Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva Diplomová práce Ochrana výrobku podnikatele Hana Maděřičová 2007/2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi.
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Daně Ondrejové, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi poskytla při přípravě této práce. Rovněž děkuji Ing. Leopoldu Dadejovi, patentovému zástupci, za přínosné konzultace.
OBSAH ČÁST PRVNÍ...5 1 Úvod...5 1.1 Cíl a předmět práce...7 1.2 Postup a metody zpracování práce...7 2 Vymezení základních pojmů...8 2.1 Pojem výrobek...8 2.2 Pojem podnikatel...9 ČÁST DRUHÁ...11 3 Práva k výsledkům tvůrčí činnosti...11 3.1 Patenty na vynálezy...11 3.1.1 Předmět ochrany...11 3.1.2 Podnikový vynález...13 3.1.3 Řízení o udělení patentu...13 3.1.4 Účinky a doba platnosti patentu...14 3.1.5 Mezinárodní ochrana vynálezů...15 3.2 Užitné vzory...16 3.2.1 Předmět ochrany...17 3.2.2 Řízení o udělení užitného vzoru...18 3.2.3 Účinky a doba ochrany...19 3.3 Průmyslové vzory...19 3.3.1 Předmět ochrany...20 3.3.2 Zaměstnanecký průmyslový vzor...21 3.3.3 Řízení o přihlášce průmyslového vzoru...21 3.3.4 Účinky a doba ochrany...22 3.3.5 Průmyslový vzor Společenství...23 4 Práva na označení...24 4.1 Obchodní firma...24 4.2 Ochranné známky...25 4.2.1 Předmět ochrany...26 4.2.2 Řízení o přihlášce...28 4.2.3 Účinky a doba ochrany...29 4.2.4 Mezinárodní zápis ochranných známek...30 4.2.5 Ochranná známka Společenství...30 4.3 Označení původu a zeměpisná označení...31 4.3.1 Předmět ochrany...31 4.3.2 Účinky zápisu a doba ochrany...32 4.3.3 Komunitární úprava...33 5 Obchodní tajemství a know-how...34 5.1 Obchodní tajemství...34 5.2 Know-how...36
6 Prosazování práv z průmyslového vlastnictví...37 6.1 Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví...37 6.2 Právo proti nekalé soutěži...39 6.2.1 Generální klauzule proti nekalé soutěži...41 6.2.2 Speciální skutkové podstaty nekalé soutěže...41 6.2.3 Soudcovské skutkové podstaty nekalé soutěže...42 6.2.4 Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži...42 6.3 Ostatní prostředky ochrany...43 ČÁST TŘETÍ...45 7 Srovnání jednotlivých právních nástrojů...45 7.1 Patent a užitný vzor...46 7.2 Průmyslový vzor a ochranná známka...48 7.3 Ochranná známka a označení původu/zeměpisné označení...51 7.4 Patent, užitný vzor a know-how...52 8 Závěr a návrhy de lege ferenda...54 9 Resumé...57 10 Seznam použitých zkratek...59 11 Seznam použitých pramenů...60 11.1 Odborné publikace...60 11.2 Odborné články...61 11.3 Internetové zdroje...63 12 Seznam příloh...64
ČÁST PRVNÍ Předmětem první části této práce bude uvedení do problematiky ochrany průmyslového vlastnictví, stanovení cílů práce, přiblížení metody jejího zpracování a v neposlední řadě zde budou vymezeny základní pojmy, jejichž definice jsou určující pro další směřování této práce. 1 Úvod Dělejte svou práci tak dobře, aby ostatní, až uvidí, co děláte, vás to chtěli vidět dělat znovu a přivedou další, aby jim to, co děláte, ukázali. Walt Disney 1 Dalo by se říci, že výše uvedený citát je z obchodního hlediska pro manažery výbornou motivací. Je však nutné podotknout, že v poslední době jsou podnikatelé nuceni své přednosti znalosti a zkušenosti, pracovní postupy, technologie výroby, technická řešení před svou konkurencí spíše skrývat. V současném konkurenčním prostředí mohou totiž obstát pouze podnikatelské subjekty, které dokáží účinně využívat nejen prostředky hmotného charakteru, například stroje či zařízení, ale také zmíněné nehmotné složky podnikání. Tyto nehmotné statky představují pro podnikatele velkou konkurenční výhodu, můžou se stát prostředkem pro zvýšení kvality jeho produktů a služeb, případně (zejména jde-li o označení) mohou sloužit jako efektivní marketingový nástroj, pomocí kterého podnikatel na trhu odlišuje své výrobky od výrobků jiných podnikatelů. Získání těchto druhů aktiv (nejčastěji jsou jimi předměty průmyslového vlastnictví) je podmíněno využitím intelektuálního potenciálu a nemalými investicemi do výzkumu a vývoje, přičemž účelné výdaje na vědu a výzkum jsou bezpochyby projevem vyspělosti a prozíravé hospodářské či obchodní politiky podnikatele. 2 A právě tato podnikatelská vyspělost je hnacím motorem každé ekonomiky. 1 Bender, P. U. Niterný leadership. Přeložil Pavel Medek. Praha : Management Press, 2002, str. 31 2 Malý, J. Obchod nehmotnými statky. Patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2002, str. VII 5
V poslední době je ovšem problémem, že se výsledky těchto investic často stávají objektem napodobování nebo paděláni ze strany konkurence. Je proto nezbytné, aby dotčené subjekty věděly, jaké možnosti jim právo v souvislosti s ochranou jejich nehmotných statků dává a jak se efektivně proti výše uvedenému jednání bránit. Podle výsledků dotazování 3, které jsem provedla mezi několika málo podnikateli, je pro tyto subjekty problém vůbec shromáždit všechny potřebné informace o možnostech ochrany předmětů průmyslového vlastnictví v dostatečně úplné a přehledné formě. Nejlépe informovaní jsou podnikatelé o národních prostředcích ochrany, hůře už zjišťují informace o komunitárním či dokonce mezinárodním právním rámci ochrany. Toto je však zčásti řešeno tím, že většina z respondentů v souvislosti se zajištěním ochrany využívá, případně hodlá využívat, služeb patentového zástupce nebo advokáta. Tím už se dostáváme také k otázce finanční dostupnosti. Spousta podnikatelů je přesvědčena o tom, že i kdyby se jim předmět průmyslového vlastnictví podařilo za rozumné náklady ochránit (tak, aby náklady vynaložené na zajištění ochrany nenavyšovaly cenu finálního výrobku více, než jim povolí trh), následná vymahatelnost je náročná nejen z hlediska časového, ale také finančního. Všichni jistě znají situaci obchodní společnosti BLATA, s.r.o., jejíž výrobky malé motocykly a čtyřkolky jsou častým předmětem padělání. Jen za rok 2006 činila podle manažera společnosti hospodářská ztráta z nerealizovaných prodejů na 200 milionů korun. Toto číslo vzniklo z kvalifikovaného výpočtu, zkušeností a statistik z prodejů, které předcházely nástupu padělků na trh. Společnost Blata, s.r.o. byla nucena upravit svou strategii, intenzivně spolupracuje se všemi státy Evropské unie, s celníky, policií, obchodními inspekcemi a právními kancelářemi, současně se pokusila zastavit výrobu padělků přímo u zdroje, tedy v Číně, kde zažádala o registraci průmyslového vzoru. Trh je ale podle manažera společnosti natolik poničen, že právní kroky v Číně by vzhledem k nákladům nepřinesly požadovaný efekt. 4 Problematika ochrany nehmotných statků s rozvojem obchodu a prohlubující se globalizací trhu neustále nabývá na důležitosti. Právní ochrana tohoto druhu statků je velmi důležitá pro rozvoj ekonomiky i pro mezinárodní obchod. Porušování práv z průmyslového vlastnictví totiž způsobuje ztráty nejen samotnému podnikateli, ale má 3 Viz příloha I a II této diplomové práce 4 Šmíd, J. Blata Blansko : Jak čínské padělky málem zničily českého výrobce. Velká Epocha [online]. 2007 [cit. 2008-03-20], dostupný z: <http://www.velkaepocha.sk/> 6
vliv taktéž na příjmy státního rozpočtu, neboť z padělaného zboží jsou zřídkakdy odváděny daně, nebo na zahraniční investice. Transparentní právní prostředí a ochrana práv k průmyslovému vlastnictví výrazně ovlivňují zájem zahraničních investorů vstoupit na trh a přinést na něj své know-how, které může také sloužit jako základ pro další rozvoj vědy a techniky. 5 1.1 Cíl a předmět práce Z toho, co bylo výše uvedeno, vyplývá, že otázka ochrany průmyslového vlastnictví je v současné době velmi aktuální. Rozhodla jsem se proto v této práci vymezit právní nástroje, které má podnikatel k dispozici k ochraně svého výrobku, blíže popsat podmínky pro získání jednotlivých forem ochrany, alespoň stručně přiblížit řízení, které udělení ochrany předchází a upozornit na mezinárodní, resp. komunitární rámec ochrany průmyslového vlastnictví. Dále bych chtěla poukázat na otázku prosazování práv z průmyslového vlastnictví a srovnat jednotlivé právní nástroje z hlediska základních odlišností, kladů, záporů a z pohledu jejich časové a finanční náročnosti. Cílem práce bude zjistit, zda je právní úprava nástrojů sloužících k ochraně předmětů průmyslového vlastnictví v České republice dostačující či nikoliv. 1.2 Postup a metody zpracování práce Při zpracování práce vycházím z informací a údajů získaných studiem právních předpisů, judikatury, odborné právní literatury, článků, výročních zpráv nebo výsledků dotazování. Velmi přínosné byly rovněž konzultace s patentovým zástupcem, Ing. Leopoldem Dadejem, který mi umožnil nahlédnout do problematiky průmyslového vlastnictví i z praktického hlediska. Vymezených cílů je dosahováno pomocí metody analýzy, metody popisné, komparativní a následně také pomocí metody syntézy, tedy shrnutí. 5 Štěrbová, L. Obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví. In Výběr informací pro vývozce a dovozce z oblasti technických překážek obchodu, mezinárodní certifikace a zavádění systémů jakosti XXVI. 1. vydání. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 1999, str. 41 7
2 Vymezení základních pojmů 2.1 Pojem výrobek Tato práce vychází z pojetí výrobku nejen jako hmotného statku, tak jak jej chápou některé legální definice 6, nýbrž do jeho vymezení zahrnuje také statky nehmotné, tedy statky vytvářené konkrétním duševním obsahem, jehož objektivní vyjádření je způsobilé stát se předmětem společenských vztahů. 7 Za nehmotné statky budou pro účely této práce považovány: nehmotné výsledky zkušeností a jiné duševní činnosti (know-how a skutečnosti chráněné obchodním tajemstvím) a předměty průmyslového vlastnictví. Co všechno lze považovat za předmět průmyslového vlastnictví? Při vymezování tohoto pojmu můžeme vycházet z některých mezinárodních smluv upravujících problematiku duševního vlastnictví. Například Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví 8 v článku 1 odst. 2 stanoví, že předmětem ochrany průmyslového vlastnictví jsou patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a modely, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, obchodní jméno a údaje o provenienci zboží nebo označení jeho původu. Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) pak za předměty průmyslového vlastnictví považuje ochranné známky, zeměpisná označení, průmyslové vzory, patenty a topografie integrovaných obvodů. Podle způsobu právní ochrany jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví a v souvislosti s účelem jejich hospodářského využití lze průmyslová práva dělit na 6 Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení 2 písm. b) definuje výrobek jako průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět [ ], podle zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, je výrobkem jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána a je určena k nabídce spotřebiteli nebo lze rozumně předvídat, že bude užívána spotřebiteli, včetně věci poskytnuté v rámci služby. V podobném pojetí je výrobek definován i v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nebo v zákoně č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění pozdějších předpisů. 7 Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 4. vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, str. 529 8 Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (tzv. Pařížská unijní úmluva) vstoupila v platnost v roce 1884. Je nejobecnějším mezinárodně právním dokumentem v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Podle statistiky Světové organizace duševního vlastnictví má 172 smluvních stran. Zdroj: Internetové stránky Světové organizace duševního vlastnictví, [cit. 2008-01-29], dostupný z: <http://www.wipo.int/> 8
práva k výsledkům tvůrčí činnosti (patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků a odrůdy rostlin) a na práva na označení (obchodní firma, ochranné známky, označení původu a zeměpisných označení). Takto provedenou kategorizaci průmyslových práv bude respektovat i tato práce. Předmětem třetí kapitoly tak budou práva k výsledkům tvůrčí činnosti, čtvrtá kapitola se bude zabývat právy na označení a konečně výše zmíněné know-how a skutečnosti chráněné obchodním tajemstvím budou blíže popsány v kapitole páté. 2.2 Pojem podnikatel Definici pojmu podnikatel obsahuje ustanovení 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také ObchZ ). Tato definice vznikla pro potřeby určení dosahu osobní působnosti obchodního zákoníku a nejde tudíž o obecně teoretické vymezení pojmu podnikatel. 9 První kategorii podnikatelů tvoří podle 2 odst. 2 písm. a) ObchZ osoby zapsané v obchodním rejstříku. Není při tom rozhodující, zda jsou tam dané osoby zapsány dobrovolně či obligatorně, ani zda fakticky vykonávají podnikatelskou činnost zda podnikají 10. Tzv. fiktivním podnikatelem tak bude i společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo založená za nepodnikatelským účelem ( 56 odst. 1 a 221 odst. 1 ObchZ). Stejně tak bude mít povahu podnikatele i jiná právnická osoba, která není založena k podnikání, pokud se podle zvláštního zákona zapisuje do obchodního rejstříku. Fyzická osoba naopak může být na žádost zapsána do obchodního rejstříku pouze za předpokladu, že oprávněně podniká. 11 Podle ustanovení 34 ObchZ se do obchodního rejstříku zapisují obchodní společnosti a družstva, zahraniční osoby podle 21 odst. 4 12, dále fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky nebo členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, či osoby, které jsou podnikateli a mají zde trvalý pobyt, pokud o zápis požádají, a v neposlední řadě osoby, 9 Pokorná, J. Subjekty obchodního práva. Vybrané problémy. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 1997, str. 11 10 Podnikáním se podle ust. 2 odst. 1 ObchZ rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 11 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání. Praha : C.H. Beck, 2004, str. 6 12 Ust. 21 odst. 4 ObchZ zní: Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zahraniční osoba. 9
stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis. Zákon dále stanoví povinnost zápisu fyzickým osobám, které jsou podnikateli, pokud výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku sto dvacet milionů Kč, nebo pokud provozují živnost průmyslovým způsobem. 13 Podnikatelem je dále osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, bez ohledu na to, zda jde o živnost ohlašovací nebo koncesovanou. Splněny musí být kumulativně obě podmínky, jednak, že jde o osobu, která fakticky podniká a jednak, že k tomu má oprávnění podle živnostenského zákona. Do třetí skupiny podnikatelů náleží podle ustanovení 2 odst. 2 písm. c) ObchZ osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Jejich významnou část tvoří fyzické osoby provozující tzv. svobodná povolání advokáti, patentoví zástupci, lékaři, stomatologové, lékárníci, veterináři, auditoři, daňoví poradci nebo exekutoři. Podnikání těchto osob je vyloučeno z působnosti živnostenského zákona podle jeho ustanovení 3. 14 Tato skupina podnikatelů se povinně registruje u veřejnoprávních korporací, které dbají na řádný výkon činnosti jejich členů. V neposlední řadě se mezi podnikatele v souladu s ustanovením 2 odst. 2 písm. d) ObchZ zahrnují osoby, které provozují zemědělskou výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu. Podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, vedou evidenci zemědělských podnikatelů místně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 13 Blíže viz ustanovení 7a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon ) 14 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání. Praha : C.H. Beck, 2004, str. 7 10
ČÁST DRUHÁ V druhé části práce bych ráda popsala jednotlivé právní nástroje ochrany průmyslového vlastnictví a také se zaměřila na otázku prosazování práv z průmyslového vlastnictví. 3 Práva k výsledkům tvůrčí činnosti Práva k výsledkům tvůrčí činnosti jsou výlučná absolutní práva působící erga omnes. Jak již bylo zmíněno, patří do této kategorie průmyslových práv patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků a odrůdy rostlin. Pro jejich okrajový význam a s ohledem na rozsah této práce ponechám stranou úpravu topografií polovodičových výrobků a odrůd rostlin a blíže se zaměřím pouze na patenty, užitné vzory a průmyslové vzory. 3.1 Patenty na vynálezy Patenty patří k nejvýznamnějším institutům ochrany průmyslového vlastnictví. Na konci roku 2006 platilo na území České republiky více než 13 000 patentů. Oproti předešlým rokům vzrostl počet patentových přihlášek, výraznější růst však zaznamenal spíše počet evropských patentů s účinky pro Českou republiku. Bylo jich dokonce více než patentů udělených národní cestou. Nejvíce přihlášek podaných domácími přihlašovateli národní cestou bylo z oblasti dopravy, měření, optiky, motorů a čerpadel, zahraniční přihlašovatelé pak podali nejvíce přihlášek z oblasti organické chemie, lékařských, zubních a hygienických přípravků. 15 3.1.1 Předmět ochrany Předmětem patentové ochrany jsou vynálezy tedy myšlenky, které v praxi umožňují vyřešení konkrétního problému v oblasti techniky v nejširším slova smyslu, tedy včetně oblasti zemědělství, služeb a obchodu. 16 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále také patentový zákon nebo VZN ), neobsahuje legální definici vynálezu. Ustanovení 3 odst. 1 15 Čada, K. Úřad průmyslového vlastnictví v roce 2006. Průmyslové vlastnictví. 2007, č. 1-2, str. 2 16 Pospíšilová, A. a kol. Podnikání. 1. vydání. Praha : ASPI, a.s., 2007, str. 925 11
patentového zákona pouze vyjmenovává podmínky patentovatelnosti technických řešení. Těmito hmotně právními podmínkami jsou novost, vynálezecká činnost a průmyslová využitelnost. 1. Novost Řešení je nové, není-li součástí stavu techniky. Za stav techniky lze podle ust. 5 odst. 2 VZN považovat vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti 17, umožněn přístup veřejnosti ať už písemně (např. v časopisech), ústně (zejména přednesením), využíváním nebo jiným způsobem. Požaduje se samozřejmě novost světová, nestačí, že se jedná o řešení nové na určitém území. To, zda je tato podmínka splněna, posuzuje v České republice ústřední orgán státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví - Úřad průmyslového vlastnictví (dále také Úřad nebo ÚPV ). Každý patentový nárok se hodnotí jako celek, není proto možné vést důkazní řízení o nenovosti pouze proti jednomu ze znaků patentového nároku. 18 2. Vynálezecká činnost Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, pokud pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky, přičemž se nebere v potaz obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny (ust. 6 patentového zákona). Odborníkem je chápán běžný profesionál, který má všeobecné poznatky a znalosti, které jsou dostupné v základních příručkách a publikacích daného oboru a zároveň má k dispozici obvyklé prostředky potřebné pro experimentování. 19 3. Průmyslová využitelnost Podle ustanovení 7 patentového zákona je vynález průmyslově využitelný za předpokladu, že jeho předmět může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. Podmínkou je, aby bylo možné předmět vynálezu opakovaně reprodukovat a vyrobit. V 3 odst. 2 patentový zákon následně uvádí demonstrativní výčet toho, co se za vynález nepovažuje. Konkrétně se jedná o objevy, vědecké teorie a matematické metody, dále o estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní 17 Právo přednosti na udělení patentu vzniká podáním patentové přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví, případně na základě práva přednosti, které vzniklo přihlašovateli podle mezinárodní smlouvy. 18 Horáček, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. Beck, 2005, str. 31 19 Tamtéž, str. 41 12
činnosti, hraní her, vykonávání obchodní činnosti nebo počítačové programy. Za průmyslově využitelný vynález nelze považovat ani způsob chirurgického léčení nebo terapeutického ošetřování lidského a zvířecího těla. Patentovatelné nejsou podle ustanovení 4 rovněž vynálezy, jejichž využití by odporovalo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, odrůdy rostlin a plemena zvířat a v zásadě také biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat. Vynálezy lze na základě jejich charakteristických znaků dělit na dvě skupiny. První z nich jsou věci, například výrobky, směsi nebo látky, druhou kategorii vynálezů pak představují postupy nebo způsoby, zejména způsoby výroby a pracovní postupy. 20 3.1.2 Podnikový vynález Zajímavou z hlediska předmětu této práce se jeví také problematika tzv. podnikového patentu. Ustanovení 9 odst. 1 patentového zákona stanoví, že vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele. Právo na původcovství tím nicméně není dotčeno. O vytvoření vynálezu musí původce svého zaměstnavatele neprodleně vyrozumět, ten má poté tři měsíce na to, aby právo k patentu vůči němu uplatnil. Učiní-li tak, má původce vynálezu právo na přiměřenou odměnu. Kritériem pro stanovení její výše je zejména technický a hospodářský význam vynálezu. Pokud by se v budoucnu dostala vyplacená výše odměny do zřejmého nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání. 3.1.3 Řízení o udělení patentu Řízení o udělení patentu je správním řízením 21, které se zahajuje podáním přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví. Patentová přihláška musí obsahovat žádost o udělení patentu, popis vynálezu, popřípadě jeho výkresy, nejméně jeden patentový nárok 22 a anotaci. Přihlašovatel je povinen uhradit správní poplatek ve výši, kterou stanoví zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 20 Horáček, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. Beck, 2005, str. 88 21 V řízení o patentové přihlášce tedy platí obecné předpisy o správním řízení, zejména pak zákon č. 500/2004 Sb., správní řad, ve znění pozdějších předpisů, s určitými odchylkami. V řízení před Úřad se nepoužije například ustanovení o prominutí zmeškání úkonu, o přerušeni řízení nebo o lhůtách pro vydání rozhodnutí. 22 Patentový nárok vymezuje předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být stručný, jasný a podložený popisem. Jeho vymezení je rozhodující pro stanovení věcného rozsahu ochrany. 13
Podáním přihlášky vznikne v souladu s ustanovením 27 patentového zákona přihlašovateli právo priority, tedy přednostní právo na patent vůči případným přihlašovatelům, kteří by podali přihlášku s totožným předmětem později. Nejprve musí být přihláška vynálezu podrobena předběžnému průzkumu. Úřad průmyslového vlastnictví zjišťuje, zda přihláška neobsahuje předmět, který je zjevně nepatentovatelný (např. objev nebo předmět příčící se dobrým mravům) a zda jsou splněny formální náležitosti (zejména zda je uhrazen správní poplatek). Nejsou-li tyto požadavky splněny, ÚPV přihlášku zamítne, jinak přihlášku vynálezu po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti zveřejní a toto oznámí ve Věstníku Úřadu ( 31 VZN). Od této chvíle může každý podávat připomínky k patentovatelnosti vynálezu, ke kterým Úřad přihlédne v následující fázi řízení při úplném průzkumu. Úplný průzkum je prováděn na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby (tato žádost musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky), případně také z moci úřední. Jeho cílem je ověřit způsobilost vynálezu k udělení patentu a odstranit případné formální vady. Úplný průzkum je ukončen buď zamítnutím patentové přihlášky, zastavením řízení nebo udělením patentu. Podle ustanovení 34 patentového zákona je přihláška zamítnuta, nejsou-li splněny hmotněprávní podmínky pro udělení patentu. K zastavení řízení dojde v případech, kdy marně uplyne lhůta pro podání návrhu na zahájení úplného průzkumu nebo pokud přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě vady přihlášky. Konečně může být řízení ukončeno udělením patentu, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro jeho udělení. Účinky patentu nastávají od dne, kdy bylo udělení patentu oznámeno ve Věstníku Úřadu ( 11 odst. 2 VZN). 3.1.4 Účinky a doba platnosti patentu Majiteli patentu vzniká výlučné právo vynález využívat, právo udělit souhlas k jeho využívání, nejčastěji licenční smlouvou 23, a právo patent převést smlouvou o převodu patentu (ust. 11 odst. 1 VZN). Od okamžiku nabytí účinnosti patentu se může majitel domáhat ochrany vůči osobám, které do jeho práv neoprávněně zasahují. Bez jeho souhlasu nikdo nemůže vyrábět, nabízet, používat a uvádět na trh výrobek, 23 Licenční smlouvou k předmětům průmyslového vlastnictví poskytovatel opravňuje nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty ( 508 ObchZ). Vůči třetím osobám nabývá licenční smlouva účinnosti až zápisem do patentového rejstříku ( 14 odst. 2 VZN). 14
který je předmětem patentu (zákaz přímého využívání) nebo dodávat neoprávněným osobám prostředky, které se týkají podstatného prvku vynálezu a které slouží k jeho uskutečnění (zákaz nepřímého využívání). Zákon obsahuje úpravu omezení účinků patentu, tedy případů, kdy vyžívání vynálezu bez souhlasu majitele není považováno za porušení jeho práv. Patent tak například nepůsobí proti osobě, která využívala vynález před vznikem práva přednosti nezávisle na původci nebo majiteli patentu ( 17 VZN). Zmíněná nezávislost však musí být absolutní, není přípustná například dřívější konzultace nebo společný výzkum s původcem nebo majitelem patentu. 24 Podobně nejsou podle ustanovení 18 patentového zákona narušena práva majitele patentu v případě, kdy je vynález využit při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu, a to včetně nakládání s lékem takto připraveným nebo při činnosti prováděné pro neobchodní a experimentální účely. Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu, což je zároveň nejdelší možná doba platnosti. Nezbytná je ovšem každoroční úhrada udržovacího poplatku, který je vyměřován a vybírán podle zákona č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. K zániku patentu následně dochází, uplyne-li doba jeho platnosti, není-li ve stanovené lhůtě zaplacen poplatek za udržování patentu nebo vzdá-li se patentu sám majitel ( 22 VZN). V úvahu přichází i zrušení neprávem uděleného patentu Úřadem ( 23 VZN). 3.1.5 Mezinárodní ochrana vynálezů Průmyslově právní ochrana je založena na zásadě teritoriality, což znamená, že udělené patenty jsou účinné pouze na území státu, jehož orgán patent udělil. Mnohdy si ale někteří podnikatelé zajišťují ochranu svých vynálezů také v zahraničí, nejvýznamnějším důvodem pro takový krok bývá snaha ochránit vlastní export. Existují různé cesty, kterými můžou podnikatelé ochrany svých vynálezů dosáhnout. První z nich je cesta národní, vhodná za předpokladu, že je ochrana požadována v jednom nebo několika málo konkrétních státech. Přihláška se podává zvlášť v každé zemi, ve které se ochrana požaduje. Nevýhodou jsou však zvýšené náklady na překlady 24 Horáček, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. Beck, 2005, str. 60 15
a na zastoupení místním patentovým zástupcem, dále je nutné platit samostatně všechny poplatky a sledovat běh lhůt. Druhou možností je využití některé z mezinárodních procedur získání zahraniční ochrany vynálezu, například prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, dále také PCT ), která představuje významný nástroj v oblasti harmonizace patentové ochrany. 25 Smlouva byla sjednána ve Washingtonu v roce 1970 a v současné době má 138 smluvních stran. 26 Přihlašovatel podáním jediné mezinárodní patentové přihlášky získává právo priority pro svůj vynález ve všech smluvních státech. Přihláška se podává u národního patentového úřadu nebo přímo u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví se sídlem v Ženevě a samotné řízení má potom dvě fáze v rámci fáze mezinárodní se provádí jediný formální průzkum a mezinárodní rešerše přihlášky, na tuto poté navazuje fáze národní, která probíhá před patentovými úřady zemí, ve kterých je ochrana vynálezu požadována. V neposlední řadě přichází v úvahu také získání regionálního evropského patentu na základě Úmluvy o udělováni evropských patentů. Tato úmluva vstoupila v platnost v roce 1978 a vytvořila Evropskou patentovou organizaci 27, která tyto evropské patenty uděluje. Přihlašovatel může na základě evropské patentové přihlášky 28 získat patentovou ochranu v několika nebo ve všech smluvních státech této úmluvy, a to na základě jediné přihlášky a jediného řízení. Takto získaný patent má stejný účinek jako patent získaný národní cestou. 3.2 Užitné vzory Ochranu srovnatelnou s patentem poskytují užitné vzory, dokonce je možné obě tyto formy ochrany kombinovat. Doba řízení, která se pohybuje kolem 3 měsíců, i celkové náklady jsou však pro přihlašovatele v případě užitných vzorů příznivější. Přes to všechno ale došlo v roce 2006 k poklesu počtu zapsaných užitných vzorů. Celkem 25 Slováková, Z. Průmyslové vlastnictví. 2. doplněné a rozšířené vydání. Praha : LexisNexis CZ s.r.o., 2006, str. 57 26 Zdroj: Internetové stránky Světové organizace duševního vlastnictví, [cit. 2008-02-10], dostupný z: <http://www.wipo.int/> 27 Evropská patentová organizace (European Patent Office - EPO) má sídlo v Mnichově a je tvoří ji Správní rada a Evropský patentový úřad. Úředními jazyky EPO jsou angličtina, němčina a francouzština. 28 Blíže viz ustanovení 35a a násl. zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 16
jich bylo zapsáno 1021, což je o 6 % méně než v roce 2005. Mezi přihlašovanými předměty převažují ty z oboru staveb, dopravy, osvětlení, vyhřívání, měření a optiky. 29 3.2.1 Předmět ochrany Užitným vzorem lze chránit technická řešení, která jsou nová, průmyslově využitelná a přesahují rámec pouhé odborné dovednosti (ust. 1 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů). 1. Novost Stejně jako u vynálezů je podmínkou ochrany technických řešení světová novost, tedy to, že dosud nejsou součástí stavu techniky 30. Za důkazní prostředek proti novosti užitného vzoru lze s úspěchem použít jen takový prostředek, ke kterému měl před prioritou přístup neomezený okruh osob, podkladem ke zrušení právní ochrany tak nemůže být například potvrzení o používání technického řešení na stavbách, kam nemá přístup veřejnost. 31 2. Průmyslová využitelnost Průmyslově využitelným technickým řešením je takové řešení, které je možno opakovaně využívat v hospodářské činnosti (ust. 5 zákona o užitných vzorech). 3. Přesah rámce pouhé odborné způsobilosti K ochraně není způsobilé například takové technické řešení, které je založeno pouze na změně materiálu, aniž by byla nalezena nějaká jeho nová vlastnost, stejně tak je nezpůsobilé řešení, které představuje použití známých řešení v blízkém oboru techniky, pokud se jeho účinky odborníkům samy nabízí a nepřesahují tak rámec pouhé odborné způsobilosti. 32 Zákon o užitných vzorech v 2 demonstrativně vyjmenovává předměty a činnosti, které za technická řešení nepovažuje a nelze je proto chránit užitným vzorem. Jsou jimi objevy, vědecké teorie a matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti nebo pouhé uvedení informace. 29 Zdroj: Výroční zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví z roku 2006, [cit. 2008-02-20], dostupný z: <http://www.upv.cz/> 30 Zákon stavem techniky rozumí vše, co bylo přede dnem, od kterého přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno (kromě zveřejnění výsledků práce přihlašovatele, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru). 31 Blíže viz rozhodnutí ÚPV ze dne 1. 7. 1998 (PUV 2303-94), dostupné z: Jakl, L. Sbírka správních rozhodnutí ve věcech průmyslových práv III. díl. Praha : Úřad průmyslového vlastnictví, 1999, str. 40 32 Horáček, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. Beck, 2005, str. 206 17
Podobně nelze podle ustanovení 3 užitným vzorem chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, dále odrůdy rostlin a plemena zvířat, včetně biologických reproduktivních materiálů, a způsoby výroby nebo pracovní činnosti. 3.2.2 Řízení o udělení užitného vzoru Přihláška užitného vzoru se podává písemně u Úřadu průmyslového vlastnictví. Musí obsahovat žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, včetně názvu užitného vzoru, popis technického řešení, dále případnou dokumentaci a nároky na ochranu, v nichž musí být vymezen předmět, který má být užitným vzorem chráněn. V přihlášce musí být také obsaženo, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru. Okamžikem podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. Podle ustanovení 10 zákona o užitných vzorech může přihlašovatel při podání přihlášky požadovat přiznání práva přednosti z dřívější přihlášky vynálezu, kterou podal na stejné technické řešení. Přihláška však musí být podána nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí o přihlášce vynálezu, nejpozději ale deset let od jejího podání. Řízení o udělení užitného vzoru je založeno na registračním principu. V případě, že přihláška splňuje formální požadavky, Úřad zapíše užitný vzor do rejstříku. Provádí se pouze průzkum zápisné způsobilosti, tedy to, zda není předmět přihlášky například objevem, vědeckou teorií nebo způsobem výroby a zda daný předmět splňuje podmínku průmyslové využitelnosti. Pokud je přihláška způsobilá k zápisu, Úřad vydá přihlašovateli osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku, zápis užitného vzoru oznámí ve Věstníku a rovněž užitný vzor zveřejní. Registrační princip řízení o přihlášce užitného vzoru přesunuje posouzení novosti a překročení odborné způsobilosti do sporného řízení o výmazu užitného vzoru 33, které může být zahájeno na návrh kterékoliv osoby, aniž by musela osvědčovat právní zájem. Návrh na výmaz musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se návrh opírá. Důvodem podání návrhu může být to, že technické řešení není způsobilé k ochraně podle 1 a 3 zákona o užitných vzorech, to, že je předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti. Důvodem podání návrhu na výmaz může být i skutečnost, že jde předmět užitného vzoru nad rámec původního 33 Horáček, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005, str. 213 18
podání přihlášky užitného vzoru. Úřad návrh na výmaz zamítne a ponechá užitný vzor v platnosti, jinak provede výmaz užitného vzoru v celém nebo částečném rozsahu. 3.2.3 Účinky a doba ochrany Dnem zápisu užitného vzoru do rejstříku získává jeho majitel výlučné právo chráněné technické řešení vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit, je oprávněn poskytnout souhlas k využívání tohoto technického řešení jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést. 34 Doba platnosti užitného vzoru činí čtyři roky ode dne podání přihlášky nebo od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem. Tuto dobu lze na žádost majitele užitného vzoru dvakrát prodloužit o další tři roky. Maximální doba ochrany je tedy deset let. 3.3 Průmyslové vzory Průmyslový vzor chrání to, co dělá výrobek podnikatele atraktivní a přitažlivý, co zvyšuje jeho obchodní hodnotu a prodejnost. Chrání smysly vnímatelnou vlastnost výrobku, která je výsledkem tvůrčí činnosti průmyslových výtvarníků a návrhářů a která činí daný výrobek odlišný od výrobků konkurence. Toto vnější uspořádání výrobku má estetický charakter, nikoliv funkční jako v případě technických řešení. Právní úprava průmyslových vzorů je obsažena v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZOPV nebo zákon o ochraně průmyslových vzorů ). Tento zákon byl přijat jednak z důvodu harmonizace českého práva s komunitárním právem, jednak na základě požadavků mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána. 35 Ze statistiky Úřadu průmyslového vlastnictví vyplývá, že počet podaných národních přihlášek průmyslových vzorů dlouhodobě klesá. V roce 2006 bylo podáno 387 národních přihlášek, v nichž bylo obsaženo 1 222 individuálních průmyslových vzorů. Oproti roku 2005 to představuje, jde-li o počet průmyslových vzorů, pokles o 36 %, zároveň je to nejméně od roku 1993. Tento pokles lze přičíst začátku fungování 34 Podle ust. 21 odst. 1 zákona o užitných vzorech se mimo jiné pro práva na užitný vzor, pro zápis licenčních smluv k využití předmětu chráněného užitným vzorem a pro převody užitných vzorů obdobně použijí ustanovení patentového zákona 35 Slováková, Z. Průmyslové vlastnictví. 2. doplněné a rozšířené vydání. Praha : LexisNexis CZ s. r. o., 2006, str. 89 19
systému ochrany průmyslových vzorů vzorem Společenství a existenci institutu nezapsaného vzoru Společenství, který zajišťuje ochranu zveřejněným průmyslovým vzorům v Evropské unii bez nutnosti registrace pouhým zpřístupněním veřejnosti. 36 3.3.1 Předmět ochrany Zákon průmyslovým vzorem rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Tento je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu. 1. Novost Podmínka novosti je splněna, pokud nebyl shodný 37 průmyslový vzor přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti, například zveřejněním na základě zápisu do rejstříku, vystavením, užíváním v obchodě nebo jiným způsobem. Průmyslový vzor není považován za zpřístupněný veřejnosti v případě, že s ním byla seznámena třetí osoba pod podmínkou důvěrnosti nebo pokud byl zpřístupněn veřejnosti jako důsledek poskytnuté informace nebo jednání uskutečněného původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem, a to během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. 2. Individuální povaha Podle ustanovení 5 ZOPV má průmyslový vzor individuální povahu za předpokladu, že celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele 38, je odlišný od dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Není tedy rozhodující, že jsou odlišné jednotlivé detaily výrobku, významně jiný musí být právě onen celkový dojem, a to s přihlédnutím k charakteru výrobku, odvětví a míře volnosti, kterou měl původce při vývoji daného průmyslového vzoru. 36 Zdroj: Výroční zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví z roku 2006, [cit. 2008-02-20], dostupný z: <http://www.upv.cz/> 37 Podle ust. 4 zákona o ochraně průmyslových vzorů se průmyslové vzory považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně. 38 Informovaný uživatel je fiktivní osoba s určitým stupněm a množstvím znalostí a vzorového povědomí. Srov. Horáček, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005, str. 230 20