Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Odpady z nemocničních zařízení Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Josef Los, Ph.D. Vypracoval: Bc. Dita Štroblová Brno 2008

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomická fakulta 2007/2008 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Dita Štroblová Biotechnologie odpadů Biotechnologie a management odpadů Název tématu: Odpady z nemocničních zařízení Rozsah práce: 40-60 stran Zásady pro vypracování: 1. Proveďte zhodnocení současného stavu řešené problematiky. 2. Popište technologii likvidace odpadů ve vybraném zařízení. 3. Porovnejte výhody a nevýhody použitých způsobů likvidace odpadů ve vybraných zařízeních. 4. Na základě zjištěných údajů navrhněte vhodný způsob likvidace odpadů. Seznam odborné literatury: 1. 2. JUCHELKOVÁ, D. Likvidace a využití odpadů. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 2000. 73 s. ISBN 80-7078-747-3. ZAPLETALOVÁ, D. Nová právní úprava o nakládání s některými nebezpečnými odpady. In K aktuálnym otázkam v ZPoK v období príprav vstupu SR do EÚ. 1. vyd. Nitra: Slovenská polnohospodárská univerzita v Nitre, 2003, s. 131--133. ISBN 80-8069-184-3. Datum zadání diplomové práce: říjen 2006 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2008 Dita Štroblová řešitelka diplomové práce Ing. Josef Los, Ph.D. vedoucí diplomové práce prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Odpady z nemocničních zařízení vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta.

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Josefu Losovi, Ph.D. vedoucímu diplomové práce za poskytnutí odborné pomoci při jejím zpracování. Dále bych chtěla jmenovitě poděkovat MUDr. Marii Kolářové, CSc. externí školitelce za poskytnuté literární zdroje a vědomosti v oblasti produkce zdravotnických odpadů na jednotlivých odděleních a Ing. Karlu Urbáškovi za poskytnuté informace a údaje z dokumentace FN Brno. Nakonec patří poděkování všem zaměstnancům FN Brno za vstřícné jednání a pochopení mé práce.

ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou nakládání s odpady z nemocničních zařízení. Tato problematika zahrnuje jejich produkci na jednotlivých odděleních, vlastní třídění, shromažďování, skladování a odstraňování. Mezi tyto kroky je často zařazována i dekontaminace odpadů. Práce zahrnuje stručný přehled problematiky nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a vlastní výzkum prováděný ve FN Brno PMDV. Výsledky zahrnují jednotlivé druhy odpadů, dle katalogu odpadů, jejich třídění, shromažďování a likvidaci. Další část je zaměřena na srovnání likvidace infekčních odpadů ve FN Brno s odstraňováním odpadů, v jejichž průběhu je zařazena dekontaminace. Při porovnání těchto dvou postupů je věnována pozornost také ekonomické stránce provozu. Nakládání s odpady ve FN Brno je v souladu s platnými právními předpisy. V oblasti likvidace odpadů je prioritou jeho minimalizace v místě vzniku, třídění a dekontaminace infekčních odpadů před další manipulací. Klíčová slova: odpady ze zdravotnických zařízení, minimalizace vzniku odpadů, třídění odpadů, infekční odpady, dekontaminace odpadů ABSTRACT This thesis deals with the medical waste. This issue includes the waste production on the various departments, their segregation, containerization, storage and final disposal. Among these steps is often placed waste disinfection. The thesis includes a conspectus of the medical waste treatment and its own research for the FN Brno PMDV. The results include types of waste, according to the catalogue of waste, segregation, containerization and final disposal. Another part is focused on a comparison of final disposal of infectious waste in the FN Brno with final disposal, in which is included disinfection. In comparing these two procedures, attention is given to the economic analysis. Waste management in the FN Brno is in accordance with a law. In the sphere of waste disposal is main priority waste minimization in place its generation, segregation and disinfection of infectious waste before further manipulation. Keywords: medical waste, waste minimization, waste segregation, infectious waste, waste disinfection

OBSAH 1. ÚVOD... 8 2. CÍL PRÁCE... 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1. Přehled pojmů... 10 3.2. Přehled použitých zkratek... 11 3.3. Charakteristika odpadů ze zdravotnických zařízení... 11 3.3.1 Obecná definice odpadů ze zdravotnických zařízení... 11 3.3.2. Klasifikace odpadů ze zdravotnických zařízení... 12 3.3.3. Klasifikace odpadů ze zdravotnických zařízení dle WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace, dále jen WHO)... 12 3.3.4. Klasifikace odpadů v České republice... 14 3.3.5. Klasifikace odpadů podle ADR... 16 3.4. Nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení... 17 3.4.1. Rizika při nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení... 17 3.4.2. Vznik a nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení krok za krokem... 18 3.4.3. Nakládání s odpadem ve zdravotnických zařízeních... 19 3.4.4. Dekontaminace odpadů ze zdravotnictví... 28 3.5. Způsoby odstraňování a využívání odpadů ze zdravotnictví... 35 3.5.1. Skládkování odpadů ze zdravotnictví... 35 3.5.2. Spalování odpadů ze zdravotnictví... 36 3.5.3. Využívání odpadů ze zdravotnictví... 36 4. METODIKA... 38 4.1. Identifikace zdravotnického zařízení... 38 4.2. Postup získávání údajů a prezentace výsledků... 38 5. VÝSLEDKY... 40 5.1. Odpady produkované ve FN Brno PMDV... 40 5.2. Nakládání s odpady ve FN Brno PMDV... 43

5.2.1. Zásady třídění odpadů v místě jeho vzniku... 43 5.3. Nakládání s infekčními odpady... 50 6. DISKUZE... 55 6. ZÁVĚR... 59 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 60 7. SEZNAM OBRÁZKŮ... 62 8 SEZNAM TABULEK... 63

1. ÚVOD Problematika odpadů z nemocničních zařízení je v dnešní době často diskutovaným tématem na půdě laiků i odborníků z oblasti odpadového hospodářství, životního prostředí a zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že nemocniční i jiná jim podobná zařízení produkují širokou škálu nebezpečných odpadů, objevuje se otázka, jak vznik těchto odpadů minimalizovat, jak s nimi manipulovat a nakládat a jakým způsobem je bezpečně likvidovat. Největší podíl na nebezpečných odpadech produkovaných ve zdravotnictví mají odpady infekční povahy. Tyto odpady nesou riziko ohrožení zdraví a životů lidí i zvířat a proto jim v této práci bude věnována největší pozornost. Heslem dnešní doby jsou tzv. bezodpadové technologie, kdy nejjednodušším a nejlevnějším způsobem likvidace odpadů je tyto odpady vůbec neprodukovat anebo je ve stejné míře recyklovat. Nemocniční zařízení jsou v tomto ohledu velmi komplikovaným systémem a v současné době téměř neexistují diagnostické a léčebné postupy, jejichž výstupem by nebyly odpady. Dále rozmanitost těchto postupů vede k vzniku jejich různorodých skupin. Objevují se však postupy, které se snaží usnadnit nakládání s těmito nebezpečnými druhy odpadů a zmírnit tak riziko jejich vlivu na životní prostředí i zdraví lidí a zvířat. Jedním z těchto postupů je vysokofrekvenční dezinfekce infekčního odpadu. Tento způsob dekontaminace infekčního odpadu byl využíván i ve sledovaném zařízení a proto mu v této práci bude věnována zvýšená pozornost. 8

2. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zmapovat produkci jednotlivých druhů odpadů ve vybraném zdravotnickém zařízení a popsat způsoby nakládání s vybranými druhy odpadů, které jsou v tomto zařízení produkovány. A dále porovnat výhody a nevýhody nakládání s infekčním odpadem ve vybraném zařízení a úpravou odpadů cestou dekontaminace zařízením MediSter. 9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Přehled pojmů dekontaminace odpadů je řízená úprava odpadů v dekontaminačním zařízení za účelem odstranění nebezpečných vlastností odpadu zejm. H9 infekčnosti [1]; dekontaminační zařízení je zařízení k úpravě odpadů, při které dochází k částečnému nebo úplnému odstranění živých mikroorganismů pomocí dekontaminačních postupů [1]; evidence odpadů zahrnuje povinnost původců a oprávněných osob vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady [5]; shromažďovací místo je místo určené ke shromáždění odpadů ve shromažďovacích prostředcích před dalším nakládáním s nimi [1]. shromažďovací prostředky jsou nádoby, kontejnery nebo obaly určené ke shromaždování zejm. nebezpečných odpadů, které splňují obecné technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů nebo chemických látek. Musí svým provedením umožnit bezpečnost při obsluze a čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění. Svým technickým provedením a vybavením místa, na němž jsou umístěny, musí zabezpečit, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem do životního prostředí. Musí být vybaveny identifikačními listy nebezpečných odpadů [4]; shromažďování odpadu je krátkodobé soustřeďování odpadu do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady [5]; skladovací prostředky jsou určené pro přechodné umístění malého množství odpadů (například chladničky nebo chladicí boxy). Musí splňovat základní technické požadavky uvedené v příslušném prováděcím předpisu; jejich velikost musí odpovídat množství produkovaných odpadů a frekvenci jejich soustřeďování. Musí umožňovat čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění a oddělené ukládání jednotlivých druhů odpadů [1]; skladování odpadu je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm [5]; 10

3.2. Přehled použitých zkratek ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČR Česká republika EGO Energetika ES Evropské společenství EU Evropská unie FN Fakultní nemocnice IC identifikační číslo MZ Ministerstvo zdravotnictví MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŽP Ministerstvo životního prostředí N nebezpečný odpad/vlastnost O ostatní odpady PMDV Pracoviště medicíny dospělého věku SZÚ Státní zdravotní ústav TBC tuberkulóza VÚD vnitroústavní doprava WHO Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) 3.3. Charakteristika odpadů ze zdravotnických zařízení 3.3.1 Obecná definice odpadů ze zdravotnických zařízení Soustředěná léčebná péče o hospitalizované pacienty znamená, že zdravotnické zařízení je producentem velkého objemu a různých druhů odpadů. V ČR vzniká v lůžkových zařízeních průměrně 145 až 850 kg odpadů na 1 lůžko. Tento rozdíl vzbuzuje podezření, že pouze v některých nemocnicích je tendence předcházet vzniku odpadů [6]. Odpad ze zdravotnických zařízení je odpad z nemocnic a z ostatních zdravotnických zařízení nebo jím podobných zařízení zahrnující komponenty různého fyzikálního, chemického a biologického materiálu, který vyžaduje speciální nakládání 11

a odstranění vzhledem ke specifickému zdravotnímu riziku. Zahrnuje pevný nebo tekutý odpad, který vzniká při léčebné péči nebo obdobných činnostech [2]. Dále do této kategorie spadá odpad vznikající mimo zdravotnická zařízení, který vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení. Vzniká například v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech, protidrogových centrech apod. [1]. 3.3.2. Klasifikace odpadů ze zdravotnických zařízení Klasifikace zdravotnického odpadu vychází z klasifikací, které jsou uvedeny v Přílohách k Basilejské úmluvě č. I, II, VIII a IX, nebo v Evropském katalogu. Každý stát však upřesňuje klasifikaci odpadů pro praktické použití. Všechny výše uvedené nadnárodní klasifikace odpadu nebo klasifikace národní vycházejí z klasifikace WHO [2]. Odpad ze zdravotnických zařízení lze obecně rozdělit do dvou skupin, a to na odpad specifický pro zdravotnická zařízení znečištěný škodlivinami a odpad ze zdravotnických zařízení neznečištěný škodlivinami [3]. 3.3.3. Klasifikace odpadů ze zdravotnických zařízení dle WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace, dále jen WHO) WHO rozděluje odpad ze zdravotnických zařízení do následujících deseti kategorií [7]: 1. Infekční odpad je takový odpad, jehož části mohou obsahovat patogenní mikroorganismy (nebo jejich toxiny) v dostatečné koncentraci, aby způsobily onemocnění. Příklady infekčního odpadu zahrnují materiály nebo vybavení, použité na diagnózu, léčbu a prevenci nemoci, které byly ve spojení s tělesnými tekutinami (obvazy, gázy, plenky, krevní konzervy ). Tato kategorie také zahrnuje tekutý odpad takový jako stolice, moč, krev nebo jiné tělesné tekutiny (hleny nebo plicní sekrety). 2. Patologicko-anatomický odpad zahrnuje orgány, tkáně, části těl nebo tělní tekutiny. Jestliže patologický odpad obsahuje zdravé části těl, musí být považován za infekční odpad z bezpečnostních důvodů. Anatomický odpad je podskupina patologického odpadu a jde o rozeznatelné části lidských těl. Vždy je považován za potenciálně infekční, může být však rozhodnuto o jeho bezinfekčnosti. 3. Farmaceutický odpad obsahuje prošlé, nepoužívané, rozlité a znečištěné farmaceutické výrobky, léky a vakcíny. Tato kategorie také zahrnuje použité obaly 12

od léků, jako jsou lahve, lahvičky a tuby. Dále tato kategorie také zahrnuje všechny léky a vybavení použité na přípravu cytotoxických léků. Cytotoxické nebo genotoxické léky jsou léky, které mají schopnost snížit/zastavit růst jistých živých buněk a jsou používány v chemoterapii při léčbě rakoviny. 4. Chemický odpad sestává z vyřazených chemikálií (pevná látka, kapalná nebo plyn) vzniká během dezinfekčních procedur nebo procesů čištění. Může mít nebezpečné vlastnosti (jedovatý, korozní, hořlavý ) a musí být používaný a odstraňovaný podle specifikace uvedené na každé nádobě. Některé nevýbušné zbytky nebo malá množství použitých produktů mohou být zpracovány spolu s infekčním odpadem. 5. Odpad s vysokým obsahem těžkých kovů a jejich derivátů může být potenciálně velmi jedovatý (např. kadmium nebo rtuť z teploměrů nebo manometrů). Je považován za podskupinu chemického odpadu, ale může být zpracováván odděleně. 6. Natlakované nádoby jsou z plné nebo vyprázdněné nádoby obsahující aerosol s natlakovanými kapalinami, plynem nebo práškovými materiály 7. Ostrý odpad je odpad, který může způsobit řezná nebo bodná poranění (např. jehly nebo skalpely). Ať je znečištěn nebo ne, je považován za vysoce nebezpečný a potenciálně infekční odpad. Musí být oddělen a uskladněn do zvláštních nádob, aby byla zajištěna ochrana lékařského i jiného personálu. 8. Vysoce infekční odpad zahrnuje mikrobiální kultury a vysoce infekční činitele z diagnostických laboratoří. Součástí jsou také tělesné tekutiny pacientů s vysoce infekčními nemocemi. 9. Genotoxické/cytotoxické odpady pochází z léčiv obecně používaných v onkologii nebo na jednotkách radioterapie, které mají vysoce nebezpečné mutagenní nebo cytotoxické účinky. Stolice, zvratky nebo moč od léčených pacientů by měly být považovány za genotoxické. 10. Radioaktivní odpad zahrnuje kapaliny, plyn a pevné látky kontaminované radionuklidy, jejichž ionizační záření má genotoxické účinky. Ionizační záření v lékařství obsahují X- a γ-paprsky také α a β částice. Důležitý rozdíl mezi těmito druhy radiace je takový, že rentgeny vyzařují záření jen při jejich spuštění, zatímco γ-paprsky, α a β částice vyzařují nepřetržitě. Řádné ukládání s dodržením vhodné retenční doby je dostatečné k předcházení šíření radioaktivity v životním prostředí. Poslední čtyři kategorie (7-10) jsou považovány za vysoce nebezpečné a proto vyžadují zvláštní pozornost [7]. 13

3.3.4. Klasifikace odpadů v České republice Klasifikaci odpadů v České republice uvádí katalog odpadů. Jeho část, která klasifikuje odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení uvádí tabulka č. 1. 14

Tab. 1 Katalog odpadů odpady ze zdravotní nebo veterinární péče [8] Kód odpadu Název odpadu 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 18 01 Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí 18 01 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03) 18 01 02 Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (kromě čísla 18 01 03) 18 01 03* Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 01 06* Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 18 01 07 Chemikálie neuvedené pod číslem 18 01 06 18 01 08* Nepoužitelná cytostatika 18 01 09 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08 18 01 10* Odpadní amalgám ze stomatologické péče 18 02 Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat 18 02 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02) 18 02 02* Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 02 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 02 05* Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující 18 02 06 Jiné chemikálie neuvedené pod číslem 18 02 05 18 02 07* Nepoužitelná cytostatika 18 02 08 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07 Pozn. Nebezpečné odpady podle 6 odst. 1 a 2 zákona o odpadech jsou označeny symbolem *. Seznam nebezpečných vlastností odpadů uvádí příloha č. 2 zákona č. 185/2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů [6]. Nebezpečné vlastnosti odpadů uvádí tabulka č. 2. 15

Tab. 2 Nebezpečné vlastnosti odpadů[5] Kód H1 H2 H3 A H3 B H4 H5 H6 H7 H8 H9 H10 H11 H12 H13 H14 Nebezpečná vlastnost odpadu Výbušnost Oxidační schopnost Vysoká hořlavost Hořlavost Dráždivost Škodlivost zdraví Toxicita Karcinogenita Žíravost Infekčnost Teratogenita Mutagenita Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou nebo kyselinami Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování Ekotoxicita 3.3.5. Klasifikace odpadů podle ADR ADR je Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (z Accord Dangereuses Route), ukládá podmínky přepravy nebezpečného nákladu. Kemlerův kód označuje nebezpečnost nebezpečné látky pro potřeby přepravy podle dohody ADR. Umísťuje se na výstražnou tabulku na vozidlo přepravující předměty podle těchto dohod. Kemlerův kód slouží pro rychlé zjištění přibližných vlastností (chování) látky. Kemlerův kód: je to dvoumístná až trojmístná kombinace čísel, která je v některých případech ještě doplněna znakem X (znamená: látka nesmí přijít do styku s vodou) jestliže jsou číslice v Kemlerově kódu zdvojené nebo ztrojené, znamená to stupňování nebezpečí [9]. Význam čísel a znaků Kemlerova kódu: 2 - uvolňování plynů pod tlakem nebo chemickou reakcí 3 - vznětlivost par kapalin a plynů 16

4 - hořlavost pevných látek 5 - oxidační účinky (schopnost samovznícení) 6 - jedovatost 7 - radioaktivita 8 - žíravost 9 - nebezpečí prudké reakce (samovolný rozklad nebo polymerizace) 3.4. Nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení 3.4.1. Rizika při nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení Riziko pocházející z odpadů ze zdravotnických zařízení postihuje značnou šíři osob. Odpad může ohrozit pacienty, personál zabývající se manipulací a zneškodňováním odpadů, ale může ohrozit i obyvatelstvo při nesprávném nakládání s tímto odpadem [3]. Pokud se pokusíme postihnout počet pracovníků, kteří jsou potenciálně ohroženi NO (zdravotnictví, hygienická služby, lékárny aj.), pracují v oboru nakládání s NO (manipulace, recyklace, dekontaminace, spalování, skládkování apod.) nebo svou činností přijdou do styku přímo s NO, nebo řeší problematiku NO (policie, celníci, kontrolní orgány, hasiči aj.), je možné v prvém přiblížení odhadnout jejich počet na 200.000 [19]. Dobrý systém organizace práce, nošení ochranných pomůcek, dodržování pracovních postupů a především zodpovědnost osob, které s tímto odpadem nakládají, vedou ke snižování rizika. Naopak porušování pokynů a postupů vede ke zvyšování rizika. Největší riziko souvisí vždy s nakládáním a ukládáním vysoce infekčních odpadů a ostrých předmětů [3]. Nejnebezpečnější infekci představuje AIDS a hepatitidy B a C. K přenosu infekce dochází nejčastěji následkem poranění o infikovaný materiál a někdy také jeho kontaktem se sliznicemi. Tomuto riziku je nejvíce vystaven zdravotnický personál a pracovníci, kteří s odpadem manipulují [10]. Další rizika vznikají při nesprávném zpracování a zneškodňování odpadů. V tomto případě je ohrožena široká veřejnost i životní prostředí. Zvýšenou měrou jsou pak ohroženy děti, které mohou tento odpad najít. V oblastech s nedostatečnou kontrolou nakládání s nemocničním odpadem může docházet k prodeji vyřazených léků, což může výrazně ohrozit zdraví recipientů [9]. 17

Konečně dopad zdravotnických odpadů může mít v nekontrolovaných oblastech přímý vliv na životní prostředí a jeho odstraňování může způsobit znečištění půdy i vody [9]. 3.4.2. Vznik a nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení krok za krokem WHO uvádí 8 kroků, kterými prochází zdravotnické odpady od jejich vzniku po jejich likvidaci [11]: Krok 1.: Minimalizace odpadů První krok přichází před vlastní produkcí odpadů a zahrnuje předcházení vzniku odpadů. Jednou z možností, jak tohoto kroku dosáhnout je účinný management odpadů a odpadová politika. Krok 2.: Vznik zdravotnických odpadů Bod, ve kterém je odpad produkován. Krok 3.: Třídění a ukládání odpadů Správná segregace odpadů v bodu jejich vzniku vychází z jasné identifikace různých kategorií odpadů a jejich odstraňování v souladu se zvoleným způsobem třídění. Třídění odpadů musí být dokončeno v místě jejich vzniku. K třídění se využívají (znovu použitelné) nádoby nebo koše s vložkami správné velikosti a tloušťky, označené nálepkou, a pokud je to možné i uzavíratelné. Měli by být vhodně barevně oddělené (např. žlutý nebo červený pro infekční odpad) a označené mezinárodním symbolem. Když jsou vložky ze 3/4 plné, jsou uzavřeny plastovými stahovatelnými popruhy nebo provazci a dále umístěny do větších nádob v prostorách meziskladu. Při manipulaci s infekčním odpadem musí být používány vhodné latexové rukavice. Krok 4.: Mezisklad odpadů Aby se předešlo jak akumulaci tak rozložení odpadu, musí být odpad do těchto míst shromažďován pravidelně. Mezisklad by měl být umístěn blízko jednotlivých oddělení a nedostupný neoprávněným osobám. Krok 5.: Interní doprava Doprava k centrálnímu skladu je obvykle vykonávána za použití kolečkových popelnici nebo vozíků. Tyto popelnice nebo vozíky by měli jít snadno naložit a vyložit, neměly by mít žádné ostré hrany, které by mohly poškozovat pytle s odpadem a měly by jít snadno uklízet. V ideálním případě by měli být označeny barvou odpovídající druhu odpadu. Doprava ostatního odpadu musí být uskutečněna odděleně od sběru 18

nebezpečného zdravotnického odpadu. Je důležité, vyhnout se potenciálnímu křížovému znečištění nebo smíchání těchto dvou hlavních kategorií odpadu. Krok 6.: Centrální sklad Centrální sklad by měl být přizpůsoben přijímanému množství jednotlivých druhů odpadů stejně jako frekvenci jejich sběru. Zařízení by nemělo být umístěné blízko obchodům s potravinami nebo místům přípravy jídel. Přístup by měl mít jen zmocněný personál. Sklad by měl být snadno čistitelný, mít dobré osvětlení a větrání, a být navržený tak, aby zamezoval vniknutí hlodavců, hmyzu nebo ptáků. Dále by měl být umístěn a navržen tak, aby se zamezilo křížové kontaminaci jednotlivých druhů odpadů. Doba uskladnění by neměla překročit 24-48 hodiny obzvláště v zemích, které mají teplé a vlhké klima. Krok 7.: Externí doprava K dopravě odpadů mimo areál zařízení by měla být používána k tomuto účelu uzpůsobená vozidla. Vozidla nesmí obsahovat ostré hrany, musí být snadno složitelná a vyložitelná, snadný čistitelná/dezinfikovatelná a zcela utěsněná, aby se předešlo vylití a vysypání odpadů v areálu nemocnice areál nebo během jejich přepravy. Přeprava by měla vždy být vhodně dokumentována a součástí přepravy musí být nákladní list. Krok 8.: Likvidace odpadů Posledním krokem je likvidace odpadů ze zdravotnictví různými způsoby. 3.4.3. Nakládání s odpadem ve zdravotnických zařízeních Zavedení správného systému nakládání s odpady, založeném na důkladném třídění odpadu ve zdravotnickém zařízení (odděleném shromaždování odpadu), vede ke snížení množství odpadů, a to především nebezpečných. Bez ohledu na použité technologie úpravy a postupy odstranění odpadu je nutné, aby v celém cyklu nakládání s odpady ze zdravotnictví byla dodržena pravidla na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Základním předpokladem bezpečného nakládání s odpady ze zdravotnictví je zpracování a následné dodržování pokynu (provozního řádu) pro nakládání s odpady [1]. Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví jsou nedílnou částí provozního řádu zdravotnického zařízení. Provozní řád zdravotnického zařízení schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Provozní řád zařízení pro sběr a zařízení k odstranění, vč. úpravy před odstraněním odpadů ze zdravotnictví, schvaluje podle zákona o odpadech krajský úřad v rámci udělení 19

souhlasu k provozování zařízení podle 14 odst. 1 zákona o odpadech a orgán ochrany veřejného zdraví k němu vydává stanovisko ve smyslu 75 zákona o odpadech [1]. 3.4.3.1. Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví musí obsahovat jednotlivé postupy nakládání s odpady od místa jejich vzniku až po jejich odstranění a to pro celé zdravotnické zařízení i jeho jednotlivá oddělení. Pokyny zejména obsahují [1]: a) identifikační údaje původce odpadů (adresa, telefonické spojení, statutární zástupce apod.), b) identifikační číslo původce odpadů, c) adresu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo adresu příslušného krajského úřadu, d) významná telefonní čísla (hasiči, záchranná služba, ČIŽP, orgány ochrany veřejného zdraví, ústavní hygienik apod.), e) seznam odpadů podle Katalogu odpadů, kterých se provozní řád týká, včetně specifikace jednotlivých odpadů, které jsou pod jednotlivé druhy a kategorie odpadů zařazeny jejich původcem, f) organizační zajištění nakládání s odpady - zodpovědné osoby pro jednotlivé stupně nakládání s odpady, včetně telefonního spojení, g) způsob třídění (odděleného shromaždování) a ukládání odpadů v místě jejich vzniku, h) značení obalů, nádob a kontejnerů pro nakládání s odpady, i) pokyny pro shromaždování odpadu v areálu původce, j) místa určená a označená pro shromaždování nebo skladování odpadů, k) pokyny pro transport odpadu v areálu původce (od soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků nebo skladů odpadu), l) opatření pro případ havárie (postup při rozsypání, rozlití či úniku odpadů), m) podmínky pro dekontaminaci odpadu, n) název, sídlo a IČ oprávněné osoby, které jsou odpady předávány (u právnické osoby statutární zástupce), o) způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s odpady (pracovní pomůcky, první pomoc při poranění), p) způsob školení zaměstnanců, q) identifikační listy nebezpečných odpadů, 20

r) grafické symboly nebezpečných vlastností odpadů. Součástí provozního řádu zdravotnického zařízení musí být i nakládání s mrtvými lidskými těly, včetně mrtvě narozených těl a potratů a jejich ostatků a dále pak nakládání s částmi těl, včetně amputovaných končetin a orgánů. Nakládání s nimi se řídí těmito zákony: zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, v platném znění, zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [1]. 3.4.3.2. Třídění a sběr odpadů ze zdravotnictví v místě jejich vzniku Třídění odpadů (oddělené shromaždování odpadů) probíhá v místě vzniku odpadů, to znamená na každém pracovišti (ordinace, pokoj, operační sál, čekárna apod.). Pro tříděné odpady se používá oddělených shromažďovacích prostředků, odpovídajících druhu a povaze odpadů (např. pevné plastové pytle, plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty). Všechny shromažďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené. Třídění (oddělené shromaždování) odpadů se provádí nejen ve smyslu Katalogu odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií, ale s ohledem na další nakládání s ním, např. úprava odpadů a konečné odstranění odpadů. V případě, že budou odpady shromaždovány společně (neodděleně) podle konečného způsobu nakládání, je nutné požádat o souhlas k netřídění místně příslušný orgán státní správy s navazujícími změnami v kompetencích ve smyslu 16 odst. 2 zákona o odpadech [1]. Třídění odpadů se provádí podle pokynů provozního řádu zdravotnického zařízení. Vytříděné odpady se ukládají do označených shromažďovacích prostředků určených pro jednotlivé druhy odpadů. Třídění odpadů na jednotlivých odděleních zdravotnických zařízení vychází ze způsobu odstranění odpadů. Jde především o oddělené ukládání do samostatných shromažďovacích prostředků [1]: a) ostrých předmětů, b) nepoužitelných léčiv, c) cytostatik, d) odpadů určených ke spálení (infekční odpady; biologicky kontaminované odpady a patologicko-anatomické odpady, které však nejsou v Katalogu odpadů uvedeny e) odpadů určených pro dekontaminaci (infekční odpady, biologicky kontaminované odpady, ostré předměty), 21

f) komunálních odpadů (kromě odpadů z infekčních oddělení), g) plastu, skla, papíru apod., h) chemických odpadu. Míšení odpadů ze zdravotnictví je zakázáno. Není možné mísit nebezpečné odpady navzájem nebo nebezpečné odpady s ostatními odpady ve smyslu 12 zákona o odpadech. Míšením odpadů by mohlo dojít k ohrožení zdraví lidí a bylo by v rozporu s platnými právními předpisy [1]. Ukládání odpadů do bezpečných obalů či nádob je určujícím předpokladem pro snížení rizika. Separace odpadu na místě jeho vzniku je druhý předpoklad minimalizaci rizika [3]. Požadavky na shromažďovací prostředky, které jsou určeny pro odpad ze zdravotnických zařízení, jsou následující [1]: Plastové pytle, musí splňovat následující vlastnosti: maximální kapacita 0,1 m3, síla materiálu musí být minimálně 0,1 mm a materiál musí být, v případě dekontaminace odpadů, pro dekontaminaci určen. Plastové pytle, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být vyrobeny z materiálu s minimální sílou 0,2 mm. Pevné nádoby pro ukládání ostrého odpadu, jako jsou jehly, skalpely a jiný ostrý materiál, musí být pevné a nepropíchnutelné. Musí umožňovat průběžné uzavírání nádoby a po naplnění a před dalším nakládáním pevné uzavření. Pevné nádoby jako prostředky určené pro jednotlivé druhy odpadu musí být z materiálu, kde lze vyloučit možnost jakéhokoliv mechanického poškození obalu (dvojitý obal, přepravky apod.). V případě, že ostatní zdravotnický odpad je spalován, mohou být uzavřené nádoby uloženy do pytle pro infekční odpad určený pro spalování. Ostré předměty nesmí být přímo ukládány do papírových obalů a plastových, propíchnutelných obalů. Jedná-li se o pytle z tenčího materiálu, je třeba takové obaly zdvojit nebo použít pevné přepravky, do kterých by byly k přepravě ukládány. Tyto nebo jim podobné přepravky musí být z takového materiálu, který dovoluje následné čištění a dezinfekci po použití. Zcela nevhodné jsou shromažďovací prostředky z papíru, vzhledem k tomu, že nesplňují výše uvedené požadavky na bezpečné nakládání s odpady. Souhrnné doporučení pro shromažďovací prostředky k ukládání odpadu ze zdravotnictví v místě jeho vzniku je následující [1]: 22

a) uzavíratelné plastové nádoby opatřené víkem, b) plastové pytle s maximálním objemem 0,1 m3, s minimální tloušťkou stěny 0,1 mm, c) pro ukládání odpadu, které obsahují vysoce infekční materiál, je nutné použít plastové pytle s minimální tloušťkou stěny 0,2 mm nebo pytle zdvojené dosahující této tloušťky, d) v případě dekontaminace odpadů musí být obaly z materiálu, které jsou vhodné pro použití v dekontaminačním zařízení, e) nádoby na ostré předměty (jehly, skalpely apod.) musí být pevné, nepropíchnutelné a musí umožnit průběžné uzavírání nádoby a po naplnění pevné uzavření, f) další certifikované nádoby určené k soustřeďování tohoto typu odpadu. Použití papírových shromažďovacích prostředků neodpovídá požadavkům na bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a je v rozporu s platnými právními předpisy, pokud nesplňují příslušnou národní nebo jinou technickou normu na shromaždování odpadu [1]. Ukládání odpadů u zdroje jejich vzniku je nejdůležitějším stupněm v nakládání s odpady a od toho závisí celá strategie omezování rizika. Zahrnuje v sobě ukládání do nádob u zdroje, dále do pytlů, kontejnerů až po transport odpadu. Odpady zařazené do odpadů ze zdravotnických zařízení neznečištěných škodlivinami nevyžadují specifické ukládání ani specifické nádoby, lišící se od komunálního odpadu. Tento odpad může být i recyklován, např. papír, sklo, kovy nebo plasty, vždy v závislosti na místních podmínkách. Tento odpad je běžně ukládán do kontejnerů nebo popelnic na běžný komunální odpad [3]. Shromažďovací prostředky s odpady se odstraňují z pracoviště zdravotnického zařízení (z ordinací, oddělení apod.) denně. Ve smyslu vyhlášky MZ č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavu sociální péče se svoz shromažďovacích prostředků z pracoviště na shromažďovací místa nebo do skladu provádí okamžitě po ukončení pracovní doby, u nepřetržitých pracovišť nejpozději v intervalu 1x za 24 hodin [1]. 23

Obr. 1 Značka pro biologické riziko biohazard [12] Každý shromažďovací prostředek je třeba, s ohledem na ochranu zdraví zaměstnanců zdravotnických zařízení i ostatních osob, které s odpady dále nakládají, řádně označit, zejména druhem odpadu, místem, datem a hodinou vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným odlišením shromažďovacího prostředku. Barevné značení (barva obalu, etikety nebo značícího pruhu) je navrženo dle způsobu odstranění odpadu a platných právních předpisů. Např. symbol či nápis biohazard určeno ke spálení, k autoklávování, chemické látky podle barevného značení [1]. Značka označující biologické riziko uvádí obrázek č. 1. Značení shromažďovacích prostředků musí být umístěno na viditelném místě shromažďovacího prostředku a musí obsahovat [1]: a) název druhu odpadu, katalogové číslo odpadu, kategorii odpadu, čas a datum vzniku odpadu, b) označení oddělení, kde odpady vznikly, c) jméno osoby zodpovědné za nakládání a značení, d) hmotnost odpadu, e) grafický symbol nebezpečné vlastnosti odpadu podle 13 zákona o odpadech nebo označení symbolem či nápisem biohazard (obrázek č. 1), f) označení pro další nakládání s odpady (ke spálení, k dekontaminaci apod.). Pro bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení je vhodné barevné značení shromažďovacích prostředků dle druhu odpadů nebo způsobu odstranění. 24

V některých případech je možné označit alespoň štítek na shromažďovacím prostředku a nalepit symbol nebezpečnosti zdravotnického odpadu [1]. a) žlutá infekční odpady b) červená odpady ke spálení c) černá patologicko-anatomické odpady d) modrá ostatní odpady e) zelená odpady k dekontaminaci f) transparentní komunální odpady 3.4.3.3. Shromaždování odpadů ze zdravotnictví Shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů jsou zejména speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže. Svým provedením samy o sobě nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí [13]. Sklady a shromažďovací prostředky obsahující nebezpečné odpady musí být vybaveny identifikačním listem odpadu a zvenčí označeny grafickým symbolem příslušné nebezpečné vlastnosti podle zvláštního předpisu [13]. Na shromažďovacím prostředku odpadu musí být uvedeno katalogové číslo odpadu, název druhu shromažďovaného nebezpečného odpadu, jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku, grafický symbol podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů nebo symbol H9-infekčnost, příp. symbol či nápis biohazard a nápis nebezpečný odpad, a to s ohledem na H -označení nebezpečné vlastnosti odpadu [1]. Technické požadavky na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů [13]: a) odlišení od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, např. tvarově, popisem nebo barevně, b) zajištění ochrany odpadu před povětrnostními vlivy, pokud jsou shromažďovací prostředky umístěny mimo chráněné prostory, c) odolnost proti poškození při manipulaci s nimi, d) odolnost proti chemickým vlivům, e) v případě, že slouží jako přepravní obaly, musí splňovat požadavky zvláštních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí. 25

Shromažďovací prostředek nebezpečných odpadů je možno vyprázdnit pouze do přepravního obalu určeného pro nakládání s nebezpečným odpadem nebo může sám být přepravním obalem nebo může být vyprázdněn do skladu nebezpečných odpadů nebo umístěn do skladu jako skladovací prostředek [13]. Sklady, jejich části a skladovací prostředky nebezpečných odpadů musí [13]: a) zajistit, aby odpady v nich uložené byly vzájemně odděleny a utěsněny tak, aby bylo zabráněno mísení jednotlivých druhů odpadů a zabráněno jejich úniku do okolního prostoru, b) zabezpečit svým provedením, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a žádné ze složek životního prostředí, c) zabezpečit skladování jednotlivých druhů nebezpečných odpadů za stejných podmínek jako skladování látek, výrobků a přípravků majících stejné nebezpečné vlastnosti. Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při práci s odpady, požární bezpečnost, dostupnost a možnost nakládat s odpady pomocí obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky [1]. V případě, že shromažďovací prostředek slouží zároveň jako přepravní prostředek, musí odpovídat požadavkům předpisu ADR pro klinický (nemocniční) a infekční odpad (odpad ze zdravotnictví) [1]. Maximální doba mezi shromážděním odpadu a konečným odstraněním odpadu je v zimním období 72 hodin a v letním období 48 hodin. V případě delších intervalů odvozů ke konečnému odstranění musí být odpad ze zdravotnických zařízení skladován při nízkých teplotách ve skladu k tomuto účelu zřízeném. Teplota pro skladování anatomického a infekčního odpadu nesmí překročit rozmezí mezi 3-8 C. Vysoce infekční odpad musí být likvidován v přímé návaznosti na vznik odpadu certifikovaným technologickým zařízením [14]. Pro zdravotnické odpady je nutné umístit sklad uvnitř zdravotnického zařízení. Odpady musí být skladovány v pytlích nebo v kontejnerech v odděleném prostoru, místnosti nebo budově. Rozměry skladovacích prostředků musí odpovídat množství produkovaných odpadů a frekvenci jeho soustřeďování. Dále pak ve smyslu Metodického doporučení k nakládání s odpady ze zdravotnictví platí [1]: 26

Sklad nebezpečných odpadů musí být k účelu skladování odpadů schválen a zkolaudován příslušnými kompetentními úřady. Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných. Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů, se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromaždování těchto chemických látek a přípravků podle tohoto zákona. Sklady a skladovací prostředky pro skladování anatomicko-patologických odpadů a infekčních odpadů musí být snadno čistitelné a jejich povrch musí umožňovat provádění pravidelné dezinfekce. Sklad odpadu musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 Vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Součástí provozního řádu musí být i pravidelné čištění a dezinfekce skladovacích prostor a prostředků. 3.4.3.4. Přeprava odpadů ze zdravotnictví v areálu zdravotnického zařízení Přepravní prostředky pro transport odpadů ze zdravotnictví v areálu zdravotnických zařízení musí splňovat tyto základní požadavky [1]: a) vnitrní přepravní prostor dopravního prostředku musí být omyvatelný a snadno čistitelný, b) nesmí vytvářet podmínky pro přebývání hmyzu, hlodavců, příp. jiných škůdců, c) v dopravním prostředku nesmějí zůstávat zbytky odpadů, d) konstrukce dopravního prostředku musí zajistit snadnou a bezpečnou nakládku i vykládku bez nebezpečí poškození shromažďovacího prostředku odpadů. Při a po skončení přepravy musí být všechny uzávěry shromažďovacího prostředku nepoškozené a funkční. Odpady nesmí být přepravovány společně s jinými materiály nebo věcmi. Veškerá opatření při přepravě odpadu musí zajistit bezpečnost i ochranu zdraví, pracovního a životního prostředí. 27

Obsluha musí být proškolena, včetně postupů při nehodách. Organizace přepravy odpadů v zařízení a jeho časový rozvrh musí být součástí pokynů (provozního řádu) zdravotnického zařízení [1]. 3.4.3.5. Přeprava odpadů ze zdravotnictví od shromáždění u původce k jeho odstranění Převoz odpadů ze zdravotnického zařízení ke konečnému odstranění mimo areál zdravotnického zařízení se řídí ADR předpisy (ADR je Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, která ukládá podmínky přepravy nebezpečného nákladu). Odesílatel, v tomto případě původce odpadů, je povinen podle ADR odpady zejména zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci, dodržet všechna ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí. Dále nesmí předat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není povolena a musí předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče. Je povinen správně vyplnit údaje v nákladním listě, přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení. Musí označit kontejnery a zabezpečit předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě [1]. Dopravce je povinen používat pouze vozidla, která jsou k přepravě nebezpečných věcí způsobilá. Musí zabezpečit, aby řidič měl povinnou výbavu včetně výstražných oranžových značek, případně bezpečnostní značky. Pokud je předepsáno, musí zajistit přítomnost závozníka a zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze proškolení řidiči ve smyslu Vyhlášky č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů. Musí zabezpečit i předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě. Dopravce musí zajistit, aby řidič měl během přepravy všechny průvodní dokumenty, funkční hasicí přístroje a další povinnou výbavu vozidla. Nesmí převzít k přepravě věci, jejichž obal je poškozený nebo netěsný. V písemných pokynech pro řidiče musí být uvedena opatření pro nehody a mimořádné události. V případě nakládky, vykládky a manipulace musí zajistit, aby řidič dodržel všechny předpisy týkající se těchto činností [1]. 3.4.4. Dekontaminace odpadů ze zdravotnictví Dekontaminace odpadů patří mezi metody, které jsou doporučeny pro snížení rizik plynoucích z infekčnosti odpadů před jejich přepravou ze zdravotnického zařízení 28

ke konečnému odstranění. Dekontaminace je úprava odpadů za účelem úplného odstranění biologických činitelů (např. sterilizace je definována jako úplná eliminace všech forem mikrobiálního života, včetně vysoce rezistentních spór) nebo redukce hladiny mikrobiální kontaminace (např. dezinfekce). Dekontaminace odpadů se provádí především u tříděných odpadů [1]. K dekontaminaci odpadů ze zdravotnických zařízení je možné použít různé typy certifikovaných zařízení založené především na principech parní sterilizace, horkovzdušné sterilizace, mikrovlnném ohřevu apod. [1]. Při dovozu, distribuci nebo výrobě zařízení určeného k dekontaminaci odpadů je nutné, aby dovozce, výrobce nebo distributor doložil provozovateli následující podklady [1]: doklad o specifikaci přístroje nebo metody z hlediska schopnosti dekontaminačního zařízení eliminovat nebo redukovat jednotlivé skupiny biologického činitele na přijatelnou hladinu z hlediska ochrany zdraví lidí. Výběr dekontaminačního zařízení záleží na typech kontaminace odpadů biologickým činitelem v místě jeho vzniku a způsobu konečného odstranění odpadů. doklad o účinnosti zařízení. V případě, že účinnost není výrobcem ověřena a doložena, je nezbytné provést proces validace metody dekontaminace na specializovaných pracovištích (např. národní referenční laboratoře SZÚ), před uvedením zařízení do provozu. Dekontaminací odpadů se odstraňuje zejména nebezpečná vlastnost odpadu H9 infekčnost [1]. Provozování zařízení na dekontaminaci odpadů musí mít návaznost na celý systém nakládání s odpady ve zdravotnickém zařízení i na nakládání mimo toto zdravotnické zařízení, tj. po jeho předání oprávněné osobě k odstranění [1]. Odstraněním nebezpečné vlastnosti infekčnosti se rozumí provedení řádné dekontaminace, jejíž účinnost byla prověřena dlouhodobým zkoušením a prokazatelně prokázána. Po vytřídění všech nebezpečných složek odpadů, které by odpady mohly činit nebezpečnými z hlediska jiných nebezpečných vlastností, a dekontaminaci odpadu je možno s nimi nakládat jako s odpady ostatními (nenebezpečnými) a zařadit je např. podle Katalogu odpadu jako 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny), 18 01 01 Ostré předměty ( dekontaminované ), 15 01 obalové odpady, podle materiálu obalu 29

( dekontaminované ). Za konečné odstranění odpadů po dekontaminaci je považováno spálení odpadu v zařízení k tomu určeném nebo v případě, že během dekontaminace nebo po dekontaminaci jsou odpady zbaveny nebezpečných vlastností, je možné odpady ukládat na příslušnou skládku, za podmínek splňujících požadavky platných právních předpisů [1]. 3.4.4.1. Zařízení k dekontaminaci odpadů A. STERIFLASH Zařízení na destrukci a dekontaminaci zdravotnického odpadu STERIFLASH využívá metody předběžné mechanické destrukce odpadu a následné dekontaminace vlhkým teplem pod tlakem. Po vložení dopadů dochází před samotnou dekontaminací STERIFLASH k drcení odpadu pomocí zabudovaného drtiče, který se skládá z 32 nožů, vyrobených z velmi odolných slitin. Drtič změlčuje odpad do částeček o rozměru cca 5-6 mm a je schopný drtit veškerý zdravotnický odpad, včetně kovových předmětů s výjimkou větších předmětů). Vkládání a drcení odpadů znázorňuje schematicky obrázek č. 2 a 3. Obr. 2 Vložení odpadu do přístroje Obr. 3 Drcení odpadu v přístroji STERIFLASH [15] STERIFLASH [15] 30

Destrukce odpadů před dekontaminací umožňuje pronikání horké páry k povrchu všech drobných částeček odpadu při následné sterilizaci a tím zaručuje jeho stoprocentní dekontaminaci. Po destrukci rozmělněný odpad postupuje do speciální dekontaminační nádoby, kde probíhá proces párové sterilizace. Proces dekontaminace znázorňuje obrázek č. 4. Přístroj STERIFLASH má zabudovaný generátor páry se zásobníkem. Generátor vyrábí vodní páru teplotou 160 C a tlakem 6 bar. Generátor zásobuje párou drtič, kde pára slouží k očištění celého zařízení a dekontaminační nádobu, kde pára slouží k dezinfekci vlhkým teplem. Obr. 4 Dekontaminace odpadu Obr. 5 Ukončení procesu vlhkou parou [15] dekontaminace [15] Generátor je uveden do provozu, jakmile se přístroj připojí k elektrické síti, takže pokrývá spotřebu páry během celého procesu dekontaminace. Díky automatickému řízení počítačovou jednotkou v pracovní nádrži po celé době dekontaminace je konstantní teplota 134 C a tlak 2,3 bar. Proces dekontaminace probíhá 18 minut. Lisování, vysoušení a odvádění odpadu v dekontaminační nádobě se uskutečňuje pomocí Archimédova šroubu, který je umístěn po celé nádobě. Rozdrcený dekontaminovaný materiál spadne na konci cyklu po automatickém otevření čelních dvířek přímo do odpadkového koše. Ukončení procesu schematicky znázorňuje obrázek č. 5. Veškera tekutina z dekontaminační nádoby se odvádí do veřejné kanalizace. Odpad rozřezaný a sterilizovaný v tomto zařízení je úplně zbavený svých předchozích infekčních vlastností, není rozpoznatelný ani znovu použitelný, přesně v souladu s požadavky platných směrnic. Proces dekontaminace je automatický a je řízený 31

počítačovou jednotkou Siemens. Během celého procesu nikdy nemůže dojít k přímému kontaktu s kontaminovaným odpadem [15]. Vzhled přístroje o rozměrech: šířka 1 m, hloubka 0,7 m, výška 1,4 m uvádí obrázek č. 6. Obr. 6 Přístroj STERIFLESH Obsluha STERIFLASH je jednoduchá a obdobná obsluze automatické pračky. Jeden cyklus dekontaminace, který trvá 50 minut, potřebuje pouze 6 minut pracovní doby personálu. Celý proces dekontaminace je řízen počítačovou jednotkou SIEMENS. Obsluha přístroje spočívá v uložení odpadu do násypky a uvedení zařízení do provozu. Průhledný vrchní kryt násypky, vyrobený z velmi odolných materiálů, dovoluje sledovat postup odpadu z násypky k nožům drtiče. Kryt je vybaven pákou umožňující případně posunout odpad, který se obtížně dostává do drtiče, směrem k nožům, aby je mohl drtič zachytit. Trysky umístěné po obou stranách násypky automaticky vstřikují baktericidní prostředek před každým otevřením krytu, aby se vydezinfikovaly všechny plochy oblasti, která byla v kontaktu s kontaminovaným odpadem při předchozím drcení, konkrétně násypku, kryt a nože drtiče. Po ukončení procesu zařízení vytiskne kompletní údaje o procesu dekontaminace [15]. 32