Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná - Ráj 8. a 9. ročník Rozšířená Dějepis Holocaust, vyhlazovací tábory, Osvětim Petra Olbřimková - Dějepis
Obsah: ZLOČINY PROTI LIDSKOSTI HOLOCAUST, KONCENTRAČNÍ TÁBORY... 3 1 NĚMECKO HITLER, NACISMUS... 3 2 VYVRAŽĎOVÁNÍ ŽIDŮ NACISTY HOLOCAUST, ŠOA... 3 3 KONCENTRAČNÍ, VYHLAZOVACÍ TÁBORY... 5 2
Zločiny proti lidskosti holocaust, koncentrační tábory V této kapitole se dozvíte: o holocaustu; o koncentračních táborech; Budete schopni: pochopit hrůzy druhé světové války; Klíčová slova této kapitoly: Holocaust, genocida, koncentrační a vyhlazovací tábor, Osvětim Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2,5 h 1 Německo Hitler, nacismus Nacismus spojuje fašistické pojetí státu a rasistickou představu o nadřazenosti árijské rasy (árijec=příslušník vyšší rasy, Árijská rasa označuje antropologický a filozofický směr pocházející z 19. století. Stoupenci tohoto směru věřili v existenci nadřazené rasy, mající jak zvláštní atributy (fyzickou krásu, blond vlasy, modré oči atd.), tak i lepší schopnosti v myšlení, kreativitě, tzv. skupinu nadlidí), u Němců představa, že jsou něco víc hojila sebevědomí pošramocené poválečným vývojem. Slovany, židy aj. nazývali méněcennými rasami. Nacistický program zformuloval Adolf Hitler v díle Mein Kampf (Můj boj) už v polovině 20.let. 2 Vyvražďování Židů nacisty holocaust, ŠOA Situace do roku 1941 Postavení Židů bylo v Německu čím dál horší, diskriminace a perzekuce (pronásledování) Židů byly zahájeny v dubnu 1933 vypuzením židovských úředníků ze státní správy. V září 1935 schválil říšský sněm tzv. norimberské rasové zákony namířené proti židům. Norimberskými zákony v roce 1935 byli zbaveni občanství a jakékoli ochrany státu, mohli být beztrestně i napadáni, 9. listopadu 1938 zinscenovali nacisté křišťálovou noc pogrom, během něhož shořelo v Německu značné množství synagog, byli vylučováni ze společenského života, vystaveni perzekucím, zákazy vykonávat různá povolání, navštěvovat divadla, kina, restaurace, parky, dětská hřiště, jezdit tramvají, vlastnit rozhlasové přijímače, gramofony, vzdělávat se, museli odevzdat i domácí mazlíčky (psy, kočky,...) atd., nakupovat a chodit na poštu museli jen v určité hodiny atd. Židům byl zabavován majetek a předáván árijcům tzv. arizace, časem se museli označovat žlutou 3
hvězdou s nápisem Jude přišitou na oblečení. Za války měli nižší příděli potravin, některé nesměli nakupovat vůbec. Všechna tato opatření platila jak v Německu, tak na veškerém území, které okupovalo. Davidova hvězda, kterou museli nosit Židé za druhé světové války viditelně našitou na svém oblečení Situace v roce 1941 tzv. Konečné řešení židovské otázky Na jaře Hitler oznámil plán na likvidaci Židů v Evropě vyvraždění, tzv. konečné řešení židovské otázky a bylo plánováno, že mu padne za oběť cca 11 milionů lidí z celé Evropy. Hlavními plánovači byli: Adolf Eichmann [ajchman] a Reinhard Heydrich [hajdrich]. A. Eichmann R. Heydrich K tomu byly zřízeny speciální tábory tzv. vyhlazovací koncentrační tábory k rychlému a levnému vraždění co nejvíce lidí najednou např. Osvětim (Polsko, poblíž Krakova) Pozor: Transporty do táborů přijížděly z celé Evropy Německo, Rakousko, protektorát, Francie, Maďarsko, Slovensko... Vyhlazování Židů odmítly Itálie a Bulharsko (spojenci Německa) a Řecko, které nacisté obsadili Dánům se podařilo těsně před obsazením zachránit mnoho svých Židů přepravou do neutrálního Švédska Také mnoho jedinců z různých zemí se podílelo na záchraně Židů: Sir Nicholas George Winton - britský makléř a humanitární pracovník, 669 dětí z Československa Oskar Schindler - byl kontroverzní německý obchodník, známý tím, že zachránil 1 200 Židů před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře. 4
... Irena Sendlerowa - polská sociální pracovnice a učitelka, jedna z vůdčích osobností polského protinacistického odboje - záchrana asi 2500 židovských dětí, z nichž řadu osobně vyvedla z Varšavského ghetta Ángel Sanz-Briz, nebo Anděl z Budapeště - byl španělský diplomat, který zachránil v Budapešti 5 200 Židů před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře Zahynulo asi šest milionů Židů, také vyvražďovali Romy (asi 300000 500000), obětí mohlo být víc, nacisté měli dále v plánu vyhladit Slovany, konec války tomu zabránil Genocida = zločin vyhlazování národa nebo příslušníků určitých etnických či náboženských skupin Holocaust, holokaust, ŠOA = slovo holokaust pochází z řečtiny a znamená zápalnou oběť tedy oběť, která je celá spálena (poprvé použil pro nacistický plán toto označení britský poslanec Horní sněmovny S.Elejchom 1943), Židé používají pro vyvražďování slovo šoa úplné zničení. 3 Koncentrační, vyhlazovací tábory Koncentrační tábory pracovní konc. tábory vznikaly v Německu už před válkou, sloužily k izolaci politických odpůrců režimu, osob pro režim nepřijatelných (i jiné země využívaly podobný systém Rusko, používaly je i Britové během búrské války 1899-1902) Podmínky a život v něm. konc. táborech: Člověk dostal číslo a musel se jim hlásit ztráta identity Ostříhání vlasů, oholení vousů ztráta původní podoby Odevzdání civilních šatů vězeňská uniforma Ztráta veškerých práv vydání napospas dozorcům (jejich brutalitě, za kterou dozorci nebyli trestáni, ale naopak, zabití vězně nebylo trestné) Tresty za maličkost málo zdvořile pozdravil, promluvil při apelu=nástupu, snědl něco, co našel v odpadcích Nedostatečná strava, práce 12 a více hodin (levné pracovní síly využívala řada německých podníků, vězni pracovali i na stavbách silnic, řeleznic, atd.) V některých táborech se vězni využívali k pseudovědeckým pokusům Nástupy=tzv. apely ráno před prací či večer po návratu, často museli vězni stát venku za každého počasí před baráky dokud je dozorci nespočítali, leckdy to však byla jen forma týrání (mráz, ostré slunce, stáli bez hnutí) Vzhledem k těmto podmínkám často sloužily tyto tábory k fyzické likvidaci vězňů 5
Vyhlazovací koncentrační tábory speciální tábory, které sloužily k levné a rychlé likvidaci lidí, největší a nejhorší byl tábor v Osvětimi Cesta do nich už byla často tragická lidé určení do transportu směli mít zavazadlo o hmotnosti 20-50kg, vše ostatní odevzdali úřadům (veškerý majetek), dostavili se na nádraží, kde byli namačkáni do dobytčích vagonů, cesta bez jídla a pití trvala mnoho dní Po příjezdu proběhla tzv. selekce roztřídění na ty, kteří budou zavražděni hned (většinou malé děti, staří lidé, nemocní, invalidé, těhotné ženy) a na ty, kteří ještě budou využiti k práci, někdy byl zabit celý transport bez selekce Aby nevznikla panika, bylo lidem namluveno, že se jdou sprchovat, museli se svléknout, vešli do sprchy, ale nebyla to skutečná sprcha, ale plynová komora (cyklon B), mrtvá těla pak byla spálena v krematoriu. Vše, co si přivezli, bylo roztříděno a využito, včetně zlatých zubů Nacisté k vyhlazování přistupovali jakoby zpracovávali materiál = továrna na smrt se říkalo Osvětimi Auschwitz-Birkenau (Konzentrationslager Auschwitz, celým názvem Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau, v Česku známý také jako Osvětim- Březinka) byl největším německým nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem založeným během druhé světové války v Němci okupovaném Polsku. Svůj název získal podle německého názvu nedalekého polského města Osvětim (polsky: Oświęcim, německy: Auschwitz) a vesnice Březinka (polsky: Brzezinka, německy: Birkenau), která leží přibližně šedesát kilometrů západně od Krakova. Po německé invazi do Polska v září 1939 byly obě vesnice anektovány Třetí říší a v rámci germanizace místních názvů následně přejmenovány. Velitel tábora, Rudolf Höss (či Rudolf Höß), při Norimberských procesech uvedl, že v Auschwitzu zemřely více než tři miliony lidí. Podle Státního muzea Auschwitz-Birkenau však v tomto táboře zahynulo 1,1 milionu lidí, z nichž přibližně 90 % byli Židé prakticky ze všech evropských států. Většina obětí byla zavražděna v plynových komorách areálu Auschwitz II plynem Cyklon B; smrt ostatních byla způsobena systematickým hladověním, nucenými pracemi, absencí zdravotní péče, individuálními popravami a lékařskými experimenty. V roce 1947 založilo Polsko k uctění památky obětí muzeum na místě prvních dvou táborů. Do roku 1994 prošlo branou s nápisem Arbeit macht frei ( Práce osvobozuje ) na 22 milionů návštěvníků (každoročně přibližně 700 tisíc). Dne 27. ledna se každoročně během Mezinárodního dne památky obětí holocaustu připomíná osvobození Auschwitzu sovětskými jednotkami ze stejného dne roku 1945. Foto z koncentračního tábora Osvětim 6
Označení vězňů v koncentračních táborů Plechovka Cyklonu B Cyklon B (německy Zyklon B) je obchodní název insekticidu německé firmy IG Farben. Je to granulovaná křemelina nasycená kyanovodíkem, ze které se po otevření obalu začal uvolňovat plynný kyanovodík (HCN) účinky jeho uvolňování jsou proporcionální jeho jemnosti a míry kontaktu se vzduchem. Jeho původní zamýšlené použití spočívalo v dezinfekci a dezinsekci. Letecký snímek pořízený RAF 1944 7
Shrnutí kapitoly Mapa táborů Vyvražďování Židů - Holocaust, holokaust, ŠOA = slovo holokaust pochází z řečtiny a znamená zápalnou oběť tedy oběť, která je celá spálena (poprvé použil pro nacistický plán toto označení britský poslanec Horní sněmovny S.Elejchom 1943), Židé používají pro vyvražďování slovo šoa úplné zničení. Koncentrační tábory pracovní konc. tábory vznikaly v Německu už před válkou, sloužily k izolaci politických odpůrců režimu, osob pro režim nepřijatelných Vyhlazovací koncentrační tábory speciální tábory, které sloužily k levné a rychlé likvidaci lidí, největší a nejhorší byl tábor v Osvětimi Použité materiály: http://cs.wikipedia.org Učebnice Dějepis 9 - SPN - ISBN 978-80-7235-428-3 Konec kapitoly 8