Plán péče o přírodní památku Rádlo na období N Á V R H

Plán péče o přírodní památku Rádlo na období 2016 2025 N Á V R H Karel N E P R A Š září 2015

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční číslo ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční číslo: 1179 Kategorie ochrany: Managementová kategorie IUCN: Název: Přírodní památka III přírodní památka Rádlo 1.2 Údaje o vyhlášení Druh právního předpisu: Vydal: Nařízení Libereckého kraje č. 1/2007, o zřízení přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma Liberecký kraj Číslo předpisu: 1/2007 Datum platnosti a účinnosti předpisu: nařízení schváleno usnesením Rady Libereckého kraje č. 462/07/RK ze dne 15. 5. 2007, vyhlášeno dne 28. 6. 2007 ve Věstníku právních předpisů Libereckého kraje, nabylo účinnosti 13. 7. 2007; nabytím účinnosti aktuálně platného nařízení došlo ke zrušení starší vyhlášky Okresního národního výboru v Jablonci nad Nisou o chráněném přírodním výtvoru botanické lokalitě Rádlo nad koupalištěm ze dne 28. 9. 1989 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec: Katastrální území: Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Liberecký Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Rádlo Rádlo není není CHOPAV Severočeská křída Natura 2000 Území se nepřekrývá s evropsky významnými lokalitami ani ptačími oblastmi.

1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí PP Rádlo se nachází na katastrálním území Rádlo [738085]. Katastrální mapa se zákresem vymezení plochy přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma tvoří Přílohu č. 1. Přehled parcel zasahujících do plochy přírodní památky Rádlo a do jejího ochranného pásma: Přírodní památka Rádlo Katastrální území Parcelní číslo Druh pozemku Způsob využití Číslo listu vlastnictví Vlastník Výměra parcely celková [m²] Výměra parcely v ZCHÚ [m²] 174/1 ostatní plocha neplodná půda 60001 Česká republika, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Kaplanova 1931/1, Chodov, 14800 Praha 4 6114 6114 734 trvalý travní porost 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 2339 1136 735 ostatní plocha neplodná půda 60001 Česká republika, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Kaplanova 1931/1, Chodov, 14800 Praha 4 3040 3040 Rádlo [738085] 736 ostatní plocha neplodná půda 60001 Česká republika, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Kaplanova 1931/1, Chodov, 14800 Praha 4 887 887 739/3 trvalý travní porost 109 Medková Irena, č. p. 267, 46803 Rádlo 361 361 993/1 lesní pozemek 201 Česká republika, Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové 8561 8561 993/5 998/1 lesní pozemek trvalý travní porost 10001 109 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo Medková Irena, č. p. 267, 46803 Rádlo 10710 10710 1977 1558

ochranné pásmo PP Rádlo Katastrální území Parcelní číslo Druh pozemku Způsob využití Číslo listu vlastnictví Vlastník Výměra parcely celková [m²] Výměra parcely v OP ZCHÚ [m²] 174/2 trvalý travní porost 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 12170 6404 183/1 trvalý travní porost 601 Plechatý Lukáš, Jeřábkova 1459/8, Chodov, 14900 Praha 4 5730 1035 183/2 trvalý travní porost 669 Medek Zbyněk, č. p. 267, 46803 Rádlo 391 391 184 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 1030 262 185 trvalý travní porost 601 Plechatý Lukáš, Jeřábkova 1459/8, Chodov, 14900 Praha 4 17425 2134 254/1 ostatní plocha silnice 29 Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, Liberec IV-Perštýn, 46001 Liberec 31761 3284 739/6 trvalý travní porost 109 Medková Irena, č. p. 267, 46803 Rádlo 8477 575 Rádlo [738085] 993/2 993/3 lesní pozemek lesní pozemek 201 201 Česká republika, Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Česká republika, Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové 269 269 5000 220 993/4 lesní pozemek 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 628 550 993/6 lesní pozemek 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 17737 11639 993/7 lesní pozemek 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 15829 6937 998/2 trvalý travní porost 109 Medková Irena, č. p. 267, 46803 Rádlo 78 78 1001 trvalý travní porost 669 Medek Zbyněk, č. p. 267, 46803 Rádlo 2913 2913 1009 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 1028 689 1010/5 lesní pozemek 201 Česká republika, Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové 1061 944 1010/6 lesní pozemek 10001 Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo 29567 7219

1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra přírodní památky je 3,2367 ha, ochranné pásmo má rozlohu 4,5543 ha. Druh pozemku ZCHÚ [ha] OP [ha] Způsob využití pozemku ZCHÚ [ha] OP [ha] Lesní pozemky (včetně bezlesí) 1,9271 2,7778 1,9271 2,7778 Vodní plochy 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 Trvalé travní porosty 0,3055 1,3530 0,3055 1,3530 Orná půda 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 Ostatní zemědělské pozemky 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 neplodná půda 1,0041 0,0000 Ostatní plochy 1,0041 0,4235 ostatní komunikace 0,0000 0,0951 silnice 0,0000 0,3284 Zastavěné plochy a nádvoří 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 Plocha celkem 3,2367 4,5543 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Hlavním posláním památky je ochrana stanovišť a populací zvláště chráněných druhů rostlin žijících na podmáčených loukách a rašeliništích.

1.6.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. Společenstva Nejcennější biotopy v území PP Rádlo představují mimořádně hodnotný přírodně kulturní relikt druhově bohatých a relativně málo degradovaných předintenzivních lučních společenstev ve stanovištní mozaice od troficky chudších až po živinami obohacené partie a na vlhkostním gradientu od mezofilních až po silně podmáčené a zrašelinělé polohy. Jedná se o historická náhradní společenstva vzniklá po dávném odlesnění prostoru v poloze rekonstrukčních květnatých bučin několikasetletým extenzivním využíváním porostů jako luk, případně extenzivních pastvin. Podrobnější informace o aktuálním stavu a lokalizaci jednotlivých biotopů a společenstev, které se v území PP Rádlo vyskytují, jsou uvedeny v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu (Nepraš 2015), která je přílohou tohoto plánu péče. název ekosystému (kód a název typu přírodního stanoviště) R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště (7140 Transition mires and quaking bogs) podíl plochy v ZCHÚ (%) 6,4 popis biotopu přírodního stanoviště převažují druhově bohaté porosty as. Caricetum nigrae, silněji zrašelinělé partie jsou výrazněji okyselené a mírně inklinují k přechodovým rašeliništím sv. Sphagno-Caricion canescentis; na biotop je v území vázán výskyt nejbohatších skupin prsntatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a vyskytují se zde i další vzácné a ohrožené druhy rostlin; do tohoto biotopu byla v minulosti směřována většina introdukcí nepůvodních druhů rostlin (např. rosnatka anglická, vachta trojlistá, tučnice obecná, atd.) R2.3 Přechodová rašeliniště (7140 Transition mires and quaking bogs) 1,2 maloplošně vyvinuté přechodové rašeliniště se nachází na lesní světlině v severní části území; vegetace je druhově velmi chudá, blízká as. Polytricho communis-molinietum caeruleae; floristicky největší význam zde má původní výskyt rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) T1.5 Vlhké pcháčové louky ( ---- ) 11,0 druhově pestré vlhké louky jsou plošně významným biotopem jižní části území; vegetace je blízká as. Angelico sylvestris-cirsietum palustris, není však typická, protože je zároveň obohacena o některé poněkud náročnější druhy vlhkých luk; v hlavní louce jižně od silnice je místy vyvinuta as. Crepido paludosae-juncetum acutiflori, severně od silnice se objevuje i as. Scirpetum sylvatici; na vlhké louky je v území vázán roztroušený výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), starčku potočního (Senecio aquaticus) a dalších T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) (6230 Species-rich Nardus grasslands, on siliceous substrates in mountain areas (and submountain areas, in Continental Europe) 13,2 jednosečná druhově bohatá louka odvozená od vlhkých smilkových trávníků sv. Nardo strictae-juncion squarrosi obohacená především o další typy, zejména druhy vlhký luk sv. Calthion palustris, zahrnuje větší část hlavní louky jižně od silnice; z ochranářsky významných druhů je na biotop vázán zejména výskyt všivce lesního (Pedicularis sylvatica), rostou zde dále prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) i Fuchsův (D. fuchsii), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a záchranným transferem introdukovaná prha arnika (Arnica montana)

B. Druhy Podrobnější informace o aktuálním stavu a lokalizaci populací zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin jsou uvedeny v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu (Nepraš 2015), která je přílohou tohoto plánu péče. název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní louky; jednotlivé rostliny ve vlhké louce severně od silnice a na přechodovém rašeliništi; perspektivní, regionálně významná populace C4a, 3, CITES nevápnité mechové slatiniště (nejhojněji), vlhký smilkový trávník, vlhká louka, přechodové rašeliniště prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní louky; desítky exemplářů v okolí zrašelinělé luční partie na levém břehu potoka, v okolí ojediněle; severně od silnice vzácně na vlhké louce; perspektivní, regionálně významná populace C3, 3, CITES nevápnité mechové slatiniště (nejhojněji), vlhký smilkový trávník, vlhká louka rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) na menší ploše hojná (stovky ex.) v přechodovém rašeliništi v severní části MZCHÚ, hojně (stovky ex.) ve zrašelinělé střední části hlavní louky; na hlavní louku byla rosnatka vysazena a rozšířila se zde, provenience rostlin nebyla potvrzena, ale je dosti pravděpodobné, že se jedná o lokální typ z přechodového rašeliniště v S části území; stabilizovaná populace C3, 2 přechodové rašeliniště; silněji zrašelinělá partie nevápnitého mechového slatiniště všivec lesní (Pedicularis sylvatica) vzácně ve třech menších skupinách (25 ex., 5 ex. a 5 ex.) na hlavní louce; vzácně (25 ex.) na malé ploše při severním okraji louky severně od silnice C2, 2 vlhký smilkový trávník, zrašelinělé luční partie V tabulkách jsou použity tyto zkratky: Kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožený druh; 2 silně ohrožený druh; 3 ohrožený druh. Kategorie rostlin dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C1 kriticky ohrožený, C2 silně ohrožený, C3 ohrožený; C4 vzácnější, vyžadující pozornost.

1.7 Dlouhodobý cíl péče Udržení stávajícího sukcesního stádia lučních a rašeliništních biotopů. Optimalizace stavu biotopů prioritně ve vztahu k předmětům ochrany, potažmo i k celkové biodiverzitě území. Stabilizace vodního režimu lokality ve stavu vhodném pro prosperitu ochranářsky hodnotných biotopů v území. Udržení nebo zvýšení početnosti a vitality populací vyskytujících se chráněných druhů rostlin a živočichů.

2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geologie, geomorfologie a pedologie Přírodní památka Rádlo se nachází v mělkém jihovýchodně orientovaném údolí protékaném bezejmennou vodotečí při severovýchodním úpatí vrchu Hraničník (599 m) v severní části obce Rádlo. Převládají svahy východní expozice. Z hlediska geomorfologického členění náleží do Krkonošskojesenické soustavy, jihozápadního výběžku Jizerských hor, podcelku Jizerská hornatina, okrsku Maršovická vrchovina. Nadmořská výška se zvedá od 520 m n. m. při jihovýchodním okraji území po 550 m n. m. při severovýchodní hranici řešeného prostoru. Geologický podklad tvoří svrchnokarbonský granit, který je v aluviální poloze překryt kvartérními nivními sedimenty. Do jihozápadní části území zasahují okrajově neoproterozoické fylity a svory. Podle půdní mapy ČR 1 : 250 000 (Geoportal 2015) je převažujícím půdním typem v území kambizem dystrická na svahovinách kyselých žul a blízkých hornin lehkých. Na rašeliništi v severní části území je maloplošně vyvinut rašelinný sediment. 2.1.2 Hydrologie Hydrologickou osu území tvoří menší bezejmenný potok, který je pravostranným přítokem Rádelského potoka. Pramení severozápadně od řešeného prostoru u osady Milíře, do Rádelského potoka se vlévá po zhruba 2,5 kilometrech od pramene. Přímo v území se nachází větší množství pramenných poloh, které jsou zásadní z hlediska vodního režimu lokality. V dolní části přírodní památky jsou situovány dva menší rybníčky, na vlastní vodoteči pod silnicí se nachází dřevěné přehrážky zbudované za účelem zpomalení odtoku vody z území jako revitalizační opatření po částečně realizovaných melioračních zásazích. Přírodní památka Rádlo leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, která byla zřízena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb.

2.1.3 Klimatologie Rádlo leží v mírně teplé klimatické oblasti MT4 (Quitt 1971) se středně dlouhým vegetačním obdobím, nepřiliš vlhkým létem, ale vyšším celkovým počtem dní se srážkami, malým počtem letních dnů a nepříliš chladnou, ale delší zimou s delším trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 C a 7 C, průměrný roční úhrn srážek přesahuje 800 mm. Klimatické charakteristiky okrsku MT4: Počet letních dnů 20 30 Počet dnů s průměrnou teplou 10 o C a více 140 160 Počet mrazových dnů 110 130 Počet ledových dnů 40 50 Průměrná teplota v lednu ( o C) -2 až -3 Průměrná teplota v červenci ( o C) 16 17 Průměrná teplota v dubnu ( o C) 6 7 Průměrná teplota v říjnu ( o C) 6 7 Průměrná počet dnů se srážkami 1mm a více 110 120 Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm 350 450 Srážkový úhrn v zimním období v mm 250 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 80 Počet dnů zamračených 150 160 Počet dnů jasných 40 50

2.1.4 Botanické poměry Potenciální přirozená vegetace Potenciální přirozenou vegetaci naprosté většiny území představují dle Neuhäuslové (1998) květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-fagetum. Mikyška (1968) vymezuje v geobotanické mapě ČSSR jako rekonstrukční vegetaci území květnaté bučiny (Eu-Fagion). Fytogeografická a biogeografická charakteristika Z hlediska regionálně fytogeografického členění (Skalický 1988) území spadá do oblasti mezofytika, fytogeografického podokresu 56a. Železnobrodské Podkrkonoší. Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek M. et al. 2005) spadá území do bioregionu 1.67 Jizerskohorský bioregion. Větší část plochy zaujímá biochora 4SS, svahy na kyselých metamorfitech 4. v. s., menší část při severozápadním okraji území potom biochora 5VR, vrchoviny na kyselých plutonitech 5. v. s. Současný stav flóry území Území přírodní památky Rádlo je floristicky poměrně bohaté. Význam floristické diverzity území výrazněji vyniká, pokud jej zasadíme do okolního krajinného a regionálního kontextu, v němž převládají stanoviště a vegetace druhově znatelně chudší a silněji degradované. Mimořádný význam má lokalita z hlediska výskytu některých velmi vzácných typů vegetace a jako lokalita vzácných, chráněných a ohrožených druhů rostlin. V území přírodní památky Rádlo a jejím ochranném pásmu byl aktuálně zjištěn výskyt 207 taxonů cévnatých rostlin, přímo v hranicích přírodní památky roste aktuálně 173 taxonů. Podrobný přehled všech nalezených taxonů cévnatých rostlin je součástí závěrečné zprávy z aktuálního inventarizačního botanického průzkumu (Nepraš 2015). Za rozdíl mezi počtem druhů v samotné ploše PP a prostoru přírodní památky včetně ochranného pásma jsou odpovědné z největší části druhy zavlečené na tělese silnice, která skrze území prochází. Několik druhů bylo do území PP v minulosti záměrně introdukováno, podrobněji níže. Z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druhů představují nejcennější plochy v území nevápnitá mechová slatiniště asociace Caricetum nigrae ve střední části hlavní louky (seg. 1.1.) a v seg. č. 1.3., dále potom facie vlhkých luk asociace Angelico sylvestris-cirsietum palustris (seg. 1.5., 2.1., 2.2.), přechodná společenstva vlhkých smilkových trávníků sv. Nardo strictae-juncion squarrosi inklinující ke sv. Calthion palustris (seg. 1.2.) a přechodové rašeliniště sv. Sphagno-Caricion canescentis (seg. 3.1.). Deset recentně potvrzených druhů (introdukované nepočítaje) je zařazeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012). Z toho v jednotlivých kategoriích následovně: 1 silně ohrožený, 4 ohrožené a 5 vzácnějších, vyžadujících pozornost. Celkem 5 taxonů je chráněno zákonem podle přílohy vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., z toho v jednotlivých kategoriích: 2 silně ohrožené, 3 ohrožené. Úplný přehled aktuálně se vyskytujících ohrožených a chráněných druhů rostlin i s podrobnějšími údaji o jejich výskytu podává Nepraš (2015).

Ochranářsky nejcennější druhy, které byly v území i během aktuálního průzkumu potvrzeny, jsou prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) je ještě sice relativně častěji se vyskytující druh, jeden z nejběžnějších taxonů čeledi Orchidaceae u nás, populace na Rádle je však výjimečná svou velkou početností a vitálností. Roste zde velmi hojně v prostoru hlavní louky (seg. č. 1.1., 1.2.), jednotlivě potom i v dalších částech MZCHÚ. Obdobně prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nepatří mezi naše nejvzácnější orchideje, jeho stanovišť však po podstatné redukci počtu lokalit spojených se změnami v zemědělském hospodaření v druhé polovině 20. století nadále spíše zvolna ubývá a tak perspektivní a početná populace na Rádle představuje jeho významné refugium. Velmi hojný je na hlavní louce (seg. č. 1.1., 1.2.), v menších skupinách a jednotlivě však roste také v některých dalších partiích vlhkých luk v MZCHÚ. Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je naší nejznámější masožravkou. Typicky je vázána na některé typy rašelinišť, kde může v příznivých podmínkách vytvářet i dosti početné populace. V důsledku odvodňování a sukcesních změn došlo v minulosti ke snížení počtu lokalit rosnatky okrouhlolisté a tak se s ní dnes můžeme častěji setkat především ve vyšších horských polohách, kde byla vždy nejčastější. V tomto kontextu představuje relativně nízko položená lokalita na Rádle velmi cennou ukázku charakteru biotopu, ve kterém v minulosti rostla v podhůří hojněji. Rosnatka okrouhlolistá je v území PP Rádlo původní v přechodovém rašeliništi v severní části území (seg. 3.1.), kde vytváří poměrně početnou, avšak plošně nepříliš rozsáhlou populaci. Do zrašelinělé partie hlavní louky (seg. 1.1.) byla introdukována. Původ rostlin se nepodařilo spolehlivě zjistit, je však dosti pravděpodobné, že jde o rostliny lokální provenience přenesené z přechodového rašeliniště seg. 3.1. Všivec lesní (Pedicularis sylvatica) je silně ohroženým druhem vlhkých, rašeliných a smilkových luk. V průběhu dvacátého století razantně redukoval počet lokalit v důsledku intenzifikace hospodaření, odvodňování a dalších změn v krajině a dnes je proto již velmi vzácný. Populace v území PP Rádlo je zranitelná, není příliš početná a vyžaduje proto zvýšenou pozornost. Roste v menších skupinkách na hlavní louce (seg. č. 1.1., 1.2.) a v louce severně od silnice (seg. č. 2.1.). Z dalších vzácných a ohrožených druhů v PP Rádlo rostou vrbovka bahenní (Epilobium palustre), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Zmínku zasluhuje ještě výskyt druhu starček vodní (Senecio aquaticus), který sice nepatří mezi zákonem chráněné rostliny, ani není zařazen v červeném seznamu, avšak podle dostupných informací se jeví jako regionálně značně vzácný druh, který přinejmenším v kontextu severních Čech vyžaduje vyšší pozornost. Jeho populace v území PP Rádlo je početná (cca 200 ex.), roste zde ve vlhké louce severně od silnice (seg. č. 2.1.). Z dříve uváděných vzácných a v území pravděpodobně původních taxonů nebyly během průzkumu ověřeny bika sudetská (Luzula sudetica) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Ochranářsky významnějším druhem z dané dvojice je tolije bahenní, která je dnes již velmi vzácným prvkem luční vegetace a vyžaduje proto náležitou ochranu a pozornost. Její setrvávající výskyt na lokalitě je vzhledem k dobrým stanovištním poměrům stále dosti pravděpodobný, během průzkumu v roce 2015 však zjištěna nebyla. Tolije může poměrně snadno unikat pozornosti, protože je nápadnější pouze za květu a přitom je pro ni charakteristické kolísání počtu kvetoucích rostlin. Z toho důvodu se jako vhodná jeví realizace kontrolních návštěv ve vhodné době v následujících sezónách, aby bylo možné zhodnotit aktuální stav populace druhu v lokalitě.

Předměty ochrany přírodní památky nejsou v současné době přímo ohroženy známými vlivy a při zachování dobrého vodního režimu a pravidelného vhodného managementu by nemělo ani v následujícím období dojít k jejich ohrožení. Pro zachování biotopů a ochranářsky cenných druhů rostlin v území je nezbytná především pravidelná seč lučních společenstev spojená s odstraňováním posečené biomasy. Jako žádoucí se dále jeví intenzivnější potlačení porostu nepůvodního tavolníku v jihovýchodní části území a udržování nebo v ideálním případě i mírné rozšíření světliny s přechodovým rašeliništěm v severní části MZCHÚ. Potenciální ohrožení představuje lokalizace chráněného území v intravilánu obce a s tím spojená vyšší návštěvnost území dále podpořená existencí naučné stezky. Vzhledem k tomu, že předmětem ochrany přírodní památky jsou druhy tvořící v území početnější populace, náhodné jevy představované například příležitostným utržením nadzemních částí rostlin nebo odhazováním menších odpadků nepředstavují pro ně vážnější ohrožení. Introdukce Specifický problém přírodní památky Rádlo představuje existence populací introdukovaných rostlin. Podle dostupných údajů bylo v posledních třiceti letech do území PP záměrně introdukováno 12 druhů rostlin. K tomu došlo převážně v druhé polovině 80. let 20. století, přičemž výsadbové pokusy byly zčásti motivovány poskytnutím dalšího podpůrného argumentu (okrasná funkce, výchova, výzkum, atd.) nezbytného pro reálnou záchranu lokality jinak odsouzené k likvidaci v rámci melioračních pozemkových úprav. V souvislosti s tím došlo k využití území také pro záchranné transfery některých druhů z lokalit, kde by jinak byly opět v souvislosti s lidskou činností odsouzeny k zániku (Studnička in litt.). Reálně se tu tak setkávají dva typy introdukcí nestejného ochranářského významu: 1) Introdukce fytogeograficky nepůvodních druhů nebo genotypů Do této skupiny je možné zařadit druhy rosnatka anglická (Drosera anglica), rosnatka prostřední (Drosera intermedia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), podezřeň královská (Osmunda regalis), míčovka kulkonosná (Pilularia globulifera), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), tučnice (Pinguicula grandiflora), bublinatka menší (Utricularia minor) a bublinatka prostřední (Utricularia intermedia). V situaci, kdy druhy z této skupiny nepředstavují problém z hlediska předmětů ochrany, je zřejmě možné jejich setrvání v lokalitě, protože představují určitý kulturně společenský relikt své doby. V této souvislosti by problém neměl představovat ani společný výskyt nepůvodní rosnatky anglické s lokálně původní rosnatkou okrouhlolistou, jelikož vzácně vznikající kříženec obou druhů, rosnatka obvejčitá (Drosera obovata), je podle dostupné literatury sterilní. Z introdukovaných druhů se jako nejvíce expanzivní v současné době jeví vachta, která aktuálně porůstá větší plochy ve zrašelinělých partiích vlhké louky. Negativní vliv tohoto jevu ovšem prozatím nebyl zjištěn. 2) Záchranné transfery Záměrně introdukovanými druhy, které byly do lokality vneseny na základě záchranných transferů z lokalit, kde by jinak došlo k jejich vyhubení, jsou prha arnika (Arnica montana) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Vemeník dvoulistý nebyl během aktuálního průzkumu v PP Rádlo potvrzen, arnika zde dosud ve slabé populaci roste. Vzhledem k tomu, že se jedná o genofond rostlin z geograficky nepříliš vzdálené a nyní již zaniklé lokality celkově dosti vzácného a ohroženého druhu, jeví se jejich zachování v lokalitě jako žádoucí. Do stejné

kategorie introdukcí spadá ještě někdejší posílení populace prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii) v lokalitě. V tomto případě rostliny pocházely z geograficky velmi blízké (1 km vzdálené) lokality u osady Milíře a posílily již existující populaci druhu v území současné PP Rádlo. Introdukce rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) do zrašelinělé části hlavní louky (seg. 1.1.) byla snad realizována s využitím místních rostlin z přechodového rašeliniště (seg. 3.1.). V takovém případě by se jednalo o sekundární záložní populaci lokálního genotypu rosnatky, jejíž existence a zachování jsou ochranářsky dobře obhajitelné. Současný stav vegetace a biotopů Celkově bylo v rámci mapování vegetace a biotopů (Nepraš 2015) zachyceno v území 10 různých rostlinných společenstev zařazených do úrovně asociace. V prostoru samotné přírodní památky Rádlo je plošně nejvíce zastoupena vegetace svazu Alnion incanae, která je však z větší části velmi silně degradovaná a pouze v menších poněkud reprezentativnějších fragmentech je možné ji přiřadit k asociaci Carici remotae-fraxinetum excelsioris. Výraznější plošné zastoupení mají netypické vlhké smilkové trávníky blízké asociaci Juncetum squarrosi, ale zároveň s vyšším podílem prvků svazu Calthion palustris, plošně významnější jsou potom ještě především vlhké louky asociace Angelico sylvestris-cirsietum palustris. Ochranářsky zásadními typy vegetace jsou v PP Rádlo kromě zmíněných porostů asociací Juncetum squarrosi a Angelico sylvestris-cirsietum palustris ještě především facie rašelinných luk asociace Caricetum nigrae a přechodové rašeliniště asociace Polytricho communis- Molinietum caeruleae. Přehled zaznamenaných jednotek vegetace zachycuje třídy, svazy a asociace vegetace zaznamenané v území v rámci mapování vegetace a biotopů: Molinio-Arrhenatheretea Arrhenatherion elatioris Poo-Trisetetum flavescentis Calthion palustris Calluno Ulicetea Angelico sylvestris-cirsietum palustris Crepido paludosae-juncetum acutiflori Scirpetum sylvatici Lysimachio vulgaris-filipenduletum ulmariae Nardo strictae-juncion squarrosi Juncetum squarrosi Scheuchzerio palustris-caricetea nigrae Caricion canescenti-nigrae Caricetum nigrae Sphagno-Caricion canescentis

Alnetea glutinosae Polytricho communis-molinietum caeruleae Salicion cinereae Carpino-Fagetea Alnion incanae Salicetum auritae Carici remotae-fraxinetum excelsioris Během mapování bylo v území rozlišeno 9 přírodních a 4 nepřírodní biotopy mapovatelné v souladu s metodikou mapování biotopů (Lustyk et Guth 2014). Souhrnný přehled zastoupení jednotlivých biotopů podává následující tabulka: kód biotopu název biotopu rozloha v ploše PP [ha] podíl na ploše PP [%] rozloha v OP PP [ha] V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů 0,01 0,3 0,02 R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště 0,21 6,4 R2.3 Přechodová rašeliniště 0,04 1,2 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 0,11 3,4 0,64 T1.5 Vlhké pcháčové louky 0,36 11,0 0,32 T1.6 Vlhká tužebníková lada 0,02 0,6 T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) 0,43 13,2 K1 Mokřadní vrbiny 0,02 0,6 L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 1,09 33,4 0,03 X1 Urbanizovaná území 0,35 X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 0,90 27,6 2,96 X12B Nálety pionýrských dřevin, ostatní porosty 0,07 2,1 0,15 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla 0,09 Plošně nejvíce zastoupený přírodní biotop představují v území vlastní PP Rádlo údolní jasanovoolšové luhy (L2.2). Podíl je však značně ovlivněn započtením silným zabuřeněním výrazně degradované olšiny v seg. 4.3. Poněkud lépe vyvinuté porosty s příznivějšími stanovištními poměry se nachází v segmentech 1.6. a 4.1. Recentní olšiny v území představují bez výjimky relativně mladé porosty etablované teprve během 2. poloviny 20. století v poloze někdejších vlhkých luk a jsou floristicky mírně ochuzené.

Druhým plošně nejrozšířenějším přírodním biotopem v PP Rádlo jsou smilkové trávníky (T2.3B). Jako podstatný a v souladu s metodikou mapovatelný prvek se uplatňují v rámci segmentu 1.2., plošně marginální facie blízká tomuto biotopu byla zjištěna ještě v rámci seg. č. 2.1. Vegetace v obvodové části hlavní louky vytváří četné přechody především k vlhkým loukám svazu Calthion palustris (T1.5) a je proto poměrně atypická. Smilkové trávníky na Rádle jsou druhově značně bohaté a ochranářsky významné, protože hostí řadu vzácných a ohrožených druhů rostlin, například všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Vlhké pcháčové louky (T1.5) se v území vyskytují převážně v porostech blízkých asociaci Angelico sylvestris-cirsietum palustris, jsou však druhově poněkud bohatší a místy vytvářejí přechody k navazujícím typům lučních společenstev. Zčásti se může jednat také o degradační fáze někdejších rašelinných luk ovlivněných pozdější intenzifikací lučního hospodaření a částečným odvodněním. Nejlépe vyvinuté jsou porosty v seg. č. 1.5. a 2.1. Vlhké louky představují cenný prvek vegetačního krytu PP Rádlo a jsou významné například výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Ochranářsky zásadní význam mají v lokalitě dále plošně méně zastoupené biotopy nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) hostící nejbohatší populace prstnatců Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii) i májového (Dactylorhiza majalis) a také přechodové rašeliniště (R2.3) s původní populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Již poněkud nižší ochranářský význam nesou zbývající zaznamenané typy přírodních biotopů (V1G, T1.1, T1.6, K1). Nepřírodní biotopy pokrývají bezmála třetinu území vlastní PP Rádlo. Z toho zcela převládají lesní kultury jehličnatých dřevin mapované jako biotop X9A. Z největší části se jedná o kulturní kmenoviny s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies) představující náhradní vegetaci na místě někdejších mezotrofních bučin. Bryoflóra V současné době nejsou k dispozici aktuální údaje o složení a stavu bryoflóry území. Vzhledem k charakteru lokality se jako vhodné jeví zpracování bryologického průzkumu, který by jednak zdokumentoval aktuální druhovou diverzitu mechorostů, jednak by mohl napomoci k lepšímu pochopení celkového charakteru a historii vegetace v území PP Rádlo.

Současný stav fauny území Z ochranářsky významných taxonů se v nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) nachází z území PP Rádlo nebo blízkého okolí údaje o recentním výskytu následujících druhů: Savci: netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr vodní (Myotis daubentonii) Ptáci: chřástal polní (Crex crex), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Plazi: slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) Obojživelníci: čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) Hmyz: páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii), vážka jarní (Sympetrum fonscolombii) Měkkýši: kuželík tmavý (Euconulus praticola), lištovka lesklá (Segmentina nitida)

2.1.5 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A rostliny název druhu ohrožení, ochrana aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ lokalizace populace, biotop poznámky k charakteru výskytu, managementu či monitoringu prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) C4a, 3, CITES nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní louky; jednotlivé rostliny ve vlhké louce severně od silnice a na přechodovém rašeliništi; bohatá vitální populace nejhojněji v nevápnitém mechové slatiništi (seg. 1.1.), dále vlhký smilkový trávník, vlhká louka, přechodové rašeliniště perspektivní, regionálně významná populace; v roce 1987 posílena záchranným transferem o 520 ex. z 1 km vzdáleného meliorovaného území v osadě Milíře; za stávajícího managementu bez ohrožení prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) C3, 3, CITES nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní louky; desítky exemplářů v okolí zrašelinělé luční partie na levém břehu potoka, v okolí ojediněle; severně od silnice vzácně na vlhké louce; bohatá vitální populace nejhojněji v nevápnitém mechovém slatiništi (seg. 1.1.), dále vlhký smilkový trávník, vlhké louky perspektivní, regionálně významná populace; za stávajícího managementu bez ohrožení rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) C3, 2 na menší ploše hojná (stovky ex.) v přechodovém rašeliništi v severní části MZCHÚ, hojně (stovky ex.) ve zrašelinělé střední části hlavní louky; stabilizovaná populace přechodové rašeliniště v severní části MZCHÚ (seg. 3.1.); silněji zrašelinělá partie nevápnitého mechového slatiniště ve střední části hlavní louky (seg. 1.1.) za stávajícího managementu MZCHÚ bez ohrožení; na přechodovém rašeliništi (seg. 3.1.) se jedná o původní výskyt; na hlavní louku byla rosnatka vysazena a rozšířila se zde, provenience rostlin nebyla potvrzena, ale je dosti pravděpodobné, že se jedná o lokální typ z přechodového rašeliniště v S části MZCHÚ vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) C3, 3, CITES 1 ex. kvetoucí (2015); velmi slabá populace na pokraji zániku vlhká smilková louka (seg. 1.2.), J část; 50 42'19,2"N, 15 07'28,1"E slabá populace, dlouhodobé udržení v lokalitě nejisté; regionálně roztroušeně se vyskytující druh; původnost v lokalitě nejistá, možná pouze pozůstatek introdukce (Studnička in litt.) všivec lesní (Pedicularis sylvatica) C2, 2 vzácně ve třech menších skupinách (25 ex., 5 ex. a 5 ex.) na hlavní louce; vzácně (25 ex.) na malé ploše při severním okraji louky severně od silnice ve třech skupinách; zranitelná populace vlhký smilkový trávník (seg. 1.2., 2.1.), zrašelinělé luční partie (seg. 1.1.) zranitelná populace; regionálně vzácný druh; vhodný pravidelný monitoring stavu a početnosti populace a případné zavedení podpůrných opatření

B živočichové název druhu stupeň ohrožení PTÁCI poznámky chřástal polní (Crex crex) SO zaznamenáván v lučních porostech v okolí obce Rádlo jestřáb lesní (Accipiter gentilis) slepýš křehký (Anguis fragilis) užovka obojková (Natrix natrix) čolek horský (Triturus alpestris) čolek obecný (Triturus vulgaris) ropucha obecná (Bufo bufo) O SO O SO SO O zaznamenáván v okolí Rádla PLAZI PP Rádlo PP Rádlo OBOJŽIVELNÍCI koupaliště pod PP Rádlo koupaliště pod PP Rádlo koupaliště pod PP Rádlo Kategorie ohrožení živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: SO silně ohrožený, O ohrožený 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Nejcennější biotopy v území PP Rádlo představují mimořádně hodnotný přírodně kulturní relikt druhově bohatých a relativně málo degradovaných předintenzivních lučních společenstev ve stanovištní mozaice od troficky chudších až po živinami obohacené partie a na vlhkostním gradientu od mezofilních až po silně podmáčené a zrašelinělé polohy. Jedná se o historická náhradní společenstva vzniklá po dávném odlesnění prostoru v poloze rekonstrukčních květnatých bučin několikasetletým extenzivním využíváním porostů jako luk, případně extenzivních pastvin. Všechny přírodovědně nejhodnotnější luční partie (seg. 1.1., 1.2., 1.3., 1.5., 2.1., 2.2.) a také přechodové rašeliniště (seg. 3.1.) jsou již v mapách stabilního katastru (1843) vedeny jako vlhké louky. Historické fotomapy z 50. let 20. století potom zachycují stejné partie jako součást oproti dnešku rozsáhlejší luční enklávy s nízkým podílem stromové vegetace. Větší část současných druhově chudších mezofilních luk při okrajích PP a v jejím ochranném pásmu je naopak vázána na někdejší ornou půdu a louky jsou tedy mladší. Všechny olšiny, které v současné době v území rostou (seg. č. 1.6., 4.1., 4.3.), jsou mladé vzniklé teprve v druhé polovině 20. století. Z historických fotomap i ze starších map stabilního katastru je nápadná zejména poloha rozsáhlejší olšiny v seg. č. 4.3., která představovala do poloviny 20. století vlhkou louku a propojovala tak jižněji položenou luční enklávu s rašeliništěm v severní části území (seg. č. 3.1.). Je proto také možné, že někdejší rozloha přechodového rašeliniště mohla být o něco větší, než je tomu v současnosti a výsadba olší spojená s následným větším sukcesním tlakem mohla přispět k jejímu omezení. V 80. letech 20. století byly v území naplánovány a započaty meliorační úpravy za účelem snížení hladiny podzemní vody a umožnění obhospodařování lokality zemědělskou technikou. V roce 1984 došlo k prohloubení a napřímení koryta potoka a na části louky byl vytvořen drenážní systém.

V letech 1985 1986 území rekultivovali dobrovolníci Českého svazu ochránců přírody, terén na louce upravili přibližně do původního tvaru a v korytě potoka zbudovali 8 hrázek, jejichž cílem bylo zadržení vody v lokalitě a obnova vodního režimu. V roce 1986 došlo k uzavření dohody o neprovádění dalších meliorací a chemického hnojení ze strany JZD za podmínky zajištění pravidelného kosení pozemků ČSOP (Hošek 2006). Zásadní ohrožení lokality na existenci se ostatně stalo podstatným hybatelem ochranářského úsilí ve snaze vyhlásit v Rádle maloplošné zvláště chráněné území, k čemuž nakonec v roce 1989 došlo. Hrázky zanesené nánosy bahna a písku byly odbahňovány v roce 1995, v roce 2003 byl odbahněn rybníček při jihovýchodním okraji přírodní památky. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce hrázek (Hošek 2006). Kulturní smrčiny v severní polovině území představují náhradní společenstvo zavedené v poloze někdejších bučin. Podle Neuhäuslové (1998) i Mikyšky (1968) by potenciální přirozenou vegetací respektive rekonstrukční vegetací území byly květnaté bučiny, pohled lesnické typologie však vymezuje v lesním celku v severní části PP a OP PP Rádlo především společenstva kyselých bučin a v podmáčených partiích jedliny. Původní lesní vegetaci tak zřejmě tvořily ve svažitých mírně vlhkých polohách nejvýše mezotrofní bučiny tendující k acidofilním porostům, v nichž byly určujícími dřevinami dominantní buk a v příměsi vystupovaly především jedle a smrk. Ve vlhkých až podmáčených polohách by podle lesnického pojetí rostly zejména smrkové jedliny s převahou jedle, příměsí smrku a vtroušenými listnáči, zejména olší lepkavou. Dva menší rybníky nacházející se v jihovýchodní části ochranného pásma PP Rádlo jsou relativně mladé, založené teprve v 2. polovině 20. století. Menší rybníček ve vlhké louce na levém břehu potoka byl zřízen až po vyhlášení MZCHÚ jako jedno z revitalizačních opatření v území. Přítomnost vodních ploch v PP Rádlo a jejím ochranném pásmu je možné považovat za pozitivní vliv, protože vhodným způsobem doplňuje stanovištní mozaiku a pomáhá zvyšovat biodiverzitu území. Území přírodní památky Rádlo je rozdělené procházející silnicí, která je z vlastního území PP vyloučena a je součástí ochranného pásma PP. Silnice je zakreslena už na mapách ze 40. let 20. století. V roce 1996 byla v prostoru PP Rádlo zřízena naučná stezka. Výraznější negativní vliv turistické návštěvnosti území nebyl v minulosti pozorován. Území přírodní památky Rádlo není součástí žádného velkoplošného chráněného území ve smyslu zákona o ochraně přírody a kajiny. Není také součástí žádné evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Lokalita územně spadá do vymezení Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Rádlo Aktuální verze územního plánu obce Rádlo je z roku 2011. Pozemky v rozsahu vymezení MZCHÚ jsou zařazeny v kategorii ploch nezastavěných a nezastavitelných jako plocha přírodní lesní a plocha přírodní nelesní a jsou vedeny jako limit ochrany přírody. Lesní hospodářský plán Lesní hospodářský plán, LHC Jablonec nad Nisou s platností 1. 1. 2013 31. 12. 2022 Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL PLO 23 Podkrkonoší s platností 1998 2017 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída (Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb.) Dotčeným orgánem státní správy při projednávání územního plánu a lesního hospodářského plánu je v oblasti ochrany životního prostředí Krajský úřad Libereckého kraje.

2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti V současné době nebyly v území pozorovány žádné přímé výraznější škodlivé vlivy. Management lučních a rašeliništních biotopů klíčových z hlediska předmětů ochrany je pod dohledem orgánů ochrany přírody veden přiměřeně. Jako potenciálně problematické, avšak zatím bez podstatného vlivu na předměty ochrany, se jeví spíše dílčí sukcesní posuny v rámci společenstev než vlastní styl obhospodařování. Lesní porosty v severní části PP Rádlo jsou vedeny jako lesy zvláštního určení v kategorii 32a. Lesy v I. Zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Lesní vegetace není předmětem ochrany přírodní památky a její význam pro území spočívá především v podpoře vhodného a stabilního vodního režimu lokality. V současné době v lesní vegetaci v tomto smyslu nebyly žádné nežádoucí vlivy pozorovány. Nežádoucí jev z hlediska předmětu ochrany, který se odehrává na lesní půdě, avšak v poloze aktuálního bezlesí přechodového rašeliniště, je poměrně silná expanze krušiny a olše v přechodovém rašeliništi (seg. 3.1.). Expanze je pravděpodobně poněkud zesílena malým plošným rozsahem lesní rašelinné světliny a jako řešení se proto nabízí mírné rozšiřování světliny především na úkor lemových křovin a okrajových partií olšiny. Dílčí existující problém, zatím však bez silnějšího vlivu na předmět ochrany PP, představuje expandující porost geograficky nepůvodního tavolníku při jihovýchodním okraji území. Vzhledem k vitalitě a expanzivní tendenci je v rámci tohoto plánu péče navržena postupná likvidace porostu. Určité potenciální ohrožení území přírodní památky může představovat procházející silnice, jejíž nejbližší okolí slouží jako migrační koridor pro některé v nepůvodní druhy rostlin a také jako případný zdroj znečištění území, zejména vod. Reálné problémy spojené s těmito fakty však pozorovány nebyly. Potenciální ohrožení ze strany zemědělského hospodaření je vázáno na případné nevhodné typy hospodaření na zemědělské půdě v území MZCHÚ a jeho ochranného pásma. Aktuální způsob obhospodařování trvalých travních porostů jako jednosečných luk se jeví jako příznivý. Nežádoucí by bylo především případné zavedení intenzivní pastvy, hnojení lučních porostů, také mulčování (neodklízení posečené hmoty) nebo naopak neobhospodařování pozemků. Hydrologický režim lokality je v současné době vhodný udržovaný za pomoci dřevěných přehrážek na potoce. Vzhledem k technickému řešení zdrží je však nezbytná jejich pravidlená kontrola a údržba. V roce 1996 byla v prostoru PP Rádlo zřízena zhruba 0,5 km dlouhá naučná stezka, která návštěvníky seznamuje s přírodovědnými hodnotami chráněného území. Prochází převážně jako nezpevněná pěšina nebo menší cesta od jihovýchodního okraje MZCHÚ skrze potoční olšinu, kde po dřevěném mostku překonává potok. Pokračuje při dolním okraji hlavní louky a poté nad silnicí podél potoka a ve smrčině až k přechodovému rašeliništi v severní části území. V erozně citlivějších partiích je vedena po povalových chodnících. Výraznější negativní vliv turistické návštěvnosti území nebyl pozorován.

2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ [ha] 23 - Podkrkonoší LHC Jablonec nad Nisou 1,93 ha Období platnosti LHP 2013-2022 Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Lesní správa Jablonec nad Nisou Revír Rádlo Přehled zastoupení jednotlivých lesních typů v území PP Rádlo Přírodní lesní oblast: 23 - Podkrkonoší Lesní typ Název SLT Přirozená dřevinná skladba (dle platného LHP) Výměra [ha] Podíl [%] 5K1 kyselá jedlová bučina, metličková BK6-7, JD3, SM+-1 0,23 12 5N1 kamenitá kyselá jedlová bučina, s kapradí osténkatou BK5, JD3, KL1, SM1 0,10 5 5V2 vlhká jedlová bučina, papratková BK5, JD3, KL1, JS1, JL 0,05 3 6G1 podmáčená smrková jedlina, přesličková SM5, JD4, OL1 1,49 77 7R1 kyselá rašelinná smrčina, třinová s metličkou křivolakou SM9-10, BRP+-1 0,06 3 Celkem 1,93 100 Aktuální charakter lesních porostů je podrobněji zpracován v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu PP Rádlo (Nepraš 2015). Porovnání přirozené a současné dřevinné skladby lesa Ze srovnání aktuální dřevinné skladby lesa zjištěné v rámci inventarizačního botanického průzkumu s přirozeným zastoupením dřevin podle vymezených lesních typů a odhadovaných podílů jednotlivých dřevin v platném LHP vyplývá výrazný posun oproti přirozenému stavu. Celkově je v území PP Rádlo nejsilněji zastoupenou dřevinou na lesní půdě v rámci PP Rádlo by byl smrk ztepilý následovaný jedlí bělokorou a bukem. V současné dřevinné skladbě sice smrk v podílu podobném přirozenému stavu převládá, je však převážně vázán na stanoviště bučin, zatímco v přirozenější poloze podmáčené smrkové jedliny téměř chybí. Druhou nejsilněji zastoupenou dřevinou je v současné době olše lepkavá, která dominuje v poloze podmáčené smrkové jedliny, kde by přirozeně rostla nejvýše v příměsi. Jedle se v PP Rádlo recentně nevyskytuje. Polohy v ochranném pásmu PP Rádlo z největší části odpovídají acidofilním bučinám s příměsí jedle a recentě jsou nahrazeny kulturní smrčinou.

Podrobnější srovnání aktuální a přirozené dřevinné skladby lesa na lesní půdě v rámci PP Rádlo přibližuje následující tabulka: Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení [ha] Současné zastoupení [%] Přirozené zastoupení [ha] Přirozené zastoupení [%] BK buk lesní + 0 0,23 12 BR bříza bělokorá 0,2 10 + 0 BRP bříza pýřitá + 0 + 0 DB dub letní + 0 0 0 JD jedle bělokorá 0 0 0,71 37 JL jilm horský 0 0 + 0 JR jeřáb ptačí + 0 + 0 JS jasan ztepilý + 0 0,01 0 JV javor klen 0,06 3 0,02 1 MD modřín opadavý + 0 0 0 OL olše lepkavá 0,73 38 0,15 8 OS topol osika + 0 0 0 SM smrk ztepilý 0,94 49 0,81 42 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Hydrologickou osu území tvoří menší bezejmenný potok, který je pravostranným přítokem Rádelského potoka. Pramení severozápadně od řešeného prostoru u osady Milíře, do Rádelského potoka se vlévá po zhruba 2,5 kilometrech od pramene. Potok je normálně celoročně stálý, ovšem v letním období roku 2015 v důsledku mimořádného sucha na několik týdnů vyschl. Přímo v území se nachází větší množství pramenných poloh, které jsou zásadní z hlediska vodního režimu lokality. V jihovýchodní části ochranného pásma přírodní památky jsou situovány dva menší rybníčky, na vlastní vodoteči pod silnicí se nachází dřevěné přehrážky zbudované za účelem zpomalení odtoku vody z území jako revitalizační opatření po částečně realizovaných melioračních zásazích v polovině 80. let 20. století. Ve vlhké louce na levém břehu potoka jižně od silnice byla v rámci revitalizačních zásahů vyhlouben menší rybníček jako biotop pro rozmnožování obojživelníků. Přírodní památka Rádlo leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, která byla zřízena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V rámci PP Rádlo se významné útvary neživé přírody nevyskytují. 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Jako nelesní pozemky jsou evidované všechny parcely v jižní a střední části území přírodní památky a jejího ochranného pásma, takže z hlediska aktuálního vegetačního krytu je součástí nelesních pozemků kromě luk, silnice a zahrady také potoční luh mapovaný již jako lesní biotop a stromový

z náletu etablovaný remíz při JZ hranici přírodní památky. Podrobnější informace o charakteru vegetace a biotopů na nelesních pozemcích v PP Rádlo a jejím ochranném pásmu jsou uvedeny v kapitole 2.1.4 tohoto plánu péče, konkrétní popis všech vymezených dílčích ploch (mapovacích segmentů) je potom obsahem závěrečné zprávy z botanického inventarizačního průzkumu (Nepraš 2015), která je samostatnou přílohou tohoto plánu péče. 2.6 Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany Předmět ochrany přírodní památky Rádlo byl dosavadní péčí velmi dobře udržován. Populace všech v lokalitě původních ochranářsky významných taxonů vyjmenovaných jako předmět ochrany v předcházejícím plánu péče (Hošek 2006) jsou perspektivní nebo stabilizované. Struktura a funkce přírodních biotopů, které jsou předmětem ochrany v ochranářsky nejvýznamnějších plochách (1.1., 1.2. a 2.1.), je příznivá. Výjimku tvoří přechodové rašeliniště v severní části území (seg. 3.1.), kde je hodnocena s ohledem na malou rozlohu, druhové ochuzení a expanzi dřevin jako méně příznivá. Jako nejzranitelnějším předmětem ochrany se momentálně jeví populace všivce lesního (Pedicularis sylvatica), která je sice prozatím stabilizovaná, je však poměrně málopočetná a v případě náhodných nepříznivých jevů by se mohla dostat až do existenčních problémů. Na vlhké louce v levobřežní partii jižní části PP Rádlo byla v uplynulém desetiletí realizována na základě doporučení plánu péče především občasná prořezávka náletových dřevin a občasná seč. Některé části louky jsou tak v současné době silně zapojené širokolistými bylinami a konkurenčně slabší druhy nachází poněkud omezený prostor. Jako vhodnější z hlediska předmětu ochrany PP se jeví zavedení pravidelné každoroční seče. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Z hlediska biotopů jsou v území PP Rádlo jako prioritní vymezeny nevápnitá mechová slatiniště (R2.2), přechodové rašeliniště (R2.3), vlhké pcháčové louky (T1.5) a podhorské a horské smilkové trávníky bez jalovce obecného (Juniperus communis) (T2.3B). Ke vzájemné kolizi mezi jednotlivými biotopy může v budoucnu docházet sukcesními posuny v důsledku expanze některých konkurenčně silných druhů, změn trofie půd či v důsledku vysušení nebo naopak zamokření. Aktuálně například poněkud expanzivním dojmem působí v prostoru hlavní louky sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), která může posouvat charakter porostů od biotopů R2.2 nebo T2.3B k biotopu T1.5. Dokud nedochází ke zhoršování struktury a funkce biotopu a omezování populací ochranářsky významných taxonů, není třeba zasahovat, v případě kolize by měla být vhodnými opatřeními prioritně chráněna obecně ohroženější společenstva lučních slatinišť (R2.2) a smilkových trávníků (T2.3B). Z hlediska druhové ochrany mají jednoznačnou prioritu druhy v území původní před druhy introdukovanými, přitom nejohroženější a z hlediska druhové ochrany prioritní je aktuálně všivec lesní (Pedicularis sylvatica).