Oběhvá sustava Oběhvu sustavu tvří srdce, cévy, krev a míza. Cévy se pdle bsahu dělí na krevní a mízní. Krevní cévy jsu tepny, žíly a vlásečnice. Oběhvá sustava přepravuje krví živné látky, hrmny, kyslík, CO2, atd., udržuje stálu tělesnu tepltu a zneškdňuje škdliviny. Krev - neprůhledná červená kapalina, která se skládá z krevní plazmy a krevních tělísek (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky) Funkce přenáší z plic d tkání kyslík a z tkání d plic CO2, zajišťuje transprt látek z tenkéh střeva, dvádí z tkání dpadní prdukty, vyrvnává tepltní rzdíly a stálst vnitřníh prstředí rganismu Mnžství krve dspělý 5-6litrů, při náhlé ztrátě max. 1,5l znamená hržení. Stále se bnvuje. Za den se vytvří až 50ml krve za rk 18 litrů za jeden rk se krev 3x bnví Krevní plazma - průhledná, nažlutlá kapalina, skládá se z 91%vdy, 8% rg. a 1% anrg. Látek rganické látky bílkviny ( přens tuků a železa, prtilátky, vážu vdu v krvi), gluksa (energie), tuky, vitamíny, enzymy, hrmny anrganické látky NaCl, Na2CO3 udržují stálý smtický tlak a slabě zásaditu reakci plazmy ph=7,4, Inty Fe, Ca Krevní tělíska Červené krvinky - erytrcyty - malé kruhlé buňky, bezjaderné. Mají tvar vypukléh disku, mhu prstupvat i nejtenčími kapilárami - Muži mají bsah č.k. 5milinu/ml a ženy 4,5mil/ml - jejich hlavní funkcí je přens kyslíku z plic d tkání a xidu uhličitéh z tkání d plic - jejich hlavní funkční slžku je hemglbin červené krevní barviv, které váže kyslík - vznikají a dzrávají v červené kstní dřeni, živtnst je 120dní, zanikají ve slezině - hemglbin se rzkládá na bilirubin a želez, které se využije při tvrbě nvéh krevníh barviva. Bilirubin je vylučen játry d žluče. - Kyslík je přenášen tak, že se naváže na hemglbin a vytvří s ním tzv xyhemglbin, který je jasně červený (krve v tepnách - arteriální). Ve tkáních kyslík devzdá a naváže na sebe CO2 a krev je tmavě červená (krev v žílách venózní) - Nedstatek hemglbinu v krvi chudkrevnst - anemie Bílé krvinky - leukcyty - bezbarvé buňky s jádrem, nepravidelnéh tvaru, které se uplatňují při braně rganismu prti infekci - jsu bsaženy v krevní míze tkáňvém mku - vznikají v kstní dřeni, slezině, patrvých mandlích a brzlíku (d 14let) - živtnst leukcytů je něklik hdin až dní, rzpadlé leukcyty jsu phlcvány
mízní tkání - jejich mnžství je 4-10 tisíc/1ml krve, děti jich mají více než dspělí. - Pruchy tvrby bílých krvinek leukpenie leukcytza zmnžení na hrní hranici při infekci, námaze leukémie zmnžení nezralých bílých krvinek - Rzlišujeme dva typy: granulcyty mají členěné jádr, je t 75% všech leukcytů, vznikají v kstní dřeni. Mají schpnst fagcytózy schpnst phlcvat cizí částečky, které p phlcení svými enzymy zničí. Lze je rzdělit d tří pdskupin: neutrfilní phlcují bakterie, tvrba hnisu ezifilní rzmnžují se za alergických stavů bazfilní - blkují srážení krve, spuštějí zánětlivé prcesy agranulcyty mají celistvé jádr, rzlišujeme dva typy: Mncyty největší, fagcytují, splupracují st-lymfcyty na tvrbě prtilátek Lymfcyty nefagcytují, vytváří prtilátky, vznikají v mízních uzlinách, slezině, brzlíku a mandlích. Rzlišujeme dva druhy lymfcytů T-lymfcyty B-lymfcyty Krevní destičky (trmbcyty) a srážení krve (hemstáza) - malá tělíska bez jádra, útržky buněk, které vznikají v kstní dřeni - mají vliv na srážení krve - v 1mlkrve 300 000 trmbcytu - srážení krve nebli hemstáza je enzymatický děj, při kterém se bílkvina fibringen bsažená v krevní plazmě mění na nerzpustný fibrin. Ten tvří síť, d které se zachytávají krevní buňky spjené s krevními destičkami. Vzniká tak sraženina červené barvy tzv.krevní kláč. Stahváním vláken fibrinu se z krevníh kláče vytlačuje nažlutlá kapalina (krevní sérum), která má stejné slžení jak plazma, ale bez fibringenu. Srdce - nepárvý dutý rgán ulžený v dutině hrudní mezi pravu a levu plící za hrudní kstí - hmtnst srdce je klem 300g Stavba srdce - na pvrchu je srdce kryt vazivvým přísrdečníkem, který přechází v začátek velkých cév dděluje se d nich a vytváří tak vak srdečník. Mezi blánami se dutina vyplněná kapalinu - svislu svalvu přepážku je srdce rzdělen na pravu a levu část. každá plvina je dále rzdělena na hrní síň a dlní kmru - dutiny bu částí jsu vystlány nitrblánu srdeční. Ta vytváří v síňkmrvých tvrech cípaté chlpně, které v každé plvině srdce ddělují menší síně d dlní větší kmry. Mezi pravu síní a pravu kmru je chlpeň trjcípá a nalev chlpeň dvjcípá - chlpně směřují krev směrem ze síní d kmr - d pravé síně vstupuje hrní dutá žíla a z pravé kmry vychází plicní kmen
- d levé síně vstupuje hrní a dlní dutá žíla a z levé kmry vystupuje tepna srdečnice (arta) - v plicním kmeni a srdečnici jsu přirstlé 3 plměsíčité chlpně, které brání návratu krve z tepen d srdce - mykard srdeční svalvina zvláštní druh příčně pruhvané svalviny, vlákna jsu prpletena a tvří syntitium - svalvá stěna síní je tenčí než svalvá stěna kmr - srdeční svalvina je dráždivá a na pdráždění reaguje stahem Činnst srdce - funkcí srdce je udržvat cirkulaci krve v cévách stah srdce systla chabnutí diastla srdeční revluce pstupné naplnění dutin a vypuzení bjemu. U dspěléh člvěka 72 srdečních revlucí/min klidvá tepvá frekvence tepvý bjem bjem krve, který se dstává z každé kmry při jednm stahu (60-80ml) minutvý bjem mnžství krve, které je z kmry vypuzen za jednu minutu ( 5litrů při tepvém bjemu 70ml a srdeční frekvenci 72tepů za minutu) Průběh srdeční revluce: 1. Diastla síní 2. Systla síní kmry v diastle 3. Systla kmr Řízení činnsti srdce - je řízena autmaticky a rytmicky impulsy, které vznikají přím v srdci - ty vytvří převdní systém srdeční, jehž základem je sinusvý uzlík, který leží v hrní plvině pravé síně v blízksti ústí hrní duté žíly vznikají v něm vzruchy, které způsbují rytmické stahvání bu síní - tyt vzruchy jsu převáděny k uzlíku síňkmrvému, který je v dlní části pravé síně. - ze síňkmrvéh uzlíku vychází Hissův můstek, který zabezpečuje spjení svalviny kmr a síní a knčí v mykardu (srdeční svalvině) bu kmr v pdbě sítí Purkyňvých vláken - srdce je bhatě inervván. Sympatikus zrychluje a parasympatikus zpmaluje činnst srdce - nadřazená řídící centra jsu v prdlužené míše - je též pd vlivem emčních tlaků i nejvyššíh CNS mzkvé kůry Výživa srdce - nutný je dstatečný přívd kyslíku a živných látek(gluksy) a dvádění zpldin metablismu - kyslík a živiny přivádí k srdeční svalvině věnčité tepny. Ucpáním některé z nich infarkt mykardu - ze srdeční svalviny je krev dváděna srdečními žílami věnčitým splavem Zevní prjevy srdeční činnsti 1. změna tvaru a bjemu srdce 2. úderem srdečníh hrtu
3. srdečními zvami určují začátek a knec systly 4. tepem Cévy - cévy tvří běhvý systém v těle, kterými prudí krev - rzlišujeme 3 typy cév: tepny (artérie) vedu kysličenu krev ze srdce d těla. Jejich stěna je pružná a pevná, tvřená hladku svalvinu. Je schpná přizpůsbit se průtku krve. Při systle se rzšiřují a při diastle vrací d půvdníh stavu tím je umžněn phyb krve k periferii těla. Tepny přecházejí v menší tepénky (arterily) a ty pak ve vlásečnice vlásečnice (kapiláry) jsu vlženy mezi blast tepen ažil. Jsu t velmi tenké cévy, jejichž stěny tvří jedna vrstva endtelvých buněk, která umžňuje průchd látek a plynů žíly dvádějí krev z vlásečnic d srdce. Vlásečnice se spjují v žilky (venuly) a ty ve stále silnější žíly. Jejich stěny jsu tenčí než u tepen, pddajnější a mají méně svalviny. V žilách dlních knčetin jsu uvnitř kapsvité chlpně, které znemžňují zpětný chd krve. - Stavba cév: vnitřní vrstva je tvřena vrstvu endtelvých buněk, které tvří výstelku celéh běhvéh systému. Prdukují látky bránící krevní srážlivsti (heparin). Největším nepřítelem je niktin. střední vrstva je tvřena klagenními vlákny a hladku svalvinu. Napmáhá stahvání a rztahvání cév vnější vrstva je tvřena vazivvým balem Řízení činnsti cév Cévní tnus celkvé napětí hladké svalviny cév Vasknstrikce zvyšvání cévníh tnusu, stahvání cév Vasdilatace snižvání cévníh tnusu, rzšiřvání cév Tnus cév je regulván: - lkálními faktry teplta, bsah kyslíku.. - autnmním nervstvem parasympatikus (vasdilatace), sympatikus (vasknstrikce) - hrmnálně adrenalin (vasknstrikce), ADH Velký a malý krevní běh Princip: Krev vypuzená z levé kmry je rzváděna tepnami d všech částí těla. P průchdu vlásečnicemi se sbírá d žil a vrací se dutými žílami d pravé síně. Odtud vtéká d pravé kmry, ze které je vypuzvána d plicníh kmene. P průchdu plicními vlásečnicemi je krev vedena plicními žilami d srdce d levé síně - Malý krevní běh: běh krve mezi pravu kmru a levu síní, který prbíhá přes plíce - Velký krevní běh: běh krve mezi levu srdeční kmru a pravu síní, prbíhá cévami celéh těla - bě části spjuje srdce - zásbárnu krve jsu játra, slezina, pdkžní cévní pleteně
Krevní běh pldu fetální krevní běh - Placenta pldu má funkci vyživvací, dýchací, je místem tvrby hrmnů. Cévní systém matky a dítěte nejsu prpjeny, placenta neprpuští k pldu krevní buňky ani větší bílkviny z krve matky. Pld má tzv. fetální hemglbin, který více na sebe váže kyslík než hemglbin dspěléh typu. - Oběh pldu: kysličená, na živiny bhatá a škdlivin zbavená krev je přiváděna z placenty d pravé síně pldu. U pldu existuje tvr prpjující levu a pravu síň. Většina krve prtéká tímt tvrem. Jen velmi malé mnžství krve směřuje d pravé kmry a dtud d plic. Plíce jsu v tét dbě ještě nefunkční a kladu přitékající krvi velký dpr. Z levé síně se krev dstává d levé kmry a dtud d těla pldu. - P prdu nastávají u nvrzence neprdleně změny krevníh běhu. Nvrzenec je veden v průběhu něklika mál minut chemickými stimuly a reflexními vlivy k prvnímu nadechnutí a tvr mezi síněmi se uzavírá. Onemcnění srdce a cév - křečvé stažení svalů mezující tak průtk krve mykardem - trmbóza ucpání cévy pkud je t v srdci infarkt mykardu, pkud trmbus putuje v krevním řečišti emblie - arteriskleróza ztlušťvání stěn cév tepny se zužují, ztrácejí pružnst a dchází k jejich mechanickému pškzení - křečvé žíly, varixy vznikají na pvrchvých žílách dlních knčetin - bércvý vřed - při ucpání žíly neb pruše výživy dchází na kůži k dumírání a rzkladu určité části tkáně Tkáňvý mk - lymfa - mezibuněčná tekutina vznikající prstupem krevní plazmy d mezibuněčných prstr mim cévní systém a je v kntaktu se všemi tělními buňkami - s tkáňvým mkem kmunikují všechny systémy buněk v těle - tvří vhdné prstředí klem všech buněk rganismu a má pdbné slžení jak krevní plazma - mnžství závisí na phlaví a hmtnsti např. muž m=75kg 12litrů T.M. Mízní sustava lymfatický systém - v mízních uzlinách, slezině i brzlíku dchází k filtraci prtékajících tekutin a sučasně t jsu místa tvrby a rzlišení lymfcytů - zajišťuje rvnváhu mezi tělními tekutina - je významnu částí brannéh systému rganismu, zajišťuje filtraci lymfy a ptimální nastavení B a T lymfcytů - zajišťuje, aby se d těla dstaly také makrmlekuly jak např. lipidy vstřebané v tenkém střevě, pr které je krevní kapilára téměř neprpustná - lymfatické cévy sbírají nadbytečný tkáňvý mk (lymfu). Začínají jak slepé váčky v mezibuněčném prstru z nich vycházejí lymfatické kapiláry, které se spjují ve větší cévy a prcházejí lymfatickými uzlinami zde dchází k růstu lymfcytů, k filtraci lymfy a likvidaci chrbpldných zárdků - phyb lymfy je zajištěn stahy klní svalviny - v mízních cévách se vyskytují chlpně zabraňující zpětnému chdu lymfy
Slezina - největší lymfatický rgán v těle člvěka - rzhdující funkcí je selektivní třídění a destrukce ptřebvaných či pškzených krevních elementů - zadržuje nevyzrálé krevní destičky a zajišťuje tak střídání destiček v běhu - ve slezině najdeme: - červená pulpa- kapilární síť splavů zabírající většiny sleziny. Krvinky ve slezině prcházejí tčitými prstrami s mikrfágy a nízkým ph ptřebvané a pškzené jsu vychytané a zlikvidvané - bílá pulpa mízní tkáň jejímž středem prchází tepénka - slezina se pdílí na humrální i buněčné dpvědi rganismu Vnitřní prstředí rganismu - lidský rganismus je slžitý vysce rganizvaný celek - hlavní slžku je vda, dále pak cukry,tuky, bílkviny a minerální látky - stálst vnitřníh prstředí (hmestáza) je základem správnéh fungvání rganismu Obranné funkce rganismu - mechanismus dpvědi rganismu na pdráždění je reaktivita - d brannéh systému rganismu patří: vyrvnávání se se stresvými situacemi (hrmnální s. a CNS) branné bariéry kůže, sliznice, pt, sliny, hlen imunita schpnst rganismu reagvat na cizrdé látky a vypřádat se s nimi Krevní skupiny viz. kniha Zdravvěda II str.40 Rh faktr viz. kniha Zdravvěda II str.42 Krevní transfúze viz. kniha Zdravvěda II str.44 Metdy vyšetřvání srdce a krevní tlak viz. kniha Zdravvěda II str.55 Krevní tlak viz. kniha Zdravvěda II str.59