Pracovní rizika v automobilovém průmyslu MUDr. Anežka Sixtová MZ ČR Milovy 1.10.2013
Počet zaměstnanců vykonávajících práce v kategoriích 2+2R+3+4 celkem ČR 0 Nezařazeno A B C D E F G H I J K L M N Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení P Q R S Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti
Počet zaměstnanců vykonávajících práce v kategoriích 2R+3+4 celkem ČR 0 Nezařazeno A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti
Počet subjektů a provozoven 109 913 120000 88147 100000 80000 2011 60000 40000 74002 493 90532 734 2013 20000 452 661 0 celkový počet subjektů automobilový průmysl celkový počet provozoven automobilový průmysl
Počet evidovaných zaměstnanců ve výrobě motorových vozidel dle kategorií 120 000 104 093 100 000 80 000 60 000 98 352 41 009 40 000 5 672 20 000 0 2 5 576 2R 36 027 3 625 4 761 2011 2013
Počet všech evidovaných zaměstnanců v rizikových kategoriích dle faktorů celkem ČR 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 prach chemické látky hluk vibrace neioniz.zář. a elmag. pole fyzická zátěž pracovní poloha 2R 3 4 zátěž teplem zátěž chladem psychická zátěž zraková zátěž biologické činitele zvýšený tlak vzduchu
Počet zaměstnanců ve výrobě motorových vozidel v rizikových kategoriích dle faktorů celkem 25000 20000 20175 16271 15000 10000 9727 5000 0 2883 2894 3082 726 539 10 2231 831 prach chemické látky hluk vibrace elmag. pole fyzická zátěž pracovní poloha zátěž teplem zátěž chladem psychická zátěž zraková zátěž
Vývoj počtu zaměstnanců exponovaných v automobilovém průmyslu významným rizikovým faktorům (2003 X 2013) 25 000 20 000 15 000 2003 2013 10 000 5 000 0 hluk fyzická zátěž pracovní poloha vibrace
Vývoj počtu nemocí z povolání v ČR 2001-2012 1800 1627 1600 1531 1486 1400 1329 1340 1327 1200 1150 1228 1245 1236 1210 1042 1000 800 600 400 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj počtu nemocí z povolání v automobilovém průmyslu 2001-2012 160 140 142 150 147 120 116 111 100 Počet 80 60 56 52 53 40 28 29 26 39 20 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu Nárůst nemocí z povolání v automobilovém průmyslu je způsoben změnou orientace průmyslu v ČR Zaměření zejména na výrobu a montáž automobilů, jednotlivých komponent a elektrotechnických zařízení Jedná se zejména o nemoci z přetížení končetin Při pracích montážního charakteru v automobilovém průmyslu jsou zaměstnány více ženy - častější výskyt onemocnění způsobených JNDZ u žen Vedle profesionálních onemocnění kůže se zvyšuje počet alergických onemocnění dýchacích cest
Podíl nemocí z povolání v automobilovém průmyslu na celkovém počtu nemocí z povolání 2001-2012 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% Ostatní NZP NZP v autoprůmyslu 30% 20% 10% 0% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu 2001 2012 dle kapitol seznamu 700 600 603 500 400 300 200 100 0 209 124 11 2 Kap. I Kap. II Kap. III Kap. IV Kap. V
Nejčastější nemoci z povolání v automobilovém průmyslu 2001-2012 350 300 308 250 200 192 150 100 94 94 81 50 0 periferní nervy z JNDZ šlachy z JNDZ asthma bronchiale dermatózy z ropných výrobků periferní nervy z vibrací
Podíl některých konkrétních nemocí na celkovém počtu nemocí v automobilovém průmyslu 2001-2012 16% 20% šlachy z JNDZ periferní nervy z JNDZ 10% tíhové váčky 22% 32% dermatózy astma ostatní nemoci méně než 1%
Nemoci způsobené JNDZ v automobilovém průmyslu 2001-2012 60 50 40 30 20 10 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 tíhové váčky šlachy z JNDZ periferní nervy z JNDZ
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu Nejčastější profese 2011-2012 (CZ-ISCO) 0 50 100 150 200 250 Montážní dělníci 230 Obsluha strojů 17 Svářeči 11 Seřizovači obráběcích strojů 6 Mechanici a opraváři 6
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu dle pohlaví roky 2001-2012 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Muži Ženy
Kožní nemoci z povolání v automobilovém průmyslu 2001-2012 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 dermatózy z ropných výrobků 94 dermatózy z plastických hmot 46 dermatózy z pryže, gumárenských chemikálií 33 dermatózy z chrómu dermatózy z niklu 9 10 dermatózy z ost. org. chem. látek 6 dermatózy z organickcýh rozpouštědel dermatózy z fyz. faktorů dermatózy z ost. kovů a metaloidů 3 3 4 dermatózy z biologických látek dermatózy z organických barviv 1 1
Nejčastější etiologické noxy u astmatu 0 10 20 30 40 50 60 Isokyanáty 55 Ost. neurčené chemikálie 8 Akryláty 5 Ost. nezařaditelné látky 4 Barevné pigmenty 3
Podíl NZP v automobilovém průmyslu a celkově v různých kategoriích práce 2001-2012 Automobilový průmysl Celkem 18% 11% 4% 25% 36% 6% Kat. 1 Kat. 2 Kat 2R Kat. 3 Kat. 4 Neurčeno
MSDs problém 21.století MSDs - tvoří skupinu onemocnění týkající se nervů, svalů, šlach a opěrných nosných struktur. Reprezentují širokou škálu onemocnění, které se liší velikostí subjektivních obtíží a závažností. Mohou vyústit v dlouhotrvající onemocnění se závažným poškozením zdraví. Většina z nich se řadí mezi onemocnění vznikající v souvislosti s prací. Jde většinou o kumulativní poruchy vyvolané opakovanou dlouhodobou expozicí vysoké pracovní zátěži.
Profesionálně podmíněné muskuloskeletární poruchy Onemocnění končetin z přetížení Onemocnění páteře
Proč jsou MSDs problém? Patří mezi nejčastější onemocnění v nejrůznějších profesích ve všech zaměstnaneckých sektorech. Představují vysoké ekonomické náklady (dlouhodobé, opakované PN). Mohou vést až k trvalé invalidizaci pracovníků. Významně ovlivňují produktivitu i kvalitu práce. Jsou nejčastějšími nemocemi z povolání
Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 1) Fyzikální faktory - používání velké svalové síly, vysoké počty repetitivních pohybů, nepříznivé pracovní polohy, opakované stlačování určitých pohybových struktur (např. používání ruky jako kladivo), vysoký podíl statické pracovní zátěže, vibrace, nepříznivé mikroklimatické podmínky - souvisí i s uspořádáním pracovního místa a designem pracovního úkolu, používanými pracovními nástroji a nářadím
Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 2) Organizační a psychosociální faktory psychická náročnost práce, monotonie, vnucené a rychlé tempo, nedostatek možnosti vlastního rozhodování, dlouhá doba práce, časový tlak, špatná organizace práce - tyto faktory v ČR značně podceňovány, i když jejich význam pro vznik MSDs byl jednoznačně prokázán 3) Individuální faktory věk, pohlaví, genetické faktory, fyzická zdatnost aj.
Prevence MSDs Je jednoznačně prokázáno, že u většiny MSDs může být prevence při zavedení dobré ergonomické praxe účinná Ukazuje se však, že zaměření pouze na jednotlivé faktory nevede k úspěchu, úspěšná prevence vyžaduje multifaktoriální, multidisciplinární přístup zaměstnanci, management, technici, poskytovatelé pracovnělékařských služeb, praktičtí lékaři apod.
Základní aspekty prevence Ergonomie analýza rizikových faktorů Posuzování zdravotní způsobilosti k práci vstupní, periodické a mimořádné prohlídky anamnéza, klinické vyšetření, doplňující vyšetření Výchova, trénink
Základní aspekty prevence Opatření technická a technologická, organizační, náhradní Ergonomie pracovního místa- minimalizace nepřijatelných pracovních poloh při práci Vybavení ergonomickými pomůckami Nácvik bezpečné manipulace s břemeny a správných stereotypů Střídání pracovních činností s rozdílným pracovním stereotypem (zapojováním různých svalových skupin HK) Bezpečnostní přestávky ( 5-10 minut po 2 hod.práce) Kompenzační cvičení během přestávek Nezavádět delší pracovní směny než 8mi hod. dostatečné odpočinkové časy pro regeneraci organismu Vhodně nastavené výkonové normy- prevence zatěžování HK v důsledku vysokého počtu pohybů rukou a předloktí
4.3. Lokální svalová zátěž končetin A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména prognosticky nepříznivé nemoci cév a nervů HK, závažné degenerativní a zánětlivé nemoci pohybového systému, uznané a trvající ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání z vibrací nebo z nadměrného a jednostranného přetěžování. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména abnormální EMG nález na horních končetinách, diabetes mellitus s farmakologickou terapií, chronické zánětlivé a degenerativní nemoci pohybového systému, závažnější poúrazové a pooperační stavy.
4.3. Lokální svalová zátěž končetin Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů Periodická prohlídka: základní vyšetření Výstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů Následné prohlídky: 0
Izokyanáty Používají se k výrobě polyuretanových plastů, nátěrových hmot Největší riziko je při rozstřikování aerosolu a při zahřívání Při termickém rozkladu polyuretanů a podobných izolačních hmot se uvolňují diizokyanáty, oxidy uhlíku a kyanovodík Diizokyanáty silně dráždí a alergizují I při nízkých koncentracích mohou vyvolávat astmatické záchvaty
Prevence Technická prevence hermetizace větrání, odsávání Používání OOPP, zejména k ochraně kůže Dodržování zásad osobní hygieny, zákaz jídla, pití a kouření při práci S ohledem na vysokou senzibilizační aktivitu je významný výběr zaměstnanců při vstupních lékařských prohlídkách Zásadní význam má správné zhodnocení alergické anamnézy
2.21 Izokyanáty A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména prokázaná přecitlivělost na některý z izokyanátů, prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, včetně alergických. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména chronické nemoci dýchacího systému, alergické kožní nemoci, závažné kardiální nemoci s levostrannou dekompenzací.
2.21Izokyanáty Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie Lhůty prohlídek: poprvé za ¼ roku po nástupu do rizika, dále 1x za 1 rok Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky Následné prohlídky: 0
Děkuji za pozornost