METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu reg. č. projektu: CZ. 1. 07/1. 3. 11/02. 0007 Sada metodických listů: KABINET PŘÍRODOPISU Název metodického listu: Odborné podklady pro exkurzi do PR SOOS
Název příspěvku Jméno autora Stručná anotace Odborné podklady pro exkurzi do PR SOOS Mgr. Peter Randis Metodický materiál shrnuje přírodovědné podklady k realizaci přírodovědné exkurze. Součástí materiálu jsou i postřehy a podněty, které lze k přípravě na exkurzi využít. Očekávaný výstup vzhledem k RVP ZV Rozvíjené klíčové kompetence Průřezové téma Environmentální výchova Organizace časová Nutné pomůcky a prostředky Použitá literatura a zdroje Počítač, připojení k internetu Rezervační kniha NPR Soos viz indexované odkazy
PŘÍRODNÍ REZERVACE SOOS odborné podklady pro přírodovědnou exkurzi
Charakteristika NPR Soos NPR Soos je přírodně unikátní lokalitou s vynikajícím zázemím pro vyučování biologie v terénu. V rezervaci se vyskytuje nespočet vzácných přírodních jevů z oblasti geologie, hydrologie, botaniky a zoologie. Vedení NPR společně s městem Františkovy Lázně jsou si toho vědomi a investují do rozvoje vzdělávacího zázemí nemalé prostředky. Díky tomu vzniklo místo s opravdu ojedinělými možnostmi výuky v přírodě. Mapa rezervace Po vložení tohoto odkazu do vyhledávače se vám ukáže mapa lokality. http://www.mapy.cz/#mm=tttp@x=128459008@y=136252416@z=12 Poznámky k mapě Přístup k lokalitě je možný buď vlakem, anebo pěšky (na kole). Pokud chceme využít veřejnou dopravu, pojedeme vlakem z Chebu do Lubů a vystoupíme na zastávce Nový Drahov. Cesta vlakem trvá cca 15 minut. Pěšky je nejpřijatelnější jít z Františkových Lázní po červené turistické trase do Žírovic, kolem Motýlího domu přes Nový Drahov až k rezervaci u osady Kateřina. Z Františkových Lázní cesta trvá okolo 1,5 h. Na kole se na Soos dostaneme přes Františkovy Lázně (stejně jako pěšky), anebo z Chebu přes Hradiště, Jindřichov, Tršnice, Třebeň, Nový Drahov. V této oblasti jsou pozoruhodná následující místa: a) Motýlí dům expozice sbírek motýlů i živých exotických motýlů v tropickém skleníku. Návštěvní doba i další informace jsou na stránkách www.motylidum.cz b) Expozice NPR Soos v areálu rezervace se nachází několik přírodovědných expozic. Je zde expozice Regionální příroda, expozice Ptáci a expozice Pravěká zvířata. c) Záchranná stanice pro poraněná zvířata zde je možné si prohlédnout divoká zvířata, která jsou zde natrvalo, anebo se zde léčí. Ve stanici převažují poranění ptáci. Pravidelně zde bývají některé druhy dravců a sov. d) Naučná stezka vede nejatraktivnějším územím Soosu. Je na ní 9 zastavení, délka stezky je kolem 1,5 km (viz poznámky). e) Významný krajinný prvek Sorgen leží na JV okraji rezervace. Jedná se jezírko vzniklé po těžbě kaolínu s přírodně zachovalým okolím. K lokalitě je možné se dostat přes Třebeň a Dvorek, pak je nutné ze silnice odbočit vlevo po výrazné polní cestě.
Zeměpisná poloha: NPR Soos se nalézá cca 5 km SV od Františkových Lázní a 3 km JZ od obce Skalná, téměř v centru Chebské pánve, v dílčí Sooské pánvi. Geomorfologie: Rezervace leží v centru Chebské pánve, je tvořena lokální Sooskou pánví. Geologické poměry: Sooská pánev vznikla ve třetihorách mezi tektonickými zlomy, kdy došlo nejprve ke zdvihu a následně k poklesu této oblasti. Podloží Sooské pánve je tvořeno sedimentárními výplněmi terciérními jíly a kvartérními písky. Celá oblast byla původně zaplavena. V jezeře vznikaly organické sedimenty slatiny a rašeliny. Ze zlomové oblasti v zemské kůře, které náleží k tzv. oháreckému (oherskému) riftu, unikají plyny, díky nimž zde vznikají desítky minerálních pramenů. V oblasti minerálních pramenů se daří brakickým rozsivkám (Bacillariophyceae), které zde během tisíců let vytvořily několikametrovou vrstvu křemeliny (diatomitu). Minerální prameny, mofety, suché vývěry plynů a zemětřesné roje jsou dokladem stále probíhající geologické aktivity související s hlavním oháreckým zlomem a několika vedlejšími zlomy 1. Lokalita patří do Česko-bavorského geoparku. Půdní a klimatické poměry: Převládajícím půdním typem jsou pseudogleje modální. Na řadě míst jsou přítomny organozemě v podobě slatiny a rašeliny. Oblast patří do mírně teplého a mírně vlhkého klimatického regionu MT4. Hydrologické poměry: Vlivem geologické činnosti je Sooská pánev téměř bezodtokou oblastí, ve které se nalézá přes 200 minerálních pramenů a výronů CO2. Na JZ kopíruje tektonický zlom Vonšovský potok a na SV potok Sázek. Oblast je plněna především srážkovou vodou. 1 www.essentia.cz
Prostor a důvod ochrany: Chráněno je 221 ha plochy, na kterých jsou mokřadní, slanomilná a reliktní společenstva s pestrou mozaikou slanišť, rašelinišť, slatinišť, olšin, ostřicových a porostů a rákosin s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů. Rostlinstvo: Druhy kriticky ohrožené: Druhy silně ohrožené: Druhy ohrožené: bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca) hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora) hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) kuřinka solná (Spergularia salina) sivěnka přímořská (Glaux maritima) bublinatka prostřední (Utricularia intermedia) jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) ostřice mokřadní (Carex limosa) rdest alpský (Potamogeton alpinus) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) sítina slanisková (Juncus gerardii) tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) všivec bahenní (Pedicularis palustris) všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica) Druhy ohrožených rostlin z NPR Soos klikva bahenní (Oxycoccus palustris) kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) pampeliška bahenní (Taraxacum palustre) prha chlumní arnika (Arnica montana) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) tolije bahenní (Parnassia palustris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) vrba plazivá (Salix repens) Houby: klouzek žlutavý (Suillus flavidus) ouško citronové (Otidea concinna) Druhy ohrožených hub z NPR Soos holubinka olšiná (Russula alnetorum)
Živočišstvo: Druhy kriticky ohrožené: Druhy silně ohrožené: Druhy ohrožené: rak říční (Astacus fluviatilis) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) batolec duhový (Apatura iris) mihule potoční (Lampetra planeri) čolek horský (Triturus alpestris) bělopásek topolový (Limenitis populi) skokan ostronosý (Rana arvalis) čolek velký (Triturus cristatus) mravenec (Formica sp.) zmije obecná (Vipera berus) čolek obecný (Triturus vulgaris) otakárek fenyklový (Papilio machaon) ropucha krátkonohá (Bufo calamita) blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) bukač velký (Botaurus stellaris) rosnička zelená (Hyla arborea) mník jednovousý (Lota lota) jeřáb popelavý (Grus grus) ropucha zelená (Bufo viridis) ropucha obecná (Bufo bufo) vodouš rudonohý (Tringa totanus) skokan zelený (Rana esculenta) užovka obojková (Natrix natrix) skokan krátkonohý (Rana lessonae) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) ještěrka obecná (Lacerta agilis) čírka obecná (Anas crecca) ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) jestřáb lesní (Accipiter gentili) bobr evropský (Castor fiber) koroptev polní (Perdix perdix) slepýš křehký (Anguis fragilis) krkavec velký (Corvus corax) bekasina otavní (Gallinago gallinago) lejsek šedý (Muscicapa striata) čírka modrá (Anas querquedula) moták pochop (Circus aeruginosus) chřástal kropenatý (Porzana porzana) moudivláček lužní (Remiz pendulinus) chřástal polní (Crex crex) potápka černokrká (Podiceps nigricollis) chřástal vodní (Rallus aquaticus) sluka lesní (Scolopax rusticola) kalous pustovka (Asio flammeus) ťuhýk obecný (Lanius collurio) konipas luční (Motacilla flava) ťuhýk šedý (Lanius excubitor) křepelka polní (Coturnix coturnix) bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon) ledňáček říční (Alcedo atthis) veverka obecná (Sciurus vulgaris) slavík modráček (Luscinia svecica) žluva hajní (Oriolus oriolus) vydra říční (Lutra lutra) Druhy ohrožených živočichů z NPR Soos 2 2 aktualizováno dle vyhlášky 175/2006 Sb.
Ve východní části území se uvádí výskyt silné populace evropsky významného hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) vázaného na louky s výskytem čertkusu lučního (Succisa pratensis). Dosavadní využívání a negativní dopady: V minulosti oblast ohrožovala rozsáhlá těžba kaolinických jílů, rašeliny a křemeliny. S tím souviselo budování odvodňovacích příkopů. Dnes těžba pokračuje na severním okraji rezervace u obce Kateřina a SZ okraji u obce Vonšov. Územím rezervace vede železniční vlečka a dále místní komunikace do obce Kateřina 3. Negativní dopad má rovněž silná turistická exponovanost místa, problémem jsou zejména nedisciplinovaní návštěvníci, kteří zde odhazují odpadky, a ti, kteří chodí mimo stezku. Poznámky: Přes lokalitu vede železniční vlečka, po níž se dosud vozí kaolín, který se těží cca 0,5 km severně od obce Kateřina (uzavření vlečky bylo naplánováno na r. 2010). Část prohlídkové trasy vede po rozbité asfaltové cestě, po které jezdí občas auta. Betonové kužely u mofet jsou pozůstatkem snahy čerpat CO2 z vývěrů v období na konci 19. st. V současnosti jsou brány jako součást historie území a mohou být považovány za technickou památku. Jednotlivá zastavení naučné stezky jsou: č. 1 Geologická mapa, Hydrologická mapa, Profil Chebské pánve. č. 2 Sooská kotlina, Plán NPR Soos. č. 3 Císařský pramen. č. 4 Fauna živočichové v rezervaci. č. 5 Profil ložiska křemeliny křemelinový štít. č. 6 Mofety (Profil Sooské kotliny v prostoru mofet). č. 7 Slanomilná flora v rezervaci. č. 8 Rašeliništní květena. č. 9 Pramen Věra (Plán pramenné oblasti Soos, Profil vzniku pramenů na Soosu, Schéma vzniku pramenů v Chebské pánvi). 3 souhrnné přírodovědné informace jsem získal z Plánu péče NPR Soos na období 2009 2017
Součástí expozic jsou i další tabule mimo samotnou stezku (plán expozic u parkoviště, česko-bavorský geopark, několik cedulí k záchranné stanici pro poraněná zvířata). Po pravé straně před záchrannou stanicí je venkovní expozice hornin. Pokud se za vhodného počasí vydáme za obec Kateřina, je možné se vykoupat v čisté vodě zatopených kaolínek. Pěkné koupání i zajímavá příroda je na místě zvaném Sorgen, které je vedeno jako významný krajinný prvek. Vlevo, na začátku polní cesty vedoucí ze silnice na Sorgen jsem v poli nalezl větší plynný vývěr, okolo kterého se v létě nalézalo množství mrtvého hmyzu. Kaolinitové jíly v celé oblasti jsou eluviálně-sedimentárního původu. Jedná se o vrstvy mikroskopických, chemicky přeměněných částic živce, které byly odplaveny vodou z erozí rozpadlé žuly z podloží. Tímto způsobem vznikají oddělená ložiska písků a rozmanitých typů jílů 4. Etymologie názvu Soos není jasná, uvádí se tři možnosti. Z německého Moos, což znamená bažina, nebo Satz, což znamená usazenina, či z egerlandského nářečí Soos, což znamená močál 5. Stezka vede pouze zlomkem území rezervace. Do některých míst území je zákaz vstupu především z důvodu ochrany hnízdišť některých ohrožených druhů ptáků (zejména jeřába popelavého). Vzhledem k výjimečnosti této lokality jsou přírodní podmínky a zde vyskytující se přírodniny dosti detailně prozkoumány. Existuje velké množství publikací věnující se přírodnímu bohatství NPR Soos (v archivu rezervace jsou jich desítky v několika jazycích, nejstarší i z počátku 20. st. a údajně tam nejsou všechny). Dle posledních inventarizačních průzkumů se na území rezervace vyskytují níže uvedené druhy chráněných organismů. Rezervace Soos je součástí sítě území chráněných Naturou 2000. Současně je zařazena do seznamu Ramsarské úmluvy jako mokřad v kategorii nadregionálního významu. 4 www.sokolovak.com/geologicka_minulost_karlovarska.pdf 5 www.priroda.cz/clanky.php?detail=51
Křemelinový štít, fotil P. Randis, 08, 2010 Travertinové úlomky, fotil P. Randis, 08, 2010
Vepředu vegetačně bohaté rašeliniště, v pozadí rašelinný bor, fotil P. Randis, 08, 2010 Klikva bahenní (Oxycoccus palustris), fotil P. Randis, 08, 2010
Informační tabule u vstupu do stanice pro záchranu živočichů, fotil P. Randis, 08, 2010 Významný krajinný prvek Sorgen, fotil P. Randis, 08, 2010
Výron plynů u polní cesty na Sorgen (v okolí místa leží množství mrtvého hmyzu, což ukazuje na přítomnost CO2; ve vzduchu je cítit i sirovodík), fotil P. Randis, 08, 2010