Klima Asie. Miroslav Šobr

Transkript

1 Klima Asie Miroslav Šobr

2 Hlavní vlivy na utváření velmi rozmanitého klimatu Asie: -velká rozloha Asie -tvar kontinentu rozsáhlost v poledníkovém i rovnoběžkovém pásu -vysoké a rozsáhlé horské systémy působící jako klimatické předěly -ve většině Asie, zejména ve vnitrozemských oblastech, výrazně převládají prvky kontinentálního klimatu -významné vodní plochy (Kasp. m. - v lednu je nad ním o 8 C více, Bajkal ) -mořské proudy Kuro-šijo a Oja-šijo

3 Vliv Atlantského oceánu na klima Asie Z Atlantiku do Asie proniká většina mořského polárního vzduchu (vzdušná masa mírného pásu) Vlhký Atlantský vzduch se cestou mění na sušší pevninský polární vzduch hlavní asijská vzdušná masa Mořský polární vzduch z Tichého oc. se projevuje pouze na úzkém pruhu vých. pob.

4 Studený arktický vzduch x mořský tropický vzduch - vliv arktického vzduchu se vlivem relativně málo členitého povrchu uplatňuje v širokém pruhu -mořský tropický vzduch ovlivňuje oblast jižně od západovýchodních horských pásem Sibiřská anticyklóna x íránská tlaková níže -vznikají vlivem silného prohřívání souše v létě a jejím ochlazováním v zimě -vznikají pronikavé rozdíly v cirkulaci ovzduší -sibiřská anticyklóna pevninský polární a arktický vzduch mráz, bezvětří, jasno - na okrajích vanou stálé větry (SZ, S, SV) zimní kontinentální monzun (prudká teplotní anomálie na východě Asie odklon izoterm k jihu při přechodu z oceánu na souš)

5 Polární fronta -vlivem ochlazené pevniny se v zimě posouvá značně k jihu -intenzivní projevy v zimě na již. svazích v Přední Asii (zimní deště středom. pod.) -severní okraje Přední a Střední Asie cyklóny na polární frontě se projevují dvakrát (mírněji na začátku zimy, silněji na jaře, když se fronta pohybuje k severu jarní max. srážek) -léto posun fronty k severu, vydatné prohřívání subtropického pásu Asie polární kontinentální vzduch se mění na tropický kontinentální (Přední, Střední a vnitřní Asie) zde se fronta projevuje nezřetelně, mocněji v horách jihosibiřských, středoasijských a v severních částech vnitřní Asie převaha letních srážek nad zimními (nesouvisejí s monzunem), odlišnost od zbytku vnitřní Asie (jasno, sucho, pouště, polopouště, stepi) Íránská tlaková níže -Íránská vysočina, dolní Indus silné prohřívání povrchu -suché západní větry z Afriky tropické pouštní podnebí Arábie a z. okrajů Přední Indie Zimní monzun -polární fronta zatlačována na jih do tropických zeměpisných šířek -monzun vane z pevniny nad oceán, zde se otepluje a nasycuje a zásobuje srážkami severozápadní svahy pohoří na ostrovech

6 Letní tichomořský (pacifický) monzun -tichomořská polární fronta styk polárního a tropického mořského vzduchu -hranice vede přes jih Koreje a sever Japonska (Kurily) -podél fronty se posunují málo aktivní cyklóny, v jejich teplém sektoru se k Asii dostává teplý a vlhký tropický vzduch z jižnějších oblastí Pacifiku -při styku teplého vzduchu se studenými oceánskými proudy (Oja-šijo, Sachalinský) se tento silně ochlazuje mlhy, deště chladné léto na březích Ochotského moře monzunové podnebí mírného pásu -podél tichomořské polární fronty postupují tajfuny vznik východně od Filipín, směřují k pobřeží Číny a Japonska, nejvíce na podzim, v době změny monzunů

7 Rozložení průměrných ročních srážek a srážkové rekordy -nejvíce na horských svazích -zde 3000 mm i více -Čerápuňdží prům mm max. za rok mm (1861) max. za měs mm (VII-1861) -nejvíce srážek za den Baquia 1160 mm, Luzon -nejsušší o. Masíra, Omán (průměr 15 mm za rok)

8 Průměrné roční teploty zima -nejnižší teploty v Jakutsku verchojansko-ojmjakonský pól mrazu (lednové průměry až -50 C -Ojmjakon minimum -71,2 C, někde se udává i -77,8 C, maximum 35 C rozdíl až 112,8 C nejvíce na světě -celá Sibiř má prům. teploty pod -20 C, výjimku tvoří pobřeží Tichého oc. ( C) -izoterma 0 C (redukovaná na hladinu moře) Samarkand, jižní č. Tarimské pánve, Velká čínská nížina, jižní Korea, severně od Tokia -izoterma 20 C přibližně obratník Raka, na rovníku izoterma 25 C léto průměrné červencové teploty až 30 C Arábie, Íránská vysočina, dolní Indus, jih Turánské nížiny, poušť Takla Makan v Tarimské pánvi 53,9 C nejvyšší naměřená teplota Tirat Cvi Izrael izoterma 20 C až k s.z.š. u oceánu se izoterma ostře stáčí k jihu arktické pobřeží méně než 10 C

9 Podnebné oblasti Asie 4 hlavní oblasti + podoblast vysokohorského klimatu - mírný a polární pás - suchý subtropický a tropický pás - vlhký subtropický a tropický pás - rovníkový pás

10 Severní část Asie mírný a polární pás -typické střídání 4 ročních období zima -nejvýraznější roční období, mrazivá, mnohem delší než léto -po obou stranách Eurasie tlaková minima Islandské a Aleutské -nad Sibiří anticyklóna, sahá až ke Karpatům, z ní vane studený a suchý vzduch -zimní monzun větry z anticyklóna k aleutskému minimu -vliv Atlantiku teploty se snižují od západu k východu (vzdálenost od oceánu) a od jihu k severu (radiace) -nejtepleji je v Turánské nížině lednová izoterma 0 C -vytváří se arktická fronta nad mořem Karským, Barentsovo a Ochotským projevuje se bohatším sněžením na východě -polární fronta leží jižněji, zasahuje pouze do Střední Asie, občasné zimní srážky -nejvíce sněhu na Kamčatce, Přímoří, středoasijské hory (s výjimkou vých. Pamiru a Ťan-šanu), méně v Západosibiřské rovině (kolem 50 cm), nejméně ve stepních oblastech -sníh leží na západě dnů, na východě dnů

11 Léto -méně ovlivněno cirkulací, více radiací, izotermy mají téměř rovnoběžkový průběh -vliv má Íránská tlaková níže nad Íránem, Afghánistánem a Indií -postup vzduchových hmot do centra kontinentu západní, severní a východní proudění -vzduch se mění na kontinentální vzduch mírných šířek -nejvíce cyklonální činnosti je na polární a arktické frontě, nejméně cyklonální činnosti je na JZ území -srážek ubývá od západu k východu, ale méně než v zimě (Jakutsko v létě 200 mm) -vpády arktického vzduchu suché větrné počasí suchověj Jaro a podzim -přechodná období, kdy se mění radiační bilance -na západě jaro dříve a podzim později než na východě -nestálé počasí, prudké změny teplot (Verchojansk za měsíc o C) -jaro je chladnější než podzim vliv permafrostu -náhlé vpády arktického vzduchu (předčasný podzimní mráz šedivák )

12 Klimadiagramy vybraných míst západ nejteplejší místo býv. SSSR východ

13 Horské oblasti Ťan Šanu Meteorological station Tien - Shan Precipitation Temperature 10 5 Precipitation (mm) Temperature ( C) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -25 Meteorological station Tien - Shan annual averages Precipitation Temperature Precipitation (mm) Temperature ( C)

14 Suchý subtropický a tropický pás -zahrnuje oblast Malé Asie, Arabského poloostrova, Írán, Afghánistán, Pákistán Turecko -3 klimatické oblasti - pobřeží Středozemního, Černého moře a vnitrozemí -vliv tlakových center, nadmořská výška, okrajová pohoří uzavírající vnitrozemskou náhorní plošinu Pobřeží Středozemního moře teplé léto, mírná zima, málokdy pod 0 C, srážky na podzim a v zimě ( mm, na horských svazích mm) Černomořské pobřeží mírné klima, nejteplejší měsíc 23 C, nejchladnější 6 C, srážky po celý rok, nejvíce zima a jaro, úpatí hor až 2500 mm Vnitrozemské plošiny drsná zima, horké léto, nejteplejší měsíc 20, nejchladnější pod 0 C (horské obl. na SV minima až -35 C), srážky na podzim a v zimě, nedostatek (300 mm)

15

16 Oblast východního pobřeží Středozemního moře -nejpříznivější klima na pobřeží a na západním návětří hor, dále na východ se klima vysušuje a značně otepluje -srážky nejvíce od října do května pobřeží mm, pohoří nad 1000 mm -léto teplé suché, zima mírná roční průměry při pobřeží kolem 20 C - na podzim často vanou horké větry z arabských pouští zvané chamzín v Sýrii šluk zvyšují teplotu o C, prašné bouře

17 Oblast Arabského poloostrova -převládá kontinentální tropické a subtropické pouštní podnebí -v létě tlaková níže, která nasává teplý tropický vzduch z pevniny -střední roční teplota kolem 20 C (kromě hor), na pobřeží C -nejchladnější měsíc 7 C, na jihu méně -velké rozdíly mezi dnem a nocí (15-30 C) -absolutní maxima přes 50 C, minima na severu -10 C, většinou do 0 C, na západě neklesají pod 15 C Maskat -srážky nepatrné, nepravidelné (nejvíce zima) pobřeží nepřesahují 100 mm, vnitrozemí ještě sušší -maxima srážek v okrajových pohořích Jemenu a Ománu ( mm) vliv jihozápadního monzunu

18 Irák -kontinentální, suché, teplé (vysoké průměrné teploty), krajní sever slabě ovlivněn středomořím (více srážek až 1500 mm, nejvíce jaro nejméně podzim) Írán -vnitrozemské subtropické podnebí s nepravidelným rozložením srážek a teplot -srážky závislé na návětří nejvíce západní svahy Zagrosu, Kurdistánského poh., Elborzu max. pobřeží Kaspiku (1500 mm), východ 100 mm -teploty závislé na zeměpisné poloze a nadmořské výšce Afghánistán -kontinentální, výkyvy teplot během roku i dne, silná závislost na nadmořské výšce -srážky nejvíce na svazích Hindúkuše ( mm vliv monzunu), na jih ubývají až na 100 mm

19 Oblast vlhkého subtropického a tropického pásu monzunová oblast -monzun z arabského mausim roční doba -vznik vlivem nestejného zahřívání pevniny a moře Zima -vane zimní monzun, zastavuje se ale o hradbu Himálaje -Indie nejchladnější měsíc 12 C na úpatí Him., na jihu 26 C Léto -indickooceánské a pacifické monzunové proudění Indickooceánský monzun -monzun postupuje na sever postupně, před ním nejvyšší teploty (květen-červen C) -postupuje od JZ k SV, přináší intenzivní deště a lehký pokles teploty -nejvíce srážek na úbočí Západního Ghátu, Asámských hor a Himálaje, srážky se směrem k SZ zmenšují

20

21 Indie - klimadiagramy

22 Thajsko, Laos, Kambodža -teploty vyrovnané, nemrzne ani v horách, roční průměry kolem 27 C -monzunové klima, návětří ( mm), nejvíce srážek duben - říjen -srážkový stín (Koratská plošina) pouze 1000 mm Vietnam -monzunové podnebí, relativně vyrovnané množství srážek v průběhu roku -srážky ubývají od jihu k severu, nejvíce na návětří pohoří -zimní srážky vlivem monzunu j Jihočínského moře, menší úhrny

23 Klima Číny -značně rozdílné klima v jednotlivých oblastech vlivem rozlohy, zeměpisné polohy a nadmořské výšky -obecně je Čína (východní pobřeží Asie) chladnější než by odpovídalo stejné zeměpisné šířce na jiných kontinentech vliv zimního monzunu (listopad-březen) -v létě vanou JV a V větry jako letní monzuny (květen-září), srážky zachycují pohoří a směrem do vnitrozemí jich ubývá

24 -teploty jsou závislé na zeměpisné šířce, nadmořské výšce a vzdálenosti od oceánu -nejchladnější je leden, nejteplejší červenec lednové izotermy červencové izotermy

25 Klima Japonska -zima vliv zimního monzunu vysoké srážky na Hokaidu a západním pobřeží -jaro postupné oteplování -baiu období švestkových dešťů s ústupem polární fronty dochází většinou v květnu a červnu k vytrvalým dešťům vlivem zvýšené cyklonální činnosti -léto červenec, srpen horké vlhké počasí -šurin tajfunové deště (září-říjen) polární fronta se posouvá na jih -podzim suší a chladnější období Hokaido Honšů Honšů Kjůšů

26 Korejský poloostrov -zima ochlazení vlivem zimního monzunu (sníh i v nížinách) -léto J a JV monzun, teplo, srážky -výrazné ubývání teploty k S (1 C na 35 km) -průběh izoterm nejchladnější střed poloostrova -minimální prům. -21 C až 0 C, maxima 20 C až 26 C -srážky mm, letní monzun

27 Oblast rovníkového pásu -vysoké roční úhrny srážek, stabilní teplota v průběhu roku, značné nepravidelnosti -srážky od 2000 do 2500 mm, severněji ležící Filipíny až 4500 mm Sumatra Moluky Sulawesi Filipíny o 5 jižněji

28 Malajsie -vyrovnané teploty po celý rok, rovnoměrné srážky, nejméně leden-březen Indonésie -klima složité, vliv polohy jednotlivých ostrovů, uplatnění zenitálních dešťů -vliv návětří a závětří -Borneo (Kalimantan) nejvíce srážek v dubnu a listopadu střídání monzunů Filipíny -teploty průměrně C, srážky mm 3 specifické oblasti -západní Luzon, Mindanao, Negros, Panaj a Palavan suchý podzim a zima, vlhké jaro a léto -jižní Luzon, vých. Samar, Leyte, Mindanao celoroční srážky se zimním maximem -sv Luzon, v Mindoro, z Leyte pravidelné srážky bez maxima a minima

29 Krašen -období od 2. poloviny listopadu do konce ledna -jemný vytrvalý déšť z vrstevnaté oblačnosti -Tonkingský záliv (sever Vietnamu Hong Kong)

30 Literatura: KUNSKÝ, J., MÁLEK, R., VRÁNA, O. (eds). Zeměpis světa : Asie. Praha: Orbis, YIHUI, D., CHAN, J. The East Asian summer monsoon: an overview. Meteorology and Atmospheric Physics 89, ,