Stojaté vody Asie Miroslav Šobr
Jezera Asie -obrovský počet vodních ploch různé velikosti a původu vzniku -55% objemu všech jezer světa (sladkých i slaných) -sladká jezera - více než 20% objemu vody v jezerech světa -slaná jezera asi 85% celkových zásob na souši -jezero Bajkal 18% sladké vody světa, 87% vody asijských jezer -Kaspické moře (jezero) 76% slané vody světa na souši, 95% slané vody v Asii -zastoupeny všechny genetické typy jezer
Jezero (stát) Rozloha km 2 Délka km Odtok 1. Kaspické moře (Ázerb., Rusko, Kaz., Turkm., Írán) 371,000 1,199 bezodtoké 2. Bajkal (Rusko) 31,500 636 Angara 3. Balchaš (Kazachstán) 18,428 605 bezodtoké 4. Aralské jezero (Kazachstán, Uzbekistán) 17,160 428 bezodtoké 5. Issyk Kul (Kyrgyzstán) 6,200 182 bezodtoké 6. Urmijské jezero (Írán) 5,800 130 bezodtoké 7. Tonlesap (Kambodža) 5,700 180 Tonlesap 8. Kukunor (Čína) 4,583 115 bezodtoké 9. Tajmyrské jezero (Rusko) 4,560 210 Dolní Tajmyra 10. Chanka (Čína, Rusko) 4,190 95 Sungača(Amur) 11. Ajdarkul (Uzbekistán) 4,000 250 bezodtoké 12. Vanské jezero (Turecko) 3,738 120 bezodtoké 13. Pcho-jang-chu (Čína) 3,583 130 Jang-c'-ťiang 14. Uvs núr (Mongolsko, Rusko) 3,350 80 bezodtoké 15. Tung-tching-chu (Čína) 2,820 150 Jang-c'-ťiang 16. Zajsan (Kazachstán) 2,800 111 Irtyš 17. Chövsgöl núr (Mongolsko) 2,620 134 Egijn-Gol 18. Tchaj-chu (Čína) 2,425 60 Jang-c'-ťiang 19. Laguna de Bay (Filipíny) 2,400 75 Pasig 20. Chulun núr (Čína) 2,315 75 Argun (Amur) 21. Toba (Indonésie) 2,050 100 Asachan 22. Sarykamyšské jezero (Turkmenistán, Uzbekistán) 2,000 80 bezodtoké 23. Čany (Rusko) 1,990 80 bezodtoké 24. Hammar (Irák) 1,990 120 Šatt al-arab 25. Chung-ce-chu (Čína) 1,960 80 Jang-c'-ťiang 26. Nam Co (Čína) 1,940 80 bezodtoké 27. Sadíjá (Irák) 1,860 45 Tigrid 28. Char Us núr (Mongolsko) 1,760 80 Char núr 29. Tuz (Turecko) 1,620 80 bezodtoké 30. Siling Co (Čína) 1,530 70 bezodtoké 31. Tengiz (Kazachstán) 1,590 80 bezodtoké 32. Chirgis núr (Mongolsko) 1,360 80 bezodtoké 33. Sevan (Arménie) 1,298 75 Hrazdan 34. Kao-jou-chu (Čína) 1,200 85 Jang-c'-ťiang 35. Tangrajum (Čína) 1,162 65 bezodtoké 36. Ebinur (Čína) 1,040 55 bezodtoké 37. Ulungur (Čína) 1,035 65 Ili a Irtyš
Jezera Asie podle hloubky (pořadí ve světě) Jezero (stát) maximální hloubka (m) 1. Bajkal (Rusko) 1637 3. Kaspické moře (Ázerb., Rusko, Kazach., Turkmen., Írán) 1025 5. Issyk-Kul (Kyrgyzstán) 668 8. Matano (Indonésie) 590 10. Toba (Indonésie) 529 12. Sarezské jezero (Tádžikistán) 505 22. Poso (Indonésie) 450
Reliktní jezera -pozůstatky dřívějších větších vodních ploch Kaspické moře (jezero) -plocha 371.000 km 2, max. hl. 1025 m, stř. hl. 184 m, objem 78.200 km 3, povodí 3.626.000 km 2
-3 pánve severní, střední a jižní -odděleny Mangyšlackým resp. Apšeronským prahem
Hydrologický režim -80% přítoku z Volhy, plus dalších 130 řek -kolísání hladiny závislé pouze na říčním přítoku, srážky nemají význam, podzemní přítok 4 km 3 /rok -nejnižší hladina v roce 1977 díky stavbě přehrad -70 mil. t/rok plavenin, po výstavbě volžské kaskády polovina -zálivy Kara-bogaz-gol (přítok 38 km 3 /rok) a Mrtvý Kultuk (14 km 3 /rok) odtok jen při hladině cca -28 a výše -1981 stavba hráze na oddělení KBG, vysušení zálivu, těžba Glauberovy soli -1984 přítok obnoven rourami ale nedostatečný (2,5 km 3 /rok) -1992 hráz zničena úplně včetně 5 m vys. prahu, přes který voda přepadala
-v severní části nalezeny velké zásoby ropy a zemního plynu (snad jako v Perském zálivu) -problémy s těžbou vlivem zimního zamrzání -je to moře nebo jezero? politická otázka, mezinárodní vody těžba ropy, pro Rusko nevýhodné -jeseteři 9 z 10-ti jeseterů je uměle odchovaných
Aralské jezero -vývoj plochy, objemu, salinity a přítoku vody do jezera Rok Nadmořská výška (m) Plocha (tis. km 2 ) Objem vody (km 3 ) Salinita (g/l) Říční přítok do jezera (km 3 ) 1960 53,3 67,9 1090 10,0 40 1965 52,5 63,9 1030 10,5 31 1970 51,6 60,4 970 11,1 33 1975 49,4 57,2 840 13,7 11 1980 46,2 52,4 670 16,5 0 1985 42 44,4 470 23,5 0 1989 39 37,0 340 28,0 5 1992 36,5 33,5 270 34,4 0? 1998 33,5 22,5 210 48,1 0? 2003 31 18,2 113 78 0?
Aralské jezero 1963 Aralské jezero 2003
-hráz Kokaral -1993, 1996-2005 beton -vzestup hladiny, pokles salinity, návrat ryb -hladina namísto 100 km pouze 25 km od města Aralsk -snaha o další zlepšení zavlažování v povodí Syrdarji
Tektonická jezera -Bajkal, Issyk-kuľ, Balchaš, Urmijské, Vanské, Sevan, Mrtvé moře Urmijské jezero -v tektonické depresi, 5800 km 2, max. hl. 15 m, 1275 m n.m., salinita 15-23%, postupně se zmenšuje plocha jezera, v jezeře 102 ostrovů Vanské jezero -tektonický původ kotliny, ta uzavřena lávovými proudy ze sopek Nermut a Suphan, plocha 3755 km 2, max. hl. 451 m, 1640 m n.m., slané Jezero Sevan -největší jezero Kavkazu, leží v Arménské vysočině, 1950 m n.m., max. hl. 86 m, plocha 1300 km 2, zamrzá pouze v tuhých zimách, voda využívána pro kaskádu hydroelaktráren na výtoku (řeka Hrazdan), dodávka vody z řeky Arpy podzemním tunelem Urmijské jezero Vanské jezero
Jezero Balchaš -plocha 17-19.000 km 2, max. hl. 26,5 m, 605x74 km, 340 m n.m., pov. 501.000 km 2, obj. 106 km 3-2 pánve oddělené průlivem Uzun-Aral 3,5 km široký, poloostrov Saryesik, hloubka průlivu kolem 1 m, zarostlý vegetací, zhoršení výměny vody mezi pánvemi
-hlavní přítok řeka Ili do západní části 73-80% celkového přítoku -přítoky do východní části menší (Karatal, Aksu, Lepsy), ze severu (Kazachšská pahorkatina) často nedotékají -roční výkyv hladiny 1,6 m -západní část jezera širší, mělčí, zakalená, žlutošedá barva, průhlednost 1 m, brakická voda 0,5-1,5 -východní část jezera hlubší, smaragdově modrá barva, průhlednost 5,5 m, slaná voda 5-7 -teplota vody v létě až 28 C, v zimě zámrz od listopadu do dubna Jižní pobřeží je ploché, mělké, porostlé rákosinami
-problémy s vysycháním zatím nepatrné, závlahy, Čína, bavlna, Kapčagajská přehrada
Mrtvé moře -leží v nejnižším místě tektonické prolákliny Al-Ghaur v nadmořské výšce -418 m (nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu) -plocha 1050 km 2, 67x18 km, max. hl. 381 m -Z a V pobřeží srázné, skalnaté, S a J pobřeží rovinné -hlavní přítok Jordán, dnes pokles hladiny zadržování vody v Galileském jezeře -salinita 30-35%, MgCl (53%), NaCl (30%), KCl, MgBr
Issyk-Kul (Teplé jezero) -plocha 6236 km 2, 178x60 km, max. hl. 668 m, nadm. v. 1608 m, objem 1738 km 3, bezodtoké -leží v mezihorské tektonické kotlině v severním Ťan-Šanu -z jihu Těrskij Alatau (5216 m), ze severu Kungej Alatau (4771 m) -v 17. století odtok do Boomskogo kaňonu, dnes 12 m nad hladinou (tektonika, klima) -mnoho přítoků, většinou malé toky, největší Džargalon (22,5 m 3 /s) a Tjup (10,6 m 3 /s)
-okolí břehů nížinné, stepní, hřbety prudce spadají do příjezerní roviny široké 5-15 km -mnoho teras s neogenními až kvartérními uloženinami -salinita 5,8, vysoká průhlednost vody (až 20 m) -teplota v zimě 2-3 C, v létě 19-20 C
Jezero Bajkal -součást bajkalského riftového systému, začíná vznikat na rozhraní druhohor a třetihor - na konci třetihor zesílily tlaky a vzniká zlom na rozhraní Sibiřského štítu a poklesávají mohutné bloky (doznívá do současnosti zemětřesení) - plocha 31 500 km 2, maximální hloubka 1637 m, střední hloubka 688 m - 18% využitelných zásob vody na Zemi, 80% veškerých sladkých vod v Rusku, objem 21 670 km 3 - délka 635 km, max. šířka 81 km, délka pobřeží přes 2000 km, 30 ostrovů - 544 přítoků (včetně i malých potoků o délce několik stovek metrů) - největší jsou Selenga (délka 1476 km, 83% plochy povodí jezera, průměrný průtok 934 m 3 ), Horní Angara (délka 438 km, průtok 250 m 3 ), Barguzin (480 km, 116 m 3 ) - celková plocha povodí 540 034 km 2 - vytéká jediná řeka Angara - jezero zamrzá v lednu, rozmrzá v květnu - 60% živočišných druhů endemických, svědčí o dlouhém vývoji a izolovanosti - nadmořská výška hladiny 456 m, hloubka kryptodeprese 1181 m - 35 minerálních pramenů na pobřeží jezera
Jezero Bajkal Orografie a rozdělení kotlin 260 m 360 m Plocha km 2 Objem km 3 Prům.. hl. m Max. hl. m Jižní pánev 7 351 6 228 843 1423 Centráln lní pánev 10 460 8 943 854 1637 Severní pánev 13 621 7 844 576 889 Jezero celkem 31 432 23 015 731 1637
Klima Bajkalské kotliny -v zimě vliv Sibiřské anticyklóny, nízké teploty, málo srážek) -v létě (duben-říjen) zesílená cyklonální činnost, Z a SZ větry přinášejí srážky (80-90% srážek na pobřeží, v horách 70-80% srážek) - vliv jezera na okolní klima (v létě 6-8 C, v zimě 10-15 C, kolísání teploty během roku 30-38 C, mimo kotlinu 41-50 C) -průměrné teploty jižní Bajkal 1,4 C, Severní Bajkal 3,2 C -průměrné srážky na hladinu jezera 200-500 mm, nejméně v centrální pánvi - nejvíce srážek v horách Chamar-Daban 1400 mm - maximum srážek v červenci (17-30%), minimum v únoru (1-3%)
-Písečná zátoka je nejteplejší místo na pobřeží Bajkalu i v celé východní Sibiři -roční průměrná teplota +0,4 C -písečná pláž je vymezena skálami Malá a Velká zvonice (60 až 80 m nad hladinu)
Hydrologický režim -odtoková výška v povodí jezera je 120 mm (61,1 km 3 ) - srážky na hladině 390 mm (12,36 km 3 ) - výpar 400-430 mm (12,59-13,53 km 3 ) - odtok 59,16 km 3 Roční kolísání odtoku z jezera Bajkal 6 5 Odtok, km3 4 3 2 1 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Ochrana přírody 1-Barguzinský zapovědnik 2-Bajkalský zapovědnik 3-Bajkalsko-Lenský zapovědnik 4-Přibajkalský národní park 5-Zabajkalský národní park 6-Delta Selengy
Ostrov Olchon -příkré východní pobřeží
Mys Choboj -nejsevernější místo ostrova, burjatský název Choboj znamená kel nebo tesák
-skála Šamanka (krystalický vápenec) na mysu Burchan je jedna z devíti asijských buddhistických svatyň
Jezera sopečného původu -kráterová, kalderová, maarová, hrazená lávovými proudy -výskyt v místech současné i minulé sopečné činnosti (Indonésie, Japonsko apod.) Toba -největší vulkanické jezero na Zemi -plocha s ostrovem 2050 km 2 Heaven Lake -9,82 km 2, max. hl. 384 m, stř. hl. 213 m, nadm. v. 2189 m -kalderové jezero, vrchol sopky Baekdu Mountain (pohoří Changbai) na hranicích KLDR-Čína
Kalderové Jezero Batur na ostrově Bali
Jezera fluviální -podél toků meandrujících velkých řek obrovský počet Divočení na dolním toku Leny a meandry Nižnej Tunguzky Fluviální jezera na dolním toku Irtyše
Jezero Tonlesap -leží v depresi tektonického původu, bývalý záliv -voda z Mekongu v době letní zvýšené vodnosti do jezera, poté postupně zpět -plocha kolísá od 2.700 do 16.000 km 2, hloubka 2-14 m
Jezera hrazená dejekčními kužely -většinou ve velehorském reliéfu -příklad jezero Minžilki v Ťan-Šanu Deltová jezera -v deltách velkých řek -příklad delta Selengy v jezeře Bajkal
Krasová jezera -vázány na krasové oblasti podzemní i povrchová jezera -známé jsou lokality travertinových jezer Pamukale (Turecko), Baishutai, Huanlong (Čína) Terasy Baishutai Terasy Huanlong
Sesuvem hrazená jezera Sarezské jezero -vzniklo v 18.2.1911 při zemětřesení v Západním Pamíru -800 m vysoký sesuv, jezero natékalo 3 roky, zvětšovalo se ale až do roku 1934-60 km dlouhé, 100 km 2, max. hloubka 500 m, nadmořská výška hladiny 3240 m
Jezero Koltor Jezero Kutman-kuľ -1840 pod osmitisícovkou Nanga Parbat vzniklo jezero, sesuv z hory Hatu Pír do Indu vznik jezera (65 km) za hrází vysokou 320 m - po půl roce se hráz jezera vlivem přetékající vody protrhla a to se během 24 hodin zcela vyprázdnilo, důsledkem byla jedna z největších doložených povodňových katastrof na Indu
Glaciální jezera -všechny typy glaciálních jezer, nacházejí v oblastech současného i minulého zalednění Jezero Gyoko hrazené boční morénou, Himálaj, Sagarmatha National Park Jezero Merzbachera hrazené ledovcem Jižní Inylček, Ťan-Šan
Karové jezero Srdce hřbet Chamar- Daban, jižní pobřeží Bajkalu Vnitromorénové proglaciální jezero Petrova hřbet Akšijrak, Ťan-Šan
Termokrasové jezero v moréně jezera Petrova Alasová jezera v deltě řek Lena a Kolyma
Literatura: HUTCHISON, E., G. (1957): A Treatise on Limnology. Volume I, Geography, physics and chemistry. John Wiley a Sons, inc., New. York, 1015 p. NETOPIL, R. Hydrologie pevnin. Academia, Praha: Academia, 1972. RUBÍN, J. (1988): Jezera. Proměny a perspektivy. Ročenka Lidé a Země 89, Academia, Praha, s. 42 58. ŠOBR, M: (2007): Jezera ČR. Disertační práce, PřF UK, Praha, 235 s. WETZEL, R., G. (2001): Limnology. Lake and River Ecosystems. Third edition. Academic Press, An Elsevier Science Imprint, San Diego, 1006 p. www.en.wikipedia.org www.ilec.or.jp/database/ http://en.wikipedia.org/wiki/list_of_reservoirs