RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 26. června 2006 (27.06) (OR. fr) 10950/06 SAN 185 SOC 335 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 26. června 2006 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akcích pro bezpečnější Evropu Delegace naleznou v příloze dokument Komise - KOM(2006) 328 v konečném znění. Příloha: KOM(2006) 328 v konečném znění 10950/06 rl DG I CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.6.2006 KOM(2006) 328 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o akcích pro bezpečnější Evropu CS CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o akcích pro bezpečnější Evropu (Text s významem pro EHP) OBSAH 1. Účel... 3 2. Břímě úrazů... 4 3. Možnost předcházet úrazům... 4 4. Akční plán Společenství... 5 4.1. Základní infrastruktury pro prevenci úrazů... 5 4.1.1. Sledování úrazovosti v celém Společenství... 5 4.1.2. Podpora výměny osvědčených postupů ze strany Společenství... 6 4.1.3. Síť aktérů Společenství... 7 4.1.4. Budování kapacit ve Společenství... 7 4.1.5. Podpora národních akčních plánů... 7 4.1.6. Sdělování rizik... 8 4.2. Hlavní prioritní oblasti pro akce... 8 4.2.1. Bezpečnost dětí a mladistvých... 9 4.2.2. Bezpečnost starších občanů... 9 4.2.3. Bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu... 9 4.2.4. Prevence sportovních úrazů... 10 4.2.5. Prevence úrazů způsobených výrobky a službami... 10 4.2.6. Prevence sebepoškozování... 10 4.2.7. Prevence mezilidského násilí... 11 5. Provádění... 11 CS 2 CS
1. ÚČEL Toto sdělení se zaměřuje na prevenci nehod a úrazů v Evropě prostřednictvím akcí v oblasti veřejného zdraví. Mělo by poskytnout strategický rámec, který by měl pomoci všem členským státům určit priority svých akcí ke zmírnění nehod a úrazů. Tyto akce by měly být prováděny v rámci akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008) 1, strategie spotřebitelské politiky Společenství (2003-2006) 2 a návazných iniciativ. Úrazem se rozumí poškození těla v důsledku akutního vystavení energii (mechanické, tepelné, elektrické, chemické nebo radiační) nebo nedostatku nějakého životně důležitého prvku (utonutí, uškrcení nebo umrznutí). Interval mezi vystavením a okamžikem výskytu úrazu musí být krátký. Úrazy jsou často děleny na neúmyslné (v důsledku nehod) a úmyslné (v důsledku sebepoškození nebo mezilidského násilí). Úrazy patří mezi hlavní příčiny úmrtí mezi evropskou populací. Odhaduje se, že neúmyslné a úmyslné úrazy jsou hlavní příčinou trvalé invalidity mezi mladými lidmi, která způsobuje ztrátu mnoha let života, po něž se mohl postižený těšit dobrému zdraví. Také mezi osobami staršími 65 let věku jsou nehody a úrazy jednou z hlavních příčin úmrtí a invalidity a často mohou přivodit výrazné zhoršení jejich zdraví s možným následkem smrti. Vzhledem k obrovskému dopadu, který mají úrazy na produktivitu, zdraví a dobré životní podmínky ve Společenství, by bylo přínosné, kdyby Společenství na tento problém přiměřeným způsobem zareagovalo. V minulosti již byla přijata řada iniciativ usilujících o omezení výskytu úrazů následkem nehod a násilí, které přispěly zejména ke snížení množství smrtelných úrazů na silnicích, pracovních úrazů, zranění způsobených chemickými látkami a úrazů spojených se spotřebitelskými výrobky. Existují též četné důkazy o tom, že pokroky v poúrazové péči vedou k poklesu úmrtnosti následkem úrazu. Stále však existuje prostor pro účinnější akce ke zmírnění obrovské daně, kterou si vybírají nehody a úrazy ve společnosti, zejména zaměřením se na riziková prostředí a rizikové skupiny, kterým byla do nynějška věnována menší pozornost. Podstatné rozdíly v mírách výskytu nehod a úrazů mezi jednotlivými členskými státy a jejich populacemi ukazují, že stále existuje velký prostor pro zmírnění břemene úrazů ve Společenství a sousedních zemích. V Evropské unii se v současné době pohybují míry úmrtnosti následkem úrazu od 27 úmrtí na 100 000 obyvatel ve Spojeném království a Nizozemsku do více než 120 úmrtí na 100 000 obyvatel v pobaltských zemích (129 v Lotyšsku a Estonsku a 143 v Litvě). Toto sdělení zdůrazňuje úlohu, kterou může sehrát zdravotnický sektor při prevenci úrazů prostřednictvím kvantifikace problémů, hlášení rizikových činitelů, propagace primární prevence, rozšiřování důkazy podložených strategií zvyšujících odborné kvalifikace pro poskytování rad ohroženým osobám, vedení průřezových akčních plánů a informování veřejnosti o nebezpečích a bezpečnostních opatřeních. 1 2 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008) Strategie spotřebitelské politiky Společenství (2002-2006) vypracovaná Komisí, dokument 8907/02 CS 3 CS
2. BŘÍMĚ ÚRAZŮ Nehody a úrazy značně zatěžují společnosti a jednotlivce ve Společenství. Tato zátěž nespočívá pouze v obrovských lidských nákladech v podobě předčasných úmrtí a let života prožitých v invaliditě, ale též ve vysokých nákladech na zdravotní péči a nákladech pro společnost v podobě ztracené produktivity. Úrazy jsou po kardiovaskulárních onemocněních, rakovině a respiračních onemocněních čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v členských státech. Každý rok umírá asi 235 000 občanů členských států následkem nehody nebo násilí. Více než 50 milionů občanů vyhledá každoročně lékařské ošetření z důvodu úrazu a 6,8 milionu těchto lidí je hospitalizováno. Abychom byli konkrétnější, úrazy: jsou zabijákem číslo jedna mezi mladými lidmi. Nehody a úrazy jsou hlavní příčinou úmrtí u dětí, mladistvých a mladých dospělých. Zatížení předčasnými úmrtími je zvláště vysoké v tak zdánlivě odlišných oblastech, jako jsou dopravní nehody, utonutí a sebevraždy. jsou významnou příčinou invalidity. Řada lidí, kteří přežijí vážný úraz, utrpí celoživotní poškození. I když tento jev není přesně kvantifikován, má se za to, že nehody a úrazy jsou hlavní příčinou trvalé invalidity mezi mladšími lidmi, která způsobuje ztrátu mnoha let života, po něž se mohl postižený těšit dobrému zdraví. jsou významnou příčinou nemocnosti a nákladů na zdravotní péči. V průměru ve všech věkových skupinách představují úrazy asi 11 % všech hospitalizací. Vedle obrovské finanční zátěže, kterou úrazy představují pro systémy zdravotní a sociální péče, často postihují celou rodinu citově, organizačně a finančně. poškozují produktivitu Společenství. Údaje o příčinách čerpání nemocenské a invaliditě následkem úrazů jsou omezené. Oba tyto činitele však významným způsobem přispívají ke snížení produktivity. Vnitrostátní údaje ukazují, že až 8 % odchodů do invalidního důchodu a 20 % dní strávených na nemocenské připadá na úrazy. mají nerovnoměrný dopad na sociální skupiny. Riziko úmrtí následkem úrazu v členském státě s nejvyšší úrazovostí je pětkrát vyšší než ve státě s nejnižší úrazovostí. Panují též rozdíly ve vystavení riziku úrazu podle pohlaví, věku a sociálního postavení. 3. MOŽNOST PŘEDCHÁZET ÚRAZŮM V řadě oblastí, které by mohly představovat riziko pro bezpečnost, již bylo dosaženo významných pokroků, přesto však stále existuje prostor pro účinnější akce ke zmírnění obrovské daně, kterou si vybírají nehody a úrazy ve společnosti, a to z těchto důvodů: na rozdíl od mnoha jiných příčin špatného zdraví nebo předčasného úmrtí lze úrazům předcházet zvýšením bezpečnosti prostředí, v němž žijeme, a výrobků a služeb, které používáme; CS 4 CS
existují hojné důkazy o účinnosti opatření pro prevenci nehod, která dosud nejsou ve Společenství obecně uplatňována; většina těchto opatření se rovněž ukazuje jako rentabilní, neboť užitek z prevence úrazů často desetinásobně převyšuje náklady podniknutých opatření; dokonce i v zemích s dobrou úrovní bezpečnosti a v rizikových oblastech, kde se podařilo dosáhnout podstatného omezení úrazovosti, existují příležitosti pro další zdokonalení a zlepšení zdraví; je tedy stále možné dosáhnout významné změny navázáním kontaktů mezi aktéry ze všech sektorů, podnícením spolupráce a sladěním opatření ve Společenství a sousedních zemích. 4. AKČNÍ PLÁN SPOLEČENSTVÍ Následující akční plán má přinést Společenství ověřené informace, které by měly pomoci všem členským státům zmírnit břímě úrazů. Hlavním cílem je snížit úmrtnost a nemocnost následkem úrazu a dosáhnout toho, aby se Společenství stalo bezpečnějším místem pro život. Pro naplnění této vize je zapotřebí, aby si členské státy uvědomily význam prevence úrazů a posunuly prevenci úrazů a podporu a propagaci bezpečnosti na vyšší místo ve svých seznamech priorit v oblasti veřejného zdraví. 4.1. Základní infrastruktury pro prevenci úrazů Akce Společenství v oblasti veřejného zdraví budou přínosem v těchto směrech: kvantifikace problémů, identifikace rizikových faktorů a měření efektivity zásahů; identifikace, přizpůsobování a navrhování osvědčených a rentabilních zásahů a sdílení zkušeností; podpora budování kapacit pro řešení této problematiky; usnadnění vývoje víceodvětvových politik a programů pod vedením zdravotnického sektoru; vedení kampaní věnovaných prevenci úrazů. 4.1.1. Sledování úrazovosti v celém Společenství Cílem společného informačního systému v oblasti nehod a úrazů je poskytnout všem aktérům nejlepší dostupné informace o závažnosti problému včetně nejohroženějších skupin populace a také o hlavních rizikových činitelích a rizicích spojených s některými spotřebitelskými výrobky a službami. Tyto informace jsou nezbytné pro politické rozhodování, realizaci akcí a vyhodnocování výsledků. Informační systém Společenství v oblasti úrazů bude vystavěn na zkušenostech z vnitrostátních systémů některých členských států a: CS 5 CS
poskytne ucelený pohled na všechna rizika úrazů v členských státech i ve Společenství; sloučí údaje o úrazech ze zdravotních statistik shromažďovaných v Evropském statistickém systému (příčiny úmrtí, statistiky nemocnic, průzkumy zdraví a jiná šetření domácností, jako je například šetření pracovních sil a šetření viktimizace) a ve specializovaných rejstřících, jako je například nemocniční databáze úrazů (Injury Data Base, IDB), databáze Společenství týkající se silničních dopravních nehod (Community Road Accident Data Base, CARE) nebo evropská statistika pracovních úrazů (European Statistics on Accidents at Work, ESAW); posoudí zdravotní zátěž spojenou s různými důsledky (smrtelný úraz, hospitalizace), což umožní posoudit poškození a finanční zátěž; umožní srovnání rizika úrazů a rizikových faktorů v jednotlivých zemích, které je důležité pro motivaci jednotlivých zemí; stanoví rizikové faktory, aby bylo možno posoudit potřebu politických zásahů; umožní změřit pokrok a určit, zda jsou plněny cíle plánů v oblasti prevence úrazů. Statistická část systému bude vyvinuta ve spolupráci s členskými státy, dle potřeby s využitím statistického programu Společenství 3, aby se dosáhlo součinnosti a předešlo se duplicitní práci. 4.1.2. Podpora výměny osvědčených postupů ze strany Společenství Cílem je porovnávat a rozšiřovat informace o preventivních opatřeních, která se osvědčila v projektech Společenství nebo vnitrostátních projektech. Účinná výměna zkušeností zabrání duplicitní práci, umožní maximální využití dostupných vědomostí a dosažení většího užitku z omezených zdrojů. Účinná opatření jsou přijímána v různých politických oblastech, jako jsou zdravotnictví, doprava, pracovní prostředí, ochrana spotřebitele, školství, sociální péče, a také na různých politických úrovních. Je potřeba účinná výměna zkušeností přes hranice těchto sektorů, kterou by měl zajišťovat zdravotnický sektor. Programy Společenství, jako jsou program Společenství v oblasti veřejného zdraví 4, obecný rámec financování opatření Společenství na podporu spotřebitelské politiky 5 a program pro výzkum 6, by měly být využívány k podpoře výměny informací a prověřených postupů v celém Společenství, která dále pomůže ke sdílení zdrojů pro výzkum, rozvoj a provádění a k větší konzistentnosti opatření a komunikace. 3 4 5 6 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2367/2002/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistickém programu Společenství na období 2003 až 2007, Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s.1. Viz výše. Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s.1. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 20/2004/ES ze dne 8. prosince 2003, kterým se zřizuje obecný rámec financování opatření Společenství na podporu spotřebitelské politiky v letech 2004 až 2007, Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s.1. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002 2006), Úř. věst. L 232, 28.8.2002, s.1. CS 6 CS
4.1.3. Síť aktérů Společenství Pro úspěšnou prevenci úrazů je nezbytné vytvořit síť, která umožní spojení odborných znalostí, úsilí a výstupů potřebných ke zvládnutí bezprostředních potřeb pro účinnou prevenci nehod a úrazů ve Společenství. Komise bude spolupracovat s orgány členských států, zejména s ministerstvy zdravotnictví a ministerstvy pro ochranu spotřebitele, na posílení akcí v oblasti veřejného zdraví zaměřených na prevenci úrazů, aby se dosáhlo součinnosti s ostatními důležitými politickými oblastmi. 4.1.4. Budování kapacit ve Společenství Zdravotničtí pracovníci jako lékaři, záchranáři a pracovníci pohotovostní služby, zdravotní sestry a další poskytovatelé zdravotní péče by mohli poskytovat pacientům, klientům, zákonodárcům a médiím rady ohledně nebezpečí a bezpečnostních opatření účinněji než doposud. Vzhledem ke svým znalostem mohou tyto skupiny účinně pomáhat při podpoře zdraví v mnoha ohledech, jako je kouření, výživa a cvičení, ale postrádají vhodnou odbornou přípravu v oblasti hodnocení rizik a podpory bezpečnosti. V budoucích pracovních plánech v rámci programu Společenství v oblasti veřejného zdraví 7 bude považováno zařazení této stránky veřejného zdraví do odborné přípravy zdravotnických pracovníků za prioritu. Odpovědnost za prevenci úrazů nesou i další sektory společnosti a odborné obce jako například sociální pracovníci, učitelé, architekti, prodejci a poskytovatelé služeb. Do odborné přípravy těchto skupin by měly být zařazeny základní informace o nebezpečích a bezpečnostních opatřeních, aby tito odborníci mohli svým klientům poskytovat správné informace. Zdravotnický sektor by měl úzce spolupracovat s oblastmi odpovědnými za koncepci a regulaci příslušných studijních plánů a měl by požadovat odpovídající změny školských předpisů. Zdravotnická politika by měla také vyžadovat lepší prezentaci analýzy nehod a výzkumu v oblasti prevence úrazů na univerzitách, zejména lékařských fakultách. 4.1.5. Podpora národních akčních plánů Všem členským státům se doporučuje vypracovat politiky pro prevenci úrazů, tj. akční rámec, který zapojí příslušné partnery a aktéry a vymezí povinnosti jednotlivých institucí. Vzhledem k tomu, že takové politiky vyžadují koordinaci různých politických oblastí a usilují o zlepšení zdraví, měl by se úlohy koordinátora zhostit sektor zdravotnictví. Hlavní charakteristiky vnitrostátních politik musí být v souladu s vizí Společenství a základními prioritami stanovenými v odstavci 4.2, musí řešit konkrétní potřeby a nároky dané země, musí obsahovat konkrétní cíle, které by měly být vymezeny také co do dosažitelného zmírnění úrazů, a musí se spoléhat na náležité odhodlání vládních a nevládních organizací v dané zemi. Komise podpoří členské státy při vývoji národních plánů formou: asistence při situačních analýzách vycházejících z informací ze sledování úrazovosti v celém Společenství včetně komparativních údajů pro účely porovnání; poskytování informací o slibných řešeních bezpečnostních problémů prostřednictvím podpory výměny osvědčených postupů ve Společenství; 7 Viz výše. Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s.1. CS 7 CS
podpory projektů, které zkoumají stávající příležitosti k provádění preventivních strategií a vývoji obecných směrů; pomoci při vyhledávání důležitých partnerů a aktérů, kteří mohou přispět k udržitelnému zavádění řešení. 4.1.6. Sdělování rizik Účinné sdělování rizik umožňuje lidem činit bezpečnější rozhodnutí. Při sdělování rizik je třeba poukázat na to, že mnohé činnosti, prostředí nebo výrobky nelze využít bez akceptování určité minimální úrovně rizika. Dobře koncipované kampaně seznamují občany s konkrétními nebezpečími, informují je o přínosech bezpečnostních opatření a usnadňují jim přijetí bezpečnějších modelů chování. Mezi příklady úspěšných kampaní v mnoha členských státech patří kampaně týkající se bezpečnostních pásů v automobilech, zapalovačů s dětskou pojistkou, ochranné obuvi na stavbách, bezbariérových veřejných budov nebo právních předpisů proti partnerskému násilí. Všechny tyto kampaně úspěšně přispěly ke zmírnění výskytu úrazů, kterým lze předejít. Program Společenství v oblasti veřejného zdraví by měl podpořit kampaně v prioritních oblastech stanovených v tomto dokumentu. Hlavními charakteristikami by měly být zaměření na prostředníky, dále pak udržitelné výsledky, podpora pro členské státy, využívání prověřených postupů v prevenci a podpoře bezpečnosti, a kvalita hodnocení a dokumentace. Partnerství veřejného a soukromého sektoru pomůže docílit většího záběru a lepších možností šíření, čímž se zajistí náležitá odezva na informace o bezpečnosti. 4.2. Hlavní prioritní oblasti pro akce Při určování hlavních priorit pro akce v oblasti úrazů byla použita tato kritéria: Sociální dopad úrazů, pokud jde o počet, závažnost a následky různých kategorií úrazů, jako je například zkrácení délky produktivního života, invalidita nebo lidské utrpení. Důkazy týkající se účinnosti zásahů a rentability alternativních zásahů ve vztahu k jednotlivým prioritám. Šance na úspěšné provádění zásahů v evropském kontextu a vzhledem k obrovské rozmanitosti infrastruktur v členských státech. Časový horizont a měřitelnost průběžných výsledků akcí a dopadů na zmírnění úrazů. Na základě těchto kritérií bylo vymezeno těchto sedm prioritních oblastí: Bezpečnost dětí a mladistvých; Bezpečnost starších občanů; Bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu; Prevence sportovních úrazů; CS 8 CS
Prevence úrazů způsobených výrobky a službami; Prevence sebepoškozování; Prevence mezilidského násilí. Všechny kampaně Společenství v oblasti veřejného zdraví budou informovat veřejnost o rozsahu problémů, budou žádat lepší primární prevenci, šířit osvědčené postupy, podporovat spolupráci a poskytovat orgánům veřejného zdraví v členských státech politické nástroje pro vnitrostátní akce. 4.2.1. Bezpečnost dětí a mladistvých Děti a mladiství byli zařazeni mezi priority, poněvadž v této věkové skupině mají úrazy a jejich zmrzačující následky obzvláště výrazný dopad na zdraví. V rámci jednoho projektu pod záštitou programu Společenství pro oblast veřejného zdraví v současné době pomáhá Evropská aliance pro bezpečnost dětí (European Child Safety Alliance) s koncepcí národních akčních plánů pro oblast bezpečnosti dětí ve většině členských států. Hlavní prioritou je zapojit do tohoto procesu i zbývající členské státy a kandidátské země a připravit půdu pro provádění těchto národních akčních plánů pro bezpečnost dětí. Kampaně za bezpečnost dětí by se měly věnovat zejména nebezpečí vážných domácích úrazů předškolních dětí (pády, opařeniny, udušení, otravy, utonutí), bezpečnosti na dětských hřištích a bezpečnosti výrobků pro děti, používání dětských autosedaček v automobilech a cyklistických přileb mezi staršími dětmi. Podobné akční plány budou vypracovány i pro mladistvé. 4.2.2. Bezpečnost starších občanů Nejvyšší míry úmrtnosti následkem úrazu jsou hlášeny mezi osobami staršími 65 let věku, přičemž hlavní příčinou těchto úmrtí jsou pády. Úrazy, zejména úrazy vzniklé pádem, v této věkové skupině také zodpovídají za nadprůměrný podíl hospitalizací a nadměrný podíl přímých nákladů na zdravotní péči. Budoucí projekty v rámci programu Společenství v oblasti veřejného zdraví se budou touto prioritou společně zabývat. Stávající osvědčené postupy a inovativní přístupy s ohledem na jednotlivé rizikové skupiny se budou předávat souvisejícím profesním skupinám, vedoucím pracovníkům zdravotnických zařízení a sdružením starších občanů nebo důchodců. Kampaně za bezpečnost starších občanů by se měly věnovat zejména nebezpečí pádu v domácnostech (podlahové krytiny, osvětlení, nábytek, dispozice koupelen), v budovách a jejich okolí (schody, zábradlí, řešení cest). 4.2.3. Bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu Děti, starší občané, postižení, cyklisté, bruslaři a chodci na veřejných silnicích nejsou ohroženi pouze provozem vozidel. Zdravotní statistiky ukazují, že k velkému množství vážných úrazů následkem pádu dochází bez účasti druhého subjektu nebo při jízdě hromadnou dopravou. Tato rizika si zaslouží mnohem více pozornosti, kupříkladu lepší řešení komunikací pro chodce, chodníků, přechodů pro chodce, stezek pro cyklisty, hromadné dopravy a též používání cyklistických přileb mohou podle statistik silničních nehod přispět CS 9 CS
k záchraně dalších životů. Akce v oblasti veřejného zdraví na tomto poli doplní probíhající akce Společenství pro zranitelné účastníky silničního provozu v oblasti dopravy 8. S pomocí společné studie budou zanedlouho stanoveny osvědčené vnitrostátní a místní postupy v této oblasti, které mohou posloužit jako příklady pro druhé. Kampaně by se měly věnovat zejména nebezpečím pramenícím ze špatného řešení silnic, jak již bylo uvedeno výše, a měly by propagovat používání ochranných pomůcek. 4.2.4. Prevence sportovních úrazů Cvičení a sportovní aktivity určitě patří ke zdravému životnímu stylu a přispívají k lepšímu zdraví a též k tělesné, citové a sociální pohodě. Podpora cvičení je nezbytnou strategií v podpoře zdraví a boji proti epidemii obezity. Podle studií provedených v některých členských státech se však významná část těchto přínosů ztrácí v důsledku sportovních úrazů. Koordinované zdravotnické politiky tuto situaci mohou změnit tím, že budou propagovat bezpečné sporty a zasazovat se vedle účasti na sportování také o jeho bezpečnost. Hlavními strategiemi by měly být poskytování vhodných informací o sportech, používání osobních ochranných pomůcek, vhodná odborná příprava trenérů, zabezpečení kvality a údržba sportovního vybavení. Kampaně by se měly zaměřit zejména na populární sportovní aktivity, se kterými se pojí vysoké riziko úrazu, jako jsou fotbal a další míčové hry, potápění a vodní sporty, lyžování a sporty provozované na horách. 4.2.5. Prevence úrazů způsobených výrobky a službami Zajištění vysokého standardu bezpečnosti spotřebitele je jedním z hlavních cílů Společenství. Bezpečnost nepotravinářských spotřebních výrobků zabezpečuje široká paleta oborových právních předpisů, které doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků 9. I přesto však dochází k četným nehodám spojeným s nepotravinářskými výrobky a/nebo se spotřebitelskými službami (službami cestovního ruchu, sporty a volnočasovými službami). Těmto nehodám je třeba předcházet náležitým prosazováním odpovídajících bezpečnostních požadavků. K tomu je také nezbytné mít účinný systém sledování a hlášení úrazů s uvedením charakteru úrazu, charakteru výrobku resp. služby a okolností vzniku úrazu. Tyto informace jsou poté k dispozici zákonodárcům a vývojářům výrobků, aby se zajistilo trvalé zlepšování bezpečnosti a snižování úrazovosti v celém Společenství. 4.2.6. Prevence sebepoškozování Sebepoškozování a sebevraždy jsou další významnou příčinou předčasných úmrtí a hospitalizace. Problematika sebepoškozování a sebevražd úzce souvisí s duševním zdravím a zvláště s prevencí deprese. 8 9 Sdělení Komise o evropském akčním plánu silniční bezpečnosti (2003 2010), KOM(2003) 311 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4. CS 10 CS
V říjnu 2005 zveřejnila Komise zelenou knihu o duševním zdraví 10, která zdůraznila prevenci sebevražd. V návaznosti na tuto zelenou knihu budou ve všech členských státech připravovány a podporovány akce pro zlepšení duševního zdraví a prevenci špatného duševního zdraví. V této souvislosti budou podporovány akce pro prevenci sebevražd na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství. Akce v oblasti prevence úrazů by proto měly navazovat na stávající projekty v oblasti duševního zdraví, na zelenou knihu o duševním zdraví a na budoucí akční plány v této oblasti. 4.2.7. Prevence mezilidského násilí Mezilidské násilí je problém, který vzbuzuje stále větší znepokojení veřejnosti a který zahrnuje domácí násilí, zneužívání dětí, zneužívání starších občanů a násilné činy mladistvých. Mezilidské násilí nabývá různých podob (tělesné, duševní, sexuální) a dochází k němu v různých prostředích (v rodině, mezi sexuálními partnery, v komunitách, v ústavech a v práci). Policejní evidence násilných činů není dostatečně přesná a podrobná. O tomto problému navíc chybí přesné údaje vzhledem k neochotě obětí případy hlásit. V rámci programu v oblasti veřejného zdraví budou vypracovány zdokonalené techniky hlášení, které umožní získat lepší představu o rozsahu problému. Vedle omezených údajů dostupných z policejních záznamů bude vyvíjena snaha získat informace o skrytých formách násilí z šetření viktimizace. Je možné, že v rámci těchto snah vypracuje Evropský statistický systém harmonizovaný vzor nebo modul šetření. Je zapotřebí systematičtější dokumentace a rozšiřování postupů v oblasti prevence násilí: to se týká zejména zdravotnického sektoru ve spolupráci s policií, justicí a systémem sociální péče. Aktéři musejí dostat do rukou vhodné nástroje pro plánování, provádění a vyhodnocování projektů prevence násilí. Akce v této oblasti budou realizovány v těsné spolupráci s dalšími programy Společenství, jako je například program DAPHNE 11. 5. PROVÁDĚNÍ Je jednoznačně zapotřebí zaměřit se na organizaci zdrojů a vývoj udržitelného přístupu pro prevenci úrazů do budoucna. Komise zamýšlí podpořit tuto iniciativu prostřednictvím programu v oblasti veřejného zdraví. Toto sdělení popsalo hlavní prioritní oblasti, jichž by se měly týkat činnosti, které by měly v konečném důsledku vést k lepšímu pochopení problematiky úrazů a smrtelných nehod a jejich prevence. Pochopení a zvládnutí problematiky úrazů vyžaduje trvalou spolupráci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány členských států, zdravotnickými a výzkumnými pracovníky, podniky a zájmovými skupinami, jako jsou organizace spotřebitelů. 10 11 Zelená kniha Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva: na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii, KOM(2005) 484 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 293/2000/ES ze dne 24. ledna 2000, kterým se přijímá akční program Společenství o preventivních opatřeních pro boj proti násilí páchanému na dětech, mladistvých a ženách a pro ochranu obětí a ohrožených skupin. Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1. CS 11 CS
Skupiny aktérů, jako jsou akademická obec, podniky a občanská společnost, hrají klíčovou úlohu ve zpřístupňování vědomostí a odborných znalostí pro výměnu na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství. Tito aktéři by měli být zapojeni do procesu výzkumu a též do zavádění modelů osvědčených postupů. CS 12 CS