1
Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Studnické louky 4 Prstnatce 22 Jaro začíná 6 Suchopýr 24 Šafrán 7 Hadí mordy 25 Statný devětsil 8 Pcháče 26 Sasanky 10 Barevný červen 28 Blatouchy 11 Kakosty 30 Čas petrklíčů 12 Břehový porost 31 Záplava řeřišnic 14 Léto začíná 32 Lomikameny 16 Ocúny na závěr 34 Kozlíky 18 Zvířena 35 Malebný rozkvět 20 Květena 43 Foto na tutulní straně obálky Prstnatec májový Foto na zadní straně obálky Jarmanka větší Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Český svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Listopad 2011 2
3
Studnické louky Přírodní rezervace Studnické louky v kat. území Studnice s výměrou 3,66 ha a ochranným pásmem po celém obvodu území v šířce 50 metrů chrání komplex vlhkých ovsíkových až pcháčových luk na dně potoční nivy. Leží v nadmořské výšce 526-532 m n.m. při okraji lesního komplexu s převahou smrkových monokultur a je tvořena pomístně více podmáčenými loukami se souvislým břehovým porostem podél potoka s přírodě blízkým charakterem koryta. 4
V území je v posledních letech prováděno pravidelné kosení s odstraňováním biomasy. V minulosti byly louky také koseny a zřejmě i vypásány. 5
6 Jaro začíná Jarní rozkvět začíná na Studnických loukách v první polovině dubna. Hned od začátku je rozkvět nemálo dynamický a jako první se do plného rozkvětu dostávají bohaté porosty mokrýše střídavolistého (Chrysosplenium alternifolium) rostoucí na podmáčených holých plochách.
Šafrán Zajímavostí zdejších podmáčených luk je výskyt šafránu. Kvetoucí rostliny se ojediněle objevují v první polovině dubna a je otázkou jakého jsou zdejší rostliny původu. 7
Statný devětsil Také statný devětsil lékařský (Petasites hybridus) oznamuje jako jeden z prvních příchod nového jara. Najdeme je na podobných místech jako mokrýše nebo přímo v potoce. 8
9
Orsej jarní Sasanka hajní Sasanky Rychle od začátku dubna přibývá kvetoucích rostlin sasanky hajní (Anemone nemorosa), které nakonec v polovině měsíce vytváří mnohde bohaté porosty. Až později se objevují pomístní porosty orseje jarního (Ficaria verna) nebo podél lesních okrajů šťavele kyselého (Oxalis acetosella). Šťavel kyselý 10
Blatouchy V druhé polovině dubna vrcholí v některých nejzamořenějších místech luk rozkvět blatouchu bahenního (Caltha palustris). 11
Čas petrklíčů Charakter velkým plochám zdejších luk dodávají v druhé polovině dubna bohatě kvetoucí pvosenky vyšší (Primula elatior). 12
13
Záplava řeřišnic Během první poloviny května rychle rozkvétají bohaté porosty řeřišnice hořké (Cardamine amara) dodávající mnoha místům specifický charakter. Jen roztroušeně v ostatních porostech můžeme ve stejnou dobu objevit rozkvetlé jedince řeřišnice luční (Cardamine pratensis), které mají nápadně žluté prašníky (předchozí druh je má naopak fialové). Řeřišnice luční 14
Bohaté porosty řeřišnice hořké 15
Lomikameny Společně s řeřišnicemi bývají v plném květu lomikameny zrnaté (Saxifraga granulata). Nejvíce rostlin objevíme v relativně sušších partiích louky hned za vodárnou. 16
Roztroušeně kvetou v loukách i velkokvěté pryskyřníky zlatožluté (Ranunculus auricomus) nebo pomněnky bahenní (Myosotis palustris). 17
Kozlíky Kolem poloviny května vrcholí v některých nejzamokřenějších partích luk rozkvět kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica). Zvláště nápadně červená jsou poupata rostlin před vlastním rozkvětem. 18
19
Kohoutek luční Malebný rozkvět K působivému rozkvětu zdejších luk dochází každoročně během druhé poloviny května. Charakteristické jsou především porosty růžově kvetoucího kohoutku lučního (Lychnis flos-cuculi) a drobných sytě žlutě kvetoucích pryskyřníků: pryskyřníku prudkého (Ranunculus acris) a pryskyřníku plazivého (Ranunculus repens). 20
21
Prstnatce Zpravidla během poslední květnové dekády dosahuje maxima rozkvět početné populace mokřadní orchideje - prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) s charakteristicky fialově skvrnitými listy. Rostou jich tu stovky a stovky. Stojí za to podrobnější prohlídka kvetoucích rostlin. Záhy zjistíme nemalou variabilitu jejich květů. Jako co do barevných odstínů, tak co do kresby. 22
23
Suchopýr V době masivního rozkvětu prstnatců můžeme vzácně v louce nalézt kvetoucí mokřadní trávy vázané především na rašelinné louky. Pronikavě bílé chomáčky chmýří nám prozradí stále vzácnější suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolia). 24
Hadí mordy Ve stejnou dobu se v louce dodnes vzácně objevují nevysoké, spíše přízemní, žlutě kvetoucí rostliny hadího mordu nízkého (Scorzonera humilis). 25
Pcháč potoční Pcháče Od konce května do konce června rozkvétají v louce mnohde bohaté porosty statného pcháče potočního (Cirsium rivulare), nápadně méně početnější je pcháč bahenní (Cirsium palustris). 26
27
Jarmanka větší Barevný červen V červnu můžeme ve zdejších loukách nalézt celou řadu dalších rostlin jako je hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), jarmanka větší (Astrantia major), hrachor luční (Lathyrus pratensis) nebo svízel bahenní (Galium palustre). Svízel bahenní 28
Hvozdík kropenatý Hrachor luční Nejspíše kolem přelomu května a června vykvétá dodnes údajně ve zdejších loukách vzácně fialově kvetoucí kosatec sibiřský (Iris sibirica). 29
Kakosty Od poloviny června do července probíhá v louce rozkvět roztroušených rostlin kakostu bahenního (Geranium palustre) a kakostu lučního (Geranium pratense) horní snímky. 30
Břehový porost V břehovém porostu potoka roste téměř výhradně olše lepkavá (Alnus glutinosa). Olše rozkvétají záhy na jaře už kolem přelomu března a dubna nápadnými jehnědami, mezi kterými jsou od loňska četné pozůstatky charakteristických drobných šištiček. Jen vzácně najdeme nějakou keřovitou vrbu ušatou (Salix aurita). 31
Léto začíná Začátkem července vrcholí rozkvět statných nápadně bíle kvetoucích tužebníků jilmových (Filipendula ulmaria). 32
Krvavec toten Během měsíce se postupně objevují statné rostliny žlutě kvetoucí vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris) nebo atraktivně fialově kvetoucího kypreje vrbice (Lythrum salicaria). Nedílnou součástí porostů je i krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Kyprej vrbice 33
Ocúny na závěr Konec sezóny je na zdejších loukách ve znamení kvetoucích ocúnů podzimních (Colchicum autumnale) od konce srpna do září. Zajímavostí rostlin s nápadnými velkými světle fialovými květy je absence listů v době rozkvětu. Ty můžeme v louce nacházet hned na samém počátku jara. 34
Slepýš křehký Skokan hnědý Ještěrka obecná Zvířena Studnické louky nejsou zvláště významnou lokalitou živočichů. Z obratlovců lze hlavně na sušších místech zastihnout ještěrku obecnou (Lacerta agilis), na rozhraní s okolními lesními porosty slepýše křehkého (Anguis fragilis). Občas se podél potoka pohybuje užovka obojková (Natrix natrix). Území je vhodným místem pro život obojživelníků. Vhodné stojaté vody pro jejich rozmnožování zde však chybí, takže se tu s nimi setkáme jen sporadicky od dubna do září. Můžeme narazit nejspíše na nějakou ropuchu obecnou (Bufo bufo) nebo skokana hnědého (Rana temporaria). V okolních jehličnatých smrkových lesích hnízdí charakteristické druhy takového prostředí. Mimo jiné se sýkorou úhelníčkem (Parus ater), sýkorou parukářkou (Parus cristatus), sojkou obecnou (Garrulus glandarius) nebo křivkou obecnou (Loxia curvirostra). Ropucha obecná 35
36 Nahoře samec a dole samice ohniváčka modrolemého
Louky jsou samozřejmě i lokalitou stanovištně odpovídajících společenstev bezobratlých živočichů. Pro návštěvníky jsou nejnápadnější denní motýli. K nejcennějším patří setkání se čtyřmi druhy vázanými na podmáčené až rašelinné louky. Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) potřebuje pro kladení vajíček rostliny šťovíků, kterých je ve vlhkých loukách dostatek. Modrásek bělopásný (Aricia eumedon) potřebuje k životu porosty kakostu lučního (Geranium pratense), případně kakostu bahenního (Geranium palustris). Oba druhy se ve zdejších loukách vyskytují. Perleťovec kopřivový (Brenthis ino) se neobejde bez porostů živného tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria), příbuzný perleťovec prostřední (Argynnis addipe) zase bez osluněných violek (Viola sp.). Modrásek bělopásný 37
38 Perleťovec kopřivový
Perleťovec prostřední 39
Okáč poháňkový Okáč luční Setkat se tu však můžeme s celou řadou dalších druhů jako je babočka paví oko (Inachis io), babočka kopřivová (Aglais urticae), babočka bílé C (Polygonia c-album), babočka síťkovaná (Araschnia levana), okáč luční (Maniola jurtina), okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus), okáč bojínkový (Melanargia galathea), bělásek řeřichový (Anthocaris cardamines), ostruháček ostružinový (Callophrys rubi) nebo hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia). Okáč bojínkový 40
Ostruháček ostružinový Bělásek řeřichový 41
Babočka bílé C Babočka síťkovaná (jarní generace vlevo, letní generace vpravo) Babočka kopřivová Babočka paví oko 42
Květena Na Studnických loukách bylo doposud nalezeno více než 110 druhů vyšších rostlin. Z toho jde ve 4 případech o druhy významné: zvláště chráněné (2) nebo ohrožené a zařazené na Červeném seznamu (2). Zvláště chráněné druhy bylin Kosatec sibiřský Iris sibirica silně ohrožený druh Prstnatec májový Dactylorhiza majalis ohrožený druh Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Hadí mord nízký Scorzonera humilis ohrožený druh Kozlík dvoudomý Valeriana dioica vzácný druh 43
44