Nezaměstnanost
Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární (záleží na nás). Měření počtu nezaměstnaných: - u evidence úřadů práce: ale: ne každý se zaregistruje, jak dlouho může být registrován - výběrovým šetřením (sociologický průzkum) ale: každý průzkum je nepřesný Počet nezaměstnaných tedy není přesné číslo!
Míra nezaměstnanosti u = U/L+U u = míra nezaměstnanosti, L = zaměstnaní (včetně OSVČ, podnikatelů apod.) L+U = N = práce schopné obyvatelstvo L = nezahrnuje zaměstnané na šedo, nezahrnuje lidi, kteří už práci aktivně nehledají Míra nezaměstnanosti, tak může být zkreslená (Španělsko v 90. letech 20. století).
Makro formy nezaměstnanosti Frikční: přirozené důvody změna bydliště, ukončení školy, dosavadní práce už mne nebaví Výši frikční u ovlivňují: podpory v nezaměstnanosti, jak je pracovní síla mobilní (trh s byty) apod. budou-li např. podpory vysoké a vyplácet se dlouhou, mohou být lidé dlouho nezaměstnaní, byť hledají práci. Strukturální mám sice nějaké schopnosti, ale není po nich poptávka aneb horník se hned nestane lékařem (ani lékař horníkem). Praktický příklad: čeští skláři. Problémy: - nedostatečné vzdělání: mám malé schopnosti - příliš odborné vzdělání: Mohu být odborníkem, ale jen v úzké oblasti. Výši strukturální u mj. ovlivňují stejné faktory jako v případě frikční u. Frikční a strukturální nezaměstnanost tvoří přirozenou míru nezaměstnanosti! Ve svobodných podmínkách nemůže být u rovno 0. u = 0 znamená pracovní povinnost, tj. něco co je v rozporu s LZPS.
Makro formy nezaměstnanosti Cyklická: pokud HDP klesá, u roste pokud HDP roste, u klesá Cyklická nezaměstnanost zahrnuje osoby, které by normálně byli zaměstnaní. Okunův zákon a míra nezaměstnanosti: Míru nezaměstnanosti ovlivňuje rozdíl mezi potenciálním HDP (Y*) a skutečným HDP (Y). Čím vetší rozdíl, tím větší u. Pokud skutečný HDP klesá, rozdíl se (zpravidla) zvětšuje. Situace: Y roste, ale Y* roste rychleji než Y: u potom roste. Okunův zákon matematicky: u t u t-1 = - o(gy t q) V praxi: q = průměrné roční tempo růstu Y*, tj. Y musí růst minimálně o q %, aby nezaměstnanost nerostla Pokud Y roste méně než o q %, tak u roste, ale o méně % než o q %. Danou závislost vyjadřuje koeficient o. Pro americkou ekonomiku: q = 3 (%) Proč: některé osoby musíte zaměstnávat, ať je produkce jakákoliv (např. účetní). Pro americkou ekonomiku: o = - 0.4
Mikro příčiny nezaměstnanosti Makro formy nezaměstnanosti mají mikroekonomické příčiny (aneb, proč je užitečné studovat mikroekonomii ): - vysoké sociální dávky - dlouhá doba podpory v nezaměstnanosti - nefungující trh s byty (regulované nájemné) - vysoká ochrana zaměstnanců, minimální mzda - progresivní zdanění - efektivnostní mzdy - asymetrie informací - požadavek stejné mzdy za stejnou práci - nedostatečně rozvinutý lidský kapitál - globalizace
Dobrovolná a nedobrovolná u Dobrovolná nezaměstnanost - lidé, dobrovolně nezaměstnaní by mohli najít práci při tržní ceně, ale tato cena se jim zdá příliš nízká, a proto volí raději volný čas hledají lepší pracovní příležitost. Při stávající mzdové sazbě mohou dávat přednost studiu. Existence dobrovolné nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu (NEW). Nedobrovolná nezaměstnanost - pracovní síly práci hledají a nemohou je najít ani při nižší mzdové sazbě. V okamžiku ekonomické poruchy se trh vyznačuje příliš vysokou mzdovou sazbou. Trh s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku, než je poptávka nebo vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost. Ceny a mzdy stoupají a klesají tak dlouho, dokud se trhy nevyčistí.
Důsledky nezaměstnanosti Platí, pokud Y je menší než Y*, tj. nezaměstnanost je větší než nezaměstnanost při Y*. Nezaměstnanost při Y* nazýváme přirozenou mírou nezaměstnaností (u*), zahrnuje frikční a strukturální nezaměstnanost. u* lze ovlivnit. Důsledky: - nevyužíváme zdroje, které by mohly být využity neuspokojujeme tedy všechny naše potřeby. - platíme příspěvky v nezaměstnanosti: tyto peníze by mohly být použity na něco jiného - dopady na samotné nezaměstnané
Nezaměstnanost a trh práce Nezaměstnanost souvisí s trhem práce, proto připomenutí, co se na trhu práce děje. Pokud se někam posouvá křivka poptávky po práci nebo nabídky práce, mění se i počet zaměstnaných osob, čili se logicky mění i počet nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti potom roste nebo klesá. Teoreticky by se mělo jednat o růst nebo pokles dobrovolné u pokud je trh práce v rovnováze, tak pracují při dané w/p všechny osoby, které pracovat chtějí. V praxi však většinou roste/klesá i nedobrovolná nezaměstnanost v důsledku strnulostí na trhu práce (např. minimální mzdy, moci odborů apod.) posun křivek nabídky nebo poptávky po práci nevede (alespoň ne hned) k odpovídající změně w/p.
Poptávka po práci Mezní produkt práce (MP L ): o kolik se zvýší produkce (celkový produkt, TP) firmy, pokud se počet pracovníků (L) zvýší o jednotku. MP L začne dříve nebo později klesat, dodatečná jednotka L vyprodukuje dříve nebo později nižší přírůstek TP než předcházející uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. Příjem z mezního produktu práce (MRP L ): o kolik se zvýší příjem, pokud vzroste MP L v důsledku růstu L. Pokud klesá MP L, musí klesat i MRP L. V nedokonalé konkurenci k poklesu MRP L navíc přispívá skutečnost, že k tomu, aby firmy vyrobily více musí snížit cenu. Firmy poptávají další zaměstnance, pokud w/p (reálná mzda) je větší jak MRP L až do bodu, kdy w/p = MRP L. Daný bod určuje množství zaměstnaných osob. Proč reálná mzda: pokud vzroste cenová hladina (P) a zároveň ve stejném poměru vzroste nominální mzda (w), budou firmy poptávat stále stejné množství práce reálně se pro ně nic nezměnilo. V analýze bereme práci jako zaměnitelnou nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi, neuvažujeme s lidským kapitálem apod. Dané závislosti ale vskutku platí pro každý dílčí trh práce (horníci, pekaři, účetní, lékaři ).
Nabídka práce Zajímá nás agregovaná nabídka práce opět nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi. V takovém případě se lidé rozhodují, zda pracovat (je jedno co) a volným časem. Roste-li w/p, rostou obětované příležitosti, pokud lidé nepracují lidé přicházejí o mzdu, ani užitek z volného času nedokáže danou mzdu nahradit. Křivka nabídky práce je tedy rostoucí s růstem w/p, je ochotno pracovat více lidí. Proč reálná mzda? Pokud by se nominální mzda (w) neměnila a P rostla, reálná mzda klesá lidé si mohou koupit méně statků. Potom jejich ochota pracovat klesá. Pokud se w a P mění ve stejném poměru, nejsou na tom lidé lépe, jejich ochota pracovat se nemění.
Zpětně zakřivený tvar S L Křivka agregátní nabídky práce může být zpětně zakřivena od určité relativně vysoké hodnoty w/p při dalším růstu w/p, množství L klesá. Důvodem je skutečnost, že mzda je důchod (příjem) většina lidí už je natolik bohatá, že jim výdělek stačí a při vyšší mzdě mohou pracovat méně a užívat si volný čas. w/p SL L
Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, w/p SL kde se křivka (agregované) nabídky práce (S L ) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (D L ). V tomto bodě jsou všichni spokojeni. Nerovnováha: D L > S L : pracovat je ochotno více osob, než kolik firmy poptávají. Někteří, kdo chtějí w0/p pracovat, jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu. Pokles mezd (mzdy jsou rozhodující složkou nákladů firmy a z mezd firmy tvoří ceny) vede k poklesu P, firmy zvyšují poptávku po L. D L < S L: firmy poptávají více osob, než kolik L0 je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd pracovat je ochotno více osob. Pozn.: není-li Y na úrovni potenciálního produktu (což při nevyužitých L není), nemusí dlouhodobě P růst. L DL
tj. zaměstnanci: Posuny S L, doprava dolů: příčiny: - růst nabídky L - snižuje se cena volného času (práce je možnost, jak si vydělat na statky). Daný posun by měl vést ke zvýšení zaměstnanosti, přičemž w/p by měla klesat, v praxi se tak ne vždy děje potom roste nedobrovolná nezaměstnanost: někteří lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu, ale nižší mzda není možná. doleva nahoru: opačné důvody. Daný posun by měl vést ke snížení zaměstnanosti, w/p by měla růst, ze začátku se tak nemusí dít (firmy mají např. v důsledku dohody s odbory určeno jaká má mzda být), takže někteří lidé, kteří by při vyšší mzdě pracovali, pracovat nebudou potom se jedná o dobrovolnou nezaměstnanost.
Posuny D L Tj. zaměstnavatelé: doprava nahoru: příčiny: - roste produktivita práce, - celkově roste poptávka po statcích v dané ekonomice Daný posun by měl vést ke zvýšení zaměstnanosti, přičemž w/p by měla růst, ne vždy se tak děje, potom některé osoby, které by při vyšší mzdě byly ochotny pracovat nepracují jsou dobrovolně nezaměstnané. Doleva dolů Opačné příčiny Daný posun by měl vést ke snížení zaměstnanosti, přičemž w/p by měla klesat, v praxi se tak ne vždy děje potom roste nedobrovolná nezaměstnanost: někteří lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu, ale nižší mzda není možná.
Politiky snižování u Pasivní: Má podobu zmírňování dopadů nezaměstnanosti např. prostřednictvím poskytování podpor v nezaměstnanosti. Aktivní: - V rámci proticyklické politiky, např. expanzivní monetární a fiskální politikou lze stimulovat AD a tím snižovat cyklickou nezaměstnanost. V rámci této politiky lze využívat financování speciálních programů veřejně prospěšné práce, tvorba společensky účelných pracovních míst atd. - Snižováním přirozené míry nezaměstnanosti a tím snižovat frikční a strukturální nezaměstnanost. Např. rekvalifikace, snižování sociálních dávek, podpora migrace lidí za prací, redukce minimální mzdy. Podstatné: dlouhodobě snižovat mikropříčiny u ale je to běh na dlouhou trať.