Královské město Krupka v pověstech

Královské město Krupka v pověstech

Město Krupka

Město Krupka Krupka leží na jihovýchodním úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 340 m. Nejstarší naleziště cínu v Evropě. O městě se zmiňuje i Konstantin a Metoděj, písemná zmínka Václava II. je z roku 1305. Největšího rozmachu město dosáhlo v 13. a 14. století. Během husitských válek a později během třicetileté války bylo město zničeno a vypáleno. V 15. Století získalo město várečné, výčepní a tržní právo. Později se zde těžilo i hnědé uhlí. V současnosti se zde velmi rozvíjí průmysl. Krupka je zapsána v Guinnesově knize rekordů jako město s největším počtem restaurací v poměru ke své rozloze.

Pověsti Žánr lidové vypravěčské prózy. Váže se na určitou událost, čas, místo, osobu nebo věc. Často zaměňována s pohádkou, ale bývá konkrétnější. Jednoduchý děj s jedinou zápletkou. Má pravdivé jádro, dlouho byly brány jako historické zdroje. Pověsti můžeme rozdělit na pověsti místní, historické, etiologické (o původu), legendární,heraldické (erbovní a rodové), démonické a pověsti o lidech.

Mapa tematické vycházky č.6 Komáří vížka č.5 Štola Starý Martin č.4 Hrad Krupka č.3 Zapomenuta zvonice č.2 Bohosudov č.1 Kostel sv. Prokopa

Zastávka první kostel sv. Prokopa

Nejstarší hornický kostel v Evropě. První zmínka z roku 1331. Dříve zde byl městský hřbitov. Několikrát vypálen a vykraden. Pověst připomíná Erbenovu Svatební košili. Žena se vydává na mši, kde místo jejích sousedů sedí nebožtíci, jeden z mužů jí radí, aby rychle utekla. Utíká z kostela, nebožtíci se na ni vrhají, roztrhají jí kabát. Existuje více variant, základní příběh je ale vždy stejný.

Zastávka druhá Bohosudov a kostel Sedmibolestné Matky Boží

Bohosudov je část města Krupka. Dříve zde stála osada Starý Dvůr. Později dostalo poutní místo název Šejnov, teprve poté Bohosudov. Dívka v pověsti nachází sošku Panny Marie, kterou můžeme v kostele opravdu vidět. Soška je původně odnesena do města, odkud se ale stále vrací, proto je zde později vystavěno poutní místo. Existuje více variant této pověsti.

Zastávka třetí Zapomenutá zvonice

Pochází z 15. Století. Zvon původně svolával horníky do práce. Lidé místo nazývají Zapomenutá zvonice nebo Zvon Zuzana podle mučednice svaté Zuzany. Dlouhá léta se zvonice nepoužívala, až při požáru 11. srpna 1856. V ten den má svátek právě Zuzana. Od té doby se zvonice pravidelně rozezvoní v tento den.

Zastávka čtvrtá Rosenburg

Hrad bývá nazýván Růžový hrádek, Rosenburg podle několika stovek druhů růží, které zde rostou ( údajně jde o růže vysazené Kateřinou), oficiální název je hrad Krupka Jan Lucemburský jej okolo roku 1320 věnoval Těmovi z Koldic Několikrát jej navštívil J.W. Goethe, jemuž byla Krupka inspirací V 17. Století byl hrad téměř na rozpadnutí, protože lidé jeho zdi rozkrádali na svůj stavební materiál V současnosti se zde konají svatby, turnaje a další oslavy U brány najdeme památník J.W.Goetha a náhrobek dony Sabiny, která byla dcerou pána z Koldic a kvůli nešťastné lásce vstoupila do kláštera Stejně jako na jiných hradech i zde se údajně zjevují duchové, zde lidé vídají Kateřinu, neteř Těmy z Koldic, která podle pověsti spáchala sebevraždu poté, co jí zavraždili milence. Podobná pověst se vypráví i o doně Sabině, jejíhož milence nechal zabít sám Těma z Koldic.

Zastávka pátá štola Starý Martin

Královské město Krupka je především město hornické. Těžil se zde cín. Štola Martin patří k nejdůležitějším a nejstarším důlním místům. Vedla tudy žíla Lukáš, nejdelší cínová žíla v Evropě. Podzemní chodby údajně vedou až pod Komáří vížku. V současné době slouží štola jako oblíbené turistické místo. Několik pověstí vypráví o permonících, kteří pomáhali lidem získat bohatství, díky jejich povaze jim však museli bohatství sebrat a často je i potrestat smrtí. Jedna z pověstí vypráví i o Vnadkovi, který jako první objevil ve městě cín a předal jej královně Juditě.

Zastávka šestá Komáří vížka

Původní název Kněžiště, později podle pověsti o lupiči, kterého uštípali komáři, se vrchu začalo říkat Komáří a restauraci Komáří vížka Na vrchol vede lanovka dlouhá 2348 m Jde o nejdelší osobní lanovku v Čechách Komáří vížka je vysoká 806 m

Shrnutí V pověstech se objevovala pravdivá místa jednalo se tedy většinou o pověsti místní, dále existující osoby (např. Těma z Koldic se svou rodinou), existující předměty (soška Panny Marie. Pověsti se zmiňují i o historických událostech ( boje husitů 1411) V pověstech se objevují typické příběhy nešťastná láska, zjevující se duchové, zázrak na církevním místě, permoníci pomáhající i trestající. Pověst většinou existuje v několika variantách, základní příběh bývá stejný. Drobné detaily a změny souvisí s původním ústním vyprávěním.

Pověsti o Krupce sepsala paní učitelka a místní kronikářka Mgr. Dagmar Mrázková

Tato prezentace slouží jako pomůcka k výkladu pověstí a k tematické vycházce během hodin literární výchovy. Použitá literatura: Mrázková, D: Krupské pověsti, Krupka 2004 Tuzová, S: Pověsti Teplicka, Teplice Šanov II 1995 Watzek, J : Hrad Krupka Burg Krupka Castle Krupka, Krupka 2009 Kronika města Krupka Genčiová, M.: Literatura pro děti a mládež, Praha 1984 http://oskrupka.sweb.cz/mista.htm