos by mělo jít o 1500 lidí, z toho asi o 350 absolventů univerzity obrany, příští rok o 1800 a v roce dalším dokonce o 2 tisíce rekrutů. Neměl jste víc tlačit na vládu, abyste dovedli zvládnout jako armády i takové situace jako jsou Vrbětice, protože vy říkáte, že nasazení ve Vrběticích ohrožuje plnění cílů stanovených armádě, ale podobné by to bylo u policie, pokud by tam policie měla tolik lidí, tak by ti policisté chyběli v ulicích.
Já se nechci vracet k těm argumentům, které již byly řečeny. Podobně jako je statisticky dokázáno, že naše armáda je jednou z nejmenších, pokud je počet obyvatel, tak zase podobný statistický úřad, údaj, který se týká policie, říká, žena počet obyvatel máme naopak dost policistů. Otázkou je samozřejmě, jaké je složení policie, protože zcela jistě ne všichni jsou zaměstnání v pořádkové službě, stejně tak jako ne všichni v armádě jsou zaměstnáni plněním úkolů bojových útvarů, takže to asi je otázka pro další zkoumání. Já jen jsem tím chtěl jasně říci, že počty armády, pokud by byly vyšší, pak samozřejmě jsme schopni plnit i tyto úkoly. A není to tak, že jste málo bojoval, když se díváme na ta data. Teď jsem ukazoval, kolik vás je a že se nedaří ten nábor? Ono to není tak úplně jednoduché, protože i kdybychom byli schopni nabrat, dejme tomu, 3 tisíce lidí najednou, což samozřejmě ten reputační potenciál v České republice zase tak velký není, tak bychom neměli pro ty lidi zase na druhou stranu dostatek techniky, takže vzhledem k poměrně dlouhému období, kdy se rozpočet snižoval a my jsme postupně krátili výdaje jak na personál, tak na provoz, tak na investice, tak teď zase stejným tempem musíme proporcionálně přidávat. Takže my se snažíme dávat ty peníze rovnoměrně do všech tří pilířů rozpočtu tak, abychom se nedostali do situace, kdy budeme mít sice vojáky, ale ne techniku, případně obráceně. Vy jste teď vysvětlil ten svůj postoj k Vrběticím, že jste nebyl vyslyšen Vládou České republiky, změnila už se ta komunikace poté, co jste se hlasitě ozval a zase v návaznosti na slova z roku 2012, že poté, co jste vlastně vystoupil i proti vládě i proti ministrovi, takže se dostalo vám sluchu? Možná částečně, ne úplně. Já bych jen chtěl říct, že tady se z toho stalo bohužel politikum tak jako v mnoha dalších věcech u nás a bylo to vykládáno jako nepochopení vážnosti situace, jako snaha nepomoci občanům, případně jako nedostatek respektu vůči vládě a politikům. Já to rozhodně vidím jinak, moje úloha není bojovat s politiky, moje úloha je upozornit na rizika. Pokud ta rizika vidím, tak je to přímo mojí povinností je na to upozornit, dokonce jeden článek základního řádu, který je biblí pro armádu a je podepsán prezidentem republiky, říká, že pokud voják dostane rozkaz, který mu znemožňuje plnění předchozího rozkazu, tak je povinen na to upozornit. I proto jste upozornil tak hlasitě ministra obrany Martina Stropnického, že nesouhlasíte se jmenováním jím oznámeného šéfa vojenské policie? Tamto bylo spíše tím, že my se snažíme již několik let prosazovat jasná pravidla pro výběr personálu, protože v minulosti bylo mnohokrát kritizováno a při obhajobě novely zákona 221 i ministrem Stropnickým, že se dříve vybírali lidé na funkce v armádě podle toho, kdo s kým byl kamarád a ne podle schopností. My jsme s tímto trendem chtěli skončit. Proto jsme již před dvěma lety začali v armádě vybírat jednoznačně podle jasných kritérií. Byla zpracována směrnice pro výběr personálu. Byl dokončen kariérní řád, který je teď vtělen do novely zákona 221 a pro každou funkci jsou jasně stanovena kritéria. A ta ministr z vašeho pohledu obešel?
Protože v tomto případě, já jsem to už několikrát poměrně detailně vysvětlit. Z mého pohledu nebyla tato pravidla respektována, proto jsem se ozval. Ale logicky znějí argumenty Martina Stropnického, které v tomto týdnu několikrát zopakoval. Naposledy ve středu na tiskové konferenci, proč se rozhodl do čela vojenské policie jmenovat někoho jiného než někoho z doporučovaných generálů. Tady jsou Stropnického slova. Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/ V minulosti byla ta praxe taková, že generální štáb ministrům navrhoval, slyšel jsem, že zhruba tři kandidáty, ze kterých potom ministr vybíral. Ta praxe se mi zdá nelogická a trochu nešťastná, protože vojenská policie je složkou, která spadá přímo pod ministra obrany a je kontrolní složkou Armády České republiky. Je tedy nanejvýš nelogické, aby na doporučení byl jmenován někdo, kdo má být kontrolorem toho, který ho doporučoval. Dodal ve středu na tiskové konferenci ministr obrany Martin Stropnický s tím, že vojenská policie například nedostatečně prošetřovala hospodářskou trestnou činnost v armádě. Proto k této změně. To zní logicky přece? Zní to velice logicky, ale jsou v tom háčky. Já bych je rád velice stručně vysvětlil. Vojenská policie, jejím primárním úkolem není kontrola armády. Tu kontrolní funkci vykonává vojenská policie vůči celému resortu. Z této logiky by potom nominace z kterékoliv části resortu byla vlastně trošku protismyslná, protože by potom navrhoval ten, koho ta policie kontroluje. Tedy i lidi na ministerstvu. I lidi na ministerstvu, samozřejmě. Navíc náčelník vojenské policie z principu nemá přístup k rozdělaným případům. Takže pokud by mělo být motivací jmenování podplukovníka Kříže do funkce náčelníka vojenské policie urychlení některých případů, do tažení jejich rychlejší dotažení do konce, pak vlastně se tím zároveň říká, že podplukovník Kříž by do těchto případů vůbec nesměl nahlížet, protože složkou, která to vyšetřuje, tak kriminální složka vojenské policie a to je pouze malá část, protože více než 80 % vojenské policie funguje v přímé součinnosti a k podpoře armády. Je to pořádková služba, je to dopravní služba a další. Tedy nemusí to být nutně právník? Když Martin Stropnický říká: Já tam chci právníka, protože jde právě o vyšetřování těch kauz, tak ze záběrů činnosti vojenské policie to opravdu tak minoritní, tak menšinová část? V tomto případě by dávalo mnohem větší smysl, aby tedy se pozornost zaměřila na toho šéfa odboru vyšetřování, tedy toho kriminalistického odboru, protože ten je tím, kdo má přístup k těm spisům, ten je tím kdo může to vyšetřování urychlit a dotahovat lépe do konce. Náčelník vojenské policie má záběr mnohem širší než pouze vyšetřování.
Jak myslíte, že ten spor dopadne? Řekli jste si s Martinem Stropnickým v uplynulých hodinách, že dojde k nějakému smírnému řešení nebo Martin Stropnický jmenuje pana Kříže šéfem vojenské policie? My jsme měli možnost si s panem ministrem v pátek o tom promluvit, já jsem mu všechna svoje stanoviska k tomu vysvětlil a já k tomu dál nemám co dodat, protože další opatření jsou v jeho gesci a také v jeho odpovědnosti. A vy jste mu navrhl nějaké kompromisní jiné jméno? Ne, tady nejde o jméno, tady jde o ten proces. Takže jste se neshodli ale z toho, jak vás poslouchám? Já myslím, že na panu ministrovi je, aby si to vyhodnotil. Já jenom jasně říkám, že proces nominace kandidátů a ono to tam zaznělo v tom příspěvku, některé nominace dříve šly i z armády, ale to vůbec nijak neznamená, že ministr neměl možnost si vybrat kandidáta, kterého považoval za dobrého. Dnes jsme se ale trochu dál posunuli. Dneska ten výběr už tak moc nezávisí na těch lidech, kteří to potom schvalují, protože jsou tady jasně stanovena kritéria, je tady personální systém a víceméně počítač vybere lidi, kteří jsou vhodní pro tu funkci, protože splňují daná kritéria. Z těch se potom provede užší výběr a následně potom detailní výběr, který provádí ministrem určená personální rada. A ta potom ministrovi doporučí toho nejvhodnějšího kandidáta pro tu funkci a ministr samozřejmě má právo potom toho kandidáta buďto vzít nebo odmítnout. Nicméně musí počítat s tím, že dnes ustanovování do funkcí se řídí správním řádem. A pokud by se člověk cítil vyloženě poškozen na svých právech, tak se může obrátit na správní soud pro přezkoumání toho rozhodnutí. A na to jste ministra upozornil, že pokud si prosadí svého kandidáta pana Kříže do čela vojenské policie, tak se mohou ozvat ti, kteří na to místo mohli mít z hlediska kariérního řádu právo a dojde tady k žalobě asi ke správnímu soudu? Bylo to i obsahem našeho rozhovoru, ano. Takže to riziko tady vnímáte jako vysoké? Já bych neřekl vysoké, ono bude záležet opravdu na tom, jestli proběhne ten výběr standardním způsobem a nakonec já si myslím, že pokud by proběhl, tak ten výběr sám bude generovat vhodné kandidáty. A vy si myslíte, že po tom pátečním rozhovoru, že dojde k tomu vhodnému výběru?
To je na panu ministrovi, to já nemohu říct. Ta věc, ten váš spor do jisté míry ohrožoval i jmenování, protože v pátek měl být podle informací České televize v sídle vojenského zdravotnictví a polních nemocnic jmenován ředitel agentury vojenského zdravotnictví, tedy nejvyšší muž armádních zdravotníků, měl jím být jmenován dosavadní zástupce ředitele plukovník Bubeník. Nakonec k tomu v pátek nedošlo. To znamená, krom vojenské policie se tady rýsuje další konflikt? Ne, ne, já bych to takhle vůbec neviděl. V tomhle případě se jednalo o standardní postup, protože pan plukovník Bubeník prošel tím výběrovým řízením. My máme v armádě generálskou radu, která posuzuje funkce na této úrovni. My jsme vybírali ze šesti kandidátů a nakonec jsme se shodli po poměrně dlouhé diskusi na tomto jménu a toto jméno jsme doporučili personální radě ministra. Ta projednala pana plukovníka v pátek, jak jsem byl informován, šéfem personální sekce ministerstva obrany, tak ministr obrany toto doporučení v pátek podepsal. Takže nerodí se další konflikt, naopak tady ministr respektoval. Žádný konflikt nebyl ani není. Takže dojde ke jmenování plukovníka Bubeníka. On už byl ministrem schválen a od 1. 2., bylo mu to už vyhlášeno, od 1. 2. Oficiálně je ředitelem agentury vojenského zdravotnictví. Děkuji za tento rozhovor, pane generále, budu rád, když přijdete na delší čas a uvidíme se ještě předtím, než odejdete do Bruselu. Děkuji také. Děkuji za rozhovor, závěrečným hostem Otázek byl náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Petr Pavel, takové byly dnešní Otázky, připomínám, že nás najdete na Internetu a zvu vás navíc ke sledování měsíčníku Focus. První díl vysíláme v úterý 3. února od 20 hodin na zpravodajské ČT 24. Téma pořadu Stav duše. Víc než aktuálními hosty budou vedle špiček psychiatrie například neuropatolog František Koukolík nebo biskup Václav Malý. 3.Únor ve 20 hodin na zpravodajské ČT 24. Zůstaňte, pokud možno ve společnosti České televize.