Antikoncepce u žen do 20. roku věku

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Antikoncepce u žen do 20. roku věku Bakalářská práce Autor: Bc. Lenka Málková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, Ph.D. Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce na téma,,antikoncepce u žen do 20. roku věku" ve své teoretické části uvádí charakteristiku adolescentních žen, plánovaného rodičovství a jednotlivých ženských i mužských antikoncepčních metod, včetně metod trvalých. Také popisuje metody intercepce, interrupce a v neposlední řadě upozorňuje na pohlavně přenosná onemocnění. V praktické části poté provádí sumarizaci výsledků dotazníkového šetření zaměřeného na ženy do 20. roku věku a na jejich postoj k antikoncepčním metodám, na okolnosti výběru antikoncepční metody a na jejich preference při užívání antikoncepce. Jako výstup práce slouží edukační materiál určený především pro mladé ženy jako základní seznámení s jednotlivými druhy antikoncepčních metod. Klíčová slova antikoncepce, plánované rodičovství, ženy, adolescence Annotation This bachelor thesis with the topic,,contraception in Women Under 20 Years of Age" usher in theory part characteristics of adolescent women, birth control and individual male and female contraceptive methods including permanent contraceptive method. It also describes methods of interception, abortion and finally highlightings sexually transmitted diseases. Practical part of this thesis carries out analysis of results from the questionnaire survey focused on women under 20 years of age and on theirs attitude to contraceptive methods, on circumstances of their choice of contraceptive methods and on theirs preferences in the use of contraceptive methods. As work output is used educational material intended for young women as basic introduction to individual contraceptive methods. Key words contraception, birth control, women, adolescence

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Vlastě Dvořákové, Ph.D., jakožto vedoucí této práce, která mi vždy ráda poskytla radu a pohled zkušené porodní asistentky na mé cestě za bakalářskou prací. Také děkuji respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah ÚVOD... 8 Cíl výzkumu... 9 Výzkumné otázky... 9 1 TEORETICKÁ ČÁST... 10 1.1 Charakteristika adolescentního věku žen... 10 1.1.1 Somatické změny žen v adolescentním věku... 10 1.1.2 Sexualita žen v adolescentním věku... 11 1.2 Antikoncepce a plánované rodičovství... 11 1.2.1 Plánované rodičovství... 11 1.2.2 Antikoncepce... 12 1.2.3 Historie antikoncepce... 13 1.2.4 Antikoncepce u adolescentních žen... 14 1.3 Ženské antikoncepční metody... 14 1.3.1 Ženské přirozené metody antikoncepce... 14 1.3.2 Ženská bariérová antikoncepce... 16 1.3.3 Chemická antikoncepce... 17 1.3.4 Nitroděložní antikoncepce... 18 1.3.5 Kombinovaná hormonální antikoncepce... 20 1.3.6 Gestagenní antikoncepce... 23 1.3.7 Postkoitální antikoncepce... 25 1.4 Mužské antikoncepční metody... 26 1.4.1 Mužské přirozené metody antikoncepce... 27 1.4.2 Mužská bariérová antikoncepce... 27

1.5 Sterilizace... 28 1.5.1 Ženská sterilizace... 29 1.5.2 Mužská sterilizace... 29 1.6 Interrupce... 30 1.6.1 Umělé ukončení těhotenství v prvním trimestru... 31 1.6.2 Interrupce ve druhém trimestru těhotenství... 32 1.7 Pohlavně přenosná onemocnění... 33 1.7.1 Infekce šířené téměř výhradně pohlavním stykem... 34 1.7.2 Infekce šířené převážně pohlavním stykem... 35 2 PRAKTICKÁ ČÁST... 37 2.1 Metodika výzkumu... 37 2.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 37 2.3 Průběh výzkumu... 38 2.4 Zpracování získaných dat... 38 2.5 Výsledky výzkumu... 39 2.6 Diskuze... 65 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 70 3 ZÁVĚR... 71 Seznam použité literatury... 73 Seznam grafů... 75 Seznam příloh... 77

ÚVOD Antikoncepce provází lidstvo od samého začátku. V okamžiku, kdy si lidští jedinci byli schopni spojit pohlavní styk s plozením potomkům, začali se pokoušet o regulaci reprodukce. V průběhu historie lidstva došlo k vývoji mnoha antikoncepčních metod, které byly více či méně účinné. Nicméně nikdy nedocházelo k tak kontrolované reprodukci, jak tomu je v dnešní době, kdy žena naplňuje v jednom čase mnoho společenských rolí a otázka mateřství je tím posouvána v žebříčku životních hodnot. I z tohoto důvodu je antikoncepce velmi důležitým aspektem v životě moderní ženy. Bakalářská práce,,antikoncepce u žen do 20. roku věku" se zaměřuje na adolescentní ženy jakožto na nejcitlivější skupinu uživatelek antikoncepčních metod. Tyto ženy sbírají nejenom své první sexuální zkušenosti, ale také první zkušenosti s antikoncepčními metodami a tím si k nim utvářejí svůj postoj, který má vliv na jejich budoucí sexuální život. Proto je vhodné adolescentní ženy i přes dnešní dobu komunikačních technologií v této otázce neopomíjet. Dostatek snadno dostupných informací nutně není zárukou dobré orientace v problematice. V tomto citlivém období může mít lehkovážná chyba z nevědomosti důsledky na celý sexuální život ženy. Tato práce by tedy měla být takovou sondou, která by měla naznačit, jaké mají mladé ženy od antikoncepce očekávání a jaký k ní mají postoj. Také jakou pro ně antikoncepce hraje roli, zda je jim pouze prostředkem k zabránění početí nebo je pro ně jednou ze složek jejich životního stylu. Práce je vedena jako teoreticko-empirická a tudíž se dělí na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je v úvodu charakterizována cílová skupina adolescentních žen, plánované rodičovství a antikoncepce jako taková. Poté práce přechází k popisu a charakteristice jednotlivých antikoncepčních metod, které jsou v současné době dostupné. Práce se také věnuje trvalým antikoncepčním metodám, postkoitální antikoncepci a umělému přerušení těhotenství. Závěrem také krátce seznamuje s pohlavně přenosnými onemocněními, jejichž riziko úzce souvisí s aktivním sexuálním životem. V praktické části jsou podrobně rozebírány výsledky dotazníkového šetření, které se především zabývá postojem mladých žen k antikoncepci, okolnostmi výběru jejich antikoncepční metody a jejich preferencemi při užívání antikoncepčních metod. Výstupem této práce je edukační materiál ve formě letáku. 8

Cíl výzkumu Zmapovat postoj k antikoncepci u žen do 20. roku věku. Zjistit, jaké okolnosti ovlivňují ženy do 20. roku věku při výběru antikoncepční metody. Zjistit preference žen do 20. roku věku při používání antikoncepčních metod. Vytvořit edukační materiál Přehled antikoncepčních metod. Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: Jaký je postoj žen do 20. roku věku k užívání antikoncepce? Výzkumná otázka č. 2: Co pro ženy do 20. roku věku antikoncepce znamená? Výzkumná otázka č. 3: Jsou ženy do 20. roku věku v otázce antikoncepce dostatečně informovány? Výzkumná otázka č. 4: Jaké okolnosti jsou při výběru antikoncepční metody pro ženy do 20. roku věku klíčové? Výzkumná otázka č. 5: Jakou antikoncepční metodu považují ženy do 20. roku věku za ideální? Výzkumná otázka č. 6: Co považují ženy do 20. roku věku za výhody a nevýhody antikoncepčních metod? Výzkumná otázka č. 7: Zvažují ženy do 20. roku věku i vedlejší účinky antikoncepčních metod? Výzkumná otázka č. 8: Jaké jsou zkušenosti žen do 20. roku věku s antikoncepčními metodami? Výzkumná otázka č. 9: Jak přistupují ženy do 20. roku věku k užívání antikoncepce? Výzkumná otázka č. 10: Jsou ženy do 20. roku věku spokojené se svou antikoncepční metodou? 9

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika adolescentního věku žen Adolescencí je myšlen biopsychosociální proces zrání počínající již před pubertou a končící završením tělesného růstu. Je tedy takovým přechodem mezi dětstvím a dospělostí. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) adolescence spadá do období 10 až 19 let věku. Toto období se dále dělí na tři etapy a to na adolescenci časnou (10 až 13 let), adolescenci střední (14 až 17 let) a adolescenci pozdní (17 až 21 let) (Cibula, Henzl, Živný, 2001); (Křepelka, 2013). 1.1.1 Somatické změny žen v adolescentním věku V adolescentním věku se v těle ženy odehrává proces fyzického zrání a růstového urychlení, který má za cíl přeměnu dětského organismu na dospělou ženu schopnou svého reprodukčního poslání. Tento proces začíná nejdříve vzestupem tvorby adrenálních androgenů a v druhé fázi také nástupem endokrinních funkcí pohlavních žláz. Vzestup hormonů začne působit na nerozvinutou reprodukční soustavu, která se postupně začne vyvíjet do své finální podoby. Vlivem hormonů je patrný vývoj takzvaných sekundárních pohlavních znaků. Dochází k růstu prsních žláz, pubickému a axilárnímu ochlupení a také k vývinu zevních a vnitřních rodidel. Kromě změn souvisejících s reprodukční soustavou se také odehrávají změny v tělesném růstu, kde dochází k tělesnému růstovému urychlení, vyzrání a osifikaci kostry, k typicky ženskému rozložení tělesného tuku, formování pánve i celé postavy a v neposlední řadě i změnám na psychice. Významným ukazatelem somatického vývoje u ženy je první menstruace (menarche), která se objevuje fyziologicky v rozmezí 10 až 15 let věku, nejčastěji je tomu tak mezi 12. a 13. rokem. Věk první menstruace nemá důsledky na budoucí plodnost ženy (Cibula, Henzl, Živný, 2001); (Křepelka, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2007). 10

1.1.2 Sexualita žen v adolescentním věku Adolescence není jenom procesem tělesného zrání, ale i obdobím sexuálního vývoje, jelikož se v tomto období utváří postoje k sexualitě a dochází k prvním sexuálním zkušenostem. Sexuální aktivita se u žen rozvíjí velmi postupně a svého vrcholu mnohdy dosahuje až ve 30. roce věku. V období do 15. roku věku vzniká zájem o oblast sexu a vztahy mezi oběma pohlaví nabývají erotického charakteru. Nastává období prvních sexuálních zkušeností a v 16 letech již mnozí adolescenti mají za sebou první sexuální styk. Činí tak nejčastěji ze zvědavosti a nikoliv z hlubšího citového vztahu. První sexuální zkušenosti nemusí být nutně koitální formy, často dochází u adolescentů k uspokojení zvědavost prostřednictvím masturbace a sexuálních hrátek. Tělesná zralost se rozvíjí rychleji než funkční, sociální, citová a morální. Z toho důvodu jsou ženy z biologického ohledu schopné pohlavního styku již ve věku mezi 11 až 15 lety a fertility ve věku 14 až 18 let. Psychosexuální zralost však uzrává až kolem 17 až 25 let věku. Sexualita u adolescentních dívek je daleko více ohrožena rizikem nákazy pohlavně přenosnými onemocněními. Také častěji v tomto věku dochází k potratům, předčasným porodům anebo k interrupcím (Bašková, 2009); (Křepelka, 2013); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). 1.2 Antikoncepce a plánované rodičovství 1.2.1 Plánované rodičovství Termínem plánované rodičovství se označuje snaha partnerů mít děti v období pro ně z nejrůznějších důvodů optimálním a také snaha vedoucí k zabránění nežádoucího otěhotnění. Možnost volby počtu potomků, časového rozestupu mezi nimi a období, kdy budou na svět potomci přivedeni, je pouze na svobodné volbě partnerů a patří mezi základní lidská práva. Aby takto partneři mohli učinit, mělo by se jim dostat dostatečného množství informací a také by jim měly být dostupné různé antikoncepční metody. Rozlišuje se plánové rodičovství na takzvaně pozitivní a negativní. Pozitivním plánováním rodičovství jsou myšleny všechny opatření ze strany partnerů, které směřují k těhotenství a vlastním potomkům a zároveň je tímto myšlena i starost o neplodné páry. Naopak negativním plánováním rodičovství se označují kroky partnerů, které jsou podnikány v úmyslu nepřivést na svět další 11

potomky, a proto užívají metody vhodné antikoncepce k zabránění nežádoucího těhotenství (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2011). 1.2.2 Antikoncepce Antikoncepcí (kontracepcí) se označují jednotlivé způsoby, které mají za cíl zabránit nežádoucímu těhotenství a jsou tak nejvhodnějším nástrojem pro regulaci porodnosti. V současnosti je na výběr mnoho antikoncepčních metod, které může žena nebo pár použít. Volba antikoncepční metody by se měla vyvíjet v závislosti na věku ženy, jejím zdravotním stavu, také na četnosti pohlavních styků, sexuální stálosti, parity ženy a také od jejího přesvědčení. Při volbě antikoncepční metody je také nutno pomýšlet jak na její výhody, tak i na její negativní vlastnosti. Zatím se žádná z antikoncepčních metod nedá považovat za absolutně ideální (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2011). Spolehlivost jednotlivých antikoncepčních metod se prokazuje takzvaným těhotenským číslem, které označuje počet nežádoucích otěhotnění u 100 žen, které celý rok neustále používaly danou antikoncepční metodu. Jedním z takovýchto používaných ukazatelů spolehlivosti je takzvaný Pearl index, pojmenovaný po Raymondu Pearlovi, americkém biologovi. Tento index sleduje ženy, které mají pravidelný sexuální život a zároveň používají stále stejnou metodu antikoncepce po dobu několika menstruačních cyklů. Následně se pak hodnotí počet selhání u jednotlivých metod (počet otěhotnění). Index se dá jednoduše vyjádřit následujícím vzorcem: počet nežádoucích otěhotnění krát 12 krát 100 a děleno počtem sledovaných cyklů. Nízkým indexem je vyjádřena vysoká spolehlivost, vysokým indexem naopak nízká spolehlivost metody. Aby byla metoda považována za dostatečně spolehlivou, musí mít index hodnotu maximálně 5. Bohužel u této metody je třeba rozlišovat užívání ideální uživatelkou a užívání běžnou uživatelkou. Ideální uživatelka je taková uživatelka, jež užívá metodu vždy dle pokynů, správně a zodpovědně. Běžnou uživatelkou je ta uživatelka, která se při užívání své antikoncepční metody dopouští běžně se vyskytujících chyb. U některých antikoncepčních metod má toto rozlišení na výslednou hodnotu indexu velký vliv (Marešová, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Ve výpočtu tohoto indexu se ovšem nezohledňují další ovlivňující faktory a proto je důležité tyto hodnoty brát pouze jako orientační. Mezi tyto faktory patří fakt, 12

že plodnost s věkem přirozeně klesá a také, že klesá s délkou užívání antikoncepční metody, jelikož dochází k úbytku chyb a některé z uživatelek metody již otěhotněly, a proto dále v užívání metody nepokračují. V neposlední řadě také velmi závisí na výběru zkoumaného vzorku uživatelek a na následné technice sběru dat (Marešová, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). 1.2.3 Historie antikoncepce Potřeba regulace reprodukce a tudíž potřeba antikoncepce provází lidstvo od pradávna. Vzhledem k tomu, že je lidský jedinec velmi dlouho nezralý a zcela závislý na péči matky, bylo velké množství mláďat zatěžující již pro tlupy lovců a sběračů. Proto v té době fungovalo kojení jako jistá regulace reprodukce. S postupem časů ženy dříve upouštěly od plného kojení a objevily se pravidelné menstruační cykly a s nimi i potřeba jiné metody antikoncepce (Weiss, 2010). Jako jedna z prvních antikoncepčních metod byla využívána přerušovaná soulož. Ve starém Egyptě byly používány primitivní pesary, technika vykuřování pochvy po souloži a také speciální nápoje. Ve starověku se rovněž zabývali technikami vypuzení plodu. Středověk přinesl pásy cudnosti jakožto svérázné mechanické ochrany proti souloži a také návleky na penis, které byly původně zamýšleny jako ochrana před takzvanou francouzskou nemocí (syfilis) (Weiss, 2010). Další období historie antikoncepce odstartovalo zavedení pesaru a následně vznik antikoncepčních poraden. V poradnách byly k dispozici metody jako například pesar, kondom, vaginální hubky, různé vaginální pěny a určité metody přirozené antikoncepce. Kolem 50. let minulého století vznikl první preparát hormonální antikoncepce Enovid, který byl původně schválený jako lék na poruchy menstruačního cyklu a až následně jako antikoncepce. Přibližně ve stejné době se začaly úspěšně v praxi ujímat i nitroděložní tělíska, kterým přála doba rozvoje plastických hmot (Weiss, 2010). V České republice ovlivnil vývoj antikoncepčních metod profesor Lukáš, který roku 1965 přivedl na trh přípravek hormonální antikoncepce s názvem Antigest. O dva roky později se pak trh rozšířil o původní česká nitroděložní tělíska DANA (Dobrá a Neškodná Antikoncepce) (Weiss, 2010). 13

1.2.4 Antikoncepce u adolescentních žen Vzhledem k tomu, že během období adolescence nabývají ženy práva na svůj sexuální život, měla by jim být k dispozici i vhodná antikoncepce. U žen do 15 let nesmí lékař předepisovat antikoncepci bez vědomí rodičů nebo přes jejich nesouhlas. Pokud by se takto stalo, vyplývaly by z toho pro lékaře jisté právní důsledky, obzvláště, kdyby se u ženy vyskytly nežádoucí účinky dané antikoncepční metody. Ženy ve věku 15 až 17 let si mohou samy rozhodovat o své antikoncepční metodě a v jejich případě se souhlas zákonných zástupců nevyžaduje. Ženy nad 18 let samozřejmě rozhodují o svém sexuálním životě zcela svobodně (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). Antikoncepce vhodná pro adolescentní ženy by měla být maximálně efektivní a zároveň mít minimum vedlejších nepříznivých účinků. Také by měla být pro ně finančně dostupná, diskrétní a neměla by nikterak ovlivňovat jejich budoucí plodnost (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). 1.3 Ženské antikoncepční metody 1.3.1 Ženské přirozené metody antikoncepce Ženské přirozené metody antikoncepce vycházejí ze známek lidského organismu značících, zda se žena nachází v plodném nebo neplodném období. Tyto metody nevyžadují lékařský dohled, povětšinou je ale jejich užívání náročné na disciplínu uživatelů. Jejich spolehlivost je nízká, avšak vzájemná kombinace jednotlivých metod spolehlivost zvyšuje. U žen adolescentního věku je jejich nízká spolehlivost ještě umocněná díky často neustálenému menstruačnímu cyklu (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2007). Abstinence Úplná koitální abstinence je způsob, kdy se partneři zcela oprostí od veškerých sexuálních praktik. Dále je nutné rozlišovat i pouhou koitální abstinenci, při které se partneři oprostí pouze od koitálních sexuálních praktik, ale například společné či vzájemné onanii se nebrání. Zároveň s těmito praktikami souvisí i coitus analis, který však lze používat jako ochranu proti těhotenství, ale má své zdravotní důsledky. Především jimi jsou snazší přenos pohlavně přenosných onemocnění a riziko poranění anu (Roztočil, 2011). 14

Periodická abstinence je základním principem pro všechny metody, které vycházejí z toho, že žena je plodná pouze po určité dny svého menstruačního cyklu. Podle těchto metod se tedy rozdělí dny ženského cyklu na takzvaně plodné a neplodné. V plodné dny žena sexuálně abstinuje a v neplodné dny je sexuálně aktivní (Roztočil, 2011). Kalendářní metoda je nejstarší přirozenou metodou antikoncepce. Jejím základem je výpočet plodných a neplodních dní menstruačního cyklu dle záznamu nejméně posledních 12 cyklů (za poslední rok). Při tomto výpočtu se vyhledá ze záznamu nejkratší a nejdelší cyklus. Z nejkratšího cyklu se odečte 19 dní a výsledný den je prvním plodným dnem. Dále se z nejdelšího cyklu odečte 11 dní a výsledný den se považuje za poslední plodný den. Výsledné rozmezí těchto dnů se určuje dny plodné. Pearl index této metody je 14-35 (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2007). Hlenová metoda pracuje na principu určování plodných a neplodných dní pomocí poznatku, že se jednotlivé parametry cervikálního hlenu mění v závislosti na fázi menstruačního cyklu. Žena provádí každý den samovyšetření, při kterém sleduje množství hlenu, jeho vazkost, barvu a charakter. Plodné dny se vyznačují zvýšeným množstvím hlenu, hlen se stává vodnatějším, řidším a tažným. Poslední den, kdy se objevuje hlen tohoto charakteru a hlen se netrhá, je den ovulace. Za další tři až čtyři dny následují dny neplodné. Pearl index je obdobný kalendářní metodě (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Teplotní metoda spočívá v pravidelném sledování bazální teploty v pochvě, konečníku nebo ústech, která se fyziologických podmínek po ovulaci trvale zvýší o 0,2-0,6 C díky působení progesteronu na teplotní centrum. Aby mohla být tato metoda užívána, musí být pozorování prováděno minimálně po dobu tří měsíců, dle kterých pak lze u pravidelných cyklů stanovit plodné a neplodné dny. Ovulace může nastat dnem před zvýšením teploty a první den počínajícího vzestupu teploty. Měření by mělo být prováděno za stálých podmínek, to znamená na stejném místě, stejným teploměrem, ve stejnou dobu, bez horečky a alespoň po 6 hodinách spánku (Citterbart, Henzl, Živný, 2001); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010). Metoda krystalizace slin vychází ze změn v chemickém složení a obsahu solí ve slinách. Mikroskopicky se pozoruje, zda na vzorku slin dochází ke krystalizaci, díky které se zobrazují struktury podobné listu kapradí. Pokud ano, jedná se o plodné dny, 15

v dny neplodné je struktura amorfní. Lze použít i na vzorek jiných biologických tekutin, například cervikálního hlenu (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2007). Metoda cervikální se odvíjí od fyziologických změn na děložním čípku v průběhu menstruačního cyklu. Žena pomocí samovyšetření zjišťuje tvrdost čípku, jeho postavení a rozevření branky. Když se čípek jeví jako tvrdý, je uložen níže poševnímu vchodu a jeho branka je uzavřená, jedná se o dny neplodné. V dny plodné naopak čípek změkne, posune se vzhůru a branka je pootevřená (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2007). Metoda rychlého stanovení LH v moči detekuje luteinizační hormon (LH) pomocí ovulačních testů běžně dostupných v lékárně. Zhruba jeden až dva dny před ovulací je prokazatelný vzestup tohoto hormonu. Jedná se o metodu finančně náročnou (Slezáková, 2007). Metoda symptotermální je kombinací výše uvedených postupů. Za základ se považuje kombinace metody hlenové a teplotní. Čím více metod se použije současně, tím více se zvyšuje jejich spolehlivost. Pokud alespoň jedna z metod prokazuje plodný den, měl by se za plodný považovat. Při zodpovědném užívání dosahuje Pearl index i méně než 3 (Roztočil, 2011). Kojení jako antikoncepce bylo původním mechanismem, kterým se regulovala reprodukce lidského druhu. U kojící ženy se fyziologicky vyskytuje amenorea, která je způsobena hyperprolaktinémií a hypoestrismem. Vlivem toho nedochází k ovulaci, a proto nemůže dojít k dalšímu otěhotnění. Aby tomu tak bylo i nadále, je důležité udržet neustále vysokou hladinu prolaktinu v krvi častým přikládáním dítěte ke kojení. Dítě by mělo být kojeno plně, minimálně 10krát za den, frekvence přikládání by měla být alespoň jednou za 4 hodiny a v noci nejdéle za 6 hodin. Při dodržení všech těchto podmínek je Pearl index na hodnotě asi 3. Nevýhodou této antikoncepční metody je subjektivně nižší intenzita i kvalita sexuálního života oproti ženám, které se rozhodly po porodu nekojit (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). 1.3.2 Ženská bariérová antikoncepce Ženská bariérová antikoncepce se sice v současné době netěší velké popularitě, ale patří mezi nejstarší antikoncepční metody. Užívala se již v době starého Egypta, kdy ženy používaly pesar ze směsi krokodýlího trusu a medu. Svůj význam mají tyto metody 16

i v dnešní době, díky jejich ochraně proti pohlavně přenosným onemocněním (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Vaginální diafragma je flexibilní gumová membrána o přibližném průměru 6-10 cm, která je stlačitelná díky pružině zavedené v jejím obvodu. Pokud se žena pro tuto metodu rozhodne, měla by se nejdříve poradit se svým gynekologem, který ženě doporučí vhodnou velikost diafragmy a zároveň ji poučí o technice zavádění a odstranění. Diafragma se zavádí před pohlavním stykem do pochvy. Nejdříve se pomocí dvou prstů stlačí do oválu a poté se zavede tak, aby se opírala o symfýzu a o zadní klenbu poševní. Následně se takto ponechá dalších 6 hodin po pohlavním styku, poté ji lze vyjmout. Je vhodné tuto metodu, stejně jako ostatní metody ženské bariérové antikoncepce, kombinovat se spermicidními látkami. Hodnota Pearl indexu se při správném používání pohybuje okolo 4 (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Cervikální pesar (někdy také označovaný jako cervikální klobouček) je velmi podobný vaginální diafragmě, má i obdobné užívání, ale je menších rozměrů. Správně by se pesar měl přiložit k děložnímu hrdlu, na které se přisaje. Ženy udávají obtížné zavádění a ani Pearl index 8-12 (v některých literaturách uváděný až 20) nesvědčí v prospěch pesaru (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010). Ženský kondom femidom je obdobou pánského kondomu, ale zavádí se do ženské pochvy a zároveň zakrývá i okraje poševního vchodu. Pracuje na stejném principu zachycení spermií. Je možná kombinace se spermicidními látkami, které se mohou aplikovat jak na femidom, tak i do něj. Ženy udávají u femidomu velké obtíže s manipulací (Citterbart, Henzl, Živný, 2001). Vaginální hubka cylindrického tvaru o rozměrech 4,5 cm na 3,5 cm je vyrobená z flexibilní hmoty polyuretanu a obvykle je napuštěna spermicidem nonoxynolem-9, který se díky stlačování hubky při pohlavním styku postupně uvolňuje. Zavádí se před pohlavním stykem zvlhčená čistou vodou k děložnímu hrdlu, kde může být ponechána po 24 hodin, nicméně vyjmutí se doporučuje nejpozději do 60 hodin od zavedení. Pearl index se pohybuje kolem 5-8 (Rob, Martan, Citterbart, 2008). 1.3.3 Chemická antikoncepce Spermicidy jsou chemické látky, které svou přítomností v pochvě způsobují znehodnocení spermatu. Používají se před každým pohlavním stykem a mohou se užít 17

buď samotné anebo často v kombinaci s bariérovými metodami antikoncepce. Jednou ze spermicidních látek je nonoxynol-9, jenž je dostupný ve formě krému nebo pěny. Nejenom že mezi jeho přednosti patří výborný spermicidní účinek, ale také působí účinkem antimikrobiálním a antivirovým. Zároveň není dráždivý a nemá vliv na množení laktobacilů. Udávaný Pearl index 4. Mezi nové spermicidní látky patří benzalkonii chloridum, který ničí spermie do 10 sekund a zároveň má vliv na ničení choroboplodných bakterií a virů. Tento spermicid je k dostání ve formě vaginálních globulí nebo krému a působí po dobu 4 až 10 hodin. Pearl index okolo 0,68 až 2,8. Při používání spermicidních látek se nedoporučuje mytí mýdlem před a po souloži. Jedinými nevýhodami je možnost alergie na složky přípravků a menší komfort pohlavního styku (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2007). Vaginální výplachy, které často byly používány v minulosti po pohlavním styku, se dnes považují za naprosto nedostatečnou metodu, vzhledem k tomu, že přítomnost spermií ve vejcovodu lze prokázat již za 90 sekund po ejakulaci (Rob, Martan, Citterbart, 2008). 1.3.4 Nitroděložní antikoncepce Nitroděložní antikoncepce, zkratkou IUD (z anglického Intra Uterine Device) je jednou z nejspolehlivějších a zároveň nejčastěji používaných antikoncepčních metod, přičemž je známa již od antické doby. K širšímu rozvoji této metody došlo až v 60. letech minulého století, kdy se na trhu objevila inertní plastová tělíska s obsahem RTG kontrastní látky. Potvrzení o antikoncepčním účinku mědi vyvolalo vývin třetí generace nitroděložních tělísek s obsahem mědi. V současné době jsou na vzestupu nitroděložní hormonální tělíska s obsahem levonorgestrelu, který se kontinuálně uvolňuje po celou dobu zavedení (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Před zavedením nitroděložního tělíska je nutné gynekologické vyšetření doplněné cytologií a kolposkopií děložního hrdla. Aplikace se doporučuje třetí nebo čtvrtý den menstruace, kdy je děložní hrdlo fyziologicky pootevřené. Zavedení probíhá ambulantně pomocí speciálního aplikátoru. Tělísko se zavede do dělohy, co nejvýše k fundu, kde poté rozvine svůj tvar a uchytí se tak v dutině děložní. Pro kontrolu a následnou snazší extrakci se nechávají z děložního hrdla čnít vlákna. Doba vynětí tělíska je zcela na svobodném rozhodnutí ženy, tělíska jsou ale obvykle konstruována 18

na užívání po dobu 3 až 5 let. Extrakce se doporučuje ke konci menstruačního krvácení (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Nehormonální nitroděložní tělísko působí antikoncepčně v dutině děložní několika způsoby. Všechna tělíska využívají toho, že cizí těleso v dutině děložní vyvolává sterilní zánět, který vede k likvidaci spermií a zároveň zabraňuje nidaci oplozeného vajíčka. U měděných tělísek je účinek umocněn uvolňováním iontů mědi, které mají rovněž likvidační účinek na spermie. Zároveň přítomnost tělíska vyvolává zvýšenou peristaltiku vejcovodů, což způsobí předčasný transport vajíčka do dutiny děložní a následně jeho nemožnost se nidovat. Zavedené nitroděložní tělísko potlačuje riziko vzniku karcinomu endometria, naopak jeho nevýhodou je zesílení a prodloužení periodického krvácení. Spolehlivost je velmi vysoká, Pearl index se pohybuje v rozmezí 0,1-1,0, ovšem hormonální tělíska jsou ještě účinnější (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Hormonální nitroděložní tělísko (nitroděložní systém) působí stejnými způsoby jako tělíska nehormonální, avšak navíc působí i účinek syntetického levonorgesterelu, jenž tělísko obsahuje. Po aplikaci tělíska se většinou objevuje asi tři měsíce trvající, na intenzitě postupně ztrácející krvácení, které následně zcela vymizí a znovu se objeví cyklické krvácení ve stejné frekvenci jako před zavedením tělíska, ovšem s velmi omezenou intenzitou. U přibližné pětiny žen dojde až k úplnému zastavení krvácení. Tohoto jevu lze využít pro léčbu hyper- či polymenorey a dysfunkčních krvácení. Účinek hormonů rovněž redukuje riziko hyperplazie a karcinomu endometria. Kontraindikací hormonálních tělísek je karcinom prsu v anamnéze. Tělíska se těší velmi vysoké spolehlivosti - Pearl index 0,02 (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Kontraindikací je především těhotenství a podezření na těhotenství. Nitroděložní tělíska nelze zavést u žen s nepravidelným tvarem dutiny děložní a s maligním nebo zánětlivým onemocněním rodidel. Rovněž tuto metodu nemohou využívat ženy s poruchami krevní srážlivosti a ženy na antikoagulační léčbě. Také je tělísko kontraindikováno u stavů po srdečních operacích, se srdečními vadami a neposlední řadě i u alergie na plast či měd (Rob, Martan, Citterbart, 2008). S neustálým vývinem nitroděložní antikoncepce ubývá jejích komplikací. Stále je tu ovšem riziko aktinózy vnitřních rodidel a pánve (zánětlivé pánevní onemocnění PID) 19

v případě dlouhodobého ponechání tělíska v dutině děložní. Jako nežádoucí účinky se projevují bolesti v podbřišku, krácení a špinění. Také může dojít ke spontánní migraci tělíska mimo dutinu děložní nebo spontánnímu vyloučení tělíska při menstruaci. Ačkoliv je metoda vysoce spolehlivá, otěhotnění vyloučit zcela nelze a pokud k němu dojde, je zvýšené riziko mimoděložní lokalizace. U intrauterinního těhotenství hrozí vyšší riziko potratu. Poranění dělohy při aplikaci tělíska je velmi vzácné (Rob, Martan, Citterbart, 2008). 1.3.5 Kombinovaná hormonální antikoncepce Celosvětově nejpreferovanějším typem kontracepce je kombinovaná hormonální antikoncepce. Kombinovanou se označuje z toho důvodu, že obsahuje vždy kombinaci estrogenu a progestinu (nejčastěji ethinylestradiol a levonorgestrel). Podle množství estrogenu v daném preparátu se dělí kombinovaná hormonální antikoncepce na antikoncepci s vysokou, nízkou a velmi nízkou dávkou estrogenu. Rovněž lze preparáty rozdělit podle druhu obsaženého progestinu, který tvoří antikoncepci takzvanou přidanou hodnotu. Preparáty, které obsahují antiandrogenní progestiny zlepšují mastnou pleť, akné, hirsutismus a alopecii mužského typu. Naopak preparáty s antimineralokortikoidními progestiny nezvyšují tělesnou hmotnost v důsledku zadržování vody a poskytují úlevu u žen s mastodynií a premenstruačním syndromem. V současnosti se kombinovaná hormonální antikoncepce nabízí ve formě tabletek, náplastí a ve formě transvaginální antikoncepce (Dutton, Edensmore, Turner, 2010); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Mechanismus účinku kombinované hormonální antikoncepce se zakládá na blokaci ovulace. Podávané syntetické hormony zapříčiní cestou negativní zpětné vazby útlum sekrece tělu vlastních gonadotropinů a tím dochází k blokádě ovulace. Zároveň mění charakter cervikálního hlenu, který tak je vazký po celou dobu cyklu. Principem podávání kombinovaných preparátů je určit ženě takovou dávku, která je ještě účinná a zároveň ještě nemá negativní dopad. Jako antikoncepční metoda jsou tyto preparáty mimořádně spolehlivé, Pearl index se udává 0,1 až 0,2 (Hynie, 2001); (Martínková, 2007); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Než je ženě antikoncepce předepsána, musí projít řádným vyšetřením. V prvé řadě je nutné se zaměřit na anamnézu s důrazem na choroby, které jsou této antikoncepci 20

kontraindikací. Důležitým faktorem je i kouření a věk ženy. Poté je nutno provést běžné gynekologické vyšetření s odběrem cervikální cytologie a s palpačním vyšetřením prsů. Rovněž je ženě změřen krevní tlak a tělesná hmotnost. V případě negativní anamnézy a plného zdraví není nutné odebírat krev na kontrolu jaterních testů. Lékař podrobně seznámí ženu s antikoncepcí a řádně ji poučí. Pokud žena nemá žádné obtíže, první kontrola následuje za tři měsíce a potom vždy jednou za rok (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Dle skladby složení tabletek a způsobu podávání lze rozlišit preparáty kombinované hormonální perorální antikoncepce na preparáty monofázické, bifázické, trifázické a kombifázické. Monofázické, neboli jednofázové preparáty, jsou preparáty se stabilním složením i dávkou hormonů v tabletě, která se během užívání po celý cyklus nemění. U bifázických (dvoufázových) preparátů mají všechny tabletky konstantní dávku ethinylestradiolu, ale v prvních 11 tabletách je snížené množství progestinu. Dávky hormonů v trifázických (třístupňových) preparátů jsou sestaveny tak, aby se co nejvíce přiblížili fyziologickému rytmu mentruačního cyklu za účelem celkové snížení dávky gestagenu při zachování antikoncepčního účinku. Alternativou bifázických preparátů jsou preparáty kombifázické, u kterých se od osmé tablety konstantně snižuje dávka estrogenu a naopak zvyšuje dávka gestagenu (Hynie, 2001); (Martínková, 2007); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Antikoncepční náplast se aplikuje jedenkrát týdně po dobu tří týdnů, poté následuje týdenní pauza. Vhodnými místy k aplikaci jsou například břicho, stehna, hýždě a vnější část paže. Spolehlivost antikoncepčních náplastí je naprosto srovnatelná s kombinovanou antikoncepcí perorální, ovšem s tou výhodou, že tělo nezatěžují výkyvy hladin účinných látek a jejich metabolismus neprochází primárně metabolismem v játrech. Může dojít k podráždění kůže v místě aplikace náplasti (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Transvaginální antikoncepci představuje ohebný vaginální kroužek o průměru 5,4 cm, jenž se zavádí do pochvy na dobu tří týdnů, poté se vyjímá a týden se neužívá. Kroužek postupně uvolňuje kombinaci ethinylestradiolu a etonogestrelu. Obnáší minimální nežádoucí účinky a nikterak nebrání pohlavnímu styku. Pearl index se udává 0,65 (Rob, Martan, Citterbart, 2008). 21

Užívání kombinované hormonální antikoncepce je z medicínského hlediska zcela kontraindikované v době těhotenství, u žen s prokázanou trombofilní mutací a poruchami jaterních funkcí. Také je užívání zcela nevhodné pro ženy, které se léčí, nebo někdy léčily s hormonálně závislým karcinomem a rovněž pro ženy, která prodělaly jakoukoliv formu cerebrální ischémie nebo trpí těžkými migrénami. U kuřaček nad 35 let se užívání kombinované antikoncepce rovněž nedoporučuje, jelikož kouření podporuje riziko nežádoucích účinků (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Užívání antikoncepce by se mělo velmi zvážit u žen s chronickými onemocněními, jako jsou například hypertenze nebo diabetes mellitus, také při výskytu žlučníkových konkrementů a při pozitivní rodinné anamnéze na arteriální choroby. Dále je také nutno užívání zvážit u žen s roztroušenou sklerózou, u žen trpících migrénami, depresemi nebo epilepsií a u žen dlouhodobě imobilizovaných a obézních (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Hormonální preparáty působí nejenom na reprodukční systém, ale na celý lidský organismus a vzhledem k tomu, že některé ženy užívají hormonální perorální antikoncepci i déle než 10 let, bylo v souvislosti s jejím užíváním prokázáno několik vedlejších příznivých i nepříznivých účinků. Velmi příznivě působí hormonální perorální antikoncepce na snížení výskytu karcinomů endometria, ovaria a kolorekta. Reguluje nepravidelný menstruační cyklus a zároveň u něj snižuje krevní ztráty. Také snižuje projevy akné a působí preventivně na vznik mimoděložního těhotenství. U uživatelek perorální hormonální antikoncepce je rovněž zaznamenaný snížený výskyt pánevních gynekologických zánětů a také výskyt benigních mastopatií a ovariálních cyst (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Nejvýraznější riziko této antikoncepce spočívá v riziku trombembolické nemoci, které je u uživatelek kombinované hormonální antikoncepce zvýšeno 2 až 3 krát. Tento stav zapřičiňuje trombembolický účinek estrogenů, jež zvyšují krevní srážlivost, vasodilataci a přilnavost krevních destiček. Obecně je riziko trombembolické nemoci vyšší u kuřaček a u starších žen. Kombinované preparáty svým účinkem mohou mírně elevovat krevní tlak a zvyšují riziko kardiovaskulárního onemocnění. Také negativně ovlivňují lipidový metabolismus, zvyšují riziko hepatocelulárního adenomu a karcinomu prsu. Poměrně často dochází při užívání ke zvýšení tělesné hmotnosti, nauzee, zvracení, bolestem hlavy s očními příznaky a také k depresím. V případě, 22

že se objeví nepravidelný menstruační cyklus, je nutné změnit preparát. Antikoncepční účinek preparátů se snižuje při současném užívání některých antibiotik, barbiturátů, chemoterapeutik či antiepileptik. Rovněž se udává, že má kombinovaná hormonální antikoncepce negativní vliv na libido, ale v tomto případě je to spíše způsobeno psychologickými faktory než faktory endokrinními (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Užívání tabletek zpravidla začíná prvním dnem menstruace a tím je žena chráněná již od prvního dne užívání. Pokud se s užíváním začne až od 2. až 5. dne cyklu, nástup účinku přichází až 8. den užívání. U přípravků obsahujících estradiol valerát je tomu tak až od 10. dne užívání. Nejčastější způsob podávání tabletek spočívá v simulaci přirozeného cyklu, kdy žena užívá 21 dní tabletky s účinným preparátem a následně 7 dní tabletky neužívá anebo užívá tabletky bez účinného preparátu sloužící pouze jako doplněk stravy. Pauza v užívání účinného preparátu vyvolá takzvané pseudomenstruační krvácení ze spádu hormonální hladiny. Tabletky by se měly podávat pravidelně ve stejnou denní hodinu. V současné době se na trhu začaly objevovat i preparáty, které se užívají 24 dní, a poté následuje 4 denní pauza. Jejich výhoda tkví ve zkrácené době krvácení. V případě, že žena zapomene užít tabletku a užije ji do 12 hodin od pravidelné doby podávání, antikoncepční účinek zůstane zachován. Pokud žena zvrací do dvou hodin od podání tabletky, je nutné užít jinou (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). 1.3.6 Gestagenní antikoncepce Gestagenní antikoncepcí se rozumí metody, které spočívají v kontinuálním udržování nízké hladiny syntetického gestagenu v krvi. Toho se docílí aplikováním gestagenů buď perorální formou, formou depotních injekcí, podkožních implantátů nebo vaginálních kroužků. Progestiny tak mění cervikální hlen, blokují ovulaci, mění peristaltiku vejcovodů a strukturu endometria (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Hlavní výhoda těchto metod tkví v malém množství kontraindikací, jelikož se hodí i pro nemocné ženy. Zároveň gestagen ovlivňuje i cervikální hlen, který se stává hustým, vazkým a neprostupným pro spermie. To mimo jiné snižuje riziko pánevní zánětlivé nemoci (Koudelková, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). 23

Velmi častou komplikací gestagenních preparátů jsou nepravidelnosti menstruačního cyklu. Nejčastěji se objevuje amenorea u depotních injekcí (asi u 80 % žen), u minipilulek je tomu tak u asi jedné třetiny žen. To může být považováno i za benefit v případě žen trpících anémií, premenstruačním syndromem nebo endometriózou. U depotních injekcí se ženám může zhoršit akné, dochází k hmotnostnímu přírůstku a poklesu libida. Naopak u depotních injekcí jako u jediných z gestagenních metod se zvýšeně neobjevují funkční ovariální cysty (Koudelková, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Jedinou kontraindikací gestagenní antikoncepce je karcinom prsu. Absolutní kontraindikací je v době do pěti let od skončení léčby, po těchto pěti letech je již kontraindikací relativní (Koudelková, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Perorální forma (minipilulka) spočívá v každodenním nepřerušovaném užívání perorálních preparátů s lynestrenolem a desogestrelem. Tato metoda je velmi vhodná pro kojící ženy, ženy po 40. roce věku a také pro ženy, které díky obsahu estrogenů nemohou užívat kombinovanou hormonální antikoncepci. Minipilulky zcela nezablokují ovulační cyklus a dochází u nich k velmi častému a nepravidelnému krvácení a špinění. Relativní indikací je ektopická gravidita v anamnéze ženy. Pearl index se pohybuje na hodnotě 0,5 (Koudelková, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Injekční forma gestagenní antikoncepce se aplikuje intramuskulárně jedenkrát za 13 týdnů, přičemž první injekci je nejlepší podat během menstruace. Díky účinné látce depotního medroxyprogesteron acetátu dochází k blokádě ovulace. Tím se sníží intenzita menstruačního krvácení a u některých žen vymizí úplně. Avšak některé ženy dlouhodobě špiní. Pearl index se udává 0,01. Tato antikoncepce není vhodná pro ženy do 20. roku věku. A to z důvodu zdlouhavého návratu plodnosti a také pro vliv na kostní denzitu (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Podkožní implantáty ve formě tyčinek s obsahem gestagenu etonogestrelu se zavádí na dobu tří let pod kůži na vnitřní straně paže. Gestagen se z tyčinky postupně v kontinuálních dávkách uvolňuje a po extrakci tyčinky dochází k téměř okamžitému znovuobnovení plodnosti. U této metody se opět objevuje špinění a nepravidelné krvácení i amenorea. Metoda má stejné výhody jako minipilulky zároveň nijak 24

negativně neovlivňuje metabolismus cholesterolu. Je metodou extrémně spolehlivou - Pearl index je 0,1 (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Vaginální kroužky vyrobené ze silikonu se zavádí kolem děložního hrdla a postupně uvolňují gestagen (Rob, Martan, Citterbart, 2008). 1.3.7 Postkoitální antikoncepce Do postkoitální antikoncepce (intercepce) se zahrnují všechny antikoncepční metody, které se užívají až po nechráněném pohlavním styku a nejsou určené k trvalému užívání. Pro ženy je postkoitální antikoncepce vhodnou volbou v případech neočekávaného, nechráněného pohlavního styku, v případech selhání stálé antikoncepční metody anebo v případě znásilnění (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Mechanismus účinku závisí na fázi menstruačního cyklu, ve které se postkoitální metoda užije. V období před ovulací metoda zabrání ovulaci a v období po ovulaci naruší funkci žlutého tělíska a změní strukturu endometria, které znemožní nidaci. Takto hormonální metody sníží možnost těhotenství asi na jednu čtvrtinu oproti nechráněnému styku. To znamená, dojde k otěhotnění ani ne u 1 % žen (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Vedlejší účinky nejsou mimo nauzeu a zvracení žádné. V případě zvracení ovšem může dojít ke snížení účinnosti metody. Ve většině případů metodu není vhodné používat ve vyšší frekvenci, než jedenkrát za měsíc (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Metody Vysoké dávky estrogenů používané v minulosti se dnes již nedoporučují pro své značné nežádoucí účinky. Vysoké dávky gestagenů jsou v současné době nejpreferovanější metodou. Používají se dvojím způsobem. První způsob lze užít jako antikoncepční metodu u žen, které mají velmi malou frekvenci pohlavního styku (maximálně 2x měsíčně). Po každém takovémto styku žena užije jednu tabletku 0,75 mg levonorgestrelu do jedné hodiny a v případě opakované soulože ještě druhou tabletu za následujících 8 hodin po užití první tablety. 25

Pokud by tuto metodu užívala žena častěji než 2x do měsíce, docházelo by k poruchám cyklu. Pearl index udávaný 3-8. Druhým způsobem užití této metody je užití jako emergency antikoncepce do 72 hodin po nechráněném pohlavním styku. V tomto případě se užívá dvou tabletek po 0,75 mg levonorgestrelu. První tabletka se užívá do zmiňovaných 72 hodin, druhá za 12 hodin po té první. Riziko selhání je v rozmezí 1,1-2,7 % (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Estrogen progestační směsi ("Yuspe-metoda") se užívají jako postkoitální antikoncepce do 72 hodin po nechráněném pohlavním styku. Obvykle se jedná o dvě tabletky preparátů kombinované hormonální antikoncepce obsahujících kombinaci ethinylestradiolu a levonorgestrelu. První tabletka se tedy užije do 72 hodin po styku a druhá následuje 12 hodin po první tabletce. Často je tato metoda doprovázena nauzeou a zvracením. Do 21 dnů nastane u většiny žen krvácení ze spádu hormonální hladiny. Úspěšnost této metody se odhaduje na 98,2 %. Komplikace tkví pouze v teoretickém riziku poškození vývoje plodu v případě těhotenství anebo ve zvýšeném riziku mimoděložního těhotenství. Trombembolická nemoc je u této metody kontraindikací (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Mifepriston (RU 486) je antagonista progesteronu, který účinně zabrání nežádoucímu otěhotnění v 80% případů. Jeho užití je vhodné v dávce 10 mg do 5 dnů (120 hodin) po nechráněném pohlavním styku, kdy zabrání ovulaci (Křepelka, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Zavedení IUD jako postkoitální ATK se používá do 5 dnů (120 hodin) po nechráněném pohlavním styku. Zavedení znemožní nidaci vajíčka a tudíž je spolehlivost téměř 100%. Je zapotřebí se řídit kontraindikacemi zavedení IUD a provést zákrok v antibiotické cloně (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). 1.4 Mužské antikoncepční metody Výběr mužských antikoncepčních metod je značně omezený. V současné době je mimo přirozených metod k dispozici pouze pánský kondom, ostatní metody jsou zatím ve fázi testů nebo experimentů (Rob, Martan, Citterbart, 2008). 26

1.4.1 Mužské přirozené metody antikoncepce Coitus interruptus (přerušovaná soulož) je technika známá již od starověku, jejím principem je přerušení pohlavního styku těsně před vyvrcholením muže a následná ejakulace mimo rodidla ženy. Značnou výhodou této metody je její naprostá dostupnost, při náhodné souloži by však měly páry dát přednost použití pánského kondomu. Přerušovaná soulož nemá žádné nežádoucí účinky, ale zato i přes správnou techniku může dojít k selhání metody. Selhání může být jednak způsobeno přítomností spermií v takzvaných Skeneho parauretrálních žlázkách penisu a také v preejakulační tekutině. Pokud dojde k opakované souloži, je nutné, aby se partner před každou další souloží vymočil. Kontraindikací této metody je snad jenom předčasná ejakulace a neschopnost muže sebekontroly. Pearl index u ideálního uživatele je asi 5, u běžného až 20 (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). Další mužskou přirozenou metodou antikoncepce je například coitus reservatus, což je technika, při které vůbec nedojde k orgasmu muže. Také sem lze zařadit metoddu coitus saxonicus, při níž žena před vyvrcholením stiskne penis muže s močovou trubicí a tím způsobí retrográdní ejakulaci. V žádném případě ale nelze považovat za antikoncepci techniku coitus ante portas, při které partneři provozují pohlavní styk pouze do poševní předsíně. Touto technikou není riziko otěhotnění téměř vůbec sníženo (Roztočil, 2011). 1.4.2 Mužská bariérová antikoncepce Kondom (prezervativ) je pouzdro, jenž se před souloží nasazuje na ztopořený mužský penis a má za úkol zachytit spermie. Je znám již z antických dob a původně byl zamýšlen jako ochrana před pohlavně přenosnými onemocněními. Nejdříve se používaly kondomy vyrobené ze zvířecích střev a močových měchýřů, zlomovým bodem bylo až zavedení gumy, které tuto metodu značně zkvalitnilo. Dnes jsou kondomy vyráběny z latexu, polyuretanu anebo z ovčího střeva (zvaný jako "naked skin" kondom). Zároveň je většina kondomů v dnešní době s obsahem spermicidu noonoxynol-9. Obliba kondomu v průběhu doby byla nestálá. Dnes je oceňován za svůj hygienický aspekt, ale zároveň je odsuzován za svou nízkou spolehlivost (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010); (Weiss, 2010). 27

U této metody je důležité její správné užívání. Kondom by měl být uschovaný vždy v suchu a chladu, neměl by být vystaven teplotním výkyvům a mechanickému opotřebení. Před použitím je nutné zkontrolovat expiraci a celistvost kondomu nafouknutím. Při manipulaci s kondomem by nemělo dojít ke styku s rukama, které jsou ošetřené pleťovým krémem, mlékem anebo do styku s dlouhými nehty. Kondom se navléká těsně před pohlavním stykem a je nutné z něj vymáčknout vzduch. Po souloži se nedoporučuje setrvávat ve styku a opatrně kondom sejmout a ještě jednou prohlédnout jeho celistvost. Při kombinaci dvou kondomů používaných zároveň je díky tření vyšší riziko protržení obou kondomů. Naopak se doporučuje kombinace se spermicidními látkami. U ideálního uživatele se Pearl index pohybuje kolem 3-4, běžný uživatel dosahuje indexu 10 (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010); (Weiss, 2010). Nespornou výhodou této metody je její účinek nejenom jako ochrany před otěhotněním, ale i jako ochrany před pohlavně přenosnými onemocněními. Tento účinek se pohybuje kolem 90 %. Také je velmi dobře dostupný, praktický a snižuje riziko cervikální dysplazie a karcinomu cervixu. Jako nevýhodu lze vidět snížený sexuální prožitek ze strany muže a v některých případech i ze strany ženy. Alergie na latex je jedinou kontraindikací této metody (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010); (Weiss, 2010). 1.5 Sterilizace Sterilizace jako trvalá nereverzibilní antikoncepční metoda spočívá v chirurgickém zákroku, který znemožní další těhotenství. Provádí se sterilizace ženská i mužská. Ve světě je více využívána metoda ženské sterilizace oproti sterilizaci mužské v poměru 3:1. Tuto metodu lze doporučit především párům, které již potomky mají a do budoucna si další nepřejí. Je vhodná i při vážném onemocnění jednoho z partnerů, kdy by další těhotenství bylo medicínsky kontraindikováno. V každém případě by měli být partneři informováni o trvalosti tohoto výkonu a o jeho důsledcích (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Weiss, 2010). Sterilizace je antikoncepční metodou velmi spolehlivou. Samozřejmě se nejedná o 100 % ochranu, nicméně Pearl index u ženské sterilizace se udává 0,02 a u mužské sterilizace 0,01 (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). 28