MUDr. Daniel Rychnovskýa kandidát na primátora města Brnaa. Projekt: I LOVE BRNO. Čtvrt století ve službách města Brna rozhovor na str.

: Magazín KDU-ČSL vydaný k volebám do zastupitelstev obcí 2010 září/říjen 2010 Rozhovor Mladá naděje lidovců čtěte na str. 2 Jiří Zonyga: Dřív jsem hrával za párek a za pivo rozhovor na str 10 Soutěž: Vyfoť se s Lídou a proletíš se balónem! více na str. 11 Projekt: I LOVE BRNO o tomto unikátním projektu na str. 11 MUDr. Daniel Rychnovskýa kandidát na primátora města Brnaa Čtvrt století ve službách města Brna rozhovor na str. 4

Editoriál: Brno. Tak akorát... V jedné písničce se zpívá ať jsi velký, nebo malý, nebo akorát... Viděno mýma očima není Brno malé a není ani velké, je tak akorát. Je to město, ve kterém je vše, co je k životu důležité školy, školky, nemocnice, divadla, restaurace, sportoviště, zeleň... A navíc jako zvláštní bonus krásné okolí! Jistě, občas si postesknu a říkám si, že to či ono mi tu chybí a zamýšlím se, co by mělo být v Brně jiné a lepší. Protože vylepšovat se přece dá vždycky. A je to tak správně. Zvláště při návštěvách v cizině pak zvědavě okukuji místní zajímavosti a vymoženosti a říkám si: To by bylo hezké, kdybychom něco takového měli i my v Brně... Po návratu domů se pak rozhlížím, jak by se taková věc dala udělat tady u nás. Naposledy mě takto uchvátil Kolín nad Rýnem jeho pořádek, čistota, všudypřítomná zeleň, speciální pruhy pro cyklisty vedené celým centrem města a hojně využívané jak cyklisty, tak také bruslaři. Byl to takový příjemný, veselý pohled na mladší i starší generaci, jak si tak pohodově užívá krás svého města a jezdí Všechny asi nepřesvědčím, ale přesto bych Vás chtěl dostat na svoji stranu. Jinak bych ani nekandidoval za KDU-ČSL. V této době se to nejeví příliš zajímavé a není na tom nic výhodného. Ale přesto. Jsem přesvědčený, že křesťanská demokracie je velmi důležitá jako stabilizátor politické scény. Vychází ze základních hodnot Evropské konzervativní tradice, která se na našem kontinentu dlouhodobě osvědčila. A divte se! Přitahuje mladé lidi, a to hodně. Nejde totiž o moc, ale ideu a hodnoty a to je rozdíl. Ano, nedaří se nám teď např. bezpečně po frekventovaném mostě přes řeku Rýn. Říkala jsem si, tak zrovna tohle jsou věci, které by se daly udělat i u nás a asi by to ani moc nestálo... A pak jsou také věci, které by nestály vůbec nic, snad jen trochu našeho úsilí a dobré vůle to abychom se jeden na druhého více usmívali a jednali spolu přátelsky, zdvořile a laskavě, tak jak toho můžeme být svědky v mnoha městech a místech na světě, nezávisle na tom, jak jsou tam lidé bohatí... Protože v konečném důsledku je všechno o lidech. A naopak. My jsme zase těmi, kteří rozhodují o tom, jak vidí nás a naše město zahraniční návštěvníci. Jistě také oni si odvážejí od nás své pocity a dojmy a možná také inspiraci, jak se dají věci vylepšovat. Bylo by hezké, kdyby si mimo dobrých nápadů odváželi také pocit, že v Brně žijí přátelští, ochotní a vlídní lidé, kterým na jejich městě záleží. Mám ráda Brno. Je to můj domov, ale nejen proto. Prostě není ani velké, ani malé, zkrátka tak akorát. Maria Novotná Nová KDU začne v Brně? dobře, proto bych se chtěl zasadit o změnu. Zde v Brně mám kolem sebe velmi dobré lidi, na které se mohu spolehnout. Dávají naději, že má smysl dělat politiku, tedy službu druhým. Žádný z nás neusiluje o pozici na radnici za každou cenu všichni jsme schopni se uživit svou profesí. Přesto je veřejná služba výzvou, kterou chci přednést i na listopadovém sjezdu KDU-ČSL, kde znovu vykročíme. Budu kandidovat do některé z pozic v předsednictvu. Vrátíme KDU-ČSL s novými mladými lidmi její prestiž a autoritu klidné síly. MUDr. Daniel Rychnovský Mladá naděje lidovců Kdo jsou MKD, jaké cíle tato organizace má? MKD je zkratka pro Mladé křesťanské demokraty. Jsme brněnskou pobočkou občanského sdružení lidí od patnácti do třicetipěti let, které spojuje zájem o politiku založenou na křesťanských a konzervativních základech. MKD má vytvářet prostor pro výchovu a růst mladých politiků. Cílem činnosti sdružení je zejména poskytnout svým členům i veřejnosti možnost vzdělávat se, rozvíjet své schopnosti a získávat potřebné zkušenosti pro budoucí práci a pro vstup do veřejného života. Zapojit se do práce může každý, kdo projeví zájem. Stačí nás kontaktovat na emailu brno@mladikd.cz, více informací o nás najdete také na webu www.brno.mladikd.cz. Jakým způsobem jste spojeni s KDU-ČSL? KDU-ČSL je politickou stranou, která je nám názorově nejbližší. Mnoho našich členů je zároveň jejími členy a dá se říci, že tvoříme dorost KDU-ČSL. Mnoho lidí vnímá KDU-ČSL jako stranu, která ve vrcholové politice skončila. Máte nějaký plán, vizi, jak pokračovat? V KDU-ČSL nyní dochází k největším změnám od roku 1990, mimo jiné díky generační obměně. Vnitřní krize, kterou zapříčinila především nejasná vize vedení strany a neúspěch ve volbách, se nakonec stala motorem pro tolik potřebné změny. Někteří ze členů MKD se rozhodli aktivně vstoupit do politiky a nabídnout KDU-ČSL své síly. A zda máme nějakou vizi? Ano, především dát KDU-ČSL jasné, silné a mladé vedení, znovu revidovat program a definovat priority. Tento plán je rozdělen do období 4 let. Zanedlouho nás čekají komunální volby. V těch se díky tvrdé práci a výbornému programu ucházíme o přízeň Brňanů. Poté nás čeká mnoho práce uvnitř strany a na oživení všech regionů takovým způsobem, abychom nabídli to nejkvalitnější ( jak programově, tak personálně) do krajských voleb. Poslední dva roky (tedy období 2012 2014) nás pak čeká tvrdý boj o návrat do poslanecké sněmovny. Opravdu věříte v návrat KDU-ČSL do poslaneckých lavic? Do strany jsem vstoupil letos v červnu. Rozhodl jsem se, že po prohraných volbách nasadím veškeré své úsilí k dosažení tohoto cíle. Odpovědně mohu říci, že jsme na dobré cestě, tedy ano, věřím v to. Z vašich slov vyplývá, že už nyní se nějak aktivně zapojujete do veřejného dění. Je tomu tak? Naše organizace v Brně má kolem třiceti členů. Z tohoto počtu kandiduje více jak polovina do zastupitelstev v jednotlivých městských částech, často na předních místech kandidátek. Co konkrétního nabízíte mladým lidem, městu a kraji? Nabízíme možnost zapojit se do aktivit spojených s politikou. MKD je také takovým politickým pískovištěm místem, kde mladí lidé formulují své názory, tříbí je v diskuzích a promítají do reálné politiky, která je jim nejbližší. Ti z nás, kteří se ucházíme o přízeň ve volbách, nabízíme naše nadšení do práce spojené s dostatečnou kompetencí a odborností. Nechceme se politikou živit, politika nás baví a zároveň je výzvou měnit věci kolem nás k lepšímu. Myslíte si, že máte dost sil k tomu, abyste svoje plány dotáhli dokonce? Jsme reálně smýšlející lidé a stojíme oběma nohama na zemi. Cíle, které stojí před námi jsou velké. Je to výzva, hozená rukavice. Věřím, že máme všechny předpoklady k tomu, abychom dokázali velké a dobré věci. Mgr. Petr Hladík předseda MKD v Brně 2 Magazín KDU-ČSL vydaný k volebám do zastupitelstev obcí 2010

Deset nej pro Brno Jak volit správně 1. Výstavba startovacích bytů pro mladé rodiny. 2. Navýšení počtu parkovacích míst budování parkovacích domů, navýšení počtu parkovacích míst u nové zástavby. 3. Vybudování komplexního rehabilitačního centra v Brně moderně a komplexně vybavená rehabilitace pro nemocné po úrazech, mozkových a cévních příhodách, operacích kloubů apod. 4. Snížení čekacích dob v ambulancích v městských zdravotnických zařízeních. 5. Zavedení víceletého financování sociální péče (neziskový sektor) a kultury. 6. Zajištění dostatečného počtu míst pro děti v mateřských školách. to sem z toho jelen, jak mám teda volit? 7. Plynulost dopravy a lepší koordinace dopravních staveb. 8. Budování cyklostezek, cyklotras a ploch vhodných pro in-line bruslaře a cyklisty v návaznosti na stávající síť. Křížkuj stranu, to mají víc hlasů! 9. Rekonstrukce polikliniky Zahradníkova na moderní městskou polikliniku se širokým spektrem služeb. 10. Zabránění dalšímu zahušťování brněnských sídlišť s vysokou koncentrací obyvatel. Chcete podpořit Rychnovského tým? Křížkujte, prosím, celou stranu. Místa ve školkách budou! Rodiče si stále stěžují, že jsou školky obsazené a nemají kam umístit své děti. Bohužel tomu napomáhá i stávající legislativa. Ta totiž umožňuje přihlásit dítě až do devíti školek současně. Tento systém pak blokuje místa pro další zájemce. Téměř každá školka v Brně navýšila kapacitu o několik desítek míst. Celkově jich za poslední dva roky přibylo 1 500. Přesto se stává, že se na někoho nedostane jsou to především děti mladší tří let a děti rodičů na rodičovské dovolené. Když jsem chtěla naši Natálku přihlásit do školky, měla jsem prostě smůlu, byla jsem na rodičovské a jednoduše přednost dostali Ti, co pracují. Dcera se dostala do školky až jako čtyřletá, popisuje situaci Jana Hrubá z Bystrce. Další problém, který současná legislativa umožňuje, je i fakt, že se rodič pro konkrétní školku může rozhodnout až k 1. září. Rodiče se tak vzájemně omezují. Dali jsme tři přihlášky, báli jsme se, že to nikde nevyjde. Vlastně až do poloviny srpna jsme s manželem nevěděli, jak to dopadne. Pak nám zavolali z jedné školky, že nám malou vezmou. Ulevilo se mi, protože od 1. 9. 2010 jsem musela nastoupit do zaměstnání, řekla Michaela Redková z Líšně. Podle 1. náměstka primátora města Brna Daniela Rychnovského připravuje město Brno revoluční novinku. Již od jara 2011 zapojíme všechny státní mateřské školy v Brně do on-line systému s centrálou na Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna, vysvětluje Rychnovský. V novém systému každé dítě dostane svůj čárový kód nebude uváděno jeho jméno ani rodné číslo pod kterým bude po přihlášení do databáze evidováno. Systém pak díky napojení školek zjistí, kam bylo dítě přijato. Jedno dítě tak nebude blokovat další místa pro ostatní zájemce o školku. Současně město Brno navrhne po projednání s představiteli městských částí sladění kritérií pro přijímání dětí do mateřských škol, pokračuje 1. náměstek Rychnovský. Pokud se stane, že dítě nebude přijato do nejbližší školky v místě bydliště, budou si rodiče moci vybrat z nabídky dalších, dodává. Nabídka volných míst pro tří až šestileté děti pak bude i v dalších kolech probíhat na základě stanovených kritérií. Navíc se rodiče budou moci na obsazenost školek podívat také na internetu. www.kduprobrno.cz www.facebook.com/ilovebrno.cz 3

Téma MUDr. Daniel Rychnovský: Čtvrt století ve službách města Brna Rodák z Brna, lékař, chirurg, poté 16 let ředitel brněnské městské Nemocnice Milosrdných bratří a od roku 2008 je 1. náměstek primátora města Brna. Jako garant sociálně-kulturní oblasti spolupracoval na koncepčních dokumentech. Mezi ně patří například koncepce rozvoje mateřského školství, koncepce městského zdravotnictví i nový komunitní plán. V podzimních komunálních volbách kandiduje na post primátora města Brna. Co považujete za zásadní priority města Brna? Priorit je víc: určitě mezi ně patří lepší dopravní obslužnost, dokončení velkého městského okruhu, vybudování přivaděčů a napojení na dálniční síť a rozšíření počtu parkovacích míst ve středu města. Ale také zajištění bezpečnosti a většího pořádku ve městě, budování startovacích bytů pro začínající rodiny, zajištění dostatečného počtu míst pro děti v mateřských školách a kvalitní, dobře dostupná síť zdravotnických zařízení. Nezapomenu také na seniory a zdravotně postižené. Chci podporovat zvlášť služby umožňující co nejdéle pobyt v domácím prostředí. Zlepšovat budeme dále životní prostředí v Brně, tzn. více zeleně, nové cyklostezky a také další kroky v čištění Brněnské přehrady. Dlouhodobě musíme spolupracovat s brněnskými vysokými školami v tom je budoucnost města. Pojďme k brněnskému zdravotnictví. Snažíte se o jeho reformu. Palčivým problémem je ale také nedostatečná kapacita rehabilitačních zařízení v Brně... V Brně chybí komplexní rehabilitační centrum. Přitom je velmi potřebné pro pacienty po cévních a mozkových příhodách, kloubních náhradách a úrazech. Mělo by být dobře dostupné a poskytovat i celodenní ambulantní péči s možností zůstávat přes noc doma. Chtěl bych takové zařízení zřídit ve spolupráci s brněnskými nemocnicemi. Máte představu, kde by takové centrum mohlo být? Brno = město kvalitní zdravotní péče pro všechny. 1. Vybudování komplexního rehabilitačního centra v Brně moderně a kompletně vybavená rehabilitace pro nemocné po úrazech, mozkových a cévních příhodách, operacích kloubů apod. Pro pacienty lehce dostupné, umístěné v centru města se službami pod jednou střechou. 2. Zřízení centrální moderní pohotovosti s ucelenou nabídkou služeb v budově Úrazové nemocnice. 3. Zavedení systému víceletého financování poskytovatelům sociálních služeb. 4. Snížení čekacích dob v ambulancích v městských zdravotnických zařízeních. 5. Posílení spolupráce mezi všemi zdravotnickými zařízeními na území města Brna k zajištění kvalitní odborné péče. 6. Podpora preventivních zdravotnických programů. 7. Rekonstrukce polikliniky Zahradníkova na moderní městskou polikliniku se širokým spektrem služeb. 8. Zavedení vlastního lékaře do jednotlivých domovů důchodců. 9. Podpora domácí péče, zřízení tísňové linky pro seniory a nemocné, podpora programů pro seniory Aktivní stárnutí. 10. Více míst v domech sociální péče, domovech pro seniory a v domech chráněného bydlení. Dokončení stavby Chovánku domu pro opuštěné děti. Vybudování stacionáře pro tělesně a mentálně postižené. Ano, myslím, že by mohlo vzniknout v prostorách Úrazové nemocnice na Ponávce. Tato nemocnice by tak byla doplněna o komplexní rehabilitaci sloužící pacientům po úrazech, ortopedických operacích, cévních a mozkových příhodách a další. Prostě by byla k dispozici všem Brňanům, kteří potřebují jakoukoliv rehabilitaci. Aktuálně řešíte bezpečnost seniorů, vzniká nový projekt ve spolupráci s Městskou policií Brno. Nedávno jste poukázal na nedostatek Domovů pro seniory a své trhliny tu má i zdravotní péče... Ano, několikrát jsem již zmiňoval, že péče o naše rodiče a prarodiče musí být celistvá, a to ve všech směrech. Jde o to, aby lidé z domovů pro seniory nemuseli běhat po městě a shánět lékaře, který by je ošetřil. To je opravdu nedůstojné. Proto chci prosadit, aby každé takovéto zařízení mělo zajištěno stabilní lékařskou péči. V současné době vzniká také projekt Tísňové volání, který bude zahájen v příštím roce. Ten bude velkou pomocí právě pro starší a nemocné obyvatele Brna, kterým umožní zůstávat v domácím prostředí a přivolat si v případě potřeby pomoc. Vy jste se hodně snažil prosadit projekt s názvem Evropské hlavní město kultury Brno 2015. Proč to nevyšlo, kdo to vlastně shodil ze stolu? Tato věc mne opravdu velmi mrzí. Investoval jsem do ní, spolu s řediteli brněnských kulturních institucí, spoustu energie. Vytvořili jsme úžasný tým a velmi kvalitní projekt, který jsme chtěli podat v konkurenci Plzně a Ostravy. Jsem bytostně přesvědčen, že bychom vyhráli vždyť Brno je úžasná kulturní metropole! Naše město mohlo být konečně na celoevropském podiu. Lidé z kultury o to nesmírně stáli, ale byli zklamáni. Bohužel, nenašlo se dost hlasů možná, abych se příliš nezviditelnil Je to jedna z největších bolestí politiky místo, aby se přemýšlelo věcně, preferuje se boj mezi politickými stranami. Točíme se pak v kruhu a ničeho za branami města nedosáhneme. Naopak projekt s jídlem pro bezdomovce vyšel... Tam nešlo o žádné velké peníze, ani prestiž, jen o pomoc potřebným. Také se o něm nikde nehlasovalo. Je to o lidské solidaritě a ta naštěstí funguje bez ohledu na politiku. Mám radost, že se nám to v Brně podařilo. Je tento projekt již v cílové podobě, nebo máte nějaké další plány? V současné době je do projektu zapojeno 13 restaurací a 1 pekárna. Každý den se tak na dvou místech vydává cca 70 jídel. Mám představu, že finální stav by mohl být cca 200 jídel denně to by bylo optimální. Pozitivní na celé věci je, 4 Magazín KDU-ČSL vydaný k volebám do zastupitelstev obcí 2010

že se tímto způsobem nejen pomůže potřebným, ale využije se jídlo, které by jinak muselo být vyhozeno. Do vašeho náměstkovského resortu patří i školství. Za poslední rok jste se hodně angažoval proti drogám a gamblerství u žáků. Kde vidíte cestu? Věci se nemění mávnutím kouzelného proutku. Jediná účinná cesta je v prevenci. Je to o podpoře rodin, práci s lidmi, kteří musí mít nějaký cíl a ne jen žít ze dne na den. Drogy a gamblerství už jsou jen následkem těchto problémů. Každopádně je třeba začít zásadně omezovat vše, co toto zlo podporuje. Zjistili jsme, že v problémové zóně Brna tzv. brněnském Bronxu mají dobré povědomí o drogách již děti od 12 let. Mnoho jich již drogu vyzkoušelo a všechny vědí, kde se dá obstarat a za kolik. Problém heren pak není jen v gamblerství, ale také v tom, že to jsou místa, kde se dá koupit droga. To je třeba tvrdě potírat. Od doby, co jsem ve funkci, pracuje integrační skupina, která odvedla užitečnou práci. Došlo k většímu propojení neziskovek, odborů Magistrátu, zástupců MČ, ale i romských organizací. Výsledkem je, že jsme např. podrobně zmapovali příčiny neplatičství a začali v Brně postupovat jednotně, abychom problém eliminovali. Podobný plán máme i u gamblerství a drog. Říká o sobě: Můj volný čas, to je opravdová vzácnost. Pokud už vyšetřím pár minut, jsem nejraději sám a vyhledávám nějakou fyzickou činnost. Miluji práci na zahradě a musím říct, že Karel Čapek měl pravdu, když v Zahradníkově roku psal, že čím je člověk starší, tím má bližší vztah k půdě. Skutečně to platí ve dvaceti by mne ani nenapadlo, ztrácet čas v zahradě. Příroda vůbec dokáže člověka dobíjet a pobyt v ní je pro mne vždy velikou relaxací... Hned potom miluji četbu beletrie. Bohužel tento luxus si dopřávám jen párkrát v roce na dovolené. Bezpečné přechody pro všechny! Je to jen pár týdnů, co se v Brně stala vážná nehoda. Ve Fryčajově ulici v Obřanech srazil řidič Avie dvě malé děti. Pětiletá dívenka skončila s vážným zraněním v nemocnici, stejně starého chlapce lékaři po ošetření propustili domů. Podle lidí, kteří v okolí bydlí, jsou nehody v tom místě docela obvyklé. Řidiči tam údajně často překračují povolenou rychlost. Bohužel, na mnoha místech v Brně je situace obdobná. Ačkoliv radnice pořizují měřiče rychlostí, tato opatření Hazard ovládl Brno, to hlásají téměř všechna média. Současná situace je neudržitelná a město má jen malé kompetence, jak proti tomu zakročit. Je potřeba více tlačit na stát. Nejvíce mi vadí, že se k hráčské vášni dostávají už malé děti. To musí skončit říká Daniel Rychnovský, 1. náměstek primátora města Brna. Zatím v Brně vládne alespoň vyhláška, která zakazuje provoz hracích automatů od sedmi hodin ráno do dvou odpoledne. A už loni na konci roku začala platit úprava vyhlášky o stometrovém okruhu od škol a zdravotnických zařízení. V této zóně se nesmí nové herny povolovat. Nejzásadnější změna se týká rozšíření počtu ulic, ve kterých se zřizování heren zakazuje. Hlavně jde o části města, kde žijí sociálně slabší lidé. Tedy například Cejl, Francouzská, Bratislavská, Körnerova, Milady Horákové nebo Hybešova a Křídlovická. V Králově Přijde kostra k lékaři, zaklepe a doktor řekne: Dále. Kostra vejde dovnitř, doktor se otočí a říká: No vy jdete brzo!!! jo, ten je dobrej... jsou stále nedostatečná. Je potřeba zmapovat všechna tato nebezpečná místa v našem městě a finančně podpořit veškerá možná opatření. Není možné, aby nebezpečná situace přetrvávala řekl Daniel Rychnovský. Dodal, že je potřeba přechody osvětlit a pořídit zpomalovací pásy tam, kde to situace dovolí. Do boje chce povolat i dobrovolníky z řad seniorů, kteří by mohli vypomoci zajištěním bezpečného přecházení dětí v nejfrekventovanějších časech. V Anglii udělali s touto Poli je to např. celá radiála Lidická Štefánikova Palackého dodává Rychnovský. Hazard se stává celospolečenským problémem a má obrovské následky. Největší problém vidím v tom, že v automatech končí mnohdy veškeré rodinné úspory, v některých případech tam padnou i sociální dávky a hráčská závislost nejen rozvrací rodiny, ale často končí kriminálním činem, říká Vít Beran, kandidát na starostu městské části Brno-Žebětín. V současné době ale zákon o loteriích umožňuje městům regulovat jen klasické automaty. Videoloterijní terminály kvůli legislativní mezeře pomíjí. Změnu by Brnu mohla přinést kompetenční žaloba. Tu podali radní na ministerstvo financí. Já doufám, že uspějeme. V dokumentu říkáme, že do službou, která běží již deset let, velmi dobrou zkušenost, dodal Daniel Rychnovský. Problém není jen v Obřanech, obdobné je to např. když chcete přejít Hudcovu ulici v městské části Medlánky. V Židenicích jsem proto již jako starosta prosadil v určitých místech maximální rychlost 30 km/hod., řekl Josef Veselý, předseda brněnské dopravní komise. Hazard do města nepatří! Musí pryč! Kompetence města musí být větší. definice výherního hracího přístroje spadají i terminály. Takže nevidím důvod, proč bychom nemohli postupovat stejně, jako v případě klasických automatů dodává Rychnovský. K celému ještě doplnil, že herny musí důkladněji kontrolovat městská policie a dohlížet na to, aby tam nehráli nezletilí. Kandidát na primátora města Brna www.kduprobrno.cz www.facebook.com/ilovebrno.cz 5

Bc. Antonín Crha: Brno? Více spokojených rodin! Místostarosta městské části Brno-Bohunice v minulém období podpořil přestavbu staré kotelny na novou mateřskou školu a vybudování 415 nových parkovacích míst. Zasloužil se o opravu více než 1300m 2 starých chodníků, pěti schodišť a sedmi bezbariérových přechodů. Rozkvětu se díky i jeho péči dočkaly též další školky v městské části a jeho snaha rozhodně není u konce. Do dalšího období má mnoho plánů a rozhodně v nich nezapomíná na rodiny s dětmi. Je podle Vás město Brno přátelské k rodině? Myslím si, že město Brno je na dobré cestě a že se opravdu snaží. Svědčí o tom i úspěch v soutěži s názvem Obec přátelská rodině. V porovnání s jinými městy ČR si Brno vede skutečně skvěle a je takovou vlajkovou lodí prorodinné politiky. Ale k tomu, aby péče o rodiny byla jako třeba v sousedním Rakousku či Německu, máme ještě přecejen dlouhou cestu. Stále je co zlepšovat. Jak např. vidíte situaci s dětskými hřišti? Dětská hřiště postupně vybavujeme novými herními prvky. Ty jsou již z přírodních materiálů, převážně ze dřeva. Myslím si, že vůbec nevadí, když kolem opravených hřišť postavíme i nízké plůtky. Bohunické maminky mne totiž přesvědčily, že je to velká výhoda především pro děti a jejich bezpečí. V mnoha částech města nám ale chybí hřiště pro větší děti a mládež. Zde bych viděl jisté řešení ve zpřístupnění stávajících školních hřišť aktivitám veřejnosti. Vždyť v odpoledních hodinách jsou velmi často nevyužívaná a prázdná. Brno = město přátelské k rodině 1. Podpora preventivních programů upevňujících rodinné vazby kurzy přípravy na manželství, vzdělávání budoucích rodičů, programy pro rodiče s dětmi a prarodiče s vnoučaty. 2. Obnovení konkurenceschopnosti rodičů po mateřské dovolené na trhu práce, podpora pracovních příležitostí na zkrácený úvazek. 3. Zajištění dostatečného počtu míst pro děti v mateřských školách. 4. Rozšíření sítě Family pointů, spolupráce s centry pro rodinu, mateřskými centry, kluby maminek, středisky volného času a dalšími prorodinnými organizacemi. 5. Účinné informování Brňanů o všech prorodinných aktivitách. 6. Budování úcty a pozitivního pohledu na stáří a nezastupitelnost role prarodičů v rodině. 7. Rozšíření slev pro rodiny s dětmi v rámci našeho projektu Rodinné pasy m.j. pro držitele rodinných pasů budeme prosazovat slevy na šalinkartu a na vstupné v organizacích města Brna. 8. Podpora projektu Senior pas systém slev pro seniory. 9. Zpřístupnění školních hřišť i k aktivitám veřejnosti. Podpora budování a rekonstrukcí dětských hřišť, vycházkových zón a oplocení psích výběhů. 10. Rozšíření bezbariérových přechodů pro rodiče s kočárky a vozíčkáře. Protože máme děti ve věku, kdy zakládají rodinu a vlastní domácnost, tedy vím, že největším problémem, který řeší, je, kde budou bydlet. Město Brno musí mladým rodinám pomoci výstavbou startovacích malometrážních bytů s omezenou délkou nájemního vztahu, aby měly možnost někde začít. Říká o sobě Práce místostarosty, kterou v Bohunicích dělám, mě baví. Je to každodenní kontakt s lidmi, při kterém mám pocit, že dělám něco užitečného a potřebného. Nejraději ze všeho pracuji s dětmi. Jsou bezprostřední, upřímné a milé. Pravda, někdy je to časově náročnější. Například vítání občánků zabere velkou část soboty, ale pohled na šťastné rodiče a prarodiče stojí zato. Když vyšetřím nějaký ten čas, rád si zajdu s přáteli zahrát basketbal nebo nohejbal a jednou měsíčně jdeme se starou partou z dětství na pivo. Víkendy mám volné jen málokdy. Pokud mi je nezaplní práce, zaplní je naše společné aktivity s mojí ženou Jitkou. Pořádáme programy pro rodiny, na kterých také přednášíme právě na téma partnerství a rodičovství. Naše tři děti už nás tolik nepotřebují. Nejstarší syn se vloni na podzim oženil, dcera studuje v Praze. I nejmladší syn už má své zájmy a program, a tak máme trochu volnější ruce. Mezi moje největší záliby patří sběratelství, zejména historických materiálů o Bohunicích a starých žehliček. Vlastním asi vůbec největší sbírku starých bohunických pohlednic v ČR. Jaké jsou v Brně programy pro rodiče s dětmi? A jsou využívány? V Brně existuje Centrum pro rodinu a sociální péči a také síť mateřských a poradenských center. Nově u nás působí i několik Family pointů. Všechna tato zařízení dokáží rodinám poskytnout mnoho cenných informací o problematice, kterou řeší. Zmínil jste síť Family pointů jakou vidíte odezvu, jsou využívány? Řeší i dotazy a problémy rodin? Zcela určitě. Je to jistá novinka v poradenské službě pro rodiny, která v Brně funguje něco přes rok. Vím, že tato místa jsou hojně navštěvovaná a zejména centrála na Josefské ulici pracuje na plné obrátky. Rodiny tu mohou najít nejen zázemí přebalovací a hrací kout pro děti, ale především se tu mohou dozvědět mnoho potřebných informací a navázat užitečné kontakty. Problém dnešních mladých lidí bydlení. Jaká pomoc se tady nabízí? Bc. Antonín Crha (49), ženatý, s manželkou Jitkou má tři děti. Pracuje jako místostarosta městské části Brno-Bohunice a je místopředsedou KDU-ČSL Brno-město.

Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.: Nejúčinnější a nejlevnější prevencí je dobrá výchova v rodině a ve škole Brněnský rodák pracuje jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se dějinami raného novověku, církevními dějinami, řády a dějinami kultury. Praktické poznání svým studentům zprostředkovává jako organizátor a vedoucí dějepisných exkurzí. Odborně publikuje u nás i v zahraničí, dlouhodobě se věnuje knižní, přednáškové a rozhlasové popularizaci historie. Důvěrně poznal také středoškolské prostředí deset let působil jako učitel dějepisu a zeměpisu na Soukromém gymnáziu Pavla Křížkovského s uměleckou profilací. Zkušenosti v komunální politice nasbíral v ZMČ Brno-Sever, kde zasedá od roku 1998. Do Zastupitelstva města Brna kandiduje v podzimních volbách s číslem tři. Jaká jsou slabá místa dnešního brněnského školství? Problémů je celá řada: počínaje podmínkami, ve kterých se výchovně vzdělávací proces odehrává a které zdaleka ne vždy jsou ideální. Sem patří i nedostatek prostředků na údržbu školských zařízení, nedostatek míst, aktuálně především v MŠ, rezervy jsou v tzv. inklusivním a speciálním vzdělávání, stále ještě ne zcela dostatečná otevřenost škol v rámci života obce. Alarmující je nárůst sociálně patologických jevů: šikany, gamblerství a agresivity ve školách. A naopak silná? Školství v Brně je určitě na vysoké úrovni. Je dobré si uvědomit například to, jak široká škála různých škol v našem městě existuje máme tu školy se sportovním, jazykovým i uměleckým zaměřením a také školy uplatňující alternativní způsoby výuky. Každý rodič si z této nabídky jistě může vybrat jak způsob vzdělávání svých dětí, tak také zaměření školy, a pokud tápe, může mu pomoci každoroční veletrh ZŠ. Baby boom, stále skloňováno ve všech pádech. Bude dostatek míst ve školkách nebo bude nutné upřednostňovat brněnské děti? Brno = město kvalitního vzdělávání 1. Vybudování nových předškolních i školních zařízení ve velkých rozvojových oblastech. 2. Obnova a modernizace školských objektů. 3. Podpora projektu Bezpečné cesty do školy, ochrana dětí před šikanou, násilím, užíváním návykových látek, gamblerstvím apod. 4. Efektivní a pružná síť mateřských i základních škol, jejich ekonomický provoz, zvýšení naplněnosti ZŠ, ve vhodných případech integrace MŠ a ZŠ. 5. Podpora koncepce tzv. otevřené školy, tj. školy jako centra vzdělanosti, ale také mimoškolních aktivit otevřených žákům, rodičům i dalším, rozšíření nabídky volnočasových a sportovních aktivit. 6. Budování bezbariérových škol. 7. Zkvalitňování výuky cizích jazyků, zahrnutí výuky jazyka do vzdělávacích programů ZŠ a MŠ, zejména prostřednictvím projektu Výuka angličtiny. 8. Různorodost vzdělávací nabídky, podpora školských zařízení s alternativní výukou a inovativními pedagogickými směry. 9. Kooperace ZŠ žáků i učitelů s renomovanými domácími i zahraničními školami. 10. Podpora strategických rozvojových projektů brněnských vysokých škol a vědeckých institucí CEITEC, ICRC. V tuto chvíli by nebylo rozumné budovat jako o závod nové školky, vyjímkou jsou tzv. rozvojové lokality, kde to bude nezbytné. Pokud bude nedostatek míst ve školkách, tak se ale reagovat musí. Řešení vidím v přebudovávání vhodných objektů, navyšování kapacity ve stávajících zařízeních; prostory by mohly nabídnout některé ZŠ, samozřejmě někde na úkor jejich pronajímání neškolním subjektům, což je pro ně zase finančně zajímavější V současné době ale není situace dramatická, vždyť počty míst v brněnských MŠ se za poslední dva roky navýšily o téměř 1500 a to rozhodně není málo. Mělo by město podporovat firemní miniškolky? Ano. Pokud nebude kapacita sítě MŠ stačit, jsem pro podporu miniškolek, komerčního hlídání dětí i mateřských center. Při volbě možné podpory je nutné brát v úvahu, zda se jedná o komerční či nekomerční zařízení. Říká o sobě Volného času bohužel nemám tolik, aby to stačilo na všechny mé zájmy a aktivity, naštěstí mám zálibu i ve svém povolání. Historie mě bavila odmalička, fascinovaly mě mnohé vynikající osobnosti, nejvíce Karel IV. Prioritou, největší radostí i starostí, je mi rodina. Jak děti postupně vyrůstají, vracím se s nimi k některým svým odloženým koníčkům a zálibám. Vždy jsem měl blízko ke sportu téměř všeho druhu, nejbližší je mi fotbal, cyklistika, běh či lyžování. Velkou láskou pro mě bylo a je cestování. Hlavně dříve jsem se věnoval průvodcovské činnosti. Odvedl jsem desítky domácích i zahraničních zájezdů, v rámci mého pedagogického působení je to další poměrně dlouhá řada exkurzí, výletů, škol v přírodě apod. Na celostátní soutěži průvodců v rámci veletrhu GO a Regiontour jsem roku 2001 obsadil 1. místo a získal titul TOP Guide. Dosud jsem navštívil většinu z přístupných hradů, zámků a klášterů v ČR. Procestoval jsem většinu států západní Evropy, Pobaltské republiky a celkem šestkrát jsem navštívil Izrael. Baví mě také modelování, rád si přečtu dobrou knihu nebo zhlédnu pěkný film. Balzámem na duši je mi pobyt v přírodě či poslech hudby vedle klasické hudby je mým favoritem Karel Gott. Mgr. Jiří Mihola, Ph.D: (38), je ženatý a s manželkou Ivou má dva syny. Pracuje jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty MU v Brně, je 1. místopředsedou KDU-ČSL Brno-město a zastupitelem MČ Brno-Sever.

Kandidáti do zastupitelstva města B 1 MUDr. Daniel Rychnovský 1. náměstek primátora města Brna 53 let, Jehnice, KDU-ČSL 2 Bc. Antonín Crha místostarosta MČ, 49 let, Bohunice, KDU-ČSL 3 Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. vysokoškolský učitel, 38 let, Brno-Sever, KDU-ČSL 4 Ing. Vít Beran starosta MČ, 43 let, Žebětín, KDU-ČSL 5 6 7 8 Mgr. Jaroslav Suchý ředitel jazykové školy, 39 let, Kohoutovice, KDU-ČSL Mgr. Jitka Ivičičová právnička, 29 let Vinohrady, KDU-ČSL Ing. Klára Liptáková daňová poradkyně, 40 let, Maloměřice a Obřany, KDU-ČSL Ing. Josef Veselý dopravní specialista, 50 let, Židenice, KDU-ČSL 9 10 11 12 Ing. Jan Holík technik, 65 let, Řečkovice, KDU-ČSL Ing. Miroslav Dvořák CSc. technický poradce, 63 let, Královo Pole, KDU-ČSL Ing. Petr Hladký ekonom, 30 let, Líšeň, KDU-ČSL Ing. Petr Doležal informatik, bytový správce, 47 let Židenice, KDU-ČSL to jsou přece naši kandidáti!

rna Co to je za hlavy? 13 14 15 16 Jan Ševčík ekonom, 31 let, Komín, KDU-ČSL Maria Novotná malířka, ilustrátorka, 45 let, Bohunice, KDU-ČSL Mgr. Jiří Dvořáček místostarosta MČ, 40let, Starý Lískovec,KDU-ČSL Ing. Jiří Navrátil starosta MČ, 70 let, Slatina, KDU-ČSL 17 18 MASKOT Šimon Ryšavý nakladatel, 53 let, Židenice, KDU-ČSL PhDr. Petr Hruška ředitel VOŠ, 48 let, Kohoutovice, KDU-ČSL Lída autobus, 41 let, najdete ji v celém Brně, KDU-ČSL 19 Jarmila Ambrožová, ekonom, 58 let, Židenice, KDU-ČSL 20 Mgr. Filip Leder, advokát, 36 let, Žabovřesky, KDU-ČSL 21 Ing. Martin Kyselák, projektant kom. technologií, 29 let, Kohoutovice, KDU-ČSL 22 Ing. Bohumil Bílek, stavební inženýr, 62 let, Masarykova čtvrť, KDU-ČSL 23 Miroslav Klimeš, technik, 43 let, Bystrc, KDU-ČSL 24 Michal Hrazdíra, ředitel stavební firmy, 32 let, Líšeň, KDU-ČSL 25 Ing. František Dohnálek, podnikatel, 52 let, Černovice, KDU-ČSL 26 Jaroslav Suchý, jednatel stavební splečnosti, 63 let, Kohoutovice, KDU-ČSL 27 Bc. Michal Simandl, odborný referent, 37 let, Židenice, KDU-ČSL 28 Ing. Vladimír Benada, elektroinženýr, 52 let, Černovice, KDU-ČSL 29 Petr Šťasta, vedoucí expedice, 62 let, Černovice, KDU-ČSL 30 Ing. Antonín König, důchodce, 64 let, Bystrc, KDU-ČSL 31 Helena Koudelková, středoškolská učitelka, 61 let, Bosonohy, bez pol. příslušnosti 32 MUDr. Pavla Benešová, zubní lékařka, 56 let, Židenice, KDU-ČSL 33 Augustin Dobeš, hudebník a pedagog, 48 let, Medlánky, KDU-ČSL 34 Karel Potáček, operátor a programátor, 37 let, Brno-jih, KDU-ČSL 35 Jiří Prchal, ekonom, 37 let, Řečkovice, KDU-ČSL 36 MUDr. Vojtěch Weinberger, dětský kardiolog, 59 let, Brno-střed, KDU-ČSL 38 JUDr. Michaela Dumbrovská, právnička, 53 let, Staré Brno, KDU-ČSL 39 Ing. Jan Zámečník, obchodní manažer, 25 let, Bystrc, KDU-ČSL 40 Mgr. Ctibor Pelikán, konzultant, 63 let, Brno-střed, KDU-ČSL 41 Jan Šmídek, asistent, 30 let, Starý Lískovec, KDU-ČSL 42 František Novotný, student VUT, 19 let, Bohunice, KDU-ČSL 43 Ing. Ivo Hošek podnikatel, 58 let, Nový Lískovec, KDU-ČSL 44 Oldřich Gardáš, divadelní technik, 44 let, Řečkovice, KDU-ČSL 45 Ing. Vítězslav Janský, autorizovaný inženýr, 55 let, Brno-jih, KDU-ČSL 46 Tomáš Gross, stavební inženýr, 34 let, Maloměřice a Obřany, KDU-ČSL 47 Jan Zigmund, opravář automatických praček, 58 let, Tuřany, KDU-ČSL 48 David Plešinger, vedoucí sítě prodejen, 35 let, Žebětín, KDU-ČSL 49 Jiří Hasoň, internetový obchodník, 29 let, Černovice, KDU-ČSL 50 Dr. ren. nat. Markéta Munzarová, vědecký pracovník, 36 let, Starý Lískovec, KDU-ČSL 51 Karel Kratochvil, správce budov, 52 let, Královo Pole, KDU-ČSL 52 Petr Hladík, analytik informačních systémů, 26 let, Brno-sever, KDU-ČSL 53 Ing. Zdeněk Kříž, auditor, 39 let, Brno-střed, KDU-ČSL 54 Ing. Aleš Macho, internetový manažer, 34 let, Medlánky, KDU-ČSL 55 Ing. Pavel Wojtek, projektant, 49 let, Brno-střed, bez pol. příslušnosti 37 Ing. Marie Stehlíková, stavební inženýrka, 62 let, Masarykova čvrť, KDU-ČSL

Jiří Zonyga: Dřív jsem hrával za párek a za pivo Rodák z Lanžhota. Původním povoláním dřevorubec, poté řidič kamionu z Břeclavi. Sympatie diváků X Faktoru získal svou přirozeností a laskavým přístupem. Má hlas jako zvon, který mu dopomohl k jeho vysněnému cíli být zpěvákem. V neděli dne 1. června 2008 se stal prvním vítězem pěvecké soutěže X Factor. Jiřího jsme zastihli na zámku v Lysicích, kde vystupoval na multižánrovém festivalu s názvem HRADOLOGIE 2010. Přivítal nás s dobrou náladou, dali jsme si společně pivo a sem tam nás vyrušila nějaká fanynka se žádostí o podpis... Jak se Ti změnil život od roku 2008? Naprosto, změnil se mi hodně. Řekl bych, že to byla otočka o 180 stupňů. V zásadě k lepšímu, protože konečně můžu dělat to, co mě fakt baví a navíc se tím ještě můžu živit. Teda, já jsem muziku dělal celý život, ale prostě bylo to jen za pivo a párek. Je fakt, že teď hraji ve více kapelách a je rozjeto více projektů, no pravdou taky je, že rodinu si moc neužiju... Ale zase, když jsem jezdil s kamiónem, tak jsem taky doma moc nebyl, takže ono to vyjde tak nějak nastejno. Teď se zkouší Robin Hood, pak zpívám různě po koncertech, pak jedu zase na zkoušky, takže je to náročný, ale jsem ve svým živlu. Když to tak vezmu, tak doma jsem jen v neděli... A co Tvoje předešlá profese? Tu už pověsíš navždy na hřebík? No, nikdy neříkej nikdy. Abych řekl pravdu, nerad bych se tam vracel. Je fakt, že té práce už není tolik, co bylo hned po vítězství v soutěži X Faktor, to po mě šahal každý, teď je toho míň, ale doufám, že to ustojím. Takže po kamionu určitě nepokukuju. Máš nabitý pracovní program, odpočal sis letos vůbec, byla nějaká dovolená? Jejda, tak to už je skoro třičtvrtě roku, byl jsem v horách na lyžích. Bohužel letos jsem kromě neděle každý den v divadle, takže na dovolenou jela do Chorvatska pouze manželka s dcerkou. Já asi stihnu až zase tu zimní dovolenou. Žádná volná chvilka se nenajde ani na sport nebo jiného koníčka? Ale tak to ano, spíš bych řekl, že se snažím, než že by to bylo pravidlem. Dřív jsem byl dvakrát týdně na kurtech a s kamarádama hrál tenis. Teď se spíš účastním různých akcí a párkrát se trefím. Co mně chybí, tak to je čas na motorku. Ta chudinka stojí zavřená v garáži u nás v domě. Do Prahy ji vzít nemůžu, nemám na ni parkování, a na ulici ji stát nemůžu nechat. Ale když jsem doma, tak to si to aspoň na hodinku fakt užiju. Co rodina, kdo na Tebe doma čeká? Hlavně moje malá Tamarka, která v létě měla čtyři roky. Pochopitelně manželka, na tu se vždycky moc těším. No a když je čas, tak se vidím s mojí starší dcerou Blankou, kterou mám z prvního manželství. Když to jde, tak jedu za maminkou, která byla na operaci s kloubem, takže je jí už lépe a doufám, že ta rekonvalescence bude rychlá. Malým svátkem je, když se sejdu s bráchou a sestrou. Když se řekne Brno, co si hned představíš? To je jednoduché, jako první je to pivo, pak Kometa a určitě Zbrojovka. No a s Brnem mám spojené mé začátky, takže Kern a Titanic. Pak si taky při slově Brno představím strašně rozkopanou Vídeňskou. A co kamarádi v Brně? Jednoznačně Georgi Enčev, to teda není Brňák, ale mám s ním spojeny mé začátky v kapele. A taky jsem v Brně dost zažil když jsem jezdil přes Brno do učňáku do Slavkova, tak jsme měli v Brně přestupní stanici. A i když jsme nebyli plnoletí, tak jsme chodili ke Katovi na pivo. Rozhodně mám Brno fakt moc rád, navíc to byl takový středobod našich vesnických nákupů. Jednak jsme to měli z Lanžhota blíž do Brna, než třeba do Vídně a tam se navíc dřív nedalo jezdit, takže veškeré věci se kupovali v Břeclavi, nebo v Brně. Třeba takový džíny, když byly z Břeclavi, tak to nic neznamenalo, ale i když byly úplně stejný, ale koupily se v Brně, tak to bylo něco. Dnešní realita, tedy Jiří Zonyga po dvou letech. V čem hraje, zpívá, co dělá? Nejvíc času mi teď zabere muzikál Robin Hood, kde hraji a zpívám Malého Johna. Pak funguji ještě v Johance z Arku, všechno je v divadle Kalich. To jsou takové moje dvě pražské stěžejní záležitosti. No a teď jsme se ještě dali dohromady s lidma z Olympiku a hrstkou dalších, jen tak pro radost do malého projektíku, kde nehrajeme nic nového, ale pouštíme se do těch starých, dobrých, slavných songů. Chceme s tím jezdit po klubech a je to spíš jen tak něco pro radost a pobavení. Prostě, abychom se náhodou nenudili. No a před Vánocemi by měla vyjít nová deska, bude to moje autorská hudba, tak asi osm mých věcí, takový klasický kytarový rock. No a taky dvě skladby od kytaristy Marka Cimbla. Pokud to dobře dopadne, tak je připravovaný duet s Martou Jandovou, který napsal Petr Janda. Teď se finišuje a doufám, že se to zvládne... 10 Magazín KDU-ČSL vydaný k volebám do zastupitelstev obcí 2010

Masarykův okruh nemůžeme nechat padnout! V polovině září se bohužel potvrdila špatná zpráva, kterou avizovalo vedení okruhu v začátku sezóny: Kvůli ekonomickým potížím rušíme podniky mistrovství světa. Masarykův okruh tak ruší téměř všechny významné akce, které dosud pořádal. Už se nepojede mistrovství světa FIA Grand Tourismo a Mistrovství světa velkých vozů lidé v Brně uvidí příští rok naposledy. Vedení Automotodromu tento krok odůvodnilo tím, že stát aktivity nijak nepodporuje. Je to ostuda, pro Brno je to citlivá záležitost. Bohužel se to odrazí na všech. Z akcí netěží jen hotely a obchody, redukce akcí postihne celou oblast cestovního ruchu, řekl k situaci radní města Brna Jaroslav Suchý. Je velmi smutné pozorovat, jak stát přerozděluje peníze. Na lyžařský šampionát v Liberci poslal obrovskou sumu, prodělal miliony a nic se neděje. Na brněnský okruh nedá ani korunu... dodal Suchý. Obdobně vidí situaci Daniel Rychnovský: Město dává do okruhu ročně deset miliónů korun, kraj dalších šest. Je potřeba se za Automotodrom rozhodně postavit a společně s jeho vedením začít se státem jednat. Nemůžeme je v této situaci ponechat a dívat se, jak jde brněnský okruh ke dnu. Pokud nějaká věc skončí, je vždycky velmi těžké křísit ji znovu k životu. Automotodrom loni skončil hospodaření s rekordní třiadvacetimilionovou ztrátou. Stát na akce okruhu už dva roky nepřispívá. Projekt: Již sedm měsíců běží internetový magazín I Love Brno. Cílem projektu je poskytovat pod autorskými články čtenářům a obyvatelům Brna otevřenou diskusní platformu pro vyjádření svých názorů na aktuální veřejné brněnské dění. K tomu slouží internetová adresa www.ilovebrno.cz a facebooková stránka www.facebook. com/ilovebrno.cz. Nechceme konkurovat zpravodajským a informačním webům o Brně, ale poskytovat unikátní a přehledný prostor pro diskusi všech obyvatel, kterým není osud města lhostejný a chtějí jej pozitivně měnit, říká redaktor Michael Hamšík. Dále dodal, že bude podle něj ideální stav, až se skrze I Love Brno budou virtuálně setkávat jak běžní občané, tak zodpovědné osoby veřejného života. Za dobu fungování od března 2010 již vyšly přes tři desítky článků. Magazín se věnuje různým tématům, například dopravě, kultuře, sportu, sociální problematice, či turismu. Ohlas i diskuzi v poslední době vyvolaly články o úpravě dopravního uzlu Česká, vyhlášce omezující žebrání, či nelehkém životu brněnského cyklisty. Kromě obsáhlého webu sdružuje projekt I Love Brno i rostoucí komunitu facebookových uživatelů, ve svých oblíbených má stránku už bezmála tři tisíce fanoušků. Facebook je pro náš záměr výborný komunikační nástroj, poskytuje jednoduchou a relativně neanonymní formou možnost vyjádřit se velké skupině lidí, vysvětluje Hamšík. Sociální sítě dnes dokáží spojit zábavu i s občanskou angažovaností. Aktivita čtenářů však nezůstává pouze na internetu. Nedávno skončila fotosoutěž, vyhlášená na téma Odvrácená tvář Brna. Skoro padesát soutěžních fotografií zobrazovalo místa, která se lidem nelíbí, připadají jim zanedbaná nebo nedůstojná a chtějí je změnit. Lída je sexy dáma! Lída je nový maskot, kterého můžete denně vidět v brněnských ulicích. Je to elegantní dáma z roku 1969, která pamatuje zlaté sixtees a stále je velmi sexy. Vozí po Brně originální posádku partu Lidovců, jež v čele s Danem Rychnovským Chyť si v brněnských ulicích Lídu, vyfoť se s ní a fotografii odešli do 15. 10. 2010 na adresu bm@brno.kdu.cz. usiluje o obsazení brněnské radnice. Kdo milujete Old-timery, nenechejte si ji ujít, je to krásný model mikrobusu VW T2. Se svým vzduchem chlazeným motorem Boxer, má naprosto originální sound. Soutěž: Vyfoť se s Lídou a proletíš se balónem! Soutěžit může každý! Na vylosovaného výherce čeká let balónem. Více informací na www.kduprobrno.cz Konečně něco pro vozíčkáře a rodiče s kočárky! Dostat se na úřad, do schodů, přejít pohodlně přechod nebo se dostat do školy. Pro zdravého, pohyblivého člověka žádný problém a otázka, pro vozíčkáře nebo rodiče s kočárkem zásadní věc! Na základě takzvaného Generelu bezbariérových tras by to v centru Brna mělo v příštích letech vypadat jinak. Ten posuzuje celkem 154 veřejně přístupných míst jako jsou budovy státní správy, školy, sportoviště, obchody či zdravotnická zařízení. Na 37 % těchto míst se vozíčkáři bez pomoci nedostanou, upozornil předseda brněnské dopravní komise Josef Veselý. Generel také vytvořil deset základních bezbariérových tras, které mají veřejně přístupná místa spojovat. Jenomže ani na nich není pro postižené a hůře pohyblivé upraveno ještě 41 přechodů z 298. Na přestavbu vedoucí k odstranění bariér u zastávek hromadné dopravy čeká ještě patnáct z celkového počtu sedmaosmdesáti. Předpokládáme, že v příštích pěti letech vloží město do bezbariérových úprav osmačtyřicet milionů korun, upozornil Veselý. K uskutečnění byl již udělán první krůček. Zastupitelé schválili dva miliony korun na přípravu projektové dokumentace pro územní a stavební řízení. Ta nám umožní žádat o peníze z dotačních programů ihned po jejich vypsání, uvedl náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský. www.kduprobrno.cz www.facebook.com/ilovebrno.cz 11

Ing. Vít Beran: Kriminalita, hazard, šikana a drogy do zdravého Brna nepatří! Současný starosta městské části Brno Žebětín je ve své pozici již 12 let. Za tu dobu se mu podařilo vybudovat oddílnou kanalizaci v šesti ulicích horní části Žebětína, zrekonstruovat vozovky a chodníky v těchto ulicích, zajistit generální opravu náměstí. Rozšířil také kapacitu mateřské školy o 38 míst a povedla se i její celková rekonstrukce. V současné době se mu podařilo získat stavební povolení a finance na novou základní školu s tělocvičnou v celkové hodnotě 216 mil. Kč, z toho 100 mil. Kč z fondů EU. Má před sebou ještě hodně dalších plánů, mezi ně patří i větší bezpečnost v našem městě. Co považujete v Brně za nebezpečné? Nejsou to jenom nebezpečná místa, nebo lokality. Problém je celospolečenský a začíná již ve školách šikanou, pokračuje gamblerstvím, užíváním drog a s dorůstajícím věkem přechází na závažnější kriminalitu. Chybí rodinné zázemí a výchova k morálním hodnotám a zodpovědnosti. Takže jak chcete situaci řešit? Navýšit počty strážníků, navýšit kontroly, posílit prestiž PČR nebo spíše dát důraz na prevenci? Počty strážníků by měly být vyšší, ale hlavně každý pochůzkář by měl perfektně znát svůj rajón a být lidem nápomocný v jejich problémech a nejenom využívat represivní metody. Co se týče policie ČR, jejich prestiž se hodně odvíjí od zákonů, které určují jejich pravomoci, a ty by se také měly pozměnit. Preventivní programy jsou výborná věc, ale já stále kladu důraz na výchovu v rodinách, která bohužel upadá. Brno = místo bezpečného života 1. Boj proti kriminalitě, hazardu a korupci. 2. Posílení prestiže policie, zefektivnění kontrol. 3. Zkvalitnění práce strážníků městské policie perfektní znalost okrsku a přilehlého okolí, přednost prevence před represí. 4. Zvýšení počtu policistů v rizikových oblastech. 5. Zmapování nebezpečných míst v dopravě místa častých nehod, překračování povolené rychlosti, frekventované přechody. Zajištění jejich nasvětlení a zkvalitnění účelnosti dopravního značení. 6. Navýšení počtu parkovacích míst zřizování šikmých parkovacích stání, budování parkovacích domů, navýšení počtu parkovacích míst u nové zástavby. 7. Podpora programů prevence kriminality, besedy na školách za účasti policie a odborníků. Větší spolupráce s občany v boji s negativními jevy ve městě. 8. Rozvíjení projektu Pomoc obětem domácího násilí. 9. Podpora Sborů dobrovolných hasičů, zvyšování jejich využití v Integrovaném záchranném systému, podpora odbornosti a soutěží mladých. 10. Zajištění častějšího úklidu ulic, podpora spolupráce městských částí, Brněnských komunikací. Údržba a obnova veřejných prostranství. Domácí násilí myslíte si, že dnešní policista ví, jak postupovat? Ví, co má dělat soused, který vše slyší, ale bojí se do situace zasáhnout...? Myslím, že strážníci i policisté jsou na tyto situace proškolováni, ale největší problém je dozvědět se o těchto případech a zde je nezbytná spolupráce s nejbližším okolím, protože samotná oběť má většinou strach něco říci, nebo přijít na policii. Veřejnost by se měla více dozvědět, jak v takových případech postupovat, jednak formou přednášek, jednak informací v médiích. Posílil byste práci policistů v civilu? Určitě ano. Uniforma mnohdy pachatele sice odradí, ale jenom na krátkou dobu. A hlavně, před uniformou pachatelé rychle utečou, ale za rohem pokračují ve své činnosti Dítě napadeno psem počty těchto incidentů jdou ročně ke stovkám, jak lze těmto situacím předejít? Zvláště u bojových plemen bych určitě zavedl psychotesty pro majitele, kteří tato plemena vlastní a dále od útlého věku dětí jim zdůrazňovat, aby si nehrály s cizími psy, protože ti je neznají a cítí určité nebezpečí. Strážníci by u těchto plemen měli kontrolovat také náhubky na volném prostranství, aby se předcházelo těmto případům napadení lidí. Dopravní nehody v Brně. Ani tady čísla nechtějí klesat. Co je v systému špatně? Je důležité zmapovat nebezpečná místa v dopravě, úseky častých dopravních nehod, překračování rychlosti, frekventované přechody; zajistit jejich nasvětlení a zkvalitnit účelnost dopravního značení. Také zajistit častější kontrolu řidičů, zejména tam, kde je to opravdu účelné a má to preventivní dopad na neukázněné řidiče. Individuální doprava ve městě Brně za poslední roky velmi narostla, přetížené vozovky nestačí ve špičkách pojmout nápor vozidel a řidiči jezdí agresivněji i méně ohleduplně. Říká o sobě I po létech zůstávám věrný svému povolání zahradního inženýra a mou největší zálibou je práce na zahradě všeho druhu. Pokud mám chvilku navíc, radím a pomáhám svým přátelům a známým i na jejich zahradách. Další mou zálibou jsou vycházky do blízkého lesa (kde jsem prožil celé své dětství), hlavně pokud rostou houby, nebo si rád vyjedu na kole do Podkomorských lesů. V zimním období rád lyžuji, a jestliže je v okolí Žebětína sníh, jezdím i na běžkách. Mou snahou je co nejvíce času strávit s rodinou, hlavně na dovolených, v zimě na horách a v létě poznáváme krásy naší přírody i kulturní památky a někdy také strávíme dovolenou u moře. Ing. Vít BERAN (43), ženatý, s manželkou Marií má dvě děti. Pracuje jako starosta městské části Brno-Žebětín, je členem KDU-ČSL Brno-město.

Mgr. Jaroslav Suchý: Sport zdravá volba pro Brno Ředitel a jednatel soukromé jazykové školy A SCHOOL v Brně, působí na pedagogické fakultě MU, je členem Rady města Brna, sportovec tělem i duší (mistr ČR a vítěz Českého poháru v krasobruslení za rok 1994). Za Brno kope již bezmála 8 let, přispěl ke vzniku jízd městem na in line bruslích a k dotažení žádosti o dotaci na vybudování dvou in linových drah ke zdárnému konci. Jeho sportovní plány pro všechny Brňáky ale rozhodně nekončí! Je podle Vás Brno, městem sportu? Určitě ano. Bohužel zázemí je bídné. Například bývalý fotbalový stadion Zbrojovky se rozpadá. Bazén za Lužánkami nefunguje... Zázemí může určitě být lepší. Případná rekonstrukce fotbalového stadionu za Lužánkami je otázkou více volebních období a spolupráce politických reprezentací města, kraje, státu, EU (mám na mysli dotace) a soukromého sektoru. U bazénu za Lužánkami je úspěch, že se jej městu Brnu podařilo získat. Patří mu však teprve krátce a rekonstrukce čeká na zastupitele, které si Brňané zvolí v říjnu. Masarykův okruh ruší většinu velkých akcí. Kvůli ztrátě! Pro město je to velká a citelná rána. Nemělo by město podat vstřícnou ruku? Investuje sice 10 mil ročně, ale není to málo na tak důležitou a turisticky zajímavou akci? 10 milionů korun ročně je v porovnání s podporou jiných sportů velmi vysoká částka. Připouštím, že ztráta vyčíslená v tisku (23 mil. Kč) by mohla být pro město Brno překonatelný problém, pokud bychom v rozpočtu našli rezervu. Nabízí se ale hned několik otázek. Především, co by z toho měli Brňané? Za jakých podmínek by mělo město Brno o případném krytí ztráty jednat? Může dojít k situaci, že federace motoristického sportu začnou poplatky za pořadatelství velkých cen Brno = město sportu a zábavy pro všechny 1. Budování cyklostezek, cyklotras a ploch vhodných pro bruslaře a cyklisty v návaznosti na stávající síť. 2. Zajištění důstojného zázemí pro vrcholové sporty ve městě Brně. 3. Dotační podpora mládežnického, výkonnostního i vrcholového sportu, včetně podpory talentované mládeže. 4. Podpora konání významných sportovních akcí ve městě Brně. 5. Přestavba plaveckého stadionu za Lužánkami na aquapark. 6. Podpora organizací nabízejících volnočasové aktivity pro děti a mládež, vč. jejich konkrétních projektů skauti, turistické a vodácké oddíly, apod. 7. Vyhrazení málo využívaných komunikací pro bruslaře, cyklisty a další sportovce. A to v méně frekventovaných časech o víkendech. 8. Budování nových a rekonstrukce stávajících dětských hřišť a sportovišť. Rekonstrukce a vybavení školních hřišť a jejich zpřístupnění veřejnosti v odpoledních hodinách. 9. Vybudování závodní in-linové dráhy s možností využití k bruslení v zimním období. 10. Rozšíření sportovní infrastruktury, podpora výstavby víceúčelové haly a fotbalového stadionu. zlevňovat? To vše je ale na osobní jednání se zástupci okruhu. Pokud uspěji ve volbách a dostanu-li na starost sport, budu takové jednání iniciovat, včetně případné diskuse o státní podpoře. Jsem totiž přesvědčen, že by okruh měl mít ambici pořádat i závod Formule 1. Kromě toho je Velká cena seriál mistrovství světa. Je nutné, aby se Ministerstvo školství zamyslelo nad tím, jak rozděluje peníze. Pokud vím, za MS v Liberci utratilo cca miliardu korun. Proto bych považoval pravidelný příspěvek brněnskému okruhu na mistrovství světa v Brně ve výši 25 mil. Kč ročně za férový. V Brně není žádná závodní inlinová dráha, proč? Obliba in-linového sportu je relativně mladý fenomén. Kvalitních závodních okruhů je celorepublikově jako šafránu. Snad díky dotacím vybudujeme ovál na Riviéře a při Základní škole Pavlovská. Šance je, myslím, obrovská. Říká o sobě Jako bývalý krasobruslař mám stále blízko ke sportu. V poslední době jsem vyměnil ocelové nože za kolečkové, na těch občas i závodím. Jinak se rád projedu i na kole a ve volných chvílích rés publica. Můj volný čas ale nejraději trávím s celou rodinou synem Jarečkem a manželkou Hankou. Pokud jsem zrovna doma a zapneme televizi, rád sleduji seriál... Formule 1. Osobně také rád řídím formuli ovšem formuli kočár, kterou pilotuje náš téměř roční syn. Je pravdou, že práce je mi koníčkem jazyková škola A SCHOOL je takové moje dítě. Takže mohu říct, že angličtina je mé hobby i zdroj obživy. Mgr. Jaroslav SUCHÝ (39), ženatý, se svou ženou Hankou má syna Jarka. Pracuje jako ředitel a jednatel soukromé jazykové školy v Brně, působí na Pedagogické fakultě MU, je členem Rady města Brna a místopředsedou KDU-ČSL Brno-město.

Představení kandidátů Mgr. Jitka Ivičičová: Dostupné bydlení to je to, co Brno potřebuje! Mladá právnička, která pracuje v mezinárodní advokátní kanceláři a má osobní zkušenosti i s prací ve veřejné správě jako právnička úřadu městské části. V následujícím volebním období by chtěla prosadit zlepšení situace v oblasti bydlení. Téměř každá mladá rodina má problém s bydlením. Na úvěr nedosáhne každý. Dá se jim nějak pomoci? Žádosti o byt na městských částech často leží několik let, protože byty se uvolňují spíše výjimečně. Prakticky se dá říci, že pokud mladý člověk o obecní byt požádá ve chvíli, kdy zakládá rodinu a vlastní bydlení skutečně potřebuje, je už pozdě. Možnost, jak odlehčit tomuto přetlaku vidím ve výstavbě nových obytných či víceúčelových budov, především v lokalitách tzv. brownfields opuštěné výrobní areály apod. Nemalou roli zde samozřejmě hraje využívání příležitostí získat podporu ze Státního fondu rozvoje bydlení, popř. dotace z jiných zdrojů. Myslíte si, že je ze strany městských částí dobrý dohled nad obsazováním obecních bytů? Máte nějaký recept? Kšeftování s obecními byty je věc, která mě dokáže opravdu naštvat. Vlivem deregulace nájemného již sice černý trh nekvete tolik jako před několika lety, přesto jde i nadále o hlavní překážku toho, aby se byty uvolňovaly a městské části je mohly poskytovat potřebným. A recept? Důkladné prověřování podezřelých výměn a mravenčí práce úředníků přímo v terénu. Na tomto místě musím ocenit svou někdejší kolegyni, která by svým instinktem a vytrvalostí mohla konkurovat poručíku Columbovi. Brno = místo příjemné k životu 1. Výstavba startovacích bytů pro mladé rodiny. 2. Zavedení účinných opatření proti neplatičům v obecních bytech. 3. Zateplování a revitalizace obecních bytových domů tak, aby se vybrané nájemné vracelo adresně zpět. 4. Větší dohled nad obsazováním obecních bytů. 5. Přestavba studentské ubytovny v Brně-Kohoutovicích na chráněné bydlení a zařízení pro seniory. 6. Pokračování v privatizaci městských bytů s maximální vstřícností vůči stávajícím nájemníkům. 7. Vytváření příznivého prostředí pro život v sídlištích, včetně regenerace hřišť, chodníků, zeleně. 8. Zlepšení informovanosti občanů v oblasti bydlení, zejména o možnostech řešení bytové situace, o podmínkách získání příspěvku na bydlení, o plánu revitalizace apod. 9. Zabránění dalšímu zahušťování brněnských sídlišť s vysokou koncentrací obyvatel. 10. Podpora regenerace a rekultivace opuštěných průmyslových areálů a jiných zpustlých objektů (tzv. brownfields) uvnitř města pro potřeby bydlení a občanské vybavenosti či služeb, což vytvoří nové pracovní příležitosti a možnosti využití evropských dotačních titulů. Doporučujete pokračování privatizace městských bytů? Protože žiji odmalička v paneláku na Vinohradech, nemohu nevidět výrazný rozdíl v přístupu lidí k tomu, co je cizí a k tomu, co jim patří. V privatizovaných domech se lidé mnohem více starají a vandalismus se zde nepřechází bez povšimnutí. Podmínkou je samozřejmě uvážlivý výběr domů k privatizaci za rozumné rozhodně nepovažuji např. prodej domů na lukrativních místech v samotném srdci města. V městské kase chybí peníze od neplatičů v obecních bytech. Co s tím? Tento problém má několik rovin. Navíc je většina obecních bytů spravována městskými částmi, takže zde panují rozdílné podmínky a přístupy. Jednak považuji za nutné komunikovat. Dát neplatičům co nejdříve upomínkou najevo, že dluh není nepovšimnut a že obec využije svá zákonná práva. Současně je potřeba poskytnout neplatiči informace ohledně možnosti řešení situace, popř. umožnit výměnu bytu za menší. Pokud ze strany neplatiče chybí dobrá vůle, musí po tříměsíčním dlužném nájemném následovat nekompromisně výpověď. Jaký je Váš postoj k dalšímu zahušťování sídlištní zástavby? Nesouhlasím s trendem stavět v těsné blízkosti stávajících sídlišť novou zástavbu, případně ve stávajících panelových domech vytvářet sklepní byty a jiné přílepky. Zvýšení koncentrace obyvatel bez dostatečné kapacity dopravních komunikací, parkovacích ploch, psích výběhů apod. je slepá ulička a rozhodně neposlouží obyvatelům dané lokality (stávajícím ani nově příchozím). Každé sídliště potřebuje dýchat. Infrastruktura, služby, zeleň a rekreační zóny sídlištím dlouho chyběly, rozvíjely se pozvolna a někde jsou stále nedostatečné. Moji podporu má rozvoj sídlišť a zlepšení života v nich. Říká o sobě Volných chvilek bych hledala jako šafránu. Protože jsme s manželem zatím sami, skutečně s chutí si užívám roli několikanásobné tety. Ráda také jezdím navštěvovat starší příbuzné a přátele. Čas strávený s nimi je vzácný, neopakovatelný a nezapomenutelný. Ještě teď jsem plná dojmů z návštěvy u třiadevadesátileté tety v Chebu začátkem července. Obě jsme věděly, že se zřejmě vidíme naposledy. Úcta a obdiv, dojetí, soucit, bolest i radost, naděje to ve mě zůstalo. Zemřela před pár dny... 14 Magazín KDU-ČSL vydaný k volebám do zastupitelstev obcí 2010

Ing. Klára Liptáková: Ani financování nesmí postrádat selský rozum Je ekonomkou, daňovou poradkyní. Mezi financemi a čísly se pohybuje již řadu let. Je zastupitelkou a předsedkyní finančního výboru v Maloměřicích a Obřanech. Tam také v těchto komunálních volbách kandiduje na starostku. Svoje zkušenosti by mohla vnést i do vedení města Brna. Bude klást důraz na to, aby město využilo všechny možnosti čerpání prostředků z fondů EU a rozumně, úsporně hospodařilo. Myslíte si, že z prostředků z fondů EU čerpalo město Brno málo financí? Od roku 2007 Brno vstoupilo do projektů s konečným čerpáním 431,5 mil. Kč, což je oproti všem subjektům v ČR 0,16 %. Sami posuďte, je-li to na druhou největší obytnou aglomeraci dost či málo. Podotýkám, že z celkového objemu projektů čerpaných v ČR dokázaly zúčastněné subjekty dosud vyčerpat 40 %, zatímco Brno ze svých podaných projektů si od roku 2007 k pololetí 2010 sáhlo jen na 14,6 mil. Kč, což je 3,4 % hodnoty, kterou chce čerpat. Další úvěry pro město Brno jste pro nebo ne? Pokud ano, tak na co? Uvědomme si úzkou pěšinu, po které kráčí optimální řešení. Pokud z ní ukročíte na jednu stranu, spadnete do dluhové pasti, zatímco na druhé straně zeje stagnace rozvoje města. V rámci této pěšiny chceme podporovat takové projekty, které budou pohánět hospodářský rozvoj. Takové, kde se alespoň na dohledném horizontu rýsuje znatelný přínos pro město. Brno = město rozvoje a rozumných investic 1. Zvýšení příjmů města prověření organizací zřízených městem se zřetelem na optimální využití městského majetku, čerpání maxima prostředků z fondů EU. 2. Snížení výdajů města maximální zpřehlednění výběrových řízení a veřejných zakázek zadávaných městem a jeho organizacemi, vč. zveřejňování konečných sum, za které budou veřejné zakázky města a jeho podniků realizovány. 3. Obezřetné nakládání s městskými prostředky podpora výdajů, které v budoucnu přinesou příjem nebo budou jiným významným přínosem pro město. 4. Vysoká míra opatrnosti při zvažování dalších úvěrů pro město. 5. Podpora hospodářského rozvoje města a inovačních institucí, které mají za úkol přivést nové investory. 6. Prosazování ekonomicky přijatelného způsobu rozšíření parkovacích míst v městských částech s hustým osídlením. 7. Podpora realizace strategicky významných projektů. 8. Investice do rozvojových zón, podpora tvorby nových pracovních míst. 9. Spolupráce města na projektech zvyšujících vzdělanost a kvalifikaci zaměstnanců. 10. Podpora mezinárodního významu města Brna a jeho turistického potenciálu. Tak a teď vážně: zadarmo nejde nic. Dostupnost centra by však měla být významnou městskou prioritou, která bude zajištěna kombinací více opatření: důslednějším vybíráním parkovného na placených parkovištích centra, podporou vybudování dalších parkovacích domů, vybudováním sítě záchytných parkovišť nedaleko centra např. na území brownfields, kde parkovací lístek by byl jízdenkou MHD do centra, atd... Říká o sobě Vím, že nejsem svatá. Z toho vychází můj pohled na ostatní lidi. V každém se dá najít něco obdivuhodného a taky něco nic moc. Nemám ráda, když se vykuchá jen to špatné a rozmazává bez přítomnosti kuchaného. Mám ráda, když se nehraje loutkové divadlo a věci se říkají na rovinu. Co se týká mých zálib, cítím se být drobným zemědělcem, protože vykazuji chovatelskou i pěstitelskou činnost. K živočišné výrobě: Chovám tři potomky a jedno morče. U všech kladu důraz na hebkou srst a přiměřenou délku drápů. K rostlinné výrobě: mám mimořádné úspěchy v pěstování pampeliškových monokultur (v místech, kde mělo být něco zcela odlišného), čímž vydatně podporuji místní včelařské organizace. Mimo pampelišek pěstuji také několik sportů. Nejraději mám ty, kdy je lidské úsilí podpořeno fyzikálními zákony tedy ty na kolečkách, z kopce dolů a ve vodě. Jaké organizace by mělo město Brno podporovat? Město dlouhodobě podporuje neziskový sektor. Ten zajišťuje služby, bez kterých se nemůžeme obejít např. péči o postižené děti, hospicovou péči, asistenční služby... Tyto neziskové organizace mají ve městě Brně nezastupitelnou roli a při omezených dotacích musí velmi efektivně hospodařit. V této oblasti bych navrhovala zavést víceleté financování jako garanci stability tohoto sektoru. Máte nějaký recept, jak finančně dosáhnout toho, aby se konečně ve městě Brně dalo zaparkovat? Ptáte-li se na finančně nenáročný recept, mám skvělé, snadno dozorovatelné řešení, které by bylo výzvou pro městskou policii. V pondělí by směla zaparkovat jen černá auta, v úterý bílá, ve středu modrá, ve čtvrtek stříbrná, v pátek červená, v sobotu opět černá (mám černé auto) a v neděli kola. Ostatní barvy mají smůlu a směly by jen projet. Ale co je na světě spravedlivé, že? (smích). Ing. Klára LIPTÁKOVÁ (40), vdaná a se svým mužem má tři děti. Pracuje jako samostatný daňový poradce, je členkou Městského výboru KDU-ČSL, předsedkyní finančního výboru a zastupitelkou KDU-ČSL v MČ Maloměřice a Obřany.

Tipy na výlet / Domácí recepty Ing. Josef Veselý: Méně dopravní zátěže, více parkovacích míst! Několik let byl starostou MČ Brno-Židenice, je průkopníkem v řešení regenerace obecního bytového fondu, díky němu vzniklo v Židenicích víceúčelové hřiště a je také tím, kdo zrealizoval myšlenku SKATE PARKU s prvky pro jízdu na skateboardu, in-line bruslích a BMX kolech. Byl prvním starostou v Brně, kterému se natrvalo podařilo prosadit v městské části Brno-Židenice zřízení zón s maximální rychlostí 30 km/hod. Momentálně je předsedou Komise dopravy RMB a zastupitelem MČ Brno-Židenice. Jeho plány rozhodně nejsou u konce, soustředí se na dopravu a věčný problém Brna nedostatek parkovacích míst. Máte tedy recept na parkování? Ano, ale můj recept má několik úrovní: účinnější regulace na stávajících parkovištích = zavedení závorových systémů. Dále výstavba parkovacích objektů jako náhrada pozemních parkovišť s mírným navýšením kapacity. A v neposlední řadě je to realizace systému zádržných parkovišť v regionu i na vnějším obvodu města. Myslíte si, že současná obslužnost MHD je dostačující? Nejsou v některých místech velká hluchá místa, kde by měly být v zájmu občanů zastávky? Jsem přesvědčen, že za úroveň obslužnosti MHD se stydět nemusíme. Rozložení zastávek většinou odpovídá historickému vývoji v území. Může však docházet ke změnám, které si vyžadují změnu či novou zastávku. Toto je řešitelné společně s městskými částmi. Nové výstavbě je nutno věnovat pozornost již od samotné přípravy projektu. Brno je neustále rozkopané, nedají se práce nějak lépe koordinovat? Zcela určitě, největší slabinou je roztříštěná správa jednotlivých inženýrských zařízení. Jezdíte hromadnou dopravou? Ano, denně. Pak jistě vidíte, že úroveň a kultura zastávek, pak i samotné jízdy, je žalostná, co s tím? Brno = bezpečná, pohodlná a rychlá doprava 1. Rozšiřování a zkvalitňování systému veřejné dopravy, podpora dalšího rozvoje integrovaného dopravního systému a zvyšování komfortu služeb. 2. Snížení hlučnosti dopravy ve městě Brně. 3. Plynulost dopravy a lepší koordinace dopravních staveb. 4. Realizace dalších etap velkého městského okruhu, vybudování bezpečné a kvalitní trasy směrem na jih a sever z města. 5. Budování parkovacích domů a podzemních garáží. 6. Zlepšení stavu stávajícího Hlavního nádraží i zastávek MHD, bezbariérové přístupy na všech důležitých dopravních místech v Brně. 7. Železnicí i do Komárova, na Radlas, do Bohunic a na Černovickou terasu do Slatiny. 8. Trolejbusem do Líšně a Starého Lískovce, tramvají na Lesnou, k nemocnici a Kampusu v Bohunicích. 9. Podpora rozvoje brněnského letiště a rozšiřování leteckých linek do nových destinací. 10. Efektivní budování cyklotras a samostatných pruhů pro bezpečný pohyb cyklistů. Zcela určitě úroveň veřejné dopravy poškozuje vandalismus v jakékoliv podobě posprejované plochy, poničené jízdní řády, poškozené přístřešky, přeplněné odpadkové koše. Je to vizitka kultury, vztahu k cizímu majetku. Kamerový systém pomůže jen částečně, ale je to dobrá prevence vždy bychom si měli být vědomi, že jsme u toho vidět. Co si myslíte o posledním kroku vlády přesun nádraží v Brně ministr dopravy odložil na rok 2014. Je to správné rozhodnutí? Odložení jakéhokoliv projektu, který je připravován, není příjemnou záležitostí. Obzvlášť v případě železnice v Brně. Snažím se to chápat jako signál k větší preciznosti. Rozhodnutí ministra dopravy nelze chápat jako ortel v soutěži názorových skupin. V této situaci musí správce železniční infrastruktury vzít naprosto vážně svou roli garanta způsobilosti a spolehlivosti stávajících zařízení. To stejné platí i o nádražních budovách, kterým musíme vrátit roli důstojného přivítání v našem městě. A co může toto rozhodnutí znamenat do budoucna? Měla by to být výzva pro nalezení varianty, která rozumně posoudí využití stávajících zařízení a především vyhoví stále vyšším nárokům každodenní dopravy obyvatel jižní Moravy i města Brna a současně umožní pohodlný průjezd mezinárodních spojů. Říká o sobě: I když to na první pohled nemusí být zřejmé, stále se učím. Je pravda, že některé lekce přijdou nečekaně a některé ocením až po čase. Ale tak už to v životě chodí. Jako student jsem neměl ponětí o veřejné angažovanosti. Vyrůstal jsem navíc v době, která naváděla spíše k uzavřenosti a soukromí. Změna klimatu přinesla i nové možnosti. Záliby a koníčky se u mne částečně propojily s pracovní profesí. Od veřejné dopravy pak už byl jen krůček ke správě věcí veřejných. Je to pro mne obrovská zkušenost. Zcela zvláštním prostorem je pro mne svět hudby. A na co se mohu plně spolehnout, je moje rodina. Je dobré a prospěšné mít možnost pohlédnout do zrcadla ke svým nejbližším. Moje manželka a čtyři již dospělé děti jsou pro mě tím nejlepším průvodcem i prvním zrcadlem. Ing. Josef VESELÝ (50), ženatý a se svou ženou Zdeňkou má čtyři děti. Pracuje jako předseda Komise dopravy RMB a zastupitel MČ Brno-Židenice. 16 Magazín KDU-ČSL vydaný k volebám do zastupitelstev obcí 2010