Sobkovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Sobkovice Kód části obce PRVK: 3611.5315.082.01 Název obce: Sobkovice Kód obce (IČOB): 15203 (547964) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2 ČSÚ: 53151 Název OPOU2: Jablonné nad Orlicí A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V obci Sobkovice (442-600 m n.m.) žije 261 trvale bydlících obyvatel a 60 rekreantů. Nachází se zde 129 nemovitostí (z toho 5 chalup) a 5 chat. Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do k.ú. Sobkovice zasahuje Přírodní park Orlice. Do k.ú. Sobkovice zasahuje OP vodního zdroje Orlická skupina část 1. Suchý vrch, Hynkovice, Kozinec. Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje s 270 trvale bydlícími obyvateli a 100 rekreanty. Obyvatelé mají zde střední věkový průměr, pracovní příležitosti jsou průměrné. Zástavba je z 20 % nová. Nachází se zde středisko zemědělské firmy: - KLAS Nekoř a.s. 16 zaměstnanců - PROGRESSA s.r.o., stavební mechanizace - 100 zaměstnanců. C. PODKLADY Informace OÚ Sobkovice Dotazník k PRVKÚC Zpráva o odstranění povodňových škod na vodoteči Sobkovice (6/1996) Generel kanalizací obcí Sdružení Orlice Sobkovice (11/1994) Informace VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí a.s. do roku 2005 D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - současný stav 3611.5315.082.01 Sobkovice 15203 547964 Jedná se o skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Vedralovice Verměřovice Šedivec Nekoř Bredůvka Sobkovice, dále je vodovod Jablonné, který vznikl spojením vodovodních sítí Orlické skupiny a Jablonného nad Orlicí. Jedná se o poměrně komplikovaný systém zásobování pitnou vodou. Celý skupinový vodovod je řízen pomocí radiového systému RADOM. Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Velká část vodovodu byla uvedena do provozu v roce 1932, v Mistrovicích v roce 1929. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Jablonného nad Orlicí 2 970 / - Jamné nad Orlicí - 665 / - Mistrovice - 585 / 165 Verměřovice - 676 / 50 Šedivec - 186 / - Nekoř - 887 / - Bredůvka - 60 / - Sobkovice - 206 / 6 Celkem 6 235+ 221 = 6 456 Počtem zásobovaných obcí se jedná o jeden z největších skupinových vodovodů okresu. Pro zásobování je využito několika jímacích objektů, čerpacích a přečerpávacích stanic a vodojemů. Vodovodní síť je koncipována tak, aby Stránka 1 z 10

umožňovala operativně řešit havárie na síti a rozkolísanou vydatnost vodních zdrojů. Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí je zásobován prostřednictvím tří gravitačních pramenišť, označených jako prameniště Suchý vrch, prameniště Hynkovice a prameniště Kozinec. Tyto zdroje jsou doplněny dvěma trubními studnami, vyhloubenými v lokalitách s místními názvy Vyšehrad (vrt J-6) a Lubník (vrt J-8a) v Jablonném nad Orlicí. Nejvzdálenějším jímacím objektem je vrt J-1 Jablonský les, který zásobuje pouze obec Verměřovice, ale prostřednictvím přečerpávací stanice Sutice je možné jej napojit na celou soustavu Orlické skupiny. Od těchto zdrojů vody jsou vedeny hlavní řady do: - vodojemu Jablonné nad Orlicí o objemu 750 m3; - vodojemů Jamné nad Orlicí o objemech100 m3, 500 m3 a 150 m3; - vodojemu Verměřovice Sutice o objemu 200 m3; - vodojemu Mistrovice o objemu 150 m3. Z vodojemů jsou vedeny propojovací řady sloužící k propojení celého skupinového vodovodu: - z vodojemu Jablonné nad Orlicí do vodojemu Mistrovice a naopak; - z vodojemu Mistrovice do vodojemu Nekoř 150 m3; Z jednotlivých vodojemů jsou hlavními zásobovacími řady napájeny rozváděcí řady v jednotlivých napojených obcích. Zdroj vody - současný stav Zdroje vody skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí: - kvartérní zvodeň (prameniště Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec), jejímž kolektorem jsou hlinitokamenité sutě a pásmo připovrchového rozpojení puklin podložního krystalinika (hydrogeologický rajón 642 Krystalinikum Orlických hor); - spodnoturonsko-cenomanská zvodeň (vrty J-6 Vyšehrad a J-8a Lubník), jejímž kolektorem jsou sedimentární horniny jablonské synklinály, náležející k hydrogeologickému rajónu 426 Kyšperská synklinála; - střednoturonská zvodeň (vrt J-1 Jablonský les), jejímž kolektorem jsou sedimentární horniny střední části hydrogeologického rajónu 426 Kyšperská synklinála. Popis jímacích objektů: Prameniště Suchý vrch a Hynkovice: Tato prameniště jsou rozptýlena na západních svazích Suchého vrchu (kóta 994,7 m n.m.) na ploše cca 30 ha. Jímací objekty mají charakter jímacích zářezů, kterými jsou podchyceny rozptýlené pramení vývěry. Voda je svedena do pramenních a sběrných jímek. Celé jímaní bylo vystavěno počátkem 20. století. Do jedné pramenní jímky jsou zpravidla svedeny 2 až 8 zářezů. Vzdálenost těchto zářezů od jímky je až 150 m. Aktivní délka zářezů je od jednotek metrů až do 76 m. Zářezy jsou konstruovány převážně z děrovaných kameninových trubek průměru 100 mm, případně z eternitových trubek průměru 70 mm. Koncové části jsou vyloženy kameny. Předpokládaná hloubka uložení potrubí je 2 4 m. Pramenní jímky jsou podzemní, betonové, dělené, zpravidla uzavřené litinovým poklopem (výjimkou je jímka č. XV, která není z povrchu patrná). V terénu bylo na podkladě původní dokumentace fyzicky nalezeno a geodeticky zaměřeno celkem 14 pramenních jímek prameniště Suchý vrch a 2 pramení jímky prameniště Hynkovice. Podzemní vody jsou z jímek I až XIII svedeny přes odradonovací stanici do vodojemu pod prameništěm Suchý vrch. Podzemní vody z jímek XIV až XVI (prameniště Hynkovice jsou odvedeny gravitačním potrubím do vodojemu v Jamném nad Orlicí. Prameniště Kozinec: Podzemní voda je podchycena jímacím zářezem umístěným cca 50 m v depresi ssv. od pramenní jímky. V jímce je zároveň umístěn odkyselovací filtr. Technická dokumentace k jímacímu objektu se nedochovala. Vrt J-8a Lubník: Vrt, nacházející se na severozápadním okraji Jablonného nad Orlicí, byl vyhlouben v roce 1977 jako náhrada za dosavadní vodárenský vrt J-8, který byl ve špatném technickém stavu a docházelo ke kontaminaci křídové zvodně kvartérními vodami. Je 85 m hluboký a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 377/324 mm s perforovaným úsekem v hloubce 50 75 m. Hladina podzemní vody je volná, zakleslá v hloubce cca 30 m pod terénem Vrt J-6 Vyšehrad: Vrt, nacházející se na jižním okraji Jablonného nad Orlicí, byl vyhlouben v roce 1962 a je hluboký 43,2 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 324 mm s perforací v hloubce 20 43,2 m. Hladina podzemní vody je volná, nacházející se v hloubce cca 6 m pod terénem. Vrt J-1 Jablonský les: Vrt se nachází cca 800 m severovýchodně od zástavby Orlice, části města Letohrad. Byl vyhlouben v roce 1976, jeho hloubka je 13,5 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 377 mm s perforovaným úsekem v hloubce 10 13,5 m. Vydatnost jímacích objektů: Prameniště Suchý vrch a Hynkovice: Vydatnost obou pramenišť výrazně kolísá v závislosti na podnebních srážkách. V období zvýšených stavů podzemních vod kapacita značně převyšuje spotřebu a část vody odchází přepadem. Tato prameniště zajišťují více jak ze 2/3 produkci vyrobené vody pro vodovod Orlická skupina. Souhrnná vydatnost prameniště Suchý vrch kolísá od 6 15 l/s, u prameniště Hynkovice je to 0,2 až 0,4 l/s (maximální vydatnost může být až 3 l/s). Prameniště Kozinec: Vydatnost v závislosti na podnebních srážkách kolísá od několika desetin po cca 2 l/s. Vrt J-8a Lubník: Hydrodynamickým testováním vrtu, podchycujícího spojenou spodnoturonsko-cenomanskou zvodeň, byla stanovena Stránka 2 z 10

využitelná vydatnost 9 l/s. Vrt V-6 Vyšehrad: Hydrodynamickým testováním vrtu, podchycujícího spodnoturonskou a cenomanskou zvodeň, byla ověřena vydatnost 4,4 8 l/s při snížení hladiny vody na stav 7,1 až 25,1 m. Vrt J-1 Jablonský les: Využitelná vydatnost vrtu činí 5 l/s. Jakost vody Prameniště Suchý vrch: Jímaná voda je měkká (1,7 N), slabě mineralizovaná (50 mg/l), typu Ca SO4 NO3, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá platné vyhlášce č.252/2004 Sb. a 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota berylium (Be) - mezná hodnota hliník (Al), radon 222(Rn), reakce vody (ph), mangan (Mn). Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Tyto složky jsou přírodního původu a do vody se dostávají rozpouštěním a emanací z horninového prostředí. Detekováno bylo i občasné biologické a mikrobiologické znečištění, které souvisí nejspíše s nedostatečným zabezpečením jímacích objektů, případně typem jímání. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, tj. vody vyžadující m.j. dezinfekci, odkyselení a odradonování. Prameniště Hynkovice: Jímaná voda je měkká (1,5 N), slabě mineralizovaná (50 mg/l), typu SO4 HCO3 NO3 PO4, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá vyhlášce č. 252/2004 Sb. a 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota berylium (Be) - mezná hodnota hliník (Al), radon 222(Rn), reakce vody (ph), mangan (Mn). Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Jímaná voda je hygienicky zabezpečována chlorací a upravována odkyselením. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, tj. vody vyžadující m.j. dezinfekci, odkyselení a odradonování. Prameniště Kozinec: Jímaná voda je měkká (2,1 N), slabě mineralizovaná (60 mg/l), typu SO4 HCO3 NO3 F, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá platné vyhlášce č. 252/2004 Sb. a 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota berylium (Be) - mezná hodnota hliník (Al), reakce vody (ph), mangan (Mn) Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Ve vodě jsou přítomny v nižších koncentracích i složky indikující antropogenní znečištění (dusíkaté látky, NEL). Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, tj. vody vyžadující dezinfekci a odkyselení. Ve všech třech případech je nejzávažnější složkou snižující jakost vody zejména berylium a hliník. Tyto látky vykazují toxické vlastnosti. Berylium způsobuje dermatózy a hliník je nebezpečný svými neurotoxickými účinky. Vzhledem k toxicitě těchto prvků bude nutné podrobné a pravidelné hydrochemické sledování jednotlivých pramenů. Na podkladě získaných údajů bude možné navrhnou potřebná opatření. Vrt J-8a Lubník: Voda jímaná vrtem J-8a Lubník je z chemického hlediska zásadité reakce, středně tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek okolo 250 mg/l. Ostatní základní charakteristiky, případně vývojové trendy jsou následující: - průměrná reakce vody po celé hodnocené období činí ph 7,5; kolísající v rozmezí ph 7,3 7,7 s ojedinělými výkyvy k ph 7,3 až 8; - hodnota vodivosti se pohybuje převážně v rozmezí 29 34 ms/m, od roku 1995 se stálým vývojovým trendem; - průměrný obsah železa 0,64 mg/l je ovlivněn ojediněle stanovenou mimořádně vysokou koncentrací 5,42 a není zcela objektivní. Podle vzorkování prokazatelně surové vody v roce 2000 je obsah železa v jímaných vodách nízký (<0,07 mg/l Fe) a dalším sledováním je nutné vyloučit případně negativní ovlivnění sítí; - průměrná koncentrace dusičnanů za posledních pět let je cca 21 mg/l NO3-, vývoj je poměrně stálý vyšší hodnoty, max. 35 mg/l NO3-, byly zjišťovány v období 1986-1987; - přítomnost těkavých organických látek (trichlorethylen) v podzemních vodách jímacího území Lubník, která má souvislost s kontaminací horninového prostředí a mělké kvartérní zvodně v bývalém závodě TESLA, je v současné době limitujícím faktorem jejich vodárenského využívání. Havarijní znečištění TCE bylo poprvé dokumentováno v roce 1989, při testování nově vyhloubeného vrtu J-8b. Vstupní koncentrace TCE se zde pohybovala v tisících µg/l, protože však vztah znečištění a výše vodárenského odběru je v území Jablonného nad Orlicí velmi těsný, došlo po odstavení vodárenských vrtů (J-8a Lubník a J-6 Vyšehrad) k rychlému poklesu obsahu TCE na jednotky µg/l. Za podmínky trvalého sanačního čerpání v závodě ELTES CZ došlo k poklesu a stabilizaci koncentrací TCE do té míry, že vrt J-8a může být od roku 1995 omezeně využíván, (doporučený maximální odběr je 5 l/s). Příznivý vývoj od roku 1995 byl částečně narušen v roce 1999, kdy byl TCE detekován v koncentraci do 1 µg/l, tj. s rezervou vyhovující podmínkám pro pitnou vodu. V roce 2000 nebyl TCE zjištěn; - bakteriologická závadnost byla zjištěna pouze v jenom případě, kdy nelze vyloučit chybu při vzorkování; - objemová aktivita radonu 222 je nízká (17,3 29 Bq/l), žádná opatření ke snížení ozáření z vody nejsou nutná. Po chemické stránce hodnotíme současnou jakost vody jímané vrtem J-8a Lubník jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Výrazným rizikovým faktorem jsou však chlorované etény. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Stránka 3 z 10

zařazujeme v současné době vodu do kategorie A1. Vrt J-6 Vyšehrad: Voda jímaná vrtem J-6 Vyšehrad je chemicky stejného tylu jako podzemní voda jímacího území Lubník (vrt J-8a). Obsahuje však vyšší koncentrace dusičnanů (průměrně okolo 34 mg/l NO3-) a železa (průměr 0,5 mg/l Fe je ovlivněn ojediněle stanovenou hodnotou 4,9 mg/l). Kontaminace trichlorethylenem se od roku 1995 ustálila na hodnotách 5-10 µg/l TCE. Přibližně v 75 % vzorků je zjišťováno mikrobiologické znečištění. Po chemické stránce hodnotíme současnou jakost vody jímané vrtem J-6 Vyšehrad jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Výrazným rizikovým faktorem jsou však chlorované etény. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme v současné době vodu do kategorie A1. Vrt J-1 Jablonský les: Z chemického hlediska je voda jímaná vrtem J-1 Jablonský les zásadité reakce, tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek cca 300 mg/l. Ostatní základní charakteristiky vody a vývojové trendy (vrt je využíván od roku 1990) jsou následující: - reakce vody obvykle kolísá v rozmezí ph 7,3 7,8 s ojedinělými výkyvy k ph 7; - hodnota vodivosti se pohybuje okolo 48 ms/m, patrný je vzrůstající vývojový trend; - průměrný obsah železa činí 0,28 mg/l a je ovlivněn jednorázově stanovenou vysokou hodnotou 1,3 mg/l Fe (ze 7 stanovení byla mezná hodnota dosažena nebo překročena 3x); - koncentrace dusičnanů se pohybuje obvykle mezi 18-20 mg/l, patrný je však velmi slabě vzrůstající trend; - specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, obvykle nedosahují meze detekce použitých analytických metod; - znečištění těkavými organickými látkami nebylo v těchto vodách nikdy detekováno; - ve vodě jsou obvykle přítomny psychrofilní bakterie, v množství nedosahujícím mezné hodnoty; - objemová aktivita radonu 222 je nízká (cca 11 Bq/l) a žádná opatření ke snížení ozáření z vody nejsou nutná. Po chemické stránce hodnotíme jakost vody jímané vrtem J-1 Jablonský les jako plně vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. a 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie A1. Doplňující údaje: V jímacím území Lubník se nacházejí další hydrogeologické objekty: - původní vodárenský vrt J-8, proveden v roce 1962, hloubka 78 m, vydatnost cca 6 l/s, který není v současné době využíván. Jeho napojení na vodárenský systém slouží v manipulační šachtici nad vrtem k převodu čerpané podzemní vody z vrtu J-8a; - vrt J-8b byl hlouben v září 1988 - únoru 1989, hloubka 66 m, využitelná vydatnost 15 l/s (při současném odběru 9 l/s z vrtu J-8a). Pro zjištěnou kontaminaci podzemních vod trichlorethylenem nebyl vrt nikdy vodárensky vyžíván a slouží jako monitorovací. V jímacím území Jablonský les byl ve stejné době jako J-1 vyhlouben ještě jeden hydrogeologický průzkumný vrt a vystrojen jako definitivní trubní studna. Označený je J-2, hluboký je 87 m, vodárensky není napojen. Úhrnná využitelná vydatnost při současném využívání obou vrtů (J-1 a J-2, které se vzájemně ovlivňují), ověřená poloprovozní čerpací zkouškou, činí 10 l/s. Povolení k odběru vody a ochranná pásma J-6 Vyšehrad Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím č.j. 942/2007/ŽPZE-5/SCHP-242 ze dne 28.12.2007 vydané na následující množství: prům.: 1,3 l/smax.: 5,0 l/s10 000 m3/měs.40 000 m3/rok s platností do 31.12.2031 J8a-Lubník Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím č.j. 939/2007/ŽPZE-5/SCHP-241 ze dne 28.12.2007 vydané na následující množství: prům.: 0,95 l/smax.: 1,7 l/s4 000 m3/měs.30 000 m3/rok s platností do 31.12.2031 Jímací zářez Kozinec Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím č.j. 940/2007/ŽPZE-4/SCHP-243 ze dne 28.12.2007 vydané na následující množství: prům.: 3,2 l/smax.: 5,0 l/s13 000 m3/měs.100 000 m3/rok s platností do 31.12.2031 J-1 Jablonský les Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím č.j. 14938/2007/ZPZE-7/CHMS-222 ze dne 20.12.2007 vydané na následující množství: prům.: 3,2 l/smax.: 10,0 l/s25 000 m3/měs.100 000 m3/rok s platností do 31.12.2031 Prameniště Suchý vrch Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím č.j. 0522209/4400/SCHP/VOD/002-168 ze dne 6.12.2005 vydané na následující množství: prům.: 10,0 l/smax.: 15,0 l/s40 000 m3/měs.300 000 m3/rok s platností do 31.12.2025 OP I. stupně zdroje Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec je vyhlášeno rozhodnutím OkÚ Ústí nad Orlicí (vodoprávním úřadem) pod č.j. ŽP/3800/2001/231.8-Vo/385 a je platné na dobu neurčitou. OP I. stupně zdroje J-1, J-6, J-8a. je vyhlášeno rozhodnutím OkÚ Ústí nad Orlicí (vodoprávním úřadem) pod čj. ŽP/4029/2001/231.8-Vo/358 a je platné na dobu neurčitou. Stránka 4 z 10

Úprava vody - současný stav Odkyselovací stanice Jamné nad Orlicí (Suchý vrch): Je umístěna u objektu vodojemu a je tvořena dvěma filtračními žlaby, kde byla voda původně upravována filtrací přes odkyselovací hmotu. Pro zvýšení účinnosti procesu je nahrazen původní systém odkyselení chemickým procesem, a to dávkováním vápenné vody, která je připravována ve vyklizeném filtru, kde je možno umístit jednorázově cca 200 kg vápna. Míchání nádrže je prováděno ponorným čerpadlem uvnitř nádrže, k vyrovnán nepřesnosti v dávkování slouží akumulační nádrže. Objekt byl vybudován v roce 1931, technický stav je vyhovující. Odkyselení Kozinec: Je umístěna v samostatném objektu poblíž jímacího zařízení a vlastní odkyselení probíhá při filtraci gravitačně protékající vody přes mramorovou drť ve dvou betonových odkyselovacích žlabech. Kapacita úpravny je 1 l/s, vybudována byla v roce 1931, technický strav je vyhovující. Odradonování Suchý vrch: Jedná se o protiproudou ventilaci v koloně se sadou skrápěných mřížek a s nuceným proděním vzduchu. Zařízení je umístěno v objektu VDJ Jamné nad Orlicí I v samostatném objektu. Uvedeno do provozu bylo v roce 1994, kapacita úpravny je 20 l/s. Technický stav je vyhovující. Hygienické zabezpečení vody - dávkování chlornanu sodného prostřednictvím dávkovacích zařízení v objektech: - VDJ Mistrovice 150 m3 chlorátor Trutnov nepřetržitě - VDJ Jamné nad Orlicí 500 m3 chlorátor Trutnov nepřetržitě - VDJ Kozinec 80 m3 chlorátor Trutnov nepřetržitě - VDJ Sutice - Verměřovice chlorátor Šléz - VDJ Nekoř přechodně chlorátor Trutnov - PČS Sobkovice přechodně chlorátor Trutnov Doprava vody - současný stav PČS u VDJ Sutice: Jedná s o samostatnou ČS osazenou 3 horizontálními čerpadly. Jako akumulace je využita jedna komora VDJ o objemu 100 m3 a voda je čerpána do VDJ Mistrovice. Objekt byl vybudován v roce 1970. ČS u vrtu J-1 Jablonský les: Objekt byl vybudován v roce 1980. Armaturní šachta a ČS Lubník I: Jedná se o armaturní šachtu původního systému vodovodu Jablonné nad Orlicí, která je umístěna v prameništi Lubník u vrtu J-8a. Prostřednictvím této ČS je dopravována voda z vrtu J-8a do VDJ 750 m3 v Jablonné nad Orlicí. Objekt byl vybudován v roce 1985. Armaturní šachta a ČS Lubník II: Jedná se o novou armaturní šachtu vybudovanou v blízkosti nevyužívaného vrtu J-8. Šachta je osazena horizontálním čerpadlem typu 65-CVX-160-15/4-LN (Q = 9,0 l/s, H = 110 m). Voda je dopravována do VDJ Mistrovice. Objekt byl vybudován v roce 1985. ČS na vrtu J-6 Vyšehrad: Voda je čerpána do VDJ Jablonné nad Orlicí o objemu 750 m3. Objekt byl vybudován v roce 1985. Přečerpací stanice Sobkovice I: Objekt byl vybudován cca v roce 1941. Voda je dopravována (od odbočky řadu z Mistrovic do Bredůvky) do VDJ Sobkovice II (22 m3), z něj je voda dopravována do VDJ Sobkovice I (20 m3). V PČS Sobkovice I je přechodně umístěn chlorátor Trutnov. Přečerpací stanice Sobkovice II: Objekt byl vybudován cca v roce 1941. Z VDJ Sobkovice II je voda čerpána do výše položených částí Sobkovic. Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí (tzv. Orlická skupina) je propojen s vodovodní skupinou Líšnice Pastviny. Propojení je však využíváno jen zcela výjimečně. Vodojemy - současný stav Celý systém zásobování Orlické skupiny je vícepásmový. Jamné na Orlicí je zásobováno dvoupásmově z lokality Suchý vrch přes vodojemy 150 m3 (horní pásmo) a 100 m3, který je doplňován z vodojemu horního pásma a zásobuje zastavěnou část pravého břehu Jamenského potoka z Hynkovických zdrojů. VDJ Jamné nad Orlicí I: Jednokomorový zemní vodojem o objemu 150 m3 je umístěn na severovýchodním úbočí suchého Vrchu nedaleko prameniště. U vodojemu je instalována odkyselovací stanice. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 724 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Jamné nad Orlicí II: Jedná se o přerušovací jednokomorový zemní vodojem o objemu 100 m3, který je umístěn v dolní třetině obce Jamné nad Orlicí v těsné blízkosti komunikace. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 500,20 m n.m. Dno vodojemu 495,70 m n.m. Stránka 5 z 10

VDJ Jamné nad Orlicí: Před vodojemem 100 m3 je odbočení do vodojemu 500 m3 Jamné nad Orlicí, který je řadem PVC 225 mm a LT DN 300 propojen s vodojemem 750 m3 na opačné straně města Jablonné nad Orlicí, nad lokalitou Lubník. Vodojem Jamné nad Orlicí (2 x 250 m3) je situován na rozhraní k.ú. Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí na okraji obce. Jedná se o dvoukomorový zemní vodojem o objemu 2 x 250 m3. Objekt byl vybudován v roce 1985. Technický stav je vyhovující. Je zde umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Max hladina 501,70 m n.m. Dno vodojemu 497,20 m n.m. VDJ Kozinec: Zdroj Kozinec má vlastní vodojem o objemu 80 m3, který leží na úbočí vrchu Na Ovčinách severně od města Jablonného nad Orlicí a zásobuje tzv. nižší tlakové pásmo města Jablonné nad Orlicí. VDJ je zemní jednokomorový, je v něm umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Objekt byl vybudován v roce 1951. Technický stav je vyhovující. Max hladina 452,20 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Jablonné nad Orlicí: Vodojem o objemu 750 m3 je umístěn severozápadně od města Jablonné nad Orlicí nad silnicí I/11. Jedná se o VDJ zemní jednokomorový, mimo zdrojů Jamné nad Orlicí je plněn z vrtů J-8a a J-6. Objekt byl vybudován v roce 1985. Technický stav je vyhovující. Max hladina 500,20 m n.m. Dno vodojemu 495,70 m n.m. VDJ Verměřovice - Sutice: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 200 m3, který leží severozápadně od Verměřovic v těsné blízkosti komunikace spojující Verměřovice a Mistrovice. Je v něm umístěno chlorovací zařízení Šléz. Vodojem je zásobován z vrtu J-1 Jablonský les. Jedna komora slouží jako akumulace pro ČS Sutice, která výtlakem plní VDJ Mistrovice 150 m3 (lze i opačně z VDJ Mistrovice do VDJ Verměřovice). Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 470,00 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Mistrovice: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 150 m3, který je umístěn západně od města Jablonného nad Orlicí na návrší Blažkovského kopce. Z tohoto VDJ jsou zásobovány i VDJ Bredůvka, Šedivec, Nekoř, Sobkovice a část Líšnice. Ve vodojemu je umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 560,80 m n.m. Dno vodojemu 557,80 m n.m. VDJ Nekoř - Bredůvka: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 150 m3, který leží severně od části obce Bredůvka při silnici Bredůvka Studené. Objekt byl vybudován v roce 1933. Technický stav je vyhovující. Přechodně je zde umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Max hladina 522,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Šedivec: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 15 m3, který leží severozápadně od obce Šedivec nad silnicí Šedivec - Žamberk. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 504,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Sobkovice I: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 20 m3, který se nachází na severozápadním okraji obce Sobkovice za zemědělským areálem. Objekt byl vybudován v roce 1941. Technický stav je vyhovující. Max hladina 588,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Sobkovice II: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 22 m3, který se nachází na severozápadním okraji obce Sobkovice na konci místní komunikace. Objekt byl vybudován v roce 1941. Technický stav je vyhovující. Max hladina 602,20 m n.m. Dno vodojemu není známo. Vodovodní síť - současný stav Délka vodovodní sítě Sobkovice bez přípojek celkem: 4,615 km Počet přípojek: 101 ks, jejich celková délka 3,002 km Zhodnocení současného stavu Množství vody je pro stávající počet zásobovaných obyvatel dostatečné. Vodovod je zásobován vodou z vrtů J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník, z prameniště Suchý vrch, Hynkovice a zářezů Kozinec. Voda jímaná vrtem J-1 Jablonský les vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Voda jímaní vrtem J-6 vyhovuje citované vyhlášce č. 252/2004 Sb. Surovou vodu je nutné hygienicky zabezpečovat, rizikovým faktorem zůstává obsah chlorovaných eténů. Voda jímaní vrtem J-8a vyhovuje vyhlášce č.252/2004 Sb., rizikovým faktorem však zůstává obsah chlorovaných eténů. Voda z pramenišť Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec svým chemickým složením neodpovídá Vyhlášce č.252/2004 Sb. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími k jakost vody jsou ukazatele berylium, hliník, radon 222, reakce vody a mangan. Voda je upravována chlorací, odkyselením a v případě Suchého vrchu i odradonováním. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Pokrytí není zabezpečeno pro spotřebiště zásobované z VDJ Šedivec, Nekoř Bredůvka a Sobkovice. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (je používáno ocelové i skleněné potrubí). Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí (tzv. Orlická skupina) je propojen s vodovodní skupinou Líšnice Pastviny. Propojení je však využíváno jen zcela výjimečně. Stránka 6 z 10

Vodovod je napojen na radiový dispečink provozovatele vodovodu. Individuální zásobování vodou 60 trvale bydlících obyvatel a 54 rekreantů, tj. celkem 114 obyvatel využívá domovní studny, ve kterých není dostatečné množství vody a kvalita v nich neodpovídá vyhlášce č. 252/2004 Sb. V ukazatelích železa, dusičnanů, bakteriologického znečištění a specifických organických látek. Obec má zájem na připojení dalších obyvatel na vodovod. VDJ a PČS napojeny na dispečink. Na podzim 2014 bude propojení sk. vodovodů Orlická skupina a Letohrad posíleno o novou PČS v lokalitě Jablonský les, čímž bude umožněno zásobovat celou skupinu pouze ze zdrojů vody v Letohradě. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka Klas Nekoř a.s., středisko Sobkovice // vodovod // 3 442 // 2 972 // - // 14 zaměstnanců, 124 krav // vlastní // - // - // - // - D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Dle Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. do roku 2005 je navrženo: - rekonstrukce rozvodného řadu Šedivec, délka 1 km (litina DN 100); - částečná rekonstrukce rozvodného řadu po Sobkovicích od ATS dolů po obci, délka 0,9 km, prodloužení vodovodu o 0,6 km až k OEZ, realizace v letech 2002 2003; - rekonstrukce rozvodného řadu Nekoř Údolí, délka 0,5 km (výměna lpe za PVC 110 mm); - rekonstrukce svodu na prameništi Suchý vrch od pramene č.5 k VDJ 150 m3, délka 1,2 km (PVC 160 mm), realizace 2003 2004; - rekonstrukce vodovodního řadu Jamné nad Orlicí od kostela 1,45 km (PVC 110 mm), realizace 2004. Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující až nevyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme: - opuštění zdrojů Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec, resp. Těch jejích částí, které se významně podílejí na nepřiznivé jakosti vod; - zlepšení podmínek ochrany zdrojů Lubník a Vyšehrad pro účely jejich zvýšeného využívání; - posílení vodovodu ze skupinového vodovodu č. 13 Letohrad, voda z nového vodojemu Letohrad bude výtlačným řadem dopravována voda do vodojemu Mistrovice tím bude posílen skupinový vodovod č. 8 Jablonné nad Orlicí. Do vodojemu Mistrovice bude voda dopravována také z ostatních zdrojů skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí (J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník). Úprava vody: V důsledku změny v zásobování vodou je navrženo vybudování úpravny vody skupinového vodovodu č. 13 u vrtu LT- 2 Letohrad - odstranění TCE a PCE. Na zdrojích J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník je navrženo zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 20 l/s l/s a H = 40 m, která bude umístěna na konci sítě Letohrad a bude dopravovat vodou do vodojemu Mistrovice. Dále bude v důsledku odpojení zdroje Suchý vrch nutno dopravovat vodou do horní části obce Jamné nad Orlicí. Navrženo je realizovat novou čerpací stanici o Q = 3 l/s a H = 230 m, která bude umístěna ve vodojemu Jamné nad Orlicí 2 x 250 m3 a bude dopravovat vodu zásobovacím řadem do horního vodojemu Jamné nad Orlicí I. Vodojemy: V důsledku změny koncepce v zásobování a nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Mistrovice o objemu 250 m3. V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v obcích Šedivec, Nekoř, Bredůvka, Sobkovice v roce 2015 bude doprava vody do uvedených obcí zabezpečena i ze sítě skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o následující řady: - Jablonné nad Orlicí sklo DN 80 o délce 0,245 km, LT DN 40 až 60 o délce 3,486 km - Jamné nad Orlicí LT DN 40 až 60 o délce 4,835 km - Mistrovice LT DN 40 až 60 o délce 1,549 km - Verměřovice LT DN 40 až 60 o délce 3,059 km - Šedivec LT DN 100 o délce 0,666 km, LT DN 40 až 60 o délce 1,25 km - Nekoř, Bredůvka OC DN 50 o délce 0,933 km, LT DN 40 až 60 o délce 1,788 km Stránka 7 z 10

- Sobkovice LT DN 40 až 60 o délce 1,641 km (v letech 2004-2015). Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o výtlačný řad 2 x LT DN 200 o délce 5 km z VDJ Letohrad do VDJ Mistrovice a odbočku z tohoto výtlaku výtlačný řad PVC DN 80 o délce 0,4 km do obce Šedivec. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2002 až 2015 o následující řady: - Jablonné nad Orlicí PVC DN 100 o délce 1 km - Mistrovice PVC DN 100 o délce 0,35 km - Verměřovice PVC DN 100 o délce 0,7 km - Šedivec PVC DN 100 o délce 0,2 km - Nekoř PVC DN 100 o délce 1,3 km - Sobkovice PVC DN 100 o délce 0,15 km (v letech 2004-2015). D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Letohrad (profil Orlice, vzdálenost do 8 km), z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody z vrtu Suchý vrch (dovozová vzdálenost cca 8 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav V obci Sobkovice není vybudován soustavný kanalizační systém. Jsou vybudovány pouze úseky kanalizace původně dešťové (rok uvedení do provozu není znám), a dále nově budované úseky vedoucí k malým ČOV. Celková délka betonové DN 400-500 kanalizace a PVC kanalizace je 0,591 km. Obec využívá systém příkopů, struh a propustků. Počet přípojek : cca 18 ks Délka kanalizace celkem: 0,591 km. Povolení k vypouštění odpadních vod: ŽP/7915/99/231.8-Fa/499 ze dne 5.11.1999 Platnost: 31.12.2009 Dotčená vodoteč: vsakovací drén, 1-02-02-013 Počet vyústí: 1 Povolené množství: 0,23 l/s, 986 m3/rok Povolená kvalita: BSK5 = 25 mg/l, NL = 25 mg/l, CHSKCr = 90 mg/l, RL = 1000 mg/l Čištění odpadních vod - současný stav V obci není veřejná ČOV. Je zde vybudováno 10 ks septiků, 109 ks bezodtokých jímek a 2 ks ČOV pro 12 BJ a 6 BJ. Odpadní vody z jímek jsou odváženy na pole (vzdálenost do 2 km). Septiky jsou vyústěny do povrchových vod, recipient zde tvoří místní vodoteč, hydrologické pořadí 1-02-02-013. Technický stav septiků a jímek je různý. ČOV DČS-E20-ZF: Charakteristika: mechanicko- biologická ČOV Počet připojených obyvatel: cca 15 Vlastník: Obec Sobkovice Provozovatel: Obec Sobkovice Uvedení do provozu: 1999 Odkanalizované lokality: 2 x 3 bj. v Sobkovicích Druh kanalizace: splašková Dotčený recipient: vsakovací drén, 1-02-02-013 Technický popis ČOV: Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV rotačními biodisky. ČOV pracuje na principu biosorpčního procesu, kde biozona s biokontaktorem je kombinací reaktoru s přisedlým slizem z mikroorganismů a mechanického provzdušňování. Likvidace produktů ČOV: kal: v zemědělství Základní data ČOV: Povolení k vypouštění odpadních vod: ŽP 7915/99/231.8-Fa/499 ze dne 5.11.1999 Platnost povolení k vypouštění odpadních vod: do 31.12.2009 PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: kg/den, t/rok // ODTOK - Navrhované hodnoty: mg/l, t/rok // ODTOK - Skutečný stav (1999): mg/l, t/rok // POVOLENÍ VHO: p (mg/l), m (mg/l), bilance (t/rok) Stránka 8 z 10

BSK5 // - // - // - // - // - // - // 25 // - // 0,025 NL // - // - // - // - // - // - // 25 // - // 0,025 CHSKCr // - // - // - // - // - // - // 90 // - // 0,089 NH4+ // - // - // - // - // - // - // - // - // - Ncelk. // - // - // - // - // - // - // - // - // - Pcelk. // - // - // - // - // - // - // - // - // - RL // - // - // - // - // - // - // 1000 // - // 0,986 p přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštění odpadních vod m maximální přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých (bodových) vzorků vypouštěných odpadních vod PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: m3/den, m3/rok // PŘÍTOK - Skutečný stav (1999): m3/den, m3/rok // POVOLENÍ VHO: l/s, m3/rok Průtok // - ; - // - ; - // 0,23 // 986 EO // - // 15 // x // x ČOV DČS E-15-ZF: Charakteristika: mechanicko- biologická ČOV Počet připojených obyvatel: cca 36 Vlastník: Obec Sobkovice Provozovatel: Obec Sobkovice Uvedení do provozu: 1999 Odkanalizované lokality: 12 bj. V Sobkovicích Druh kanalizace: splašková Dotčený recipient: bezejmen.pravostran. Přítok Tiché Orlice, 1-02-02-013 Technický popis ČOV: Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV rotačními biodisky. ČOV pracuje na principu biosorpčního procesu, kde biozona s biokontaktorem je kombinací reaktoru s přisedlým slizem z mikroorganismů a mechanického provzdušňování. Likvidace produktů ČOV: kal: v zemědělství Základní data ČOV: Povolení k vypouštění odpadních vod: ŽP 3671/99/231.8-Fa/319 ze dne 29.7.1999 Platnost povolení k vypouštění odpadních vod: do 30.6.2009 PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: kg/den, t/rok // ODTOK - Navrhované hodnoty: mg/l, t/rok // ODTOK - Skutečný stav (1999): mg/l, t/rok // POVOLENÍ VHO: p (mg/l), m (mg/l), bilance (t/rok) BSK5 // - // - // - // - // - // - // 30 // - // 0,030 NL // - // - // - // - // - // - // 30 // - // 0,030 CHSKCr // - // - // - // - // - // - // 90 // - // 0,090 NH4+ // - // - // - // - // - // - // - // - // - Ncelk. // - // - // - // - // - // - // - // - // - Pcelk. // - // - // - // - // - // - // - // - // - RL // - // - // - // - // - // - // - // - // - p přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštění odpadních vod m maximální přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých (bodových) vzorků vypouštěných odpadních vod PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: m3/den, m3/rok // PŘÍTOK - Skutečný stav (1999): m3/den, m3/rok // POVOLENÍ VHO: l/s, m3/rok Průtok // - ; - // - ; - // 0,3 // 1 004 EO // - // 36 // x // x E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU V Generelu kanalizací obcí Sdružení Orlice (1994) se navrhuje vybudování centrální ČOV pro 200 EO, Q = 30 m3/den, BSK5 = 12 kg/den. Navrhované řešení Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. Na základě získaných informací lze předpokládat, že kanalizace, která byla budována v akcích Z, nebude stavebně a technicky vyhovovat požadavkům na nepropustnost, a to i ve vztahu k přítokům balastních vod. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Navržena je výstavba o splaškové kanalizace PVC DN 250, 300 o celkové délce 1,12 km s odvedením odpadních vod od většiny obyvatel obce na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 200 obyvatel, výstavba po roce 2015. Stránka 9 z 10

Doporučujeme mechanicko biologickou čistírnu s nízko nebo středně zatěžovanou aktivací s úplnou nebo částečnou aerobní stabilizací kalu, aktivace s jemnobublinnou aerací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a separací kalu v dosazovací nádrži. Výstupní garantované parametry musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Odtok z ČOV bude zaústěn do místního potoka nedostatečně vodného. Bude se jednat o vsakování přečištěných odpadních vod do vod podzemních. Vzhledem k přijatému zákonu o vodách č. 254/2001 Sb. bude nutno tento způsob vyústění přehodnotit ve vztahu k novým připravovaným prováděcím vyhláškám k tomuto zákonu. Vyústění do kapacitně vhodnějšího recipientu je v současné době ekonomicky velmi náročné. Odpadní vodu od zbývajících obyvatel navrhujeme likvidovat na rekonstruovaných stávajících nepropustných jímkách na vyvážení a v nově vybudovaných jímkách, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry tak, aby vyhověly ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení, u septiků musí výstupní garantované parametry splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Další alternativou je výstavba domovních biologických aktivačních nebo duálních anaerobněaerobních ČOV. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a DČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Jablonné nad Orlicí. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV - 58 - na DČOV - 0 - na septiky se zemním filtrem - 34 - na jímky - 168 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 9.11.2014 Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014. Stránka 10 z 10