SILNIČNÍ ZABEZPEČENÍ V ÚTOČ N É OPERACI FRONTU

Podobné dokumenty
Znijní zabezpečení manévru armádní raketové brig-ády

Všeobecná ženijní podpora. T1/2 - Možnosti a schopnosti jednotek ženijního vojska AČR při plnění vybraných úkolů VŽP

Komunikační a informační podpora roty chemické ochrany

mjr. Ing. Bohumil HOLENDA Vzdělávací cíl: Objasnit hlavní zásady přípravy a provádění útoku mechanizovaného družstva.

ů č ů ě é č á ď ž ž ž Ž ý ý ž ě ý š é ž á ř é ý ž ýč ě é řš é ž ň č ř č ý á á š ě š š ř š é á ď é ý š ě ď á ř áť ů á á ůž ř ý č řů š ý š úč ě ž č ě č

Taktika dělostřelectva

Prvky dělostřelecké podpory míst velení divizního, brigádního a praporního úkolového uskupení

Velení vojskům a štábní práce

ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š

Taktika dělostřelectva

Velení vojskům a štábní práce

Č Á Á-Í Č Ř---Í é

é ů č ý Š é ů č ý é ů č ý é č ú č ú ý ý ů Ó ý ů ů ý ú č ú č ž Ý č ý č ý ů ú ý ů é Ž Ž č č č č é ý é ů č é Ů č č é ů Ý é ů é ů Ó ý Ý é ů č Š é ů č é ů

Taktika dělostřelectva

Č š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š

ú ů ů á á č ž éš ú ů á ř á ů é á š á ú ž á á č ú ů á á č ž é š ú ů á ř ý á á ú ů á á č ú ý ů č ú ř ůž á ř ý ů č ú ř ů á ř ů č č ú č č ú Č á ý ú áš é Í

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

é Ú é úč ú Ú ě Č Ú é Ú ě é Ú é č é ě é ú ě ž ť Ó Á Í Ú Ě č ě č é é Č Č Č Í Ú é é ú ě ó é ě č Ú Ó ě óř ě Č ý é ó ňř ě ú ě ňě ý ů ů č é Č ů č č ú é č é

ů ž é ů ž ů é ů ůž ž é ů ř ý ž ě é ů é š ř ž ž Ů ů ř ě é ř ú ř ů ž ř ě ý ř ů š ů ž Š š ů ž ý ě ř ě ů é é Ů ž ě ř ř é ů ě ř ě ý ž ř ě ž é ů ů ž ř ž é ř

ž ř ř ý ž ž Í ž ř ě ř ž ř ř ě ž ř ž ě ž ř ř ě ý ž ř ě ř ý Í ř ě ř ě Ž ě ý ě ý ú ů ů ž ě ů ě ž ž ý ó ř ě Ž ř ě ú ý ř ů ý ě Ž ř ě ú ř ý ě ú ř Š ý Í ě ú

Í š á Ž ě žá š é ř ř ě á š á š á á á á ř ůž ř á á á č ř á č ř š á ř šš é é ďě á á š á ě ě š ř ů é á ě ř š é á á á á ě á š ů č č é ě á ž é é á ě žš ž á

ř ě ř ě ě ěž ě ěž ěž é ř ůě ěž ě ěž ě ě é ř ř ě é ěž ř éž ř ž ř ů ě ý ů ť ž ě ň ě ů š ěž é řé ý ěž ě ě ž ř ř ň ř Í ř ř ý é ě ě ř ů ý š ů ý ě ě š š ů é

ř ě ř ř ě ř ř ř ř ž ř ř ď ě ů ř ú ů ě ř ů č ě ú ž ř ř ř ě ř ú č ň ř ř ř č ú ě ů ř ř ř ř ř ř š ě ř ř ř š ě ů č ě ř ř ě ř ů ů č č ě ěž č ř ů š ě ž ě č ě

ř č ě ř č ř š ř ě ř ů

č í úř é č úň ž č ň ř č é ř í š ň é č č čí ó ř á é é ů á č é ň é ň á í š ě č áš č ý ř ó š á á á č íó á ň á Ř Á í ří ů á ý á č í í řú ů ě í ě š ř ú á á

ý ý

Ě Í Č ŘÍ Ů ň ž óý ó ó ó ú ž ú ú ó ř ů ř É ř ň ř ř ň ř ň ú ň ó ř ř ř ř ó ú ú ř ó ř ř ř ň Á

ěř ý č ů ě č Í é ů ě é Ů ě Í ý ý Úč ň é š č ý Í ý ě ř ě é č š ů ž č ý ů š ž Ů ě ř ř ě ý é č ú š č ý ž ů ú č ř š é ě š š š ě ý č ý ů ú ě ě č é č ř ě é

ě ě é ň é ř ř ě ř é ě ě č ě úč ě é č č ě č é ě é čů ř ů č é ě ž ř ú ř ř č ř ě ě ř é Š ř é ř ě ř ř ú č ě ř é Š ř ě ř ř é č ě é é ž é Č é č é é ř ě žň ě

Velení vojskům a štábní práce

óó ř ú ž č ú úč ť ó ě č ř é ř š ř ž č č ě ž č č č ě ž ú úť ž ř š é ř ňů ř Ť Ýéš ž ř ó ě ůč ž ě č ú ě ž ř ů ř ě ů ř ř ě ů é š é č ú š ě č ú ěžř š č ú ě

á š ř š á č á á í ř ý á á á ěž í řá Č é ů é úč é ě á ěž í řá ř ěž á á í ě á á á ěž í í ě á í é á Č Č


é é ý ě č š é ď ě ď é ř ř é ť č řš řš ě č ě ý ěř č ý ěř ě ú ř ě č ě č ď ěř č ý ěř ě ú ř é ú č č Ž ě ř ě ř č ř ř ď čč ř ě č ýš é ř ěž č ř é ě š Ú ř š ě

ň ť ř ř ž é é ř Š Š ú Š ř é ú ř ž ů é ó ř Úř Č Ú ž ř é ž é ř é š ř ř ž ř ř ž ž é é ř ř Š ó Š é é ú é ř é ř ů ř ř ž š é Ž ř Ž é ř é ů ř é é Ž ř Ú Ž Ř Č

ř č é é ř ě ý ů é ě Ě ř ů ý é ř č ř é é ř é ě ý ů é é ř ú úč č é ň ř ý ě é é ě ř řé ů ý č

ř Č ř ó Č ž Ú ú ř ž Ě ú ř ž ž ř ž ú ř ž ú Ú ř ž ř ž ú ř ř ó ž ž Č ř ú ř ž ú ř ř ž ř ř ž ž ř

ý Č é é é ř ž ý ý ý ý ř é ř ý é ž Ž š ř ý ý ž ř ř é ř é ř ř é Ú š ř ž ý ú š ž ř ř ž é ž ň š é ž é ř ý ř Š ž ř é ž Ů é é ŽÍ ú é ý š é é ž ýš é é ž ř ž

V oboru OPZHN se dá směle hovořit o vlastní autentické české vzdělávací a výzkumněvývojové

Č.j.: OSČ/SH MI-22458/ tel/fax: , V Ivančicích Vyřizuje: Bc. Pavel Kavalec, DiS. dne

ěž Úč úč Í ěž Ž č Ž ž ů Á Č Č Ž Úč Ž Úč Ž ň ž Ů č č Ž Úč Ž Í č š ě ň ó ÚČ č Ž Úč č Č š Ž Š Š ÍŠ

Zpravodajské zabezpečení a průzkum

š ě ú ě Á ŘÁ č

ú ů ř š č é ú Č ů ř ě ú Č ž ú Č š ě úč é ú ě š ú Č ý ě ú ě č ý ú ý ě é Ť Č Í ú č ú é ě é ě ú ě šť é ú ě č ú ž é ě ú ě š é ž ý ú ě č ú ř č ě ě é č ó é

Všeobecná ženijní podpora. T1/8 - Organizace a kalkulace nouzového zásobování energií v poli

ěř ř š ě ě š ř ů ř é úř ř é ř ě ř ě ě š ř ů ú ř ú ř é ě é ú ě ě ě š ř ů ě ř ů ý ů ě ěž ý ý ř ů ý ž ěž ů ý é ú ěž ý ž ý ř ů ý ě ě ú ě ý ý ý ý ů ř ů ú ř

ě č ě é é ě ě ř ž ý ý ě é ř ý ě é ř ž č ů ě úě ř š ý čů č ý ě é ř é úě ě ě šš č ů ý ě ž č ů ě ž ř č č ý ú é ě ů ě ý ý ě é ř ž č ů ř ž č ě č ů ř š ř ž

í á á ě č é úč í á á ě č é úč ý á č á íí Ž á Ž á í í í ú á č é ř í ě ě í č ý ří ů ů ů ý ří ů ý ů ě í í ě íč í č í ř ů á í í í úč ů á í ří ů ý ů ří ů ý

ó ř é ó é Ě ť é

Velení vojskům a štábní práce

R o z h o d n u t í. p o v o l e n í

řá ó á ú ú š š ř č é ě ě á é č ě š č č á ě í Ž š ě ř č é ž ř č é šč š ž é á č ř á ě á ě á é é ž í ř á é ď ě šč í šč ěšť čš ó ž é é ě ž é ď é ší ě ž é

ř ř Í é Ú ú ř š ř é ů ý ý ý ů é š ř é ř é Š é é ř Ú ř ř ř é ř é Í ýš é Ž Ž ú Ú ň é ř Ž ř ů Ž Ú ř Ž Í Ž ř ů ú Ú Ž Ž ů ř é é

ř Ú ř ě é ř č Č č ěř ř ě é ř Ú Č č é č č č ř š ú č č ř Ú ř ě é ř č Č č ěř ě ř ě é ř Ú ó ř é č ě ý č č ú č č ř Ú ě ř ě é ř č ó Č č Ú ěř

é ž é č ž ř ě úř ě ů č č é č ř š ě ě ě ř ě ř ů ě é ě ě ř ř š ď ř ě ý é ť č ě ž ý ě ý ř ů ě ý é ě ú ř ě ě š ř ů š ě ř ž ř š úč š ň š ě ý úř ř ý é č é ý

ě Ž ě é é ň ě é Ď Ž Ž Ž é Í ě é Ů Ť Ť éú Ť Ť ě Ž é é é Ú Č ň ř Í ť é ň ň Ú ň Í é Ú é ě ě ě ě ň Ď é é é ě Í ň ň ě é Ď Ž ě Ž é ě é Ě Ů Ž ě é é Č Ý ě é ě

ž ř ž é ň ž šš ř ň ř ř č é é ř é ž é ř šř š š ř ř č é š é é ř é č č é ř é č é ř

ř č ř ž ý ž ř ř ř č ů ř ř ď č č ů Í č ý ř č ý ř ý č ů č ý č ů ý ý ý č ů ý ž č Í č ř ř ž ů ř ý ú č Ž ý č

ě ř ě ý ř ř ř ž ř ž ěž ý ýš ě ý ř ž é ú š ě é é ě ů ř ě ý ý ý ěž ř ř ř ů ž ž ú é š ě ěž é ř ě ú ř ě ř ě ů é ř ě ž ě Ž ř ě é ě ž é ž ě ý ř ě ř ý ú ř ě

č é ě ě ýš ý š ě ě ý Ž č ů ř é č é ý Úř é ý ě ů ň ú č ú ž ž ě Í ý Ž Ů ů ý Ž ů ě Ž š č ě ř č é Í Í é š ž ř ý ů é Ž Ž Í Ž č ř ě ý Ů Ú ě Ž ě ý Ž ě Ů Ž ě

Velení vojskům a štábní práce

ý ř ě ř é ř ě ř é ř ý ý č ř ě ě ř é ě ý ř č é ř ý ý č ý ě ř ě ř ě ř č ž ů é ů ě ý č ě ě ě é ř ě ř é úč ř úč Í ž č ý č é č č úč ý č ž ž ů ř ž č é š š ě

é ř ř ý ž ý ž ž é Ť ř ř ý ř ř é ř é ř ř ý ý ř é é š ý ž ž é ž ň ý ň é š éž š Ř ř ň é ý é ň é ýš ý ý ň ý ň ž Č ř ř é ň é ň š é ž ň é ř ď é š ř ů ň ý Ť

ěš ú Š É ý ž ř ě ý ě ř ě ý ě ř ě ě ě ř ř ž ž ý ů ř ů ý ř ů ě ů ř š ř ů ř ě ř ů ó Š ž ě ř ý ě ř ě ř ř ě ř ř ů ý Ť ě ů ý ě ý ě ř ě š ř Ť ě ř ě Š š ě Š ý

Ú Ř ř é ř š ě ě č Ř ř é ř š ě ř šť ě ň ř ý ě č ř š É é č š ě ů ř šť š č ř ř ř š ě ě ě ň ě ů ř é ř š ě ř š ě ř ř é ř š ě ř č ř é ě é ř é ř š ě ř é ř š

ť ě Ť ř ť ý ů ý ř ř ě ě ř ě ž ů ě ě ě ý ú ň š Č ř ě ř ž ě Ř š ů ž ů ř ž ČÍ š Š ě ž ř ž ř ý ř ě ř ř Ů ě š ž ř Č ů ě ř ř ž ý ř š ý ě ů ě ě š ř ě ř ž ě ý

š úč č č ř č Ř č č č

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š

ř ř ř ú ň Ž Í ř ř ú ř ř ř ř ř ř ď Í ř ř ř ř ř ď ř ř Í ř ř ř ř ú ř Ž ř ú

ř ů Š ý ř ř ý ř ř ř ý Ý ř ý ř ř Č ř ř ř ž ž ř ž ř ž

éť ř ř ř ř ě Ť é ě ř ě úř é úř úř ř ř ý ý Ž úř ě ř ů š š ň š é š ř é ěř ů ě é ú ř ě ý ř ř ř ú ě é ř ř ý š ř ů ě Í ý úř

Zpravodajské zabezpečení a průzkum

č á á é ú Č é č Č á Č í ř č í ů í á í á č á í á é ě ý ý é í č í í á č í š ř á í č é č ě š í á š ě á á á ý č ě Č ý ěř í á í č č í ř é č á á í ě ý č í á

ž ř ž ř ý é é č ů ý ý ň ý ý ň ň é č ř ř ř é č é ř é

ž é ř ř ě ř ě ý ů ž ž ě ř ě ě ž ě é ř ď é ý é ě ů ž ž ů é ě ř ž ř ž éž ďů ř ň ě é ě ů ř ř ď Č ě ř ý ý ř ě Č ě ř ř Č ý ž ř ů ř ů ž ý ř ě é ě ě ú ř ě ř

ř ě á é á č ě ž ž é ř č ýš é é ř ě á é á ž ů á é ž á ů

Č š ě š ř ý ř ř č ř č č é š ř č č ř č č ř č é ě ú ý ě ž čů ě ě č ě éž č ž č ú č Č é é čů é ě Ů ž ž ř ě ř ě ě é é ž é é č ě ř š é š ě č ě ř š č ě ř Š ž

Š č ř č č ěř é ý ý ř ř ř č č ř ŠÍČ ý č Ň ě ř é ě š ě ý é ř č č Č Ů ě ý š ě č ě é š ř ě ý ě č úř ě č ý ě ý č ý

é š ó ú ó ď ý ó ý ě é š ý ě é é č ý č č ý ú č ý ě é ó Č Č é č ý č č ý ú č ý é ě Č š č ě ě ž ó é ž ó č ě š ě é

ř ú ě ř ě ú ň ý ž ú ě ú ž ř š ě ú ě ú ř ú ě ú ř ř ř ř ř ý ú ý ú Č Ů ř ř ú ú ý šš ž

E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y

ř ž ř ř Í ů Ď ú Í ň ú ň ú ů ů ů ň ř š Í š É ř É ř Ú Ú Ť ř ř ř ř ú ž

ř č ř ř ú ů é é č Č ó š ý ř é ř ř š ů č ó ř š ř č ř č ú ů č é č ů ů š č úč č é č ť é č

ž ě é ú ž é ů á ž ú á š ú Í Ť č é ž ě š ý ěž é řá é é Í č é ž ý Í ě ť ě ě ž é úř ž ř ú ý ř žá ý ý ř ú ý ý ůž ý ř á ě á á ř ě é á á ě ř á ř á é á á é ž

é ěž é é ý ý ěž ň é ň é é é ěž é ý é Ý ý ú ě é ú ě é ý ý ý ž ý ú ě ý ú ě é é Ž ý ěž é ó

ř š ř ů úč Ž č Š Ý Ý č Ý ř ů ř č Í č Ý ů č č ó ó ť ó ů č č ř č Í ů ů ů ů ů Ý ů č ř

á č č é úč ř á á ů č č é úč ř ř é é á č Š á é é á Í á č ů č á ž Ť á é Ť ř Š á á ů á č á ž ř Í ř Š č ř ť č Í á ž č á Č á á á ř Š á á č Š á á ář č ů á á

ž ř ř ý Ž š ý š š Ž ř š š š ř š ý š ý Ž ů Ž ž š ý Ž Č š ý š Ů Ů ř ř š š ř ý ý ž ý Ž šť š ý ý ý ý ů ůž ý ý ř ý ý ž ý Ž ý ú š ý Ž Í ů ý ů ů ů ú ý ů ř ý

Č Č Č ř é ě ž š ř ě ě ů é ě ě é Č é ě ě š ř ů ž ě ě é ř ě ě š ř ů ěž ř ř é ěž ú Í Ř ňž ě ě ů ě Č ř ě ř é ěž ěž Ť ž ř ě ě é Č ž ěž ú ů ěž Č é é é é ů ř

á ř ě í ěž é ší á áš ě ů ů ř í ě á č é íčíž í á á ů č ý č š š ář ž é č é áš ě í ě é á ě ý éříš á čá í š í ž é é á é é ž š ě á ě ší ž ř š ě á ř áší č é

Ý áš á í é ť š í

ž ř č č ó ř ž ý ř ž ž č ř č ž Í ž ř č č Í Úč Í ž úč ý ř š ý č č ý č ý Ž ř č ý ř Í Í Í ř Í ř š ř ř Ž ř ř Í ř ž Ť úč č ž ř ž Í ž š č ž č ř ů Í ř ř ž ř ř

é ý ř ř é ě ř ů ě ě ě ý Ů ě ě š ř ů ý š ř é ůč ě ě š ř ů ě ř ř ú ý ů ý ů š ř é ř ř ř ů ú ú é ř ř ř ř é š é ý ř ř ř úř ř é ř ď ř ř ě ž ě

Woody a Steina Vasulkovi

Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň č ž ř ř č ž ž č Ž č ž ň ň ří č ř ř ž

ř ý ý ř ě Úř ř ř š ú ř ý ěř Ú Č ě Í ú ř ú ý ů ě ě Í ř ě š ú ř ú ř Í ř ě ě Č ó Ž ě ýš ě š Č

ý ě úč č ě č ý úč ř ž ě Í ž č ř č ř ě ý ě ž ě ř ě ý š č ýš č ýš úě č č č ě ý ě Ž č ě ěž ě Ť ž č ě úč ě ž ě č č ě š ě úč ř ě č ě ě č č ě Úč ú ž ýš Á ž

ň ě ý ů Ž Ú ěř ž ý ý řů ý ě ů ě ó ů ř ý Č ó Ž ě Ž ý Ú ě ý ů ž ř Š ř ř ř ř ě ě ň ň ů ě ě ů ú ů ě ů ř ů ž ř ě ě Ž ý ů Ž ř ž ř ě ě ě ý ň ř ě ý ů ěž ú ř ž

ř ů ť é ř é ď ř ý ž Ž é ž é úř Ž ď Í ž ř š é ý ů é ř ž ýů é ý ž é Ž ř ž ž ř š ď é é Ú Š ž ř Č Ž ř Ú Š ů ž ů ů ů é ř é ž ř é ů ů ž ůž ú é ř ů š ý ž Ú š

č é ř ž ě ž č é ě ů ř č é ě é ěř ř ž ě é é é é ě ů úč ř ž é š ě ě ý ý š č ř č ř ů ř ě é č ý ý é ě ž é č č é ě ý é ž ě č ůž č č ř ů ý ř ě ř ůž é ě ů ě

Transkript:

Operační umění a taktiku SILNIČNÍ ZABEZPEČENÍ V ÚTOČ N É OPERACI FRONTU Podplukovník Jaroslav š e bek Problematika silničního zabezpečeni manévru týlových etap a týlových přísur.u je poměrně málo známá. Cílem č lánku je proto informovat o celkovém pojetí silničního zabezpečení v týlovém prostoru frontu a o možnostech těch silničních útvaru a svazku, kte' ré se na jeho plnění podílejí. V plném rozsahu je silniční zabe-zpečení organizováno na stupni frontu. Vedle charakteru činnosti, způsobů manévru a rozmísťování jednotlivých týlových etap, je pro plánování, organizaci a řízení s ilni čního zabezpečení rozhodující i zabezpečení požadované intenzity provozu mezi jednotlivými týlovými etapami. V prostoru mezi pohyblivými armádními základnami (PAZ) a divizními sklady a četami technic. zabezpečování vojskových raket počítáme zhruba s pohybem 6-9 tisíc vozidel, mezi předsunutými frontovými základnami (PFZ) a PAZ s pohybem 20-30 tisíc vozidel, mezi stálými sklady (týlovou frontovou základnou) a PAZ s počtem 10-12 tisíc vozidel za 24 hodin. Z toho vyplývá i nutná koncentrace silničních sil a prostředku s těžištěm mezi PFZ a PAZ. U prvosledové armády mezi PAZ a divizními sklady při požadované provozní kapacitě armádních silnic 2-3 tisíc vo zidel za 24 hod., bude nutné mít nejmén ě 2-3 silnice, nejvíce pak po jedné silnici za každou z divizí prvého sledu. Těžiště silničního zabezpečení v tomto prostoru bude na směru hlavního úderu armády, zpravidla za tankovými divizemi. Při požadované provozní kapacitě silnice 4-6 tisíc vozidel za 24 hodin, bude nutné mít mezi PFZ a PAZ aspoň 3-4 silnice s uvedenou kapacitou. V prostoru mezi stálými sklady (týlovými frontovými základnami), kde počítáme s intenzitou provozu 10-12 tisíc vozidel za 24 hodin a požadovanou provozní kapacitou silnice 4-6 tisíc vozide l za 24 hodin, bude nutné mít k dispozici 2-3 silnice. Silnice však nebudou stejně a rovnoměrně využívány, na směru hlavního úderu bude jejich vytížení značně vyšší než na směrech ostatních. Proto při plánování a organizaci silničního zabezpečení v týlovém prostoru frontu dělím e tyto silnice na základní a pomocné. Mimo to jsou v týlovém prostoru frontu silnice. příčné a příj ezdové k duležitým týlovým etapám a skladum. Základní silnice zřizujem e na směrech hlavního úderu. Mají provozní kapacitu 4-6 tisíc vozidel za 21 hodin, a mostní objekty o únosnoisti 60 t. K jejich údržbě a usměrňování provozu na nich bude vyhraženo zhruba 2 /3-3 /4 sil a prostředku. Tyto silnice musí zabezpečit jako nejkratší dobu použití 15 dnu a tempo přesunu proudu v průměru 30 km za hodinu. Pomocné silnice mají charakter silnic záložních, na kterých počítáme s provozní kapacitou 2-4 tisíce vozidel za 24 hodin. K jejich údržbě a usměrňov ání provozu na nich vyčleňuje.me zhruba l/4-1/3 s il a prostředku. Tyto silnice musí rovněž zabezpečit minimální dobu použití 15 dnu a průměrné tempo př es unu 25 km/hod. Jinak pro t ýlové přísuny a odsuny a manévr týlových etap používáme v týlovém prostoru podle situace a možností silničních útvaru a svazku všechny silnice, které budou k dispozici. Podle propustnosti silnic bude nutné mít v armádě, v závislosti na jejím složení a úkolu v sestavě frontu, do 4-6 s ilnic, na stupni frontu pak 6-10 silnic základních a pomocných. Jako minimum je třeba mít za každou z armád prvého sledu po jedné silnici základní a jedné až dvou silnicích pomocných. Požadované počty silnic zabezpečuje na středoevropském válčišti v plném rozsahu stávající silniční síť. Tvoří ji z 60 O/o silnice s vozovkou asfaltovou, kte.ré zabezpečují pruměrné tempo přesunů proudu rychlosti 30-40 km za hodinu. Silniční útvary a svazky plní zpravidla 48

Silniční zabezpečení v útočné operaci frontu tyto základní úkoly: průzkum silnic, úpravu, obnovu, údržbu a stavbu silnic a mostů, technické zabezpečení nejdůležitějších objektů, přechodů a defilé a siln i ční pořádková služba, která zahrnuje řízení provozu, di s peče rs ko u službu, ochranu silničních objektů, důl ež itých přec hodů a etapni s lužbu. Tato centralizace řizen í úkolů jedním velitele m zabezpečuje využití s távajících silničních sil a prostředků v co nejkratším čase a e f ektivně v souladu se zámyslem silniční ho zabezpečení. K úko lům silničního zebezpečení v t ý lovém prostoru frontu jsou ur čeny silniční útvary a svazky. Jsou to jednak silnič ní útvary pořádkové, které zabezpečují jako s v ůj hlavní úkol řízení týlových přesunů. Dále jsou to útvary a svazky mostní, jejichž hlavním úkolem je zřizovat mostní přep ra viš tě a to jak z materiálu normovaného, tak i výpomocného. A k onečně jsou to silniční ú tvary staveobní, jejichž hlavním úkolem je údržba, obnova a stavba s ilnic. Silniční svazky jsou organizovány t ak, že každý z jejich útvarů je schopen plnit úkoly silničního zab eozpečen í samostatně. Struktura silničnich svazků může se měnit podle rozsahu a charakteru úkolů. K organizovanému p l nění úkolů silničního zabez peče ní ur čuji se s ilni č ním brigádám pásma, s ilni čním praporům <Silničních brigád rajóny a silničním rotám úseky. Toto rozd ě l ení je ú če ln é z toho důvo du, že silniční svazky, útvary a jednotky setrvávají v těc hto prostorech zpravidla po celou dobu průběhu operace- a mají tak možnost postupně upravovat všechny s ilnice v prostorech činnosti. Silniční brigádě se zpravidla určuj e pásmo, ve kterém zab eoz p ečuje provoz na 1-2 silnicích základních, 1-2 silnicích pomocných a 2-4 silnicích příčnýc h. Silničn l pásma určuj em e zpravidla podle uskupen! svazů frontu tak, aby pokud možno za každou z prvosledových armád bylo jedno pásmo, jehož hranice s e podle možnosti př id ržu j e rozhraní mezi armádami. Tento způsob v podstatě usnadňu je i změnu v organizaci s ilnič ního zabezpečení při přechodu jedné z armád do sestavy jiného frontu. Dodržovat vždy tuto zásadu není však nutné. Tyto případy mohou nastat např. při možnosti využít výkonných silničních tahů, probíhajlcících v pásmech činnosti dvou sousedních armád, při výskytu vý- 4 Vojenská mysl znamných při rozenýc h př ekážek, kdy je nutné v zájmu jednotného řízení provozu v tomto prostoru ustanovit jednoho velitele nebo je-li při přechodu významných přirozených překážek (horských pásem) u jednotlivých armád rozdílná a neúměrná možnost přechodu. K siln i čnímu zabezpečení může mít r:apř. front až t ř i silniční brigády, jednu s ilniční mostní brigádu, silniční mostní základnu, s ilni čn í technickou základnu a několik samostatných silničních mostních a s tavebních praporů. Při plánování, organizaci a řízení silničn!ho zabezpečení mohou být podle sil a prostře dků a charakteru bojové činnosti různé varianty uskupení silničních svazků. J ednou z nich je např. použít jednu s ilni č ní brigádu v prostoru mezi stálými sklady (týlovými základnami) a PFZ a dvě silničn! brigády v pásmech vedle sebe od PFZ po PAZ. Jedna s iln čn! brigáda p ostačí v prostoru mezi TFZ a PFZ zpra vidla proto, poněvadž hlavní materiál a technika budou přisunovány do PFZ většinou po železnici. Podle jiné varianty to mohou být opět dvě silniční brigády vedle sebe a to od zadn! hranice PFZ a na j ejich če l e ; po vyčerpání možností těchto brigád, může být k rozvíjen! dalš!ho pásma použita třetí brigáda. Dalš! variantou může být i použití tří s ilni čn í c h brigád vedle sebe. Kone čně mohou nastat i různé kombinace t ěchto variant. Rozhodujícím ukazatelem pro použití té č i oné varianty bude rozmís těn í joonotlivých etap, doba, kdy budou jednotlivé siln i ční s vazky k dispozici, př edpokládan ý manévr týlových etap v závislosti na zámyslu frontové operace a sestava vojsk frontu. Rozměry pro jednotlivá pásma, rajóny či úseky mohou být pouze orientační, poně v ad ž budou záviset na celé řadě podmínek, nehledě k tomu, že v závislosti na vývoji situace bude docházet i k jejich úpravám v průbě hu operace. Základním ukazatelem pro jejich stanovení jsou možnosti těch <S ilni č n!ch jednotek, útvarů a svazků, které je budou rozvíjet a obsazovat. Tak např. silni č ní brigáda může zaujímat pálsmo o délce 500-900 km a šířce 200 -. 250 km; při rozměru pásma 650 X 200-250 km budou mít jednotlivé silniční rajóny délku 200-250 - 200 km. Rajón siln ičn ího praporu může mít pak ro změry v závislosti na rozměrech pásma 49

Operační umění a taktiko Podplukovník Jaroslav Sebek 100-300 (100-250) X 130-250 (400-500) km. úsek silnični roty může mít rozměry 100-250 X 70-130 km. Vliv na <Stanovení rozsahu jednotlivých úkolů budou mít i přirozené překážky a jejich charakter. Na úkolech silničního zabezpe,če ní manévru týlových etap se budou podílet sil!liční svazky, silniční mostní svazek, silniční mostní a silniční technická základna a samostatné prapory stavební a mostní. U armád budou za b ezpečovat manévr týlových etap armády silniční prapory armády. Silniční prapory armády mohou např. zabezpečit provoz na 200-250 km armádních silnic, zřídit jednorázově při využití svých normovaných prostředků 126 bm mostů, vyrobit denně, není-li uvažován manévr, prvky pro 45 bm 40 t nízkovodního mostu dřevěného a opravit profil cest na 32 km za 24 hodin. Silni č ní brigá da může pak zaberzpečit provoz na 900 km silnic základních a 1800 km silnic pomocných, tj. celkem na 2700 kilometrech silnic. Je schopna jednorázově zřídit 586 bm 40 t mostů z materiálu normovaného a vy- robit denně, není-li uvažován manévr, prvky pro 315 bm 40 t nízkovodních mostů dřevěných. Silni č ní mostní brigáda může postavit 216 bm 60 t mostu ze souprav TMS, 312 bm 40 t mostu ze soupravy SMS a vyrobit prvky pro 225 bm 40 t nízkovodních mostů dřevěných. K hlavním úkolům silničního zabezpečení patří obnova a údržba zájmové silniční sítě a její uvol ňování po jaderných úderech. Zvláště v č l enitém a za lesně ném terénu vyžádá si tento úkol značné množství sil a prostředků, poněvadž prakticky 1/4-113 z celkového rozsahu silnic prochází zalesněným terénem. Obnova, úprava a údržba zájmové silniční sítě bude v závislosti na údobí útočné operace, na prostoru a požadované provozní kapacitě, různá. S ohledem na provozní kapacitu a na dobu zabezpečení provozu rozeznáváme při plánování, organizaci a řízení silničního zabezpečení tyto čtyři základní druhy přípravy silniční sítě: za bezpečení pr ůjezdu, přípra va urychlená, krátkodobá a dočas ná. Provozní požadavky a situace pro jednotlivé druhy příprav uvádí tato tabulka: Druh pr1pravy -- 15ilnice Provozní požadavky na silnice Vojenské silnice pro které je uvedený druh přípravy typový Zabezpečení I Jadnorázové propuštění automobilních I Všechny armádní silprůjezdu proudů ne bo trvalé využívání silnice nice v úto čn é operaci. v době 1-2 dnů. Provozní kapacita 1-2 tisíce vozidel za 24 hodin. Celkově je nutno propustit 1-6 tisíc vozidel. Příprava Provozní kapacita 3-4 tisíc vozide l po Všechny armádní silurychlená dobu 2-5 dnů, celkově je tře-ba pro- nice při přípravě k ú- pustit 6-20 tisíc vozidel. Tempo dvou- toku. směrného pohybu 15 km/hod. Pomocné a příčné silnice frontové a v průběhu útočné operace. Příprava Provozní kapacita 4-5 tisíc vozidel za Všechny frontové silkrátkodobá 24 hod. Doba služby 5-8 dnů. Celkově nice za útoku. Pomocnutno propustit 20-40 tisíc vozidel. né a příčné silnice Průměrné tempo pohybu 25 km/hod. frontu při přípravě k útoku. Příprava Provozní kapacita 5-6 tisíc vozidel za Základní silnice frondoča s ná 24 hod. Doba služby 10-15 dní. Cel- tu při přípravě k ú- kově nutno propustit 40-90 tisíc VO- toku. zidel. Průměrné tempo dvousměrného Základní silnice fronpohybu 30 km za hodinu. tu při přípravě operace a v jejím průběhu. 50

Silniční zabezpečení v útočné operaci frontu Na zabezpečení požadovaného tempa přesunu proudů, které ovlivňuje i provozní kapacitu silnice, mají rozhodující význam technické parametry jednotlivých typů silnic a jejich stav. Provozní kapacitu silnic značně ovlivňuje jejich údržba i povětrnostní podmínky. V soudobých bojových podmínkách může být trvale zamořeno radioaktivními látkami 25-40 % silniční sítě. Z hlediska silničního zabezpečení vyžádá si to řadu opatření k tomu, aby přesunující se proudy obdržely co nejmenší dávku ozáření. K těmto opatřením patří především: - trvale sledovat stav zamoření silniční s í tě radoaktivními látkami, aby přesunující se proudy mohly být včas varovány a bylo je možno usměrnit na směry s nižším stupněm zamoření, - usměrňovat přesunující s e proudy na takové s ilniční směry, jejichž vozovka svojí konstrukcí a šířkou umožňuje průjezd zamořenými úseky maximální rychlostí, - důsledně bojovat s prašností vozovek postřikem vodou nebo chemickými prostředky s dlouhodobým účinkem, - vytyčovat u vybraných vodních zdrojů místa, vhodná k částečné očistě individuálními prostředky, - zabezpečit takový dopravní režim, který by zabraňoval zpomalení tempa proudů nebo dokonce jejich nakupeni v prostorech s vy-sokou úrovní radiace. Zvláštní pozornost bude nutno věnovat usměrňování provozu v samotných prostorech, zamořených radioaktivními látkami a to především na přepravištích a v prostorech křížení silnic základních a pomocných se silnicemi příčnými. V takových případech počítáme, že k důležitým proudům budou podle potřeby přidělováni průvodci, kteří by zabezpečili jejich rychlé převedení zamořeným prostorem nebo že provoz v místech kříženi dvou s ilnic budou usměrňovat vrtulníky a automatické semafory. K přesunům v prostorech zamořených radioaktivními látkami bude úč elné používat především bezprašné vozovky (asfaltové nebo betonové). K částečné očistě použijí jednotky, které prodely zamořeným prostorem, vlastní prostředky, poněvadž silniční útvary a svazky k tomuto účelu prostředky nemají. Další závažný úkol silničního zabezpečení je stavba, obnova a t echnické zabezpečení mostních přecho dů. Při plánování rozsahu ničení mostních objektů na zájmové silniční síti, vycházíme z těchto hrubých kalkulací: Mostní objekt I Při dostat-i Při časové ku času tísni Mosty 100 % 80-100 % nad 100 m I Mosty 20-100 m 20-30 % 5-10 % I Mosty 5-10 % 2-3 % do 20 m Propustky 3-6 % 1 0/o - Práce spojené se stavbou, obnovou a údržbou mostů tvoří v rámci silnič n ího zabezpečení největší objem prací. Základním typem mostu na zájmové silniční síti v týlovém prostoru front u jsou nízkovodní dřevěné mosty jedno - i dvouproudové, které představují zhruba 85 % z celkového počtu mostů. Zbytek tvoří kovové mosty skládací typu MS a TMS. Vezmeme-li v úvahu, že ve frontové útočné operaci bude nutno zřídit kolem 10 až 15 km mostů, pak k zabezpečení stavby pouze nízkovodních mostů dřev ěných. hude třeba nejméně 20-30 tisíc m3 dřeva. Takový úkol si vyžádá nejméně 18 až 26 rot denně, přičemž by každý ze silničních útvarů v útočné operaci zřizoval mostní přechody nejméně třikrát. Dvouproudové mosty budujeme v prvé řadě na silnicích základních s cílem zabezpečit nerušený dvousměrný pohyb př i maximálním přípustném tempu přesunu. Vysokovodní mosty budujeme zpravidla jen tam, k de se opravují stávající mooty. Mostní jednotky určené k e stavbě mostů, předsunujeme až za divize prvního sledu s cílem rychle zřídit přep ra viště, aby v případě nutnosti je mohly využít i pohyblivé armádní základny. Silniční mostní brigádu používáme ke zřizování přepravišť pouze přes významné 51

I Operační umění o toktiko Podplukovník Jaroslav Sebek přirozené překážky - vodní toky o šířce 100 m a více, zpravidla na směru hlavního úderu frontu. Po zřízení potřebného množství přepravišť přes přirozenou překážku. ponecháváme u ní část sil a prostředků, které technicky zabezpečují obnovu mostů v případě je jich rozrušení. Poněvadž rozsah úkolů, spojených se stavbou a údržbou mostů, je poměrně značný, využíváme k silničnímu zabezpečení všech mostních přepravišť, která byla zřízena silami a prostředky ženijního vojska ve prospěch vševojskových svazků a svazů. Dalším závažným úkolem silničního zabezpečení je organizace pořádkov é a etap ní s lužby na zájmových silnicích. úkolem pořádkové služby je nejen zabezpečovat dopravní kázeň přesunujících se proudů na zájmové si l niční síti, ale i usměrňovat je do potřebného směru a střežit úseky silniční sítě, přiděle né jednotlivým pořádkovým stanovištím. Pořádková stanoviště jsou buď statická, pohyblivá nebo kombinací obou. Základní opatření k usměrnění proudů je vytyčení zájmové silniční sítě průměrně s 5 znaky na 1 km silnice základní a 3 znaky na 1 km silnice pomocné. Pořádková stanoviště rozmísťují se na významných křižovatkách, kde může dojít k e křížení proudů a tam, kde může dojít ke změně sestavy proudu, např. na mostních přepravištích a soutěskách, které omezují dvousměrný pohyb. Na usměrňování provozu podílejí se dispečerská stanoviště rot, praporů a svazků, jejichž úkolem je zabezpečovat přesuny v souladu se zpracovanými grafíkóny, registrovat přesunující se proudy, předávat jim potřebné rozkazy a nařízení funkcionářů s odpovídající pravomocí a informovat je o stavu silniční sítě na směru jejich dalšího přesunu. Dispečerská stanoviště usměrňují provoz na zájmové silničn í síti podle grafik ónu provozu. Poněvadž za přesunu proudů na větší vzdálenosti nastanou v grafikóne.ch časté změny a to jak vlivem bojové č i nnosti, tak i stavem silnice, je nutné tyto grafikóny trvale upravovat a to jak shora, t a k i zdola. Mají-li dispečerská stanovišt ě plnit své úkoly, je nutno je rozmísťovat tam, k d e vstupuji proudy na obsluhovanou s iln i čn í síť, k de se t voří proudy a v prosto- 52 rech významných přirozených překážek, kde může dojít k narušení plánovaného tempa přesunu, případně ke změně sestavy. Podstatný vliv na rozmístěn í jednotlivých dispečerských stanovišť bude mít rozmístění jednotlivých etap, zvláště pak shromaždišť vozidel po naložení. Dispečerská stanoviště, mají-li zabezpečovat provoz na silniční síti podle vydaných rozkazů a nařízení, musí dokonale znát stav silniční sítě na obsluhovaném úseku, v rajónu či pásmu, mít přehled o postupu všech prací, spojených se zabezpečením sjízdnosti silniční sítě a všech opatření, kterých lze k urychlení provozu využít. Proto otázky silničního zabezp ečení řešíme v plném komplexu, ve vzájemné úzké návaznosti a nedílné velitelské pravomoci a odpovědnosti za svěřený úsek, rajón či pásmo. Tento princip ř eše ní otázek silničního zabezpečení, kdy za provoz na silniční síti odpovídá jeden velitel, kterému jsou podříz eny síly a prostředky jak k zabezpečení provozu, tak i k úpravě a údržbě silniční sítě, zajišťuje využití všech možností k u rychlení silniční dopravy bez zdlouhavého řešení otázek součinnostních, což zvláště v soudobých bojových podmínkách má prvořadý význam a podmiňuje úspěšné splnění úkolů silničního zabez pečení. Soudobý charakte r bojové činnosti vyžaduje vytvářet podmínky k usměrnění přesunujících se proudů na stupni frontu do dvou hodin. To vyžaduje vzdálenost mezi jednotlivými dispečerskými s tanovišti kolem 50 km. Při zab ez pečování provozu na zájmové silniční síti má význam i etapní služba, jejímž úkolem je zabezpečovat jednotlivce, jednotlivá vozidla nebo i menší jednotky bez týlových součástí, pohonných hmot, stravy a poskytovat jim i technickou a zdravotnickou pomoc. Požadavkem je, aby na úseku jedno denního přesunu byla aspoň jedna skupina etapních stanic. Proto počítáme s jednou skupinou etapních stanic na 200 až 250 km. V zimě bude počet etapních stanic větší, budou zřizovány i ohřívárny. ' Složitou Otázkou je i úč elně využívat silničního fondu v prosto ru činnosti front u a to jak časově, tak i prostorově. Tímto prostorem bude procházet celá řada j8.k vojskových, tak i týlových přes u nů, v nejrůznějšíc h směrech.

Silniční zabezpečení v útočné operaci frontu K účelnému využití silnic bude výhodné, aby na VS frontu byl koordinující orgán, který by podle duležitosti jednotlivých přesunů určoval, kdy a které silnice bude možno pro jednotlivé přesuny využívat. Tak by bylo možno koordinovat potřeby a požadavky všech uživatelů silniční sítě. Silniční zabezpečení je v soudobých operacích jedno z nejdůležitějších opatřen!, které podmiňuje činnost frontového týlu a tím i činnost armád, poněvadž na včasném přísunu potřebného materiálu a techniky budou záviset i jejich možnosti při dalším rozvíjení útočné operace. Uvedl jsem jen hlavní zásady plánování a organizace silničního zabezpečení. Bude účelné podrobněji rozebrat otázky so u činnosti při zabezpečován! operačních přesunů s vojskem ženijním, na jehož činnost útvary a svazky silničního vojska prakticky navazují. 53