Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 20. března 2014 pod čj MSMT-9779/2014 Volební a jednací řád Akademického senátu Technické univerzity v Liberci. Změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Technické univerzity v Liberci byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle 36 odst. 2 a 5 zákona o vysokých školách dne 5. srpna 2016 pod čj. MSMT-24917/2016. I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VOLEBNÍHO A JEDNACÍHO ŘÁDU AKADEMICKÉHO SENÁTU TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI ze dne 5. srpna 2016 Čl. 1. Úvodní ustanovení (1) Akademickou obec Technické univerzity v Liberci (dále jen AO ) tvoří akademičtí pracovníci Technické univerzity v Liberci (dále jen TUL ) a studenti TUL ve všech typech studijních programů. (2) Akademický senát TUL (dále jen Senát ) se skládá ze dvou komor studentské komory tvořené zástupci studentů a komory akademických pracovníků tvořené zástupci akademických pracovníků. (3) Mandát senátora vzniká vyhlášením výsledků voleb hlavní volební komisí Senátu, senátor se mandátu ujímá prvním dnem funkčního období. (4) Funkční období Senátu je tříleté a začíná ustavující schůzí nově zvoleného Senátu. Tímto dnem také končí funkční období dosavadního Senátu, pokud neskončilo z jiných důvodů podle Čl. 2 odstavec (13). (5) Funkční období dodatečně nominovaných senátorů je omezeno funkčním obdobím celého Senátu podle Čl. 1 odstavec (4). (6) Volebními okrsky jsou fakulty TUL (dále jen fakulty ) a Ústav zdravotnických studií TUL (dále jen UZS ). Studenti doktorských studijních programů akreditovaných na úrovni TUL vykonávají svá práva a povinnosti dle tohoto řádu v rámci volebního okrsku fakulty, na které je pracovně zařazen jejich školitel. Čl. 2. Volby do Akademického senátu TUL (1) Volby do Senátu upravuje 8 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ). Termín voleb do každé komory Senátu vyhlašuje Senát usnesením na svém zasedání tři měsíce před uplynutím funkčního období. Současně s vyhlášením voleb Senát navrhne a schválí hlavní volební komisi, která spolupracuje na organizaci voleb ve volebních okrscích. Součástí vyhlášení voleb je i harmonogram voleb do Senátu (dále jen harmonogram ), který obsahuje zejména tyto informace:
a) Datum vyhlášení voleb Termín pro odevzdání návrhu složení okrskových komisí b) Termín podávání a zveřejnění kandidátek c) Termín pro uskutečnění voleb v okrscích d) Termín vyhlášení výsledků voleb v okrscích a předání výsledků hlavní volební komisi. (2) Volby do Senátu jsou organizovány po volebních okrscích, organizaci zajišťuje akademický senát příslušného okrsku spolu s okrskovou volební komisí, jejíž návrh složení zašle akademický senát okrsku s příslušným usnesením hlavní volební komisi Senátu v termínech podle harmonogramu. Volby na ÚZS organizuje Senát spolu s okrskovou volební komisí, kterou ustanoví ředitel ÚZS. (3) Volby do Senátu proběhnou v termínech dle harmonogramu, zpravidla však jeden měsíc před uplynutím funkčního období Senátu a musí být provedeny tak, aby i v případě jejich opakování z důvodů uvedených v odstavci (12) proběhly do konce funkčního období Senátu. (4) Kandidovat a podávat návrhy kandidátů do komory akademických pracovníků může každý akademický pracovník příslušného volebního okrsku; kandidovat a podávat návrhy kandidátů do komory studentů může každý student příslušného volebního okrsku. Návrhy se podávají písemně členům okrskových volebních komisí. Kandidáta nelze navrhnout bez jeho souhlasu, proto musí být návrh podepsán navrhovatelem i kandidátem. (5) Kandidátka musí být zveřejněna ve volebním okrsku v termínech podle harmonogramu, nejméně však jeden týden před počátkem voleb do senátu. (6) Volby do Senátu se uskutečňují samostatně v jednotlivých volebních okrscích. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Každý člen AO hlasuje osobně, není možné zastupování. (7) Členy komory akademických pracovníků volí akademičtí pracovníci příslušného volebního okrsku, členy komory studentů volí studenti příslušného volebního okrsku. (8) V každém volebním okrsku jsou voleni dva členové komory akademických pracovníků. O výsledku voleb ve volebním okrsku rozhoduje pořadí kandidátů určené podle počtu získaných hlasů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje los. Kandidáti na třetím a dalších místech se stávají náhradníky pro případ zániku mandátu některého ze zvolených zástupců komory akademických pracovníků okrsku podle odstavce (13) a to v pořadí podle výsledku voleb v příslušné části akademické obce volebního okrsku. (9) V každém volebním okrsku je volen jeden člen komory studentů. O výsledku voleb ve volebním okrsku rozhoduje pořadí kandidátů určené podle počtu získaných hlasů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje los. Kandidáti na druhém a dalších místech se stávají náhradníky pro případ zániku mandátu zvoleného zástupce okrsku podle odstavce (13) a to v pořadí podle výsledku voleb v příslušné části akademické obce volebního okrsku. (10) Výsledky voleb zjišťuje okrsková volební komise daného okrsku a zápis o výsledku voleb zašle hlavní volební komisi Senátu a současně akademickému senátu okrsku. Zápis obsahuje pořadí všech kandidátů včetně získaných hlasů. Hlavní volební komise po obdržení výsledků od všech okrskových volebních komisí vyhlásí celkové výsledky voleb. 2
(11) Proti průběhu a výsledkům voleb v daném okrsku může podat člen AO daného okrsku nejpozději do tří pracovních dnů od zveřejnění výsledků voleb stížnost hlavní volební komisi. Stížnost musí být podaná písemně a odůvodněna. Stížnost projedná a rozhodne o ní hlavní volební komise ve lhůtě do pěti pracovních dnů od obdržení stížnosti a písemně vyrozumí stěžovatele o výsledku projednání stížnosti. (12) V případě, že hlavní volební komise rozhodne, že došlo k tak závažnému pochybení, které mohlo mít vliv na výsledky voleb, nařídí opakování voleb v příslušném okrsku. Opakované volby musí proběhnout do konce funkčního období stávajícího Senátu (tj. mohou být přiměřeně kráceny lhůty). (13) Členství v Senátu před uplynutím funkčního období zaniká: a) zánikem členství v příslušné části akademické obce, za kterou byl člen zvolen, s výjimkou ustanovení odstavce (14); přerušení studia je ve smyslu zákona chápáno jako zánik členství v akademické obci, b) odstoupením, které odstupující člen písemně oznámil předsedovi Senátu, c) zvolením, nebo jmenováním do některé funkce neslučitelné s členstvím v Senátu, d) odvoláním ze Senátu, které bylo schváleno nadpoloviční většinou členů příslušné části akademické obce příslušného volebního okrsku. (14) Ustanovení odstavce (13) písm. a) se nepoužije v případě studenta, který řádně ukončí veškerá svá studia ve studijních programech uskutečňovaných součástí TUL, za kterou byl do Senátu zvolen a nejpozději v den, kdy ukončí poslední z nich, podá přihlášku k bezprostředně navazujícímu studiu v dalším studijním programu uskutečňovaném touto součástí TUL. Za takového předpokladu tato osoba pokračuje v původním funkčním období člena Senátu součásti TUL, za kterou byla zvolena; její členství v Senátu však skončí dnem, kdy a) měla stanoven termín zápisu do dalšího studijního programu uvedeného ve větě první, pokud do něj byla přijata, ale nezapsala se, b) marně uplynula lhůta pro podání žádosti o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu v dalším studijním programu uvedeném ve větě první, pokud bylo takové rozhodnutí vydáno, c) jí bylo doručeno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu v dalším studijním programu uvedeném ve větě první, pokud bylo rozhodnutí o nepřijetí ke studiu vydáno a uvedená osoba podala žádost o přezkoumání tohoto rozhodnutí, a to podle toho, která z výše uvedených skutečností nastane dříve. (15) Člen Senátu, kterému končí funkční období podle odstavce (13) je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit předsedovi Senátu. V takovém případě Senát povolá náhradníka v příslušném volebním okrsku v pořadí podle výsledku voleb daného okrsku k přijetí mandátu. (16) Náhradník může své povolání do Senátu písemně odmítnout, v takovém případě je povolán další náhradník v pořadí. Není-li v pořadí další náhradník, požádá Senát příslušný okrsek o vyhlášení doplňkové volby do příslušné komory Senátu. Doplňkové volby se nemusejí konat v případě, že místo bylo uvolněno v posledních šesti měsících funkčního období Senátu a jestli se na tom usnese akademický senát okrsku. Doplňkové 3
volby se přiměřeně řídí ustanoveními o volbách do Senátu a funkci hlavní volební komise zastává předsednictvo Senátu. (17) Je-li rozpuštěna některá z komor Senátu, vyhlásí dosavadní předseda Senátu do 14 dnů doplňkové volby do rozpuštěné komory. Doplňkové volby do komory Senátu probíhají přiměřeně podle tohoto článku. (18) Pokud jsou vyhlášeny nové volby do Senátu z důvodu nečinnosti podle 8 odst. 3 zákona, řídí se tyto volby ustanoveními tohoto řádu o volbách do Senátu přiměřeně. Čl. 3. Jednací řád Senátu (1) Ustavující schůzi Senátu svolá a organizuje rektor, nebo jím pověřený člen Senátu. Ten také toto zasedání Senátu zahájí a až do zvolení nového předsedy řídí. Od okamžiku zvolení předsedy řídí zasedání předseda, nebo jím pověřený člen Senátu. (2) Senát zvolí ze svých členů předsednictvo. Předsednictvo se skládá z předsedy a prvního a druhého místopředsedy. Předsedu volí obě komory společně, jednoho místopředsedu volí komora studentů z vlastních řad, dalšího volí komora akademických pracovníků z vlastních řad; první místopředseda Senátu je z jiné komory než předseda. (3) Úkolem předsednictva je připravovat zasedání Senátu. (4) Administrativní záležitosti Senátu vyřizuje tajemník, který je jmenován předsedou Senátu. (5) Tajemník zodpovídá zejména za: a) přípravu písemností a jejich distribuci, b) vyřizování korespondence, c) vyhotovení zápisu usnesení a jeho zveřejnění na stránkách Senátu, d) registrace námětů vzešlých z iniciativy zaměstnanců TUL, e) včasné zveřejnění termínu a programu nejbližšího zasedání Senátu. (6) Zasedání Senátu svolává předseda popřípadě jím pověřený místopředseda a) podle přijatého plánu činnosti minimálně jedenkrát za semestr, b) na návrh rektora, c) v naléhavých případech podle vlastního uvážení, d) na žádost alespoň čtvrtiny všech členů Senátu, e) na návrh akademického senátu fakulty. (7) Všechny potřebné podklady k projednání je třeba předložit Senátu alespoň pět pracovních dnů před zasedáním Senátu. Senát může výjimečně tuto lhůtu zkrátit nebo prominout. (8) Senát má právo vyžádat si odborné konzultace nebo vypracování odborných posudků, týkajících se projednávané problematiky, případně účast odborníků na jednání Senátu. 4
(9) Senát je usnášeníschopný, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny celkového počtu členů Senátu. (10) S výjimkou hlasování podle 9 odst. 1 písm. h) zákona má každá komora Senátu právo svým usnesením požádat, aby hlasování probíhalo po komorách; pro přijetí takového usnesení komory je nutná dvoutřetinová přítomnost všech členů příslušné komory a nadpoloviční souhlas přítomných členů komory. (11) Usnesení Senátu jsou schválena, pokud se pro ně vysloví nadpoloviční většina přítomných členů Senátu s výjimkou hlasování podle 9 odst. 3 zákona. Pokud se hlasuje po komorách, je usnesení schváleno, vysloví-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů každé komory. (12) Senát se usnáší tajným hlasováním podle 9 odst. 1 písm. h) zákona; v dalších otázkách lze hlasovat tajným hlasováním, pokud se na tom Senát usnese. (13) V naléhavých a odůvodněných případech při projednání návrhů může předseda požádat členy Senátu o hlasování elektronicky. Hlasovat elektronicky nelze o návrzích, které vyžadují tajné hlasování ve smyslu 9 odst. 3 zákona. Elektronické hlasování lze realizovat pomocí příslušné aplikace na portálu senat.tul.cz, nebo per-rollam (pomocí e-mailu). (14) Pro hlasování per-rollam platí tato pravidla: a) Členové Senátu musí použít pro hlasování pouze svou e-mailovou adresu s doménou tul.cz. b) Hlasování probíhá tak, že předseda nebo jím pověřený člen Senátu (dále jen vyhlašující ) zašle všem členům Senátu návrh usnesení spolu se všemi náležitostmi nezbytnými k objektivnímu rozhodnutí a se jmény skrutátorů. c) Lhůta pro odpověď musí činit nejméně tři pracovní dny od rozeslání posledního dokumentu potřebnému k hlasování. d) Jednotliví členové Senátu zašlou ve stanovené lhůtě vyhlašujícímu a dvěma předsedou určeným skrutátorům e-mailem jednoznačnou odpověď typu "souhlasím", "nesouhlasím" nebo "zdržuji se hlasování". Pokud odpověď nebude zaslána do stanovené lhůty, má se za to, že se hlasující zdržel hlasování. e) Skrutátoři zapíší výsledek hlasování do tabulky (s uvedením jmen hlasujících), který zašlou vyhlašujícímu, který zhotoví zápis o výsledku hlasování per-rollam. (15) Výsledek elektronického hlasování je vyhodnocen podle odstavce (11). Vyhlašující je povinen oznámit výsledek elektronického hlasování všem členům Senátu do tří pracovních dnů od data ukončení hlasování a tato informace bude zařazena i na program jednání nejbližšího zasedání Senátu. (16) O každém zasedání Senátu se pořizuje zápis (obsahuje termín zasedání, seznam přítomných členů, program zasedání, stručný popis průběhu jednání, jednotlivá usnesení a výsledky hlasování) a přehled přijatých usnesení. (17) Zápisy z jednání, další usnesení a jiné akty Senátu stvrzuje svým podpisem předseda Senátu, nebo jím pověřený místopředseda. (18) Senát má právo požádat kteréhokoliv zaměstnance TUL o účast na zasedání Senátu. 5
(19) Jednání Senátu jsou veřejně přístupná. Nečlenové Senátu mohou zasahovat do jednání Senátu jen, pokud jim bude uděleno slovo a senátor řídící zasedání má právo jejich projev ukončit; toto ustanovení se nevztahuje na osoby uvedené v 8 odst. (4) zákona. Čl. 4. Řešení sporných situací (1) Pokud jedna z komor Senátu při hlasování po komorách neschválila navržené usnesení Senátu, je zřízena dohodovací komise ve složení: předseda Senátu, tři zástupci studentské komory a tři zástupci komory akademických pracovníků. Jednání dohodovací komise jsou neveřejná; jednání se může zúčastnit rektor nebo jím pověřená osoba, případně další osoby, které si dohodovací komise na své jednání pozve. (2) Jednání dohodovací komise nesmí proběhnout ve stejném dni, ve kterém nebylo usnesení jednou komorou schváleno, musí však proběhnout nejdéle do pěti pracovních dnů. (3) Výsledek jednání předkládá dohodovací komise písemně členům Senátu; další jednání Senátu je svoláno v přiměřené lhůtě podle Čl. 3. (4) V případě, že schválení usnesení podléhá termínům stanoveným právními předpisy, popřípadě jinými pro TUL závaznými předpisy nebo rozhodnutími a v případě jejich neschválení hrozí TUL prokazatelné sankce a ani dohodovací řízení podle tohoto článku nevedlo ke schválení dokumentu, hlasuje o usnesení celý Senát jako celek. Čl. 5. Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu Technické univerzity v Liberci registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 19. dubna 1999 pod čj. 17 621/99-30, ve znění pozdějších změn. (2) Tento řád byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem Technické univerzity v Liberci dne 11. února 2014. (3) Tento řád nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Tento řád nabývá účinnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. *** Změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Technické univerzity v Liberci byly schváleny podle 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Technické univerzity v Liberci dne 17. května 2016. Změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Technické univerzity v Liberci nabývají platnosti podle 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 6
Změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Technické univerzity v Liberci nabývají účinnosti dnem platnosti. prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs, v. r. rektor 7