1 Únor 2016 XV. ročník
Jako v pohádce... Je tříkrálový podvečer a pomalu se stmívá. Krajina kolem mě je konečně pokrytá bílou sněhovou pokrývkou. Tak vzácnou v posledních letech... A jak se vzdaluji od Chotěboře, sněhu přibývá a na silnici leží souvislá sněhová vrstva. Jede se ale celkem dobře, a tak se pomalu blížím k cíli,kterým je vesnička Kladruby blízko Sloupna. Od příbuzných jsem se úplně náhodou dověděla, že celé Kladruby jsou krásně vánočně vyzdobené a že opravdu stojí za návštěvu. Šťastně přijíždím na místo, - ale co to? Na začátku obce značka "zákaz vjezdu" a pro jistotu ještě do půl vozovky spuštěná závora. Rozhlížím se a přemýšlím, kam teď. Jen tak na krajnici úzké silničky auto nechat nemohu. Můj pohled padne doleva a ejhle! Na louce je malé provizorní parkoviště, dokonce už tam dvě auta stojí. Tak k nim přidám to svoje a jen doufám, že se mi pak z toho sněhu povede vyhrabat zase zpátky na silnici. Jeho tady totiž docela dost. Hned na samém kraji vesnice u bývalé hospody čeká milé překvapení. Ponocný troubící na roh, v druhé ruce halapartnu, u sebe lucernu a psa. Škoda, že není živý, ale jen ze slámy. Ale i takfešák! A už vidím další světýlka, slyším tichou hudbu, a tak jdu pomalu dál a jen žasnu a vychutnávám si tu krásu. Procházím celou vesnicí, jsem nadšená a skutečně si připadám jako v pohádce. Vládne tu neopakovatelná atmosféra. Světelná výzdoba je překrásná a vkusná, není zde nic křiklavého ani rušivého. Domy, doplňky i stromy jsou podsvíceny reflektory a na několika místech kouzelnou atmosféru umocňuje decentní hudební podbarvení koledami. Je tu krásný klid a mír. Nemohu se nasytit a objevuji nové a nové detaily výzdoby. Krásně osvícené selské stavení, hasičská zbrojnice, betlém ze dřeva a slámy, zvířátka, ovečky... Najednou zůstávám stát a doslova mi padá čelist. Ve štítě jednoho domu se vznáší anděl! No vážně! -2 - Vidím ho, jak mává peru těmi, a říkám si, že se mi to snad všechno jenom zdá. S připraveným foťákem se pomalu posouvám co nejblíž, opatrně zaostřuji a v duchu se směju. To bude fotka roku! Na anděla jsem na svých rozličných toulkách ještě neměla tu čest narazit. Chci domáčknout spoušť a - anděl v čudu! Místo něj se v kruhovém osvětlení štítu producíruje kocour Mikeš, po chvíli jej vystřídá kozel Kokeš a další postavičky z Ladových pohádek. No jasně! Kdesi je ukryta promítačka a na štítě domu se objevují obrázky z Ladových kreslených pohádek i jeho další kresby, která známe hlavně z vánočních pohlednic. Chvíli čekám, zda se anděl znovu objeví, ale po pár minutách to vzdávám, protože bych tam zmrzla. Dává se do mě zima, ruce mi křehnou, na nose mám hejla, ale nechce se mi odtud. Po velmi vypjatých a značně problematických svátečních službách v práci zde konečně zažívám klid. Klid, radost, vánoční náladu a pocit hlubokého vděku. Vděku k Tomu, který poeticky řečeno - sídlí nad hvězdami a jehož narození slavíme. Vděku i k obyvatelům této maličké obce, kteří se dokázali domluvit, spolupracovat a připravit pro širokou veřejnost tento neopakovatelný zážitek. Patří jim můj velký obdiv a vřelý dík. Chlad mě prostupuje čím dál víc, a tak se přece jen pomalu ubírám zpět k parkovišti. U ponocného se ještě zastavím a jelikož z reproduktorů zrovna tiše zní "Narodil se Kristus Pán", beru to jako dárek na rozloučenou. Stojím, zpívám si jen v duchu a těžko se bráním dojetí... A cestou zpět ve mně rezonuje jedno jediné, ale vše obsahující slovo: "D ĚKUJI..." V.Cemperová
Růžencové obrazy Informace: Malá umělecká Je to něco velkého, naučime-li se být sami s Bohem. JK. Popeleční středou vstupujeme do postního období. Během postní doby se také mění pořad bohoslužeb v kostele sv. Jakuba. Každý pátek bude od 16:00 pobožnost Křížové cesty a v 16:30 mše svatá. V neděli bude pak navazovat na ranní mši svatou také pobožnost křížové cesty. Udělovat popelec se bude na Popeleční středu při bohoslužbách v 8.00 a 18.00 hodin. Je mrazivé zimní ráno. v galerii pod širým dílka nebem. ~ alerii:---- Na mostě spousty si všimnu pavučin, které jinovatka přes noc půvabně ozdobila sváteční bílou... Radostný růženec - II. tajemství "S kterým j si, Panno, Alžbětu navští vila" X. Zdrávas-Mariaamy Příchod svaté Panny k Alžbětě není jen událostí tohoto vznešeného a váženého domu. Svoje navštívení uskutečňuje Pomocnice křesťanů nadále a se stejnou láskou a se stejným nadšením pro zdar velkých plánů jejího Syna s námi, ubohými a slabými lidmi. Jako byl předchůdcův příchod na svět nutným ke zdaru první výpravy Božího Syna na svět, takje tomu i nadále s osudy Kristova království, které vyžaduje nových a nových Janů a tedy i Alžbět. Kdykoliv- (aje snadno pochopitelné že vždycky) - je třeba nových a nových urovnavatelů cesty Boží v nových a nových generacích, střetává se jejich úsilí s rozhodným odporem nepřítele. K tomu, aby se mohlo přiblížit Kristovo království k lidemje nutno překonávat překážky, které mu staví do cesty Satan. Jeho pýcha v nesčíslných obměnách nachází ochotného sluchu v porušené lidské přirozenosti. Boj proti ní není nikterak snadný. V prvé řadě je třeba nových a nových povolání jako bylo povolání Janovo. Je to povolání k osobní oběti, jehož se dostává nesčetnýmaneznámým svatým duším budoucích kněží. Jejim třeba vlít nejen nadšení pro vysoký úkol, ale i posílit jejich slabé ruce a zmnohonásobitjejich přirozené schopnosti nadpřirozeným požehnáním. A k tomu pomáhá přesvatá Pannajako nositelka a Matka Kristova a Matka Božské milosti. Jako tehdy na prahu Alžbětina domu, nabízí Požehnaná mezi ženami neustále svou účinnou pomoc. Jako ona to nedovede žádný z lidí. Její mateřská ruka provede své děti bez zmýlení všemi nástrahami nepřítele. Ze všeho nejvíc jí záleží na tom, aby její Syn byl všude poznán, vítán a uznán za Krále a Střed všech srdcí. Ona k tomu má prostředky, neboť je nadána plnou milostí Ducha sv. a tuto milost štědře zprostředkuje. Ona je rychlou a naprosto spolehlivou pomocnicí ve všelikém díle, z něhož se má zrodit sláva Boží v lidech. Jako tenkrát u Alžběty dovedla ke šťastnému konci příchod předchůdce na svět, tak až do konce času dopomůže každé lidské duši, kterou Bůh volá k dílu milosti. Vstup zdarma... (Zdens Kotrbová - Posvátná cesta 2013) - 5 -
SPOLEČNÁ POUŤ Rok se s rokem sešel a já vám všem chci opět nabídnout možnost společné pouti do Medžugorje. Pouť organizuje cestovní kancelář Avetour a uskuteční se od 4. 5. 2016 (středa) do 10. 5. 2016 (úterý). Už tradičně je v termínu pouti obsažen svátek Panny Marie, který je na tomto místě zvláště intenzivně slaven. Pokud by o účast na zájezdu měl někdo z vás zájem, je třeba se co nejdříve (nejpozději do 20. 2. 2016) přihlásit. Bude-li nás alespoň deset, máme naději, že budeme mít dopravu přímo z Chotěboře - což by byla velká výhoda. Cena pouti je 2 290,-Kč + 80 Euro a v té je zahrnuta doprava, polopenze (snídaně a večeře), ubytování (pokud to bude stejné, tak je to opravdu blízko kostela), poplatky za pobyt a odměna průvodkyni paní Merkovičové. Cestovní pojištění si musí sjednat každý sám. Pokud někdo z vás má zájem dozvědět se víc, informace najdete na stránkách www.avetour.cz a nebo mi zavolejte na telefonní číslo 608 512 046. Přihlášku bychom odeslali společně. Na společnou pouť - dá-li Pán, se už moc těší Dana Čermákova Misijní klubko Zdravíme všechny lidi dobré vůle. Touto cestou chceme poděkovat za nápady, tvoření a finanční podporu Misijního jarmarku v Chotěbořské farnosti, který se konal 20. 12.2015 na místní faře. Vybralo se krásných 13.000 Kč, veliké Pán Bůh zaplať. Tato částka putuje na PMD - "Jeden dárek na víc". Přesněji na zdravotní péči a vzdělání sirotků v Keni. A ještě přesněji na podporu zdravotního centra v Kaptagatu. Zde žijí opuštěné děti a sirotci a z těchto námi vybraných peněz se vybudují na farmě rybí sádky. Farma slouží jako zdroj obživy pro tyto děti a z prodeje ryb se hradí všechny jejich potřeby. Ano konečným produktem je finanční pomoc, ale musíme poděkovat všem, kteří s láskou a obětí vyrobili, upekli a vypěstovali krásné věci, věcičky a rostlinky. Bylo jich mnoho a byly nádherné. Ještě hezčí na tomto všem je, že když se spojí síly a poprosí se Duch svatý, Pán Ježíš se může oslavit a chudým se může pomocij Za misijní klubko - děti, Jitka Sokolová a Šárka Urbanouá -6 - -7 -
ANEŽKA TALACKOV Á Jak a kdy začal život z víry? Zde nacházíte otištěný rozhovor se sestrou pana děkana Václava Talacka, která žila na chotěboteké [aie. Mnozí ji jistě pamatují. Rozhovor je pieozai z farního listu ŘKF Vysoké Mýto. Narodila jsem se do katolické rodiny, kde víra byla samozřejmostí, rodiče mě vychovávali ne "diktátem", ale svým příkladem. Dnes bychom vám rádi představili pravděpodobně nejstarší farnici, která v příštím měsíci oslaví své 98. narozeniny. I přes svůj vysoký věk ji můžete vídat na mších svatých a každý měsíc se účastní setkání seniorů, především díky velké pomoci a podpoře své neteře Lídy Částkové, která se spolu se svým manželem o ni stará. Paní Talacková pochází z České Rybné (farnost Proseč), kde se narodila a žila do svého 30. roku. Měla pět bratrů a jednu sestru (maminka Lídy Č.). Po druhé světové válce odešla do Hradce Králové ke svému bratrovi, který zde působil jako kněz. Na dalších 30 let se ujala funkce farní hospodyně a svého bratra doprovázela dále ve farnostech Bystré u Poličky, Chotěboř a Lučice. Vzhledem k tomu, že studovala na rodinné škole ve Vysokém Mýtě, naučila se vařit a všem možným ručním pracím. To se jí při službě farní hospodyně velmi hodilo, vedla na faře domácnost a měla vždy vše pod kontrolou. Nestarala se jen o svého bratra, ale v Chotěboři s nimi bydlel na důchodě i profesor Boštík (jeho synovec je známý malíř a on sám např. učil na gymnáziu Josefa Toufara). Kostel v Chotěboři navštěvoval každý rok také malíř Jan Zrzavý. Po smrti svého bratra se v roce 1977 na důchod přestěhovala do Vysokého Mýta, kde žila její sestra. Paní Talacková vlastní rodinu nemá, její rodinou byl život na faře a v širší rodině, kde žila mezi sourozenci vždy v souladu. Mezi její koníčky patřili ruční práce všeho druhu, ráda vyšívala, pletla, šila... Ráda se věnovala zahrádce a květinové výzdobě kostela. Díky prof. Boštíkovi, s kterým navštěvovala různé galerie, objevovala krásy malířství. Byla také velkou čtenářkou a v 80. letech se sama stala autorkou a sepsala rodinnou kroniku. I v současnosti je stále aktivní a informovaná o dění kolem sebe. Zajímá se o politiku, poslouchá rádio Proglas a pravidelně čte Katolický týdeník a Lidové noviny. Co se týká jejího aktivního zapojení do života farnosti, pokračovalo i ve Vysokém Mýtě. Zde vedla dříve modlitbu Růžence, nějaký čas s paní učitelkou Láskovou působila jako kostelnice, pomáhala s květinovou výzdobou, úklidem kostela a ani se nebála prací ve výškách (vzpomíná, jak ze štaflí čistila oltář... ). Kdo vás na cestě víry nejvíce ovlivnil? -8 - Během své služby na faře jsem se setkala s mnoha kněžími, řeholníky, sestřičkami, u kterých jsem viděla nejen, že o víře mluví, ale ji žijí. Důležitý byl pro mě "vzor" pana profesora Boštíka, který i přes svoji vzdělanost zůstával velmi skromný. V Hradci Králové jsem navštěvovala v kostele u jezuitů družiny, tj. mariánské modlitební skupiny pro ženy. Máte oblíbený citát nebo pasáž v Písmu svatém? Žiji dle hesla sv. Benedikta "Modli se a pracuj". Co se týká Písma, oslovuje mě velký misijní příkaz, kde Ježíš i přes všechno své utrpení, který prožil, vysílá své učedníky, aby šli do celého světa... Máte nějakého oblíbeného světce? Mám oblíbeného sv. Josefa, který vždy ve všem Boha poslechl, sám byl skromný a neměl žádné nároky. Obdivuji jeho skromnost. Sestřičky mě naučili úctě k němu. Když mi zemřela maminka, chodila jsem poslední rok do školy, tak mě pan farář povzbudil, že máme také matku nebeskou, takže je pro mě velmi důležitá Panna Maria. Mojí patronkou je sv. Anežka Česká, ale ráda oslavím i tu Římskou. Oblíbeného mám tak sv. Jana Pavla II., ke kterému se pravidelně modlím, aby se za nás přimlouval za křesťanskou Evropu. Máte nějakou duchovní knížku nebo film, které vás oslovily? Ráda jsem četla romány Jindřicha Šimona Baara. Také se mi moc líbily knihy" Píseň o Bernadettě" od Franze Werla a "Pod sluncem Fatimy" od Casimira Barthase. Měla jsme ráda životopisné knihy, např. o malíři Ladovi a o Janu Pavlu II., především o jeho cestách. Pravidelně čtu a zamýšlím se nad dopisem nemocným našeho biskupa, čtu Katolický týdeník a každý den se modlím modlitby z breviáře. -9 -
N a co rádi z života církve vzpomínáte? Když jsme chodili za družičky na Slavnost Božího Těla a od malička jsme se znala s maminkou mons. Sochy. Několikrát do roka jsme také podnikali na kole poutě do Luže. Jakou úlohu hrála a hraje podpora církve ve vašem životě? Velkou část svého života jsem prožila přímo na faře, takže život v církvi byl pro mě velmi důležitý. V kostele najdu vždy klid. Mám z toho radost, že nejenom moji sourozenci, ale i druhá generace zůstala kostelu a víře věrná. Co vám víra dala? Víra patří prostě k životu. Víra nám dává naději na život věčný, i když teď zatím nevíme, co nám Petr řekne. Víra nám říká, že úmrtí je přechod z života pozemského do věčného a tomu já věřím. Víra mi dává hlavní životní cíl, bez ní se žít nedá, je to útěcha, vždy věřím, že nám Pán Bůh pomůže a každý večer děkuji za prožitý den... Na pope leční středu... Dobrý Bože, po vydatném slavení masopustu se nejprve musím přeladit na Popele ční středu. Dnes budu označen na čele křížkem z popela. Připomíná mi to, že jsem prach a v prach se obrátím. Popel je znamení pokání a toho, že chci začít všechno dělat lépe než dosud. Popel ukazuje, že staré dřevo shořelo. Popelem se také dříve čistívalo nádobí. Při udělování popelce kněz často říkává: "Obrať se a věř evangeliu." Popelec mě chce vybídnout, abych opoustil své staré cesty a vydal se po těch,které mě povedou k cíli. Řecké slovo "metanoeite", které překládáme jako "obraťte se", znamená vlastně v původním významu "změnit smýšlení". Popele ční středa mě tedy vybízí, abych začal jinak myslet, abych se díval pod povrch věcí a abych pod tímto povrchem objevoval skutečnou podstatu. Nové smýšlení je předpokladem víry. Ve víře nově promýšlím věci a hledím na svět novýma očima. Prosím tě, uč mě dnes nově smýšlet, dívat se na svět a na lidi jiným, novým pohledem a věřit, že se v tom všem a v každém člověku setkáváš se mnou Ty sám. -10- Poselství Svatého otce Františka k postní době 2016 "Milosrdenství chci, a ne obět'" (Mt 9,13) Díla milosrdenství na cestě Svatým rokem 1. Maria jako obraz církve, která evangelizuje, protožeje evangelizována V bule vyhlašující Svatý rok jsem vyzval k tomu, aby se "postní doba Svatého roku prožívala obzvláště intenzivně jako velká příležitost ke slavení a zakoušení Božího milosrdenství" (Misericordiae Vultus, 17). výzvou k naslouchání Božímu slovu a k iniciativě,,24 hodin pro Pána" jsem zdůraznil prvořadost naslouchání tomuto slovu v modlitbě; a to především slovu prorockému. Boží milosrdenstvíje vskutku hlásáním světu a každý křesťan je vyzýván, aby s takovýmto hlásáním získal svou osobní zkušenost. Proto o postní době vyšlu misionáře milosrdenství, aby byli pro každého znamením Boží blízkosti a Božího odpuštění. Maria přijala radostnou zvěst, kteroují přinesl archanděl Gabriel, a proto ve svém Magnificat prorockyopěvuje Boží milosrdenství, jímž si ji Bůh vyvolil. Panna z Nazareta, Josefova snoubenka, se tak stává dokonalým obrazem církve a evangelizuje, protože byla a stále je evangelizována působením Ducha Svatého, jenž oplodnil její mateřské lůno. V prorocké.. tradici je totiž milosrdenství už i etymologicky úzce spjato s mateřským lůnem (rahamim) a také s velkorysou, věrnou a soucitnou dobrotou (hesed), jež se uplatňuje v manželských a rodičovských vztazích. 2. Boží smlouva s lidmi: dějiny milosrdenství Tajemství Božího milosrdenství se odhaluje v průběhu dějin smlouvy mezi Bohem ajeho izraelským lidem. Bůh se vždy projevuje jako bohatý na milosrdenství aje připraven zahrnovat svůj lid niternou něhou a soucitností, především v těch nejdramatičtějších chvílích, když nevěrnost láme pouto paktu a smlouvu je třeba znovu potvrdit na stabilnějším základě ve spravedlnosti a v pravdě. Stoj íme zde tváří v tvář skutečnému dramatu lásky, v němž Bůh hraje roli zrazeného otce a manžela, zatímco Izrael je nevěrným dítětem nebo manželkou. Právě obrazy z rodiny - jako je tomu v případě Ozeáše (srov. Oz 1-2) - mají ukázat, až do jaké míry se Bůh chce připoutat ke svému lidu. Drama lásky dosahuje svého vrcholu v Synu, který se stal člověkem. V něm nás Bůh zahrnuje svým nekonečným milosrdenstvím až do té míry, že se stává "vtěleným Milosrdenstvím" tmisericordiae Vultus,8). Ježíš z Nazareta je synem Izraele se vším všudy, a to až tak, že vtěluje ono vnitřní naslouchání Bohu, které od každého žida vyžaduješema,ježje dodneška srdcem smlouvy - 11 -
Boha s Izraelem: "Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou" (Dt 6,4-5). Boží Synje Snoubencem, který činí vše pro to, aby si získal lásku Snoubenky; poutá ho k ní jeho bezpodmínečná láska,jež se zviditelní tím, že se s ní navěky zasnoubí. To je pulzující srdce apoštolského kerygmatu, v němž má Boží milosrdenství ústřední a základní místo. Ono je "krásou spásonosné lásky Boží zjevené v Ježíši Kristu, jenž zemřel a vstal z mrtvých" (apoštol. exhortace Evangelii gaudium,36), je tím prvním hlásáním, kterému "se má ve všech etapách a momentech katecheze stále znovu naslouchat a jež se má různými způsoby hlásat" (tamtéž,l64). Milosrdenství "je výrazem Božího zacházení s hříšníkem, kterému nabízí další možnost nápravy, obrácení a víry" (Misericordiae Vultus,21), aby tak znovu navázal vztah s Bohem. V Ježíši ukřižovaném jde Bůh až tak daleko, že chce dostihnout hříšníka na místě jeho nejkrajnější vzdálenosti, právě tam, kde se ztratil a odloučil od něho. Dělá to v naději, že tak konečně ob měkčí zatvrzelé srdce své Snoubenky. 3. Skutky milosrdenstvi BOŽÍ milosrdenství proměňuje srdce člověka, dává mu zakusit věrnou lásku, a tím jeho samého uschopňuje k milosrdenství. Stále novým zázrakem je to, že Boží milosrdenství může vyzařovat do života každého z nás, motivovat nás k lásce k bližnímu a dávat impulz k tomu, co církevní tradice nazývá skutky tělesného a duchovního milosrdenství. Připomínají nám, že naše víra se vyjadřuje konkrétními každodenními skutky, které mají za cíl pomáhat našemu bližnímu na těle i na duchu a podle kterých budeme souzeni: dávat mu jíst, navštěvovat ho, utěšovat, vzdělávat. Proto si vroucně přeji, "aby křesťanský lid během Svatého roku přemýšlel o skutcich tělesného a duchovního milosrdenství. To bude způsob,jak probouzet naše svědomí často ukolébané tváří v tvář dramatu chudoby a jak hlouběji pronikat k jádru evangelia, kde Boží milosrdenství upřednostňuje chudé" (tamtéž,15). V chudém se totiž Kristovo tělo "stává znovu viditelným coby tělo, které je zmučené, bolavé, zbité, podvyživené a na útěku..., abychom jej rozpoznali, dotýkali se jej a poskytovali mu péči" (tamtéž). Nevídané a pohoršující tajemství utrpení nevinného Beránka, pokračující v dějinách: hořící keř nezištné lásky, před nímž si jako Mojžíš můžeme jen zout opánky (srov. Ex 3,5) - tím spíše, když chudým je bratr nebo sestra v Kristu trpící kvůli své víře. - 12- Před takovouto láskou silnou jako smrt (srov. Pis 8,6) se tím nejubožejším chudákem jeví být ten, kdo sám sebe za takového nepovažuje. Myslí si, že je bohatý, ale ve skutečnosti je nejchudší z chudých. Je takový, protože je otrokem hříchu, který ho nutí, aby bohatství a moc používal nikoli ke službě Bohu a druhým lidem, ale k tomu, aby v sobě potlačoval vědomí, že ani on není ničím jiným než ubohým žebrákem. Čím větší jsou bohatství a moc, jimiž disponuje, tím větší může být jeho klamné zaslepení. Může dojít až tak daleko, že ani nebude chtít vidět chudého Lazara, který žebrá u dveří jeho domu (srov. Lk 16,20-21) a je obrazem Krista, jenž si v chudých vyprošuje naše obrácení. Lazar je tou možností k obrácení, kterou nám Bůh nabízí a kterou možná my ani nevidíme. Toto zaslepení je doprovázeno pyšným blouzněním o všemohoucnosti, v němž se neblaze ozývá ono ďábelské "budete jako Bůh" (Gen 3,5), které je u kořene každého hříchu. Takové blouznění může nabýt i sociální nebo politické podoby, jak to ukázaly totalitní režimy 20. století a jak to dnes ukazují ideologie unifikovaného technicko-vědeckého myšlení, které se snaží učinit Boha bezvýznamným a člověka chtějí zredukovat na manipulovatelnou masu. A zároveň to mohou ukazovat i struktury hříchu spojené s falešnými rozvojovými modely založenými na zbožštění peněz. Ty vedou ke lhostejnosti bohatších lidí a společností k osudu chudých, před nimiž zavírají dveře a dokonce je nechtějí ani vidět. Postní doba letošního Svatého roku je tedy časem příhodným pro to, abychom díky naslouchání Slovu a konání skutků milosrdenství konečně vyšli ven ze svého existenčního odcizení. Jestliže se skrze skutky tělesného milosrdenství dotýkáme Kristova těla v bratřích a sestrách, kteří potřebují, abychom jim dávali najíst, oblékali je, ubytovávali je a navštěvovali, pak skutky milosrdenství duchovního - radit, vyučovat, odpouštět, napomínat, modlit se - se dotýkají bezprostředněji toho, že jsme hříšníci. Tělesné a duchovní skutky proto nelze oddělovat. Právě tím, že se hříšník v ubožákovi dotýká Kristova těla, může dostat dar pochopení, že on sám je ubohý žebrák. Na této cestě si také "pyšní", "mocní" a "bohatí", o nichž hovoří Magnificat, mohou uvědomit, že jsou bez vlastní zásluhy milováni Ukřižovaným, který i pro ně umřel a vstal z mrtvých. Pouze v této lásce se nachází odpověď na žízeň po nekonečném štěstí a lásce, o níž si člověk klamně myslí, že ji může utišit pomocí idolů vědění, moci a vlastnění. Existuje však trvalé nebezpečí, že kvůli stále neprodyšnější uzavřenosti před Kristem, který v chudém i nadále tluče na dveře a na srdce, skončí ti pyšní, bohatí a mocní tak, že se sami odsoudí k pádu do oné věčné propasti, jíž je peklo. Proto znova zaznívají zkormoucenáabrahámova slova, určenájakjim, tak inám všem: "Mají - 13 -
Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou" (Lk 16,29). Takovéto činorodé naslouchání nás nejlépe připraví na oslavu konečného vítězství zrnrtvýchvstalého Snoubence nad hříchem a nad smrtí. On si přeje očistit svoji Snoubenku, která očekává jeho příchod. Nepropásněme tuto postní dobu jako čas příhodný pro obrácení! Prosme o ně na mateřskou přímluvu Panny Marie, která před velikostí Božího milosrdenství, jež sejí dostalo bezplatně, jako první poznala svou nepatrnost (srov. Lk 1,48) a vyznala, žeje pokornou služebnicí Páně (srov. Lk 1,38). služby na Přeloučsku na rekonstrukci a vybavení nízkoprahového klubu pro děti a mládež. Charita také podpoří humanitární projektyv Indii. Půjde o kvalifikační kurzy pro nevyučenou a nezaměstnanou mládež, dětské večerní vzdělávání v Bangalore a výstavbu školy v Mansapuru, které realizuje Diecézní charita Hradec Králové. Šestnáctý ročník sbírky doprovodila i řada akcí pro veřejnost. Konaly se tříkrálové průvody, v Pardubicích a Poličce tradičně s koňmi, dále koncerty, živé betlémy a soutěže. V celé ČRse v letošní Tříkrálové sbírce vybralo rekordních téměř 95,9 milionu korun. Jeto zhruba o 6,5 milionu korun více než Ion i. Ve Vatikánu 4. října 2015 na svátek sv. Františka z Assisi. František Tříkrálová sbírka vynesla v diecézi rekordních 14,6mi/. Kč Poděkování za Tříkrálovou sbírku Tříkrálová sbírka na území královéhradecké diecéze letos vynesla rekordních přibližně 14,6 milionu korun, asi o 1,1 milionu korun více než loni. Charity z darovaných peněz podpoří především své služby pro nemocné a potřebné v regionech. Část peněz půjde na humanitární pomoc do zahraničí. Úspěchu letošní sbírky pomohlo i to, že se do ní připojily nové obce a na koledu vyrazilo téměř o 300 kolednických trojic více. Celkem letos koledovalo asi 10.000 lidí. "Ve většině oblastí i v krajských městech byl výtěžek sbírky větší," uvedla Karasová. V Hradci Králové a okolí dali lidé do pokladniček přes 860.000 korun, v Pardubicích a okolí celkem darovali více než jeden milion korun. Darované peníze pomohou nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším potřebným. Například na Hradecku a Kutnohorsku vybírali tříkráloví koledníci příspěvky na podporu středisek rané péče, která pomáhají rodinám s handicapovanými dětmi. Náchodští z výtěžku sbírky podpoří dům na půli cesty pro mladé lidi bez domova, v Chrudimi pak občanskou poradnu. V Červeném Kostelci a na Pardubicku lidé přispívali na mobilní hospic pro těžce nemocné, na Orlickoústecku na charitní pečovatelskou službu pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Ve Studenci a okolí se vybíralo na pomůcky a zdravotní materiál pro klienty charitní ošetřovatelské - 14 -. Vážený Otče, Ve Vašífarnosti Chotěboř bylo při Tříkrálové sbírce vybráno celkem 96.748,- Kč. Jeřišno 23 042,- Kč Chotěboř65 828,- Kč Bezděkov 7 878,- Kč Děkujeme Vám a vašim farníkům za spolupráci a pomoc při realizaci Tříkrálové sbírky 2016. Máme upřímnou radost z toho, že spolu s námi při koledování roznášeli Boží požehnání do domácností mnoha lidí dobré vůle. A tak se zapojili do činnosti Církve, kterou otec biskup svěřil Charitě, a to službu bližnímu. Vybrané finance budou použity zejména na zakoupení aut do služeb, které poskytujeme v domácnosti klientů. Dále budou z výtěžku sbírky podpořeny služby poskytované Oblastní charitou Havlíčkův Brod a projekt Adopce na dálku. Děkujeme všem, kteří se ve vaší farnosti zapojili do Tříkrálové sbírky, ať už jako asistenti, vedoucí skupinek nebo se jakkoliv postarali o organizační zabezpečení sbírky. Velké díky patří malým i velkým, kteří si vzali na hlavy královské koruny, protože bez jejich obcházení dům od domu, bez jejich zpívání a bez jejich obětavosti a ochoty by Tříkrálová sbírka nemohla být. Prosíme, sdělte jim naše upřímné poděkování. Díky samozřejmě směřujeme také všem, kteří jakoukoliv částkou přispěli do tříkrálových pokladniček. - 15 -
Všechny, kteří se zapojili do Tříkrálové sbírky, svěřujeme do našich modliteb. Přejeme Vám a vaší farnosti dobrý a požehnaný rok 2016. A těšíme se na další spolupráci. Za Oblastní charitu Havlíčkův Brod Bc.Jana Dománková koordinátorka TKSOblastní charita Havlíčkův Brod V době postní Milosrdný a dobrotivý Bože, požehnej tuto postní dobu, aby se mi stala dobou dobrého cvičení - cvičení ve vnitřní svobodě. Netěším se sice na postní dobu, ale vím, že mi udělá dobře. Požehnej tuto postní dobu, abych se v ní dokázal odpoutat ode všech nezdravých návyků. Uč mě jak se odříkáním osvobozovat od svých závislostí a jak znovu pocítit, že mohu pořád ještě svobodně nakládat se sebou samým a že nemusím být závislý na svých potřebách. Dej, aťje letošní postní doba pro mě časem vnitřního očištění a obnovy, abych dokázal vědomě jíst a vědomě prožívat přítomný okamžik, aniž bych hned všechno, co se ve mně začíná hlásit ke slovu, potlačoval jídlem nebo nějakou činností. Požehnej tuto postní dobu, aby mě obnovila a osvěžila a aby očistila mou duši. Tak ve mně o Velikonocích rozkvete nový život skrze Krista, našeho Pána. Amen Redakční rada Svatojakubského listu: Petr Křesťan, Ludmila Křesťanová, Václava Cemperová, Jana Skřivanová, Zdeňka Vencbauerová, Markéta Valtrová, Dana Čermáková a Pavel Voňka. Články vkládejte do schránky SJL v závětří kostela nebo je zasílejte na e-mailovouadresu:redakce.sjl@seznam.cz - děkujeme. Příští číslo vyjde 6. března 2016, uzávěrka je 28. února 2016. Webová adresa naší farnosti je www.farnostchotebor.cz. Zde si můžete přečíst ohlášky a dozvědět se více aktuálních informací. Čísla, na která můžete v případě nutnosti volat naše duchovní správce: pevná linka na faru: 569624 641; mobil P.Josefa Davida: 702 852 730