Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

Transkript

1 Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní: starší 15-ti let, mají placené zaměstnání nebo jsou zaměstnaní ve vlastním podniku osoby starší 15-ti let nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané aktivně hledají práci jsou schopny nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů Míra nezaměstnanosti U u = 100, L + U u míra nezaměstnanosti v % U počet nezaměstnaných L počet zaměstnaných Míra nezaměstnanosti je procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva realita registrovaná nezaměstnanost (úřad práce) někteří se na ÚP nehlásí krátkodobé nezaměstnání nebo naopak dlouhodobě nezaměstnaní skutečná nezaměstnanost je o nějaké procento vyšší než registrovaná n registrovaná míra nezaměstnanosti 9,2 % 1

2 Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky je počítána jako podíl, kde je v čitateli počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet pracovníků ve všech sektorech NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (do konce 1. čtvrtletí 1994) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997). Typy nezaměstnanosti 1. Frikční 2. Strukturální 3. Cyklická 1. Frikční nezaměstnanost důvod: určitý nutný čas pro vyhledání pracovního místa pracovník sám opustí své zaměstnání a hledá lepší práci, zaměstnanec ě dostane výpověď, studenti, kteří dostudují sezónní nezaměstnanost (zemědělství, stavebnictví)! Proti těmto nezaměstnaným existují volní místa! Člověk je nezaměstnaný pouze dočasně! Bude existovat vždy 2. Strukturální nezaměstnanost strukturální změny v ekonomice: neustálý útlum některých odvětví jiná odvětví expandují kvalifikace pro určité odvětví rekvalifikace nebo: v jedné části země je vysoká n., v jiné naopak nedostatečná mobilita pracovních sil! důvod kvalifikační nebo nesoulad mezi S a D práce! v ekonomice existují volná místa! trvá déle než frikční, větší zásah do života! přirozená a nevyhnutelná součást každé ekonomiky (ekonomika nesmí zaostávat)! př. hutnictví v českých zemích, uzavírání ztrátových dolů Nezaměstnanost a vzdělání dlouhodobá tendence růstu poptávky po pracovních profesích s vyšším vzděláním vyšší n. u méně kvalifikovaných a naopak rychleji se rozvíjejí ta odvětví, která vyžadují práci s vyšším vzděláním, zatímco odvětví využívající málo kvalifikovanou práci rostou pomaleji rok 1998 v ČR Míra nezaměstnanosti v ČR podle dosaženého vzdělání, r Základní 20,6 % Vyučení 7,7 % Střední všeobecné 7,6 % Střední odborné 4,3 % Vysokoškolské 1,9 % Nezaměstnanost absolventů 2

3 mapa regionální rozdíly 3. Cyklická nezaměstnanost recese klesá HDP, roste počet nezaměstnaných expanze HDP roste, klesá počet nezaměstnaných ea a! existuje všeobecný přebytek nabídky práce nad poptávkou po práci! zasahuje všechna odvětví v ekonomice Graf vývoj reálného HDP a míry nezaměstnanosti Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti plná zaměstnanost = zaměstnanost, které je dosaženo, jestliže ekonomika pracuje na hladině potencionálního produktu potencionální produkt = produkt, který je dosahován při tzv. přirozené míře nezaměstnanosti! pokud ex. plná zaměstnanost, ě existuje určitá (přirozená) míra nezaměstnanosti! tvoří ji frikční a strukturální nezaměstnanost! u*! mění se v čase, pouze odhady Holman, 2002, s. 293 Co ovlivňuje přirozenou míru nezaměstnanost? Demografické změny Vládní politika Strukturální změny v ekonomice Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost (agregátní) poptávka po práci firmy (agregátní) nabídka práce domácnosti vertikální osa nom. mzda horizontální osa množství práce poptávka po práci je klesající nabídka práce je rostoucí (nemůže růst do nekonečna) 3

4 rovnováha v E, pak dojde k poklesu po produkci firem D L na D L nerovnováha (S L >D L v rozsahu AE) pokles mzdové sazby (ochota některých pracovat při nižší mzdě) W B a L B, ale někteří se stali nezaměstnanými DOBROVOLNĚ NEZAMĚSTNANÝMI výše a délka DN: alternativní příležitosti (podpory v n.) Jsou-li podpory v n. nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná n. nízká, protože jsou nezaměstnaní motivování k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání. rovnováha v E, pak opět dojde k poklesu poptávky po produkci firem pokles poptávky po práci D L na D L doleva nerovnováha nabídka práce převyšuje poptávku v rozsahu AE Kdy nedojde ke snížení mzdové sazby W? kolektivní smlouvy obava firem ze ztráty nejlepších pracovníků zůstává W E a je zaměstnáno L A pracovníků, při této mzdové sazbě by ale chtělo pracovat L E zaměstnanců NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST = rozdíl mezi těmi, co chtějí pracovat při této W, a těmi, kteří nakonec pracují uzákonění MINIMÁLNÍ MZDY zvláštní případ vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti E jako rovnovážný bod uzákonění minimální mzdy W MIN > W E nižší poptávka po práci (A) vyšší nabídka práce (B) W MIN <W E rovnováha zůstane nedotčena! u lidí s velmi nízkými příjmy nedobrovolná n. má horší důsledky než dobrovolná n. nedobrovolná n. může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní at příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné registrovaná míra n. obsahuje kromě nedobrovolné n. i nějakou dobrovolnou n. současnost ČR 7669 Kč Nepříznivé dopady nezaměstnanosti 1. Ekonomické dopady plýtvání zdroji, u > u* Y < Y* Okunův zákon je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potencionální úrovní individuální ekonomické dopady na jednotlivce a rodiny 4

5 2. Sociální dopady kriminalita, alkoholismus. sebevraždy, xenofobie roste s prodlužující se dobou, po kterou je člověk nezaměstnaný dlouhodobá nezaměstnanost rok a déle dlouhodobě nezaměstnaný ztrácí své pracovní návyky, tito lidé jsou pak málo atraktivní graf Dlouhodobá nezaměstnanost nezaměstnanost bychom měli posuzovat také významně dle její délky dlouhotrvající hospodářská recese. dlouhodobá mzdová strnulost (kolektivní smlouvy, odbory), štědré podpory v n. dlouhodobá n. se někdy samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání Politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti pouhé utlumení dopadů podpory v nezaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti vytváření nových pracovních míst, zvýšení flexibility pracovní síly, předcházení ř dhá nezaměstnanosti ě ti rekvalifikace, společensky č účelová pracovní místa, absolventská a praktikantská místa, chráněné dílny,. cyklická nezaměstnanost expanzivní fiskální nebo monetární ekonomika opatření k větší flexibilitě na trhu práce (informovanost, dopravní obslužnost, sociální politika) Vytváření pracovních míst krátkozraká politika státu, dlouhodobě nelze snížit míru n. a naopak se zpomaluje hospodářský růst politikové obvykle chtějí dělat věci, které jsou vidět a úkolem ekonomů je upozorňovat je na ty důsledky jejich politiky, které nejsou vidět popularita u voličů, podpora podnikům, kterým hrozí krach udržování pracovních míst za cenu obrovských ztrát 5