Česká Třebová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB): (580031) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1279 (5301) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2: A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Ve městě a sídelních jednotkách Lhotka a Parník ( m n.m.) žije trvale bydlících obyvatel a 954 rekreantů. Ve výhledu k roku se uvažuje se trvale bydlícími obyvateli a rekreanty. Město a sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída. Jedná se o průmyslovou obec (celkem nemovitostí, 7 sídlišť, děti 16 %, let 77 %), pracovní příležitosti se nacházejí v obci a mimo obec. Významný rozvoj není plánován - závisí na rozvoji průmyslu. Ve výhledu k roku 2015 se předpokládá výstavba cca 30 domů. Významnější průmyslové a zemědělské podniky v obci: - KORADO a.s. - výroba radiátorů - PRIMONA a.s. - textilní průmysl - SPOLSIN s.r.o. - České dráhy a.s. - Prádelna - Fišer (25 zaměstnanců - 2 směny) - ORLÍK - KOMPRESORY - výroba kompresorů (200 zaměstnanců) - Strojtex GBH s.r.o. (80 zaměstnanců) C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace ORVOS s.r.o. Plán investic do roku 2010 ORVOS Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Kanalizační řád Povolení k vypouštění odpadních vod Změny ÚPSÚ č.5/2000 návrh (5/2001) D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - současný stav Vlastníkem skupinového vodovodu je Vodárenská společnost s.r.o. a provozovatelem je Orlická vodohospodářská společnost s.r.o. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě a sídelních jednotkách Lhotka, Parník a Skuhrov. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: z toho v České Třebové, Lhotce a Parníku: ve Skuhrově: 196 Stránka 1 z 7

2 Počet zásobovaných rekreantů: z toho v České Třebové, Lhotce a Parníku: ve Skuhrově: 58 Jednotlivé řady byly uváděny do provozu v těchto letech: 1935, 1950, 1956, 1960, 1966, 1970, 1979 a po roce Z vrtu ČT-1 je voda čerpána do vodojemu Robův vodojem. Z vrtu ČT-2B, Vrbovky a případně vrtu ČT-5 je voda dopravována do akumulační nádrže, odkud je přes hlavní čerpací stanici čerpána do vodojemů Dolního tlakového pásma a vodojemu Robův kopec. Vodojem Robův kopec (horní tlakové pásmo) pásmo zásobuje Brázdov, Pod Jelenicí, Lhotku, Javorku, České dráhy, ul. Semanínskou, Borek, Armaturku a Orlík. Vodojemy Dolního tlakového pásma zásobují Parník, Staré náměstí, Bezděkov, Trávník, Rudoltičky, Křib, Benátky, Podhorku, Primonu, ÚZCHV, Korado a přes čerpací stanici Hliníky i obec Skuhrov. Z vodojemů dolního tlakového pásma je voda gravitačně přivedena do ČS Hliníky, odkud je voda čerpána do ČS Skuhrov - V lese, odkud je přečerpávána do vodojemu Skuhrov. Z vodojemu Skuhrov je voda gravitačně dopravována do spotřebiště Skuhrov. Pro zásobování samostatného sídla Habeš slouží AT stanice s akumulací, která je plněna vodou z horního tlakového pásma. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody je mimořádně složitý zvodnělý systém v prostoru semanínského zlomového pásma ve střední části hydrogeologického rajónu 423 Ústecká synklinála, kdy využívané jímací objekty jsou sice zahloubeny pouze do tercierních a svrchní části střednoturonských sedimentů, ale v těchto horninových formacích se pravděpodobně druhotně akumuluje i podzemní voda hlubších zvodní, zejména. zvodně spodnoturonské a případně i cenomanské. Popis jímacích objektů: Vodovod je zásobován podzemní vodou jímanou vrtanými studněmi ČT-1, ČT-2B a původním pramenním vývěrem Vrbovka. V případě potřeby je možno připojit i vrt ČT-5. Vrt ČT-1: Vrt se nalézá v blízkosti pramenního vývěru Javorka a byl to první hlubší vrt v prostoru historického jímacího území ( ). Dosáhl hloubky 81 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí o průměru 529/324 mm, perforovaný úsek se nachází v hloubce 46,8 až 78 m. Hlavní přítoky vody byly dokumentovány v hloubkách 43,6, 52,0, 57,5 a 67,5 m. Hladina vody je mírně napjatá s negativní výtlačnou úrovní, nacházející se v hloubce 4,6 m od terénu. V roce 1977 byl vrt jádrovým způsobem prohlouben do hloubky 269,8 m, tj. do krystalinického podloží. Vrt ČT 2B: Vrt se nachází v blízkosti pramene Vrbovka, byl vyhlouben v roce 1974 a má obdobnou konstrukci jako vrt ČT-1. Je hluboký 80 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí o průměru 529/324 mm s perforací ve spodní části vrtu. Vrt ČT-5: Tento vrt je situován v těsné blízkosti pramene Vrbovka, byl vyhlouben v roce 1985 a jeho cílem bylo hlubší podchycení pramene. Procházel však až do konečné hloubky 129,5 m nejprve terciérními a poté turonskými horninami, nebyl příliš vydatný (specifická vydatnost se pohybovala kolem 1 l/s/m) a byl vystrojen ocelovými zárubnicemi průměr 426/245 mm s perforovaným úsekem pouze v hloubce 84,6 až 122,9 m. Hladina podzemní vody je napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní několik metrů nad terén. Vrbovka: Nalézá se v oploceném areálu vodáren. Pramenní jímka Vrbovka je hluboká 3 m o průměru. 8 m. Jedná se o historický zdroj využívaný mlynářským cechem v 19. století a je to zachycený pramenní vývěr, odvodňující hlubší křídové zvodně, přestože bezprostřední podloží je tvořeno neogénními jíly. Vydatnost jímacích objektů: Vrt ČT-1: Využitelná vydatnost jímacího objektu je 50 l/s. Vrt ČT 2B: Maximální využitelná vydatnost vrtu 50 l/s, průměrný odběr činí cca 8 l/s. Vrt ČT-5: Maximální využitelná vydatnost vrtu činí 15 l/s. Zdroj se v současné době nevyužívá. Vrbovka: Vydatnost zdroje je max. 60 l/s (průměrná 40 l/s). Pramenní vývěr není osazen čerpací technikou, je využíván pouze přeliv. Jakost vody: Všechny zdroje využívají typickou křídovou vodu, středně mineralizovanou, Ca-HCO3 typu, ve všech analyzovaných složkách vyhovují vyhlášce č. 252/2004 Sb., pouze zdroj Vrbovka vykazuje občasné mikrobiologické znečištění. Obsah dusičnanů se pohybuje kolem 20 mg/l a z dlouhodobého pohledu má mírně stoupající trend. Povolení k odběru vody: Stránka 2 z 7

3 Rozhodnutí: ŽP/1790/95/231.8-Dř/592 ze dne Množství: 60 l/s z Vrbovky a v celkovém množství pro vrty ČT-1, ČT-2B a Vrbovku m3/rok Platnost: do OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Vrt ČT-5 povolení k odběru vody nemá, ochranné pásmo není stanoveno. Úprava vody - současný stav Voda ze zdrojů je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním plynného chlóru dávkovačem typu ADVANCE v hlavní čerpací stanici. Dále je prováděno hygienické zabezpečení vody dávkováním koncentrovaného roztoku chlornanu sodného dávkovačem typu TRUTNOV ve vodojemu Skuhrov. Doprava vody - současný stav Z vrtu ČT-1 je voda čerpána do vodojemu Robův vodojem. Z vrtu ČT-2B, Vrbovky a případně vrtu ČT-5 je voda dopravována do akumulační nádrže o objemu 50 m3, odkud je přes hlavní čerpací stanici čerpána do vodojemu Dolní tlakové pásmo 3000 m3, vodojemu Dolní tlakové pásmo 900 m3 (drážní vodojem) a vodojemu Robův kopec o objemu 2400 m3. Vodojemy Dolní tlakové pásmo 3000 m3, Dolní tlakové pásmo 900 m3 a Robův kopec je možno propojit přes zásobovací řad, který je v současné době uzavřen. Vodojem Robův kopec (horní tlakové pásmo) pásmo zásobuje Brázdov, Pod Jelenicí, Lhotku, Javorku, České dráhy, ul. Semanínskou, Borek, Armaturku a Orlík. Vodojemy Dolní tlakové pásmo 3000 m3, Dolní tlakové pásmo 900 m3 zásobují Parník, Staré náměstí, Bezděkov, Trávník, Rudoltičky, Křib, Benátky, Podhorku, Primonu, ÚZCHV, Korado a přes čerpací stanici Hliníky i obec Skuhrov. Z vodojemů dolního tlakového pásma je voda gravitačně přivedena do akumulace u ČS Hliníky, odkud je voda čerpána do akumulační jímky čerpací stanice Skuhrov - V lese, odkud je přečerpávána do vodojemu Skuhrov o objemu 2 x 25 m3. Z vodojemu Skuhrov je voda gravitačně dopravována do spotřebiště Skuhrov. Pro zásobování samostatného sídla Habeš slouží AT stanice s akumulací o objemu 50 m3. Akumulační nádrž je plněna vodou z horního tlakového pásma. AT stanice zásobuje pitnou vodou objekty č.p. 753, 501, 369, 152, přilehlou zahrádkářskou kolonii a sezónní rekreační středisko. Vrt ČT-1: - je osazen ponorným čerpadlem typu CVOU-1302, Q = l/s, H = m Vrt ČT-2B: - je osazen ponorným čerpadlem typu CVOU-1302, Q = l/s, H = m - je osazen ponorným čerpadlem typu U-BX-1/IV, Q = 8-13 l/s, H = m Vrt ČT-5: - v současné době se nevyužívá - osazen ponorným čerpadlem typu U-BX-1/IV, Q = 8-13 l/s, H = m Čerpací stanice Javorka na vrtu ČT-1: - rok uvedení do provozu: 1974 Čerpací stanice na vrtu ČT-2B: - rok uvedení do provozu: 1974 Čerpací stanice na vrtu ČT-5: - rok uvedení do provozu: 1985 Hlavní čerpací stanice s akumulační nádrží o objemu 50 m3: - pro vyšší tlakové pásmo jsou osazena 2 čerpadla typu 150 CVE, Q = 43 l/s, H = 80 m - pro nižší tlakové pásmo jsou osazena 2 čerpadla typu 150 CVE, Q = 43 l/s, H = 61 m - rok uvedení do provozu: 1956 ČS Hliníky - 1+1: - jsou osazena 2 čerpadla typu 40-CVX, Q = 3,3 l/s, H = 108 m - rok uvedení do provozu: 1986 ČS Skuhrov V lese - 1+1: - jsou osazena 2 čerpadla typu VN-1, Q = 2 l/s, H = 135 m - rok uvedení do provozu: 1935 AT stanice Habeš s akumulační nádrží o objemu 50 m3: - jsou osazena 2 čerpadla typu VN-1/IV-D, Q = 1,33-2 l/s, H = m Vodojemy - současný stav Dolní tlakové pásmo: Dolní tlakové pásmo 3000 m3: Zemní dvoukomorový o objemu 3000 m3 (2 x 1500 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce Stránka 3 z 7

4 Max hladina 425,92 m.n.m. Dno vodojemu 421,52 m.n.m. Dolní tlakové pásmo 900 m3: Zemní dvoukomorový o objemu 900 m3 (2 x 450 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 426,35 m.n.m. Dno vodojemu 422,10 m.n.m. Horní tlakové pásmo: Vodojem Robův kopec: Zemní dvoukomorový o objemu 2400 m3 (2 x 1200 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 450,80 m.n.m. Dno vodojemu 447,20 m.n.m. Vodojem Skuhrov: Zemní dvoukomorový o objemu 50 m3 (2 x 25 m3). Ve vodojemu je hygienické zabezpečení vody. Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 580,89 m.n.m. Dno vodojemu 578,39 m.n.m. Vodovodní síť - současný stav Výtlačné a přívodní řady celkem: 9,957 km; Rozvodné řady celkem: 46,475 km; Rozvodné řady Skuhrov celkem: 3,866 km; Celková délka vodovodní sítě Skuhrov bez přípojek činí 60,301 km. Požární voda: zajištěna z vodovodu - požární nádrž ve Skuhrově o objemu 100 m3 Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodních zdrojích je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (některé řady starší více než 40 let). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města a sídelních jednotek. Provoz vodovodu je řízen radiovým dispečinkem provozovatele s využitím radiové přenosové sítě Conel. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka PRIMONA a.s. // vodovod // // - // - // - // vlastní // // - // // - ŽOS a.s. // vodovod // // // // - KORADO a.s. // vodovod // // // - // plánuje využití vlastního stávajícího vrtu o kapacitě 300m3/den, m3/rok // vlastní // - // - // // - Strojtex GBH s.r.o. // vodovod // // // // - ORLÍK - KOMPRESORY výrobní družstvo // vodovod // // // // - ŽOS, a.s. // vodovod // // // - // - D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Plán investic do roku 2010 ORVOS: - Výstavba akumulace o objemu 500 m3 před čerpací stanicí v areálu ORVOS s.r.o. - Termín realizace: Výměna vodovodních řadů sídliště Trávník. - Výstavba vodovodních řadů + AT stanice pro sídliště U Kostelíčka. Navrhované řešení Zdroj vody: S ohledem na dostatečnou vydatnost zdroje vody a příznivou jakost vody nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Úprava vody: Příznivá jakost vody umožňuje zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: S ohledem na vyhovující dopravu vody nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby čerpacího zařízení, změnu současného stavu. Stránka 4 z 7

5 Vodojemy: V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme v letech 2010 až 2011 přístavbu další komory vodojemu nebo výstavbu nového vodojemu o objemu 1000 m3. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do tohoto navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele ORVOS, s.r.o. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady: - LT DN 80 o délce 7,953 km - Skuhrov LT DN 80 o délce 0,744 km Rekonstrukce je navržena v letech 2004 až S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2011 až 2015 o řady PVC DN 100 o délce 2,5 km. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji nebo otevřením propojení se skupinovým vodovodem Ústí nad Orlicí. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Ústí nad Orlicí (profil Dlouhá Třebová, vzdálenost do 7 km) nebo z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody z vrtu BK-1. Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav Ve městě je vybudovaná převážně jednotná kanalizace, pouze lokalita Korado, obec Rybník (sběrač "B"), lokalita sídliště Lhotka (sběrač "E") a část Staré Lhotky naproti ČOV (přímo do jímky na ČOV) mají oddílnou kanalizaci a dešťová kanalizace. Technický stav kanalizace odpovídá svému stáří. V roce 2004 bylo na veřejnou kanalizaci je napojeno trvale bydlících obyvatel a 680 rekreantů. Vlastníkem kanalizace je Vodárenská společnost s.r.o. a provozovatelem je Orlická vodohospodářská společnost s.r.o. V roce 2004 byla délka jednotné kanalizace celkem: 45,900 km Dešťová kanalizace celkem: 0,411 km V roce 2012 byla realizována dostavba kanalizace v lokalitách Parník a Lhotka. Celkem bylo vybudováno m gravitačních jednotných stok, odlehčovací komora, 15 kusů čerpacích jímek a m potrubí tlakové kanalizace. Čištění odpadních vod - současný stav ČOV byla v roce 2012 kompletně rekonstruována. Intenzifikovaná ČOV byla uvedena do zkušebního provozu od , s uvedením do trvalého provozu se počítá od Intenzifikace ČOV byla navržena na tyto charakteristiky hydraulického zatížení: Projektovaná kapacita v počtu ekvivalentních obyvatel: EO Q24 (průměr. bezdeštný denní přítok) 54,98 l/s Qd (maximální bezdeštný denní přítok) 65,97 l/s Qh. (max. bezdeštný hodinový přítok) 115,45 l/s Q max. (max. dešťový přítok do biologie) 120,95 l/s QDZ (max. přítok do dešťové zdrže) 107,05 l/s Objekty ČOV: Mechanické předčištění, jímka na svoz Objekt tvoří budova mechanického předčištění, nátokový žlab (před budovou) a vírové lapáky písku (za budovou). V nátokovém žlabu je situovaný lapák štěrku, do žlabu je zaústěný odtok z jímky svozových vod, odtok z jímky na vypouštění sacích vozů a výtlak z čerpací stanice odpadních vod (areál a RD). Dešťová zdržo objemu 258 m3 Stránka 5 z 7

6 Čerpací stanice Dešťová zdrž Celkový objem zdrže 258 m3. Pro čištění dešťové zdrže je navržena vyplachovací vana. Biologické linky Jedná se o 4 kruhové ŽB nádrže o průměru 19,3 m. Vnější mezikruží nádrží slouží jako aktivační nádrž provzdušňovaná pomocí 4 ks roštů s membránovými provzdušňovacími elementy (jemnobublinné provzdušňování). Dodávka vzduchu je zajištěna dmychadly v počtu 4+1 (dmychadlo pro každou biologickou linku + rezerva). Pro zvýšení účinnosti čištění je dále navrženo míchání každé aktivační nádrže pomocí ponorného horizontálního míchadla. Vestavěné dosazovací nádrže jsou vybaveny násoskou k odsávání vratného kalu.pro zachycení zbytkových nerozpuštěných látek za biologickými linkami je navržen mikrosítový filtr. Mikrofiltrace bude vybavena obtokem. Pro chemické srážení fosforu je navrženo dávkování síranu železitého zaústěné do jímky čerpací stanice. Pro zajištění potřebné intenzity denitrifikace je navrženo dávkování externího substrátu (100% metanol). Pro skladování externího substrátu je navržena tříplášťová nádrž o objemu 16 m3. Kalové hospodářství zahrnuje jímky přebytečného kalu, strojní zahuštění kalu, dva kalojemy o objemu 2 x 420 m3 a strojovnu kalojemu. Kalojemy jsou vybaveny středobublinnými aeračními elementy (tři dmychadla ve strojovně kalojemu) a ponornými míchadly. Stabilizovaný kal je čerpán na strojní odvodnění. Alternativně je možné kal dopravovat stávajícím výtlačným potrubím na stávající kalová pole umístěná mimo areál ČOV. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Plán investic do roku 2010 ORVOS: 1. Odkanalizování pravého břehu Třebovky 2. Odkanalizování části Stará Lhotka 3. Přeložení a zkapacitnění přivaděče "P" 4. Výměna kanalizačních řadů na základě kamerových prohlídek Změny ÚPSÚ č.5/2000 návrh - navrhováno odkanalizování Lhotky, Parníku Skuhrova, Kozlova a Svinné; PD Odkanalizování pravého břehu Třebovky v České Třebové (09/1995): - řeší odkanalizování pravého břehu Třebovky v prostoru mezi ul. Lidickou a stávající centrální ČOV. Navržen je systém jednotné kanalizace. S ohledem na poměrně vysoké náklady, mimo jiné z důvodů nepříznivých geologických poměrů nebude zajištěno odkanalizování všech objektů souvislou kanalizací. Stoky budou napojeny přímo do sběračů C (podél Třebovky) nebo přes odlehčovací komory. Celkem je navrženo kanalizace: PVC DN 300 délka 1,887 km, kamenina DN 300 0,564 km, kamenina DN 400 0,669 km, kamenina 500 0,185 km + ČS (do 20 l/s) + 6 odlehčovacích objektů; Odkanalizování místní části Lhotka - studie (02/2001): - studie řeší napojení části Stará Lhotka na kanalizaci a ČOV. Jedná se o kombinaci tlakové a gravitační kanalizace s požitím kanalizace z PE DN o délce 2,786 km, a PVC DN 400 o délce 0,4 km + odlehčovací objekt, včetně pochodů pod Třebovkou a potokem Hluboček; Dle údajů provozovatele ORVOS Česká Třebová, s.r.o. je plánováno strojní odvodnění kalů na stávající ČOV. Navrhované řešení Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude kanalizace rekonstruována. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Mimo běžné opravy a rekonstrukce (cca tis. Kč/rok) je navržena rekonstrukce přivaděče P na ČOV: ŽB DN o délce 0,6 km, rekonstrukce kanalizace z Primony PVC DN 400 o délce 1,1 km. Rekonstrukce jsou navrženy v průběhu v letech 2004 až Dále je navrženo rozšíření kanalizace v letech 2002 až 2015 o lokality: - pravý břeh Třebovky v České Třebové dle zpracované technické dokumentace je řešeno odkanalizování pravého břehu Třebovky v prostoru mezi ul. Lidickou a stávající centrální ČOV. Navržen je systém jednotné kanalizace. Stoky budou napojeny přímo do sběračů C (podél Třebovky) nebo přes odlehčovací komory. Celkem je navrženo kanalizace: PVC DN 300 délka 1,887 km, kamenina DN 300 0,564 km, kamenina DN 400 0,669 km, kamenina 500 0,185 km + ČS (do 20 l/s) + 6 odlehčovacích objektů; - místní části Lhotka projektová dokumentace řeší napojení části Stará Lhotka na kanalizaci a ČOV Česká Třebová. Jedná se o kombinaci tlakové a gravitační kanalizace s požitím kanalizace z PE DN 40 až 100 o délce 2,786 km, a PVC DN 400 o délce 0,4 km + odlehčovací objekt, včetně podchodů pod řekou Třebovkou a potokem Hluboček. Stavba byla zahájena v roce 2003 a z podstatné části dokončena v roce Stránka 6 z 7

7 Na centrální ČOV navrhujeme technologickou rekonstrukci pro naplnění limitů dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a nové strojní odvodnění kalu s realizací v letech 2007 až Odpadní vodu od zbývajících obyvatel navrhujeme likvidovat na rekonstruovaných stávajících nepropustných jímkách na vyvážení a v nově vybudovaných jímkách, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry tak, aby vyhověly ČSN Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení, u septiků musí výstupní garantované parametry splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Další alternativou je výstavba domovních biologických aktivačních nebo duálních anaerobněaerobních ČOV. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a DČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Česká Třebová. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV na DČOV na septiky se zemním filtrem na jímky - 17 Zbývající volné kapacity centrální ČOV bude využito pro likvidaci splaškových odpadních vod ze svozu z jímek z obcí a sídelních jednotek Kozlov, Skuhrov, Svinná, Němčice, Člupek, Pudilka, Zhoř, Přívrat, Rybník, Semanín. Obdobně bude využita volná kapacita kalového hospodářství pro stabilizaci kalu z lokálních ČOV, DČOV a septiků z obcí a sídelních jednotek Kozlov, Skuhrov, Svinná, Němčice, Člupek, Pudilka, Zhoř, Přívrat, Rybník, Semanín. AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: Aktualizace 2013 Stránka 7 z 7