JEDINĚ COMMODORE AMIGA TOHLE VŠECHNO DOKÁŽE.

Slovo úvodem Vážení čtenáři, není to tak dávno, co jsme se rozhodli na našich stránkách uvádět i recenze her, byť to nebyl původní účel webu. Stejně tak si někdo z nás před nedávnou dobou všimnul, že se blížíme již k dvouleté existenci webu (zřejmě ten někdo z nás musel bejt naprosto zlitej, protože standardně jdou jakékoliv časové termíny mimo nás, což je patřičně vidět na periodě vydávání článků). A tak mě napadlo, že by se tyto dvě věci dali skloubit a nabídnout Vám (byť trochu s předstihem) nějaký ten dáreček. No a tady je. AmigaCFP číslo 1 l podzim 2007 Sice se nejedná o klasický tištěný časopis, ale kdo chce, může si ho printnout na své domácí tiskárně a tím pádem si číst recenze v pěkné grafické úpravě třeba i na záchodě. Zda se Vám to, jakonžto čtenářům, zamlouvá nám samozřejmě můžete dát vědět v diskuzi na webu. JEDINĚ COMMODORE AMIGA TOHLE VŠECHNO DOKÁŽE. Pokud tedy časopis uspěje, budeme ho i nadále vydávat, samozřejmě v trochu širší podobě. Toto startovní číslo má jen 16 stránek (včetně obálky), protože se jedná jen o pokus. Tím pádem se můžete vyvarovat reakcí v diskuzi na téma hm, je to dobrý, ale chtělo by to víc recenzí. Ale nyní se již můžete pustit do čtení. Příjemnou zábavu! Když poprvé spatříte Commodore Amiga, budete ohromeni, co všechno umí. Jakmile uvidíte všechny její možnosti, nebudete překvapeni, že se Amigy na světě prodalo přes milion kusů. To je proto, že Commodore Amiga je nejlépe vybavený počítač jak pro domácí, tak pro obchodní sféru. Udává směr také ve specializovaných oblastech, jako je Desktop Publishing, digitální efekty a hudba. Mluví, animuje, vzdělává. Je jedno jestli vám je devět nebo devadesát, jste student nebo učitel. Amiga má software, který vás uspokojí. Stejně jako tyto aplikace, přináší sebou i zábavu v podobě hi-tech videoher. Ale potenciál Commodore Amiga zde nekončí. Commodore Amiga nabízí tisíce softwarových řešení, stejně jako velký počet časopisů zabývajících se její problematikou. S Commodore Amiga 500 a 2000 budete opravdu omezeni pouze vlastní představivostí. Pro další informace kontaktujte neprodleně svého nejbližšího prodejce Commodore Amiga! Slovo úvodem / Obsah 1 Alien Breed 3D 2 Ishar II 4 Lemmings 5 Cannon Fodder 6 Goblins 3 8 Prince of Persia 9 Worms Directors Cut 10 Napsali o Amize... 12 Emzáci tu jsou, byli a budou. Zvlášť ti, co dodnes straší ve snech Ripleyovou. Pokud jste si při sledování Vetřelce říkali, že danou situaci byste milému alienovi vysvětlili lépe, máte nyní možnost! Alien Breed 3D je tu pro Vás. Vydejte se na strastiplou pouť s jedním gobliním pisálkem a jeho souputníky... A když už v tom budete, nakopejte zadek jednomu nepříjemnému kouzelníkovi, který si dělá zálusk na vaši mladou...eee, pardon - milou :-). Časopis AmigaCFP je volně šiřitelný pouze jako celek. Jakékoliv úpravy nebo kopírování pouze částí časopisu je zakázáno! Veškeré reklamy mají pouze ilustrativní charakter. Jakékoliv domáhání se nabízených výrobků není možné. Jakékoliv další redaktory samozřejmě uvítáme s otevřenou náručí. AmigaCFP číslo 1 strana 1

3d akce l Amiga 1200 l Team 17 l 1995 Alien Breed 3D - pobijte pár emzáků! Jsou všude... Mám pocit, že na mě čekají v každém koutku, v každém stínu - dokonce i mém vlastním... Všichni ostatní členové mé posádky jsou mrtví a já si občas říkám, jaké měli vlastně štěstí. Několikrát jsem už přemýšlel, když jsem se plazil ve vlastních zvratcích smísených s krví, že bych to raději ukončil taky...ukončil svůj beznadějný život... Nějaký hlas tam vzadu v hlavě mi to ale nechce dovolit... Nějakej všiváckej parchant z mého Já chce, abych šel dál... Nechal se dál kolébat falešnou nadějí na záchranu... Nadějí, která tvrdí, že hned za dalšími dveřmi tohohle zkurvenýho komplexu najdu loď, kterou můžu odletět... Odletět zpátky domů za ženou a dětmi... Příznám se hned na začátek, že v FPS hrách jsem velice vybíravý a jen tak něco mé vjemy nezaujme. Dokonce bych mohl být mnohými skalními fanoušky tohoto žánru považován za kacíře, protože mi nic neříkají ani takové perličky jako Heretic, Quake nebo Outlaws. Nicméně není to se mnou tak zlé, protože dodnes vzpomínám na probdělé noci u Duke Nukem 3D, Pistole - neefektivní, silnější emzáci Vás zlikvidují dřív, než vyplýtváte střelivo... Granátomet - roztomilá hračka, nicméně je nutné s ní mířit. Rádius výbuchu často neovlivní většinu nepřátel. S čím na emzáka, aneb přehled zbraní pro masového vraha Brokovnice - poměrně účinná zbraň a s trochou šikovnosti stačí na většinu emzáků vyjma hlavních bossů. Raketomet - rádius výbuchu opět není niktera závratný. Vhodný spíš na likvidaci hlavních bossů. Redneck Rampage, obou dílů Half LIfe a samozřejmě také Dooma. Ne nadarmo jsem si zmínku o Doomovi nechal až na konec. Alien Breed je totiž první komerční odpovědí na 3D akce na PC jejichž boom právě zavinil Doom (ježiš, já jsem hotovej básník... božínku :-) ). Odpovědí, která ve své době vyvolala velice protichůdné reakce hráčů... Konečně jsem se dostal do části komplexu s terminály. Na jedom z nich jsem našel zbytky vojáka, který v posledních vteřinách zmařeného života stihl napsat pouze Vymklo se nám to.... Zprávu nestihl ani odeslat. Něco mu rozervalo tělo, střeva vytekla na podlahu a jediné, co ho udrželo na židli, byl zbytek jeho páteře, který se zaklínil do opěradla. Pokusil jsem se navázat kontakt s někým mimo tuto planetu... Požádat o pomoc... Bohužel se mi ale nepovedlo navázat spojení ani s družicí na orbitu. Zřejmě se někdo postaral, aby odsud neunikla ani jediná informace. Jak, to bohužel nevím a nemám čas to zjišťovat. Už zase slyším jejich děsivý řev... Cítím jejich pach... Vnímám jejich chuť po mé krvi... Brokovnice - účinnost srovnatelná s brokovnicí, střely jsou ale velice pomalé. Na větší vzdálenost k ničemu. Zřejmě jsem na nějaké zbraně zapomněl. Na jednom nejmenovaném serveru píšou, že jich je 8, nicméně ani z textu, ani ze screenshotů nevyplývá, o jaké se vlastně jedná. Řekněme si je, že byste si měli dát pozor s raketometem, jak daleko stojíte od vyhlídnuté oběti. Abyste se s ní náhodou do pekel nesvezli i vy... Stejně jako u Duke Nukem 3D, i za AB3D stojí předcházející 2D akce, které sklidily zasloužený obdiv a převedení do 3D mělo na předchozí úspěch navázat. Zatímco u Duka se to povedlo, AB takové štěstí neměl. Za jednu z hlavních příčin byla považována především grafická část hry a design levelů. Ze všeho bylo na hony cítit, že autoři pod hlavičkou Team 17 chtěli dát najevo Hele, i Amiga to dokáže! a hlouběji už se nad svým počínáním nazamýšleli. A tak přestože se na nás z titulní obrazovky krásně zubí roztomilý alien, je to také ten poslední, kterého ve hře uvidíme. Místo uvěřitelných emzáků se už dočkáme jen ručně kreslených parodií, za které by se nemusel stydět ani Frantík Kamňáků, který se učí pracovat s DPaintem. Vlastně abych nekřivdil - červený démon se povedl, je kvalitně zpracován v nějakém 3D editoru a při jeho útoku opravdu máte pocit, že bojujete s dalším druhem aliena. Naopak vrcholem hnusu je robot (naštěstí se objeví jen jednou). Maximálně infantilní nevkus pak zastává jakýsi bahňák (nevím jak jinak to nazvat) s chapadýlky, který jen tak stojí na místě a produkuje poletující kuličky plivající oheň... Prošel jsem posledním podzemním patrem a úspěšně se probojoval až k teleportu, který mi pomohl na povrch planety. V dálce vidím trosky své lodi, ze které stále stoupá hustý dým. Cesta to byla dlouhá a náročná a rozhdoně vím, že ještě nekončí. Na druhé straně jsem zaznamenal zničené komunikační věže a opět minul dalšího mrtvého vojáka... Zvláštní je, že jsem doteď nenarazil na dalšího vetřelce. Bojím se, že to nevěstí nic dobrého. Možná mají i nějakou inteligenci, rozhodli se změnit taktiku a budou útočit ve skupinkách... Ostřílený znalec Dooma bude mít se hrou i další problém. V hlavě se vyrojí myšlenky Sakra, tohle jsem už někde viděl. A nebude se to týkat jen podobných druhů nepřátel a zbraní. Stačí i pár pohledů na textury a dojde vám, že tady někdo hrubě vykrádal. Engine byl podle mého názoru také vypuštěn poněkud s předstihem (přestože pamětníci si jistě vybaví neustálé odkládání vydání hry). Přecijen malé okénko s grafikou 2x2 pixelu by se i na holé A1200 dalo rozhýbat rychleji. Rozlišení 2x2 pixelu sebou přináší i další obtíže - často totiž nevíte, zda ten jeden čevený pixel v dálce je nepřítel, nebo jen klíč k otevření dveří a tak zbytečně plýtváte střelivo. Abych enginu ale zas tolik nekřivdil, přinesl samozřejmě novinky, které Doom předčily. Především to je nezávislá hloubka map, kdy jednotlivá podlaží jsou opravdu nad sebou, stejně tak jako průhlednou vodu (na té se autoři evidentně vyřádili). Nicméně v kritice bych rád pokračoval i nadále (někteří se už asi diví, co že mě tedy vedlo k napsání této recenze). Jako hlavní nedostatek kupodivu nevidím chybějící automapování (levely nejsou nikterak složité pro zapamatování), jako spíš systém ukládání hry. Dlouhé kódy, které obdržíte po každé dokončené úrovni jsou opravdu nechutné a neustálá kontrola, jestli jste si ten kód opravdu opsali správně jednoho dovádí postupem času k šílenství. Nemožnost uložit si nastavené klávesy také k nějakému komfortu nepřispívá. Nyní se podívejme na to, jak se to vlastně celé hraje. Na začátku jste stejně jako hlavní hrdina pouze vyjukaný pěšáček a s plivátkem (rozuměj něco, co se nehodí ani na zabíjení much) v ruce začnete objevovat krásy zdejší přítulné fauny. Postupem času samozřejmě nadete daleko lepší zbraně, kterým se už emzáci nebudou tak vysmívat. V celkem šestnácti levelech jich na Vás čeká 5 (víc jsem jich neobjevil) - počet nikterak závratný, zvlášť když připočteme fakt, že nakonec se jedinou vaší milenkou stane dvouhlavňová brokovnice. Budete ji hýčkat, mazlit se s ní a nervózně hledat další a další náboje. Jestli se chcete zeptat, proč jsem si neoblíbil třeba granátomet nebo raketomet, odpovím stručně a opět to bude nejspíš provázané s enginem. Tyto dvě zbraně jsou naprosto nepoužitelné pokud za a) cíl není dostatečně velký nebo za b) cíl se pohybuje nežádoucí rychlostí. Přestože by měli pomřít všichni nepřátelé v rádiusu výbuchu, není tomu tak a obvykle zničíte jen toho, který dostal přímý zásah raketou nebo granátem a to ještě ne ve všech případech. Rozvržení levelů se mě osobně velice líbí a víceúrovňové hrátky jsou příjemným spestřením (třeba likvidování velkého množství emzáků skrzeva malé okénko jež vede do o pár pater níže umístěné místnosti). Všechno je marné... Životní síla mě pomalu opouští... Mám promočený oblek ze zatopených katakomb, rány mi začínají hnisat a infekce se pomalu šíří celým mým tělem... Poslední použitelné léky jsem našel před šesti hodinami a další jsou zřejmě v nedohlednu. Své nepřátele vidím jen rozmazaně a připadám si jako v nějakém špatném snu... Stále slyším jejich řev...neutichá...spíš sílí... Nechci už žít...už dál opravdu nechci žít... Zatopené části komplexu jsou pak lahůdkou samou pro sebe. Pod vodou samozřejmě vydržíte jen omezenou dobu a když k tomu připočítám všudypřítomné nepřátele, budete rádi, když z celé akce vyváznete živí. Pod vodou se všechno krásně vlní (alkohol při hraní se nedoporučuje). Během hraní jsem nenarazil na žádnou významnější chybu. Hra nepadala, nikde jsem se nesmyslně nezasekl mezi stěnou dveřmi... Alien Breed 3D Hodnocení I přes všechna negativa, dávám vcelku obstojné výsledné hodnocení a to 80%. Cheaty Extra vybavení - napište prvních osm písmen jakéhokoliv kódu levelu a zbytek doplňte písmeny M. Například level 6: POKKNMPLGNNLPOF se změní na: POKKNMPLMMMMMMMM 3d akce l Amiga 1200 l Team 17 l 1995 strana 2 AmigaCFP číslo 1 AmigaCFP číslo 1 strana 3

dungeon l Amiga 500/1200 l Silmarils l 1993 Ishar II - Messengers of Doom Kdysi dávno, když ještě svět byl zahalen tajemstvím, po obloze se proháněli krvelační draci a temné síly vítězily nad Bohem, existovala bájná země Arborea rozléhající se na sedmi ostrovech. Byla intelektuální a kulturní oázou pro, jinak zkažené, celé okolí. Vzkvétala pod vládou mocného Zurbana sídlícího toho času na Isharu, který jí nedávno osvobodil ze spárů Morghotova služebníka Kroghena a zlé čarodejnice Morguly (že by nějaký příbuzenský vztah?). Vše by bylo krásně idilické a země by vzkvétala i nadále, kdyby zlé síly opět nezačaly splétat sítě plné úskoků, bouří a zkázy, což se dozvíme hned na začátku od alchymisty Jona, který Zurbana přijde varovat a doporučí mu, aby urychleně opustil Ishar, přeplul moře a pokusil se zemi zachránit, protože pouze on je ten vyvolený. Po tomto krátkém intru, které je sice strohé, ale za to vševystihující, se objevíte v kůži Zurbana kdesi v lukách východní Arborey. Tam postávají i tři milí pánové, kteří ovšem nejsou tak milí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pakliže se jim nevyhnete, dostanete na budku a hra končí. My jsem ovšem chytří a jak nám říkali rodiče, nebudeme se kamarádit s cizími pány, obejdeme je a vydáme se na i tak strastiplnou pouť, abysme mohli zachránit milovaný Ishar, Arboreu a s nimi i všechny zbytečné poddané, kteří stejně porád škemrají o práci a sociální dávky, jenže s tím už nic nenaděláme. S heslem sám za sebe a všichni za mě se můžeme tedy směle vydat do nejbližší vísky, kde si v hospodě můžeme najmout nějaké ty postradalné kamarády (elfy, barbary, trpaslíky...). Princip hry je jasný, jako u všech dungeonů. Zabít vše co se hýbe a ještě lepé, když se to nehýbe. V lepším případě po takové oběti zůstane pylík zlaťáčků a když ne, tak se Vám alespoň zvýší zkušenost, kterou budete v pozdějších fázích hry setsakra potřebovat. Také je dobré koukat pod nohy, protože kdo ví... Co kdyby se na zemi povalovalo něco, co se může někdy šiknout. V nejhorším případě můžete zabít i své kolegy, ale moc bych to nedoporučoval, protože v pozdějších fázích hry se se zelenáčema moc daleko nedostanete. Za nasbírané penízky si můžete koupit lepší zbraně, brnění, jídlo, případně si zajít do hospody na šlofíka a vyslechnutí pár klepů, které se určitě budou hodit pro dohrání hry. Během své pouti budete samozřejmě potřebovat pomoc i od jiných spoluobčanů, než od těch, které jste naverbovali. Ale jak se říká, zadarmo ani kuře nehrabe, takže vy uděláte něco pro ně, a oni potom pro Vás. Mezi takové úkoly patří i třeba šílenost se zabitím žabáka, který sežral požadované korále... Když se dostatečně vyřádíte na prvním ostrově a splníte pár poviností, tak hurá směle do města, které je plné obchůdků, útočných skřetů, vojáků a jiné havěti. Nás tam ovšem zajímá nejvíce knihovna, kde musíme získat mapu třetího ostrova, kde se už dostaneme do podzení a nastává ta pravá a nefalšovaná dungeoní vřava! Ale předtím doporučuji zaopatřit se ve městě nějakými těmi kouzly... Úhrnem vzato je hra po grafické, zvukové i hratelnostní stránce naprostou orgií pro milovníky dungeonů, ale myslím že i ostatní se u ní dosytosti vyřádí! Ishar II Hodnocení -smooth- Existuje pro všechny druhy Amig včetně AGA verze, dále pro PC a Atari ST. Největší obliby si získal právě u uživatelů Amigy díky své výborné atmosféře, kterou skvěle dokreslovala podmanivá hudba a zvuky. Posléze se dočkal i verze pro Macintosh. Zajímavostí je, že se dají save pozice mezi těmito verzemi libovolně přenášet. Nemohu jinak, než dát zasloužených 85%. Cheaty Umístěte kurzor do levého horního rohu a stiskněte zároveň: Ctrl+Alt+V - maximální žívoty Ctrl+Alt+A - posune čas o jednu hodinu Ctrl+Alt+S - zrychlí hru Ctrl+Alt+L - ukáže pozici Jak na ní pod UAE Ona nám mrška hra tak trochu zlobí a tak si pojďme pro neznalejší připomenou ještě, jak ji zprovoznit. Pro OCS verzi nastavte procesor na MC68000 a nezapomeňte zaškrtnout match A500 speed. RAM nastavte na 512kB Chip a 512kB Slow (bogo), Kickstart nejlépe 1.2 nebo 1.3. Chipset Full ECS. Pro AGA verzi nic speciálního nastavovat nemusíte. Stačí vybrat standardní A1200, vložit diskety a už se jede... už se odvařuje PC myš :-) Lemmings - Lumík kam se podíváš Kdysi, kdesi, v jedné malé zemičce, zvané Lumíkland, žili byli malí Lumíci. Jejich život byl slastný a bezstarostný. Celé léto si jen užívali (ano děti - i sexuálně), hamali a prostě prožívali klasickej Miami free time. Ale pak jednoho dne přišel podzim a ochladilo se. A s tím přišel i čas, kdy se malí Lumíkové přemisťují do teplých krajin, aby tam mohli pokračovat ve svém skotačení. Ovšem cesta je plná překážek a svízelí. Osamocený malý tvoreček, jakým Lumík bezesporu je, to samozřejmě bez cizí pomoci nemůže zvládnout. A tak bude, jak už asi tušíte, potřebovat vaši pomoc. Ti zbabělejší a méně mozkově nadaní z vás teď jistě od obrazovky utekli a krčí se někde v koutě své zemjanky. Ale ti statnější s IQ alespoň 120 doufám zůstali a budou se dál věnovat čtení této bezduché recenze. Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, kdy jsem ještě co by pubertální jedinec seděl před televizí, ke které byla připojena Amiga, vydali božští Psygnosis hru, která změnila životy miliónům lidí. Rok 1992 byl opravdu osudným spoustě, do té doby jakž takž spořádaným, pařanům. Objevila se totiž hra Lemmings. Všechny uchvátila nejen svou přirozenou sladkostí a roztomilostí, ale hlavně neuvěřitelnou hratelností, která u některých vyvrcholila pravým a nefalšovaným orgasmem (že jo ICE? :-) ). I já jsem tehdy prožíval své první mozkové křeče. Moje nervové centrum, do té doby nezvyklé na takový nápor, se párkrát zavařilo a já upadl to mírného komatu. Ale rychle mě z něj probralo Lumícké Ho-Hou, které mi oznamovalo, že právě začal další level. Popisovat zde Lemmingy by bylo přinejmenším rouháním se vůči velkému bohu paření Spectrusovi, protože by se mohlo stát, že bych nějakým příšerným omylem zapomněl na nějakou maličkost a vy byste mě pak ukamenovali, nebo v horším případě, obětovali v Krčském lesíku. Hra Lemmings by se dala nazvat klasickou logikárnou a v některých případech také logickým rychlíkem, který nemá na této planetě (ba co víc! v celém vesmíru!) obdoby! Ovládáte tlupu malých, relativně hloupých stvořeníček, které se hlava nehlava (spíš život neživot) ženou kamsi do hlubin věčné záhuby. Na vás je, abyste je všemi dostupnými prostředky dovedli zdárně do cíle a aby vám jim po cestě pochcípalo co nejmíň. Docílíte toho tak, že za pomoci osmi ikonek na spodku obrazovky budete přiřazovat Lumíkům různá povolání, kterých v tom lepším případě máte dostatek. V tom horším jich máte pouze omezené množství a ačkoliv by se na první pohled zdálo, že se daný level dá v pohodě zvládnout s jedním krumpáčníkem, na ten druhý zjistíte, že krumpáčníka nemáte ani jednoho, ale za to máte spoustu kamikadze Lumíků. A pak vám nezbývá nic jiného, než se doslova prozabíjet skrz level. K tomu si ještě připočtěte to, že spíš než na zachraňování Lumíků budete koukat na nádherné prostředí a obtížnost spolu s hratelností dosáhnou nebezpečných výšin. Nehledě na to, že všechno vaše snažení doprovází naprosto bombastická hudba. A zvuky? Ho-Hou si budete říkat spolu s Lumíkama na začátkou každého levelu a společně s nimi si také budete prozpěvovat Oh-No!, které tak nádherně zazní po nakliknutí jaderného hřibu. Prostě sladký, božský, úchvatný, neskutečný... Lemmings Hodnocení Lemmings si prošli přes spoustu platforem i konverzí ať už oficiálních nebo ne. Není na světě snad člověka (mimo pařanských vemen), který by tuto hru neznal. Jedná se o opravdovou legendu mezi logickými hříčkami. Nemůžu jinak, huba i něco jinýho by mi upadlo, kdybych nedal poctivých 95%. Co jste možná nevědli: Lemming (po našem lumík) je savec a patří do stejné rodiny, jako třeba krysa nebo myš. Stejně jako u myší i u nich dochází k populačním explozím, kdy se různé skupinky vydávají na dlouhé cesty za potravou (při populačních explozích nastává nefalšovaná anarchie, kdy drtivá většina skupinek nemá dominantního jedince a derou se všude hlava nehlava). Během těchto přesunů vznikla i legenda, na které staví právě hra Lemmings - lumíci hnáni prapodivným pudem páchají hromadné sebevraždy vrháním se z útesů do vody. To samozřejmě není pravda. Lumík se jako každé jiné zviřátko řídí svými instinkty a ty by mu nikdy nepřikázali vrhnout se do vody, aniž by umělo plavat. Tuto legendu navíc ještě přiživovalo samo studio Walta Disneye ve svém dokumentu White Wilderness. Později se zjistilo, že lumíci použití v dokumentu byli zakoupeny od dětí, v životě se s větším množstvím vody nesetkali a tvůrci je donutili běžet, skočit a utopit se (ano milí čtenáři - ti samí lidé, kteří nám hráli na tenkou strunu se Sněhurkou...). Ani autoři Lemmings nejsou žádní svatouškové, proto jim nevadilo tento mýtus přiživit. Mluvím tu o grupě DMA Desing, která hru vyvíjela a dnes z ní je... No hádejte... Rockstar North! Jedině na Amize se dala plnohodnotně hrát varianta hry pro dva hráče, díky možnosti připojit dvě myši. U jiných počítačů to byla klávesnice+myš... logická hříčka l Amiga 500, 512kB Ram l Psygnosis l 1991 strana 4 AmigaCFP číslo 1 AmigaCFP číslo 1 strana 5

zábavný masakr l Amiga 500, 1MB Ram l Sensible Software l 1994 Cannon Fodder - válka...je jiná děti... Už je to stašně dávno, co jsem šel ke svému oblíbenému pirátovi a půl hodiny na něm vymáhal hru s nepodstatným a nic neříkajícím názvem Cannon Fodder. Po menší předváděčce jsem byl ochoten jít z normálních 8Kč/disk na 25Kč/disk... Při mém odchodu si pirát mnul ruce a já ostatně taky, protože jsem to pak těm debilům ve škole prodal za 100Kč/disk. Ale vraťme se k mému příběhu. Po cestě domů jsem zmlátil pár nepohodlných vozíčkářů, kteří křičeli, že bez mé pomoci cosi nedokážou. V domněnce, že chtěj dolů, pod ty schody, jsem otlačil svoji podrážku na opěradla židlí a s neskrývaným zájmem sledoval, jak dopadne jejich cesta dolů. K mému uspokojení dopadla dost tvrdě a tak jsem pokračoval dál svou cestičkou. V tramvaji jsem okamžitě zaujal dominantní postavení a nebohé stařence o berlích nezbývalo nic jiného, než mě pustit sednout. Sice žbrblala něco o tom, že se při tak rychlý jízdě neudrží Vono ty nový rekruty učit, že do miny se klacíkem nešťouchá, to byl fakt někdy vopruz... na nohách, ale poté co jsem jí vyhodil berle ven z okna, tak se stejně jen válela po zemi a nohy vůbec nepoužívala a ani nevypadala, že by se jí nějak dařilo se na ně postavit, natož aby se na nich nemohla udržet. Při mém vystupování z tramvaje žbrblala něco o chuligánech a satanáších, ale poté, co má podrážka několikráte omylem (ch, ch...smooth) dopadla na její obličej, se sklidnila a už nevydala ani hlásku. Nejspíš proto, že při mém zákroku se jí vysypali zuby... Doma jsem vyhodil zfetovanýho Smootha vod televize a hbitě zapojil Amigu do zdířky zvané scart a po vsunutí kablíku od zdroje do zásuvky (to víte, že jsem jí předem řádně ozkoušel, zda-li je v ní proud... Smooth sebou divně škubal a tak jsem usoudil, že tam asi něco šťávy bude) Amiga naběhla a drze si šáhla pro disketu. Vrazil jsem disk s nápisem CF1 do drivu a čekal, co se bude dít. Vau! Vono to zpívá! Vono to zpívá! A digitalizovaný fotky... No euforie maximální! V intru se představí všichni, kdož mají tento produkt na svědomí. k tomu zní nádherná zpívaná hudba a z textu písně na vás dýchne ta pravá válečná atmosféra. Myškou jsem to vodklepl a koukal, co se bude dít dál. Parchant program si zažádal o druhou disketku. Tak jsem mu jí tam vrazil (tu disketu) a pokračoval v čekání. Na obrazovce se objevil kopeček z dálky začali přicházet rekruti. Pár jsem jich najal a šel do první bitvy. Byla krutá a nelítostná. Zvlášť pro soupeře... To byste koukali, jak nepřátelé kolem zmateně pobíhali, když přítelíčků z jejich jednotek ubývalo a já sbíral jednu hodnost za druhou. Tak jsem Skryté bonusy SD Missile Boosta SD Bulletproof Vest SD Rank Boosta SD Troopa Boosta SD Troopa Boosta v2 je všechny pobil a šel dál. Prodíral se džunglí, prahnul na poušti, pohrával si s malejma ovečkama v krásný anglicky laděný přírodě, mrznul na polárni kruhu, kde na mě zákeřní nepřátelé vylézali z nevkusných děr v ledu. Také jsem se dostal za hradby nepřátelských základen a likvidoval je jejich vlastními děly, což bylo více než zábavné. Lítal jsem s vrtulníkem, jezdil v tanku a džípu, no prostě jsem si válku užíval, jak jen to šlo. Všechno to vypadalo tak titěrně a roztomile, že jste šišlali i na nebohýho postřelenýho vojáka, který se v křečích válel v bahně. Mávali jste svým vojákům, kteří omylem spadli do bažiny nebo z vysokého útesu. No prostě paráda. Samozřejmě, nějaký ztráty jsem měl, vono ty nový rekruty učit, že do miny se klacíkem nešťouchá, to byl fakt někdy vopruz...tak jsem je na ní strčil sám, ať si vokusej, jaký to je se proletět. Pak jsme s důstojníkama sebrali jejich zbytky a poslali pěknej kondolenční dopis matkám, jakože ten jejich spratek zaklepal bačkorama 8. mise, část 3. - jděte do pravého dolního rohu obrazovky. Je skrytý za velkým keřem. 12. mise, část 4. - jakmile obsadíte helikoptéru, leťte opět do pravého horního rohu. Neprůstřelná vesta je schovaná v tlustém sněhulákovi. 16. mise, část 2. - nachází se v levém horním rohu obrazovky, není schován a vypadá klasicky, jako šarže generála (4 hvězdy). 20. mise, část 1. - uprostřed obrazovky je velké S, které zvýší hodnost vojáka, dokud neumře a dá neprůstřelnou vestu, missile a rank boosta ostatním. 22. mise, část 2. - je v dolním pravém rohu obrazovky a velice dobře střežen. v boji. To mi připomíná, že některý vopravdu jako umřeli v boji. Taková kulka do hlavy, nebo nabodnutí na dřevěnej kůl v džungli, to děti moje, vopravdu nerozchodíte. Co teprva takovej granát nebo zásah z raketometu. To jsem vobčas i já měl co dělat, abych si ty nohy pochytal. Ale zase jsme to těm šmejdům voplatili, když hezky chrápali ve svejch chajdách a my se připlížili, vodstranili hlídku a pár granátama jim popřáli dobrou noc po našem! Hra Cannon Fodder je klasickou strategickou hrou s prvky akce. S přiděleným počtem vojáků (tento počet se většinou pohybuje kolem 4 vojáků) musíte splnit určitou bojovou misi, která se odehrává v blížeji popsaných lokacích výše. Zpočátku máte k dispozici pouze samopal, postupem času se však na řadu dostanou i další zbraně (volíte si je u ikonky reprezentující vojáčka). Mise se obvykle točí okolo zlikvidování nepřátel, osvobození rukojmích a nebo ukradení určitých technologií. Píšu obvykle, protože ne vždy tomu tak je a občas dostanete za úkol splnit i některou speciální misi. Aby to nebylo tak těžké, můžete do mise vyrazit pouze s jedním vojákem a ostatní nechat postávat na místě - vojáci se pak o sebe postarají. Občas je rozdělení skupinky přímo nutné a ponechání vojáků na strategických místech přispěje k vyřešení úkolu. Hru si můžete samozřejmě ukládat, ale pouze mezi splněnými misemi, které můžou čítat třeba i osm kol. Co jste možná nevědli: Cannon fodder je neoficiální výraz pro postradatelný vojenský personál. Ten se nasazuje v případech, kdy je nutná početní převaha a ztráty nejsou postatné. Použití tohoto termínu se datuje až do 16. století a v podobném významu (akorát trochu jinak řečeno) ho použil i William Shakespeare ve hře Henry IV. Občas jsou takto označovány i bezvýznamné charaktery v scifi románech, ale to už bysme se přesunuli někam jinam a to, jak je patrno, nemá s touto hrou nic společného... V prvních recenzích byl Cannon Fodder velice často doplněn rčením Válka nikdy nebyla tak legrační, a toto rčení platí dodnes. I když musím se přiznat, že s trainerem je ta válka ještě poněkud legračnější... Autor veřejně prohlašuje, že nikdy nepo-máhal jakýmkoli způsobem vozíčkářům ze schodů, pouštěl staré babičky vždy sednout a nikdy, opakuji nikdy, neublížil žádné veverce! Dále by se chtěl omluvit Smoothovi, že ho označil za zfetovaného, když v té chvíli byl pouze na sračky vožralej. Dále by rád vyvrátil jakékoliv domněnky o své pirátské minulosti - nikdy neměl takto vysokou marži :-) Cannon Fodder Hodnocení Cannon Fodder je hra, kterou mohu vesele doporučit každému zvrácenému maniakovi a všem zeleným mozkům, kteří litují zrušení povinné vojenské služby 93%. Cheaty Ono se nedá říct, že to je zrovna cheat... Při ukládání hry se podepište jako JOOLSRIP, nebo JOOLS - hodnost vašeho prvního vojáka dosáhne nejvyššího možného stupně. Pro přeskočení levelu jděte na mapu, podržte Ctrl a druhou rukou naklepejte fodder (bez uvozovek), pak Enter. Napsání wellhard během hry by mělo způsobit, že na vás nepřátelé nebudou útočit, ale jen v US verzi hry. Můžete si zvolit i level, do kterého chcete přímo. Naklikněte Load a podržte asi na 5 vteřin obě myšítka. Obrazovka blikne a objeví se výběr levelů s Hardman obtížností. zábavný masakr l Amiga 500, 1MB Ram l Sensible Software l 1994 strana 6 AmigaCFP číslo 1 AmigaCFP číslo 1 strana 7

zábavná logická adventure l Amiga 500, 1MB Ram l Coktel Vision l 1993 Goblins 3 - další Gobliiiiiiins! Ahoj, jmenuji Blount (ne Blunt, neplést s tím homosexuálem) a jsem reportérem Goblin News. Aby bylo hned dopředu jasno, Goblin News není nějaký bulvární plátek, ale naprosto seriózní periodikum. Bohužel, nedávno se mi podařilo udělat několik bot (ne, že bych aspiroval na funkci ševce v místní továrně) a šéf mi nedal na vybranou jinak, než že přinesu pořádnou reportáž, jinak mě vyhodí na dlažbu. Osud tomu chtěl, že se mi na stole objevila horká novinka o dvou zajátých panovnících a já se rozhodl, že si své místo udržím stůj co stůj - udělám s nimi interview. Nahodil jsem svou létající loď Goblin ForceOne a vydal se na cestu. Bohužel posádka začala nějak stávkovat a já tu teď létám, naprosto bez možnosti let jakkoliv ovlivnit. A proto píšu tento dopis, vkládám ho do lahve a kdokoliv ho najdete, prosím pomožte mi! Tak...a teď jdu spát... Tak nějak by mohl začínat třetí Gobliní počin z dílny Coktel Vision, který navazuje na velice úspěšné předchozí díly představující vrchol zábavy mezi logickými adventurami. S Blountem se shledáváme na jeho lodi, kde se právě probudil a zjistil, že je na ní jaksi sám a co teď... No samozřejmě na pomoc musí přispěchat hráč a zapojit svou šedou kůru mozkovou. Brzo každému dojde, že jedinou možností bude loď opustit. Ale jak, když jsme několik stovek metrů nad povrchem a logicky se nechceme zabít (což o to, oni by se našli hráči, kteří Bloutna zabít chtěli, ale on jaksi nemá sebevražedné sklony). Během pátrání a zkoušení všemožných logických i nelogických řešení poprvé pochopíme, že autoři se naše mozkové buňky rozhodli vyrušovat z koncentrace velice vydařenými gagy, které nenechají snad nikoho chladným. Zároveň nám je hned naservírováno, že hra nebude žádné one-man-show a už k úspěšnému dokončení první logické hádanky (stále mluvím o opuštění lodi) budeme muset akceptovat to, že s jednou postavou si nevystačíme. Na scénu totiž přichází poněkud přidementnělý papoušek Chump (Chumpa Chups?), kterého posádka lodi používala jako atrakci pro krácení volných chvil ne zrovna vybíravým způsobem - a je to na něm poznat. Autoři tak tedy trochu upustili od nastoleného trendu využívání tří postaviček s různými vlastnostmi po dobu celé hry a uvolnili tak cestu své tvořivosti (člověk má během hry pocit, že autoři museli během vymýšlení některých hádanek ujíždět na dost silnym zboží) a hráčově nočním můrám. Jakmile se dostanete z lodi, příběh dostane úplně jiný, tentokrát romantičtější spád. Blount se nám totiž zamiluje, jenže než cokoliv stihne říct, jeho novou milou mu unese zlý čaroděj. A tak se kromě sepsání článku musí také postarat o nově nabytou lásku, na kterou si brousí zuby takový odporný zlý člověk, který by nemohl být vubec ničí nejvíc nejlepší kamarád...ech... jsem se nějak nechal unést. Aby Vám autoři přecijen nějak zpříjemnili sžívání se s novými postavičkami, přidali jim do vínku spoustu grimas a osobitých vtípků, které Vám budou trochu zpříjeňovat pocit frustrace z toho, že sotva jste objevili vlastnosti jedné, už musíte přemýšlet na druhou. Ale abych nebyl nefér, po většinu času se bez Blounta neobejdete i když občas to bude v jeho vlkogobliní podobě. Hra je přímo protkána logickými i naprosto nelogickými úkoly a přiznám se, že bez návodu bych jí asi nikdy nedohrál. Logické úkoly v začátku se občas jeví naprosto triviální, ale po čase přijdete na to, že ne vše je tak jednoduché, jak se zdá. Úchylnosti jako řezání sloupu zmrzlou rybou, mi můj mozek už opravdu nebral. Naštěstí každou nepovedenou i povedenou akci provází nějaký ten vtípek, což spolehlivě brání v tom, abyste rozmlátili minimálně klávesnici. Nicméně přes veškerou náročnost je hra velice chytlavá a občas se do ní zažerete natolik, že nějaký čas plynoucí kolem vás, vám bude úplně putna. A tak by to mělo u správné pařby být. Goblins 3 Hodnocení -raven- nemá skoro žádnou chybu, hudba přestože dobrá, za chvíli začne lézt na nervy a pravděpodobně ji honem rychle vypnete. Oceňuji především hratelnost, kterou se autorům podařilo udržet i přes značnou obtížnost. Celkově vzato slušných 82%. Prince of Persia - O princezně a... Pamatujete si? Ano? Ne?... Vážně ne? Vy si fakt nevzpomínáte? Princ... Unesená princezna... Persie... Velký hrad, kam tu princeznu unesli? Stále nic? Tak v tom případě tu nemáte co dělat a můžete si jít zase poslouchat Lunetiky nebo Shitnaski. Vám ostatním se jistě před chvílí rozjasnila mysl i úsměv na tváři, protože jste si dozajista vybavili dlouhé dny a noci, propocená křesla, oči podlité krví a několik zlámaných joysticků. Ano, mluvím přesně o té hře, která dala logickým arkádám nový smysl a žár! Mluvím o prvotině (no možná až zas o tak velké prvotině ne, byly tu mnohé i předtím, ale takhle vešla v povědomí hráčstva asi nejvíce), o krásné vlaštovce, o slastném cukříku, o hráčské extázi... Kdypak se asi udělá... Naposledy, když jsem ho viděl v tomhle stavu, tak...no nic... O Princovi z Persie! Ale začněme od začátku. Už je to drahně let a tak se pokusím rozvzpomenout, jak to vlastně všechno bylo. To kdysi dávno, žila byla jedna princezna a jeden princ, který jí ohromě miloval (asi budu zvracet...). Vídali se každý den, on pro ní udělal cokoliv a ona pro něj jakbysmet. No, ale jak už to tak bývá, takovýchto ideálních princezen bylo proklatě málo a zlých, ošklivých a bohatých obchodníků zase až příliš. A tak si jednoho dne ten nejošklivější... Určitě měl bradavici na zadku...ale nebudu Smootha rušit, začíná to být zajímavé...jen si vezmu čisté spoďarý, protože tyhle jsem si podělal někde u těch obchodníků......nejhorší a nejbohatší usmyslel, že milou princeznu chce. Ale ona, jak už tomu tak bývá, ho nechtěla. A tak jí unesl (hik!!)! To ovšem náš hrdinný princ nemohl nechat jen tak, že... A tak, se svým věrným mečem, bez kterého určitě nechodí ani spát, zosnoval záchranou misi. Všechno si krásně rozvrhnul, dal si vodní dýmku, zatančil obřadní tanec a vydal se vstříc nehostinému sídlu onoho únosce. Jakási dobrá duše mu po cestě nabonzovala, že se jeho milá skrývá až v tom nejvyšším podlaží v té nejvyšší věži. No a aby toho nebylo málo, za hodinu se mu milá princezna (samozřejmě proti své vůli) bude vdávat za toho ošklivého zloducha. Dal si proto trochu perníku pro rychlejší reakce a šupky dupky... Panebože, von se snad opravdu zbláznil... Každej přece ví, že si nedal perník, ale kvalitní hašiš!...už byl na místě. Ale to není všechno milé děti! Ono to totiž nebylo jen tak! Ono místo bylo velmi dobře střežené zloduchovými věrnými sluhy! A také tam bylo spousta pastí, do kterých kdyby náš hrdina spadnul, tak by to bylo velmi ošklivé! Všude by se válela jeho hrdinská střeva, z uší by mu vytékal hrdinský mozkomíšní mok, páteř by měl hrdinsky zpřelámanou na pět kousků, veškeré údy by měl zkroucené do divných tvarů - to jak by se ve smrtelných křečích svíjel na zemi - a hlavně, jeho hrdinský penis by již nikdy nebyl použitelný! A to přece, milé děti, nemůžete dopustit. Takže se chopte svých veselých páček a koukejte našeho hrdinu dovést až do zdárného konce! Ehm, Frantíku, já myslel jinou páčku! S touhle si hraj až večer doma... Firma Broderbund Software je známa především svými simulátory všeho druhu a dala by se pokládat za vůbec prvního, kvalitního průkopníka vektorových her. Jen si vzpomeňte třeba na takový Stunt Car Racer (nebo také jen Stunts). A ani zde není nouze o vektorovou grafiku, která ale v tomto případě není pojata prostorově, nýbrž všechno je 2D, viděné z boku. Z vektorů se skládají úlpně všechny postavičky a také některé dekorativní záležitosti na stěnách (pro lepší představu uveďme třeba Flash Back, který je koncipován úplně stejně). Takže jediné bitmapy, které najdete jsou ty, co tvoří prostředí spletitého bludiště. Hned na začátku hry se náš hrdina objeví neozbrojený a musí si meč najít (zřejmě jak utíkal, tak ho někde po cestě ztratil). K němu vedou hned dvě cesty. Jedna je regulérní a druhá je poněkud filištínská, ale za to o to rychlejší. Její popisování je zřejmě zbytečné, protože obě varianty zasvěcenci určitě dobře znají. A potom už se můžeme pustit do samotného prolézání bludiště, zabíjení strážců, překonávání pastí a bumbání různých, blížeji nespecifikovaných lektvarů, které buď pomohou a nebo uškodí. A vzhledem k tomu, že hrdina je asi dobrej alkáč, tak ani neprotestuje ještě dřív, než to vyžahne. Celkově je hra velmi zábavná, oplývá kvalitní grafikou a obstojnými zvuky. Hudby se dočkáme jen v úvodu a po zbytek hraní na nás bude dýchat ono depresivní ticho, přerušené jen občasnými výkřiky našich protivníků, kteří se při nich budou klátit k zemi s rozsekanými útrobami. Já ještě doplním, že hra se dá pokládat bez jakýkoliv pochybností za naprostou klasiku, což dokazuje množství platforem, na které postupem času vznikla. Nezůstala ušetřena jediná (snad kromě Maťa, na toho určitě není) včetně mobilů. A víte vy vůbec, že kdysi se dokonce pořádali turnaje o to, kdo tuhle hru dohraje nejdříve? A dokonce výhrou byla docela slušná peněžní částka? Prince of Persia Hodnocení Vraťte se s námi do pohádek a zabte pár padouhů! 86%. -smooth- pohádková arcade l Amiga 500, 512kB Ram l Broderbund Software l 1989 strana 8 AmigaCFP číslo 1 AmigaCFP číslo 1 strana 9

červí válka l Amiga 1200 l Team 17 l 1996 Worms Directors Cut - vyndej červa! Včera... Pozor! Co je? Ty vole, vidíš tu koroptev, jak tu lítá? Ne, já vidim dva růžový slony támhle. Jo ty myslíš ty s propletenejma chobotama? No jasně... To je žrádlo. Nejsou pěkný? No jo... A nejdou takhle po nás malinko?... Hele! Co? Smooth! Hmmm... Můžu mu šlápnout do xichtu, když se tu tak válí naznak? Vole neblbni. Si šel zaplavat, ho utopíš... Tady na sněhu? Vona ho dřív sežere támhleta žirafa... No jo... Před 36 hodinama... Zdar! Čest! Huj! Tak jo pánové, jste připraveni? Ano, má armáda má plnou výstroj a když pařanský bůh dá, tak bude i lepší! Jen se nechvástej! Na tebe i kdybych šel jen s bazookou, tak tě dostanu! Tak to chci vidět! Taky uvidíš ty somálská veverko! Ukaž červa a já ti to nandám! Pánové klid, nejdřív bysme měli vysvětlit čtenářům o co tu jaksi go. Tak fajn, červa vyndáš potom! Se bojíš viď srabe! Klid! Mno... Tak snad abych začal s vysvětlováním já. Čtenáři různých jiných herních plátků... Né more, jak jiných herních? No móre, těch na stánkách, né? Ní po kom déš? Ukaž toho svýho červa! Ti ho ustřelim sapíkem! Potom... Takže ti, kdož četli nějaký ten herní plátek, si jistě vzpomínají... To mě tak napadlo, že bych nějaké ty recenze mohl dát na web... Necháš mě domluvit? Tak dělej dylino. Si jistě vzpomínají...ty vole já nemůžu, když vidim Ravena, jak se rejpe v rypáku... Hledám doktora Holuba... No tak sorry no... Takže... Jistě si vzpomínají, jak se tu a tam objevují recenze pro dva. Což o to, on to nebyl ani jejich nápad, s tím příšel první Excalibur, ale jelikož tam -mj- dělal, tak ukradl přísně tajné materiály, jak se takové recenze dělají. No, ale my jdeme nyní dál. Tohle je totiž recenze pro tři! Jo a je to lepší, než grúpnsex! Kušuj!...a vybrali jsme si pro to hned hru, kde se to dá využít! Ano. Já jsem pro ní vřele poskytnul svojí milovanou Amigu, kterážto bude tuto mega-přabu hostovat. Fajn. So let s fun lovin criminals go! I ll smoke your shit out! Oh my god! I m so scared! Poory foolish Raven said some bullshits to me! We will see, guys! Chvilka chroustání z hardu a už tu máme hru. Ano, samozřejmě předtím jsme zadali kód z originálního manuálu, neboť tato hra legálně zakoupená, stejně jako veškerý software, který se tu kolem na disketách povaluje. To mě tak napadá, Misticu, když už si dal za ty originálky takovejch peněz, není ti líto je tu nechat válet jen tak v prachu? Proč je jednou za čas alespoň nepromáchneš v tom dřezu, aby se trochu blejskaly :-) Mlč! Už zase provokuješ? Ukaž červa! Ty první! Žůvičky, nějak se nám tu oteplilo! No nic... Než si budeme moct ukázat, kdo má namakanějšího červa, musíme si nejdřív založit týmy. Nebo nemusíme a můžeme si vybrat z těch, které už hra nabízí. Ale to potom není tak osobité. Hlavně Amiga verze diponuje jednou nevýhodou - týmy nejsou barevně odlišeny, takže je lepší mít červa pojmenované po svém, abyste náhodou nesejmuli svého. Jak na to koukám, Raven mezitím založil týmy s velmi originálními jmény... Že by to odráželo jeho inteligeční potenciál? Grrrrr... Co ti je po jménu. Jde mi o to, abych ty tvoje poznal! A mohl jim natrhnout prdel... Nebo co to vlastně maj... Inu, nyní přejdeme k výběru souboje. Tj. jestli chceme hrát ligu, přátelský turnaj... Ani nápad!...turnaj nebo si jen Wormíky natrénovat. My samozřejmě vybereme ligu a najdeme si svoje týmy, abysme je aktivovali pro hru. Pak už stačí jen kliknout na strart a je to. Vlastně ještě ne. Pak si vybereme krajinu, na které budeme dovádět. A teď už chlapi vyndejte červy a jdeme na to! Dámy a pánové! Tady Děvžen Eržoněvič, hlásím se Vám ze svého stanoviště přímo nad stany vojenských velitelů a vítám Vás u nejbrutálnějšího turnaje století! Proti sobě stojí tři týmy odvážných červovojáků pod velením těch nejlepších myšoidnoverbálněbojujících vojevůdců! Když se na ně tak podívám, svaly se jim napínají! Pot na čele vyvstává, ruce se klepou!... pánové! Vy masturbujete! Aha, tak ne. Tajně si nacvičují hmaty pro co nejrychlejší reakce a co nejpřesnější míření. Nyní již vidíme, jak se usazují před obrazovkou. Na řadě je kupodivu náš tajný favorit! Mistic se chápe myši a pozorně si prohlíží bojové pole. Shledává malou skupinku čítající tři červy nápadně blízko u sebe. Rychlé kliknutí pravým myšítkem, zacílení a už se na ně řítí tříštivý granát! Vybuchuje a střepiny zasahují nebohé jedince do všech částí těla, která může takový červ nabídnout! Tedy až na jednoho, který byl mohutným výbuchem vymrštěn do vody. Marně se mu snaží Raven dávat umělé dýchání. Smooth otírá oslintanou obrazovku. Řada je na něm. I on bedlivě pozoruje své okolí. Shledává jednoho z Misticových vojáků blízko sebe. Vybírá dynamit a už se blíží! Ale né... cestu mu zhatila mistrně ukrytá mina! Chvíli nadává, ale zjistiv, že trochu ublížila i Misticovu vojákovi, uklidňuje se. Na řadě je Raven. Řádně popuzen Misticovým útokem zaměřuje se přímo na něj! Bohužel jediného jeho vojáka nemá poblíž. Vědom si toho, že ještě není tak sběhlý, chápe se naváděné rakety. Ta sviští vzduchem a... Minula! To je neuvěřitelné dámy a pánové. Vybuchla o pár metrů výše, když se potkala s lopatou. No Mistic má opravdu z prdele kliku! Ba co víc! Z nebe padá lékárnička a přímo k jednomu z jeho vojáků. Ten ale bohužel nemá teď slovo. K tomu se dostává jiný, na druhé straně pole! Mistic je sice řádně rozmrzelý, ale to se nedá nic dělat. Nedaleko sebe má dalšího vojáka, ale svého. Volí strategii vzdálení se. Mistrně přeskakuje nastraženou minu. Červ ovšem vynaložil na skok více síly, než zřejmě mistr předpokládal a padá do propasti! Ta naštěstí nebyla tak hluboká, takže se mu nic nestalo. Opět si vybírá svůj oblíbený granát a háže ho po Smoothovi. Ten zasažen výbuchem, odpotácel se poněkud dál ze svého stanoviště. Jeho vůdce však vše napravuje, bere do ruky brokovnici, zaměřuje a... Tum dum! Čas na reklamu! Tatínku, copak to máš mezi nohama? Copak myslíš holčičko? No támhle to velké! Ale to se neříká takhle nahlas! A kdy to tam budu mít i já? No přece až maminka odjede do lázní... Víceúčelové pleny pro malé i velké! Už nemusíte v noci vstávat ke svému počůranému potomkovi nebo babičce! Plena je udrží jednoduše v suchu až do rána! Páni! Ta velikost! A jak je tvrdý! Chm, chm, chm, chm, polk! A jak je teď najednou měkký a vláčný! Nový Wrikley! Uchvátí každého! Nyní i s vápníkem pro Vaše zdravé zuby! Tududu dum. A po krátké přestávce vás opět vítám u našeho přímého přenosu. Už je to jen jeden na jednoho, tj. každý z našich vojevůdců má jen jednoho, více či méně poničeného, červa. Z nebe se nám snáší krabička s překvapením. Copak v ní asi je? První se k ní dostává Smooth! Panebože! To je šílená kráva! A Smooth jí okamžitě používá! Oba vojáci soupeřů doplatili na to, že byli až moc blízko u sebe a nyní se již svíjejí ve smrtelných křečích! Smooth vyhrává toto kolo. Jak to dopadne? Jak to celé nakonec zkončí. Bude druhé kolo rozhodující? Nebo dojde na třetí, či dokonce čtvrté, než některý ze soupeřů bude mít požadovaná dvě vítězství? To se nechme překvapit! Současnost... Po tomto okamžiku nadešlo soustředěné hraní, o kterém bohužel nemáme valných výsledků. Víme jen, že nás zachránil výpadek proudu. Byla trochu tma. V tom Mistic zařval na Smootha, ať ukáže červa. Ten to špatně pochopil a následným úderem do slabin byl poslán do věčných mdlob. Pravdou také je, že na záznamu toho bylo mnohem víc, ale kdo by se procházel hodinama žblebtů, výkřiků, narážek a jiných nepublikovatelných věcí. Dalo mi dost velkou práci z toho poskládat vůbec i tento obsah. Chvíli jsem přemýšlel, že jsem zakompunuju i trochu toho chrápání (Misticovo PCdlo nahrávalo celou dobu - už vím, na co se prasidlo hodí - jako diktafon :-) ), ale myslím, že pozorný a inteligentní čtenář by z toho moc neměl. Řekněme si tedy na závěr této naprosto nesmyslné recenze o čem tato hra vlastně je. O závislosti... Opravdu! Turnaje červíků jsou velmi oblíbené, což dokazuje to, že od svého vzniku v roce 1995 se už dočkali tolika pokračování, že Rambo by jim mohl jen slepš závidět. Poslední je už samozřejmě 3D, ale to spousta lidí zatracuje kvůli nepřehlednosti a nesmyslnému ovládání. Vraťme se ale k Directors Cut. To spoustě PCčkářů vůbec nic neříká, protože pro jejich chrastítko tenhle skvost nikdy nevyšel. Vlastně ano, ale jmenuje se Worms 2 a má oproti starým Wormíkům jen lepší grafiku a zvuky (teda lepší - ve vyšším rozlišení a jiná). Jinak je to stejné. Omezený PláCáčkář by sice řekl, že oproti Worms 1 je Worms 2 plná nových zbraní a vychytávek, ale to nikdy neviděl Worms DC. Stejně jako ve všech Wormech máte k dispozici čtyři týmy po čtyřech červech. Disponujete nějakou palebnou silou, kterou si můžete doplňovat o vychytávky padající z nebe. Občas je ve spadnuvších bedýnkách jen další řízená střela, jindy třeba banana bomb, ovčí airstraik (bééééééééééééééééé) nebo pomatená babička, která zřejmě místo medicínky vybumbala nitrák. Ty účinější zbraně mají samozřejmě omezený počet použití, ty horší si můžete používat donekonečna. Takže třeba když si hned na začátku vyplácáte řízené střely (co s nima furt má?), tak si pak můžete užít spoustu srandy ve strefování se bazookou do červa na druhé straně hrací plochy. Tu srandu myslím ironicky. A abych to závěrem celé shrnul. Worms DC disponuje výbornou grafikou, roztomiloučkými zvuky a skvělou brutalitou, která nenechá chladným žádného pařana! Worms DC Hodnocení -raven- -smooth- Worms Directors Cut je posledním počinem na Amize, kde se tito roztomilí červíci objevili. Pokud máte alespoň jednoho kamaráda, který si s Vámi k Amize sedne, určitě se nebudete nudit. V nejhorším si Worms můžete zahrát proti počítačovému soupeři. Každopádně je čas na verdikt: 91%. červí válka l Amiga 1200 l Team 17 l 1996 strana 10 AmigaCFP číslo 1 AmigaCFP číslo 1 strana 11

retro l Excalibur 29 Napsali o Amize Je tomu již 13 let, co vyšel v Excaliburu článek s názvem Sbohem, Commodore?. A já Vám nyní přináším jeho přepis i s drobným zamyšlením na konci. Je to již jisté, že nad naší vlastí, firmou Commodore, se rozvinula velká, ocelově termná mračna. Amiga se už dva měsíce nevyrábí, ceny akcií klesly přibližně na 1/5 a tak se správní rada 30. 4. tohoto roku rozhodla, že uskuteční transakci zvanou banscription, což ve své podstatě znamená rozprodat tzv. tržní fond firmy za účelem vyrovnání pohledávek věřitelů. Česky řečeno jedná se v podstatě o likvidaci firmy Commodore US. Amigisty, kteří se v tuto chvíli pomaličku rozebíhají k oknu, bych chtěl alespoň na chvilku pozastavit a vlít jim trošku světla do duše. V následujících řádkách bych se chtěl pokusit zrekapitulovat to, co nás, amigisty, může v budoucnu čekat. Začnu od těch nejhorších variant k těm lepším. Takže: začínáme... 1. Commodore rozprodá fondy několika desítkám drobných firem, nechá si copyrighty na základní čipy a software, čímž dokonale pohřbí Amigu. V tomto případě budeme následovat klan Atari ST, čili - bude se dále vyvíjet software a hardware (myslím tím turbokarty, programy, ne nové Amigy), budou dále vycházet Amiga časopisy, tak jak je tomu dodnes u ST. Amiga bude asi na stejné úrovni, jako je u nás např. Sharp MZ-800, bude doménou spíše menších firem nebo fanatiků - milovníků Amigy, kteří by ji nevyměnili ani za Crimsona od SGI. To, že se drtívá většina firem, které mají s Amigou co dělat, okamžitě položí nebo přesměruje na PC, ale pravda nebude, protože nesmíme zapomínat na jedno: Amig je ve světě hodně (asi 5mil.), čili vývoj pro tuto platformu není zas tak ztrátový byznys, jak by se na první pohled zdálo. I když bude v povědomí všech, že už se žádné firemní podpory (mimochodem i v dobách rozmachu Amig mizerné) ani nových modelů nedočkáme, aktivita v této oblasti přecejen několik let ještě potrvá. (Nechtěl bych být v kůži programátora, který přechází z Amigy na PC.) 2. Některá větší firma sice Commodora koupí, ale nebude Amigy vyrábět, použije jen některé části technologie (hlavně grafiku) pro své vlastní záměry, např. pro nějakou novou konzoli. Myslím, že toto je ještě horší, než varianta 1, neboť zjistit, že nějaká tuctová konzole má v sobě třeba Blitter z Amigy, mě prostě děsí. 3. Firmy, které se výrobou produktů na Amigu zabývají (např. Newtek, GVP, Scala), vytvoří sdružení, které bude financovat výrobu stávajících typů Amig do té doby, než buď Commodore vstane z mrtvých, nebo tato výroba přestane být rentabilní. Je faktem, že některá jednání z iniciativy firmy Newtek už proběhla. Na druhou stranu třeba poznamenat, že v likvidaci je jen Americká část firmy Commodore a tak likvidace evropským filiálkám nehrozí také proto, že jediný trh, který jakž takž kryl ztráty, byla v posledních třech letech právě Evropa, čili určitá kontinuita zde bude, ale novou Amigu už asi neuvidíme. 4. Commodora koupí firma, která bude mít na další produkci Amig a také vývoji nových modelů zájem. Zatím nejčastěji padají jména jako Philips, Samsung, Sony. Rovněž tak někteří členové nynějšího managementu prohlašují, že jsou v popředí zájmu jedné Asijské společnosti velkého jména, která uvedenou akci zamýšlí. Proč vyčkala až na kolaps zdůvodňují tím, že chtěla koupit firmu sakumprásk a ne jenom pomoci nějakou finanční injekcí. Zde totiž vychází na povrch další a pro nás nejzávažnější fakt: Proč firma, která vyráběla nejlepší domácí počítače na světě, skončila tak, jak skončila? Pravděpodobně je to vinou špatné marketingové koncepce, ať už v době, kdy byla Amiga několik kilometrů před PC nebo dnes, kdy se pořád vyráběly staré typy, i když už se dávno měly vyrábět jen A1200 a A4000, atd. atd. Těď už je ale stejně všechno jedno a nezbývá než doufat a modlit se k Agnusovi, Denise, Paule, Garrymu, Alici, Cooperu a ostatním bohům, ať nenechají padnout naši lásku, naši přítelkyni, AMIGU... 5. ad. 4, navíc bude nová Amiga předvedena do konce tohoto roku. Jak už jsem řekl, hlavní příčina krachu byla ve vedení, ne v Amize. Stačí jen to známé heslo lidí, co dělali OS Amigy: We make Amiga, they fuck it. Také vývoj nových AAA čipů byl už ve stádiu praktických zkoušek. Do nové Amigy se počítalo s vyměnitelnou procesorovou deskou jako u A4000, buď s nějakým RISCem nebo s 68060 a grafikou na úrovni Silicona (a DSP zvukem snad už konečně na 16 bitech). Závěrem: Tento článek není žádná recese, Commodore j e skutečně v likvidaci (zprávy o tom byly v novinách i na CNN, kde by si to rozhodně nevymýšleli). Budoucnost Amigy je skutečně ve hvězdách, kusé zprávy, které jsem na Internetu zachytil jsem se pokusil shrnout do tohoto článku, abych vnesl trochu jasna do zmatku, který kolem Amigy v současné době probíhá. Jednou vejde do dějin, že počítač, kterému na provozování preemptivního multitaskingu stačí 500kB RAM (zatímco jiným na to nestačí ani 8 mega s CDčkem, hahah) a také skutečně funguje (zatímco jiným - hahaha) potkal zrovna takový osud (zatímco jiným -...no comment). PS. Jedna dobrá rada pro majitele PC nakonec: majitelé PC, zdvojnásobte svoji diskovou kapacitu... Vymažte Windows!!! Wotan toto v roce 1994 napsal jako takovou osobní sondáž do budoucnosti (samozřejmě za pomoci dostupných domněnek) a člověku nezbývá, než konstatovat, že snad v každém bodě se v něčem trefil. Asi nejlbíže byl u bodu 4, až na to že vlastníkem se nakonec stal Escom, který se jen na oko tvářil, že chce vyrábět a vyvíjet nové Amigy. Sled následujících událostí se snad ve zbývajících bodech této, dnes již retrospektivy, inspiroval, bo podobnost nemůže být v tomto případě náhodná... a nebo snad ano? Doufám, že jste jako já při čtení tohoto článku zamáčkli slzu, zavzpomínali na strastiplné časy a zapálili svíčku na domácím oltáříku. Někdy si říkám, zda je správné neustále doufat, že Amigu někdo vzkřísí a neměli bysme ji spíš už jednou pro vždy důstojně pohřbít. Doposud veškeré snahy vycházely v niveč. strana 12 AmigaCFP číslo 1

Už příště!...a ještě mnohem víc!