CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje Textová část ZADAVATEL: PARDUBICKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství PŘEDKLÁDÁ: EKOTOXA OPAVA S.R.O. OPAVA, KVĚTEN 2004 Ekotoxa Opava s.r.o. Horní náměstí 2, 746 01 Opava tel.: 553 696 141, fax: 553 628 512, e-mail: emc@ekotoxa.cz

ŘEŠITELSKÝ TÝM: EKOTOXA OPAVA S.R.O.: ING. PAVEL KOTRLA, Ph.D., ING. EVA BRHELOVÁ, RNDR. RONALD RASZKA, MGR. PAVLA SOKOLOVSKÁ, ING. PETR KOVÁŘ, JAN AUSFICÍR, MGR. RADEK KADLUBIEC. AOPK ČR PRAHA, STŘEDISKO PARDUBICE: RNDR. JIŘÍ VESELÝ, RNDR. ROMANA PRAUSOVÁ, PH.D., MGR. DAVID ŠEBESTA, ING. MICHAEL HOŠEK ÚHUL BRANDÝS N.L., POBOČKA HRADEC KRÁLOVÉ: ING. JIŘÍ ULVER, ING. MIROSLAV VÁLEK, BC. ALEŠ KODYTEK. Řešitelský tým děkuje za připomínky : RNDr.Vladimíru Vránovi Krajský úřad Pardubického kraje Mgr. Radce Plívové Krajský úřad Pardubického kraje Ing. Petru Šilarovi Pardubický kraj Ing. Josefu Hejdukovi Krajský úřad Pardubického kraje Ing. Bohumilu Burdychovi Krajský úřad Pardubického kraje RNDr.Aleně Vopálkové a Mgr.Šárce Pastrňákové MŽP ČR RNDr. Františku Bártovi Správa CHKO Železné Hory RNDr Bohuslavu Mockovi Muzeum Hradec Králové a členům řídícího výboru KOP PK Připomínky ke Koncepci ochrany přírody Pardubického kraje: Koncepce je zveřejněna na webových stránkách Pardubického kraje www.pardubickykraj.cz/urad v rubrice Info z odborů, Odbor životního prostředí a zemědělství a je možné k ní průběžně zasílat připomínky pro její další aktualizaci a doplňování. Připomínky zasílejte na adresu (přednostně e-mailem): vladimir.vrana@pardubickykraj.cz nebo písemně na adresu: Pardubický kraj Krajský úřad Odbor životního prostředí a zemědělství Ing. Josef Hejduk vedoucí odboru Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice Koncepce byla zpracována s finanční podporou Státního fondu životního prostředí

Obsah 1. Úvod... 1 2. Cíl koncepce... 1 3. Analytická část... 2 3.1. Charakteristika současného stavu přírodního prostředí... 2 3.1.1. Vymezení zájmového území... 2 3.1.2. Zákonné zajištění ochrany přírody, mezinárodní smlouvy... 6 3.1.3. Zhodnocení existujících koncepčních materiálů... 18 3.1.4. Zemědělské ekosystémy... 24 3.1.5. Lesní ekosystémy... 30 3.1.6. Vodní ekosystémy... 37 3.1.7. Zvláště chráněná území, památné stromy... 49 3.1.8. Natura 2000... 63 3.1.9. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů... 69 - Záchranná centra... 112 - Záchranné programy... 117 3.1.10. Významné geomorfologické a geologické jevy... 120 3.1.11. Vývoj krajiny, současný stav, ochrana krajinného rázu... 131 3.1.12. Stav krajiny, obecná ochrana přírody a krajiny... 133 - Územní systémy ekologické stability... 133 - Přírodní parky... 139 - Významné krajinné prvky... 144 - Invazní druhy... 162 3.2. Ochrana přírody v sektorových politikách kraje... 169 3.2.1. Ochrana přírody a zemědělství... 169 3.2.2. Ochrana přírody a lesnictví... 177 3.2.3. Ochrana přírody a územní plánování, stavební činnost... 179 3.2.4. Ochrana přírody a doprava... 181 3.2.5. Ochrana přírody a těžba surovin... 186 3.2.6. Ochrana přírody a turistika, rekreace... 188 3.2.7. Ochrana přírody a vodní hospodářství... 191

3.3. Krajinotvorné programy... 198 3.3.1. Program revitalizace říčních systémů... 198 3.3.2. Program péče o krajinu... 199 3.3.3. Program drobných vodohospodářských ekologických akcí... 200 3.3.4. Program péče o přírodní prostředí SFŽP... 201 3.4. Ekologická výchova... 202 3.5. Problémy ochrany přírody a krajiny v ORP kraje... 209 3.6. Systém řízení v oblasti ochrany přírody a krajiny... 221 4. Cíle ochrany přírody a krajiny v regionální politice... 224 Okruh 1 Zvláště chráněná území... 225 Okruh 2 Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů... 226 Okruh 3 Lesní ekosystémy... 227 Okruh 4 Zemědělství... 228 Okruh 5 Vodní hospodářství... 230 Okruh 6 Turistika a rekreace... 231 Okruh 7 Doprava... 232 Okruh 8 Ochrana nerostného bohatství... 233 Okruh 9 Ochrana a biodiverzita krajiny... 234 5. Prioritní úkoly a opatření v ochraně přírody a krajiny v regionální politice 5.1. Prioritní úkoly a opatření v ochraně přírody a krajiny... 236 5.1.1. Mapa homogenních oblastí Pardubického kraje... 236 5.1.2. Specifikace opatření... 239 5.2. Ekonomické vyhodnocení souboru opatření... 275 5.3. Spolupráce při realizaci KOP PK... 282 5.3.1. Spolupráce s ministerstvy... 282 5.3.2. Spolupráce v oblasti veřejné správy... 286 5.3.3. Spolupráce s odbornými institucemi... 290 5.3.4. Spolupráce s nevládními organizacemi... 302 5.3.5. Mezinárodní spolupráce... 310 5.3.6. Aktuální informace z oblasti ochrany přírody... 314 5.4. Management a aktualizace KOP PK... 315 5.5. Závěr... 317 Seznam literatury... 318 Seznam použitých zkratek... 320

1. Úvod Činnost a kompetence nově vzniklých krajů upravuje zákon č. 132/2000 Sb. v platném znění (zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze).Uvedeným zákonem je také upravena oblast ochrany přírody tím, že zákon ukládá orgánům kraje v samostatné působnosti zpracovávat ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí prognózy a koncepce strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, s výjimkou území národních parků a chráněných krajinných oblastí ( 79a zákona). Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje ( KOP PK ) vychází ze Zadávací dokumentace KOP PK na základě Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, přijatého usnesením vlády ČR č. 415 z roku 1998. Zadavatelem je Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. KOP PK plošně zpracovává území celého Pardubického kraje mimo území chráněných krajinných oblastí (CHKO). Časové období koncepce je dlouhodobé ( 2004-2014), v části 4 cíle jsou jednotlivé cíle a opatření v ochraně přírody a krajiny členěny do kratších časových úseků. Hlavní části koncepce jsou: Část 3 Analytická část Část 4 Cíle a opatření ochrany přírody a krajiny Část 5 Úkoly ochrany přírody a krajiny Při postupném zpracovávání celé Koncepce byla velmi důležitá oboustranná komunikace mezi zpracovateli, řídícím výborem a odborníky. Jsou zde zapracovány a zohledňovány existující i vznikající koncepční materiály pro KÚ Pardubického kraje (Program rozvoje Pardubického kraje, Územní plán VÚC Pardubický kraj, Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje aj.) Předpokládáme další doplňování a aktualizaci KOP PK dle potřeb a požadavků krajského úřadu. 2. Cíl koncepce Cílem koncepce je stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu přírody a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Koncepce je určena pro: - orgány státní správy - orgány samosprávy - odbornou veřejnost - ekologickou výchovu Výstupem zpracované koncepce jsou také projekty v geografickém informačním systému ArcGIS 8 a ArcExplorer 2, obsahující vytříděná a zpracovaná data z analytické části a aplikaci doporučených opatření. Jedná se o koncepční materiály s přesností mapových podkladů 1:50 000 (1:25 000). Na této úrovni je postavena analytická a návrhová část, která předpokládá další doplňování digitálních dat a aktualizace informací. 1

3. ANALYTICKÁ ČÁST 3.1. Charakteristika současného stavu přírodního prostředí 3.1.1. Vymezení zájmového území Stručná územní charakteristika kraje Zdroj: Program rozvoje Pardubického kraje Pardubický kraj leží ve východní části Čech, s centrem 120 km východně od hlavního města Prahy a spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří v rámci strategie České republiky tzv. NUTS 2 Severovýchod. Polohu kraje dále definují sousedící kraje Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a kraj Vysočina. Území kraje se rozkládá na východě České kotliny. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, východ je ohraničen jižní částí Orlických hor, horským masívem Králického Sněžníku a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku, jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen řekou Labe a Polabskou nížinou. Svou rozlohou 4 518 km 2 (5,73 % plochy ČR) je Pardubický kraj čtvrtým nejmenším krajem ČR (bez hlavního města Prahy). Z celkové výměry kraje připadá 60,8 % na zemědělskou půdu, lesní pozemky pokrývají 29,7 % kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1424 m.n.m.), třetí nejvyšší pohoří České republiky. Celá oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na řece Labe u Kojic při západní hranici kraje (200 m.n.m.). Podstatná část kraje leží v povodí horního toku Labe, východní části patří k povodí řeky Moravy. Ke třem největším vodním plochách kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Členitost reliéfu kraje, řada chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních parků, přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů s sebou přináší atraktivní podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Pardubický kraj má i značný celostátní hospodářský význam, který je zdůrazněn průtahem tratí evropského železničního rychlostního koridoru s důležitými křižovatkami Pardubice a Česká Třebová, a také splavností horního toku Labe. Významnými energetickými zdroji jsou elektrárny Chvaletice a Opatovice. Celý region lze charakterizovat jako průmyslově zemědělský. K vysoce produktivním zemědělským oblastem patří Polabská nížina, která se rozkládá na téměř polovině území kraje. Nejúrodnější část Polabské nížiny zahrnuje Pardubicko, převážná část oblasti je součástí východolabské části České křídové tabule, která se dělí na pánve a tabule modelované především vodními toky. Hospodářský význam kraje dotvářejí také průmyslové podniky zaměřené především na průmysl chemický, textilní, elektrotechnický, dřevozpracující, strojírenský, energetiku a stavebnictví. 2

Hlavní klimatické údaje Řešené území leží v území od teplé klimatické oblasti (A), mírně suché podoblasti, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou (A3) - lednová teplota nad -3 0 C, přes mírně teplou oblast (B), mírně suchou podoblast, okrsek mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou (B2) - lednová teplota nad -3 0 C, ojediněle -4 0 C, mírně vlhkou podoblast s okrskem mírně teplým, mírně vlhkým, s mírnou zimou, pahorkatinovým (B3) - lednová teplota nad -3 0 C, s výškou do 500 m n. m. a okrskem mírně teplým, mírně vlhkým, vrchovinovým (B5) - s výškou nad 500 m n. m., dále mírně teplou oblast (B ), vlhkou podoblast, okrsek mírně teplý, vlhký, vrchovinový (B8) - s výškou nad 500 m n. m. a okrsek mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový (B10) - s výškou nad 500 m n. m. až po chladnou klimatickou oblast (C), okrsek mírně chladný (C1) - teplota července 12-15 0 C resp. 16 0 C. Stav životního prostředí Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení, průmyslové a zemědělské výroby a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí na Orlicí, v jižní části okresu Svitavy a jižní části okresu Chrudim. Poškozené lesní ekosystémy jsou typické pro hřebenové partie Orlických hor v okrese Ústí nad Orlicí, kde se jen velmi pomalu daří zakládat stabilnější porosty odolné proti nepříznivým povětrnostním a klimatickým podmínkám a škůdcům. Mezi poškozené životní prostředí lze řadit i zemědělsky intenzivně obhospodařovaná území na velkých plochách, kde je narušen přirozený prvek biodiversity, protierozní ochrany a dochází k plošnému znečišťování vody dusičnany a fosforečnany (i po snížení dávek hnojení se ještě řadu let uvolňují zásoby vázané v půdě). Zejména se jedná o okres Pardubice, Chrudim (kromě jižní části), západní část okresu Ústí nad Orlicí a severní a střední část okresu Svitavy. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubickém kraji lze vyčlenit jednu oblast, která se tímto druhem poškození výrazně liší od ostatního území, a to aglomeraci Pardubice. Její další průmyslový rozvoj je předurčen plánovaným splavněním Labe, vybudováním logistického centra nebo rozšířením provozu letiště. V relativní blízkosti Pardubic se nacházejí navíc dvě významné tepelné elektrárny Opatovice a Chvaletice a dále město Chrudim, které se stále více propojuje s Pardubicemi. Stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci republiky (např. areál firmy Paramo, včetně detašovaných skládek, úložiště elektrárenského popílku u obou elektráren, apod.). Další významnou sídelní a průmyslovou oblastí, kterou díky napojení na železniční koridor čeká další průmyslový a urbanistický rozvoj, je Česká Třebová Ústí nad Orlicí. Jako poslední kategorii lze zmínit všechna větší města či menší průmyslová města kraje, která vždy představují zóny s lokálně poškozeným životním prostředím. 3

Chráněná území Území Pardubického kraje je prostoupeno mozaikou ploch, z hlediska ochrany přírody velmi kvalitních. V kraji jsou zastoupeny všechny kategorie zvláště chráněných území přírody s výjimkou národního parku. Na území Pardubického kraje se nachází mnoho krajinářsky hodnotných chráněných území a přírodních parků. Z hlediska významu jsou však nejdůležitější 3 významná velkoplošná chráněná území, která se nacházejí při jihozápadní a severovýchodní hranici Pardubického kraje, jsou to: CHKO Železné hory, CHKO Žďárské vrchy a CHKO Orlické hory. Zvláštní ochrana přírody a krajiny Velkoplošná zvláště chráněná území Pardubického kraje Chráněné krajinné oblasti (CHKO): CHKO Železné hory CHKO Žďárské vrchy CHKO Orlické hory Maloplošná zvláště chráněná území Pardubického kraje Na území Pardubického kraje se v roce 2004 nachází celkem 96 maloplošných zvláště chráněných území ( MZCHÚ). Z nich 32 leží v CHKO a 64 mimo CHKO. Z toho jsou: Národní přírodní rezervace ( NPR ): NPR Lichnice Kaňkovy hory ( v CHKO Železné hory) NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka NPR Králický Sněžník Národní přírodní památky ( NPP ): NPP Semínský přesyp NPP Šejval Přírodní rezervace ( PR ) v počtu 37 Přírodní památky ( PP ) v počtu 54 Seznam a popis maloplošných zvláště chráněných území (mimo CHKO) je přehledně uveden v tabulce kapitoly 3.1.7. Obecná ochrana přírody a krajiny Památné stromy včetně seznamu vyhlášených památných stromů jsou uvedeny v tabulce kapitoly 3.1.7. Významné krajinné prvky v Pardubickém kraji (registrované) jsou popsány v kapitole 3.1.12.3. Územní systémy ekologické stability ÚSES Na území kraje leží 6 biocenter ÚSES nadregionálního významu (NBC) a 134 biocenter regionálního významu (RBC). Tyto jsou propojeny navzájem biokoridory (BK) nadregionálního a regionálního významu. Blíže v kapitole 3.1.12.1. 4

Přírodní parky (rozloha a rok vyhlášení) Údolí Krounky a Novohradky, 510,63 ha, 1998 Doubrava, 425,90 ha, 1998 Heřmanův Městec, 341 ha, 1996 Bohdalov Hartinkov, 6265 ha, 1996 Údolí Křetínky, 5570 ha, 1996 Lanškrounské rybníky, 243 ha, 1990 Jeřáb, 1409 ha, 1980 Suchý vrch Buková hora, 6427 ha, 1987 Králický Sněžník, 5303 ha, 1987 Orlice, cca 200 km délky - zasahuje do okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou, 1996 Přírodními parky blíže se zabývá v této koncepci kapitola 3.1.12.2. 5

3.1.2. Zákonné zajištění ochrany přírody, mezinárodní smlouvy 3.1.2.1. ČESKÁ LEGISLATIVA ZÁKLADNÍ PŘEDPISY ZASTŘEŠUJÍCÍ OCHRANU PŘÍRODY V ČR: Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (v platném znění) - stanovuje zásady obecné ochrany rostlin a živočichů, krajinných prvků, dřevin, jeskyň, paleontologických prvků a krajinného rázu - vymezuje kategorie zvláště chráněných území - stanoví péči o památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichy a nerosty - vytyčuje některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně přírody, přístup do krajiny, účast veřejnosti a právo na informace v ochraně přírody - realizuje systém NATURA 2000 v české národní legislativě - identifikuje orgány a státní správy v ochraně přírody a stanovuje jejich kompetence - určuje odpovědnosti na úseku ochrany přírody Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Tato obsahuje konkrétní pravidla a postupy pro: - kategorizaci zvláště chráněných území - ochranu významných krajinných prvků - ochranu dřevin a jejich kácení - vyměření poplatku za jízdu motorovými vozidly v národních parcích - náležitosti plánu péče o ZCHÚ - vyhlašování ZCHÚ - vedení ústředního seznamu ochrany přírody - označení zvláště chráněných území a památných stromů - ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - převod práva hospodaření - biologické hodnocení - poskytování příspěvku a náležitosti dohody - organizace, úkoly a předpoklady pro výkon stráže přírody a označení pracovníků ochrany přírody - vymezení a ohodnocení územního systému ekologické stability (ÚSES). - obsahuje seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Zákon č.16/1997 Sb. o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - stanovuje podmínky pro vývoz a dovoz ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a nařizuje některá další opatření sloužící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky 6

vztahuje se na druhy jež: a) jsou přímo ohroženy vyhubením b) je nutno chránit usměrňováním dovozu a vývozu, aby nedošlo k jejich ohrožení vyhubením, nebo za účelem ochrany jiných ohrožených druhů c) jsou chráněny na návrh státu, jenž je členem mezinárodní úmluvy a upravuje zacházení s nimi Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Tato kromě způsobů a náležitostí celkové administrace nakládání s ohroženými druhy definuje vědecký orgán posuzující adekvátnost vývozu a dovozu druhů. Dále uvádí: a) Seznamy ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin b) Seznam druhů chráněných mezinárodní úmluvou na něž se vztahuje působnost zákona c) Seznam dalších druhů, u nichž se na živé exempláře nevztahuje registrační povinnost d) Seznam druhů, u nichž se na mrtvé exempláře vztahuje registrační povinnost e) Stanovuje druhy podléhající povinnosti označení a stanoví způsob značení Zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Stanovuje podmínky, rozsah a způsob, jakým stát hradí škody zapříčiněné následujícími zvláště chráněnými živočichy: a) bobr evropský (Castor fiber L.) b) vydra říční (Lutra lutra L.) c) kormorán velký (Phalocrocorax carbo L.) d) los evropský (Alces alces L.) e) medvěd hnědý (Ursus arctos L.) f) rys ostrovid (Lynx lynx L.) g) vlk (Canis lupus L.) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 360/2000 Sb., o stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech 7

DALŠÍ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S OCHRANOU PŘÍRODY V ČR: (proveden výběr předpisů vztahující se k problematice ochrany přírody) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OBECNĚ: Zákony: Zákon č. 282/1991 Sb., o české inspekci životního prostředí Zákon 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí v platném znění Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 76/2002 Sb.,o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). PŮDA A ZEMĚDĚLSTVÍ: Zákony: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 79/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) Vyhlášky: Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 263/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 8

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 355/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 147/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 174/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 263/2003 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 175/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 195/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) Nařízení: Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) Nařízení vlády č. 308/2004 Sb. o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychlerostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití LESY: Zákony: Zákon č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Zákon č. 149/2003 Sb. o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášky: Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích 9

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 236/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa MYSLIVOST: Zákony: Zákon č. 59/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášky: Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 480/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 350/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice VODA: Zákony: Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášky: Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu 10

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 292/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci Vyhláška č. 139/2003 Sb., o evidenci stavu povrchových a podzemních vod a způsobu ukládání údajů do informačního systému veřejné správy Vyhláška č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ: Zákony: Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích Vyhlášky: Vyhláška federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci NEROSTNÉ BOHATSTVÍ: Zákony: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Vyhlášky: Vyhláška Ministerstva životního prostředí č.364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Zákony: Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) 11

3.1.2.2. EVROPSKÁ LEGISLATIVA V roce 1996 Česká republika oficiálně požádala o vstup do Evropské unie a zařadila se tak mezi kandidátské státy usilující o vstup do Evropské unie (EU). Kandidátské státy jsou před svým přijetím povinny mj. přizpůsobit své právní normy legislativě EU. Evropské společenství je totiž jediný nadnárodní útvar na světě, který přijímá vlastní legislativu. Pro členské země je tato legislativa závazná/vynutitelná a nemusí být již schvalována národními parlamenty. V současné době proto probíhá v ČR aproximační proces, v jehož rámci jsou přejímána (transponována) ustanovení právních předpisů Evropských společenství (ES) do národní legislativy a je zajišťováno naplňování požadavků této legislativy (implementace). Zákonodárným orgánem Evropského společenství je Evropský parlament a Rada. Výkonným orgánem, který dohlíží na to, jak jsou právní předpisy implementovány do legislativ jednotlivých členských států, je Evropská komise. Dodržování práva a jeho výklad pak zajišťuje Soudní dvůr. Rozsudky soudního dvora jsou i v oblasti životního prostředí důležitým právním pramenem, neboť zde, na rozdíl od České republiky, platí tzv. právo precedenční. Politika oblasti ochrany přírody a krajiny se v zemích EU opírá především o následující právní normy: A. Směrnice: Směrnice 92/43/ES o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Směrnice 79/409/ES o ochraně volně žijících ptáků Směrnice 83/129/ES o dovozu kůží tuleních a lachtaních mláďat a z nich vyrobených produktů do členských států Směrnice 99/22/ES týkající se chovu volně žijících druhů živočichů v zoologických zahradách Směrnice o ochraně volně žijících ptáků "Směrnice o ptácích" (79/409/EEC) Directive on the conservation of wild birds Přijata Radou Evropských společenství 2. dubna 1979, platí v zemích EU. Směrnice o ptácích představuje jeden z prvních předpisů ES na ochranu přírody. Vytváří jednotný systém ochrany volně žijících ptáků v celém jejich ontogenetickém vývoji včetně ochrany jejich stanovišť (hnízdiště, zimoviště, místa zastávek). Členské státy EU mají na svém území vyhlásit zvláště chráněná území (Special Protected Areas - SPA), zajišťující jak svým počtem, tak rozlohou příznivý stav populací 181 mimořádně zranitelných druhů a poddruhů ptáků (jak u suchozemských tak mořských stanovišť). Konkrétně po členských státech směrnice vyžaduje, aby uskutečňovaly opatření na ochranu, zachování a obnovení dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť ptáků a to především vytvářením nových chráněných území, řízenou péčí o stanoviště, obnovou zničených a tvorbou nových biotopů. Cílem je tedy ochrana populací cílových druhů uvedených v přílohách:. Příloha I - Seznam chráněných druhů a poddruhů ptáků Příloha II - Seznam chráněných druhů a poddruhů ptáků, které mohou být za určitých podmínek loveny Příloha III - Seznam druhů ptáků, které mohou být za určitých podmínek uvedeny na trh Příloha IV - Seznam zařízení, mechanismů a dopravních prostředků, které nelze použít k lovu 12

Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin "Směrnice o stanovištích" (92/43/EEC) Directive on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora Přijata Radou Evropských společenství 21. května 1992, platí v zemích EU. Cílem této směrnice je podpořit ochranu biologické rozmanitosti coby přírodního dědictví ES Členské státy EU mají na svém území vyhlásit tzv. Evropsky významné lokality (Special areas of Conservation - SAC) pro typy přírodních stanovišť a populace volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Obsažené přílohy: Příloha I - Typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany Příloha II - Druhy rostlin a živočichů v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních území ochrany Příloha III - Kritéria pro výběr lokalit, vhodných jako lokality významné pro Společenství, a pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany Příloha IV - Druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, vyžadující přísnou ochranu Příloha V - Druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž odchyt a odebírání ve volné přírodě a využívání může být předmětem určitých opatření na jejich obhospodařování Příloha VI - Zakázané metody a prostředky odchytu a zabíjení, zakázané dopravní prostředky NATURA 2000 Soustava chráněných území NATURA 2000 je založena na principu ochrany nejcennějších území, kde se vyskytují cílové druhy rostlin a živočichů a typy přírodních stanovišť evropského významu, jmenovitě uvedené v přílohách směrnic. Zmíněné dvě směrnice ukládají členským státům mj.povinnost vyhlašovat chráněná území pro zabezpečení ochrany c druhů rostlin a živočichů a typů přírodních stanovišť a zajišťovat vzájemné územní propojení těchto lokalit. Podrobně je soustava NATURA 2000 popsána v kapitole 3.1.11. této koncepce. Skladebnými kameny NATURY 2000 jsou: Special areas of Conservation ( -SAC- ) - chráněná území vyhlašovaná podle směrnice o stanovištích (dle zák. č. 114/1992 SB. ve znění zák. č 218/2004 Sb. nazývaná evropsky významné lokality ). Special Protected Areas ( -SPA- ) chráněná území určovaná na základě směrnice o ptácích. (dle zák. č. 114/1992 SB. ve znění zák. č 218/2004 Sb. nazývaná ptačí oblasti ). B. Nařízení Nařízení 338/97/ES CITES o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulací obchodu těmito druhy Nařízení 81/348/ES o společných pravidlech dovozu velryb a jiných produktů z kytovců Nařízení 3254/91/ES o zákazu používání nášlapných pastí v ES, dovozu kožešin a výrobků z určitých druhů živočichů, které pocházejí ze zemí, kde jsou k odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné způsoby, jež nejsou v souladu s mezinárodními humánními standardy chytání zvířat do pastí. 13

3.1.2.3. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY Česká republika se přihlásila k následujícím mezinárodním úmluvám: Úmluva o biologické rozmanitosti o předložena k podpisu v roce 1992 v Rio de Janeiro, 174 smluvních stran o členství ČR: 1994 CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Washingtonská úmluva) o předložena k podpisu v roce 1973 ve Washington D.C., 145 smluvních stran, sekretariát UNEP, Ženeva o členství ČR: 1992 (ČSFR) Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry (Bernská úmluva) o předložena k podpisu v roce 1979 v Bernu, 40 smluvních stran (platná od 1982), sekretariát Rada Evropy, Štrasburk o členství ČR: 1998 Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) o předložena k podpisu v roce 1971 v Ramsaru, 113 smluvních stran, sekretariát v ústřední IUCN-Světového svazu ochrany přírody, Gland, Švýcarsko o členství ČR: 1990 (ČSFR) Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) o předložena k podpisu v roce 1981 v Bonnu, 51 smluvních stran, sekretariát UNEP Bonn o členství ČR: 1994 Dohoda o ochraně netopýrů v Evropě (EUROBATS) o předložena k podpisu v roce 1991 v Londýně, 17 smluvních stran o členství ČR: 1994 Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví o předložena k podpisu v roce 1972 v Paříži, 156 smluvních stran, sekretariát UNESCO, Paříž o členství ČR: 1991 (ČSFR) Od roku 1956 se Česká republika podílí na činnosti IUCN (The World Conservation Union - Světového svazu ochrany přírody). 14

BERNSKÁ ÚMLUVA úmluva o ochraně evropské flóry a fauny a přírodních stanovišť Cílem této Úmluvy je ochrana planě rostoucích rostlin (flóry) a volně žijících živočichů (fauny) a jejich přírodních stanovišť, a to zejména těch druhů a těch stanovišť, jejichž zachování vyžaduje spolupráci několika států, a takovou spolupráci podporovat. Zvláštní důraz se klade na ohrožené a zranitelné druhy, včetně ohrožených a zranitelných stěhovavých druhů. Smluvní strany přijmou potřebná opatření k tomu, aby populace planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů udržely na takové úrovni anebo přizpůsobily takovému stavu, které odpovídají zvláště ekologickým, vědeckým a kulturním požadavkům a současně přihlížejí k požadavkům hospodářství a rekreace a k potřebám poddruhů, odrůd nebo forem místně ohrožených. Smluvní strany se úmluvou zavazují, že: - podniknou kroky k prosazení své celostátní politiky (strategie) pro zachování flóry a fauny a přírodních stanovišť, se zvláštním zřetelem na ohrožené a zranitelné druhy zvláště na endemické, a na ohrožená stanoviště, v souladu s ustanoveními Úmluvy - při řízení svého plánování a rozvoje a ve svých opatřeních proti znečišťování přihlédne k zachování flóry a fauny - budou podporovat vzdělání a rozšiřovat informace o potřebě zachování druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich stanovišť. V návaznosti na Bernskou úmluvu vznikla iniciativa Síť Smaragd, která v podstatě rozšiřuje síť NATURA 2000 za hranice Evropské unie tak, aby byla pokryta území všech států Evropy. Jedná se o vytvoření soustavy evropsky významných chráněných území podle stejných zásad na území EU i mimo státy EU. Navrhované lokality jsou označovány jako oblasti zvláštního zájmu (Areas of Special Conservation Interest ASCI) BONNSKÁ ÚMLUVA úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů Volně žijící živočichové jsou svými nesčetnými formami nenahraditelnou součástí přírodního systému Země, který musí být pro dobro lidstva zachován. Signatáři úmluvy si uvědomují, že každá lidská generace má v rukou zemské zdroje budoucích generací a má tudíž povinnost zajistit, že toto dědictví bude zachováno, a pokud se jej využívá, že se to děje s rozumem, jsou si vědomy stále rostoucí hodnoty volně žijících živočichů z hledisek životního prostředí, ekologických, genetických, vědeckých, estetických, rekreačních, kulturních, vzdělávacích, sociálních a ekonomických, a mají na mysli zejména ty druhy volně žijících živočichů, které se stěhují přes hranice nebo za hranice právního dosahu států, uznávajíce, že státy jsou a musí být ochránci stěhovavých druhů volně žijících živočichů, kteří žijí uvnitř území, na které se vztahují jejich jurisdikce, nebo se pohybují přes jejich hranice, přesvědčeny o tom, že ochrana a účinné hospodaření se stěhovavými druhy volně žijících živočichů vyžadují společné akce všech států v územích, na které se vztahuje jejich jurisdikce a ve kterých takové druhy tráví kteroukoli část svého životního cyklu. Úmluva se odvolává na doporučení č. 32 Akčního plánu, přijatého Konferencí Spojených národů o lidském životním prostředí (Stockholm, 1972), které bylo s uspokojením vzato na vědomí 27. zasedáním Valného shromáždění Spojených národů. Smluvní strany: - by měly podporovat, spolupracovat a propagovat výzkum ve vztahu ke stěhovavým druhům - budou usilovat o zajištění bezprostřední ochrany stěhovavým druhům uvedeným v Příloze I 15

- budou usilovat o uzavření DOHOD o ochraně a hospodaření, pokud jde o stěhovavé druhy, zahrnuté do Přílohy II RAMSARSKÁ ÚMLUVA úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva vychází z ekologické funkce mokřadů jako regulátorů vodních režimů a jako biotopů podporujících charakteristickou flóru a faunu, zejména pak vodní ptactvo a přesvědčení, že mokřady vytvářejí zdroje velké hospodářské, kulturní, vědecké a rekreační hodnoty, jejichž ztráta by byla nenahraditelná. Signatáři této úmluvy se zavazují, že budou: - podporovat zachování mokřadů a vodního ptactva zřizováním mokřadních chráněných území, ať již jsou zahrnuta do seznamu či nikoliv, a náležitě se postarat o jejich ochranu - pokud smluvní strana zruší nebo omezí z naléhavých státních zájmů hranice mokřadu zahrnutého do seznamu, měla by tuto ztrátu, nakolik je to možné, nahradit a měla by také vytvořit náhradní chráněné území pro vodní ptactvo a jeho ochranu, a to buď ve stejné oblasti nebo jinde, o rozloze přiměřené ploše původní lokality - budou podporovat výzkum a výměnu údajů a publikací o mokřadech a jejich flóře a fauně - usilovat svou správou o zvyšování stavů vodního ptactva ve vhodných mokřadech - podporovat výchovu pracovníků kvalifikovaných pro výzkum mokřadů, jejich správu a dohled nad nimi ÚMLUVA O BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI. Cíli této úmluvy jsou ochrana biodiverzity, trvale udržitelný způsob využívání jejích složek, a spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího předávání příslušných technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie, a včetně odpovídajících způsobů financování. Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti Vznikla jako odpověď na úmluvu o biologické rozmanitosti a je určena na 20tileté období s rozdělením do čtyřech 5tiletých akčních plánů, kde každý z nich zahrnuje 11 témat. Na základě přístupu založeného na předběžné opatrnosti, zakotveného v Principu 15 Deklarace o životním prostředí a rozvoji, přijaté v Rio de Janeiru, byl podepsán k této úmluvě tzv. CARTAGENSKÝ PROTOKOL O BIOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI. Smyslem tohoto Protokolu je přispívat k zajištění odpovídající úrovně ochrany při bezpečném přenosu, zacházení a využívání živých modifikovaných organismů vzniklých aplikací moderních biotechnologií, které mohou mít nežádoucí účinky na zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti, rovněž při zohlednění rizik, jimž může být vystaveno zdraví člověka, a se zvláštním zaměřením na přeshraniční pohyb. PROGRAM ČLOVĚK A BIOSFÉRA Úkolem je studium vzájemných vztahů mezi člověkem a ŽP se zaměřením na racionální využívání přírodních zdrojů a ochranu ŽP. 16

PARKY PRO ŽIVOT Iniciativa IUCN, Federace přírodních a národních parků Evropy (FNNPE), Světového fondu pro přírodu (WWF), Světového monitoringu ochrany přírody (WCMC) a BirdLife International, která směřuje k zajištění přiměřené, účinné a dobře řízené sítě chráněných území v Evropě. ÚMLUVA O MEZINÁRODNÍM OBCHODU OHROŽENÝMI DRUHY VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN úmluva CITES Spolu s přijatým zákonem o CITES č. 16/1997 Sb., jež má v evropské legislativě paralelu v nařízení (EC) 338/1997, tato úmluva spoluvytváří celkový právní rámec ošetřující mezinárodní obchodování s ohroženými druhy. Všechny dotyčné normy vycházejí z filozofie, že národy a státy jsou a mají být nejlepšími ochránci své vlastní fauny a flóry, a dále, že pro záchranu určitých druhů volně žijících živočichů a planých rostlin před jejich nadměrnou exploatací mezinárodním obchodem je nezbytná mezinárodní spolupráce, a v této souvislosti je třeba přijmout přiměřená opatření k tomuto cíli. Obsahem úmluvy je rovněž rozčlenění a seznamy daných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. ÚMLUVY O OCHRANĚ SVĚTOVÉHO KULTURNÍHO A PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ Jejím záměrem je ochrana přírodních oblastí a kulturních památek výjimečné hodnoty jako součásti světového dědictví lidstva. Poradním orgánem při výběru přírodních lokalit je Světový svaz ochrany přírody (IUCN). EECONET Evropská ekologická síť EECONET na rozdíl od NATURY a Smaragdu, zaměřujících se na zachování biodiverzity formou ochrany nejcennějších druhů a typů přírodních stanovišť, klade důraz spíše na udržení a posílení základních, životodárných funkcí ekosystémů, než na ochranu pouze ohrožených druhů. Důležitým aspektem EECONETu je začleňování ochrany biodiverzity a udržitelnosti do jiných odvětví a sektorů, trend tedy směřuje od přísné ochrany přírody k cílenému managementu krajiny a trvale udržitelnému způsobu hospodaření. Český koncept EECONET vychází z nadregionálního ÚSES a dále využívá i ZCHÚ všech kategorií. 17

3.1.3. Zhodnocení existujících koncepčních materiálů 1. STÁTNÍ PROGRAM OCHRANY PŘÍRODY Je dokumentem přijatým usnesením vlády České republiky č.415 ze dne 17.června 1998. Obsahuje kapitoly: 1. Úvod Stav přírodního prostředí, jeho příčiny a trendy Účinnost stávajících nástrojů k ochraně přírody a krajiny Cíle a principy státního programu Prioritní úkoly a opatření v ochraně přírody a krajiny Z pohledu potřeb koncepce ochrany přírody považujeme za důležité věnovat pozornost kapitole 5. Prioritní úkoly a opatření v ochraně přírody a krajiny. Programové a akční úkoly: Ochrana přírody v péči o lesní ekosystémy Jako nejvýznačnější úkoly vytyčujeme následující: - dosažení 44% melioračních a zpevňujících dřevin v nově obnovovaných porostech - věnovat pozornost těžbě a přibližování dřeva - navrhnout revizi projektů a programů týkajících se obnovy lesa - navrhnout program rozšíření plochy přírodě blízkých lesů Ochrana přírody v péči o zemědělské ekosystémy Za nejvýznamnější úkoly dané problematiky považujeme - změna poměru orné půdy k trvalým travním porostům (pastvinám) - návrat ekostabilizačních prvků - snížení velikosti honů (snížené riziko eroze) - vypracovat kodex správního zemědělského hospodaření (především v CHKO a NP) Ochrana přírody v péči o vodní ekosystémy Za nejvýznamnější úkoly dané problematiky považujeme - přednostní revitalizace vodních toků v minulosti zatrubněných - podporovat obnovu drobných rybníků na zemědělské půdě - vracet nivám řek původní rozmanitost - vypracovat a konkretizovat akční plán stavby funkčních rybích přechodů Ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Za nejvýznamnější úkoly dané problematiky považujeme - řešit konflikty s dopravní sítí - dokončit vytváření ucelené soustavy CHKO - hodnotit pravidla regulace pohybu návštěvníků v ZCHÚ 18

2. PROGRAM ROZVOJE PARDUBICKÉHO KRAJE Schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 31.12.2001, aktualizace v březnu 2003 Program rozvoje Pardubického kraje se zaměřuje na oblast životního prostředí (v širším pojetí), problematikou ochrany přírody se však specificky nezabývá. V dalším textu je zpracován výtah základních oblastí: STRUČNÝ POPIS CELKOVÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ : Kvalita životního prostředí je přímo závislá na charakteru osídlení a na intenzitě průmyslové a zemědělské výroby, částečně daných geografickými a morfologickými poměry. Protože jsou tyto poměry v rámci Pardubického kraje rozmanité, je i kvalita životního prostředí rozdílná. V rámci kraje lze ve srovnání s jinými kraji považovat za výjimečné bohatství vodních zdrojů. Významné zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na východočeské synklinály české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (Pardubický kraj). V minulých desetiletích došlo jak k významným lokálním kontaminacím podzemních vod (průmyslové a zemědělské podniky, osídlení ), tak i k plošnému znečištění dusíkatými látkami ze zemědělství a z imisí. I když již několik let dochází k odstraňováním ekologických zátěží, sanací skládek a snižování dávek hnojiv, lze celkově na základě vývojových trendů jakosti vod předpokládat, že díky akumulaci znečištění v půdě a horninovém prostředí a jeho postupnému uvolňování bude ještě řadu let trvat stagnace nebo i vzrůstající trend znečištění podzemních vod. a) Kvalita povrchových vod Co se týká kvality povrchových vod a související likvidace odpadních vod, situace se postupným budováním ČOV v sídlech a útlumem průmyslové i zemědělské výroby relativně zlepšila. Přesto se území výrazně dotknou cíle SPŽP snížit délky silně a velmi silně znečištěných toků (zejména Labe a dolní úseky větších toků), cíl zvýšit procento obyvatel napojených na kanalizaci a cíl zavést čištění odpadních vod ve všech sídlech nad 2000 obyvatel. Neuspokojivý je stav jakosti povrchových vod méně vodných vodotečí, protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Dále je nutno upozornit na problematiku eutrofizace. Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství především pak dusíku a fosforu, jejichž optimální poměr pro růst organizmů je cca 100 : 1. Z toho vyplývá, že limitujícím faktorem je fosfor. Je proto potřeba při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících čistíren odpadních vod klást důraz na odstraňování dusíku a fosforu a snažit se minimalizovat přísun těchto látek z povodí do toků i nádrží. Toto je možno zajistit realizací třetích stupňů čištění na stávajících i plánovaných čistírnách odpadních vod (chemické srážení fosforu). b) Ochrana území Severovýchodní, východní a jižní část kraje s morfologicky členitým terénem, který v minulých desetiletích nebyl překážkou pro zemědělskou a lesnickou velkovýrobu, je vystavena zvýšené erozi půdy a snížené retenci vody v krajině, zhoršující i vlivy extrémních 19

hydrologických jevů způsobující povodně. Účinná protiopatření se dosud prosazovala nedostatečně (revitalizace krajiny - komplexní pozemkové úpravy, zatravňování, rozčlenění krajiny, zřizování vodních ploch a další). Revitalizace krajiny je navíc v těchto oblastech žádoucí z hlediska rozvoje cestovního ruchu a lze očekávat její podporu, ale obtížnou realizaci zejména z hlediska vlastnických práv a nepříznivé ekonomiky extenzívního obhospodařování krajiny. Lesy v některých částech regionu jsou výrazně poškozeny, a to nejen vlivem imisní zátěže z období 70. a 80. let, ale také snížením ekologické stability a odolnosti vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobu hospodaření v nich. K velkoplošnému rozpadu lesních ekosystémů došlo zejména v Orlických horách. V okrese Svitavy je odolnost lesů vůči negativním činitelům snížena v okrese Svitavy především ve smrkových monokulturách, což se projevuje výskytem lýkožrouta smrkového a větrnými polomy. Z nerostných surovin jsou v Pardubickém kraji ve větším měřítku těženy štěrkopísky, lomový kámen a cihlářské hlíny. Při zavedení důsledné recyklace stavebních odpadů by mohla být těžba těchto surovin částečně omezena. c) Ovzduší Z hlediska znečištění ovzduší je nejvíce z regionálního pohledu zatíženo území okresu Pardubice, a to díky koncentraci dopravy, průmyslu a existenci elektráren Opatovice a Chvaletice, i když jejich vliv je díky odsíření v posledních letech již podstatně slabší. S uspokojením lze konstatovat, že negativní vliv dálkových přenosů emisí, hlavně u prašných částic a u oxidů síry, je díky ekologizaci velkých zdrojů znečišťování ovzduší postupně snižován, nedořešeny však jsou střední a malé zdroje znečišťování. Stoupající znečištění u oxidů dusíku v městských centrech je způsobeno zvyšující se silniční dopravou a její nevhodnou organizací. Soustředěná intenzívní doprava v sídlech nepříznivě zvyšuje hlukovou zátěž. V okrese Chrudim existuje 216 provozovatelů 409 stacionárních středních zdrojů znečišťování ovzduší, z toho přibližně 25% tvoří technologické provozy a ostatní jsou kotelny, které se však nejvíce podílejí na znečišťování ovzduší. Z těchto středních zdrojů ubývá kotelen spalujících tuhá a kapalná paliva a přibývá kotelen spalujících zemní plyn (přibližně 70% z celkového počtu). Počet kotelen spalujících dřevo zůstává na stejné úrovni. d) Odpady V nakládání s odpady se Pardubický kraj potýká s problémy, platnými celostátně. I když legislativa upřednostňuje separaci a využívání odpadů, v praxi zejména z ekonomického hlediska převažuje skládkování netříděných odpadů. Motivace k omezování produkce odpadů jsou velmi neúčinné. Pozitivním prvkem nepochybně je, že v posledních několika letech došlo k zásadnímu omezení množství skládek všech skupin, (celkem na území kraje provozováno 26 skládek), které patří mezi zabezpečené a provozované v souladu s platnou legislativou. Stovky nezabezpečených skládek byly uzavřeny a dle možností asanovány a rekultivovány. Projekty čistší produkce, úspory energií a využití alternativních zdrojů energie jsou dosud nedostatečně aplikovány, zejména z důvodů jejich nepříznivé ekonomiky. Vzhledem k cílům SPŽP (státní politika životního prostředí) však lze očekávat změnu přístupu k těmto problémům. Větší podniky se připravují na aplikaci Směrnice EU o integrované prevenci a 20

omezování znečištění, což povede k redukci dosud se vyskytujících havárií na životním prostředí. Evidovaná produkce odpadů na území Pardubického kraje se v posledních letech pohybuje kolem 1,7-1,9 mil. t/rok a má sestupnou tendenci (index 99/98 0,91); ve srovnání s ČR je Pardubický kraj se 4,4-5% podílem průměrným krajem (počet obyvatel /2001/ Pardubického kraje představuje 4,96% ČR, podíl vytvořeného HDP (1997) 4,3% ČR). Výrazně podprůměrnou je evidovaná produkce nebezpečných odpadů v uvedeném období (2,1-2,8%). V porovnání jednotlivých odvětví patří v letech 1998 a 1999 k největším evidovaným producentům odpadů na území Pardubického kraje výroba a rozvod elektřiny, zemědělství, výroba potravin a nápojů, výroba chemických výrobků, výroba a rozvod vody, stavebnictví. V oblasti nebezpečných odpadů to je zemědělství, výroba potravin a nápojů, rafinérské zpracování ropy, výroba chemických výrobků, stavebnictví, odstraňování odpadních vod a pevného odpadu. Ve srovnání s ČR působily v roce 1999 jako výrazní původci odpadů na území Pardubického kraje odvětví výroba potravin a nápojů, rafinérské zpracování ropy, výroba kancelářských strojů a počítačů, výroba radiových a televizních a spojových zařízení, zpracování druhotných surovin, výroba a rozvod elektřiny, velkoobchod, vodní doprava. V oblasti nebezpečných odpadů to je zemědělství, rafinérské zpracování ropy, výroba kancelářských strojů a počítačů, výroba radiových a televizních a spojových zařízení, výzkum a vývoj. (Zdroj: Koncepce odpadového hospodářství na území Pardubického kraje) e) Staré zátěže Na území kraje se nacházejí staré ekologické zátěže a devastace charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů. I když se v posledních letech podařilo v řadě případů zahájit nebo i ukončit proces jejich odstraňování nebo zabezpečení, stále ještě existuje řada neřešených zátěží, a to zejména těch, kde náklady na asanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí nebo nejsou vyjasněna vlastnická práva. f) Půda Vzhledem k členitosti a rozsáhlosti území jsou v něm zastoupeny s výjimkou rendzin, horských podzolů, šedých lesních půd a semiglejových nivních půd s přechodem na černozemě všechny hlavní půdní typy vyskytující se v Česku. Největší zastoupení mají podzolované půdy (illimerizované a pravé) a hnědé lesní půdy.nížin a pahorkatin. Dále následují hnědozemě, půdy nivních oblastí, hnědé horské lesní půdy a černozemě. (Zdroj: Urbanistická studie, Pardubický kraj) Půdy obsahují řadu chemických prvků různého původu a významu pro životní prostředí a zdraví lidí. Některé z těchto prvků mohou být zdrojem zvýšeného rizika pro živé organismy. Původ je v řadě případů přirozený zvětráváním a přeměnou hornin a minerálů se vytváří přirozené pozadí v závislosti na aktuální geologické stavbě řešeného území. Antropogenními vlivy mohou být obsahy některých prvků výrazně zvýšeny, a to až do úrovně, která může být riziková pro zdraví lidí a ekosystémy. Většina zemědělské půdy se do roku 1990 využívala k intenzivní zemědělské výrobě za cenu zhoršování kvality půdy (vysoké dávky umělých hnojiv a zhutňování půdy). Půda může být také znečištěna v důsledku starých ekologických zátěží. 21

g) Hluk Hluk náleží mezi velmi významné negativní civilizační faktory. Základní členění zdrojů hluku je na stacionární a mobilní zdroje hluku. Velmi významným zdrojem hluku je obecně silniční doprava. Úroveň zátěže je dána kromě jiného skladbou a intenzitou provozu na příslušné komunikaci, uspořádáním terénu a sklonovými podmínkami. Vzhledem k tomu, že centry většiny měst procházejí frekventované komunikace, může zde hluk z narůstající dopravy způsobovat problémy. Souběžně s řešením dopravní situace v jednotlivých městech se předpokládá i řešení problematiky hlukové zátěže z dopravy. Stručný popis ekonomického vývoje a předpoklady rozvoje území: Hospodářská charakteristika kraje Pardubický kraj (HDP v roce 1996 byl 1927 mil. ECU) měl v roce úroveň HDP/obyvatele v paritě kupní síly vůči průměru EU (dále PPS) 56,5 %, v tempu růstu HDP byl zaznamenán mírný nárůst. Hrubá přidaná hodnota se reálně každým rokem zvyšuje, což je republikový trend (zavádění modernějších technologických postupů, orientace na výrobu a prodej zboží s vyšší přidanou hodnotou). Podíl Pardubického kraje na HDP ČR zaznamenal v letech 1993 1996 mírný pokles, avšak v posledních letech je vidět malý nárůst. Ukazatel hrubé přidané hodnoty (dále HPH) v Pardubickém kraji za léta 1993-1997 vyjadřuje celkový objem vyrobené produkce v Pardubickém kraji po úhradě vstupů, které přešly do výrobků. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je dané odvětví perspektivnější. Největší podíl na HPH má zpracovatelský průmysl, jehož podíl od roku 1993 do roku 1997 vzrostl o 6 %. Druhým nejvýznamnějším odvětvím (co do objemu vyrobené produkce) v Pardubickém kraji je obchod, opravy spotřebního zboží. Tento ukazatel ovšem zaznamenal mírný pokles. Pokles v tomto období (1993 1997) zaznamenaly zejména odvětví jako komerční služby; peněžnictví a pojišťovnictví, výroby a rozvod elektřiny, tepla a vody. Mírný nárůst zaznamenalo stavebnictví. Procentuelně stabilní (vůči celkovému objemu produkce) jsou tato odvětví: zemědělství a lesní hospodářství; doprava, skladování, pošty a telekomunikace; veřejná administrativa, zdravotní, veterinární a sociální činnost a školství. Pro další vývoj kraje bude rozhodující celkové oživení ekonomiky. Právě toto oživení může vygenerovat nové podnikatelské aktivity, nová pracovní místa, potažmo i nové finanční zdroje na financování podpory rozvoje méně rozvinutých mikroregionů (infrastruktura, podpora investic). 22

3. ÚZEMNĚ TECHNICKÝ PODKLAD NADREGIONÁLNÍHO A REGIONÁLNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ÚTP ÚSES Jedná se o územně technický podklad MMR pro účely územního plánování. Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad (Společnost pro životní prostředí Brno, s. r. o., Ing. L. Bínová, CSc., 1996). Materiál obsahuje grafické vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability se základními popisnými informacemi. Měřítko zpracování je 1 : 50 000, data jsou zpracována i v digitální podobě. Nadregionální biocentra reprezentují všechny biogeografické regiony ČR a nadregionální biokoridory respektují existující hlavní migrační trasy bioty. Nadregionální ÚSES je provázán s evropskou ekologickou sítí (EECONET) a je její systémovou součástí. Reprezentativní nadregionální biocentra a biokoridory jsou vymezeny v nezbytném (minimálním) počtu. Regionální ÚSES vymezuje minimální počet regionálních biocenter a jejich propojení, reprezentuje typy biochor, vyskytující se v ČR, a respektuje maximální délky regionálních i nadregionálních biokoridorů. Prvky ÚSES vymezené v ÚTP je nutné považovat za neopominutelné a redukci jejich počtu za nepřípustnou. V dokumentaci bylo použito jednotného celorepublikového značení, prvky ÚSES jsou zařazeny do skupin typů geobiocénu. Při vymezování je důraz kladen na přírodovědná kritéria, urbanistické stránka zůstává místy neřešena. Aktuální stav vymezení prvků těchto úrovní tak, jak jej znají územní plány VÚC, je zakreslen v materiálu MMR Inventarizace prvků ÚSES a ochrany přírody (IRI, Brno,2000). 23

3.1.4. Zemědělské ekosystémy Rozloha Pardubického kraje je 451 852 ha, z toho je 274 474 ha zemědělské půdy ( dle údajů z Programu rozvoje Pardubického kraje, aktualizace březen 2003). Struktura druhů pozemků Pardubického kraje Kraj má přibližně srovnatelný podíl orné půdy na zemědělské půdě (73,5 %) s ČR (72,4 %). Podíl lesních pozemků na celkové výměře území je v Pardubickém kraji nižší (29,3 %) než v ČR (33,4 %). Územní struktura druhů pozemků (v ha) v Pardubickém kraji k 31.12.2001 vodní plochy 6 101 zastavěné plochy a nádvoří; 7 120 ostatní plochy 31 604 orná půda 201 598 lesní plochy 132 553 trvalé travní porosty 59 678 ovocné sady 1 988 zahrady 11 209 Zdroj: Program rozvoje Pardubického kraje Dle údajů Registru produkčních bloků ( RPB), který je v ČR připravován jako nástroj Ministerstva zemědělství pro administraci a kontrolu zemědělských dotací podle pravidel EU, je v Pardubickém kraji přesná výměra 245 584 ha zemědělské půdy. Pro doplnění v dalším textu uvádíme zkrácenou metodiku tvorby registru produkčních bloků: Registr produkčních bloků eviduje pozemky, na nichž probíhá zemědělské hospodaření v reálných hranicích na zemském povrchu. Informace o těchto pozemcích jsou složeny ze dvou částí: grafická část: informace o tvaru, poloze vnějších a vnitřních hranic, výměře bloku, popisná část: - kód produkčního bloku, číslo zemědělské parcely, - informace o užívání (kultura, kód uživatele, závlahy, ekologické zemědělství), - geografická identifikace (kód katastrálního území, název mapového listu ZM10, souřadnice středu bloku v JTSK) 24

- kategorizace bloku (svažitost, nadmořská výška, BPEJ, faktory omezující hospodaření, LFA). Registr se vytváří postupně na území celé České republiky s využitím metod DPZ, GIS a digitální kartografie na základě ortofotomap zhotovených z aktuálních leteckých snímků území. Při jeho tvorbě je důsledně zaváděna dvoustupňová hierachie: produkční blok zemědělská parcela. Produkční blok nemusí být již dále dělen nebo může být rozdělen na dvě nebo více zemědělských parcel. Registr je budován jako výkonný nástroj pro administraci a kontrolu zemědělských dotací. Produkční blok Produkční blok (PB) je souvislá plocha zemědělské půdy, na níž probíhá pěstování plodin nebo jiné zemědělské hospodaření, která je vymezena pevnými terénními hranicemi. Pevnou terénní hranicí jsou míněny především: hranice lesa, příkop u silnice, pás zeleně okolo vodního toku, trvalá polní cesta, mez, trvalý příkop, začátek zastavěného území. Díry uvnitř produkčního bloku Uvnitř produkčního bloku mohou být vymezeny uzavřené plochy, tzv. díry, které nejsou zemědělsky využívány. Mohou jimi být: lesík, skála, trvalý mokřad, stavební objekt. Vnitřní rozdělení produkčního bloku Produkční blok může být dále rozdělen na jednotlivé zemědělské parcely (ZP). Toto dělení se zavádí, pokud uvnitř produkčního bloku probíhá hranice kultur nebo užívání. Kultura a užívání produkčního bloku (zemědělské parcely) Kulturou a užíváním produkčního bloku nebo zemědělské parcely se myslí skutečná kultura a uživatel ke dni provádění verifikace. Tvar PB a ZP se zakresluje podle situace viditelné na ortofotomapě. Informace o kultuře a užívání ZP se zjišťují v průběhu verifikace se zástupci uživatelů zemědělské půdy. Reálná kultura nemusí korespondovat s kulturou uvedenou v katastru nemovitostí. V případě užívání se jedná o subjekt, který reálně na ZP hospodaří. Identifikace produkčního bloku Každému produkčnímu bloku je v průběhu vytváření registru PB přiřazen pracovní kód, který umožňuje jeho identifikaci v rámci celé ČR. Označení zemědělské parcely Zemědělské parcely jsou v rámci produkčního bloku označeny pořadovým číslem. Nejmenší výměra zemědělské parcely Nejmenší výměra zemědělské parcely, která se zakreslí v průběhu verifikace, není přesně stanovena a řídí se následujícím pravidlem: zemědělská parcela je identifikována, pokud je vzhledem k rozlišení leteckého snímku možné rozpoznat průběh její hranice, zakreslit tuto 25

hranici do pracovní mapy a zjistit o ní základní popisné informace. (Toto pravidlo platí identicky pro produkční bloky, které nejsou dále děleny na zemědělské parcely) Nařízení EU uvádí jako nejmenší výměru zemědělské parcely 0,3 ha. Vzhledem k rozlišení snímku a zvolenému měřítku pracovních map používaných při verifikaci (1:7800), je reálné identifikovat zemědělské parcely o výměře okolo 0,1 ha. Výměra 0,02 ha (200 m 2 ) představuje přibližnou mez pro zákres díry uvnitř produkčního bloku. Postup vytváření registru produkčních bloků Příprava digitálních ortofotomap ČR probíhala na pracovištích ČÚZK. Firma EKOTOXA OPAVA, s.r.o. provedla nad ortofotomapami primární zákres hranic produkčních bloků. Následovalo období základní verifikace s uživateli půdy a příslušnými zemědělskými agenturami, na jejímž základě byla doplněna popisná data a pracovní tabulky k bloku. Následovala integrace dat do projektu GIS a další kontroly. Finální verze RBP pro potřeby MZe byla předána koncem roku 2002. Základní statistika zemědělské půdy v Pardubickém kraji je uvedena v následujících tabulkách: Tabulkové údaje jsou uvedeny ve struktuře správních obvodů obcí s rozšířenou pravomocí ve smyslu ustanovení 21 vyhlášky MV č. 388/2002 Sb. (o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností). Rozdělení zemědělské půdy je provedeno dle správního obvodu obcí s rozšířenou působností (tzv. obce 3. stupně) Zemědělská půda Pardubický kraj základní přehled Název obce s rozšířenou Výměra (ha) působností Zemědělské půda (ha) Zemědělská půda (%) ČESKÁ TŘEBOVÁ 7 963,00 2 456,62 30,85% HLINSKO 24 658,00 11 814,96 47,92% HOLICE 21 364,00 10 210,06 47,79% CHRUDIM 74 602,00 41 795,08 56,02% KRÁLÍKY 15 873,00 6 954,09 43,81% LANŠKROUN 27 518,00 15 080,24 54,80% LITOMYŠL 31 851,00 20 072,90 63,02% MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 41 728,00 20 481,44 49,08% PARDUBICE 41 981,00 25 660,28 61,12% POLIČKA 27 264,00 14 870,40 54,54% PŘELOUČ 26 517,00 13 624,63 51,38% SVITAVY 35 154,00 19 973,68 56,82% ÚSTÍ NAD ORLICÍ 19 055,00 9 493,53 49,82% VYSOKÉ MÝTO 28 186,00 18 298,10 64,92% ŽAMBERK 28 129,00 14 797,95 52,61% Pardubický kraj 451 843,00 245 583,96 54,35% Zdroj: Ekotoxa Opava, s.r.o. 26

Zemědělská půda Pardubický kraj podíl zornění Název obce s rozšířenou Zemědělské působností půda (ha) Orná půda (ha) Zornění (%) ČESKÁ TŘEBOVÁ 2 456,62 1 874,25 76,29% HLINSKO 11 814,96 6 872,70 58,17% HOLICE 10 210,06 8 337,84 81,66% CHRUDIM 41 795,08 34 484,96 82,51% KRÁLÍKY 6 954,09 1 483,71 21,34% LANŠKROUN 15 080,24 9 899,68 65,65% LITOMYŠL 20 072,90 17 094,63 85,16% MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 20 481,44 16 416,75 80,15% PARDUBICE 25 660,28 23 576,43 91,88% POLIČKA 14 870,40 9 604,15 64,59% PŘELOUČ 13 624,63 11 268,51 82,71% SVITAVY 19 973,68 16 022,38 80,22% ÚSTÍ NAD ORLICÍ 9 493,53 5 773,84 60,82% VYSOKÉ MÝTO 18 298,10 15 326,37 83,76% ŽAMBERK 14 797,95 7 858,05 53,10% Pardubický kraj 245 583,96 185 894,25 75,69% Zdroj: Ekotoxa Opava, s.r.o. Zemědělská půda Pardubický kraj erozní ohrožení (na základě svažitosti) Průměrná Název obce s rozšířenou svažitost působností (stupně) ČESKÁ TŘEBOVÁ 4,28 HLINSKO 3,43 HOLICE 1,41 CHRUDIM 2,63 KRÁLÍKY 5,89 LANŠKROUN 4,80 LITOMYŠL 2,83 MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 4,42 PARDUBICE 0,83 POLIČKA 4,89 PŘELOUČ 1,55 SVITAVY 3,97 ÚSTÍ NAD ORLICÍ 5,37 VYSOKÉ MÝTO 2,39 ŽAMBERK 5,86 Pardubický kraj 3,64 Zdroj: Ekotoxa Opava, s.r.o. 27

Zemědělská půda Pardubický kraj podíl zemědělské půdy v CHKO a MCHÚ Název obce s rozšířenou hrubá výměra zem. půdy (ha) čistá výměra zem. půdy (ha) působností CHKO MCHÚ CHKO MCHÚ ČESKÁ TŘEBOVÁ 0,00 0,00 0,00 0,00 HLINSKO 6 492,93 603,25 4 309,22 137,57 HOLICE 0,00 409,64 0,00 34,88 CHRUDIM 6 808,12 1 293,84 4 185,90 93,31 KRÁLÍKY 0,00 0,00 0,00 0,00 LANŠKROUN 0,00 329,69 0,00 23,82 LITOMYŠL 0,00 165,25 0,00 19,77 MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 0,00 114,20 0,00 25,20 PARDUBICE 0,00 468,42 0,00 24,49 POLIČKA 2 685,93 14,25 2 108,77 3,49 PŘELOUČ 0,00 395,64 0,00 28,74 SVITAVY 0,00 0,00 0,00 0,00 ÚSTÍ NAD ORLICÍ 0,00 0,00 0,00 0,00 VYSOKÉ MÝTO 0,00 564,66 0,00 53,89 ŽAMBERK 203,71 125,66 66,65 9,46 Pardubický kraj 16 190,69 4 484,50 10 670,54 454,62 Zdroj: Ekotoxa Opava, s.r.o. Zemědělská půda Pardubický kraj extenzifikace hospodaření na TTP Název obce s rozšířenou působností TTP (ha) TTP (%) Extenzivní louky Extenzivní pastviny (ha) (%) (ha) (%) ČESKÁ TŘEBOVÁ 545,70 22,21% 154,38 6,28% 25,26 1,03% HLINSKO 4 392,22 37,18% 2 358,91 19,97% 364,37 3,08% HOLICE 1 738,73 17,03% 0,00 0,00% 0,00 0,00% CHRUDIM 6 254,27 14,96% 3 262,82 7,81% 503,60 1,20% KRÁLÍKY 5 440,31 78,23% 1 899,69 27,32% 1 887,28 27,14% LANŠKROUN 4 999,75 33,15% 1 634,03 10,84% 1 125,27 7,46% LITOMYŠL 2 681,40 13,36% 678,51 3,38% 108,58 0,54% MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 3 588,72 17,52% 1 231,30 6,01% 396,64 1,94% PARDUBICE 1 416,69 5,52% 38,82 0,15% 0,00 0,00% POLIČKA 5 074,68 34,13% 2 283,08 15,35% 395,65 2,66% PŘELOUČ 1 362,87 10,00% 7,00 0,05% 0,00 0,00% SVITAVY 3 368,70 16,87% 1 649,50 8,26% 269,57 1,35% ÚSTÍ NAD ORLICÍ 3 544,86 37,34% 752,88 7,93% 342,62 3,61% VYSOKÉ MÝTO 2 725,04 14,89% 329,18 1,80% 137,04 0,75% ŽAMBERK 6 830,72 46,16% 1 263,18 8,54% 668,30 4,52% Pardubický kraj 53 964,66 21,97% 17 543,28 7,14% 6 224,18 2,53% Zdroj: Ekotoxa Opava, s.r.o. 28

DÍLY BLOKŮ S EKOLOGICKÝM A PŘECHODNĚ EKOLOGICKÝM HOSPODAŘENÍM V PARDUBICKÉM KRAJI ORP ekologické přechodně ekologické počet DB výměra (ha) počet DB výměra (ha) Chrudim 20 57,95 0 0,00 Hlinsko 116 769,15 0 0,00 Holice 0 0,00 0 0,00 Králíky 63 321,39 65 757,31 Lanškroun 61 179,29 1 4,20 Litomyšl 0 0,00 0 0,00 Moravská Třebová 0 0,00 0 0,00 Pardubice 0 0,00 0 0,00 Polička 0 0,00 0 0,00 Přelouč 0 0,00 0 0,00 Svitavy 0 0,00 0 0,00 Vysoké Mýto 1 2,48 0 0,00 Ústí nad Orlicí 0 0,00 0 0,00 Česká Třebová 0 0,00 0 0,00 Žamberk 27 236,88 0 0,00 celkem 288 1567,14 66 761,51 Zdroj: Ekotoxa Opava s.r.o. 29

3.1.5. Lesní ekosystémy Informace o lesních ekosystémech Pardubického kraje jsou získány z dat Oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL), z lesních hospodářských plánů (LHP), z lesních hospodářských osnov (LHO), společná data LHP(O), platných k 31.12. 2001. Plochy jsou uváděny pro pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) a pro porostní půdu, tj. pozemky s lesními porosty. V působnosti Pardubického kraje se lesní porosty vyskytují celkem v sedmi přírodních lesních oblastech (PLO): PLO 10 Středočeská pahorkatina PLO 16 Českomoravská vrchovina PLO 17 Polabí PLO 25 Orlické hory PLO 26 Předhůří Orlických hor PLO 28 Předhůří Hrubého Jeseníku PLO 31 Českomoravské mezihoří Co se týče zdravotního stavu lesních porostů v Pardubickém kraji a jejich ohrožení škodlivými činiteli, všeobecně lze konstatovat, že všechny lesní porosty v Pardubickém kraji jsou negativně ovlivněny dlouhodobým působením imisí. Větší část kraje (severní, východní a jihovýchodní) je zařazena do pásma ohrožení imisemi C, na východě (v PLO 25 a v PLO 28) a v Polabí (PLO 17) se vyskytuje v menším rozsahu i pásmo ohrožení imisemi B. I když od roku 1998 došlo k výraznému poklesu objemu emisí oxidů síry z tepelných elektráren (Chvaletice, Opatovice, Mělník), dlouhodobé zatížení krajiny je takové, že i tato rezidua v půdě mohou ještě v kombinaci s nepříznivými klimatickými podmínkami působit poškození lesních porostů. Celkové oslabení lesních porostů imisemi zvyšuje důsledky působení ostatních škodlivých činitelů. Hlavní škodlivý činitel je zde bořivý vítr. Vzhledem k přírodním odlišnostem jednotlivých PLO uvádíme charakteristiky zdravotního stavu lesních porostů a jejich ohrožení škodlivými činiteli za každou oblast zvlášť (pouze za části těchto PLO v Pardubickém kraji). PLO 10 Středočeská pahorkatina : Nejčastější poškození porostů, zvláště na podmáčených stanovištích, způsobují bořivé větry Z a SZ směrů. Na smrkových mlazinách škodí chronicky pilatka smrková. V suchých letech hrozí možnost přemnožení kůrovců na smrku i na borovici. PLO 16 Českomoravská vrchovina : Zde se vyskytuje značné množství smrkových monokultur vysázených po velké mniškové kalamitě z počátku 20. let minulého století a následně po větrných a sněhových polomech (1929 1931). Tyto porosty jsou velmi ohroženy větrem a sněhem a jejich obnova bude obtížná s ohledem na toto riziko. Polomy značného rozsahu již zde napadly v roce 1982 a 1984. V jižní části kraje jsou lokality s chronickým výskytem ploskohřbetky smrkové. V případě suchého období hrozí přemnožení lýkožrouta smrkového. V jižní části kraje je též nutné předpokládat zvýšené množství škod od jelení zvěře (okus i ohryz a loupání) součást jelení oblasti Žďárské vrchy. V řadě lokalit bylo pozorováno poškození modřínových nárostů a mlazin třásněnkou modřínovou. 30

PLO 17 Polabí : Značné škody zde způsobují časté lokální vichřice, které zde lámou všechny dřeviny (i borovice a duby). Vlivem imisního zatížení (hlavně chemických změn v půdě) dochází k nepravidelnému růstu borových kultur (metlovitosti), k chřadnutí a hynutí dubů s tracheomykózními příznaky. Borové porosty jsou zde silně napadány jmelím a duby ochmetem. Smrkové porosty běžně poškozuje pilatka smrková. V dubových porostech se opakovaně přemnožuje obaleč dubový a píďalky, kteří v některých letech způsobují i holožíry. V borových porostech působí škody lýkožrout vrcholkový. V posledních letech dochází ke značnému rozsahu hynutí olší z dosud nezjištěných příčin a k rozsáhlému poškození topolů rzí topolovou. PLO 25 Orlické hory : Do Pardubického kraje tato oblast zasahuje pouze jižní, méně poškozovanou částí. Přesto se i zde vyskytuje žloutnutí smrků vlivem nedostatku hořčíku a dalších živin a poškozování mladých porostů, jako v centrální části Orlických hor, hlavně v oblasti Suchého vrchu. Též jsou zde škody jelení zvěří. Běžně zde škodí vítr, sníh a námraza. V případě přemnožení může působit škody i lýkožrout smrkový. PLO 26 Předhůří Orlických hor : Relativně málo poškozená lesní oblast. Vlivem značné členitosti terénu a velkému počtu menších lesních komplexů, dostatečné druhové pestrosti zde nehrozí ani rozsáhlé škody větrem, ani ostatními škůdci. Pomístně se mohou vyskytovat škody větrem, sněhem, zvěří i kůrovcem. PLO 28 Předhůří Hrubého Jeseníku : Relativně malá část Pardubického kraje. Značné poškození porostů imisemi, větrem, sněhem i jelení zvěří. Do budoucna bude zřejmě nezbytná kompenzace kyselých imisních vstupů vhodným hnojením nebo vápněním. PLO 31 Českomoravské mezihoří : Poměrně málo poškozená a stabilní lesní oblast. Smrkové monokultury byly v období poslední kůrovcové kalamity (1992 1995) dosti silně poškozeny lýkožroutem smrkovým. Pomístně se též vyskytují škody větrem. V JV části působí škody jelen sika. Pomístně zjištěno napadení borovice černé houbou Cenangium ferruginosum. Mimo neočekávaného výskytu silného bořivého větru nebo dlouhotrvajícího sucha zde nehrozí kalamity většího rozsahu. V dalším přehledu jsou uvedeny tabulkové údaje o lesních porostech Pardubického kraje: Pardubický kraj - základní údaje: Druh plochy Plocha v [ha] % Katastrální (Pa kraj) 451857 100,0 PUPFL 134168 29,7 porostní půda 130103 28,8 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové 31

Pardubický kraj vlastnictví lesů (údaj z přehledových map orientační plochy) Druh vlastnictví Plocha PUPFL v [ha] % Státní (LČR) 77147 57,50 Ostatní státní 142 0,11 Právnické osoby 139 0,10 Obce a města 16885 12,58 Lesní družstva 3729 2,78 Fyzické osoby 36126 26,93 Úhrnem 134168 100,00 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj lesní vegetační stupně LVS Plocha PUPFL v [ha] % 1 dubový 11435 8,52 2 bukodubový 15226 11,35 3 dubobukový 19848 14,79 4 bukový 42958 32,03 5 jedlobukový 30095 22,43 6 smrkobukový 13005 9,69 7 bukosmrkový 1148 0,86 8 smrkový 434 0,32 9 kleč 19 0,01 Úhrnem 134168 100,00 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj pásma ohrožení imisemi Pásmo Plocha PUPFL v [ha] % A s výrazným imisním zatížením 0 0,00 B s výraz. imis. zat. v příznivějších podmínkách 1184 0,88 C s imisním zatížením 79627 59,35 D s nižším imisním zatížením 53357 39,77 Úhrnem 134168 100,00 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj myslivost Druh Plocha PUPFL v [ha] Bažantnice samostatné 581 Bažantnice uznané 488 Obory 1359 Úhrnem 2428 32

Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj zastoupení CHKO podle zón Označení Zóna Číslo rozhodnutí Plocha PUPFL v [ha] CHKO Orlické hory 1 Výnos MK č. 16 368/69 - II/2 77 CHKO Orlické hory 2 Výnos MK č. 16 368/69 - II/2 131 CHKO Orlické hory 3 Výnos MK č. 16 368/69 - II/2 290 Úhrnem CHKO Orlické hory 498 CHKO Žďárské vrchy 1 Vyhláška MŽP č. 156/1991 Sb. 152 CHKO Žďárské vrchy 2 Vyhláška MŽP č. 156/1991 Sb. 3094 CHKO Žďárské vrchy 3 Vyhláška MŽP č. 156/1991 Sb. 5543 CHKO Žďárské vrchy 4 Vyhláška MŽP č. 156/1991 Sb. 8 Úhrnem CHKO Žďárské vrchy 8798 CHKO Železné hory 1 Výnos MK ČSR č.j.8908/70-ii/2 209 CHKO Železné hory 2 Výnos MK ČSR č.j.8908/70-ii/2 1485 CHKO Železné hory 3 Výnos MK ČSR č.j.8908/70-ii/2 7990 Úhrnem CHKO Železné hory 9684 Úhrnem CHKO 18980 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj pásma hygienické ochrany vodních zdrojů Stupeň Plocha PUPFL v [ha] I 318 IIa 2638 IIb 24245 II 1176 III 3705 Úhrnem 32082 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Označení Pásmo Číslo rozhodnutí Plocha PUPFL v [ha] Lázně Bohdaneč užší Výnos min. zdrav. LZ/3-50 2884-1.4.60 Lázně Bohdaneč širší Výnos min. zdrav. LZ/3-1161 2884-1.4.60 Úhrnem 1211 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Název Plocha katastrální v [ha] Orlické hory 550 Východočeská křída 103964 Žamberk - Králíky 28709 Žďárské vrchy 19328 Úhrnem 152551 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové 33

Pardubický kraj příměstské lesy Název Plocha PUPFL v [ha] Česká Třebová 14 Lanškroun 68 Letohrad 3 Litomyšl 38 Pardubice 354 Úhrnem 477 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj armáda a jiné zájmy státu Označení Plocha PUPFL v [ha] Chrast 61 Kostelec u Heřmanova Městce 64 Květná 5 Valy 11 Poličské strojírny 217 Radiměř 141 Bezděkov 5 Synthesia Semtín 201 Technické cvičiště Pardubice 5 VLS Borohrádek - Borohrádek 126 Česká Třebová 8 Úhrnem 844 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové Pardubický kraj vyhlášené přírodní parky Označení Číslo rozhodnutí Plocha PUPFL v [ha] Bohdalov-Hartinkov Nař. OkÚ Svitavy č. 1. 8.3.1996 3784 Heřmanův Městec Nař. OkÚ v Chrudimi 5/96, 29.4.1996 206 Orlice Nařízení OkÚ UO ze dne 16.9.1996 2326 Jeřáb Vyhl. ONV UO. ze dne 18.6.1987 978 Králický Sněžník Vyhl. ONV UO ze dne 18.6.1987 3004 Suchý vrch - Buková hora Vyhl. ONV UO ze dne 18.6.1987 3884 Doubrava Nař. OkÚ v Chrudimi 5/98 357 Údolí Krounky a Novohradky Nařízení OkÚ CR č. 4 ze dne 2.9.1998 258 Údolí Křetínky Nařízení OkÚ SY č.2 ze dne 8.3.1996 1687 Lanškrounské rybníky Vyhl. ONV UO ze dne 27.9.1990 167 Úhrnem 16651 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové 34

Pardubický kraj základní údaje podle kategorií a subkategorií lesů kategorie subkategorie porostní plocha [ha] % 1000 [m3] b.k. zásoba [m3] na 1 [ha] lesy hospodářské 115 951 89,1 30 672,48 265 lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 1 533 1,2 450,93 294 vysokohorské lesy 703 0,5 128,54 183 lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 55 0,1 4,34 79 celkem 2 291 1,8 583,80 255 v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 536 0,4 129,81 242 v ochranných pásmech zdrojů léčivých a stolních minerálních vod 966 0,7 196,31 203 na území nár. parků a nár. přírodních rezervací 734 0,6 237,21 323 v 1. zónách CHKO a lesy v přír. rezervacích, a v přírodních památkách 1 085 0,8 319,48 294 příměstské a další rekreační lesy se zvýšenou rekreační funkcí 503 0,4 111,30 221 se zvýšenou funkcí půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 194 0,1 46,85 241 potřebné pro zachování biologické různorodosti 4 055 3,1 1 187,25 293 v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 1 369 1,1 346,77 253 u nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 2 419 1,9 721,21 298 celkem 11 861 9,1 3 296,19 278 úhrnem 130 103 100,0 34 552,48 266 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové, Informace o stavu lesů z LHP(O) platných k 31.12.2001 Pardubický kraj jehličnaté monokultury % z celkové Typ monokultury Plocha porostní v [ha] porostní plochy Porosty se zastoupením SM 90%+ 33614 25,84 Porosty se zastoupením SM 80%+ 51001 39,20 Porosty se zastoupením SM 70%+ 63556 48,85 Porosty se zastoupením BO 90%+ 5899 4,53 Porosty se zastoupením BO 80%+ 9577 7,36 Porosty se zastoupením BO 70%+ 12854 9,88 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové, Informace o stavu lesů z LHP(O) platných k 31.12.2001 35

Pardubický kraj základní údaje podle dřevin dřevina porostní plocha zásoba relativní bonita střední věk [ha] % 1000 [m 3 ] b.k. % smrk ztepilý 75 379 57,94 22 626,61 65,48 2,86 60 smrkové exoty 18 0,01 2,08 0,01 3,39 21 jedle bělokorá 1 091 0,84 412,82 1,19 2,58 81 jedle obrovská 23 0,02 1,12 0,00 1,48 15 borovice 23 788 18,28 5 660,87 16,38 3,19 67 kosodřevina 6 0,00 0,00 0,00 0,00 55 modřín 5 612 4,31 1 535,54 4,44 1,50 55 douglaska 126 0,10 28,54 0,08 4,86 39 jehličnaté ostatní 0 0,00 0,00 0,00 0,00 35 dub 5 441 4,18 1 147,24 3,32 3,58 73 dub červený 440 0,34 65,04 0,19 2,29 39 buk 6 189 4,76 1 579,18 4,57 2,82 72 habr 877 0,67 143,50 0,42 3,91 70 jasan 1 123 0,86 199,90 0,58 1,92 56 javor 839 0,64 144,72 0,42 2,70 49 jilm 11 0,01 1,70 0,00 2,83 49 akát 68 0,05 9,95 0,03 6,01 63 bříza 3 177 2,44 420,53 1,22 1,49 47 lípa 688 0,53 136,16 0,39 2,77 54 olše 2 433 1,87 316,07 0,91 2,93 48 osika 144 0,11 15,29 0,04 6,33 41 topol 404 0,31 89,15 0,26 6,59 42 vrby 87 0,07 4,11 0,01 8,46 32 listnaté ostatní 262 0,20 12,35 0,04 2,91 30 jehličnaté celkem 106 043 81,51 30 267,58 87,60 2,86 61 listnaté celkem 22 183 17,05 4 284,90 12,40 2,93 62 celkem 128 225 98,56 34 552,48 100,00 2,87 62 holina 1 877 1,44 úhrnem 130 103 100,00 Zdroj: ÚHÚL Hradec Králové, Informace o stavu lesů z LHP(O) platných k 31.12.2001 36

3.1.6. Vodní ekosystémy Voda je jednou ze základních podmínek života na Zemi. V podmínkách České republiky je nadto podstatnou složkou všech ekosystémů. Místa, kde voda vystupuje až na zemský povrch nebo těsně pod povrch, se nazývají mokřady. Definice mokřadů je uvedena v Ramsarské úmluvě v článku 1.1. takto: Mokřadem je území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá i dočasná, s vodou stojatou i tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 m. Ramsarská úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, byla předložena k podpisu již v roce 1971 jako první celosvětová mezivládní úmluva na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů ( viz kapitola 3.1.2.). Česká republika, tehdy jako ČSFR, přistoupila k této úmluvě v roce 1990. V roce 1993 byl oficiálně ustaven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem MŽP. Mokřady mohou být z hlediska rozsahu liniové nebo plošné. Plošné mokřady jsou v souladu s výše uvedenou definicí rybníky, jezera, přehrady, tůňky, prameniště, slatiny, rašeliniště, mokré louky i dočasné vodní plochy v podobě kaluží a periodických tůní v údolních nivách. Liniové mokřady jsou prameny a toky. 1.Vodní toky Pardubický kraj patří ke krajům, kde prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Z masivu Králického Sněžníku odtékají vody do tří světových moří. Převážná část Pardubického kraje spadá do povodí Labe a menší část do povodí Moravy. Vodohospodářsky významné vodní toky patří do správy podniků Povodí Labe s.p. a Povodí Moravy s.p.. Seznam vodohospodářsky významných vodních toků je stanoven vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR. Seznam vodohospodářsky významných toků ve správě Povodí Moravy s.p. Pardubický kraj Název Přitéká do Délka vodního Číslo hydrol. toku v kat. pořadi význam. v km Pozn. Vymezení úseku vodního toku Bílý potok (Polička) Svratka 4-15-01-010 15,8 k.ú. Polička Jevíčka Třebůvka 4-10-02-083 23,7 Kunčický potok Třebůvka 4-10-02-071 2 V po sil. most Moravská Třebová - Kunčina Křetínka Svitava 4-15-02-020 30,6 Mírovka Morava 4-10-02-054 21,8 V Moravská Sázava Morava 4-10-02-001 55,0 Svitava Svratka 4-15-02-001 98,0 Svratka Dyje 4-15-01-001 174,0 V (V po VD Vír) Třebůvka Morava 4-10-02-070 39,7 po sil. most v Boršově Březná Moravská Sázava 4-10-02-035 31,6 Morava Dunaj 4-10-01-001 354,1 Zdroj: Povodí Moravy s.p., vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Pozn.: H - vodní tok, tvořící státní hranici České republiky (nejedná se o toky, které hranici kříží) V - vodní tok s vodárenským odběrem 37

Seznam vodohospodářsky významných toků ve správě Povodí Labe s.p. Pardubický kraj Název vodního toku Přitéká do Délka vodního Číslo hydrol. toku v kat. pořadi význam. v km Pozn. Vymezení úseku vodního toku Labe SRN 1-01-01-001 379,6 V, H Tichá Orlice Orlice 1-02-02-001 104,5 Divoká Orlice Orlice 1-02-01-001 65,3 V, H hraniční tok, (V po Klášterec nad Orlicí) Třebovka Tichá Orlice 1-02-02-036 41,6 Lipkovský potok Tichá Orlice 1-02-02-008 13,4 Hraniční p. (Červený potok) Rokytenka Divoká Orlice Divoká Orlice 1-02-01-009 5,2 H hraniční tok 1-02-01-017 15,6 Chrudimka Labe 1-03-03-001 104,4 V Novohradka Chrudimka 1-03-03-040 48,5 Loučná Labe 1-03-02-001 82 Ležák Novohradka 1-03-03-096 16,8 Žejbro Novohradka 1-03-03-073 23,5 Krounka Novohradka 1-03-03-051 23,3 Podolský potok Labe 1-03-04-018 21,6 Černá strouha Labe (Černská) 1-03-04-036 5 Opatovický kanál Labe 1-03-04-062 31,8 Halda Chrudinka 1-03-04-001 5,3 Doubrava Labe 1-03-05-001 89,7 Hostačovka Doubrava 1-03-05-032 15,8 Prostřední náhon Loučná Loučné 1-03-02-051 2,9 Průmyslový náhon Loučná Loučné 1-03-02-050 1,4 Desná (do Loučné) Loučná 1-03-02-024 17 Zminka Novohradka a Loučná 1-03-02-081 11,8 po sil. most Rokytnice v Orlických horách Bartošovice v Orlických horách v km 8,6-10,8 ve správě ZVS HK, (V - po Práčov) po zaústění Kvíteckého p. ve Žďárci u Skutče; v km 16,8-29,9 ve správě Lesů ČR po zaústění p. Raná v k. ú. Žumberk; v km 21,5-28,7 ve správě Lesů ČR po shybku na Opatovic. kanále v k.ú. LázněBohdaneč po soutok s Lubenským p. v k. ú. Desná u Litomyšle; v km 17,0-27,6 ve správě Lesů ČR Bylanka Labe 1-03-04-004 23,9 Zdroj: Povodí Labe, s.p., Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Pozn.: H - vodní tok, tvořící státní hranici České republiky (nejedná se o toky, které hranici kříží) V - vodní tok s vodárenským odběrem Drobné toky jsou spravovány Zemědělskou vodohospodářskou správou s.p., Lesy ČR s.p., obcemi Současné významné převody vody vybudované do roku 1995 Pardubický kraj Název Opatovický kanál Halda Zmínka Od roku Druh převodu 1514 samostatný gravitační 1567 samostatný gravitační 1567 samostatný gravitační Zdroj: SVP č. 44 (1997) II.díl Odběr Labe (Opatovice nad Labem) Loučná (Počáply) Novohradka (Dvakačovice) Zaúst. Labe (Semín) Chrudimka (Pardubice) Loučná (Velké Koloděje) Kapacita m3/s Mil. m3/rok Délka 6.50 78.90 31.80 6.00 54.60 4.70 1.28 8.50 11.50 Pozn. převod vody doplněn sítí kanálů podél rybníků 38

Bilančně napjaté vodní toky V Pardubickém kraji jsou nízkými průtoky ohroženy toky Loučná (v úseku Čistá Benátky) a Svitava (Rozhraní) v okrese Svitavy, Novohradka s přítoky Krounka, Anenský potok a Žejbro v okrese Chrudim. V období nižších srážek jsou průtoky pod hodnotami minimálních průtoků, případně toky v některých úsecích zcela vyschnou. Tato situace je způsobena vysokými odběry podzemních vod pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou. Předpokladem zlepšení současného stavu je zpracování studií o vlivu odběru podzemních vod na vody povrchové s návrhem řízeného odběru podzemních vod a následnou realizací. Správu jednotlivých toků mají na starost tito správci toků: - Povodí Labe, s.p. - Povodí Moravy, s.p. - Zemědělská vodohospodářská správa - LČR, s.p., oblastní správy toků - Obce, jejichž územím toky protékají - Fyzické nebo právnické osoby, jimž vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí Povodí Labe, s.p. V jeho správě je největší množství toků. Délka toků ve správě Povodí Labe, státního podniku, v Pardubickém kraji je 657,565 km, na nichž je evidováno 137,195 km úprav. Vysoký podíl úprav je ovlivněn zahrnutím historických umělých kanálů (Opatovický kanál, Halda, Zmínka) do vodních toků, přičemž jde sice o umělá vodní díla, ale jejich charakter je převážně přírodní (jde o zemní koryto buď stabilizované, nebo s posunem koryta způsobeným vlivem korytotvorné činnosti toku). 2. Vodohospodářské vodní nádrže jsou popsány blíže v kapitole 3.2.7. 3. Rybníky Přirozené vodní plochy se v kraji téměř nevyskytují. Často totiž vznikají periodicky při táních, povodních a deštích a za sucha postupně zanikají. Nedostatek trvalých vodních ploch se člověk snažil změnit. Již počátkem 14. století se počaly budovat rybníky, a to odpradávna až do 16. století. Největší počet byl na Pardubicku, jižně od Chrudimi a na Litomyšlsku. V 19. a počátkem 20.století pak byla část z nich z důvodu zisku zemědělské půdy a mylnou ochranou před povodněmi zrušena, část rybníků se při povodních protrhla. V dnešní době jsou některé z nich opět obnovovány nebo rekonstruovány ( např. rekonstrukce rybníka Hvězda na toku Třebovka ),jiné se budují nově. Posláním rybníků je především chov ryb, ale mohou sloužit také vodohospodářským a protipovodňovým účelům. Nezanedbatelným posláním mnohých rybníků je sloužit k účelu ochrany přírody. Tyto významné vodní a přilehlé plochy poskytují životní prostor pro mnoho vzácných, ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů Největší rybníkem kraje je Bohdanečský rybník s rozlohou 160 ha. Ten patří spolu se sousedním rybníkem Matka do národní přírodní rezervace. Posláním tohoto území tak není produkce ryb, ale především ochrana vodních a mokřadních živočichů, především ptáků a 39

rostlin. Tento rybník je zároveň ukázkou ekologické funkčnosti rybníka. Vodní plocha je rozčleněna četnými zálivy, jsou zde ostrůvky a rákosové porosty. Ty přecházejí v mokřadní ostřicové louky a dále v louky květnaté a pole. Obdobně jsou členěny i další rybníky kraje jako rybník Strášovský, Šmatlán, Rzy a další. V poslední době je z podnětu ochrany přírody snaha budovat nové malé vodní plochy, jejichž posláním je jednak zadržování vody v krajině, protipovodňová ochrana a také vytvoření nových biotopů rostlin a živočichů. Nejvýznamější rybochovná zařízení Pardubického kraje jsou v těchto lokalitách: V okrese Chrudim jsou to obce Miřetice Havlovice, Trhová Kamenice, Běstvina, Nasavrky - provozovatelem v těchto obcích je Statek Nové Hrady, Nový Dvůr; dále jsou to obce Chrast, Vortová, Štěněc provozovatelem v těchto obcích je Rybářství Litomyšl, s.r.o. V okrese Pardubice jsou to lokality Dašice, Sádka Pardubice Na Vrtárně, Ostřice, Moravany, Nebeský provozovateli v těchto lokalitách jsou MO ČRS Pardubice, MO ČRS Přelouč, MO ČRS Moravany, MO ČRS Holice; dále je to Sádka Bohdaneč provozovatelem je Rybniční hospodářství L.B., s.r.o. V okrese Svitavy jsou to obce Litomyšl, Opatov, Svitavy, Opatovec, Třebařov, Jedlová provozovatelem v těchto obcích je Rybářství Litomyšl, s.r.o.; dále je to Litomyšl provozovatelem je Vackův chov pstruhů a Polička provozovatelem je Rybářské sdružení Vysočina. V okrese Ústí nad Orlicí jsou to obce České Heřmanice, Zálší, Vračovice Orlov, Lanškroun provozovatelem je Rybářství Litomyšl, s.r.o.; dále jsou to obce Horní a Dolní Čermná provozovatelem je firma Plundra; obec Kunvald (pan Krsek). 4. Mokřady Přehled mokřadů je převzat z publikace Mokřady České republiky, kterou vydal Český ramsarský výbor s podporou MŽP v roce 1999. Český ramsarský výbor může stávající databázi mokřadů v ČR. doplnit mimo jiné na základě výsledků mapování Natura 2000. Mokřady mezinárodního významu v ČR Šumavská rašeliniště Třeboňské rybníky Břehyně a Novozámecký rybník Lednické rybníky Litovelské Pomoraví Poodří Krkonošská rašeliniště Třeboňská rašeliniště Mokřady Dolního Podyjí Mokřady Pšovky a Liběchovky 40

V Pardubickém kraji je evidováno celkem 137 mokřadů mino území CHKO, z toho dva mají význam nadregionální ( Bohdanečský rybník a rybník Matka, Upolíny u Kamenice), 16 spadá do kategorie regionální a 119 má význam pouze lokální. V kraji se nenachází mokřad mezinárodního významu. Mokřady nadregionálního významu Pardubického kraje Bohdanečský rybník a rybník Matka Nachází se v katastrálním území Lázně Bohdaneč. Je to největší dosud dochovaný rybník z bývalé rybniční soustavy Pardubicka o rozloze 248,8 ha. Rybník je značně zarostlý rozlehlými rákosinami, obklopují jej slatinné louky,, olšové lesíky a pole.mokřad zahrnuje rybníky Matka, Zábranský a rybník V sádkách. Dřívější význam byl v sedmdesátých letech narušen vyhrnutím( včetně likvidace litorálu) a rybářským hospodařením včetně chovu domácích kachen. Nyní je přírodní ráz rybníka obnovován. Výskyt: Houby- holubinka jahodová, čechratka (Paxilus) Flóra- rdest světlý, bublinatka menší, prstnatec pleťový, hlízovec Loeselův, violka slatinná, hadilka obecná,voďanka žabí, řečanka pomořská. Fauna: z pavouků Tetragnatha shoshone, z obojživelníků blatnice skvrnitá, kuňka obecná, skokan ostronosý, s. štíhlý, s. skřehotavý. Ptáci bukač velký, bukáček malý, husa velká, sýkořice vousatá. Dříve známé hnízdiště břehouše černoocasého a vodouše rudonohého. Upolíny u Kamenice Nachází se v katastrálním území Trhová Kamenice na ploše 2 ha. Jedná se o slatinné a vlhké pcháčové louky v ploché nivě potoka, na okrajích se mírně svažující. Geologické podloží žuly Nasavrckého plutonu. Vegetační kryt tvoří podél potoka vrbové křoviny s vrbou pětimužnou a v. ušatou, které přecházejí v rašelinnou louku s převahou ostřic a mechů a dále ve vlhkou pcháčovou louku s upolíny a rdesnem, v jižní části u potoka se nachází vysokobylinná niva, na sušších místech v JV části jsou eutrofizované kostřavové louky. V severní části u silnice byly provedeny meliorace a vysázen porost smrku. Výskyt: Flóra- vrba borůvkovitá ( zde na jednom ze dvou známých míst v ČR), vrba rozmarýnolistá, ostřice Hartmanova, prstnatec májový, upolín nejvyšší, oměj pestrý. Fauna: mihule potoční, skokan hnědý, pták bramborníček hnědý. Mokřady regionálního významu Pardubického kraje Louky u Zubří Je to rašelinná louka, která se nachází se v katastrálním území Možděnice a Trhová Kamenice na ploše 29 ha. Výskyt: Flóra- rosnatka okrouhllistá, hořeček český, ostřice blešní a dalších 14 druhů ostřic, vachta trojlistá, tolie bahenní. Fauna: motýli Coenonympha glycerion, Lycaena hippothoe, vážka tmavá. Rybníky u Vortové Nachází se v katastrálním území Vortová, Lhoty a Studnice u Hlinska na ploše 42,2 ha. Údolní niva meandrujícího Vortovského potoka s rašelinnými loukami a rybníky Návesník, Utopenec a Zlámanec. 41

Výskyt: Flóra- prstnatec májový, p. listenatý, všivec bahenní, v. ladní, zábělník bahenní, řeřišnice bahenní, ostřice Carex x alsatica, o. přioblá, o. příbuzná, o. Davallova, o. Hartmanova, o. plstnatoplodá, suchopýr útlý, vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, tolie bahenní, vrba rozmarýnolistá, hadí mord nízký, kozlík dvoudomý, škarda čertkusolistá. Fauna: čolek horský, skokan hnědý, s. zelený, ropucha obecná, r. zelená, ještěrka živorodá, zmije obecná. Ptáci bekasina otavní, bramborníček hnědý, linduška luční, cvrčilka říční, zalétá čáp černý a ledňáček říční. Ratajské rybníky Mokřad tvoří soustava rybníků s rašelinnými loukami. Nachází se v katastrálním území Hlinsko v Čechách na ploše 11,4 ha. Výskyt: Flóra: ostřice Davallova, o.blešní, o. dvoumužná, o. Hartmanova, o. plstnatoplodá, prstnatecmájový, kruštík bahenní, suchopýr širolistý, vachta trojlistá, hořec hořepník, tolie bahenní, záběhlík bahenní, všivec ladní, kozlík dvoudomý, hadí mord nízký, škarda čertkusolistá, vrba rozmarýnolistá. Fauna: motýli Orthonama vittata, Hydriomenaruberata, Eulithis testata, Scopula ternata, Polymixis gemmea, Celaena leucostigma, Plusia putnami, Maculinea teleius, M. nausithous. Obojživelníci čolek horský, č. obecný, skokan hnědý, s. zelený, ropucha obecná, rosnička zelená. Ptáci bekasina otavní, linduška luční, bramborníček hnědý, cvrčilka říční. Rohozenský rybník Rybník se nachází v katastrálním území Rohozná u Trhové Kamenice na ploše 45,3 ha. Je významný především jako tahová zastávka pro vodní ptáky. Na přítoku se nachází rašelinné louky ( PR Strádovka). Výskyt: Flóra: ostřice Davallova, vrba pětimužná, zábělník bahenní, hvězdoš podzimní, mečík střechovitý, hladýš pruský, hadí mord nízký, upolín nejvyšší, srpice barvířská. Fauna: Motýli hnědásek Melitaea diamina,ohniváček Lycaena hippothoe. Ptáci bramborníček hnědý, linduška říční. Hluboký Rybník se nachází na severním úpatí Železných hor v katastrálním území Podlíšťany na ploše 12,4 ha. Volná hladina rybníka je lemována sporadickými pruhy rákosin, které místy plynule přechází do ostřicových luk s roztroušenými vrbami a olšemi. Baroch Rozsáhlá rákosina téměř zazemněného rybníka Hrobice v katastrálním území Hrobice. Rozkládá se na ploše 31,4 ha. Výskyt: Flóra: kruštík bahenní, hadilka obecná, ostřice Davallova, o. hartmanova, prstnatec pleťový, pupečník obecný. Fauna: skokan hnědý, s. zelený, rosnička zelená. Ptáci bukač velký, husa velká, čírka obecná, č. modrá, chřástal vodní, sýkořice vousatá. 42

Louky u Libišan Rybník a navazující rašelinné louky a rákosiny. Nachází se v katastrálním území Libišany na ploše 11,9 ha. Výskyt: Flóra: žebernatka bahenní, stolístek přeslenatý, lakuštík niťolistý, ostřice Davallova, šáchor hnědý, bublinatka jižní. Fauna: vážka jasnoskvrnná. Damašek Mokřad se vyskytuje v katastrálním území Pustá Rybná na ploše 4,4 ha. Edná se o údolní nivu meandrujícího potoka Hlučál s rašelinnými loukami v severní části Českomoravské vysočiny ve výšce asi 630 m n. m. Výskyt: Flóra: ostřice Davallova, pcháč různolisdtý, prstnatec májový, p. listenatý, rosnatka okrouhlolistá, zábělník bahenní, tolie bahenní, hadí mord nízký, kozlík dvoudomý, všivec ladní, žluťucha orlíčkolistá. Fauna: obojživelníci čolek horský, skokan krátkonohý, s. hnědý, ropucha obecná, rosnička zelená. Plazi ještěrka živorodá, zmije obecná. Ptáci bekasina otavní, linduška luční, bramborníček hnědý. Velký a Malý Košíř Rybníky s vodními makrofyty se nachází v katastrálním území Nedošín na ploše 31,5 ha. Výskyt: Flóra: rdest světlý, lakušník nitolistý, l. okrouhlý. Fauna: ptáci chřástal vodní, konipas luční, tři druhy cvrčilek rodu Locustella, moudivláček lužní, rákosní velký, sýkořice vousatá Opatovské rybníky Mokřad se nachází v katastrálním území Opatov a zaujímá plochu 124 ha. Celý mokřad zahrnuje rybníky Hvězda ( 82 ha) a rybník Nový ( 42 ha). Na Hvězdě je ostrov se vzrostlými dřevinami, vedle menší ostrůvek se skřípincem jezerním. Litorální porosty jsou vytvořeny v malé míře na jižním a východním břehu Hvězdy, rozsáhlé jsou litorální porosty na Novém rybníce. U Nového rybníka jsou podmáčené louky a olšiny, mezi rybníky roste lužní les. Tento mokřad je významný především z ornitologického hlediska. Výskyt: Flóra: prstanatec májový, všivec ladní, bledule letní, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý Fauna: brouk tesařík pižmový, obojživelníci čolek horský, č. obecný, rosnička zelená, skokan ostronosý. Z ptáků zde hnízdí chřástal vodní, ch. kropenatý, potápka černokrká, bukač velký, bekasina otavní. Následující tabulka shrnuje přehled mokřadů Pardubického kraje mimo území CHKO. 43

Pardubický kraj Mokřady (mimo CHKO) č. označ. název Katastrální území R Typ D 1 N.CR.01 Upolíny u Kamenice Trhová Kamenice 2 2, 5, 8 2 R.CR.01 Louky u Zubří Možděnice, Trhová Kamenice 29 1, 4, 5, 8 3 R.CR.02 Rybníky u Vortové Vortová, Lhoty, Studnice u Hlinska 42,2 1,2,4,5,7,14 4 R.CR.03 Ratajské rybníky Hlinsko v Čechách 11,4 5, 7, 8, 14 5 R.CR.04 Rohozenský rybník, Strádovka Rohozná u Trhové Kamenice 45,3 4,5,7,8,13 6 R.CR.05 Hluboký Podlíšťany 12,4 13 7 L.CR.01 Boušovka Licibořice 1,14 3, 6, 7, 13 KE 8 L.CR.02 Buchtovka Možděnice, Trhová Kamenice 8,8 8 KE, B 9 L.CR.03 Farářek Ronov nad Doubravou 4 7 O 10 L.CR.04 Rvasice Doly, Doubravice u Leštiny, Střemošice 2,46 5 B 11 L.CR.05 Rybníky u Žumberka Smrček u Žumberku 6,6 13 B 12 L.CR.06 V koutech Nasavrky 0,5 2, 5, 13 B 13 L.CR.07 Vršovská olšina Polánka, Horní Bradlo 18,7 4 KE, B 14 L.CR.08 Polánka Polánka 0,3 5 B 15 L.CR.09 Strádovské Peklo Licibořice, Nasavrky, Ochoz u Nasavrk, Svídnice u Slatiňan 9 2,4 B, Z 16 L.CR.10 Mlýnský rybník a rybník Rohlík Trhová Kamenice 5,1 13 B 17 L.CR.11 Bahna Dědová, Filipov 18,7 8 O 18 L.CR.12 Farář Bítovany 8,69 13 B 19 L.CR.13 Hubský rybník Rohozná u Trhové Kamenice 11,56 5, 7, 13 B, Z 20 L.CR.14 Kusá hora Pěšice, Řepníky, Srbce u Luže, Štěnec, Voletice 185,13 5 B 21 L.CR.15 Louky v Jeníkově Jeníkov u Hlinska, Kameničky 27,75 5 B 22 L.CR.16 Na obůrce Třemošnice nad Doubravou 0,6 1,3 M 23 L.CR.17 U Tučkovy hájenky Krouna, Svratouch 3,26 5 B 24 L.CR.18 Volákův kopec Kameničky 88,15 5,16 B, O 25 L.CR.19 Zadní rybník Trhová Kamenice 33,16 13 B, Z 26 L.CR.20 Mezisvětí Libkov u Nasavrk 10 2,4 27 N.PA.01 Bohdanečský rybník a r. Lázně Bohdaneč Matka 248,8 13 28 R.PA.01 Baroch Hrobice, Srch 31,4 7, 8, 13 29 R.PA.02 Louky u Libišan Libišany 11,9 8,7 30 L.PA.01 Beránek Voleč 14,5 14 O 31 L.PA.02 Buňkov Břehy, Lohenice u Přelouče 54,2 13 B, O 32 L.PA.03 Černý Nadýmač Břehy, Vlčí Habřina 15,3 4, 7, 13 B, O 33 L.PA.04 Hanzlíkovec Horní Jelení 7,5 4, 5, 13 Am, B 34 L.PA.05 Hluboký rybník u Holic Holice v Čechách 11,2 14 35 L.PA.06 Horecké písníky Lázně Bohdaneč 8,4 5,16 B 36 L.PA.07 Hrozná Opatovice nad Labem 3,12 3 KE, B, Z 37 L.PA.08 Jarkovského jezero Rosice nad Labem 1,4 3, 6, 7, 13 KE 38 L.PA.09 Jílovky, Tichý, Skříň Lázně Bohdaneč 49 8,14 B 39 L.PA.10 Kobylník Drozdice 0,54 4 B 40 L.PA.11 Labiště pod Černou Černá u Bohdanče 1,8 3 KE 41 L.PA.12 Labiště u Němčic Dříteč, Němčice nad Labem 2,5 3 KE, B 44

č. označ. název Katastrální území R Typ D 42 L.PA.13 Labiště pod Opočínkem Opočínek, Živanice 2,6 3 KE, B, Z 43 L.PA.14 Labské rameno Votoka Labětín, Semín 4,98 3 KE, B, Z 44 L.PA.15 Lodrant Trusnov 24,7 13 KE, B, O 45 L.PA.16 Lohenické rameno Břehy, Lohenice u Přelouče, Přelouč 6,2 3 KE 46 L.PA.17 Mazurovy chalupy Hoděšovice 1,6 5 B Bezděkov, Choltice, Valy nad 47 L.PA.18 Meandry Struhy Labem, Veselí u Přelouče 41,5 2,4 KE 48 L.PA.19 Mělické labiště Mělice, Opočínek 2,7 3 KE, B, Z 49 L.PA.20 Mordýř Dolní Ředice, Horní Ředice, Chvojenec 17,9 13 O 50 L.PA.21 Na Hradech Žáravice 9,5 13 Am, B, O 51 L.PA.22 Na Zájezdě Semín 5,1 3 KE 52 L.PA.23 Pecák Dolní Jelení 7,4 13 B 53 L.PA.24 Pětinoha Horní Jelení 5,7 8,13 B 54 L.PA.25 Písník u Opatovic Opatovice nad Labem 6,4 16 Ma 55 L.PA.26 Pod Stejskalem Dolní Jelení, Horní Jelení 0,2 8 B 56 L.PA.27 Pod Sutinami Černá u Bohdanče 1 3 KE, O 57 L.PA.28 Pohránovský rybník Pohránov 58,5 7,13 B, O 58 L.PA.29 Ramena Chrudimky Drozdice 3,2 3 KE, B, O 59 L.PA.30 Rameno Houser Valy nad Labem 0,8 3 B 60 L.PA.31 Rameno k vodárně Rosicenad Labem, Srnojedy 2,4 3 KE 61 L.PA.32 Rameno U Haldy Brozany nad Labem, Pardubice 2,1 3 B, O 62 L.PA.33 Rameno Za mostem Lohenice u Přelouče 4,4 3 KE, B 63 L.PA.34 Rybník Rozhrna Bukovka 13 64 L.PA.35 Rybníky u Ledce Holotín, Ledec, Urbanice 7,4 8,14 KE 65 L.PA.36 Rybník Špičník Vysoké Chvojno 0,9 8,13 KE, B 66 L.PA.37 Rybníky u Zdechovic Zdechovice 17,9 7,14 B, O 67 L.PA.38 Rumlovo labiště Lány na Důlku, Rybitví 7,2 3 KE, B 68 L.PA.39 Ředický rybník Horní Ředice 35 13 69 L.PA.40 Slatina u Horeckých písníků Lázně Bohdaneč 1,9 8 B 70 L.PA.41 Slavíkovy ostrovy Břehy, Přelouč 9,3 3 KE, B 71 L.PA.42 Smilek Horní Ředice 11,4 8,13 B, O 72 L.PA.43 Sopřečský rybník Sopřeč 94 13 O 73 L.PA.44 Staré Labe u Cihelny Brozany nad Labem, Pardubice, Staré Hradiště 17,2 3 KE 74 L.PA.45 Strášovský rybník Přepychy, Strašov 43,3 8,13 B, O 75 L.PA.46 Studená voda Poběžovice u Holic 3,9 2 B 76 L.PA.47 Šejval Radhošť 2,3 5,13 B, O 77 L.PA.48 Šmatlán Dolní Ředice, Chvojenec 17,3 7,13 B, O 78 L.PA.49 Tišina Labětín 4,9 3 KE 79 L.PA.50 Truhličky Lázně Bohdaneč 4,4 5,14 B 80 L.PA.51 Tůň u Hrobic Dříteč, Hrobice 2,6 3 KE 81 L.PA.52 Újezdský a Bohumilečský rybník Bohumileč, Újezd u Sezemic 13 82 L.PA.53 Úpolíny v Podstrání Hoděšovice 3,4 13 B 83 L.PA.54 V Mošnicích Kladruby nad Labem, Selmice 1,38 3 KE 84 L.PA.55 V Podmokří Kolesa, Komárov u Přelouče 0,17 3 Z 85 L.PA.56 Velinský potok Veliny 0,76 2 I 86 L.PA.57 Zábranské rybníky Lázně Bohdaneč 11,9 14 B,O 45

č. označ. název Katastrální území R Typ D 87 L.PA.58 Zákoutí Rosice nad Labem, Rybitví, Srnojedy, Svítkov 15 3 KE, B 88 L.PA.59 Živanické jezero Živanice 15,4 3 KE 89 L.PA.60 Dříteč Bohumileč, Dříteč Am, B 90 L.PA.61 Polabiny Opatovice nad Labem 1,83 3 B, Z 91 R.SY.01 Damašek Pustá Rybná 4,4 5, 2, 7 92 R.SY.02 Velký a Malý Košíř Nedošín 31,5 14 93 R.SY.03 Opatovské rybníky Opatov v Čechách 124 4, 5, 14 94 L.SY.01 Rybníky Vidlák, Terčový Am, B, O, Opatov v Čechách 29,5 4, 5, 7, 14 a Černý E 95 L.SY.02 Kamenická voda Pustá Kamenice 8,3 5 B 96 L.SY.03 Rybník v Zádolkách Opatov v Čechách 12,9 2, 4, 13 B, O 97 L.SY.04 Svitavský rybník a Moravský Lačnov, Svitavy Rosnička Předměstí 40,64 14 B, O 98 L.SY.05 Rybníky Pařez a Sychrovec Opatovec 13,5 14 O 99 L.SY.06 Rebelant Opatov v Čechách 3, 4, 13 Am, B 100 R.UO.01 Malý Karlov Plchůvky 16,2 3, 4, 7, 13 101 R.UO.02 Velký Karlov Plchůvky 24,1 7,13 102 R.UO.03 Lanškrounské rybníky Lanškroun 49,1 4, 7, 14 103 R.UO.04 Zálešsko-vračovické rybníky Nořín, Zálší, Vračovice 101,2 7,14 104 R.UO.05 U Kaštánku Ostrov u Lanškrouna 22,8 2, 4, 7, 8 Rašeliniště na Králickém Horní Morava, Velká Morava, 105 R.UO.06 Sněžníku Sklené u Malé Moravy, Stříbrnice 1694 8 106 L.UO.01 Končinský rybník Dobříkov, Slatina u Vysokého Mýta, Sruby 14,8 5, 6, 13 B 107 L.UO.02 Netušil Choceň, Sruby 6,54 13 O 108 L.UO.03 Niva řeky Loučné 20 km podél toku 2 KE 109 L.UO.04 Niva Tiché Orlice Běstovice, Bošín, Plchovice, Plchůvky, Újezd u Chocně 18,5 2, 3, 5, 6 B, O 110 L.UO.05 Rašeliniště pod Suchým Jamné nad Orlicí vrchem 2,25 8 B 111 L.UO.06 Rybník Dolní Kajzrlík České Heřmanice, Tisová u Vysokého Mýta 8,07 6,13 B 112 L.UO.07 Rybník Chobot Tisová u Vysokého Mýta, Vysoké Mýto 48,85 6,13 O 113 L.UO.08 Rybník Podšváb České Heřmanice 17 4, 7, 13 B, M, O 114 L.UO.09 Rybník Rutník Sruby 7,78 13 O 115 L.UO.10 Rybniště u Skořenic Koldín, Skořenice 11,43 2, 5, 6 B, M 116 L.UO.11 U Vinic Vysoké Mýto 6,67 5 B 117 L.UO.12 Vstavačová louka Choceň, Sruby 0,9 5 B 118 L.UO.13 V dole Cotkytle, Herbortice 7,88 B 119 L.UO.14 Bošínská obora Bošín u Chocně 36,86 4, 7, 13 B 120 L.UO.15 Pramenná oblast Am, E, B, Hrušová 70 1 Hrušová KE 121 L.UO.16 Bývalá střelnice u Semanína Semanín 3,5 122 L.UO.17 Čenkovička Bystřec, Čeňkovice 7,53 2 B 123 L.UO.18 Selský potok Herbortice 6,79 B 124 L.UO.19 Údolí Záhorského potoka Kunvald 9,99 B 125 L.UO.20 Jiskrovo údolí Němčí, Rviště, Seč u Brandýsa nad Orlicí 2 B, Z 46

č. označ. název Katastrální území R Typ D 126 L.UO.21 Husí krk Gerhartice, Horní Sloupnice, Hrádek u Jehnědí, Řetůvka 60 2,5 KE 127 L.UO.22 Za horama Přívrat 2 5 B 128 L.UO.23 Srubské mokřiny Choceň, Sruby 0,6 3 B 129 L.UO.24 Údolí Tisce Bystřec, Horní Čermná, Výprachtice 25 2,5 B 130 L.UO.25 Louky u Českých Petrovic České Petrovice 2,6 5 B 131 L.UO.26 Rašeliniště u Českých Petrovic České Petrovice 5 B 132 L.UO.27 Slatina u trati Vysoké Mýto 0,8 5 B 133 L.UO.28 Babí kout Albrechtice u Lanškrouna, Lubník, Strážná 3,5 4 B 134 L.UO.29 Člupecké údolí Němčice u České Třebové, Svinná u České Třebové 5,8 2 B 135 L.UO.30 Pod Pernou Rviště 2,3 5 B 136 L.UO.31 Rybník u Kosořína Kosořín 2,5 5,13 B 137 L.UO.32 U trati Červená Voda 3,6 5 B Vysvětlivky č. číslo v seznamu mokřadů N mokřad nadregionálního významu R mokřad regionálního významu L mokřad lokálního významu R rozloha mokřadu v ha okresy, od 1.1.2003 obce v Pardubickém kraji s rozšířenou působností: CR Chrudim, Hlinsko PA Pardubice, Přelouč, Holice SY Svitavy, Litomyšl, Polička, Moravská Třebová Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk, Králíky, Polička, UO Lanškroun, Česká Třebová T Typ mokřadu: 1 Pramen, prameniště 2 Tok, úsek toku 3 Nivní jezero, mrtvé rameno, tůň 4 Lužní les, olšina či jiné mokřadní lesy 5 Zaplavovaná nebo mokrá louka 6 Jiné vodní a bažinné biotopy 7 Rákosina, ostřicová louka 8 Rašeliniště a slatiniště 47

9 Horské jezero 10 Slanisko 11 Kanál, stoka, příkop 12 Průmyslová odkalovací nádrž 13 Rybník, klausura 14 Soustava rybníků 15 Údolní nádrž 16 Lom, štěrkovna, pískovna Důvod ochrany: Am Významný výskytem obojživelníků (Amphibia) B Botanicky významný E Entomologicky významný I Ichtyologicky významný KE Krajinně ekologicky významný M Významný výskytem měkkýšů (Mollusca) Ma Významný výskytem savců (Mammalia) O Ornitologicky významný Z Zoologicky významný 48

3.1.7. Zvláště chráněná území, památné stromy Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Dle 14 tohoto zákona jsou tyto kategorie zvláště chráněných území : a) národní parky b) chráněné krajinné oblasti c) národní přírodní rezervace d) přírodní rezervace e) národní přírodní památky f) přírodní památky Na území Pardubického kraje se nenachází kategorie národní park. Ostatní kategorie jsou popsány v následujícím textu. Zvláště chráněná území Pardubického kraje Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pardubického kraje ( velkoplošná ZCHÚ): CHKO Železné hory - zřízena vyhláškou MŽP ČR č. 156/91 Sb. z 29.3.1991 s účinností od 1.5.1991. Rozloha 28 400 ha ( v Pardubickém kraj 19 194 ha). CHKO Žďárské vrchy - vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 8908/70 II/2 ze dne 25.5.1970. Rozloha CHKO celkem je 70 940 ha (z toho v Pardubickém kraji 19 394 ha). CHKO Orlické hory vyhlášena výnosem MK ČSR č. 16369/69 ze dne 28.12.1969. Rozloha celkem 20.400 ha ( v Pardubickém kraji 587 ha ). Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením ( 25, ods.3 Zákona). Na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí ( 78 zákona). V souladu se zadávacími podmínkami KÚ Pardubického kraje pro Koncepci ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje stojí CHKO mimo záměr této koncepce. Maloplošná zvláště chráněná území ( MZCHÚ) Pardubického kraje Na území Pardubického kraje se v roce 2004 nachází celkem 96 maloplošných chráněných území ( MZCHÚ). Z nich 32 leží v CHKO a 64 MZCHÚ mimo CHKO. Z toho jsou: národní přírodní rezervace NPR Lichnice Kaňkovy hory ( v CHKO Železné hory) NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka NPR Králický Sněžník národní přírodní památky NPP Semínský přesyp NPP Šejval 49

přírodní rezervace ( PR ) v počtu 37 přírodní památky ( PP ) v počtu 54 Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky vyhlašuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí, v nichž stanoví bližší podmínky jejich ochrany ( 79 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Schvaluje plány péče, uděluje souhlasy a výjimky z ochranných podmínek na těchto územích. Přírodní rezervace ( PR ) a přírodní památky ( PP ), jejich ochranná pásma a bližší ochranné podmínky v nich vyhlašují krajské úřady. Vydávají souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách, udělují výjimky ze zákazů, rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství. Kraje také zajišťují péči o tato území, schvalují plány péče o PR a PP ( 77a zákona 114/1992 Sb.). Doplnění sítě ZCHÚ Přestože existuje síť ZCHÚ, jsou v některých oblastech tato území v rámci Pardubického kraje nedostatečně zastoupena. V určitých případech jsou již některá ZCHÚ připravena k vyhlášení. Jedná se o následující navrhovaná území: Kategorie PR Mokřiny u Týnce, Strášovský rybník, Vesecký přesyp, Lodrant, Rzy, Nový rybník u Opatova, Lubenské kopce, Niva Loučné u Hrušové. Kategorie PP Páterova a Podolská jeskyně, Malý Buńkov, Novohradka, Malý Karlov, Hůrka, Zámecký park Letohrad, Čertova skalka, Bouda, Rašeliniště pod Suchým vrchem, Bledule u Ostrova, Šlajfront, Podkova, Pod farským, Cvičiště u Semanína, Za horama, Jánský potok. Další návrhy hodnotných lokalit výhledově vzniknou na základě vyhodnocení mapování Natura 2000 a po vyhodnocení potenciálu přírody a krajiny Pardubického kraje. Památné stromy Památným stromem se rozumí mimořádně významný strom, skupiny stromů a stromořadí. Tyto stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Jejich ošetřování se provádí se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil( 46 zákona 114/1992 Sb.). Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět. Ze zákona má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto prostoru není dovolená žádná, pro strom škodlivá činnost výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace apod. Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody. Na označení stromu v terénu se používá malého státního znaku České republiky. Vyhlašování památných stromů a jejich ochranných pásem, zajišťování a rušení jejich ochrany mají v kompetenci od 1.1.2003 pověřené obecní úřady. Cíle ochrany přírody a krajiny v oblastech zájmu Zvláště chráněná území Památné stromy jsou popsány v tabulkách kapitoly 4 ( Cíle) této koncepce v okruzích č.1 a 2. Podrobný rozpis jenotlivých cílů je uveden v kapitole 5.1.2. Specifikace opatření. Tabulky: 1. Přehled maloplošných zvláště chráněných území v Pardubickém kraji (mimo CHKO) 2. Seznam vyhlášených památných stromů Pardubického kraje 50

Pardubický kraj Maloplošná zvláště chráněná území (mimo CHKO) NÁZEV MZCHÚ Anenské údolí Baroch Bažantnice v Uhersku Bohdanečský rybník a rybník Matka Boršov u Litětin Bošínská obora Buky u Vysokého Chvojna KATE- KATASTRÁLNÍ DŮVOD VYHLÁŠENÍ GORIE Rostlinná společenstva mezofilních lesů, přípotočních olšin, suchomilných trávníků PR a vlhkých luk s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin. Téměř zazemněný rybník zarostlý rákosovými porosty s výskytem vzácných PR druhů rostlin na zbytcích slatinných luk. Významná ornitologická lokalita. Přirozená skladba lesních porostů PR NPR PP PR PR dubohabřina a tvrdý luh. Významný komplex vodních a mokřadních biotopů (rákosiny, vrbové porosty, vlhké louky) poskytujících ptákům možnosti hnízdění a odpočinku na tahu. Slatinná louka na západním okraji Lodrantské obory s početnou populací hvozdíku pyšného a hořce hořepníku. Ochrana lužního lesa přirozeného charakteru s monumentálními věkovitými jedinci. Zbytek bučiny pralesovitého charakteru s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin vázaných na strdivkové a bikové bučiny. Čenkovička PP Bohaté naleziště bledule jarní. Dlouholoučské stráně Duny u Sváravy Farář Habrov Hemže - Mýtkov Hluboký Hradisko Hradní kopec Litice Hrobka PR PR PP PR PR PR PP PP PP ÚZEMÍ Hroubovice, Nová Ves u Skutče, Skuteč, Štěpánov u Skutče Hrobice, Srch, Němčice nad Labem KÓD VÝMĚRA ÚSOP ČR [ha] 2117 56,20 1926 31,39 Uhersko 8 19,05 Lázně Bohdaneč 19 248,86 Litětiny 23 0,32 Bošín u Chocně 1754 36,86 Bělečko, Vysoké Chvojno Bystřec, Čenkovice 41 28,70 1500 7,53 Opukové stráně s přirozenými a polopřirozenými společenstvy rostlin. Dlouhá Loučka 2015 60,00 Pískové přesypy zalesněné převážně borovými porosty. Labské Chrčice 679 12,27 Rybník s hojným výskytem kotvice plovoucí. K severnímu okraji přiléhá cenná Bítovany geologická lokalita jílovitých a kvádrových 1630 8,87 pískovců. Dubohabřina na opukovém eluviu s vzácnými rostlinnými společenstvy. Na území bylo odkryto pravěké hradiště z Topol, Tuněchody 101 20,60 neolitu. Ochrana geomorfologického útvaru opukových skal se suťovými lesy a výskytem hajní květeny. Významná malakozoologická lokalita. Významná botanická, herpetologická a ornitologická lokalita. Lesní komplex s výskytem chrán. a ohrož. druhů rostlin, zbytek slovanského hradiště Památné návrší se zříceninou hradu a zalesněnými stráněmi. Zarůstající lesostepní stráň s teplomilnou květenou. Hrozná PP Zbytek starého labského ramene. Brandýs nad Orlicí, Hemže, Mostek nad Orlicí, Zářecká Lhota 1786 29,20 Podlíšťany 1888 13,41 Staré město u Moravské Třebové 1361 26,38 Litice nad Orlicí 122 6,40 Škrovád 123 1,46 Opatovice nad Labem 720 3,12 51

NÁZEV MZCHÚ Hynkovice Choltická obora Chrašická stráň Králický Sněžník Králova zahrada Kusá hora Labiště pod Opočínkem Labské rameno Votoka Letohradská bažantnice Maštale Mazurovy chalupy Meandry Struhy Mělické labiště Na Hradech KATE- KATASTRÁLNÍ DŮVOD VYHLÁŠENÍ GORIE Svahové rašeliniště s planě rostoucími PR rostlinami a volně žijícími živočichy, PR PP NPR PR PP PP PP PP PR PR PP PP PR zachovaný typický vzhled krajiny. Ochrana lesních porostů přirozeného druhového složení a parkového charakteru s monumentálními stromy. Cenný geologický útvar opukové stráně s přirozenými společenstvy teplomilné květeny v semixerotermních trávnících a částečně s porosty teplomilných křovin, výskyt teplomilných druhů hmyzu a chráněných druhů ptáků a dalších obratlovců. Nejcennější přírodovědná lokalita ve východních Čechách. Zamokřené lesní ekosystémy s bohatou populací bledule jarní. ÚZEMÍ KÓD VÝMĚRA ÚSOP ČR [ha] Těchonín 2235 1,76 Choltice 1594 69,15 Chrast 2199 1,74 Horní Morava, Velká Morava, Hynčice, Chrastice, Sklené, Stříbrnice Čisté bučiny a dubohabřiny, ochrana přirozených společenstev s podrostem Pěšice, Řepníky, významných a chráněných druhů a ochrana Srbce u Luže, mimolesních částí-rybníka Štěnce a Štěnec, Voletice teplomilných strání. Staré mrtvé labské rameno oddělené od aktivního toku při regulaci Labe počátkem 20. století. Zbytek mrtvého ramene s navazujícími loukami, s bohatými břehovými porosty a křovinami lužního charakteru. Smíšený les s hustým listnatým podrostem a bohatou květenou. Pískovcové skalní útvary s porosty přirozených a kulturních borů místy reliktního charakteru. 1298 1694,67 Opatov v Čechách 1685 17,36 Opočínek, Živanice 1772 182,60 721 2,67 Semín, Labětín 678 4,98 Letohrad 209 4,41 Bor u Skutče, Nové Hrady, Paseky, Podměstí, Proseč, Zderaz, Budislav, Jarošov 1502 1088,56 Slatinné louky v lesním komplexu, vyskytují se zde ohrožené a vzácné druhy rostlin, řada významných společenstev slatinných luk. Výskyt chráněných druhů obojživelníků a plazů i některých vzácných bezobratlých živočichů. Hoděšovice 2193 11,62 Meandrující koryto potoka Struha Bezděkov, Valy s navazujícími lučními a břehovými nad Labem, 680 41,50 porosty. Veselí u Přelouče Nejlépe zachovalé labské rameno na území Mělice, Opočínek pardubického okresu. 729 2,66 Lesní porost na opukovém podloží v prudkém svahu nad rybníkem s vysokým podílem buku lesního a s bohatým bylinným podrostem (původní důvod Žáravice 256 9,52 ochrany byla již vyhynulá kotvice plovoucí v rybníce Švihov). 52

NÁZEV MZCHÚ Nedošínský háj Nemošická stráň Peliny Pětinoha Pivnice Pod skálou Podskala Přesyp u Malolánského Přesypy u Rokytna Psí kuchyně Ptačí ostrovy Rohová Selský les Selský potok Semínský přesyp Skalka u Sovolusk Sněženky ve Vysokém Lese Stráň u Trusnova KATE- KATASTRÁLNÍ DŮVOD VYHLÁŠENÍ GORIE Smíšená buková doubrava na opukovém PP eluviu, přecházející do potočního luhu. PP PR PP PP PP PP PP PR PR PP PR PR PP NPP PP PP PP Jedinečná ukázka lesního porostu dříve typického pro pardubický okres. Geomorfologicky zajímavý útvar opukových skal s přirozeným lesem. Lesní rybník s rašeliništěm blížícího se svým charakterem vrchovištnímu rašeliništi. Úzký kaňon v opukách a měkkých pískovcích se skalními výchozy, geomorfologickými zajímavostmi( tunel, jeskyně, převisy, erozní tvary), ohrožené druhy rostlin a živočichů. Přirozené lesní porosty se skalními výchozy, výskyt tisu červeného. Vzácná a přírodě blízká společenatva s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných druhů a chráněného obojživelníka-mloka skvrnitého Pískový přesyp zalesněný monokulturou borovice lesní s jedinou makrolokalitou ostřice pískomilné v ČR. Mohutné pískové přesypy zalesněné borovicí lesní, bez ploch volného písku. Společenstva květnatých bučin s výskytem chrán. a ohrož. druhů rostlin a živočichů. ÚZEMÍ KÓD VÝMĚRA ÚSOP ČR [ha] Nedošín 273 30,73 Drozdice, Nemošice, Pardubičky 775 7,73 Choceň 305 3,31 Horní Jelení 725 5,70 Zderaz, Střítež u Skutče Mladějov na Moravě, Nová Ves u Moravské Třebové 1974 34,37 1362 21,10 Skála u Chrasti 2118 3,70 Lány u Dašic 727 2,65 Rokytno 724 7,19 Janov u Litomyšle, Opatov v Čechách 1686 116,53 Unikátní havraní kolonie čítající asi 400-500 hnízd. Jedna z mála velkých kolonií u Chrudim nás, ve vých.čechách jsou havrani pouze v 1973 10,17 Chrudimi a Pardubicích. Přirozené a polopřirozené květnaté bučiny a suťové lesy. Přirozený smíšený porost s bylinným podrostem. Údolí potoka s bohatým výskytem bledule jarní. Zbytek pískového přesypu uvnitř obce s biotopem kozince písečného. Profil polštářových spilitových láv proterozoického stáří v odkryvu malého lomu uprostřed polních kultur. Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov 1981 296,93 Herbortice 385 9,00 Herbortice 1496 6,79 Semín 681 0,55 Sovolusky u Přelouče 662 0,74 Lesní lokalita s hojným výskytem sněženky Chmelík, Lezník podsněžníku. 1688 2,21 Východně orientovaná opuková stráň se Opočno nad zbytky populace hořce brvitého a dalších Loučnou teplomilných a vápenomilných rostlin. 728 0,28 53

NÁZEV MZCHÚ Střemošická stráň Střítežská rokle Sutice Šejval Třebovské stěny Tůň u Hrobic U Kaštánku U parku U vinic KATE- KATASTRÁLNÍ DŮVOD VYHLÁŠENÍ GORIE Stepní opukové stráně se vzácnou květenou, jedna z nejvýznamnějších PR botanických a entomologických lokalit ve východních Čechách. Cenný geologický a geomorfologický útvar, významné rozmnožiště silně PP ohroženého živočišného druhu - mloka skvrnitého. Část původního listnatého porostu a PR význačná květena. Rybníček severně od obce Radhošť NPP s výskytem populace prustky obecné.po roce 1996 již výskyt nepotvrzen. PR PP PP PR PP Jedinečné porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Staré mrtvé labské rameno, z větší části zazemněné, s charakteristickými lužními porosty na březích. Zamokřené olšiny a rákosiny, které jsou vyhledávaným hnízdištěm ptactva. Jedlobučinový porost na opukovém eluviu s bohatým podrostem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Slatinná louka s chráněnými a ohroženými druhy rostlin. Bohaté naleziště bledule jarní v nivě potoka. ÚZEMÍ Střemošice, Řepníky, Voletice KÓD VÝMĚRA ÚSOP ČR [ha] 1577 45,52 Střítež u Skutče 2200 16,48 Verměřovice 428 5,93 Radhošť 723 2,34 Ostrov u Lanškrouna, Skuhrov u České Třebové 2087 50,22 Hrobice, Dříteč 722 2,59 Ostrov u Lanškrouna 1498 22,64 Vysoké Chvojno 467 4,43 Vysoké Mýto 1497 6,69 Údolí Záhorského potoka PP Kunvald 1514 9,99 V bukách PP Přirozená bučina s bohatým podrostem. Chmelík 479 2,00 V dole PR Niva Hraničního potoka s výskytem Cotkytle, bledule jarní. Herbortice 480 7,88 Vlhké louky s bohatým výskytem kosatce Vstavačová louka PP sibiřského, vstavače májového, kruštíku bahenního a dalších ohrožených druhů Choceň 1499 0,93 rostlin. Žernov PR Přirozená dubohabřina na mírném návrší kóty Žernov. Součástí jsou dva rybníky doprovázené rákosinami. Biotop doplňují pravidelně obhospodařované kulturní loky. Dolní Ředice, Horní Ředice, Chvojenec 1773 190,80 Vysvětlivky ÚSOP ČR Kat. NPR NPP PR PP - Ústřední seznam ochrany přírody ČR - kategorie zvláště chráněného území - národní přírodní rezervace - národní přírodní památka - přírodní rezervace - přírodní památka 54

Pardubický kraj Památné stromy katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Běstvina Platan javorolistý 535 20 200 Běstvina Dub letní 650 20 250 Běstvina Dub letní 3 435, 400, 345 20 250-300 Bohousová Lípa malolistá 3 257-280 150-180 Bor u Skutče Dub letní 390 21 250 Březiny u Poličky Lípa malolistá 602 30 300 Březiny u Poličky Lípa malolistá 436 26 230 Budislav u Litomyšle Dub letní 385 28 250 Bystřec Lípa malolistá 735 25 350 Bystřec Lípa malolistá 6 285, 175, 350, 390, 325, 240 15-21 60-200 Červená Voda Jasan ztepilý 360 22 150 Červená Voda Javor mléč 330 20 150 Červená Voda Buk lesní 270 11 150 Česká Rybná Lípa malolistá 600 26 250 Česká Rybná Lípa malolistá 2 510, 290 20-23 150 Česká Rybná Dub letní 320 20 200 Česká Rybná Dub letní 475 200 Česká Třebová Lípa 68 do 280 20 120 Česká Třebová Bříza bradavičnatá 581 - vysazeno do 140 24 stromořadí 1920 České Libchavy Hrušeň obecná 330 18 150 Damníkov Dub letní 500 20 250 Dlouhoňovice Dub letní 390 21 250 Dobříkov Dub letní, lípa 380, 400, 420, 5; 1 malolistá 340, 320; 310 20 180 Dolní Babákov Hrušeň obecná 325 12 150 Dolní Čermná Lípa velkolistá 2 460, 300 20 200 Dolní Čermná Lípa velkolistá Dolní Dobrouč Lípa malolistá 490 16 200 Dolní Hedeč Lípa malolistá, javor 330, 310, 295; 3; 1 klen 352 20 150 Dolní Hedeč Javor klen 415 16 250 Dolní Morava Lípa malolistá 325 26 150 Dolní Třešňovec Dub letní Dolní Újezd u Litomyšle Lípa malolistá 550 12 550 Dolní Újezd u Litomyšle Lípa malolistá 580 14 300 Dříteč Topol černý 600 35 200 Dubany nad vysazeno Lípa velkolistá 365 10 Bylankou 1918 Dubany nad Bylankou Lípa velkolistá 2 400, 330 22 175 Džbánov Javor babyka 230 18 100-150 Džbánov u Litomyšle Lípa velkolistá 525 24 350 Františky Buk lesní 395 150 55

katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Helvíkovice Dub letní 445 23 200 Hemže, Choceň Lípa malolistá 161- alej do 620 28 250 Heřmanův Městec Dub letní 520 15 350 Heřmanův Městec Buk lesní 2 265 30 100 Heřmanův Městec Buk lesní 430 Hlinsko v Čechách Lípa velkolistá 480 19 200 Hlinsko v Čechách Lípa malolistá 507 29 250 Hnátnice Lípa malolistá 3 520, 360, 300 22-23 250 Hněvětice Lípa malolistá pro nepřístupnost nelze změřit 27 250 Holice v Čechách Jírovec maďal 275 16,5 100 Holice v Čechách Lípa malolistá 330 19 150-200 Horákova Lhota Lípa velkolistá 720 27 400 Horní Čermná Lípa malolistá 410 22 300 Horní Čermná Lípa malolistá 550 26 300 Horní Čermná Lípa malolistá 85 - alej do 310 22 200 Horní Dobrouč Smrk ztepilý 330 48 100 Horní Heřmanice v Čechách Lípa malolistá 695 23 400 Hrochův Týnec Lípa malolistá 530 26 300 Hrušová Lípa malolistá 410 22 150 Hrušová Dub letní 345 22 200 Chacholice Olše lepkavá 345 24 260 Choceň Borovice lesní 215 28 100 Choceň Lípa malolistá 690 - alej do 400 23 do 250 Choceň Lípa malolistá 460 23 200 Choltice Dub letní 855 suché torzo 500 Choltice Dub letní 675 25 400 Chrudim Platan javorolistý 320 100 Chrudim Buk lesní červenolistý 290 100-150 Jablonné nad Orlicí Dub letní 530 18 550 Jakubovice Borovice lesní 285 11 300 Jedlová u Poličky Lípa malolistá 485 30 200 Jehnědí Lípa malolistá 310 150 Jehnědí Lípa malolistá 2 222, 251 100 Kameničky Lípa velkolistá 405 20 200 Kameničná Lípa malolistá 2 435, 400 22 200 Kameničná Lípa malolistá 270 20 130 Kameničná Lípa malolistá 425 21 200 Kameničná Lípa velkolistá 460 24 230 Kameničná Lípa malolistá 455 25 180 Kameničná Lípa velkolistá 520 18 250 Kamenná Horka Lípa malolistá 596 27 300 Klášterec nad Orlicí Javor klen 320 16 150 Klášterec nad Orlicí Lípa velkolistá 850 28 550 Klášterec nad Orlicí Javor klen 530 15 500 Klášterec nad Orlicí Jasan ztepilý 2 450, 350 26 150 Klášterec nad Orlicí Hloh obecný 140 7 200 Knapovec Lípa velkolistá 590 22 250 56

katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Knapovec Lípa malolistá 410 26 200 Knapovec Lípa malolistá 2 480, 850 24, 26 300 Koclířov Buk lesní 475 26 250 Kovářov u Seče Lípa malolistá 400 25 200 Kozlov u České Buk lesní, lípa Třebové malolistá 400; 350 16; 15 200; 150 Králíky Lípa velkolistá 770 24 250 Králíky Lípa malolistá 360 28 200 Králíky Lípa malolistá 350 20 200 Králíky Javor klen 330 16 180 Králíky Lípa, javor, jasan a jeřáb 357 - alej do 380 25 200 Kunčice u Letohradu Vrba bílá 570 12 200 Kunvald Lípa malolistá 400 23 150 Kunvald Lípa malolistá 780 25 450 Kunvald Lípa malolistá 4 540, 345, 445 26 290 Kunvald Lípa velkolistá 480 25 250 Kvasín Lípa malolistá 650 26 200 Lanškroun Lípa malolistá 250 100-150 Lány na Důlku Dub letní 425 23 20 Lázně Bohdaneč Dub letní 41 do 350 20 200 Lázně Bohdaneč Dub letní 650 26 600 Leštinka Dub letní 510 31 450 Letohrad Lípa malolistá do 580 33 250 Letohrad Lípa velkolistá 224 15 80 Lhotka u České Třebové Lípa malolistá 2 207 20 150 Licibořice Smrk ztepilý 220 32 150 Lipka Lípa malolistá 802 27 600 Lipovec Dub letní 431 20 200 Litětiny Dub letní 405 25 200 Lubná u Poličky Lípa velkolistá 565 25 400 Lukavice Dub letní 710 31 550 Lukavice Dub letní 25 550 Lukavice v Čechách Lípa malolistá 6 120, 195, 245, 215, 330, 255 25 150 Lukavice v Čechách Dub letní 380 22 150 Luže Lípa malolistá 240, 235, 200 (trojkmen) 28 100 Luže Lípa malolistá 325 16 150 Luže Platan javorolistý 5 - alej 300, 320, 180, 280, 320 30 100 Luže Javor klen 350 18 150 Luže Javor klen 300 18 100-150 Luže Buk lesní červenolistý Medlešice Buk lesní červenolistý 410 200 Míčov Lípa malolistá 433 22-23 150-200 Mikulovice u Pardubic Javor babyka 245 20 100 57

katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Miřetín Dub letní 380 Mladkov Lípa velkolistá, lípa malolistá 1; 1 500; 565 20 280 Mladotice Jasan ztepilý, lípa malolistá 2 355; 335 18; 22 150 Moravská Třebová Lípa malolistá 555 23 300 Mrákotín u Skutče Hrušeň planá 183 10 120 Mrákotín u Skutče Dub letní 415 20 200 Mrákotín u Skutče Lípa malolistá 362 28 150 Nekoř Lípa malolistá 4 280, 220, 230, 240 20-22 150 Nekoř Lípa malolistá 350 23 150 Nové Hrady Lípa malolistá 410 200 Ochoz u Nasavrk Dub letní 427 25 200 Ochoz u Nasavrk Dub letní 10 - alej do 500 20 200 Ochoz u Nasavrk Dub letní 16 - alej do 357 18 150 Ochoz u Nasavrk Dub letní 30 - alej do 380 21 250 Opatovice nad Labem Lípa velkolistá 215 15-18 80 Opatovice nad Labem Dub letní 3 380-420 22-25 150-200 Opatovice nad Labem Dub letní 410 25 150-200 Opatovice nad Labem Dub letní 3 320-450 20-25 150-200 Opatovice nad Labem Dub letní 390 10-12 150-200 Opatovice nad Labem Dub letní 4 320-510 20-25 150-200 Osík Lípa malolistá 405 25-28 150-200 Ostrov Dub letní pro poškození neměřitelný 28 300 Ostřešany Buk lesní červenolistý 570 25 200 Ostřešany Jinan dvolaločný 220 25 110 Pardubice Dub letní 34 do 440 18 100 Pardubice Topol černý 570 26 180 Pardubice Jerlín japonský 4 212, 140, 204, 178 14 90 Pardubice Jilm vaz 315 16 150 Pardubice Dub letní 310 15 Pařížov Buk lesní 335 28 100-150 Pastviny u Klášterce nad Orlicí Lípa velkolistá 1220 22,5 550 Pastviny u Klášterce nad Orlicí Lípa malolistá 2 545, 395 28 200 Písečná u Žamberka Lípa malolistá 660 27 300 Písečná u Žamberka Lípa malolistá 350 22 150 Písečná u Žamberka Dub letní, javor mléč 2; 1 390, 370; 270 20-25 200 Písečná u Žamberka Smrk ztepilý 475 20 200 58

katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Podhradí v Železných Dub letní horách 922 28 700-800 Podlíšťany Dub letní 445 26 250 Proseč u Skutče Buk lesní 365 28 200 Proseč u Skutče Olše lepkavá 230 20 80 Prosetín Dub letní 385 200 Prosetín u Hlinska Dub letní 316 15 150 Prosíčka u Seče Jilm habrolistý 403 30 220 Prostřední Lipka Lípa velkolistá 620 17 300 Předhradí u Skutče Lípa malolistá 410 25 200 Předhradí u Skutče Lípa malolistá 380 25 150 Předhradí u Skutče Lípa velkolistá 392 21 150 Předhradí u Skutče Lípa malolistá 25 150-200 Přelouč Dub letní 350 18 150 Přelouč Dub letní 485 18 350 Přelouč Dub letní 440 Pustá Kamenice Lípa malolistá 610 33 320 Ronov nad Doubravou Líska turecká 270 15 100 Rozhraní Buk lesní 550 30 300 Rybník u České Třebové Lípa malolistá 375 20 150 Rybník u České Třebové Hrušeň obecná 420 10 300 Řetová Buk lesní 450 21 300 Řetová Lípa malolistá 510 23 300 Řetová Dub letní 470 15 400 Řetová Borovice lesní 315 20 150 Řetová Lípa velkolistá 885 27 400-500 Řetová Lípa malolistá 510 200-250 Řetůvka Lípa malolistá 6 370, 275, 345, 320, 290, 260 20 100 Sklené u Svitav Tis červený 319 14 400 Skuteč Hrušeň planá 200 10 120 Slatina u Vysokého Mýta Dub letní 330 19 200 Slatiňany Buk lesní 570 31 300 Sopotnice Dub letní 485 18 400 Srch Hrušeň obecná 302 300 Staré Čívice Dub letní 450 12 400 Strážná Lípa malolistá 2 585, 435 24 250 Střemošice Lípa malolistá 340 24 150 Střihanov Lípa malolistá 420 24 200 Svařeň Lípa malolistá 440 300 Svídnice u Slatiňan Jalovec obecný 105 8 100 Svinná u České Třebové Lípa malolistá 380 23 200 Svítkov Dub letní 350-360 13 200 59

katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Telecí Lípa velkolistá 1160 26 600 Telecí Dub letní 545 25 300 Trhová Kamenice Lípa velkolistá 713 27 450 Trpín Lípa malolistá 545 25 300 Trpín Lípa velkolistá 760 22 450 Trusnov Dub letní 395 25 250 Újezd u Chocně Dub letní 695 20 300 Újezd u Chocně Dub letní 610 25 300 Újezdec Jilm habrolistý 418 18 150-200 Ústí nad Orlicí Buk lesní červenolistý 280 13 120 Ústí nad Orlicí Javor babyka 480 17,5 100 Ústí nad Orlicí Buk lesní červenolistý Ústí nad Orlicí Buk lesní červenolistý Ústí nad Orlicí Lípa malolistá 373 150 Velká Morava Lípa velkolistá 447 18 150-200 Vendolí Lípa malolistá 680 17 450 Vendolí Lípa malolistá 700 25 400 Vestec Dub letní 490 19 200 Vojtěchov Lípa malolistá 655 300 Vraclav Dub letní 450 25 250 Vranová Dub letní 530 10 300 Vrbatův Kostelec Smrk ztepilý 375 Výprachtice Lípa malolistá Vysoké Mýto Lípa malolistá 330 20 125 Vysoké Mýto Borovice černá strom bizardního tvaru, již od země 10 200 větvený Vysoké Mýto Liliovník tulipánokvětý 269 24 130 Vysoké Mýto Dub letní pyramidiální 434 17 200 Vysoké Mýto Dub letní 370 20 200 Vysoké Mýto Lípa malolistá 248 20-22 100-150 Záboří u Proseče Javor klen 340, 380 (dvoják) 28 190 Záboří u Proseče Lípa malolistá 425 25 200 Zádolí u Vysokého Mýta Lípa malolistá 320 26 150 Zahraď Buk lesní, jinan dvoulaločný 2 408; 212 25; 10 150-200 Záchlumí Dub letní 450 150-200 Zaječice Hloh obecný 95, 218 12 Zámrsk Topol černý 620 30 150 Zámrsk Lípa malolistá, dub letní, buk červenolistý, líska turecká, habr obecný, javor cukrový 8 (270, 220, 220, 210, 200, 160); 340; 295; 220; 295; (310, 375) 15-27 100-200 Zbyhněvice Dub letní 423 20 200 Žamberk Buk lesní červenolistý, lípa malolistá 2; 1 410, 390; 350 20-23 150 Žamberk Lípa malolistá 565 23 250 60

katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Žamberk Dub letní 2 410, 375 22 150 Žamberk Lípa malolistá 3 385, 405, 355 20 150 Žamberk Buk lesní střihanolistý 190 20 100 Žamberk Buk lesní červenolistý 325 22 170 Žamberk Lípa velkolistá 295 26 120 Žamberk Katalpa trubačovitá 200 9 80 Žamberk Lípa velkolistá 720 25 300 Žamberk Buk lesní červenolistý 375 25 200 Žamberk Jasan ztepilý 460 29 150 Žamberk Buk lesní červenolistý 280 18 120 Žamberk Dub letní, habr obecný, olše lepkavá 38 - alej do 440 20 200 Žamberk Dub letní 420 20 200 Žamberk Dub letní 330 24 150 Žamberk Lípa velkolistá 320 18 150 Žamberk Lípa velkolistá 2 215, 325 80-150 Žamberk Buk lesní červenolistý 315 100-150 Žamberk Jírovec maďal 353 19 120 Žamberk Dub letní 3 280-500 30 150-200 Žampach Lípa malolistá 370 20 170 Žampach Lípa malolistá 350 15 150 Žichlínek Lípa velkolistá 380 20 150 Žichlínek Lípa malolistá, lípa velkolistá 2 630 a 310 25 150-300 Žichlínek Jilm habrolistý 307 15 100-150 61

Památné stromy návrhy k vyhlášení katastrální území název PS počet obvod kmene výška stáří Dolní Újezd u Lípa malolistá Litomyšle 550 12 550 Verměřovice Lípa malolistá 460 25 200-250 Vápno Lípa malolistá 325 Choltice Platan javorolistý 2 585, 545 273 Kunětice Borovice lesní 245 20 Vápno Hrušeň obecná 345 Břehy Jilm vaz Litomyšl Lípa velkolistá, Javor klen 2 430; 345 23; 22 200 Strakov Lípa malolistá 400 23 150-200 Strakov Jasan ztepilý 408 20 150-200 Zámrsk Dub letní 2 385, 390 22 200 Jamné nad Orlicí Lípa malolistá 410 200 Sebranice Lípa malolistá 443 16 200-250 Jamné nad Orlicí Javor klen 500 17 Česká Rybná Lípa malolistá 470 Záboří u Proseče Lípa malolistá 390 Trpišov Dub letní 399 Ochoz u Nasavrk Dub letní 480 Radim Javor klen 150 Pardubice Jasan ztepilý 484 20 150 62

3.1.8. Natura 2000 NATURA 2000 soustava chráněných území evropského významu, která jsou a nadále budou realizovány na základě směrnic ES a jejichž cílem je snaha o zachování biologické rozmanitosti. Směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (zjednodušeně směrnice o ptácích ) Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zjednodušeně směrnice o stanovištích ). Aby bylo možné podle jednotných, jednoznačně stanovených odborných kritérií v České republice navrhnout soustavu NATURA 2000, je nezbytné nejprve dobře znát současný stav rozšíření a početnost uvedených rostlinných a živočišných druhů a rozlohu, reprezentativnost a zachovalost typů přírodních stanovišť. Teprve na základě těchto odborných podkladů je možné objektivně vymezit území, která splňují kritéria pro zařazení do soustavy NATURA 2000. Dodržování zásady vymezování lokalit Natury 2000 na základě nejnovějších věděckých poznatků a odborných kritérií Evropská komise (EK) důsledně vyžaduje. Také kvůli nerespektování tohoto postupu mají dosud téměř všechny členské státy značné časové i věcné obtíže při nahlašování evropsky významných lokalit a ptačích území do soustavy NATURA 2000. Ukazuje se, že právě důležitost přípravy odborných podkladů, o kterou se opírá toto moderní a v mnohém ohledu přelomové pojetí legislativy ES na ochranu přírody, byla dosud mnohými členskými státy EU hrubě podceněna. Důsledné dodržování ustanovení směrnic, jejich vymahatelnost a hrozba nemalých finančních pokut v současných státech ES za nedodržení postupů při vymezování území soustavy NATURA 2000, je třeba brát vážně. Garantem přípravy odborných podkladů pro soustavu NATURA 2000 (jmenovaným Ministerstvem životního prostředí) v ČR je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která od října 1999 koordinuje veškeré odborné aktivity v této oblasti. Vymezení území, která mají být pomocí této soustavy chráněna, je samozřejmě pouze prvním a nikoli nejdůležitějším krokem. Ovšem jeho správné splnění je nutným předpokladem pro budoucí úspěšné fungování soustavy. Další kroky probíhaly nebo ještě probíhají paralelně nebo budou v bližší či vzdálenější době na přípravu odborných podkladů navazovat: příprava povinné dokumentace k navrhovaným územím (tzv. SDF Standard Data Form), předjednávání s vlastníky, meziresortní připomínkové řízení, vyhlašování území a příprava plánů péče pro ně, institucionální zabezpečení správy chráněných území atp. Lokality, které budou zařazeny do národního seznamu, stanoví vláda nařízením, kde stanoví hranice biogeografických oblastí na území České republiky a pro každou z nich uvede zejména: a) název lokality, její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality a její rozlohu, b) které typy evropských stanovišť a které evropsky významné druhy, vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují, a c) v jaké kategorii podle 14 včetně ochranných pásem bude navrženo lokalitu po zařazení do evropského seznamu vyhlásit, pokud nebude chráněna smluvně podle 39. Národní seznam bude odlišovat lokality s výskytem prioritních typů přírodních stanovišť a prioritních druhů. Orgán ochrany přírody, který je příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území, vyhlásí evropsky významnou lokalitu jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním seznamem. Odlišnou kategorii zvláště chráněného území může v odůvodněných 63

případech výjimečně podle povahy evropsky významné lokality stanovit Ministerstvo životního prostředí. Vyhlášení zvláště chráněných území podle odstavce 2 provedou příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu. Při vymezení ochranných podmínek zvláště chráněného území se zohlední výsledky projednání s vlastníky a nájemci pozemků. O vypořádání připomínek z tohoto projednání vede orgán ochrany přírody správní řízení, jehož účastníkem jsou pouze ti vlastníci a nájemci, kteří připomínky vznesli. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný, pokud již nejsou zvláště chráněny podle zákona č. 114/92 Sb., na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a orgánem, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Smluvně lze dále chránit i stromy nebo jiná území se soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné či jedinečné ekosystémy v rámci příslušné biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů živočichů a rostlin, pokud již nejsou zvláště chráněny podle zákona č. 114/92 Sb. Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj náklad orgán, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Označené chráněné území nebo označený památný strom je zakázáno poškozovat. Poškozování evropsky významné lokality zařazené do národního seznamu a sporné lokality je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy a smlouvami uzavřenými dle zákona č. 114/92 Sb.. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu. Orgány ochrany přírody jsou povinny sledovat stav ptačích oblastí, evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména evropsky významných lokalit, a získané informace poté předat Ministerstvu životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo životního prostředí vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění některých ustanovení zákona č. 114/92 Sb. a každých 6 let zprávu o realizaci opatření podle zákona č. 114/92 Sb., která musí obsahovat zejména informace o těchto opatřeních, jakož i zhodnocení jejich vlivu na stav evropských stanovišť a jejich jednotlivých typů a evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování jejich stavu se zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních stanovišť a prioritní druhy. Zprávu MŽP předloží Komisi a veřejnosti. Vláda nařízením v souladu s právními předpisy Evropských společenství a zákonem č. 114/92 Sb. stanoví, jaký stav evropského stanoviště a jaký stav evropsky významného druhu se z hlediska ochrany považuje za příznivý. Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle zákona č. 114/92 Sb. pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena. Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. To se nevztahuje na plány péče zpracované orgánem ochrany přírody pro toto území a dále na lesní hospodářské plány a 64

lesní hospodářské osnovy, pro které závazné stanovisko orgánu ochrany přírody v takovém případě zohlední čl. 6 směrnice Rady 92/43/EHS. Pokud hodnocení prokáže negativní vliv na území Natura 2000 a neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze navrženou koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci územně plánovací dokumentace přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000. Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci územně plánovací dokumentace přijmout jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen tehdy, vydala-li k zamýšlené koncepci nebo záměru stanovisko Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Komisi o stanovisko. Kompenzační opatření stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě dožádání orgánu příslušného ke schválení koncepce nebo záměru. V případě stanoviska ke konceptu řešení územně plánovací dokumentace orgán ochrany přírody navrhne kompenzační opatření v rozsahu a podrobnosti odpovídající příslušnému druhu územně plánovací dokumentace. O uložených kompenzačních opatřeních nebo o kompenzačních opatřeních, která jsou součástí schválené územně plánovací dokumentace, informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí o uložených a provedených kompenzačních opatřeních informuje Komisi. Do data vstupu České republiky do ES byly na celém jejím území na základě aktuálních základních údajů o vybraných druzích dle Směrnice o ptácích (79/409/EEC) vymezeny ptačí oblasti (SPA) pro druhy ptáků z přílohy I této směrnice a evropsky významné lokality psci pro druhy živočichů, druhy rostlin a typy přírodních stanovišť dle příloh směrnice o stanovištích (92/43/EEC) včetně SDF. 1. SAC (území zvláštní ochrany) Podle Směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS jsou Evropské Komisi navrhována tzv. území psci (proposed Sites of Community Importance) evropsky významná území. Stát navrhuje Národní seznam území psci na základě 2 příloh směrnice č. 92/43/EHS. Příloha I: Typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. Příloha II: Druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních území ochrany. Národní seznam území psci (zahrnuje evropsky významná území jak pro typy přírodních stanovišť, tak pro druhy rostlin a živočichů, a ptačí oblasti), který za ČR předloží MŽP k datu vstupu, bude do tří let posouzen Evropskou komisí, která po schválení národních seznamů jednotlivých států sestaví ve spolupráci Evropský seznam, a to za každou biogeografickou oblast zvlášť. V případě České republiky se jedná o kontinentální a panonskou biogeografickou oblast.. Do šesti let od přijetí Evropského seznamu bude mít každý stát povinnost psci vyhlásit jako evropsky významné území - SAC (Special Areas od Conservation), tj. právně zajistit ochranu těchto území. V našem případě se tak vyhlášením v kategoriích velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území, v případě SPA ze zák. 114/1992 Sb. ve znění zák. 218/2004 Sb. nově vzniklou kategorií ptačí oblasti. 65

Z důvodů přehlednosti je v rámci psci dále dělena ochrana typů přírodních stanovišť zvlášť od druhů, ovšem ve skutečnosti není mezi těmito lokalitami rozdíl, protože jsou součástí jedné soustavy ve stejné kategorii (psci, poté SAC). A. Ochrana evropsky významných typů přírodních stanovišť V České republice bylo identifikováno 58 typů přírodních stanovišť, pro něž mají být vyhlášena chráněná území soustavy NATURA 2000. Z toho 18 je tzv. prioritních stanovišť(tj. takových, které jsou na území ES ohroženy vymizením a za jejichž ochranu má ES zvláštní odpovědnost): 1.Vnitrozemské slané louky 2. Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) 3. Kontinentální opadavé křoviny 4. Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso Sedion albi) 5. Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6. Subpanonské stepní trávníky 7. Panonské sprašové stepní trávníky 8. Panonské písčité stepi 9. Aktivní vrchoviště 10. Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae 11. Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 12. Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 13. Lesy svazu Tilio Acerion na svazích, sutích a v roklích 14. Rašelinný les 15. Smíšené jasanovo olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 16. Panonské dubohabřiny 17. Panonské šipákové doubravy 18. Eurosibiřské stepní doubravy 19.Rašelinné a podmáčené smrčiny V roce 2000 probíhalo na vybraných lokalitách ČR (v národních kategoriích MZCHÚ) tzv. pilotní mapování, při kterém byla sestavena a následně doplněna metodika mapování biotopů. Od roku 2001 probíhá soustavné mapování v rámci jednotlivých krajů, CHKO a NP. Pro každý kraj je stanoven regionální koordinátor, který zadává tzv. podrobné a kontextové mapování jednotlivým mapovatelům, přebírá čistopisy v mapách 1:10 000, závěrečné zprávy včetně fotodokumentace a předává tento materiál k digitálnímu zpracování na ústředí AOPK ČR v Praze. Mapování biotopů pro potřeby soustavy Natura 2000 bude ukončeno v roce 2004. Na základě digitalizovaných podkladů z mapování biotopů probíhalo na jednotlivých střediscích AOPK ČR v rámci jejich územní působnosti a na SCHKO a národních parků ČR vytváření tzv. zásobníku přírodních komplexů (tj. území potenciálně vhodných k navržení jako evropsky významné lokality pro typy přírodních stanovišť). Z nich byla následně vybrána nejhodnotnější území pro jednotlivé typy přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů. V řadě případů jsou území souborem několika typů přírodních stanovišť a zároveň významnými lokalitami pro výskyt druhů rostlin a živočichů. V současné době je již dokončen odborný návrh území psci pro celé území ČR. 66

B. Ochrana evropsky významných druhů živočichů a rostlin V České republice se vyskytuje 74 druhů živočichů (vyjma ptáků) a 40 druhů rostlin (včetně mechů) významných z pohledu Evropské unie. V letech 2000 2002 bylo provedeno rozsáhlé mapování vybraných druhů. Stěžejním úkolem bylo zjistit početnost populací a zachovalost biotopu na konkrétních lokalitách včetně ověření starších údajů. V r. 2002 proběhlo na ústředí AOPK ČR digitální zpracování a vyhodnocování lokalit. V průběhu r. 2003 byly zpracovány návrhy psci ( potencionální lokality významné pro ES) pro druhy v panonské i kontinentální oblasti ČR( tj. za celé území ČR ). 2. SPA (oblasti ochrany ptactva) Podle Směrnice o ptácích 79/409/EHS byly navrženy v ČR pro vybrané druhy ptáků tzv. ptačí oblasti (SPA Special Protection Areas). Směrnice o ptácích neobsahuje přesná pravidla pro výběr území SPA. Obsahuje pouze seznam druhů (Příloha I), pro které je nutné ptačí oblasti vyhlásit. Území musí splňovat požadavek zajištění ochrany druhu. Při praktickém vyhlašování SPA se vycházelo z významných ptačích území (IBA) jako vědecky kvalifikovaných podkladů a z mokřadních biotopů v návaznosti na Ramsarskou úmluvu. Jako ptačí oblasti byla v ČR vymezena území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství (směrnice Rady 79/409/EHS), které stanoví vláda nařízením. Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití stanovených druhů ptáků a rozmnožování v jejich areálu rozšíření. O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu, pokud by však tato smlouva nebyla v rozporu s právními předpisy Evropských společenství a zákonem č. 114/92 Sb.. Dohromady budou oblasti ochrany ptáků pokrývat přibližně 8,9 % rozlohy České republiky. Na území Pardubického leží následující území tři SPA : Bohdanečský rybník Komárov Králický Sněžník (zasahuje současně také Olomoucký kraj). SPA Bohdanečský rybník Vodní a mokřadní charakter navržené ptačí oblasti určují především rybníky Bohdanečský a Matka, které jsou zahrnuty do národní přírodní rezervace. Dalšími vodními plochami jsou Zábranské rybníky a na východní hranici tok Opatovického kanálu. Mezi těmito místy pak převládají plochy mokřadů od porostů rákosin ve vodě i na podmáčených místech, přes ostřicové mokré a vlhké louky, až po louky kosené. Lesní porosty jsou pouze menší rozlohy, s převažujícím porostem olšin. Lokalita je hnízdištěm, shromaždištěm, tahovou zastávkou a zimovištěm, a to i pro druhy přílohy I směrnice o ptácích. Celkem bylo zaznamenáno 168 druhů ptáků. Kromě druhů přílohy I patří mezi významné hnízdící druhy např. chřástal vodní (Rallus aquaticus) asi 20 párů, rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) 7-15 párů, cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) 20-30 párů, sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) 5-10 párů, v zimě až 50 ex. V létě se na Bohdanečském rybníku shromažďuje až 300 labutí velkých (Cygnus olor), na podzim 1 500-2 500 vodních ptáků, mezi nimiž nejpočetnější jsou kachny divoké (Anas platyrhynchos) a čírky obecné (Anas crecca). Rákosiny jsou nocovištěm špačků obecných (Sturnus vulgaris), vlaštovek obecných (Hirundo rustica), břehulí říčních (Riparia riparia), konipasů bílých (Motacilla alba) a 67

konipasů lučních (Motacilla flava). Nejvýznamnějším zimujícím druhem je moták pilich (Circus cyaneus) na nocoviště se z okolí slétá 8-11 jedinců. Pravidelně zimuje také bukač velký (Botaurus stellaris). SPA Komárov Území ptačí oblasti Komárov je tvořeno z převážné části zemědělskou krajinou. Hydrolologie je ovlivňována skutečností, že se jedná z velké části o nivu řeky Loučné. Nad touto nivou leží menší část ptačího území a jsou zde významné drobné remízky s cennou ornitofaunou. Lokalita je významným hromadným nocovištěm motáka pilicha (Circus cyaneus) a kalouse pustovky (Asio flameus). K nocování jsou využívány podmáčené plochy s porosty ostřic, rákosu a neposečené staré porosty obilovin. K lovu kořisti jsou přednostně užívány nízké travní porosty, podmáčené nezorané plochy, posekaná nebo polehlá obilná pole. Pustovky v lokalitě také nepravidelně hnízdí. Významná tahová lokalita pro dravce a bahňáky. Drobné remízky nad úrovní roviny nivy jsou hnízdištěm ťuhýka obecného (Lanius collurio). SPA Králický Sněžník Současné území ptačí oblasti Králický Sněžník obsahuje jediné významné stanoviště ptáků a to podhorské louky. Rozlehlé plochy luk jsou, nebo byly extenzivně obhospodařovány. Jsou tím vytvořeny výborné podmínky pro život chřástala polního (Crex crex). Okraje lesů a křoviny lemující polní cesty jsou hnízdištěm ťuhýka obecného. Toto území je velmi rozsáhlé a proto populace chřástala polního je zde velmi kvalitní a je také předpoklad, že bude velmi stabilní. Je nutné však dodržovat základní podmínky po udržení kvality této populace. Těmi podmínkami je buď zpoždění jarní seče a nebo nespásat ty plochy kde jsou prokazatelně hnízdící páry. Vzhledem k velikosti území lze předpokládat, dodržení těchto základních podmínek. Oblast byla oproti navrhovanému stavu zmenšena o oblast lesů NPR Králický Sněžník. 68

3.1.9. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, záchranná centra, záchranné programy Druhová ochrana Česká republika se přes svou poměrně malou rozlohu vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem. Celkem bylo u nás zaznamenáno více než 2700 druhů vyšších rostlin, 2400 druhů nižších rostlin, 50 000 druhů bezobratlých a asi 380 druhů obratlovců (rozmnožujících se v ČR). Podle platné legislativy - zákon č. 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny - jsou všechny druhy vyskytující se v ČR chráněny. Řada z těchto druhů patří však z různých důvodů k ohroženým. Ty nejohroženější z nich jsou hodnoceny jako zvláště chráněné druhy a jejich výčet je uveden ve vyhlášce č. 395/1992 Sb (příloha II a III). Pozn.: Podle zákona 114/1992 Sb jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Druhová ochrana je jedním ze stěžejních úkolů AOPK ČR. Spočívá zejména v: - získávání informací o rozšíření a početnosti zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů - tzv. mapování druhů - sledování dlouhodobého vývoje společenstev a populací druhů na vybraných lokalitách - tzv. biomonitoring Získaná data jsou vyhodnocována a slouží jako podklad pro přípravu: - červených seznamů - červených knih - plánů péče o zvláště chráněná území - chráněných území Evropské unie - NATURA 2000 a soustavy SMARAGD Bernské úmluvy - nových právních norem a jejich novelizaci. Pro vybrané druhy rostlin a živočichů se připravují záchranné programy, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory způsobující ohrožení daného druhu a zvýšit početnost populace na úroveň nezbytnou pro trvalou existenci druhu. Červené seznamy - soupisy ohrožených druhů rostlin a živočichů rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení. Obvykle se vztahují k určitému geograficky vymezenému území, existují tak červené seznamy regionů, států, kontinentální i světové. Červené seznamy jsou pravidelně aktualizovány. V současnosti se připravují nové Červené seznamy pro jednotlivé skupiny organismů vyskytujících se v ČR podle kritérií Světového svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 1994. Tato kritéria byla vytvořena tak, aby mohla být použita pro hodnocení rozdílných taxonomických skupin, pro některé skupiny však byla mírně modifikována (cévnaté rostliny, 69

mechorosty). Kritéria IUCN zohledňují ohrožení druhů v současnosti i perspektivy do budoucna, možnost dalšího ovlivnění, variabilitu a populační dynamiku i úroveň jejich poznání. Podle těchto kritérií jsou jednotlivé taxony zařazeny do kategorií určujících stupeň ohrožení. Červené knihy - navazují na červené seznamy, hodnotí příčiny ohrožení jednotlivých druhů a přinášejí údaje důležité pro praktickou ochranu druhu. Světový svaz ochrany přírody (IUCN) zveřejnil první celosvětovou červenou knihu již v roce 1962. V bývalém Československu začal projekt vydávání Červených knih na konci 80. let (Kubát K. (1986): Červená kniha vyšších rostlin Severočeského kraje.- Praha). V letech 1988 až 1999 vyšlo postupně pět dílů Československé (České a Slovenské) červené knihy: Červená kniha 1 Ptáci Červená kniha 2 Kruhoústí, ryby, obojživelníci, plazi, savci Červená kniha 3 Bezobratlí Červená kniha 4 Sinice a řasy, houby, lišejníky, mechorosty Červená kniha 5 Vyšší rostliny 70

3.1.9.1. Zvláště chráněné druhy rostlin Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin Ochranou druhů se zabývá zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb., který je doplněn vyhláškou MŽP ČR č.395/1992 Sb. Tyto dokumenty obsahují výčet zvláště chráněných druhů rostlin, které jsou ohrožené, vzácné nebo vědecky či kulturně velmi významné. Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Existuje několik úhlů pohledu na samotný výskyt rostlin, a proto existuje i několik odlišných seznamů, které dokumentují jejich ohrožení. Jsou jimi například Červený seznam, Černý seznam, Červená kniha cévnatých rostlin a další. Rostliny v těchto seznamech zařazené se samozřejmě z větší části výběru překrývají, každý seznam však zohledňuje jiné aspekty možného ohrožení a posuzuje vzácnost rostlin podle rozdílných kritérií. Citovaný zákon č.114/1992 Sb. je tedy jedním z takových dokumentů. Zajišťuje obecnou ochranu všech rostlin před jejich zničením (např. sběrem), které by vedlo k ohrožení druhu jako takového (zánik druhu, populace, narušení rozmnožování). Ochrana je všeobecná, ale existuje i detailnější, zaměřená již na konkrétnější ohrožení. Významné rostlinné druhy a jejich soustředění na místě výskytu jsou chráněny většinou v podobě určitého maloplošného chráněného území, které svým režimem zajišťuje zachování rostlinného druhu. Na mnoho rostlin se však přísná ochrana vztahuje i bez výskytu v chráněném území. U všech uvedených rostlin není ani přípustné záměrné křížení a rozšiřování vzniklých kříženců rostlin do krajiny. Česká republika vytváří v rámci Evropské unie jakousi soustavu evropských lokalit, která má chránit přírodní stanoviště a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Účelem tohoto opatření je zachování biologické rozmanitosti. Stejné kroky prováděly a provádějí i všechny ostatní členské státy EU, jako jednotný evropský název se používá termín Natura 2000. Pro kvalitní zpracování probíhá na našem území několik let podrobné mapování přírodních stanovišť, rostlinných druhů a živočichů. Na základě tohoto terénního zpracování krajiny bude docházet k vyhlašování chráněných území soustavy Natura 2000. Budou jimi významné ptačí oblasti a lokality přírodních stanovišť, často místa s výskytem druhů chráněných Naturou 2000. Rostlinné druhy vyžadující ochranu v rámci Natury 2000, jsou vyjmenovány ve Směrnicích Rady 92/43 EHS z 21.května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ("směrnice o stanovištích"). Dlouhý seznam obsahuje v přírodě nejohroženější a nejvýznamnější rostliny celé Evropy. Mezi těmi je i 36 druhů rostoucích na našem území. 71

V České republice probíhá zjišťování nebo ověřování lokalit 72 evropských druhů rostlin. Z toho je 12 druhů vyšších rostlin a 4 druhy nižších rostlin v příloze č. II směrnice č. 92/43/EHS. vyšší rostliny: vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) pelyněk jihomoravský (Artemisia pancicii) sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) * hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) * koniklec otevřený (Pulsatilla patens) lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum) matizna bahenní (Ostericum palustre) žabníček splývavý (Luronium natans) nižší rostliny: mozolka skalní (Mannia triandra) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Chráněné druhy rostlin v Pardubickém kraji Za posledních 200 let bylo na území Pardubického kraje nalezeno přibližně 2030 taxonů vyšších rostlin, z toho 130 kříženců a několik desítek druhů sporných. Z tohoto počtu je přibližně 1500 taxonů domácích (autochtonních) vč. archaeofytů, bezprostředně je ohroženo cca 150 taxonů a významný ústup byl zaznamenán přibližně u 300 taxonů vyšších rostlin. Naopak mezi téměř všudypřítomné a velmi hojné považujeme v Pardubickém kraji asi 300 domácích a 60 nepůvodních (allochtonních) taxonů vyšších rostlin. Druhů uvedených v Červené knize roste na území Pardubického kraje celkem 16, mezi nimi např. nově nalezená pěchava slatinná (Sesleria caerulaea) nebo vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides). Na území kraje se nachází polovina existujících lokalit vzácného černýše českého (Melampyrum bohemicum), na Králickém Sněžníku roste endemit vyšších pohoří České vysočiny oměj šalamounek (Aconitum callibotryon) a violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica). Několik lokalit na Pardubicku má nedávno popsaná orchidej kruštík polabský (Epipactis albensis). Z fytogeografického hlediska je významný unikátní výskyt ostřice pískomilné (Carex pseudobrizoides) na písečných přesypech východně od Pardubic, jejíž nejbližší naleziště leží až v Německu a JZ Polsku. Na Králickém Sněžníku leží západní hranice světového rozšíření ovsíře dvouřízného (Avenula planiculmis) a dnes již nezvěstné šabřiny tatarské (Conioselinum tataricum), na severní hranici areálu leží zdejší lokality kamzičníku rakouského (Doronicum austriacum), za zmínku stojí též nejsevernější lokalita světového rozšíření dřípatky horské (Soldanella montana) u Rváčova. 72

Na území Pardubického kraje bylo za posledních 200 let nalezeno celkem 162 druhů rostlin, uvedených v současné době ve vyhlášce 395/1992 sb. jako druhy chráněné. Z těchto 162 chráněných druhů je v současné době 41 druhů v kraji vyhynulých nebo nezvěstných. Mezi chráněnými druhy je zahrnuto i 6 druhů nepůvodních, plevelných, záměrně vysazovaných nebo zplanělých z kultur : řezan pilolistý (Stratiotes aloides) - ve 30. letech 20. století byl vysazen v tůních Orlice na Královéhradecku, odkud se při povodních dostal Labem až na Pardubicko, bělozářka liliovitá (Anthericum liliago.) od r. 1958 známá od osady Horka, původ výskytu neznámý, razilka smrdutá (Aposeris foetida.) v parku v Letohradě pravděpodobně vysazená, pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) a tis červený (Taxus baccata.), pěstované a často zplaňující a zapalička největší (Tordylium maximum.) rostoucí jako plevel ve vinicích, v kraji byla v minulosti nalezena jednou na Svitavsku. Z druhů v České republice původních, avšak nepůvodních v Pardubickém kraji, byly zcela určitě vysazeny hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus.) a hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri) na Střemošické stráni. Jediná sporná lokalita třemdavy bílé (Dictamnus albus) na Chrudimsku již zanikla. Hořec panonský (Gentiana pannonica) byl jako nepůvodní vysazen kdysi na Králickém Sněžníku, odkud již vymizel. stejně jako hořec tečkovaný (Gentiana punctata) uváděný jako nepůvodní z Králického Sněžníku, od 50. let 20. století považován za vyhynulý. Územím Pardubického kraje probíhá hlavní evropské rozvodí, jehož nejnižšími částmi (např. Třebovskou bránou) pronikaly teplomilné druhy rostlin z Moravy do Čech. Okraj současného areálu zde mají druhy šířící se z Karpat, např. ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), kozlík trojený (Valeriana tripteris), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), zapalice žluťucholistá (Isopyrum thalictroides) aj. Květena Pardubického kraje však jen nevymírá. Za posledních 150 let byla naopak obohacena o 450 taxonů allochtonních (nepůvodních), které jsou sem zavlékány s dovozem obilnin, bavlny, vlny apod. a šíří se zejména podél komunikací a železničních tratí např. ambrózie pelyňkolistá (Ambrosia artemisiifolia) nebo hulevník povolžský (Sisymbrium volgense). Další se šíří např. ze zahradnických kultur, zahrádek a parků (řeřišnice srstnatá Cardamine hirsuta, žlutoštavel plazivý Xantoxalis repens, javorovec jasnolistý Negundo aceroides, třapatka drápatá Rudbeckia laciniata). Další druhy se objevují přechodně a po několika letech opět mizí, např. merlík trpasličí (Chenopodium pumilio, mračňák Theophrastův Abutilon theophrasti). Seznam ohrožených druhů vyšších rostlin je uveden v přiložené tabulce. 73

Seznam ohrožených druhů vyšších rostlin V následující tabulce je uveden seznam obsahující ohrožené druhy vyšších rostlin, které mají zajištěnou ochranu ze zákona (vyhláška č. 395/1992 Sb.) nebo jsou ohrožené v rámci Evropské unie (Příloha II směr. 43/92/EHS). V příštím roce budou zapracovány druhy, které mají státní nebo regionální význam a jejichž ochrana není zajištěna vyhláš. č. 395/1992 Sb. Český název Latinský název Směr. EU Červená kniha ČR Červený seznam ČR Červený seznam VČ Vyhláška č. 395/1992 Sb. výskyt v PK Aron plamatý Arum maculatum - - - C4 3 ANO Bahenka psárkovitá Heleochloa alopecuroides - + - A2 1 NE Bahenka šášinovitá Heleochloa schoenoides - + C1-1 NE Bahnička chudokvětá Eleocharis quinqueflora - - C1 C1 2 NE Bařička přímořská Triglochin maritimum - - C1 A2 1 NE Bazanovec kytkokvětý Naumburgia thyrsiflora - - C3 C2 2 NE Bažanka vejčitá Mercurialis ovata - - C1-1 NE Bělolist žlutavý Filago lutescens - - C1 C2 1 NE Běloprstka horská Leucorchis albida - - - C2 2 NE Bělozářka liliovitá Anthericum liliago - - C3 C1 3 NE Bika klasnatá Luzula spicata - - C1 C1 1 NE Blatnice bahenní Scheuchzeria palustris - + C1 C1 1 NE Bledule jarní Leucojum vernum - + C3 C3 3 ANO Bledule letní Leucojum aestivum - - C1-1 NE Bradáček srdčitý Listera cordata - - C1 C1 1 NE Brambořík nachový Cyclamen purpurascens - - C3 C1 3 NE Bříza zakrslá Betula nana - - C2-2 NE Bublinatka bledožlutá Utricularia ochroleuca - + C1-1 NE Bublinatka obecná Utricularia vulgaris - - C1 C1 1 ANO Bublinatka prostřední Utricularia intermedia - + C1-2 NE Bublinatka vícekvětá Utricularia bremii - - C1-1 NE Bytel rozprostřený Kochia prostrata - + C1-1 NE Cídivka (přeslička) peřestá Cídivka (přeslička) přezimující Cídivka (přeslička) větevnatá Hippochaete variegata - - C1-1 NE Hippochaete hyemalis - - C3-2 NE Hippochaete ramosissima - - C3-3 NE Černýš český Melampyrum bohemicum - - C3 C3 3 ANO Česnek hadí Allium victorialis - - C2 C3 3 NE Česnek hranatý Allium angulosum - - C2 C2 2 ANO Česnek tuhý Allium strictum - - C2-2 NE Čičorka pochvatá Coronilla vaginalis - - C2-2 NE Čilimník bílý Chamaecytisus albus - - C1-1 NE Ďáblík bahenní Calla palustris - - C3 C3 3 ANO Devaterka rozprostřená Fumana procumbens - - C2-2 NE Devaterníček skalní Rhodax rupifragus - - - A1 1 NE Devaterník velkokvětý pravý Divizna brunátná Helianthemum grandiflorum supsp.grandiflorum Verbascum phoeniceum - - C1-1 NE - - C3 A3 3 NE 74

Divizna ozdobná Verbascum speciosum - + C1-1 NE Drobnokvět pobřežní Corrigiola litoralis - + C1-1 NE Dřín obecný Cornus mas - - C4-3 NE Dřípatka horská Soldanella montana - - C3 C1 3 NE Dub pýřitý (šípák) Quercus pubescens - - C4 C4 3 NE Dvojštítek měnlivý Biscutella varia - - - C2 3 NE Dvouřadec pozdní Cleistogenes serotina - - - - 2 NE Hadí mord maloúborný Scorzonera parviflora - + C1-1 NE Hadí mord nachový Scorzonera purpurea - - C2-3 NE Hadilka obecná Ophioglossum vulgatum - - C2 C2 3 ANO Hadinec nachový Echium russicum - - C1-1 NE Hladýš andělikový Laserpitium archangelica - - C1 + 1 NE Hladýš pruský Laserpitium pruthenicum - - C3 C2 2 NE Hlaváček jarní Adonanthe vernalis - - - - 3 NE Hlavinka horská Traunsteinera globosa - - - A2 2 NE Hlízovec Loeselův Liparis loeselii + + C1 C1 1 NE Hnědenec zvrhlý Limodorum abortivum - + C1-1 NE Hořec šumavský Gentiana pannonica - + C2 C1 2 NE Hořec tečkovaný Gentiana punctata - - C1 A1 1 NE Hořeček český Gentianella bohemica - - - C1 1 NE Hořeček drsný Gentianella aspera - - - A1 1 NE Hořeček ladní Gentianella campestris - - C1 A3 1 NE Hořeček nahořklý Gentianella amarella - - C1 A1 2 NE Hořeček žlutavý Gentianella lutescens - - C1 A3 2 NE Hořepníček jarní Calathiana verna - - C1-1 NE Hořepník luční Pneumonanthe vulgaris - - - - 2 NE Hořepník tolitovitý Pneumonanthe asclepiadea - - - - 3 NE Hrachor bahenní Lathyrus palustris - + C1 C1 1 NE Hrachor hrachovitý Lathyrus pisiformis - - C1 A2 1 NE Hrachor panonský Lathyrus pannonicus - + C1 A2 1 NE Hrachor různolistý Lathyrus heterophyllus - + C1-2 NE Hrotnosemenka bílá Rhynchospora alba - - C2-1 NE Hrotnosemenka hnědá Rhynchospora fusca - + C1-1 NE Hruštička prostřední Pyrola media - + C1 C1 1 NE Huseník luční Arabis nemorensis - - C1-1 NE Huseník sudetský Arabis sudetica - - C1-1 NE Hvězdice chlumní Aster amellus - - C3 A2 3 NE Hvězdnice alpská Aster alpinus - - C1-1 NE Hvězdnička panonská Tripolium pannonicum - + C1-1 NE Hvězdoš podzimní Callitriche - + C1 C4 2 NE Hvozdik kartouzek sudetský Hvozdík kartouzek úzkolistý hermaphroditica Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus Dianthus carthusianorum subsp.capilifrons - + C1-1 NE - - C1 C4 2 NE Hvozdík křovištní Dianthus seguieri - - C2 A2 3 NE Hvozdík Lumnitzerův Dianthus lumnitzeri - - C2 + 2 NE Hvozdík moravský Dianthus moravicus - + C2-1 NE Hvozdík písečný Dianthus arenarius + - C1 + 1 NE Hvozdík pyšný Dianthus superbus - - C1 C1 2 ANO 75

Hvozdík sivý Dianthus gratianopolitanus - + C2 + 2 NE Chlupáček velkoúborný Pilosella macrantha - + C2-1 NE Chrastavec rolní Knautia arvensis subsp. krkonošský pseudolongifolia - + - C1 1 NE Chrpa horská Cyanus montanus - - C2-2 NE Chrpa chlumní Cyanus triumfettii - - C3-3 NE Chrpa měkká Cyanus mollis - - C1-1 NE Chudina zední Draba muralis - - C1-2 NE Jalovec obecný nízký Juniperus communis subsp.alpina - - C3 C2 2 NE Jazýček jadranský Himantoglossum adriaticum - + C1-1 NE Jazyk jelení Phyllitis scolopendrium - - C1-1 NE Jednokvítek velekvětý Moneses uniflora - - C1 C1 2 NE Jeřáb krkonošský Sorbus sudetica - + C1 C1 1 NE Jestřábník alpský Hieracium alpinum - - C3 C3 2 NE Jestřábník huňatý Hieracium villosum - - C1-1 NE Jinořadec kadeřavý Cryptogramma crispa - + C1 C2 2 NE Jitrocel černavý Plantago atrata - - C1-1 NE Jitrocel přímořský Plantago maritima - - C1-1 NE Kakost lesklý Geranium lucidum - - - A1 1 NE Kamzičník rakouský Doronicum austriacum - - C4 C3 3 NE Kandík psí zub Erythronium dens-canis - + C1-1 NE Kapraď hřebenitá Dryopteris cristata - + C1 A1 1 NE Kapradina hrálovitá Polystichum lonchitis - - C2 C1 1 NE Kapradina plevinatá Polystichum braunii - - C2 A2 2 NE Kapradiník bažinný Thelypteris palustris - - C3 C3 3 ANO Kapradinka skalní Woodsia ilvensis - - C2 C1 2 NE Katrán tatarský Crambe tataria - + C2-1 NE Kavyl chlupatý Stipa dasyphylla - - C2-2 NE Kavyl Ivanův Stipa joannis - - C3-3 NE Kavyl olysalý Stipa glabrata - + C1-1 NE Kavyl písečný Stipa borysthenica - + C1-1 NE Kavyl sličný Stipa pulcherrima - - C3-2 NE Kavyl Smirnovův Stipa smirnovii - - C1-2 NE Kavyl tenkolistý Stipa tirsa - - - - 2 NE Klikva Oxycoccus palustris - - C3-3 ANO Kohátka kalíškatá Tofieldia calyculata - - C1 A1 1 NE Kolenec pětimužný Spergula pentandra - + C1-1 NE Koniklec bílý Pulsatilla scherfelii - - - C3 3 NE Koniklec jarní Pulsatilla vernalis - + C1 C1 1 NE Koniklec luční Pulsatilla pratensis - + C2 A1 2 NE Koniklec otevřený Pulsatilla patens + + C1-1 NE Koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis - - - A1 2 NE Konitrud lékařský Gratiola officinalis - - C2 A2 2 NE Kontryhel rozeklaný Alchemilla fissa - + C1 C1 1 NE Koprníček bezobalný Mutellina purpurea - - C3-3 NE Koprník štětinolistý Meum athamanticum - - C4 C3 3 NE Kopyšník tmavý Hedysarum hedysaroides - - C1 C1 1 NE Korálice trojklanná Corallorhiza trifida - - C2 C1 2 NE Kosatec bezlistý Iris aphylla - - C1-2 NE Kosatec nízký Iris pumila - - C2-2 NE Kosatec pestrý Iris variegata - - C2-2 NE Kosatec sibiřský Iris sibirica - - C3 C2 2 ANO 76

Kosatec skalní Iris humilis - - - - 1 NE Kosatec trávovitý Iris graminea - - C2-2 NE Kostival český Symphytum bohemicum - + - C1 3 NE Kostřava ametystová Festuca amethystina - - C1-1 NE Kostřava horská Festuca drymeia - - - - 1 NE Kostřava peřestrá Festuca versicolor - - C1 C2 2 NE Kotvice plovoucí Trapa natans - + C1 C1 1 ANO Koulenka vyšší Globularia punctata - - C2-3 NE Kozinec bezlodyžný Astragalus excapus - + C2-2 NE Kozinec dánský Astragalus danicus - - C3 C2 3 NE Kozinec písečný Astragalus arenarius - + C1 C1 1 ANO Kozinec rakouský Astragalus austriacus - - C3-2 NE Kozinec vičencovitý Astragalus onobrychis - - C3 C1 3 ANO Kropenáč vytrvalý Swertia perennis - - C2 C3 2 NE Krtičník jarní Scrophularia vernalis - - C1-1 NE Kručinečka křídlatá Genistella sagittalis - + C1-3 NE Kruhatka Matthiolova Cortusa matthioli - - - - 1 NE Kruštík bahenní Epipactis palustris - - C2 C2 2 ANO Kruštík drobnolistý Epipactis microphylla - - C1-2 NE Kruštík modrofialový Epipactis purpurata - - C3 C1 3 ANO Kruštík ostrokvětý Epipactis leptochila - - - - 1 NE Kruštík polabský Epipactis albensis - + - C2 2 NE Kruštík růžkatý Epipactis muelleri - - C2 C1 2 NE Kruštík tmavočervený Epipactis atrorubens - - C3 C1 3 NE Křivatec český Gagea bohemica - + C1 A3 2 NE Kuřička Gerardova Minuartia gerardii - - - C1 1 NE Kuřička jarní Minuartia verna - - - A2 1 NE Kuřinka obroubená Spergularia maritima - - - - 1 NE Kuřinka solná Spergularia salina - + - - 1 NE Kýhanka sivolistá Andromeda polifolia - - C2 C2 3 NE Kýchavice bílá Veratrum album - - C4-3 NE Kýchavice černá Veratrum nigrum - + C1-1 NE Kyvor lékařský Ceterach officinarum - + C1 A3 1 NE Ladoňka dvoulistá Scilla bifolia - - - A3 2 NE Lakušník plihý Batrachium rionii - - C1-1 NE Lakušník trojdílný Batrachium baudotii - - C1-1 NE Leknín bělostný Nymphaea candida - - C1 C1 2 ANO Leknín bílý Nymphaea alba - - C1 C1 2 ANO Len chlupatý Linum hirsutum - - C1-1 NE Len tenkolistý Linum tenuifolium - - C3-3 NE Len žlutý Linum flavum - - C2 A2 3 NE Lilie cibulkonosná Lilium bulbiferum - - C2 C2 2 ANO Lilie zlatohlávek Lilium martagon - - C4-3 ANO Lipnice alpská Poa alpina - - C1-1 NE Lipnice jesenická Poa riphaea - + C1-1 NE Lipnice plihá Poa laxa - - C2 C1 2 NE Lněnka bezlistenná Thesium ebracteatum + + C1-1 NE Lněnka rolní Thesium dollineri - - C1-1 NE Lněnka zobánkatá Thesium rostratum - + C1-1 NE Lomikámen cibulkatý Saxifraga bulbifera - - C3-3 NE Lomikámen latnatý Saxifraga paniculata - - C3-2 NE Lomikámen růžicovitý Saxifraga decipiens - - - C1 2 NE Lomikámen trojprstý Saxifraga tridactylites - - C3 C1 2 NE Lomikámen vstřícnolistý Saxifraga oppositifolia - - C1 C1 2 NE Lýkovec vonný Daphne cneorum - + C1-1 NE Maceška nejmenší Viola kitaibeliana - - C1-1 NE 77

Máčka plocholistá Eryngium planum - - C1-1 NE Mandloň nízká Amygdalus nana - + C1-1 NE Mařice pilovitá Cladium mariscus - + C1-1 NE Masnice vodní Tillaea aquatica - + C1-1 NE Mateřidouška karpatská Thymus carpaticus - - C1-1 NE Matizna bahenní Oristecum palustre + + - - 1 NE Mečík bahenní Gladiolus palustris - + C1 A3 1 NE Mečík obecný Gladiolus imbricatus - - C2 C1 2 NE Medovník velkokvětý Melittis melissophylum - - C3 C2 3 ANO Medvědice lékařská Arctostaphylos uva-ursi - - C2-2 NE Měkčilka jednolistá Malaxis monophyllos - - C1-1 NE Měkkyně bahenní Hammarbya paludosa - - C1-1 NE Měsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva - - C4 C4 3 ANO Modravec tenkokvětý Leopoldia tenuifolia - - C2-3 NE Mochna Crantzova Potentilla crantzii - - + - 1 NE Mochna drobnokvětá Potentilla micrantha - + - - 1 NE Mochna chlumní Potentilla collina středočeská subsp.lindackeri - - C3 A1 3 NE Mochna jahodníkokvětá Potentilla sterilis - + + - 1 NE Mochna rozkladitá Potentilla patula - + C1-1 NE Mochna skalní Potentilla rupestris - - - A1 3 NE Mochna zlatokvětá Potentilla parviflora duryňská subsp.thuringiaca - - C2 C1 3 NE Muk(jeřáb) český Sorbus bohemica - + C3 C1 1 NE Nehtovec přeslenitý Illecebrum verticillatum - + C1-1 NE Nepukalka plovoucí Salvinia natans - - C2 C1 1 NE Odemka vodní Catabrosa aquatica - - C1 A2 1 ANO Okrotice bílá Cephalanthera damasonium - - C3 C3 3 ANO Okrotice červená Cephalanthera rubra - - C2 C1 2 NE Okrotice dlouholistá Cephalanthera longifolia - - C3 C1 3 ANO Oman německý Inula germanica - - C2-2 NE Oman oko Kristovo Inula oculus-christi - - C3-3 NE Oměj jedhoj Aconitum anthora - - C3-2 NE Oměj pestrý Aconitum variegatum - - C3 C3 3 ANO Oměj šalamounek Aconitum callibotryon - - C3 C2 3 ANO Oměj tuhý Aconitum firmum - - C2-2 NE Oměj vlčí Aconitum vulparia - - C4 A2 3 ANO Ostružiník moruška Rubus chamaemorus - + C1 C2 2 NE Ostřice bílá Carex alba - - C1-1 NE Ostřice Buxbaumova Carex buxbaumii - + C1 A1 1 NE Ostřice černoklasá Carex melanostachya - - C2 A1 2 NE Ostřice chudá Carex paupercula - - C2 C2 2 NE Ostřice ječmenovitá Carex hordeistichos - - C1-1 NE Ostřice lemovaná Carex hostiana - - C2 C1 2 NE Ostřice mokřadní Carex limosa - - C2 C3 2 NE Ostřice plsnatoplodá Carex lasiocarpa - - C2 C1 2 NE Ostřice pochvatá Carex vaginata - + C1 C2 1 NE Ostřice pozdní krkonošská Carex serotina subsp.pseudoscandina vica - - - - 1 NE Ostřice ptačí nožka Carex ornithopoda - - C2 C2 2 NE Ostřice skalní Carex rupestris - + C1 C1 1 NE Ostřice šupinoplodá Carex lepidocarpa - - C2-2 NE Ostřice tlapkavá Carex pediformis - - C1 A2 3 NE Ostřice tmavá Carex atrata - - C1 C1 1 NE 78

Ostřice vláskovitá Carex capillaris - - C1 C1 1 NE Ostřice žitná Carex secalina - - C2-2 NE Ovsíř stepní Helictotrichon desertorum - - C2-1 NE Ožanka čpavá Teucrium scordium - + C2 C1 2 NE Ožanka horská Teucrium montanum - - C2-2 NE Pampeliška bahenní Taraxacum palustre - - - C2 3 NE Pampeliška besarabská Taraxacum bessarabicum - + C1-1 NE Pampeliška pozdní Taraxacum serotinum - - - - 1 NE Pěchava slatinná Sesleria uliginosa - + - C1 1 ANO Pelyněk Pančičův Artemisia pancicii + + C1-1 NE Pérovník pštrosí Matteuccia struthiopteris - - C3 C2 3 ANO Pětiprstka obecná Gymnadenia conopsea hustokvětá subsp.densiflora - - C3 A2 1 NE Pětiprstka žežulník Gymnadenia conopsea - - C3 C2 3 ANO Pcháč žlutoostenný Cirsium brachycephalum - + C1-1 NE Pískavice provensálská Trigonella monspeliaca - - C1-1 NE Plamének celolistý Clematis integrifolia - - - - 1 NE Plamének přímý Clematis recta - - C3 C3 3 ANO Plavín štítnatý Nymphoides peltata - + C1 A1 1 NE Plavuň pučivá Lycopodium annotinum - - C3 C1 3 ANO Plavuník alpský Diphasiastrum alpinum - - C3 C2 2 NE Plavuník Isslerův Diphasiastrum issleri - - C2 A2 2 NE Plavuník trojklasý Diphasiastrum tristachyum - + C1 A2 1 NE Plavuník Zeilerův Diphasiastrum zeileri - - C2-3 NE Plavuník zploštělý Diphasiastrum complanatum - - C3-3 NE Plavuňka zaplavovaná Lycopodiella inundata - + C2 C2 2 NE Pleška stopkatá Calycocorsus stipitatus - - - - 3 NE Plevnatec lesostepní Danthonia alpina - + C1-1 NE Ploštičník evropský Cimicifuga europaea - - C1 C1 1 NE Pobřežnice jednokvětá Litorella uniflora - + C1 A2 1 NE Podmrvka hadcová Notholaena marantae - + C1-1 NE Pochybek severní Androsace septentrionalis - + C1-1 NE Polej obecná Pulegium vulgare - - C1-1 NE Pomněnka úzkolistá Myosotis stenophylla - - C1 A3 1 NE Popelivka sibiřská Ligularia sibirica + + - - 1 NE Potočnice lékařská Nasturtium officinale - - C3 C2 2 ANO Potočnice malolistá Nasturtium microphyllum - + C1-1 NE Prasetník lysý Hypochoeris glabra - - - C1 1 NE Prha chlumní Arnica montana - - C3 C2 3 NE Prorostlík nejtenčí Bupleurum tenuissimum - + C1 A3 1 NE Prorostlík prutnatý Bupleurum affine - + C1 A3 1 NE Prostřelenec(hořec)kříž Tretorhiza cruciata atý - - - - 3 NE Prstnatec bezový Dactylorhiza sambucina - - C2 C1 2 NE Prstnatec listenatý Dactylorhiza longebracteata - - C4-3 NE Prstnatec májový Dactylorhiza majalis - - C3 C3 3 ANO Prstnatec plamatý Dactylorhiza maculata - - C1-1 NE 79

Prstnatec pleťový Dactylorhiza incarnata - - C2 C1 2 ANO Prstnatec Dactylorhiza traunsteinerův traunsteineri - + C1-1 NE Prustka obecná Hippuris vulgaris - + C1 C1 1 ANO Prvosenka nejmenší Primula minima - - C1 C2 2 NE Pryskyřník ilyrský Ranunculus illyricus - - C2-2 NE Pryskyřník veliký Ranunculus lingua - - C2 C2 2 ANO Pryšec bahenní Tithymalus palustris - - C2-2 NE Pryšec hranatý Tithymalus angulatus - - C2-2 NE Pryšec huňatý Tithymalus villosus - - C2-3 NE Pryšec lesklý Tithymalus lucidus - + C2-1 NE Pryšec vrbolistý Tithymalus salicifolius - - C1-1 NE Psineček alpský Agrostis alpina - - C1-1 NE Puchýřka útlá Coleanthus subtilis + + C2 C1 ANO Puchýřník sudetský Cystopteris sudetica - + - - 1 NE Pupavík pampeliškový Colobium taraxacoides - - - - 1 NE Pupečník obecný Hydrocotyle vulgaris - - C3 C2 3 ANO Puštička rozprostřená Lindernia procumbens - + C1 A1 1 NE Razilka smrdutá Aposeris foetida - - C1 + 1 NE Rdest alpský Potamogeton alpinus - - C2 C1 2 NE Rdest dlouholistý Potamogeton praelongus - + C1 C1 1 NE Rdest hrotitý Potamogeton friesii - + - C1 1 NE Rdestice hustolistá Groenlandia densa - + - A1 1 NE Rohohlavec rovnorohý Ceratocephala testiculata - + - - 1 NE Rojovník bahenní Ledum palustre - - C3 C1 3 NE Rosnatka anglická Drosera anglica - + C1 C1 1 NE Rosnatka okrouholistá Drosera rotundifolia - - C3 C2 2 ANO Rosnatka prostřední Drosera intermedia - + C1-1 NE Rozchodnice růžová Rhodiola rosea - - C1 C1 1 NE Rozchodník pýřitý Sedum villosum - + - A2 1 NE Rozrazil chudobkovitý Veronica bellidioides - + C1 C1 1 NE Rozrazil slanistý Veronica scardica - + - - 1 NE Rožec hadcový Cerastium alsinifonium - - C1-1 NE Rožec Tenoreův Cerastium tenoreaum - - C1-1 NE Rudohlávek jehlancovitý Anacamptis pyramidalis - + C1-2 NE Ruměnice písečná Onosma arenarium - + C1-1 NE Růžkatec potopený Ceratophyllum submesum - - C1 C1 2 NE Rýt velkokališní Reseda phyteuma - - C1-1 NE Řečanečka menší Caulinia minor - + C1-1 NE Řeřišnice malokvětá Cardamine parvifolia - + C1-1 NE Řeřišnice Opizova Cardamine opizii - - C1 C2 1 NE Řeřišnice rýtolistá Cardamine resedifolia - + C1 C1 1 NE Řeříšník skalník Cardaminopsis petraea - - C1-1 NE Řezan pilolistý Stratiotes aloides - - C2 C2 2 NE Sasankovka (sasanka) Anemone sylvestris lesní - - C3 C1 3 ANO Sesel pestrý Seseli varium - + C2-2 NE Sinokvět chrpovitý Jurinea cyanoides + + C1-1 NE Sinokvět měkký Jurinea mollis - - C2-2 NE Sítina hlavatá Juncus capitatus - + - A1 1 NE Sítina kulatoplodá Juncus sphaerocarpus - + C1-1 NE Sítina rybniční Juncus tenageia - - - A3 1 NE Sítina slanisková Juncus gerardii - - C1 A3 2 NE 80

Sítina slatinná Juncus subnodulosus - - - C1 1 NE Sítina tmavá Juncus atratus - - C1-1 NE Sivěnka přímořská Glaux maritima - + C1-1 NE Skalnatka (písečnice) Czernohorskya velkokvětá grandiflora - - - - 1 NE Sklenobýl bezlistý Epipogium aphyllum - + C1 A1 1 NE Skrytěnka bodlinatá Crypsis aculeata - + C1-1 NE Sleziník černý Asplenium adianthumnigrum - + C1 A2 1 NE nigrum Sleziník hadcový Asplenium cuneifolium - - C2 C1 2 NE Sleziník klamný Asplenium adulterinum - + C1 A2 1 NE Smil písečný Helichrysum arenarium - - - - 2 NE Smldník kmínolistý Peucedanum carvifolia - - C1-1 NE Smrkovník plazivý Goodyera repens - - C1 A1 1 NE Snědovka kulatoplodá Loncomelos sphaerocarpus - + C1-1 NE Sněženka předjarní Galanthus nivalis - - C3 C1 3 ANO Solenka Valerandova Samolus valerandii - + C1-1 NE Solnička panonská Suaeda pannonica - - - - 1 NE Srpovník karbincolistý Klasea lycopifolia - + - - 1 NE Starček bažinný Senecio paludosus - + C1 A1 1 NE Starček poříční Senecio fluviatilis - - C2 C1 2 NE Starček roketolistý Senecio erucifolius - - C1 C1 2 NE Starček skalní Senecio rupestris - - - C1 1 NE Starček zlatý Senecio doria - + C1-1 NE Stařinec (starček) dlouholistý Tephroseris longifolia - + C1-1 NE Stařinec (starček) oranžový Tephroseris aurantiaca - + C1-1 NE Stařinec (starček) celolistý Tepfroseris integrifolia - - C2-2 NE Stračka vyvýšená Delphinium elatum - - C2 C2 2 NE Střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus + - C2 C1 2 ANO Stulík malý Nuphar pumila - + - - 1 NE Suchopýr štíhlý Eriophorum gracile - + C1 C1 1 NE Suchopýrek alpský Baeothryon(Trichophor um)alpinum - - C2 C2 2 NE Světlík slovenský Euphrasia slovaca - - C1-1 NE Svízel sudetský Galium sudeticum - + C1 C1 1 NE Svízelka piemontská Cruciata pedemontana - - C2-1 NE Šabřina tatarská Conioselinum tataricum - + C1 A1 1 NE Šafrán bělokvětý Crocus albiflorus - + C1 C1 2 NE Šafrán karpatský Crocus heuffelianus - - C1 C1 2 NE Šalvěj vlnatá Salvia aethiopis - + - - 1 NE Šášina načernalá Schoenus nigricans - + C1-1 NE Šášina rezavá Schoenus ferrugieneus - + C1-1 NE Šater latnatý Gypsophila paniculata - + C1 A1 2 NE Šater svazčitý Gypsophila fastigiata - - C2-2 NE Šídlatka jezerní Isoëtes lacustris - + C1-1 NE Šídlatka ostnovýtrusá Isoëtes tenella - + - - 1 NE Šicha černá Empetrum nigrum - - C4 A3 2 NE Šicha obojaká Empetrum hermaphroditum - - C2 C4 3 NE Šišák hrálolistý Scutellaria hastifolia - - C2 C1 2 NE Škarda panonská Crepis pannonica - - C1-1 NE Škarda sibiřská Crepis sibirica - + C1-1 NE 81

Švihlík krutiklas Spiranthes spiralis - + C1 A2 1 NE Tařice skalní Aurinia saxatilis - - C4-3 NE Timoj trojlaločný Laser trilobum - - C1-1 NE Tis červený Taxus baccata - - C3 C1 2 ANO Tolije bahenní Parnassia palustris - - C2 C2 3 ANO Tomkovice plazivá Hierochloe repens - - C1-1 NE Topolovka bledá Alcea biennis - - C2-2 NE Tořič čmelákovitý Ophrys holosericea - + C1-1 NE Tořič muchonosný Ophrys insectifera - - C1-1 NE Tořič včelonosný Ophrys apifera - + C1-1 NE Toříček jednohlízný Herminium monorchis - + - - 1 NE Trávnička obecná Armeria vulgaris hadcová subsp.serpentini - - C2-3 NE Trojřadka Micheliova Dichostylis micheliana - + C1 A1 1 NE Třemdava bílá Dictamnus albus - - C3 C1 3 NE Třezalka sličná Hypericum elegans - + C1-2 NE Třtina nachová Calamagrostis purpurea - - C1 C1 1 NE Třtina pestrá Calamagrostis varia - - C1 C1 2 NE Třtina pobřežní Calamagrostis pseudophragmites - - C1 C1 2 NE Třtina tuhá Calamagrostis stricta - + C1 A1 1 NE Tučnice česká Pinguicula bohemica - + - A3 1 NE Tučnice obecná Pinguicula vulgaris - - C1 C1 2 NE Tuřice (ostřice blešní Vignea pulicaris - - - C2 3 NE Tuřice (ostřice) Davallova Vignea davalliana - - C2 C2 3 NE Tuřice (ostřice) dvoudomá Vignea dioica - - C1-1 NE Tuřice (ostřice) šlahounovitá Vignea chordorrhiza - - C1-1 NE Tuřice (ostřice) úzkolistá Vignea stenophylla - - C1-1 NE Úložník (rozrazil) Pseudolysimachion pochybný spurium - - C1-1 NE Úpolín evropský Trollius altissimus - - - C2 3 ANO Úpor přeslenitý Elatine alsinastrum - + C1 A1 1 NE Úrazník uzlovitý Sagina nodosa - - C2 A1 2 NE Vachta trojlistá Menyanthes trifoliata - - C3 C2 3 ANO Včelník rakouský Dracocephalum austriacum + + C1-1 NE Vemeníček zelený Coeloglossum viride - - C2 A2 2 NE Vemeník dvoulistý Platanthera bifolia - - C3 C3 3 ANO Vemeník zelenavý Platanthera chlorantha - - C3 C2 3 NE Větrnice (sasanka) Anemonastrum narcisokvětá narcissiflorum - - C1 C3 2 NE Vikev horomilná Vicia oreophila - - C1 C1 1 NE Violka bílá Viola alba - - C1 A3 1 NE Violka nízká Viola pumila - + C2 C1 2 NE Violka obojaká Viola ambigua - - C2-2 NE Violka slatinná Viola stagnina - - C2 C2 2 NE Violka vyšší Viola elatior - + C1 C1 1 NE Violka žlutá Viola lutea - - C2 C2 2 NE Vítod douškolistý Polygala serpyllifolia - + C1-1 NE Vláskatec tajemný Trichomanes speciosum + + - - - NE Volovec vrbolistý Buphthalmum salicifolium - - C1-1 NE 82

Vranec jedlový Huperzia selago - - C3 C3 3 ANO Vraneček brvitý Selaginella selaginoides - - C2 C2 2 NE Vranečkovec švýcarský Lycopodioides helveticum - + - - 1 NE Vratička heřmánkolistá Botrychium matricariifolium - + C1 C1 1 NE Vratička měsíční Botrychium lunaria - - C2 C2 3 NE Vratičkovec mnohoklaný Sceptridium multifidum - - - - 1 NE Vrba borůvkovitá Salix myrtilloides - + C1 C1 1 NE Vrba bylinná Salix herbacea - - C1 C1 1 NE Vrba černající Salix myrsinifolia - - C1-1 NE Vrba dvoubarvá Salix bicolor - + C1 C1 1 NE Vrba laponská Salix lapponum - - - C1 1 NE Vrba plazivá Salix repens - - C1 C2 3 NE Vrba velkolistá Salix appendiculata - - C1-2 NE Vřesovec pleťový Erica herbacea - - C3-3 NE Vstavač bledý Orchis pallens - - C2 C1 2 NE Vstavač mužský Orchis mascula - - C1 C2 2 ANO Vstavač nachový Orchis purpurea - - C2 C1 2 NE Vstavač obecný Orchis morio - - C2 C1 2 ANO Vstavač osmahlý Orchis ustulata - - C1 C1 2 NE Vstavač řídkokvětý Orchis laxiflora - + - - 1 NE Vstavač trojzubý Orchis tridentata - - C1-1 NE Vstavač vojenský Orchis militaris - - C2 C1 2 ANO Všivec bahenní Pedicularis palustris - - C2 C1 2 NE Všivec krkonošský Pedicularis sudetica - + C1 C1 1 NE Všivec mokřadní Pedicularis sylvatica - - C3 C2 2 ANO Všivec statný Pedicularis exaltata - + C1-1 NE Všivec žezlovitý Pedicularis sceptrumcarolinum - + - - 1 NE Zapalička veliká Tordylium maximum - - C1-1 NE Zdrojovka prameništní Montia fontana - + C1 C1 1 NE Zeměžluč přímořská Centaurium litorale - + C1 A1 1 NE Zevar úzkolistý Sparganium angustifolium - + - - 1 NE Zimostrázek nízký Polygaloides chamaebuxus - - C3-3 NE Zimozelen okolíkatý Chimaphila umbellata - + - C1 1 NE Zlatovlásek obecný Crinitina linosyris - - C3-3 NE Zvonek boloňský Campanula bononiensis - - C2 A2 3 NE Zvonek český Campanula bohemica - + C2 C3 3 NE Campanula bohemica Zvonek český jesenický subsp.gelida - + C1-1 NE Zvonek sibiřský Campanula sibirica - - C3 C3 3 NE Zvonek sudetský Campanula sudetica - - C2-1 NE Zvonovec liliolistý Adenophora liliifolia - - C1 A1 1 NE Žabníček splývavý Luronium natans + + C1 - - NE Žebratka bahenní Hottonia palustris - - C3 C3 3 ANO Židoviník německý Myricaria germanica - - C1-1 NE Žluťucha jednoduchá Thalictrum simplex - - - - 1 NE Žluťucha smrdutá Thalictrum foetidum - - C2-3 NE 83

Vysvětlivky stupňů ochrany Seznamu ohrožených druhů vyšších rostlin: EU - ochrana dle Přílohy II směrnice č. 43/92/EHS + presence - absence Červená kniha ČR - Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. - 456 p., Príroda a. s., Bratislava. + presence - absence Červený seznam ČR - Holub J., et Procházka F., 2000: Red List of vascular plants of the Czech Republik 2000. Preslia, Praha, 72: 187 230. Červený seznam VČ - Faltys V., 1995: Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. 24 p., AOPK Pardubice. A1 - vyhynulý A2 - nezvěstný A3 - nezvěstný, o jehož dřívější existenci jsou pochyby C1 - kriticky ohrožený C2 - silně ohrožený C3 - ohrožený Vyhláška č. 395/1992 Sb. - Příloha II. - Seznam zvláště chráněných druhů rostlin 1 - kriticky ohrožený 2 - silně ohrožený 3 - ohrožený 84

3.1.9.2. Zvláště chráněné druhy živočichů Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů Zvláště chránění živočichové jsou chráněni, dle zákona č. 114/1992 Sb., ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. A) Ochrana obratlovců v Pardubickém kraji (prom. biol. Světlana Vránová, RNDr. Blanka Mikátová) Ochrana obratlovců má v Pardubickém kraji dlouhou tradici. Obratlovcům, zejména ptákům, se v oblasti východních Čech věnovala řada amatérských i profesionálních badatelů. Existuje proto bohatá bibliografie (zejména z oboru ornitologie), mapující výskyt obratlovců na území východních Čech i daleko do historie. I v současné době v Pardubickém kraji působí celá řada jak profesionálních, tak amatérských zoologů všech oborů. Profesionální zoologická pracoviště v kraji jsou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Pardubice (ptáci, netopýři, obojživelníci, plazi) a Východočeské muzeum Pardubice (ptáci, savci, obojživelníci, plazi, bezobratlí). Zoologové působí i na některých správách chráněných krajinných oblastí. Amatérští zoologové, kteří však odvádějí práci na vysoké odborné úrovni, působí v rámci kraje v několika ZO ČSOP (ptáci, obojživelníci, plazi, netopýři) a rovněž v DDM Litomyšl (ptáci, obojživelníci, plazi). Ve Východočeském muzeu v Pardubicích má sídlo Východočeská pobočka České společnosti ornitologické jedna z největších a nejaktivnějších poboček ČSO v ČR. Výsledkem spolupráce profesionálních a amatérských zoologů bylo mj. vyhlášení tří Ptačích oblastí v Pardubickém kraji a vyhlášení několika území NATURA 2000 pro kuňku obecnou, čolka velkého a pro netopýry. Bibliografie výskytu obratlovců v Pardubickém kraji Výsledky systematických zoologických výzkumů i náhodných pozorování jsou průběžně publikovány v místních periodicích, ke kterým patří zejména: - Východočeský sborník přírodovědný Práce a studie. VČM Pardubice a AOPK ČR, stř. Pardubice. Pardubice. - Panurus. VČM Pardubice a VčP ČSO. Pardubice. - Acta musei Reginaehradecensis. KMVČ Hradec Králové. Hradec Králové. K základní literatuře, informující o vertebratofauně Pardubického kraje dále patří: Obecné publikace: - BÁRTA F., 2000: Železné hory, sborník prací 9 - Obratlovci. Invence Litomyšl. - FALTYSOVÁ, MACKOVČIN, SEDLÁČEK a kol., 2002: Chráněná území ČR Pardubicko. AOPK ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 85

- LEMBERK V., 2001: Obratlovci okresu Chrudim. VČM pro OkÚ Chrudim. Silueta. Pardubice. - PROCHÁZKA F., SKLENÁŘ J., 1970: Příroda Pardubicka. VčM Pardubice. Pardubice. Ornitologické publikace: - MUSÍLEK J., 1946: Ptactvo Pardubicka. Vlastivědný sborník Krajem Pernštýnův. Pardubice. - ŠTANCL L., ŠTANCLOVÁ H., 1987: Ptactvo Pardubicka II - Bohdanečsko. Krajské muzeum východních Čech. Pardubice. Databáze obratlovců, zejména zvláště chráněných a ohrožených druhů V současné době jsou informace o nálezech obratlovců ukládány do databází na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Pardubice a ve Východočeském muzeu Pardubice. Databázi zajímavých ornitologických pozorování vede Východočeská pobočka ČSO. Databáze obsahují dostupné údaje o všech druzích obratlovců, které byly na území Pardubického kraje zjištěny. Organizační a tématické náměty pro resort ochrany přírody Ochrana fauny je dnes součástí úsilí o záchranu genofondu. Základním způsobem péče o ohrožené organismy je uchování celého společenstva, celého ekosystému, případně segmentu ekosystému, ve kterém se druh vyskytuje. Toto platí v plné míře jak u rostlin a bezobratlých, tak také u některých druhů obratlovců. Zde je nejdůležitější vyhledat zachovalé zbytky původních společenstev, zajistit jim legislativní ochranu a následný managament. Pro většinu obratlovců však ani tento způsob péče není dostačující. Potřebný životní prostor řady druhů je větší, než je v podmínkách našeho státu možné zahrnut do chráněného území (např. orli, rys ostrovid). Jindy se jedná o živočichy, kteří často mění svoje stanoviště nebo hnízdiště (např. břehule říční, ropucha krátkonohá). Někteří živočichové (např. netopýři, čáp bílý, kavka obecná) také využívají vysloveně antropogenní prostředí (např. budovy, komíny, sloupy elektrického vedení), kde ochrana formou chráněných území nepřipadá v úvahu. Antropogenní prvky v krajině mohou být nebezpečné nejen pro jednotlivé živočichy, ale často ohrožují celé populace. Například silnice a jejich nejbližší okolí jsou pro mnohé živočichy místem odpočinku (teplý povrch vozovky) nebo místem vhodným k lovu potravy (soustředění v noci létajícího hmyzu kolem světel a na teplém povrchu vozovky). Další druhy jsou nucené silnice překonávat v rámci migrací za potravou, při rozmnožování apod. Z těchto důvodů je při ochraně obratlovců potřeba realizovat určitá ochranářská opatření i ve volné krajině mimo chráněná území, někdy je k nim nutné přistoupit i v lidských sídlech. Základní podmínkou pro zajištění takové péče je monitoring ohrožených druhů obratlovců, který musí být náležitě pružný (rychlé předávání informací), přesný (přesné určení druhu a lokality) a co nejúplnější (aby zahrnoval co největší plochu příslušného území). Pro získávání potřebných podkladů pro ochranu zvláště chráněných druhů obratlovců je vhodné vyhlašovat témata grantových projektů Pardubického kraje, týkající se mapování ohrožených a chráněných druhů (např. netopýři, vydra říční), formou grantových pobídek a soutěží řešit i případný monitoring a management vybraných lokalit. Důležitou podmínkou ochrany savců, obojživelníků a plazů je zajištění průchodnosti rychlostních silnic a dálnic (vhodně stavěné podchody), v místech kritických střetů také oplocení komunikací. Pro ochranu ptáků je nezbytné zajistit instalaci ochranných opatření na sloupy elektrického vedení, zamezující úrazům ptáků elektrickým proudem. Při stavebních pracích v místech výskytu zvláště chráněných druhů obratlovců (např. odbahňování rybníků, výstavba silnic, rekonstrukce nemovitostí) dbát na životní cykly vyskytujících se druhů a veškeré zásahy provádět tak, aby nedocházelo k ohrožení migrujících, rozmnožujících se, vyvíjejících se či zimujících jedinců. 86

Konkrétní opatření, navrhovaná pro jednotlivé třídy obratlovců: Ryby: Dbát na prostupnost jezů a přehrad. Budovat a udržovat funkční rybí přechody. Obojživelníci: Ve střední Evropě jsou obojživelníci považováni za jednu z nejohroženějších skupin. Od 50. let jsou pozorovány alarmující úbytky. Z toho důvodu je také většina obojživelníků chráněna zákonnými normami. Samotná právní ochrana však nestačí vymanit z nebezpečí druhy ohrožené snižováním početnosti. Proto je třeba konkrétních ochranářských programů a zásahů. Ochrana obojživelníků se postupně vyvíjela a její těžiště se přesouvalo od ochrany jedinců k ochraně populací a biotopů. Dnešní snahy o ochranu obojživelníků lze rozčlenit do několika okruhů. 1) Ochrana biotopů příčin ubývání obojživelníků je velmi mnoho. Na prvním místě je však třeba uvést likvidaci nebo změny biotopů. I malé napohled nevýznamné zásahy (např. zalesnění pískovny s tůňkou), mají důraznější dopad na obojživelníky, než např. na ptáky a savce. Jejich zranitelnost je dána úzkou vazbou na vodní prostředí a jeho okolí. I narušené prostředí však je možné umělými zásahy natolik zlepšit, aby se stalo pro určité druhy živočichů přijatelným. Při praktické ochraně obojživelníků je důležité věnovat pozornost nejen ochraně nenarušených nebo málo narušených biotopů, ale i tzv. druhotným stanovištím extenzivně obhospodařovaným rybníkům, příkopům u cesty, loužím na cestách a podél cest, kamenolomům pískovnám, výsypkám apod. Vhodná úprava a ochrana těchto míst může zabránit mizení dalších populací a naskýtá se i možnost, že dojde k rozšiřování a kontaktu populací doposud izolovaných.. 2) Ochrana v období rozmnožování úspěšné rozmnožování je závislé na vhodných vodních plochách. Často dochází k manipulaci s vodní hladinou v období, kdy jsou ve vodě vývojová stadia obojživelníků. Na vodních plochách, kde je znám výskyt zvláště chráněných druhů, by měl být manipulační řád nádrže sestaven tak, aby umožnil úspěšné rozmnožování těchto živočichů. 3) Ochrana v období migrace tahové cesty často protínají vysoce frekventované komunikace a značná část migrujících obojživelníků se pak stává obětí automobilů. I tímto způsobem může dojít k zániku celých populací. Nezbytná je vhodná forma ochrany v době tahu (dopravní značení, zábrany a transfer, mostní provizoria, podchody pro obojživelníky, uzávěra silnice). Plazi: Příčiny ubývání plazů jsou komplexní. Patrně na prvním místě je třeba uvést likvidaci nebo změny v biotopech plazů. Ochranářské zásahy ve prospěch plazů nejsou tak jednoduché a zřetelné jako je tomu u jiných skupin živočichů (podchody pro žáby, budky pro ptáky, hlídání hnízd dravců nebo budování drobných vodních ploch pro obojživelníky). Výskyt plazů a četnost jejich populací se zjišťují velmi obtížně. U hadů neexistují jednoduché, standardní metodiky monitoringu, tak jak je tomu u jiných živočichů (zemní pasti na hmyz nebo drobné savce, lov na světlo u nočního hmyzu apod.). 1) Ochrana biotopu: Při praktické ochraně obojživelníků je důležité věnovat pozornost nejen ochraně nenarušených nebo málo narušených biotopů, ale i tzv. druhotným stanovištím náspům silnic a železnic, příkopům u cesty, nově vznikajícím mezím mezi poli, kamenolomům, pískovnám atd. 87

Většina plazů obývá slunné biotopy s možnostmi úkrytu. Zárustem takových míst třtinou křovištní nebo dřevinami (nálety, lesnická činnost) dochází ke znehodnocení biotopů vhodných pro plazy. Právě tento důvod úbytku vhodných biotopů pro plazy bývá často opomíjen. 2) Predátoři: V naší přírodě chybí druhy potravně specializované na plazy. Náhodní predátoři (šelmy, ježek, čáp, poštolka) nemají v přirozených podmínkách velký význam. Nebezpečím pro populace plazů však mohou být uměle přemnožení živočichové nebo domácí zvířata. Nejvýznamnější je vliv bažantů, drůbeže a potkanů, případně divokých prasat. Potkani a divoká prasata ohrožují především ztuhlé neaktivní nebo hibernující plazy i jejich snůšky. Většina ptáků z řádu hrabavých instinktivně loví plazy. Byl opakovaně pozorován zánik populací ještěrek v místech, kde je volně pouštěna drůbež, byly založeny bažantnice nebo vypouštěcí centra uměle odchovaných bažantů. Savci: U většiny druhů je významná především územní ochrana s příslušným managamentem. Pro celou řadu savců je však důležitá prostupnost krajiny. Frekventované dopravní cesty významně ovlivňují okolní přírodní prostředí. Důležitá je zejména skutečnost, že dopravní komunikace představují pro řadu organismů bariéry, které brání volné průchodnosti krajiny. Bariéry tvořené komunikacemi mají charakter dlouhých linií, které savci nemohou žádným způsobem obejít. Důsledkem existence významných dopravních cest je fragmentace krajiny, ale také fragmentace populací některých druhů. Fragmentací prostředí jsou ovlivněny zejména druhy, které obývají rozsáhlá území při relativně malém počtu jedinců, tedy zejména velcí savci a savci střední velikosti např. jezevec lesní (Meles meles), vydra říční (Lutra lutra), los (Alces alces). Populace některých savců mohou být výrazně negativně ovlivněny usmrcováním živočichů při střetech s projíždějícími vozidly. Při projektování nových komunikací je nezbytné důsledně dbát na zřizování vhodných podchodů a průchodů pro živočichy. Podchody je nutné stavět ve vytypovaných místech a dodržovat přitom určitá pravidla (např. výška, šířka a typ průchodu). Místa v okolí stávajících komunikací, kde nejsou podchody zřízeny nebo jsou nevyhovující je vhodné oplotit a zvířata bariérou (oplocením) navést k místům bezpečného zdolání komunikace. Doporučení pro zřizování jednotlivých typů podchodů lze nalézt v literatuře (např. HLAVÁČ V., ANDĚL P., 2000: Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. AOPK ČR Praha). Speciální způsoby ochrany vyžadují netopýři. Všichni letouni mají poměrně specifické nároky na stanoviště. Většina druhů obývá jiné typy úkrytů v letním a jiné v zimním období. Z hlediska druhové ochrany netopýrů je nezbytná ochrana všech typů úkrytů (budovy, jeskyně, doupné stromy). Důležité je zamezit rušení zvířat v období rozmnožování a zimování (opravy půdních prostor nebo větracích šachet, návštěvy jeskyní a štol širokou veřejností v zimním období, kácení doupných stromů). Ptáci: Pro účinnou ochranu ptáků je nutné zajistit především ochranu jejich hnízdišť, případně zimovišť. V Pardubickém kraji existuje několik chráněných území, v nichž jedním z hlavních předmětů ochrany jsou ptáci. Jedná se především o NPR Bohdanečský rybník a PR Baroch a dále např. o PP Ptačí ostrovy. V současné době je v návrhu na vyhlášení nová ornitologická rezervace PR Mokřiny u Rzů. Kromě toho byly v Pardubickém kraji zřízeny tři ptačí oblasti Bohdanečský rybník, Komárov a Králický Sněžník. Ve všech těchto i ostatních zvláště chráněných územích je managementem zajištěna komplexní ochrana druhů i jejich biotopů. 88

Vážným problémem v ochraně zejména velkých druhů ptáků (dravci, sovy, čápi, volavky) jsou nechráněné sloupy elektrického vedení a transformátory. V současné době existuje několik vyzkoušených a doporučovaných způsobů opatření, jejichž instalace zamezí úrazům ptáků elektrickým proudem. Je třeba důsledně dbát na to, aby při každé rekonstrukci stávajícího či budování nového elektrického vedení byla kritická místa vhodně zabezpečena. Složitější ochrana je u druhů žijících synantropně, zejména u druhů, žijících přímo na stavbách a lidských obydlích. Konkrétně dochází ke střetům zájmů vlastníků nemovitostí a ochrany přírody zejména u kavky obecné (Corvus monedula), sovy pálené (Tyto alba), rorýse obecného (Apus apus), čápa bílého (Ciconia ciconia) a vlaštovky obecné (Hirundo rustica). V ojedinělých případech může dojít k problémům i s některými dalšími druhy. Společným jmenovatelem pro tyto druhy ptáků je to, že v současné době využívají ke hnízdění prakticky výhradně různé lidské stavby (půdy a odstavené komíny obytných domů, seníky a stáje, zdi budov, nepoužívané tovární komíny ). V některých případech už sama přítomnost ptáků obtěžuje obyvatele a vlastníky nemovitostí (znečišťování oken, zdí a parapetů trusem, hlasité hlasové projevy ). Vážnější problémy však nastávají v okamžiku realizace stavebních zásahů (rekonstrukce střech, bourání komínů, utěsňování otvorů v omítce, bourání nevyužívaných zemědělských objektů ). Stavebními zásahy v době rozmnožování přicházejí o život mláďata, nevhodně provedenými zásahy pak tyto druhy trvale přicházejí o hnízdní možnosti. V zájmu ochrany zvláště chráněných druhů je proto nutné dbát na povinnost vyřizování výjimek k zásahu do biotopu zvláště chráněného druhu ( 56 zák. 114/92 Sb. v platném znění) a dodržování podmínek, ve výjimce stanovených. Zejména je nutné veškeré nezbytné stavební práce na objektech, na nichž hnízdí zvláště chráněné druhy ptáků, provádět mimo období hnízdění (červenec až únor). Při rekonstrukcích je třeba v maximální možné míře zachovat hnízdní příležitosti (zejména vstupní otvory do mimopůdních prostor a komíny). V případech, kdy zachování stávajícího hnízdiště není z vážných důvodů možné, je nutné zajistit náhradní hnízdní možnosti (vyvěšování vhodného typu a dostatečného počtu budek na vhodná místa, zřizování konstrukcí pro náhradní umístění čapích hnízd apod.). Novým problémem je i hnízdění ptáků v otvorech v polystyrénovém obložení panelových domů. V děrách vytvořených datlovitými ptáky nebo vandaly (házení kamenů na obložené zdi) se rychle naučilo hnízdit několik druhů ptáků (zejména špačkové obecní a vrabci domácí). Nedávno bylo v polystyrénové stěně zjištěno i hnízdění zvláště chráněné kavky obecné. Při opravách poničeného obložení zdí je nutné postupovat výše uvedeným způsobem (práce provádět výhradně mimo hnízdní období, pokud by opravením zdí došlo k zániku většího počtu hnízd zvláště chráněných druhů ptáků, je nutné vyvěsit budky). Ochrana dalších zvláště chráněných druhů ptáků, žijících v urbánním prostředí (parky, zahrady, rybníky) by měla být dostatečně zajištěna při dodržení základních pravidel péče o zeleň (kácení v mimovegetačním období). Ochranu ptáků je možné podpořit vyvěšováním budek do parků a vysazováním plodonosných okrasných dřevin. 89

Tabulky chráněných druhů obratlovců V přiložených tabulkách jsou uvedeny druhy chráněné podle legislativy Evropské unie (Směrnice 43/92/EHS), Červené knihy ČR a vyhlášky č. 395/1992 Sb. Ve sloupci směrnice EU je v tabulce uvádějící druhy chráněné podle směrnice o ptácích pak uvedeno: 1 u druhů a poddruhů chráněných, 2 u druhů a poddruhů, které mohou být za určitých podmínek loveny, 3 u druhů a poddruhů, které mohou být za určitých podmínek uvedeny na trh. Ve sloupci červená kniha je uvedeno + v případě, že je druh zařazen do Červené knihy. Ve sloupci vyhláška č. 395/1992 Sb. je u druhů uvedeno: 1 u kriticky ohrožených druhů 2 u silně ohrožených druhů 3 u ohrožených druhů Ve sloupci Výskyt - Pardubický kraj je poznámka o výskytu na sledovaném území. Zkratky ve sloupci mají následující význam: A - Běžně se vyskytující druh, druh se běžně rozmnožuje B - Řídce se vyskytující druh v uvedeném území a málo se rozmnožuje v uvedeném území C - Občas se vyskytující druh (např.na tahu, zatoulanec, zimuje atp.) D - Relativně častý výskyt, ale druh se v uvedeném území nerozmnožuje X - Druh nezjištěn V případě netopýrů je pak uvedeno, zda se jedná o letní (L) nebo zimní(z) výskyt. U ojedinělých zástihů je uvedena lokalita a rok zástihu druhů. 90

Seznam ohrožených živočichů ryby, obojživelníci, plazi, savci V následující tabulce je uveden seznam obsahující ohrožené druhy živočichů, které mají zajištěnu ochranu ze zákona (vyhláška č. 395/1992 Sb.), nebo jsou ohrožené v rámci evropské unie (Směrnice 43/92/EHS), nebo obsaženy v Červené knize ČR. Ryby Směr nice EU Červe ná kniha Vyhlá ška 395 Mihule říční (Lampetra fluviatilis) 1 - - X Mihule potoční (Lampetra planeri) 1 + 1 A Mihule mořská (Petromyzon marinus) 1 - - X Mihule karpatská (Eudontomyzon danfordi) + + - X Mihule drobná (Eudontomyzon gracilit) - + X Mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae) - + 1 X Jeseter velký (Acipenser sturio) 1 - - X Jeseter hladký (Acipenser nudiventris) - - - X Jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) - - - X Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti) - - - X Jeseter malý (Acipenser ruthenia) - + - X Hlavatka podunajská (Hucho hucho) 1 - - X Losos obecný (Salmo salar) 1 - - X Bolen dravý (Aspius aspius) 1 - - A Parma středomořská (Barbus 1 + - X meridionalis) Ouklej lesklá (Chalcalburnus chalcoides) 1 - - X Ostroretka (Chondrostoma soetta) 1 - - X Hrouzek běloploutvý (Gobio 1 - - X albipinnatus) Hrouzek dlouhovousý (Gobio uranoscopus) 1 + - X Hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri) - + 1 X Jelec ručejník (Leuciscus souffia) 1 - - X Plotice lesklá (Rutilus Pigus) 1 + 3 X Plotice tažná perleťová (Rutilus frisii 1 - - X meidingeri) Hořavka duhová západní (Rhodeus sericeus amarus) 1 - - A Perlín (Scardinius graecus) - - - X Sekavec písečný (Cobitis taenia) 1 + 2 V Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) 1-3 V Sekavčík horský (Sabanejewia aurata) 1 + 1 X Sumec (Silurus aristotelis) 1 - - X Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetzer) 1 + 3 X Vranka obecná (Cottus gobio) 1-3 A Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus) - + 2 X Výskyt Pardubický kraj 91

Ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) - + 2 V Vyza velká (Huso huso) - - - X Placka pomořanská (Alosa alosa) 3 + - X Pstruh obecný (Salmo trutta) - + - A Kapr obecný (Cyprinus carpio) - + - A Lipan podhorní (Thymallus thymallus) - + - A Úhoř říční (Anquilla anquilla) - + - A Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) - + 3 A Cejn perleťový (Abramis sapa) - + 3 X Podoustev říční (Vimba vimba) - + - A Mník jednovousý (Lota lota) - + 3 A Candát východní (Stizostedion volgense) - + - X Blatňák tmavý (Ambra krameri) - + - X Platýz bradavičnatý (Pleuronectes flesus) - - - X Obojživelníci Mlok zlatopruhý (Chiogloss lusitanica) 1 - - X Mlok černý (Salamandra luschani) 1 - - X Mlok čtyřprstý (Salamandrina terdigitata) 1 - - X Čolek dravý (Triturus carnifex) 1 - - A Čolek velký (/Triturus cristatus) 1 + 1 X Čolek dunajský (Triturus dobrogicus) 1 - - X Macarát jeskynní (Proteus anduinus) 1 - - X Mločík sardinský (Hydromantes (Speleomantes)genei) 1 - - X Kuňka obecná (Bombina bombina) 1 - - A Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) 1-3 X Žába korsická (Discoglossus montalentii) 1 - - X Žába sardinská (Discoglossus sardus) 1 - - X Ropuška baleárská (Alytes muletensis) 1 - - X Skokan Latasteův (Rana latastei) 1 - - X Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus insubricus) 1 + 1 X Čolek horský (Triturus alpestris) - + 2 A Čolek obecný (Triturus vulgaris) - + 1 A Čolek karpatský (Triturus montandoni) - + 1 X Čolek horský (Triturus alpestris) - + 2 A Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) - - 2 A Rosnička zelená (Hyla arborea) - - 2 A Skokan rašelinný (Rana arvalis) - - 2 A Skokan štíhlý (Rana dalmatina) - + 2 A Skokan zelený (Rana esculenta) - + 2 A Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) - + 1 A Skokan krátkonohý (Rana lessonae) - + - A Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) - + 1 A Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) 2 + 1 A 92

Plazi Želva zelenavá (Testudo hermanni) 1 - - X Želva žlutohnědá (Testudo gracea) 1 - - X Želva vroubená (Testudo marginata) 1 - - X Kareta obecná (Caretta careta) 1 - - X Želva bahenní (Emys orbicularis) 1 + 1 X Želva kaspická (Mauremys caspica) 1 - - X Ještěrka iberská (Lacerta monticola) 1 - - X Ještěrka Schreiberova (Lacerta schreiberi) 1 - - X Veleještěrka modroskvrnná (Gallotia galloti insulanagae) 1 - - X Ještěrka Simonyova (Gallotia simonyi) 1 - - X Ještěrka Lilfordova (Podarcis pityusensis) 1 - - X Ještěrka obecná (Lacerta agilis) - - 2 A Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) - + 2 A Ještěrka zelená (Lacerta viridis) - + 1 X Ještěrka zední (Lacerta mularis) - + - X Gekon evropský (Phyllodactylus europaeus) 1 - - X Užovka pardálí (Elaphe quatuorlineata) 1 - - X Užovka levhartí (Elaphe situla) 1 - - X Užovka hladká (Coronella austriaca) - + 2 X Užovka podplamatá (Natrix tessellata) - + 2 V Užovka stromová (Elaphe longissima) - + 1 X Užovka obojková (Natrix natrix) - + 3 A Zmije Schweizerova (Macrovipera schweizeri) 1 - - X Zmije menší (Vipera ursinii) 1 - - X Zmije obecná (Vipera berus) - + 1 A Slepýš křehký (Anguis fragilia) - - - A Krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii) - + - X Savci Vychuchol pyrenejský (Galemys pyrenaicus) 1 - - X Vrápenec Blasiův (Rhinolophus blasii) 1 - - X Vrápenec jižní (Rhinolophus euryale) 1 + - X Vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum) 1 + 1 X Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 1 + 1 L, Z Vrápenec Mehelyův (Rhinolophus mehelyi) 1 - - X Netopýr černý (Barbastella barbastellus) 1 + 2 L, Z Létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersi) 1 + - L, Z 93

Netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) 1 - - L, Z Netopýr východní (Myotis blythii) 1 + - L, Z Netopýr dlouhonohý (Myotis capaccinii) 1 + - X Netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) 1-2 L, X Netopýr brvitý (Myotis emarginatus) 1 + 3 L, Z Netopýr velký (Myotis myotis) 1 + 2 L, Z Poletuška slovanská (Pteromys volans) 1 - - X Sysel obecný (Spermophilus citellus) 1 + 1 posl. výskyt r. 1995 Bobr evropský (Castor fiber) 1 + 1 V Hraboš hospodárný (Microtus oeconomus arenicola) 1 - - X Liška polární (Alopex lagopus) 1 - - X Vlk (Canis lupus) 1 + 1 O Medvěd hnědý (Ursus arctos) 1 - - O Rosomák (Gulo gulo) 1 - - X Vydra říční (Lutra lutra) 1 + 2 A Norek evropský (Musela lutreola) 1 - - X Rys ostrovid (Lynx lynx) 1 + 2 O Rys pardálový (Lynx pardinus) 1 - - X Tuleň koželozubý (Halichoerus grypus) 1 - - X Tuleň středomořský (Monachu monachus) 1 - X Tuleň botnický (Phoca hospoda bottnica) 1 - - X Tuleň simenský (Phoca hospoda saimensis) 1 - - X Tuleň obecný (Phoca vitulina) 1 - - X Jelen korsický (Servus elaphus corsicanus) 1 - - X Sob finský (Rangifer tarandus fennicus) 1 - - X Koza bezoárová (Capra aegagrus) 1 - - X Kozorožec pyrenejský (Capra pyrenaica pyrenaica) 1 - - X Muflon (Ovis gmelini musimon) 1 - - X Kamzík pyrenejský (Rupicapra pyrenaica ornata) 1 - - X Kamzík balkánský (Rupicapra rupicapra balcanica) 1 - - X Delfín skákavý (Tursiops truncatus) 1 - - X Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) 1 - - X Los evropský (Alces alces) - + 2 O, migrace Myšivka horská (Sicista betulina) - + 2 V, Králický Sněžník Netopýr černý (Barbastella barbastellus) 1 + 2 L, Z Netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) - + 2 X Netopýr stromový (Nyctalus leisleri) - + 2 L Netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) 1 + 2 L, Z Netopýr ostrouchý (Myotis blythi oxygnatus) - - 2 L, Z Rejsek horský (Sorex alpinus) - + 2 V 94

Vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum) 1 + 1 X Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 1 + 1 L, Z Vrápenec jižní (Rhinolophus euryale) 1 + - X Létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersi) 1 + - X Plch zahradní (Eliomys quercinus) - - - X Seznam ohrožených živočichů ptáci V následující tabulce je uveden seznam obsahující ohrožené druhy živočichů, které mají zajištěnu ochranu ze zákona (vyhláška č. 395/1992 Sb.), nebo jsou ohrožené v rámci evropské unie (Směrnice 43/92/EHS), nebo obsaženy v Červené knize ČR. Ptáci Směr nice EU Červen á kniha Vyhláš ka 395 Potáplice malá (Gavia stehlata) 1 - - C Potáplice severní (Gavia artica) 1 - - C Potáplice lední (Gavia immer) 1 - - C Potápka žlutorohá (Podiceps auritus) 1 - - C Burňák madeirský (Pterodroma madeira) 1 - - X Burňák kapverdský ( Pterodroma feae) 1 - - X Burňák Bulwerův (Bulweria bulwerii) 1 - - X Burňák šedý (Calonectris diomedea) 1 - - X Burňák severní baleárský (Puffinus 1 - - X pufinus mauretanicus) Burňák menší (Puffinus assimilis) 1 - - X Burňáček běločelý (Pelagodroma marina) 1 - - X Burňáček malý (Hydrobates pelagicus) 1 - - X Burňáček bělavý (Oceanodroma Výskyt - Pardubický kraj leucorhoa) 1 - - X Burňáček madeirský (Oceanodro castro) 1 - - X Kormorán chocholatý středomořský (Phalacrocorax aristotelis desmaresti) 1 - - X Kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus) 1 - - X Pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) 1 - - 1910 Hvězda (SY) Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) 1 - - X Bukač velký (Botaurus stellaris) 1-1 B Bukáček malý (Ixobrychus minutus) 1-1 B Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) 1 + 2 C Volavka vlasatá (Ardeola ralloides) 1 + - C Volavka stříbřitá (Egretta garzetta) 1 + 2 C Volavka bílá (Egeretta alba) 1 + 2 D Volavka červená (Ardea purpurea) 1 + 1 C Čáp černý (Ciconia nigra) 1 + 2 B 95

Čáp bílý (Ciconia ciconia) 1 + 3 A, B Ibis hnědý (Plegadis falcinellus) 1 + - C (1998 Hvězda SY) Kolpík bílý (Platalea leucordia) 1 + 1 C Plameňák růžový (Phoenicopterus ruber) 1 - - C (1979) Labuť malá euroasijská (Cygnus columbianus bewickii) 1 - - Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) 1 - - C Husa běločelá grónská (Anser albifrons flavirostris) - - X Husa malá (Anser erythropus) 1 + - X Berneška bělolící (Branta leucopsis) 1 - - C Berneška rudokrká (Branta ruficollis) 1 - - X Husice rezavá (Tadorna ferruginea) 1 - - C Čírka úzkozobá (Marmaronetta 1 - - X angustirostris) Polák malý (Aythya nyroca) 1 + 1 C Morčák bílý (Mergus albeolus) 1 - - C Kachnice bělohlavá (Oxyura 1 - - X leucocephala) Včelojed lesní (Penis apivorus) 1 + 2 B Luněc šedý (Elanus caeruleus) 1 - - X Luňák hnědý (Milvus migrans) 1 + 1 B Luňák červený (Milvus milvus) 1 + 1 B Orel mořský (Haliaeetus albicilla) 1 + 1 D Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) 1 - - X Sup mrchožravý (Neophron 1 - - X C? (2002, nepotvrzený výskyt na Bolid. ryb.) percnopterus) Sup bělohlavý (Gyps fulvus) 1 - - 1886 u Heř. Městce Sup hnědý (Aegypius monachu) 1 - - 1900 u Luže Orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus) 1 + - X Moták pochop (Cirkus aeruginosus) 1 + 3 A, B Moták pilich (Cirkus cyaneus) 1 + 2 B Moták stepní (Cirkus macrourus) 1 - - C Moták lužní (Cirkus pygargus) 1 + 2 B Jestřáb lesní středomořský (Accipiter 1 + + X gentilis arrigonii) Krahujec lesní Grantův (Accipiter nisus granti) 1 - - X Krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes) 1 - - X Káně bělochvostá (Buteo rufinus) 1 + - C Orel křiklavý (Aquila pomarina) 1 + 1 C Orel volavý (Aquila Langa) 1 + - 1934 Turov Orel královský (Aquila heliaca) 1 + - 1874 Všeradov Orel iberský (Aquila adalberti) 1 - - X Orel skalní (Aquila chrysaetos) 1 + 1 C Orel nejmenší (Hieraaetus pennatus) 1 + - 1902 u Heř. Městce Orel jestřábí (Hieraaetus fasciatus) 1 - - X 96

Orlovec říční (Pandion haliaetus) 1 + 1 D Poštolka jižní (Falco naumanni) 1 + - C Dřemlík tundrový (Falco columbarius) 1 + 2 C Ostříž jižní (Falco eleonorae) 1 - - X Raroh jižní (Falco biarmicus) 1 - - X Raroh lovecký (Falco rusticolus) 1 - - X Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) 1 + 1 C Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) 1 + 2 B Bělokur horský pyrenejský (Lagopus mutus pyrenaicus) 1 - - X Bělokur horský alpský (Lagopus mutus helveticus) 1 - - X Tetřívek obecný evropský (Tetryl tetrix tetrix) 1 + 2 B Tetřev hlušec (Tetryl urogallus) 1-1 X Orebice horská alpská (Alectoris graeca saxatilis) 1 - - X Orebice horská sicilská (Alectoris graeca whitakeri) 1 - - X Orebice skalní (Alectoris barbara) 1 - - X Koroptev polní italská (Perdix perdix italica) 1 + 3 X Koroptev polní pyrenejská (Perdix perdix hispanensis) 1 + 3 X Chřástal kropenatý (Porzana porzana) 1 + 2 B Chřástal malý (Porzana parva) 1 + 1 B Chřástal nejmenší (Porzana pusilla) 1 + - X Chřástal polní (Crex crex) 1 + 2 B Slípka modrá (Porphyrio porphyrio) 1 - - X Lyska hřebenatá (Fulica cristata) 1 - - X Perepel africký (Turnix sylvatica) 1 - - X Jeřáb popelavý (Grus grus) 1 + 1 C Drop malý (Tetrád tetrád) 1 + - X Drop obojkový (Chlamydotis undulata) 1 - - X Drop velký (Otis tarda) 1 + 1 X Pisila čáponohá (Himantopus himantopus) 1 + - C Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) 1 + 1 viz str. 2 dole Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) 1-1 X Běhulík plavý (Cursorius cursor) 1 - - X Ouhorlík stepní (Glareola pratincola) 1 - - X Kulík hnědý (Charadrius morinellus) 1-1 1936 u Moravan Kulík zlatý (Pluvialis apricaria) 1 - - 1958 u Dražkovic Čejka trnitá (Hoplopterus spinosus) 1 - - X Jespák bojovný (Philomachus pugnax) 1 - - C Bekasina větší (Gallinago media) 1 + 3 1912 r. Nový (SY) Břehouš rudý (Limosa lapponica) 1 - - C 97

Koliha tenkozobá (Numenius tenuirostris) 1 - - X Vodouš bahenní (Tringa glareola) 1 - - C Vodouš malý (Xenus cinereus) 1 - - X Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) 1 - - C Racek černohlavý (Larus melanocephalus) 1 + 2 C Racek tenkozobý (Larus genei) 1 - - X Racek Audouinův (Larus audouinii) 1 - - X Rybák černozobý (Gelochelidon nilotica) 1 - X Rybák velkozobý (Sterna caspia) 1 + - C Rybák severní (Sterna sandvicensis) 1 - - X Rybák rajský (Sterna dougallii) 1 - - X Rybák obecný (Sterna hirundo) 1 + 2 C Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea) 1 - - C Rybák malý (Sterna albifrons) 1 + - C Rybák bahenní (Chlidonias hybridu) 1 + - C Rybák černý (Chlidonias niger) 1 + 1 D Alkoun úzkozobý iberský (Uria aalge ibericus) 1 - - X Stepokur písečný (Pterocles orientalis) 1 - - X Stepokur krásný (Pterocles alchata) 1 - - X Holub hřivnáč azorský (Columba palumbus azorica) 1 - - X Holub dlouhoprstý (Columba trocaz) 1 - - X Holub kanárský (Columba bollii) 1 - - X Holub vavřínový (Columba junoniae) 1 - - X Výr velký (Bubo bubo) 1 + 3 B Sovice sněžní (Nyctea scandiaca) 1 + - C Sovice krahujová (Surnia ulula) 1 - - C (1948 Krucenburk) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 1 + 2 B Puštík vousatý (Strix nebulosa) 1 - - X Puštík bělavý (Strix uralensis) 1 + 1 X Kalous pustovka (Asio flammeus) 1 + 2 B Sýc rousný (Aegolius funereus) 1 + 2 B Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) 1 + - B Rorýs kaferský (Apus caffer) 1 - - B Ledňáček říční (Alcedo atthis) 1-2 B Mandelík hajní (Coracias garrulus) 1 + 1 X Žluna šedá (Picus canus) 1 - - B Datel černý (Dryocopus martius) 1 + - A Strakapoud velký tenerifský (Dendrocopos major canariensis) 1 - - X Strakapoud velký kanárský (Dendrocopos major thanneri) 1 - - X Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) 1 + 2 B, C? (2000 Borová u Poličky) 98

Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 1 + 3 B Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos 1983 Střemošická 1 + 2 leucotos) stráň Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) 1 + 2 B Skřivan Dupontův (Chersophilus duponti) 1 - - X Kalandra zpěvná (Melanocorypha calandra) 1 - - X Skřivánek krátkoprstý (Calandrella brachydactyla) 1 - - X Chocholouš vavřínový (Galerida theklae) 1 - - X Skřivan lesní (Lullula arborea) 1 + 2 B Linduška úhorní (Anthus campestris) 1-2 C Střízlík obecný farský (Troglodytes troglodytes fridariensis) 1 - - X Slavík modráček (Luscinia svecica) 1 + 2 B Bramborníček kanárský (Saxicola dacotiae) 1 - - X Bělořit černý (Oenanthe leucura) 1 - - X Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) 1 - - C Rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) 1 + - C Sedmihlásek olivní (Hippolais olivetorum) 1 - - X Pěnice tmavá (Sylvia sarda) 1 - - X Pěnice kaštanová (Sylvia undata) 1 - - X Pěnice černohrdlá (Sylvia rueppelli) 1 - - X Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) 1 + 2 B Lejsek malý (Ficedula parva) 1 + - B Lejsek černokrký (Ficedula semitorquata) 1 - - A, B Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) 1 - - A, B Brhlík turecký (Sitta krueperi) 1 - - X Brhlík korsický (Sitta whiteheadi) 1 - - X Ťuhýk obecný (Lanius colurrio) 1 + 3 A, B Ťuhýk menší (Lanius minor) 1 + 2 1998 r. Nový (SY) Kavče červenozobé (Pyrrhocorax pyrrhocorax) 1 - - X Pěnkava obecná hierrská (Fringila coelebs ombriosa) 1 - - X Pěnkava kanárská (Fringilla teydea) 1 - - X Křivka skotská (Podia scotica) 1 - - X Hýl stepní (Bucanetes githagineus) 1 - - X Hýl azorský (Pyrrhula murina) 1 - - X Strnad šedý (Emberiza cineracea) 1 - - X Strnad zahradní (Emberiza hortulana) 1 + 1 C Strnad šedohlavý (Emberiza caesia) 1 - - 99

Husa polní (Anser fabalis) 2 - - C Husa velká (Anser anser) 2 + - B Berneška velká (Branta canadensis) 2 - - C? úniky z chovů Hvízdák euroasijský (Anas penelope) 2 - - C Kopřivka obecná (Anas strepera) 2-3 A Čírka obecná (Anas crecca) 2 + 3 B Kachna divoká (Anas platyrhynchos) 2 - - A Ostralka štíhlá (Anas acuta) 2 + 1 C Čírka modrá (Anas querquedula) 2 + 2 B Lžičák pestrý (Anas clypeata) 2 + 2 B Polák velký (Aythya ferina) 2 - - A Polák chocholačka (Aythya fuligula) 2 - - A Bělokur rousný (Lagopus lagopus scoticus et hibernicus) 2 - - X Bělokur horský (Lagopus mutus) 2 - - X Orebice horská (Alectoris graeca) 2 - - X Orebice rudá (Alectoris rufa) 2 - - X Koroptev polní (Perdix perdix) 2 + 3 B Bažant obecný (Phasianus colchicus) 2 - - A Lyska černá (Fulica atra) 2 - - A Slučka malá (Lymnocryptes minimus) 2 - - C Bekasina otavní (Gallinago gallinago) 2 + 2 B Sluka lesní (Scolopax rusticola) 2 + 3 B Holub skalní (Columba livia) 2 - - X Holub hřivnáč (Columba palumbus) 2 - - A Labuť velká (Cygnus olor) 2 + - A Husa krátkozobá (Anser brachyrhynchus) 2 - - C Husa běločelá (Anser albifrons) 2 - - C Berneška tmavá (Branta bernicla) 2 - - X Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) 2 + 2 B Polák jahélka (Aythya marila) 2 - - C Kajka mořská (Somateria mollissima) 2 - - C (1934) Hoholka lední (Clangula hyemalis) 2 - - C Turpan černý (Melanitta nigra) 2 - - C Turpan hnědý (Melanitta fusca) 2 - - C Hohol severní (Bucephala clangula) 2 + 2 B, C Morčák prostřední (Mergus serrator) 2 - - C Morčák velký (Mergus merganser) 2-1 C Tetřívek obecný (Tetryl tetrix) 2 + 2 B Tetřev hlušec (tetryl urogallus) 2 + 1 X Křepelka polní (Coturnix coturnix) 2-2 B Krocan divoký (Meleagris gallopavo) 2 - - X Chřástal vodní (Rallus aquaticus) 2 + 2 A, B Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) 2 - - A, B Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) 2 - - C Kulík zlatý (Pluvialis apricaria) 2 - - C Kulík bledý (Pluvialis squatarola) 2 - - C Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) 2 - - B 100

Jespák rezavý (Calidris canutus) 2 - - C Jespák bojovný (Philomachus pugnax) 2 - - C Břehouš černoocasý (Limosa limosa) 2 + 1 B, C Břehouš rudý (Limosa lapponica) 2 - - C Koliha malá (Numenius phaeopus) 2 - - C Koliha velká (Numenius arquata) 2 + 1 C Vodouš tmavý (Tringa erythropus) 2 - - C Vodouš rudonohý (Tringa tetanus) 2 + 1 B?, C Vodouš šedý (Tringa nebularia) 2 - - C Racek chechtavý (Larus ridibundus) 2 - - A, B Racek bělohlavý (Larus cachinnas) 2 - - C Racek bouřní (Larus canus) 2 - - C Racek žlutonohý (Larus fuscus) 2 - - C Racek stříbřitý (Larus argentatus) 2 - - C Racek mořský (Larus marinus) 2 - - C Holub doupňák (Columba oenas) 2 + 2 B Hrdlička zahradní (Streptopelia A 2 - - decaocto) Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) 2 - - A Skřivan polní (Alauda arvensis) 2 - - A Kos černý (Turdus merula) 2 - - A Drozd kvíčala (Turdus pilaris) 2 - - A Drozd zpěvný (Turdus philomelos) 2 - - A Drozd cvrčala (Turdus illiacus) 2 + 2 C, B? Drozd brávník (Turdus viscivorus) 2 - - A Špaček obecný (Sturnus vulgarit) 2 - - A Sojka obecná (Garrulus glandarius) 2 - - A Straka obecná (Pica pica) 2 - - A Kavka obecná (Corpus monedula) 2 + 2 A, B Havran polní (Corpus frugilegus) 2 - - A, B Vrána obecná (Corpus corone) 2 - - B Kachna divoká (Anas platyrhynchos) 3 - - A Bělokur rousný (Lagopus lagopus X 3 - - logopus, Scoticus et hibernicus) Orebice rudá (Alectoris rufa) 3 - - X Bažant obecný (Phasianus colchicus) 3 - - A Holub hřivnáč (Columba palumbus) 3 - - A Husa běločelá eurosibiřská (Anser C 3 - - albifrons albifrons) Čírka obecná (Anas crecca) 3 + 3 B Ostralka štíhlá (Anas acuta) 3 + 1 C Lžičák pestrý (Anas clypeata) 3 + 2 B Polák velký (Aythya ferina) 3 - - A Polák chocholačka (Aythya fuligula) 3 - - A Polák kaholka (Aythya marila) 3 - - C Kajka mořská (Somateria mollissima) 3 - - C (1973 Brčekoly) Bělokur horský (Lagopus mutus) 3 - - X Tetřívek obecný anglický (Tetryl tetrix X 3 + 2 brittanicus) 101

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) 3 + 1 X Slučka malá (Lymnocryptes minimus) 3 - - C Koliha velká (Numenius arquata) 2 + 1 C Poštolka rudonohá (Falcovespertinus) - + 1 C? (1953) Raroh velký (Falco cherrug) - + 1 C Skalník zpěvný (Monticola saxatilis) - + 1 X Slavík modráček tundrový (Luscinia C - + 1 svecica svecica) Strnad luční (Miliarda calandra) - - 1 B Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) 1 + 1 Výreček malý (Otus scops) - + 1 X Zedníček skalní (Tichodroma muraria) - + 1 X C? (1949 N. Ves u Chotěboře) 102

B) Ochrana bezobratlých živočichů (RNDr. Bohuslav Mocek, Miroslav Mikát) Současný stav Ochrana entomofauny a bezobratlých obecně byla a je spíše na okraji zájmu orgánů ochrany přírody, kde byl hlavní důraz kladen na ochranu vyšších rostlin a obratlovců. Důvodem je velké množství druhů, často s málo známou biologií, obtížnost jejich rozlišení a celkově nízký společenský zájem o ekonomicky indiferentní druhy bezobratlých. Snahy o ochranu bezobratlých se v minulosti soustředily na několik nápadných druhů, které byly zařazeny mezi chráněné ve vyhlášce MŠK č. 80/1965. Územní ochrana byla postavena na konzervativním principu, který nepočítal s aktivním managementem chráněných území. Výsledkem tohoto vývoje byl pokračující úbytek až vymírání velké části druhového spektra entomofauny (např. vyhynutí českých populací jasoně dymnivkového). Současná legislativní ochrana fauny vychází především ze zákona 114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky 395/92 Sb. Výběr druhů a stupeň ohrožení v těchto materiálech jsou provedeny z celkového pohledu ČR, (vč. panonských druhů) a proto plně nezohledňuje regionální specifika. Pojetí čistě druhové ochrany u bezobratlých je překonané. Význam má pouze v případech přímé destrukce jedinců ze zištných nebo vandalských důvodů apod. Základní informace a podklady k ochraně některých bezobratlých byly v roce 1992 publikovány v 3. svazku Červené knihy ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR (ŠKAPEC a kol.. 1992), která se stala důležitým argumentem ochrany přírody a sehrává roli popularizační a osvětou, avšak nemá legislativní platnost. V posledních 5 letech ČR, jako kandidátská země EU, dokončuje proces slaďování právních norem se státy EU i v oblasti ochrany přírody. Z pohledu ochrany bezobratlých je závazná Směrnice Rady Evropy č. 92/43 EEC z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (HORA 1998), kde v přílohách II a IV jsou uvedeny druhy zahrnuté do programu NATURA 2000. Právní ochrana bezobratlých dozná pravděpodobně určitých změn v souvislosti s novelizací stávajících zákonů (sladění národní legislativy s ES). Celostátně jsou připravovány nové Červené seznamy fauny, které více využívají moderní poznatky o biologii ohrožených druhů. Jejich právní účinnost zatím není stanovena. Informace o výskytu chráněných a ohrožených druhů bezobratlých v Pardubickém kraji Pro účinnou ochranu bezobratlých je nutné mít co neúplnější aktuální informace o výskytu chráněných, ohrožených a biondikačních druhů. Vzhledem k velkému množství druhů které se vyskytují na území regionu (odhadem 20 30 000 druhů hmyzu), je práce s informacemi ztížená a závislá na odborných specialistech. Mnoho forem žije nenápadně a skrytě a jejich výskyt lze doložit pouze specielními metodami po dlouhodobém sledování lokalit. Z těchto důvodů jsou aktuální poznatky nedostatečné a neutříděné. Pokus o podchycení poznatků o výskytu chráněných rostlinných a živočišných druhů východních Čech učinil v roce 1979 autorský kolektiv pod vedením Rybáře a Procházky (RYBÁŘ, PROCHÁZKA a kol. 1979). Entomologické údaje v této publikaci jsou však velmi stručné a neúplné. S ohledem na vzácné a ohrožené druhy byl prováděn výběr a zpracování hesel do odborně popularizačního díla "Od Krkonoš po Vysočinu" (RYBÁŘ a kol. 1989). V 103

90.letech 20. století byla řada faunistických poznatků publikována formou časopiseckých studií v regionálních přírodovědeckých časopisech (např. Acta musei Reginaehradecensis, Práce a studie Východočeský přírodovědný sborník, Panorama) nebo v celostátních odborných periodikách (např. Klapalekiana). Informace o výskytu fauny bezobratlých ve zvláště chráněných územích Králové hradeckého kraje byly publikovány v rámci edice Chráněná území ČR Královéhradecko (FALTYSOVÁ, MACKOVČIN, SEDLÁČEK a kol. 2002). Zdrojem informací, kromě publikovaných údajů jsou i entomologické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové, jiných regionálních muzeí (Východočeské muzeum Pardubice, Orlické muzeum Choceň, Muzeum Chrudim) a členů České entomologické společnosti. Relativně nejlépe je známa entomofauna okolí Pardubic a širšího východního Polabí, Vysokomýtska a Choceňska (spíše starší publikované údaje) a fauna motýlů Železných hor. Málo aktuálních údajů je ze Svitavska a Ústeckoorlicka. Databáze chráněných a ohrožených druhů Databáze obsahuje dostupné údaje o všech druzích bezobratlých chráněných podle prováděcí Vyhlášky MŽP ČR č. 395/92 zákona 114/92 Sb., které byly na území Pardubického kraje zjištěny (zcela pochybné a nejisté údaje nebyly akceptovány). Do databáze byly dále zahrnuty všechny druhy uvedené ve Směrnici Rady č.92/43/eec o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou uvedeny v přílohách v Přílohách II a IV., pokud se vyskytují nebo vyskytovaly na území Pardubického kraje. Zdrojem byly sbírkové materiály Muzea východních Čech v Hradci Králové, terénní poznámky a dílčí databáze pracovníků muzea. Byly vyexcerpovány dostupné literární údaje. Pro účely této databáze poskytlo své údaje několik členů České společnosti entomologické. Pro účinnou ochranu bezobratlých je nutné mít co neúplnější aktuální informace o výskytu chráněných, ohrožených a biondikačních druhů. Ucelená databáze o výskytu entomofauny regionu s pohledu ochrany přírody dosud není v žádné z institucí zpracována. Doporučuje se systematické budování informační databáze o ochranářsky významných druzích entomofauny. Základem by měly být informace zpracované v souvislosti s předkládanou koncepcí ochrany přírody Pardubického kraje. Tento informační zdroj by měl být otevřený pro další doplňování a aktualizaci a přístupný pro odborné instituce a správní orgány. Funkčnost a využitelnost takto koncipované práce s informacemi je možno zajistit pouze stanovením garanta, který data bude spravovat. Organizační a tématické náměty pro rezort ochrany přírody Při vyhodnocování dat o fauně bezobratlých vyplynuly tyto koncepční náměty pro rezort ochrany přírody: Podporovat faunistický průzkum regionu z pohledu ochrany entomofauny. Vyhlašovat témata grantových projektů Pardubického kraje, týkající se mapování ohrožených a chráněných druhů, vyhledávání perspektivních dosud nechráněných stanovišť významných pro entomofaunu. Formou grantových pobídek a soutěží řešit i případný monitoring a management vybraných lokalit, zpracování plánů záchrany ev. reintrodukce konkrétních druhů. S přepokládanými změnami v legislativě (novela Zákona 114/92, začlenění evropských norem a výsledků programu NATURA 2000 do národní legislativy, návrhy nových Červených seznamů) reagovat na tyto změny i na regionální úrovni. 104

Prosadit moderní poznatky o ochraně bezobratlých do praxe na regionální úrovni. Přehodnotit systém ochrany biodiverzity z pohledu entomofauny podle těchto zásad: druhovou ochranu chápat jako ochranu populací a vždy spojovat s aktivní ochranou jejich stanovišť vytipovat další, dosud nechráněná stanoviště významná pro ochranu ohrožené entomofauny, zajištit péče o ně - cílem by mělo být vybudování sítě stanovišť k záchraně a zvýšení početnosti nejohroženějších druhů v maloplošných ZCHÚ přehodnotit a doplnit plány péče o opatření zajišťující též ochranu entomofauny zajistit soustavný monitoring nejdůležitějších populací ohrožených druhů v regionu zpracovat plány záchrany a ochrany vybraných druhů významných z nadregionálního i regionálního hlediska Seznam ohrožených živočichů - bezobratlí V následující tabulce je uveden seznam obsahující ohrožené druhy živočichů, které mají zajištěnu ochranu ze zákona (vyhláška č. 395/1992 Sb.), nebo jsou ohrožené v rámci evropské unie (Směrnice 43/92/EHS). Vysvětlivky k tabulce: 395/92: 1 kriticky ohrožený, 2- silně ohrožený, 3 ohrožený Natura : II, IV zařazení v přílohách Směrnice EU 43/92/EHS PK: + - výskyt v Pardubickém kraji, (+) pouze historická data,? nedoložené nebo nejasné údaje U skupin uvedených ve Vyhlášce 395/92 Sb. pod rodovými jmény jsou rozepsány druhy, kromě mravenců (Formica) a čmeláků (Bombus), žábronožek (Anostraca). ID druh 395/92 Natura PK pozn 1 batolec červený (Apatura ilia) 3 + 2 batolec duhový (Apatura iris) 3 + 3 bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) 3 + 4 bělopásek jednořadý (Limenitis reducta) 3-5 bělopásek topolový (Limenitis populi) 3 + 6 bourovec trnkový (Eriogaster catax) II, IV 7 cikáda viničná (Tibicen haematodes) 1-8 číhalka pospolitá (Atherix ibis) 3 + 9 čmelák Bombus spp. 3 + v kraji cca 20 druhů 10 drabčík huňatý (Emus hirtus) 3 (+)? 11 hnědásek osikový (Euphydryas maturna) 2 II, IV - 12 chrobák Bolbelasmus unicornis 1 - historický výskyt, možnost nálezu 105

13 chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger) 3 + 14 chrobák pečlivý (Copris lunaris) 1 (+) pouze historický výskyt 15 chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) 3 (+) Svitavsko 16 chroust mlynařík (Polyphylla fullo) 3 + 17 chroust ochmýřený (Anoxia pilosa) 2-18 jasoň červenooký (Parnassius apollo) 1 IV - 19 pouze historický jasoň dymnivkový (Parnassius 1 IV (+) výskyt, možnost mnemosyne) záletu? 20 klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) II, IV + 21 kobylka sága (Saga pedo) 1-22 kovařík Lacon lepidopterus 3-23 kovařík Lacon punctatus 3-24 kovařík Lacon querceus 3 (+) 25 kovařík Ludius ferrugineus 2 + syn. Elater ferrugineus 26 kozlíček jilmový (Saperda punctata) 3-27 krajník Calosoma auropunctatum 2-28 krajník hnědý (Calosoma inquisitor) 3 + 29 krajník pižmový (Calosoma sycophanta) 3 (+) historický výskyt 30 krasec Capnodis tenebrionis 1-31 krasec Eurythyrea quercus 1-32 krasec měďák (Chalcophora mariana) 3-33 krasec Sphaenoptera antiqua 1-34 krasec uherský (Anthaxia hungarica) 1-35 kudlanka nábožná (Mantis religiosa) 1-36 lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) - II, IV + 37 listonoh jarní (Lepidurus apus) 1 (+) 38 listonoh letní (Triops cancriformis) 1 + 39 lišaj pryšcový (Celerio euphorbiae) 3 (+) syn. Hyles euphorbiae 40 lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina) IV + 41 majka Meloe (Coelomeloe) tuccius 3-42 majka Meloe (Proscarabaeus) autumnalis 3-43 majka ( Meloe (Lampromeloe) cavensis 3-44 majka duhová (Meloe (Lampromeloe) variegatus) 3 (+) Čeperka, Králíky 45 majka fialová (Meloe (Proscarabaeus) violaceus) 3 + 46 majka Meloe (Eurymeloe) brevicollis 3 + 47 majka Meloe (Eurymeloe) rugosus 3 + 48 majka Meloe (Eurymeloe) scabriusculus 3 + 49 majka Meloe (Listromeloe) hungarus 3-50 majka Meloe (Meloegonius) cicatrisosus 3-51 majka Meloe (Meloegonius) rufiventris 3-52 majka Meloe (Micromeloe) decorus 3 -? pravděpodobný výskyt 53 majka Meloe (Micromeloe) uralensis 3-106

54 majka obecná (Meloe (Proscabaeus) proscarabaeus) 3 + 55 martináč hrušňový (Saturnia pyri) 2 + 56 modrásek bahenní (Maculinea nausithous) II, IV + 57 modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) 1 IV? 58 modrásek hořcový (Maculinea alcon) 1 + nepůvodní výskyt, zálety? jediná lokalita (Boršov) 59 modrásek očkovaný (Maculinea teleius) II, IV 60 mravenec Formica spp. 3 + více druhů 61 můra Phragmitiphila nexa 3-62 nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) 3 + 63 okáč jílkový (Lopinga achine) IV - 64 okáč skalní (Hipparchia briseis) 2 (+)? syn. Chazara, historický výskyt 65 otakárek fenyklový (Papilio machaon) 3 + 66 otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) 3 (+)? historický a ev. zálety 67 pačmelák cizopasný (Psythirus rufipes) 2 + 68 páchník hnědý (Osmoderma eremita) 2 II, IV + 69 pakudlanka jižní (Mantispa styriaca) 1-70 perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia) 3-71 pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) 1-72 ploskoroh (Ascalaphus spp.) 1-73 potápník Graphoderus bulineatus - II, IV 74 potápník široký (Dytiscus latissimus) 2-75 prskavec Brachinus ganglbaueri advena 3-76 prskavec Brachinus psophia 3-77 prskavec menší (Brachinus explodens) 3 + 78 prskavec větší (Brachinus crepitans) 3 + 79 přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) II - 80 přástevník mařinkový (Eucharia casta) 2-81 přástevník svízelový (Claetis maculosa) 2-82 rak bahenní (Astacus leptodactylus) 3-83 rak kamenáč (Austropotamobius torrentinum) 1-84 rak říční (Astacus fluviatilis) 1 + 85 roháč obecný (Lucanus cervus) 3 II + 86 roháček Ceruchus chrysomelinus 1-87 střevlík Carabus arcensis 3 + 88 střevlík Carabus clathratus 1-89 střevlík Carabus hungaricus 1-90 střevlík Carabus irregularis 3 + 91 střevlík Carabus menetriesi 1-92 střevlík Carabus nitens 1 (+) historický výskyt 107

93 střevlík Carabus obsoletus 3-94 střevlík Carabus problematicus 3 + 95 střevlík Carabus scabriusculus 2-96 střevlík Carabus scheidleri 3 + 97 střevlík Carabus variolosus 2 - Král. Sněžník 98 střevlík Ulrichův (Carabus ullrichi) 3 + 99 střevlík zlatý (Carabus auratus) 1-100 stužkonoska vrbová (Catocala electa) 2 (+) historický výskyt 101 svižník Cicindela arenaria 3 + 102 svižník Cicindela germanica 3 (+) 103 svižník Cicindela littoralis 3-104 svižník Cicindela soluta 3-105 svižník Cicindela sylvatica 3 + 106 svižník Cicindela sylvicola 3 + 107 svižník polní (Cicindela campestris) 3 + 108 šídlo rašelinné (Aeschna subarctica) 3-109 škeble rybničná (Anodonta cygnea) 2 + 110 štír kylnatý (Euscorpius carpathicus) 1-111 tesařík alpský (Rosalia alpina) 1 II, IV (+)? nedoložený výskyt (Rohová) tesařík broskvoňový (Purpuricenus 112 kaehleri) 1-113 tesařík Megopis scabricornis 1-114 tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) 2 II, IV (+)? Holice, Králíky 115 tesařík Tragosoma depsarium 2-116 tesařík zavalitý (Ergates faber) 2 (+) Nová V. Svitavy vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia 117 pectoralis) II, IV + 118 velevrub malířský (Unio pictorum) 1 + 119 zdobenec Gnorimus nobilis 2 + 120 zdobenec Gnorimus variabilis 2-121 zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) 3 + 122 zdobenec Trichius rosaceus 3-123 zdobenec Trichius sexualis 3-124 zlatohlávek chlupatý (Tropinota hirta) 2 + Chrudimsko 125 zlatohlávek Oxythyrea funesta 3 + Chrudimsko? 126 zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa) 3 + 127 zubokřídlec dubový (Marumba quercus) 2-128 žábronožky (Anostraca spp.) 1 129 žluťásek borůvkový (Colias palaeno) 2 (+) historický výskyt, zálety? 108

LITERATURA A PRAMENY: BENEŠ, J. et KONVIČKA, M.et all., 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. / Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. SOM, 857 pp. Praha. BERAN, L., 1999b: Vodní měkkýši Svitavky. - Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska, 8: 243 247. Česká Lípa BERAN, L., 1998: Vodní měkkýši Struhy v PP Meandry Struhy. Aquatic Molluscs of the Struha Brook in the "Meandry Struhy" Nature Monument. - Práce muzea v Kolíně, řada přírodovědná, 3: 93-98. Kolín. BERAN, L., 1997: Vodní měkkýši rybníků v okolí Lázní Bohdaneč. - Vč. sb. přír. Práce a studie, Pardubice, 5: 107-112. Pardubice. BERAN, L., 1999a: Vodní malakofauna východního Polabí. Aquatic malacofauna of the východní Polabí lowland. - Vč. sb. přír. - Práce a studie, Pardubice, 7: 97-104. Pardubice. BRABENEC, J. (1978): K poznání měkkýšů východních Čech. Práce a studie, přír., Pardubice, 10: 87-108. BRABENEC, J., 1976: Malakologické poměry strátních přírodních rezervací Bohdanečský rybník a rybník Matka a U Houkvice. Práce a studie, přír., Pardubice, 8: 135-142. Pardubice DRÁBEK, K. & DRÁBEK, T., 1994: Denní motýli (Lepidoptera: Rhopalocera) okolí Třemošnice. - Práce muzea v Kolíně, řada přírodovědná, 1: 127-130. Kolín FALTYSOVÁ, H., BÁRTA, F. et all., 2002: Pardubicko. In: MACKOVČIN P. et SEDLÁČEK M. (Eds.), Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. HAMET, A., MOCEK, B. et SPÍŠEK, J., 1999: Výskyt Cicindela arenaria viennensis Schrank, 1781 (Coleoptera: Carabidae, Cicindelinae) ve východních Čechách. - Acta Musei Reginaehradecensis, s. A., 27: 125-127. Hradec Králové. JIREŠ, J., 1968: Rod Carabus na Žambersku. - Listy Orlického muzea, 3: 186-190. Choceň. KOCOUREK, F., 1967: Chrobák vrubounovitý na Svitavsku. - Listy Orlického muzea, 2: 142. Choceň. LAIBNER, S., 1966: Páchník hnědý (Osmoderma eremita Scopoli) na Vysokomýtsku a Choceňsku. - Listy Orlického muzea, 1: 175-178. Choceň. LAIBNER, S., 1969: Lišajové na Choceňsku. - Listy Orlického muzea, 4: 213-220. Choceň. LAIBNER, S., 1970a: Souhrnná zpráva o výskytu lišajů na Choceňsku. - Listy Orlického muzea: 256-258. Choceň. LAINBER, S., 1970b.: Listorozí brouci v bošínské oboře. - Listy Orlického muzea, 5: 75-80. Choceň LAIBNER, S., 1975: Rozšíření druhů rodu Lacon Laporte 1836 (Col., Elateridae) v Československu a stavba jejich kopulačních orgánů. - Práce a studie, přír., Pardubice, 6-7: 153-168. Pardubice. 109

LAIBNER, S., 1980: Seznam kovaříkovitých (Col., Elateridae) Králického Sněžníku. - Práce a studie, přír., Pardubice, 12: 111-116. Pardubice. LETZNER, F., 1889: Verzeichniss der Käfer Schlesiens. - Zeitschrift für Entomologie 14: 250-261. LOHNISKÝ, K. (1984): Rozšíření raků ve východních Čechách a jeho změny v posledních desetiletích. Zpravodaj KMVČ, přírodní vědy, 11 (2): 5-27. Hradec Králové. MAREK, O., 1963: Příspěvek k poznání broučí fauny Orlických hor. Broučí fauna žambereckého parku. - Acta Musei Reginaehradecensis s.a., 5: 143-167. Hradec Králové. MIKÁT, M. et MOCEK, B., 2001: Entomologické hodnocení území potenciálně dotčeného zamýšlenou výstavbou Nového plavebního stupně Přelouč. Závěrečná zpráva (2000 2001). Ms. 33 pp. Depon. Muzeum východních Čech v Hradci Králové. MLEJNEK, R. et KLOUČEK, J., 2004: Faunistický průzkum střevlíků (Coleoptera: Carabidae) na zanikajícím písečném přesypu Vesecký kopec u Sezemic. - Acta Musei Reginaehradecensis S.A., 30: in press. Hradec Králové. MOCEK, B. 1998: Příspěvek k poznání vážek (Odonata) východních Čech s uvedením druhu Crocothemis erythraea (Brullé, 1832). - Acta Musei Reginaehradecensis s. A, 26: 27-37. Hradec Králové. MOCEK, B. 1999: Současný stav výzkumu vážek (Odonata) v regionu východních Čech. - Sborník z mezinárodního semináře Vážky 1999, ČSOP Vlašim: 17-46. MOCEK, B. et all., 1995: Příspěvek k entomologickému výzkumu CHKO Železné hory (výsledky 23. entomologických dnů ČSE v roce 1992). Contribution to the knowledge of insects in Železné hory Mts. - Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 24: 135-153. Hradec Králové. MOCEK, B., 1995: Výskyt svižníka Cicindela areanria (Coleoptera, Carabidae, Cicindelini ) na druhotném stanovišti ve východních Čechách. Acta Musei Reginaehradecensis, s. A. 24: 154. Hradec Králové. POLÁČEK, K., 1966: Entomologický průzkum bývalé obory Lodrant u Uherska. - Acta Musei Reginaehradecensis s. A, 7: 77-89. Hradec Králové. POLÁČEK, K., 1967: Nálezy brouků z čeledi Lucanidae v okrese Ústí nad Orlicí. - Listy Orlického muzea, 2: 268-273. Choceň. POLÁČEK, K., 1977: Listorozí brouci. In: ROČEK, Z. (Ed.): Příroda Orlických hor a Podorlicka. SZN, Praha: 525-536. Praha, Rychnov n. Kněžnou. REJL, J., 1997: Faunistická pozorování II. - Vč. sb. přír. Práce a studie, Pardubice, 5: 197-203. Pardubice. REJL, J., 1999: Další nálezy klínatky rohaté (Ophiogomphus serpentinus Charpentier, 1825) ve východních Čechách. - Vč. sb. přír. Práce a studie, Pardubice, 7 : 125-128. Pardubice. REJL, J., 2001: Vážky (Odonata) NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka. - Acta Musei Reginaehradecensis s. A, 28: 129-134. Hradec Králové. RYBÁŘ, P., PROCHÁZKA, F. et all., 1979 Chráněné druhy rostlin a živočichů Východočeského kraje. Práce a studie Suppl., 1. 174 pp. Pardubice SCHÄFERNA, K., 1931: Studien über Phyllopoda anostraca. Věst. Král. čes. spol. nauk. Tř. II, 17: 1-32. Praha. 110

SLÁMA, M.E.F., 1998: Tesaříkovití - Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci - Coleoptera). (Bockkäfer Coleoptera - Cerambycidae der Tschechischen Republik und der Slowakischen Republik). Publisher Milan Sláma, Krhanice, 383 pp. STERNECK, J., 1929: Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Selbstverlag, Karlsbad, 297 pp. ŠIMEK, E., 1966: Zajímavosti o Eclerově sbírce brouků v Orlickém muzeu v Chocni. - Listy Orlického muzea, 1: 42-49, 256-264. Choceň. ŠRÁMEK-HUŠEK, R., 1940: K rozšíření a biologii žábronožky Criocephaalopsis grubei a listonoha Lepidurus apus ve východním Polabí. Věda přírodní, 20 (3): 85-89. Praha. ŠUMPICH, J.,2001: Motýli Železných hor. Železné hory, Sborník prací, 11: 1-265. Nasavrky. ŠUMPICH, J., 1994: Příspěvek k poznání motýlí fauny VKP Štěpánovské stráně u Skutče (Lepidoptera). - Vč. sb. přír. - Práce a studie, 2: 61-66. Pardubice. TESAŘ, Z., 1957: Fauna ČSR 11. Brouci listorozí Lamellicornia II. Nakladatelství ČSAV, Praha, 325 pp. ZÁMEČNÍK, J., 2003: Faunistické údaje z kartotéky a sbírky motýlů (Lepidoptera: Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) Oldřicha Komárka v přírodovědeckém oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové. - Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 29: 103-134. Písemné zprávy, deponováno v Muzeu východních Čech v Hradci Králové: BOJČUK, J. in litt., 1985 GREGAR in litt., 1998 JELÍNEK in litt., 2004 KLOUČEK, J. in litt., 2004 MERTLIK, J. in litt., 2004 POLÁČEK in litt., 1986 PROUZA, J. in litt., 2004 111

3.1.9.3. Záchranná centra pro handicapované živočichy V současné době existují v Pardubickém kraji oficiálně pouze dvě záchranné stanice pro handicapované živočichy: Stanice ochrany přírody Pasíčka při 44/03 ZO ČSOP Novohradka a Záchranná stanice volně žijících zvířat Zelené Vendolí při 50/10 ZO ČSOP Zelené Vendolí. Obě stanice mají svá sběrná místa v několika dalších obcích. Péči o handicapované dravce a sovy v některých případech poskytují také členové klubu sokolníků. Ptákům v těchto případech bývá poskytnuta dobrá kvalifikovaná péče, z hlediska ochrany přírody je ale problematické, že v mnoha případech není nález handicapovaného ptáka a jeho převzetí do péče hlášen příslušným orgánům ochrany přírody a chybí jakákoliv dokumentace o tom, kde a za jakých okolností byl pták nalezen a jak s ním po ukončení léčby bylo naloženo. Stanice ochrany přírody Pasíčka při 44/03 ZO ČSOP Novohradka ; zařízení, spadající do Národní sítě stanic ČSOP kontakt - Bor u Skutče Pasíčka 47, 539 44 Proseč u Skutče, tel. 469 321 396, vedoucí Josef Cach (603 502 862) Stanice je budována od roku 2001, předtím pracovala v provizorních podmínkách od roku 1997. Vlastní areál stanice je rozdělen do dvou částí jedna je tvořena komplexy léčebných voliér, ve druhé se nacházejí expoziční voliéry s trvale handicapovanými živočichy. Expoziční část je přístupná veřejnosti a je využívána pro ekologickou výchovu. Do své péče stanice přijímá všechny druhy volně žijících živočichů (obratlovců). Probíhá zde léčení, rehabilitace, vypouštění vyléčených jedinců i péče o trvalé handicapy. Stanice ochrany přírody (SOP) Pasíčka v okrese Pardubice provozuje sběrná místa v Přelovicích, ve Starém Hradišti a v Pardubicích při ekocentru Paleta. V rámci Pardubického kraje pokrývá činnost SOP Pasíčka území pověřených obcí Pardubice, Přelouč, Holice, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Žamberk, Litomyšl, Polička a Králíky. Záchranná stanice volně žijících zvířat Zelené Vendolí při 50/10 ZO ČSOP Zelené Vendolí ; zařízení, spadající do Národní sítě stanic ČSOP kontakt - 569 14 Vendolí 42, tel. 461 545 526, vedoucí Josef Zelený (604 830 851) Stanice existuje již asi 15 let. V současné době dochází k její úplné rekonstrukci, aby došlo k oddělení léčebných voliér od expozičních voliér s trvale handicapovanými živočichy. Stanice provádí mj. ekologickou výchovu na základních školách a přednášky pro veřejnost. Do péče jsou zde přijímány všechny druhy volně žijících živočichů (obratlovců). Probíhá zde léčení, rehabilitace, vypouštění vyléčených jedinců i péče o trvalé handicapy. Záchranná stanice volně žijících zvířat Zelené Vendolí provozuje sběrná místa v České Třebové, Litomyšli, Moravské Třebové Linharticích, v Cerekvici nad Loučnou a v Bystřici nad Pernštejnem. V rámci Pardubického kraje pokrývá činnost stanice ve Vendolí území okresu Svitavy, Českou Třebovou a Lanškrounsko. 112

Konkrétní situace záchranná centra a sběrná místa v Pardubickém kraji okres Pardubice Handicapované živočichy z okresu PA přebírá Stanice ochrany přírody Pasíčka a to přímo nebo prostřednictvím sběrných stanic. SOP Pasíčka provozuje v okrese PA tři sběrná místa: Pardubice Ekocentrum Paleta, větší poloprofesionální sběrné místo s několika voliérami - smluvní partner ČSOP 44/03 Přelovice kontakt Petr Synek, 533 41 Přelovice 92 Staré Hradiště kontakt Josef Pařízek, 533 52 Staré Hradiště 121 okres Chrudim Stanice ochrany přírody Pasíčka (Bor u Skutče Pasíčka 47, 539 44 Proseč u Skutče). Jedná se o zařízení, spadající do Národní sítě stanic ČSOP. Do své péče přijímá všechny druhy volně žijících živočichů (obratlovců). Probíhá zde léčení, rehabilitace, vypouštění vyléčených jedinců i péče o trvalé handicapy. Sběrná místa spolupracující se SOP Pasíčka Chrudim, Na Rozhledně 813, ČSOP 44/16 Široká ulice 31, Chrudim. okres Ústí nad Orlicí Jediným zařízením v okrese je záchytné centrum v České Třebové (kontakt Věra Malátková, Táborská 689, 560 02 Česká Třebová, tel. 603 990 965), které spadá pod Záchrannou stanici volně žijících zvířat Zelené Vendolí. Jedná se o kapacitně malé zařízení na dvorku soukromého domu. Do péče přijímá především ježky a handicapované dravce a sovy, v případě nutnosti jsou přijímáni i jiní živočichové. Zvířata k léčení, rehabilitaci a zpětnému vypouštění do přírody jsou předávána do stanice ve Vendolí. V rámci pokrytí okresu zajišťuje péči o zvířata na území pověřených obcí Č. Třebová a Lanškroun stanice Zelené Vendolí, zbytek okresu zajišťuje SOP Pasíčka. okres Svitavy Záchranná stanice volně žijících zvířat Zelené Vendolí (u p. Josefa Zeleného, 569 14 Vendolí 42). Jedná se o zařízení, spadající do Národní sítě stanic ČSOP. Do péče jsou přijímána všechna volně žijící zvířata. Probíhá zde léčení, rehabilitace, vypouštění vyléčených jedinců i péče o trvalé handicapy. Tato Záchranná stanice provozuje na Svitavsku záchytná centra v obcích: Litomyšl kontakt prom biol. Lubor Urbánek, DDM,tel. 461 615 270, 604 824 652. Mor.Třebová Linhartice kontakt Gábi Horčíková, tel. 736 125 356 Cerekvice nad Loučnou - Pekla kontakt Jiří Andrle, tel. 605 235 904 mimo Pardubický kraj ještě - Bystřice nad Pernštejnem, kontakt Dana Došlíková, tel. 566 552 955, 606 240 912. Na území pověřených obcí Litomyšl a Polička zajišťuje péči o zvířata SOP Pasíčka. Další zařízení pro handicapované živočichy v širším okolí Stanice ochrany fauny Pavlov, 584 01 Ledeč nad Sázavou při AOPK Havlíčkův Brod; kraj Vysočina Stanice pro zraněné volně žijící živočichy, Jaroměř při ČSOP Ropáci Jaroměř ; kraj Královéhradecký ZOO Dvůr Králové nad Labem; kraj Královéhradecký Více o Záchranných centrech zvířat v ČR lze najít na internetových stránkách www.csop.cz 113

Hodnocení situace Popsaný stav nepovažujeme v žádném případě za uspokojivý. Stanice v Pasíčkách i ve Vendolí dobře a spolehlivě fungují, je třeba je však dobudovat, vybavit a zajistit finanční prostředky na profesionalizaci a celodenní provoz, aby například při péči o zraněná zvířata nebo opuštěná malá mláďata byla schopna reagovat velice rychle. V rámci ještě většího zlepšení a zajištění péče o poraněné zvířata je nutno z řad dobrovolníků doplnit síť sběrných míst na území celého kraje. Navrhujeme, aby v kraji vznikala a byla podporována zařízení dvojího druhu: 1. Záchranné stanice t.j. zařízení s nejméně dvěma placenými zaměstnanci, s pravidelnou veterinární péčí, která mají kapacitu přijímat větší množství zvířat, jsou schopna odchytit či přijmout do péče kterýkoliv volně žijící druh obratlovců, kde jsou podmínky pro dlouhodobý pobyt, léčení, rehabilitaci, přípravu na návrat do přírody, popř. dostatečné prostory pro umístění některých trvale handicapovaných jedinců. Obě současné záchranné stanice tyto podmínky splňují a jejich počet v kraji považujeme za dostačující, pokud každá z těchto stanic bude provozovat další tzv. sběrná místa. 2. Sběrná místa jsou zařízení, provozovaná konkrétní záchrannou stanicí. Jejich funkcí je usnadnit veřejnosti styk s často vzdálenými záchrannými stanicemi. Handicapovaného živočicha mohou občané předat do nejbližšího sběrného místa, kde mu bude poskytnuta první pomoc a následně je zajištěn jeho co nejrychlejší převoz do kmenové záchranné stanice. V současné době každá ze dvou záchranných stanic provozuje několik sběrných míst. Tato zařízení spravují dobrovolní spolupracovníci, většinou na soukromých pozemcích. Ve sběrném místě není počítáno s dlouhodobou péčí o nemocné živočichy, proto jejich kapacita může být velmi omezená. Zároveň není bezpodmínečně nutné, aby každé sběrné místo bylo připraveno přijmout jakéhokoliv živočicha podle možností provozovatele je možné vymezit druhy, které sběrné místo přijímá. Návrh oblastí pro podporu vzniku sběrných míst pro handicapované živočichy: okres Chrudim Třemošnice okres Ústí nad Orlicí Jablonné nad Orlicí 114

Finanční zabezpečení provozu záchranných center Zdroj- Josef Cach, Josef Zelený, září 2003 Financování provozu stanic jde v současné době z finančních prostředků ÚVR ČSOP, MŽP, LČR a dalších sponzorů. Pardubický kraj se podílí na provozu zařízení zejména v oblasti ekologické výchovy. Do dalšího financování je třeba intenzivně zapojit větší města na území kraje a vlastní Pardubický kraj. Je třeba pokrýt náklady na výstavbu několika léčebných voliér, plat pracovníků, odbornou veterinární činnost a zejména na dopravu živočichů do stanic. Problematika stanic a jejich financování by se měla též objevit v nově schvalovaném zákoně na ochranu přírody a krajiny. Kalkulace nákladů na provoz zařízení je a bude závislá na státních zdrojích tedy MŽP a Kraje jejich výše by měla pokrývat minimálně 70% nákladů jednotlivých zařízení. Největším výdajem záchranných stanic je doprava živočichů do zařízení, v této oblasti je žádoucí vytvořit síť partnerů pro dopravu živočichů. Partnerem pro dopravu živočichů z Přelouče, Pardubic, Chrudimi a dalších měst je firma Zlatovánek Polička. Ta na základě dohody dopravuje do stanice v rámci pravidelné autobusové linky takové poraněné živočichy, kteří nevyžadují okamžitou péči a jejichž odchyt a přeprava nejsou problematické. Obdobný systém dopravy je společně s dalšími dopravci vhodné vytvořit i na dalších místech kraje, neboť znatelně snižuje náklady zařízení. Časový harmonogram: Rok : Činnost : 2003 2005 kompletní dobudování a vybavení záchranných stanic SOP Pasíčka a ZSŽ Vendolí včetně kolaudace 2004 2006 zbudovat síť sběrných míst živočichů pod jednotlivými stanicemi 2004 2005 po dostavbě hlavních zařízeních provést intenzivní propagaci 2005 2007 zapojit intenzivně zařízení do ekologické výchovy veřejnosti a vybudovat zde pro tuto činnost zázemí Stanice ochrany přírody Pasíčka Předpokládané náklady na dostavbu a provoz a) Předpokládaná výše finančních prostředků pro dostavbu ( za předpokladů dostavby svépomocí) Položka : Částka : Kotce pro léčbu savců 70.000,- Kryté půdní temperované komorové voliéry 210.000,- Velká rozletová voliéra 100.000,- Dobudování expozičních voliér 120.000,- Zbudování výběhu pro větší savce a ptáky 120.000,- Venkovní sklad krmiva ve výběhu 150.000,- Stavební úpravy místnosti pro obsluhu hotovost 100.000,- Zpracování druhé části projektové dokumentace 40.000,- Odvod za vynětí ze ZPF 100.000,- Zaměření staveb 100.000,- Celkem : 1.110.000,- 115

b) Celkové ideální náklady na jednoroční provoz SOP Pasíčka : Položka : Částka : Doprava 70.000,- Plat tří pracovníků (včetně hotovosti) 468.000,- Krmivo 200.000,- Elektřina, voda, topení 40.000,- Veterinární služby, léčiva 30.000,- Kancelářské potřeby, telefon 40.000,- Údržba, drobné opravy zařízení 50.000,- Celkem : 898.000,- Záchranné stanice živočichů Zelené Vendolí Předpokládané náklady na dostavbu a provoz a) Předpokládaná výše finančních prostředků pro dostavbu ( za předpokladů dostavby svépomocí) Položka: Částka: Karanténa 50.000,- Rozletová voliéra 50.000,- Půdní zimoviště ptáků 300.000,- Ošetřovna, klubovna, vytápění, spaní pro mládež 300.000,- Boxy pro zvěř 100.000,- Expozice pro drobné ptáky 20.000,- Voliéry pro savce 20.000,- Projektová dokumentace 40.000,- Celkem: 880.000,- b) Celkové ideální náklady na jednoroční provoz Položka: Částka : Doprava 70.000,- Plat zaměstnanců 312.000,- Krmivo 255.500,- Elektřina, voda, topení 40.000,- Veterinární služby, léčiva 20.000,- Kancelářské potřeby, telefon 36.000,- Údržba, drobné opravy 30.000,- Celkem : 763.500,- 116

3.1.9.4. Záchranné programy 1. Význam záchranných programů a jejich zakotvení v legislativě Záchranné programy jsou zaměřeny na péči o chráněné druhy a jejich přirozená stanoviště. Často vyžadují specifická ochranná opatření a speciálně zaměřený management. Podle 52 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb. zajišťují záchranné programy pro zvláště chráněné druhy všechny orgány ochrany přírody. Z dalších ustanovení zákona vyplývá, že pro druhy kriticky a silně ohrožené je tímto orgánem státní ochrana přírody Ministerstvo životního prostředí, pro druhy ohrožené jsou tímto orgánem krajské úřady nebo správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. Vypracované záchranné programy výše zmíněné orgány státní správy také schvalují. Cílem těchto programů je záchrana zvláště chráněných druhů před vyhynutím nebo snížení stupně jejich ohrožení. Po schválení záchranného programu musí jeho vykonavatel požádat příslušný orgán ochrany přírody o udělení výjimky z ochranných podmínek předmětného druhu podle 56 (ochranné podmínky rostlin 49, živočichů 50 zákona). Orgánem ochrany přírody pro udělování výše citovaných výjimek je u kriticky a silně ohrožených druhů (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) Státní ochrana přírody, u ohrožených druhů krajský úřad. Pro výběr druhů na zpracování záchranných programů a pro jejich naplňování jsou ustanoveny poradní sbory. Řešitelé jsou vázáni jejich odborným stanoviskem. Vstupní a závěrečnou oponenturu zajišťuje odborné pracoviště ochrany přírody pověřené MŽP, zpravidla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s vědeckými institucemi a dalšími pracovišti ochrany přírody. 2. Záchranné programy pro živočichy V roce 1998 byly Ministerstvem životního prostředí schváleny dva záchranné programy, vypracované odborem ochrany lesa MŽP. Záchranný program pro rysa ostrovida (Lynx lynx), koncipovaný na období 1998-2000, spočíval především v zonaci areálu rozšíření rysa v ČR podle stupně požadované ochrany (vyloučení lovu v některých oblastech) a dále také v osvětě. Záchranný program pro tetřeva hlušce (Tetrao uroallus), probíhající v letech 1998 2007, je zaměřen na odchovy v zajetí a následné vypuštění do volné přírody. Jediným dalším záchranným programem pro zvláště chráněné živočichy, který byl od té doby schválen MŤP, je velmi komplexní a dobře zpracovaný záchranný program pro perlorodku říční (Margaritifera margaritifera). Kromě toho probíhá již několik let záchranný program pro sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a raroha velkého (Falco cherrug), který sice zatím nebyl schválen MŽP, je však koordinován poradním sborem složeným z předních odborníků. Prioritní druhy živočichů pro vypracování záchranných programů ve východních Čechách v následujících letech jsou: bobr evropský (Castor fiber), sysel obecný (Citellus citellus), vydra říční (Lutra lutra), rak říčíní (Astacus fluviatilis). 3. Záchranné programy pro rostliny Momentálně probíhají dva záchranné programy a to pro matiznu bahenní (Angelica palustris), který je podporován prostřednictvím grantu MŽP pro nevládní organizace, a pro rdest dloholistý (Potamogeton praelongus). Tato podpora však není každoroční a některé činnosti jako třeba posouzení genetické variability populací nemohou být z tohoto zdroje financovány. V procesu schvalování jsou na MŽP záchranné programy pro vstavač trojzubý (Orchis 117

tridentata) a vratičku mnohoklanou (Botrychium mutlifidum). V určité podobě, která bude patrně ještě doplněna a rozšířena, existuje záchranný program i pro rod šídlatka (Isoëtes). Již několik let probíhá záchranný program pro nížinnou formu hořce jarního (Gentiana verna). Připravují e záchranné programy pro zvonovec liliovitý (Adenophora liliifolia), pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) a také pro vybrané druhy rodu kuřička (Minuartia). Ke konci loňského roku proběhly přípravné práce ke zpracování záchranného programu pro hořeček český (Gentianella bohemica), určité části z tohoto elaborátu budou zobecnitelné pro všechny hořečky. Již delší dobu probíhající aktivity pro záchranu hvozdíku písečného českého (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) budou zřejmě také shrnuty do podoby záchranného programu. Prioritní druhy rostlin pro vypracování záchranných programů ve východních Čechách v následujících letech jsou: kozinec písečný (Astragalus arenarius), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), odemka vodní (Catabrosa aquatica), řeřišnice Opizova (Cardamine amara subsp. Opicii), rod hořeček (Gentianella). 4. Metodika zpracování záchranných programů Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů (KLAUDISOVÁ 2002) byla přijata Ministerstvem životního prostředí jako interní odborný materiál orgánů ochrany přírody a MŽP bude vyžadovat její dodržování při schvalování záchranných programů. Tím je prolomena jedna z vážných bariér, protože existuje všeobecně dostupný rámec, podle kterého lze záchranný program sestavit a MŽP má v ruce jasná pravidla pro rozhodování, zda je záchranný program přijatelný, či nikoli. 5. Financování záchranných programů Odpovědnost státu za péči o zvláště chráněné druhy, zakotvená v zákoně č. 114/1992 Sb., se odráží i ve státní dotační politice. V tomto směru by měl poskytovat nejdůležitější zdroje speciální dotační titul Státního fondu životního prostředí ČR nazvaný Realizace schválených záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (dílčí program č. 3.1.7. v rámci programu Péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů. Některá opatření je možno realizovat i pomocí Programu péče okrajinu MŽP a některých dalších programů. 6. Záchranný program ve Východních Čechách V květnu 2003 byl schválen Ministerstvem životního prostředí záchraný program pro rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus), který se v České republice vyskytuje na poslední lokalitě, tj. v přechodně chráněné ploše Rameno u Stříbrného potoka v Malšově Lhotě u Hradce Králové. V záchranném programu se navrhuje, kromě záchrany populace rdestu dlouholistého přímo v lokalitě Rameno u Stříbrného potoka v Malšově Lhotě, také další varianta, a to kultivace a následné vysázení druhu na nové vhodné lokality. Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) je již od roku 1988 ve venkovní kultuře v Botanickém ústavu AV ČR v Třeboni (HUSÁK, ADAMEC 1998), v níž se udržuje několik desítek rostlin. Tyto namnožené rostliny by mohly být v následujících letech použity jednak k posílení stávající poslední populace rdestu v Ramenu u Stříbrného potoka po provedeném odbahnění, tak i k experimentálnímu vysazení na potenciální vhodná stanoviště na Královéhradecku a Pardubicku v některých říčních tůních a ramenech Orlice nebo Labe a v písnících. 118

Literatura: Klaudisová A. [ed.] 2002: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha. Marhoul P. et al. 2003: Záchranné programy živočichů v České republice. Jak dál? Ochrana přírody 6/58:175 179. Prausová R. [ed.] 2000: Záchranný program pro rdest dlouholistý. 55 p., ms., [Depon. In: AOPK ČR, středisko Pardubice]. Prausová R. et al. 2004: Řešení záchrany poslední populace rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus WULFEN) v České republice Ochrana přírody 3/59: 82 86 Rybka V. et Klaudisová A. 2004: Záchranné programy ohrožených druhů rostlin. Ochrana přírody 3/59: 67 70. 119

3.1.10. Významné geomorfologické a geologické jevy Geologické, geomorfologické a paleontologické lokality Pardubického kraje: 1) Bětník 2) Bítovany 3) Bohuňovské skály 4) Budislavské skály 5) Čertova skála 6) Čertovy díry 7) Čtyři palice 8) Hápova skála 9) Hedvikovské údolí (Peklo) 10) Husí krk 11) Hušák 12) Choceň 13) Chrastavec 14) Chrtníky 15) Jeskyně u Horního Újezda 16) Jeskyně u Rozhraní 17) Kaviny 18) Kochánovické údolí 19) Košumberk 20) Králický Sněžník 21) Krkanka (Peklo) 22) Kunětická hora 23) Litické průlomové údolí 24) Lovětínská rokle 25) Meandry Struhy 26) Městečko Trnávka - Horka 27) Moravský Karlov 28) Mrákotín u Skutče 29) Mýtkov 30) Na skalách 31) Nemošická stráň 32) Oheb 33) Peliny 34) Pivnice 35) Podskala 36) Průlomové údolí Labe 37) Průvanová jeskyně 38) Přesyp u Sváravy 39) Přesypy u Rokytna 40) Rybenské Perničky 41) Skalka u Sovolusk 42) Slepencové rokle u Městečka Trnávky 43) Střítežská rokle 44) Střemošická stráň 45) Studenské skály 120

46) Sudislavské maštale 47) Sutice 48) Sutiny 49) Šilinkův důl 50) Škrovád 51) Třebovské stěny 52) Údolí Orličky 53) Vápenopodolský kras 54) Zemská brána 55) Žampach 1) Bětník Pseudokrasová jeskyně nad levým svahem údolí Domoradického potoka, asi 1 km severně od Popovce, poblíž osady Bětník. Vznikla rozšířením puklin gravitačním pohybem slínovcových horninových bloků. Otevírá se malým vstupem na dně drobného závrtu a vytváří šikmou podzemní chodbu přes 30 m dlouhou, 20 m hlubokou a kolem 1 m širokou. 2) Bítovany Odkryv v pravém břehu potoka Ležáku, jižně od obce Bítovan. Je součástí PP Farář. Vystupuje zde silně fosilně zvětralá žula žumbereckého typu, která se zde noří pod křídu. Na žule spočívá asi 2,5 m bazálního křídového slepence. Mírnou depresi při pravé straně odkryvu vyplňuje silně písčitý, slídnatý jílovec peruckých vrstev. Z peruckých vrstev jsou známy otisky kožovitých listů druhu Krannera mirabilis. V nadloží bazálního slepence vystupují glaukonitické pískovce korycanských vrstev. Na povrchu pískovcových skal se vyskytují drobné tvary zvětrávání a odnosu. 3) Bohuňovské skály Skalnatá soutěska v údolí Křetínky západně od Bohuňova, na česko-moravském pomezí. Místo je proto též označováno jako Zemská brána. Křetínka zde obnažila téměř 150 m dlouhé a až 50 m vysoké amfibolitové výchozy, místy detailně provrásněné tzv. ptygmatickými vrásami, které patří k nejdokonalejším ukázkám tohoto jevu v ČR. 4) Budislavské skály Soustava hluboko zaříznutých, kaňonovitých údolí a úzkých soutěsek ve svrchnokřídových (cenomanských) pískovcích severovýchodně od Proseče, v pramenné oblasti Novohradky. Tvoří PR Maštale. Původně souvislá tabule pískovců, jejíž zbytky mají největší nadmořskou výšku asi 550 m, byla postupným zvětráváním a erozní činností pramenných zdrojnic Novohradky rozčleněna do úzkých roklí: V Kvíčalnici, Voletínské údolí, Vranické údolí, Karálky, Všivice. Údolní stěny jsou zvětráváním a odnosem pískovců členěny do pozoruhodných skalních útvarů: skalních věží, bloků, pseudokrasových jeskyní, převisů, výklenků, dutin, voštin, oken, říms, výčnělků apod. Zajímavá jsou zvláště miniaturní skalní bludiště Toulovcových a Městských maštalí, Dudychova jeskyně, viklan Kolumbovo vejce a jiné skalní útvary. V nižších partiiích údolí se potoky zařezávají již do krystalického podloží. Území se nachází na jihozápadním okraji vysokomýtské synklinály. Základní horninou tvořící dna většiny údolí je tzv. zderazská žula (načervenalý muskoviticko-biotitický granit). Nejstarší křídové sedimenty (perucké vrstvy, cenoman), tvořené černošedými slídnatými jílovci a prachovci, jsou známy z tohoto území pouze z vrtů, kde dosahují mocnosti 0-26 m. Hlavním křídovým sedimentem budujícím skalní útvary jsou cenomanské 121

pískovce mořského původu (korycanské vrstvy), mocné maximálně 50 m, průměrně však 32 m. Ve spodní části korycanských vrstev jsou žlutavé křemenné pískovce s glaukonitem. Výše jsou vyvinuty hrubozrnné pískovce s charakteristickým tabulárním šikmým zvrstvením několikametrových rozměrů. Nejvyšší polohy korycanských vrstev reprezentují zelenavé glaukonitické jílovité pískovce se stopami biogenní činnosti organismů. Podle směrů spádnic šikmého zvrstvení lze usuzovat, že zdrojem písčitého materiálu byly žuly a ruly poličského krystalinika. Jílovce a spongilitické slínovce (opuky) bělohorského souvrství (turon) pokrývají cenomanské pískovce na plošině mezi Borem u Skutče a Novými Hrady. 5) Čertova skála Ojedinělý skalní útvar v Pardubické kotlině, vystupující ze svrchnokřídových sedimentů při osadě Škudly, západně od Přelouče. Jde o denudací vypreparovaný a lámáním kamene částečně porušený výchoz ordovických křemenců, dlouhý téměř 30 m a vysoký 6-8 m. 6) Čertovy diry Pseudokrasové jeskyně v levém svahu údolí Bělského potoka (pravý přítok Svitavy) mezi Bělou a Brněncem. Vytvořily se ve svrchnokřídových slínovcích svahovým pohybem horniny a procesy zvětrávání. Střídají se zde úzké a nízké průlezy s prostornějšími chodbami. Největší jeskyně je asi 100 m dlouhá a přes 10 m hluboká. Povrchové svahové deformace v okolí svědčí o sesuvných procesech. 7) Čtyři palice Vrcholový skalní útvar (732 m) v zakončení hřbetu nad údolím řeky Svratky, asi 1 km severovýchodně nad obcí Milovy v CHKO Žďárské vrchy. Tvoří PR Čtyři Palice. Skalní útvar budují migmatitizované a granitizované ruly svrateckého krystalinika. Mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách byly vypreparovány tři mohutné skalní bloky, nazývané Čtyřpaličatá skála, Děvín a Tvrz, na něž navazuje nižší skalní hřeben Opomenutá. Čtyřpaličatá skála dosahuje délky 50 m, výšky stěny až 33 m, a podle puklin jsou na jejím vrcholu zformovány čtyři výrazné bloky - lidově zvané palice. Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnými prohlubněmi (voštinami) a na temeni jsou vytvořeny charakteristické skalní mísy. Pod skalními stěnami jsou odlámané suťové haldy, pokračující dále na svazích balvanovým proudem a kongeliflukčními balvanitými pokryvy. 8) Hápova skála Výrazný migmatitový skalní útvar u osady Františky, v západním svahu Velkých Pasek (709 m). Je součástí CHKO Žďárské vrchy. Jde o typický mrazový srub, vytvořený rozpadem horniny vlivem mrazového zvětrávání podél puklin a skloněných ploch břidličnatosti. Je vysoký 6-9 m, široký 20-30 m a asi 80 m dlouhý, orientovaný do směru ZSZ-VJV. 9) Hedvikovské údolí (Peklo) Výrazné průlomové údolí Zlatého (Počáteckého) potoka, pravého přítoku Doubravy, jihozápadním zlomovým okrajem Železných hor, východně od Třemošnice v CHKO Železné hory. Je součástí NPR Lichnice-Kaňkovy hory. 10) Husí krk Výrazné údolí Řetovského potoka mezi Řetůvkou a Hrádkem se soustavou hlubokých meandrů. Údolí je vyhloubené ve svrchnokřídových opukách, které místy vystupují z příkrých svahů v podobě hřbetů a stěn. V jednom ze skalních útvarů poblíž Hrádku vznikla zvětráváním opuk necelých 10 m dlouhá pseudokrasová jeskyně v Babí skále. 122

11) Hušák Balvanité výchozy ve hřbetu severně od kóty Hušák, 3 km jihozápadně od Městečka Trnávky. Střední a hrubé, místy až balvanité, mírovské slepence náležejí k mohelnickému souvrství (karbon, kulm). V drobnější frakci převažují silně křemenné valouny, mezi hrubými valouny dominují až balvany metapískovce, krystalických břidlic nebo spilitů. Základní hmotu tvoří zelenavé metadroby. Hrubší slepence jsou vázány téměř výhradně na vrcholový hřbet. V nižších polohách přecházejí slepence do poloh, kde se velmi nepravidelně střídají zbřidličnatělé droby s drobnými až štěrčíkovitými slepenci. Slepence jsou zvrásněny do ležatých vrás. 12) Choceň Výrazný oboustranný železniční zářez u nádraží, v jihovýchodní části města Chocně, ukazující tektonické pohyby v období saxonské tektogenese Českého masívu v třetihorách. Zářez trati obnažuje západní rameno vrásového prohybu (tzv. choceňské flexury) v křídových sedimentech jizerského souvrství. Křídové vrstvy jsou zde výrazně ukloněny 15 k západu. Struktura odděluje vysokomýtskou synklinálu na západě od potštejnské antiklinály na východě. 13) Chrastavec Lom s instruktivními profily křídových sedimentů bělohorského souvrství při východním okraji Chrastavce, nejlepší odkryv křídových rohovců ve východních Čechách. Ve spodní a střední části lomu jsou odkryty běložluté spongilitické, písčité slínovce (opuky). Ve svrchních partiích lomu (6 m) jsou vyvinuty spongilitické glaukonitické pískovce s lavicemi chalcedonových rohovců. Chalcedonové polohy jsou cca 0,35 m mocné. Chalcedon (silicit) je namodralý, šedý až medově žlutý. Nálezy fosilních mlžů (inocerámů) v celém profilu dokládají turonské stáří sedimentů. 14) Chrtníky Aktivní lom v prvohorních diabasech v pravobřežní části údolí potoka Struha, odkrývající transgresi křídy přes prvohorní vyvřelý podklad. V nejvyšší části lomu, cca v 280-290 m.n.m., je rozsáhlý systém úzkých depresí (kapes), vyplněných příbojovými křídovými sedimenty. Výplň kapes je tvořena valouny a balvany diabasu o velikosti do 1 m. Mezerní hmotu mezi valouny tvoří organodetritické vápence s hojnou fosilní faunou ústřic (druh Exogyra reticulata), brachiopodů (druh Cyclothyris zahalkai), ostnů ježovek (např. druh Cidaris sorigneti) aj. Povrch valounů je místy pokryt tenkými železitými krustami a přisedlými společenstvy fosilních organismů (dírkovci, mlži, koráli, mořské houby, červi a mechovky), vykazujícími dvě etapy osídlení. 15) Jeskyně u Horního Újezda Jedna z největších jeskyní ve slínovcích české křídové pánve na Cíkovské stráni, mezi údolími Desné a Lubenského potoka, u Horního Újezda. Byla objevena v roce 1957, kdy se tu při orbě propadla noha koně. Jeskyně má charakter stupňovitých rozsedlinových propastí, z nichž největší (délka 15 m a hloubka 8 m) je vstupní prostorou, na kterou navazují úzké trhliny do hloubky přes 35 m. Podzemní systém se vytvořil pohybem horninových bloků a zvětráváním rozpadavých slínovců. 16) Jeskyně u Rozhraní Nejrozsáhlejší pseudokrasová jeskyně ve svrchnokřídových slínovcích v Čechách, asi 0,5 km západně od Rozhraní. Otevírá se malým vstupem v levém svahu údolí Bradlenského potoka (pravá pobočka Svitavy). 390 m dlouhý podzemní systém většinou úzkých a nízkých 123

chodeb a průlezů vznikl rozšířením puklin a vrstevních ploch svahovým pohybem horninových bloků. Jediná prostornější síň je však jen 10 m dlouhá, 8 m vysoká a 3 m široká. Jeskyně je zajímavá též z hlediska výskytu netopýrů. 17) Kaviny Hluboko zaříznuté skalnaté údolí Kavinského potoka, pravého přítoku Křetínky, v Dolní Lhotě, asi 3 km jihovýchodně od Svojanova. V údolí vystupují výchozy krystalických hornin, místy s vápencovými vložkami. V levém údolním svahu se vytvořil pod soustředným pramenem asi 20 m vysoký pěnovcový proud, patřící k nejvýraznějším v ČR. 18) Kochánovické údolí Zajímavý údolní tvar v oblasti kochánovických rybníků, mezi kótami Hůra (392 m) a Zabitý kopec (363 m), 3 km jihozápadně od Slatiňan v CHKO Železné hory. Jedná se o předpokládané opuštěné údolí Chrudimky z období čtvrtohor, čemuž nasvědčují i nalezené říční štěrky nad horní hranou. Je zde velmi typicky vyvinut vrubový (neckovitý) údolní profil. Oblast je tvořena horninami chrudimského staršího paleozoika. V okolí se vyskytují četné skalní výchozy těchto hornin, zvláště velmi odolných ordovických křemenců. Dno údolí v minulosti posloužilo k založení soustavy rybníků. 19) Košumberk Vulkanický vrch při pravém svahu údolí Novohradky nad obcí Luže. Je nejjižnějším a nejvýchodnějším neovulkanickým tělesem v Čechách. Jedná se o denudací a erozí odkrytý lakolit, tvořený olivínickým nefelinitem, horninou příbuznou čediči. Na kontaktu vystupujícího magmatu se svrchnokřídovými slínovci místy vznikla přeměněná hornina porcelanit. Vrcholové partie byly částečně pozměněny stavbou stejnojmenného středověkého hradu. 20) Králický Sněžník Třetí nejvyšší pohoří v České republice (1 423 m), tvořící pramennou oblast řeky Moravy. Tvoří NPR Králický Sněžník. Jedná se o kerné pohoří, vymezené v západní části kladským zlomem. Budují jej přeměněné horniny převážně tzv. orlicko-sněžnického krystalinika. Jde zvláště o migmatity, ortoruly, pararuly a svory s vložkami krystalických vapenců a dolomitů, křemenců a amfibolitů. Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů, dělených ještě na dílčí rozsochy. Nejvýraznější jsou dva hřbety směru S-J, oddělené hluboko zaříznutým údolím horní Moravy, která pramení těsně pod hlavním vrcholem. Ta zde přijímá několik přítoků. Její pravý přítok zvaný Ve srázném vytváří 18 m vysoký vodopád. Přes pohoří přechází hlavní evropské rozvodí a na vrcholu Klepý (1 144 m) se stýkají úmoří dokonce tří moří: Baltského, Severního a Černého. Ve čtvrtohorách se celé horstvo nacházelo v předpolí pevninského ledovce. Výše položené části pohoří byly výrazně modelovány mrazovým zvětráváním, zejména nivací se vznikem nivačních depresí, z nichž nejvýraznější je pramenný amfiteátr Moravy. Mrazové zvětrávání dalo dále vzniknout skalním hradbám (Vlaštovčí kameny), mrazovým srubům, kamenným mořím, úpadům atd. Na vrcholu se vytvořily též mrazem tříděné půdy. V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný tropický kras. Z jeskyní jsou nejznámější Tvarožné díry s podzemním tokem, Patzeltova jeskyně s jezírkem a Mramorové jeskyně v tzv. Mramorovém lomu u Velké Moravy. Je zde též několik závrtů, ponorů (potok Poniklec) a vyvěraček (pod Tvarožnými dírami, Kopřivový a Mléčný pramen). Těžba vápence odkryla hluboké škrapy a geologické varhany. 124

21) Krkanka (Peklo) Sevřené skalnaté údolí Chrudimky vyhloubené ve vyvřelinách (žulách) železnohorského plutonu v CHKO Železné hory. Tvoří PR Krkanka a PR Strádovské Peklo. Chrudimka zde vytvořila několik km dlouhou, úzkou soutěsku s množstvím skalních výchozů, mrazových srubů, balvanovým mořem, balvanitým řečištěm atd. Postranní údolí jsou strmá s drobnými peřejemi a vodopády. Na některých místech se projevuje různá rychlost zvětrávání a odnosu a vznikají tak mikrotvary. 22) Kunětická hora Neovulkanický vrch (307 m), vystupující asi 70 m nad okolní terén a tvořící dominantu Pardubické kotliny, severně od Pardubic. Jedná se o typický lakolit, tvořený znělcem, odkrytý denudací ze svrchnokřídových sedimentů. Místy lze pozorovat polohy porcelanitu, vzniklého kontaktní přeměnou okolních slínovců vystupujícím magmatem. Vrch byl pozměněn stavbou středověkého hradu a později na jižním svahu porušen těžbou kamene. 23) Litické průlomové údolí Výrazné průlomové údolí Divoké Orlice napříč litickou antiklinálou, mezi Záchlumím a Sopotnicí. Součástí je PP Hradní kopec Litice. Řeka si zde vyhloubila až 300 m hluboké strmé údolí a pod bazálními svrchnokřídovými sedimenty (převážně pískovci a slepenci) obnažila granodioritové jádro antiklinály (tzv. litická žula). Nad severním pravým svahem vystupuje vrch Chlum (603 m), nad jižním levým kóta Kletná (535 m). Geologický podklad, narušený tektonickými poruchami, předurčil průběh hluboce zaříznutého údolí Divoké Orlice, které zde vytváří typický zaklesnutý meandr s Hradním kopcem ve svém jádře a s hradem Litice na vrcholu. Litická žula je intenzivně těžena v několikaetážovém lomu v Liticích. 24) Lovětínská rokle Výrazný údolní zářez Lovětínského potoka, pravého přítoku Doubravy, v jihozápadním zlomovém svahu Železných hor, severovýchodně od Třemošnice v CHKO Železné hory. Je součástí NPR Lichnice-Kaňkovy hory. Odděluje hřbet Krkaňku od protějšího svahu s ostrohem hradu Lichnice. Údolí se vyznačuje balvanitým řečištěm s řadou peřejí a drobnými obřími hrnci. Ze skalních výchozů je nejznámější Dívčí skok na horní hraně levého údolního svahu. 25) Meandry Struhy Pozoruhodně meandrující přirozené koryto potoka Struha, levého přítoku Labe, v úzké nivě jižně od Valů u Přelouče. Tvoří PP Meandry Struhy. Lze tu sledovat všechna stadia vývoje tohoto jevu: od zákrutů přes typické meandry s úzkou šíjí až po mrtvá ramena oddělená boční erozí. 26) Městečko Trnávka Horka Výchozy v lomu a v několikaetážovém zářezu bývalé stavby dálnice, 1 km severně od Městečka Trnávky. Jedná se o typovou lokalitu trnáveckých břidlic s devonskou faunou (givet), instruktivní profil kontaktu trnáveckých břidlic s nadložními masivními slepenci. Složitý a rozlehlý výchoz nad tratí byl vytvořen převážně při stavbě dálnice v době 2. světové války. Významné jsou zejména odkryvy na východním okraji zářezu nad tratí, kde je zastižena překocená synklinála, v jejímž jádře vystupují béžové pískovce, místy až drobnozrnné slepence. V nich byly zjištěny mechanoglyfy, zejména proudové stopy a vlečené rýhy, zabořené do zelenošedých a šedohnědých prachovitých břidlic. Nedávno byla přímo v místě vrásového ohybu nalezena v břidlicích makrofauna. Břidlice tvoří celé sousední návrší Horka, odkud byly rovněž popsány nálezy makrofauny. Popsané erozní stopy naznačují 125

paleoproudění ve směru SV-JZ. Dále zde lze sledovat poklesovou dislokaci se superpozicí psamitů až drobných psefitů (považovaných za ekvivalent mírovských slepenců) na trnáveckých břidlicích. V jižní části zářezu byly zjištěny na vrstevních plochách stopy hrnutí bahna. 27) Moravský Karlov Pískovna východně od Červené Vody, s unikátním odkrytým tektonickým stykem křídy kladského prolomu a ortorul. Pískovna je podkovovitého tvaru o výšce stěny do 5 m. Silně tektonizované opuky hraničí podél příčného zlomu s ortorulami, které jsou přesmyknuté přes křídu. Šedočervené zrnito-plástevné ortoruly jádra orlicko-sněžnické klenby jsou silně drcené a zvětralé. 28) Mrákotín u Skutče Soustava opuštěných zarostlých a zatopených lomů v středně až hrubozrnném amfibolicko-biotitickém granodioritu jihozápadně od Mrákotína, příklad kulovitého zvětrávání žuly. 29) Mýtkov Soustava opukových skalních útvarů v pravém údolním svahu Tiché Orlice mezi Brandýsem nad Orlicí a Chocní. Tvoří PR Hemže-Mýtkov. Přibližně uprostřed výšky svahu vystupuje 19 samostatných útvarů (hřbetů a srubů) oddělených erozními rýhami. Prostřední jsou až 25 m vysoké, podél puklin byly místy vyčleněny i izolované skalní věže. Nápadná je i modelace podél nestejně odolných vrstev. Úpatí svahu zasahuje k mrtvému ramenu Tiché Orlice. 30) Na skalách Památka na příbojovou činnost svrchnokřídového moře při východním okraji Rabštejnské Lhoty v CHKO Železné hory. Tvoří PP Na skalách. V opuštěném lomu je zde v profilu odkryto transgresní uložení mořských křídových sedimentů na ordovických křemencích. Křemencové skalky v podloží pískovců byly ohlazeny mořským příbojem a posléze pohřbeny mořskými sedimenty. V severovýchodní části lokality jsou zachovány hrubé slepence a valouny vytvořené tehdejším příbojem (až 0,6 m v průměru ). Tmel slepence je písčitý, nadloží tvoří kvádrový pískovec s glaukonitem. V pískovcích se nacházejí špatně zachované zbytky mořské fosilní fauny (brachiopodi, zoubky žralokovitých ryb aj.). 31) Nemošická stráň Jižní až jihozápadní svah údolí Chrudimky mezi Nemošicemi a Pardubicemi. Tvoří PP Nemošická stráň. Geologickým podkladem jsou křídové sedimenty, reprezentované prokřemenělými (silicifikovanými) vápnitými jílovci rohateckých vrstev. Křídové jílovce obsahují bohatou fosilní faunu, většinou mořské ježovky a mlže (inocerámy), podle kterých jsou též tyto vrstvy nazývány jako zvonivé inocerámové opuky. 32) Oheb Rulový skalní útes v pravém údolním svahu Chrudimky nad Sečskou přehradní nádrží v CHKO Železné hory. Tvoří PR Oheb. Na vrcholku útesu se nachází zřícenina hradu Oheb a významné naleziště měkkýší fauny. Zdejší přeměněné horniny bývají podle tohoto místa nazývány ohebské ortoruly. Tyto horniny jsou díky příměsi ortoklasu načervenalé, zřetelně břidličnaté, místy provrásněné. Zvětráváním se hornina rozpadá na kamenité eluvium a výrazná balvanová moře a sutě. Skalní útes představuje nárazovou stěnu jednoho ze zakleslých meandrů. 126

33) Peliny Soustava opukových skalních útvarů v pravém údolním svahu v ostrém zákrutu Tiché Orlice při východním okraji Chocně. Tvoří PR Peliny. Skalní útvary jsou tvořeny pevnými vápnitými pískovci křídového stáří (jizerské souvrství, svrchní turon). Uprostřed svahu zde vystupuje 21 samostatných útvarů (stěn, srubů, věží) vysokých až 35 m a širokých až 40 m. Nápadná je modelace výchozů podél puklin a nestejně odolných vrstev (např. jeskynní výklenek Koňská díra). Jednotlivé skalní útvary jsou odděleny roklemi. 34) Pivnice Skalnatá rokle ústící zleva do údolí Novohradky jižně od osady Dolany. Tvoří PP Pivnice. Ve svrchnokřídových pískovcích se tu vytvořily zajímavé tvary zvětrávání a odnosu. Nachází se zde 5 m dlouhý skalní tunel, 30 m dlouhá vrstevní jeskyně, převisy, výklenky, dutiny, vodopádové stupně, obří hrnce a jiné. Nejzajímavější část se nazývá Žižkovy Maštale. 35) Podskala Výrazná opuková skalní stěna v pravém údolním nárazovém svahu údolí potoka Žejbro, nad osadou Podskála. Tvoří PP Podskala. 36) Průlomové údolí Labe Průlomové údolí Labe severozápadním výběžkem Železných hor mezi Kojicemi a Týncem nad Labem. 37) Průvanová jeskyně Nekrasová podzemní dutina v levém svahu údolí Tiché Orlice asi 0,5 km východně od Hrádku, jihozápadně od Ústí nad Orlicí. Byla objevena speleologickým průzkumem v roce 1961. Vznikla svahovým pohybem slínovcových bloků a tvoří ji na sebe navazující úzké rozsedliny, klesající do hloubky téměř 40 m (v době objevu patřila k nejhlubším známým propastem v Čechách). Speleologický průzkum zde byl motivován snahou objevit ledovou jeskyni: o přetrvávání ledu v podzemních trhlinách svědčí chladná voda v pramenech a chladný průvan v letním období. 38) Přesyp u Sváravy Jeden z nejdokonaleji zachovalých písečných přesypů v Polabí, východně od Týnce nad Labem, jižně od statku Svárava, vzniklý během pozdního glaciálu (před 15 000 13 000 lety) vyvátím materiálu z labských teras. Tvoří PR Duny u Sváravy. Nepravidelně migrující těleso bylo překážkou rozvoje zemědělství v 18. a 19. století a proto bylo postupně stabilizováno umělou výsadbou. Obloukovitý přesyp je ve východní části asi 0,5 km široký, boční ramena jsou protáhlá téměř 200 m ve směru východ-západ. Východní a jižní svahy převyšují okolí o 5-7 m, západní svah je pozvolnější. Čelní val přesypu vymezuje mokřina na nivních uloženinách, která patrně byla příčinou vzniku přesypu, neboť brzdila větrem unášený písek. Písky jsou čisté, křemité, se zrny průměrně 0,5 mm velkými. Přesyp je zalesněný převážně borovými porosty. 39) Přesypy u Rokytna Jedna z nejzachovalejších skupin písečných přesypů v Polabí, severovýchodně od Rokytna. Tvoří PR Přesypy u Rokytna. Tvoří asi 0,5 km dlouhý a 200 m široký pás. Ústřední hřbet přesypů je až 19 m nad okolním terénem, příčná sedla jej dělí do dunových vyvýšenin. Na severu jsou profily písčitých sedimentů odkryté těžbou. Přesypy jsou zalesněny borovým porostem, bez ploch volného písku. 127

40) Rybenské Perničky Dva samostatné vrcholové migmatitové skalní útvary (748 m), až 22 m vysoké, s četnými skalními mísami na povrchu, západně od Pusté Rybné v CHKO Žďárské vrchy. Tvoří PP Rybenské Perničky. Skalní útvary na plochém rozvodním hřbetu byly vypreparovány na pruhu ortorul svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 8 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skalní lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově perničkám, byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy přecházející v kongeliflukční balvanité pokryvy. 41) Skalka u Sovolusk Odkryv drobného opuštěného lomu a okolní skalky s ojedinělou ukázkou tzv. polštářové odlučnosti starohorní spilitové lávy. Tvoří PP Skalka u Sovolusk. Jedná se o elipsovité, několik decimetrů velké plošky: polštářky. Polštářová textura je považována za důkaz hlubokooceánského výlevu lávy. 42) Slepencové rokle u Městečka Trnávky Výchozy ve stěnách roklí a ve hřbetu při jihovýchodním okraji Městečka Trnávky. Ve hřbetě dělícím dvě rokle i ve stěnách roklí vystupují rudohnědé zvětralé střednozrnné slepence s velmi pestrým valounovým materiálem. Zastiženo více variet vápenců a mramorů, drob, rul aj. Slepence jsou nevytříděné a v hrubší frakci (6-20 cm) je nejvýznamnější zastoupení především devonských vápenců a krystalických vápenců nejrůznějších variet. 43) Střítežská rokle Skalnatá rokle ústící zleva do údolí Novohradky východně od Stříteže. Tvoří PP Střítežská rokle. Ve svrchnokřídových pískovcích a opukách se tu vytvořily zajímavé tvary zvětrávání a odnosu. 44) Střemošická stráň Jižně orientovaná stráň na čele tence deskovitě rozpadavých opukových vrstev nad obcí Střemošice. Tvoří PR Střemošická stráň. Jedná se o strmý čelní svah kuesty vraclavské antiklinály a část mírného týlového svahu z tence deskovitě rozpadavých písčitých a spongilitických slínovců středního turonu, mírně skloněných k severoseverozápadu. Na výchozech v zářezu silnice je pestrá mozaika mikrotvarů výběrového zvětrávání a odnosu. 45) Studenské skály Nejvýraznější skalní skupina v Orlických horách, v jihovýchodním svahu vrchu Studený (721 m), vysoko nad pravým údolním svahem Tiché Orlice, asi 1 km jižně od Vlčkovic. Jde o 0,5 km dlouhou a přes 20 m vysokou soustavu mrazových srubů, vzniklých mrazovým zvětráváním ortorul až migmatitů orlicko-sněžnického krystalinika. 46) Sudislavské maštale Výrazně členitý levý údolní svah Tiché Orlice mezi Bezprávím a Brandýsem nad Orlicí, vyvinutý ve svrchnokřídových opukách. Horní a převážně i střední část svahu náleží k jizerskému souvrství (střední turon), spodní část svahu zaujímá bělohorské souvrství (spodní turon). Ve východní části území je údolí zaříznuto až do podložních glaukonitických pískovců perucko-korycanského souvrství (cenoman). Kromě skalních výchozů, které lze 128

považovat za odlučné plochy blokových rozsedlin (svahových pohybů blokového typu) a jejichž členité povrchové tvary jsou výsledkem výběrového zvětrávání a odnosu dle puklin a nestejně odolných vrstevních poloh, patří k výrazným povrchovým tvarům příkopovité gravitační svahové rozsedliny, souběžné se směrem svahu. 47) Sutice Opukové skály v pravém nárazovém svahu Tiché Orlice severně od Verměřovic. Tvoří PR Sutice. Boční eroze Tiché Orlice zde odkryla skalní výchozy spongilitických slínovců bělohorského souvrství (svrchní křída, spodní turon), rozpadající se do kamenitých sutí. Deskovité vrstvy jsou mírně skloněny k jihojihozápadu. 48) Sutiny Význačný profil křídovými sedimenty v zářezu železniční trati v levém nárazovém břehu Tiché Orlice, 1,5 km západně od Chocně. V zářezu vystupují křídové jílovité sedimenty rohateckých vrstev (coniac). Z měkkých, rozpadavých vápnitých jílovců vystupují pevné lavice (0,4 až 0,8 m mocné) prokřemenělých (silicifikovaných) vápnitých jílovců. Z fosilní fauny se nejvíce vyskytují mlži rodu Inoceramus (odtud také vžitý termín inocerámové opuky). Profil křídovými sedimenty byl vybrán jako typová lokalita rohateckého souvrství v české křídové pánvi. Křídové sedimenty jsou překryty v nejvyšší části odkryvu pleistocénními terasovými štěrky Tiché Orlice. 49) Šilinkův důl Sevřené skalnaté údolí Krounky pod hradem Rychmburkem, jihovýchodně od Předhradí. Krounka tu vytváří balvanité řečiště s peřejemi, obřími hrnci ap. Zdejší horniny jsou označovány jako tzv. rychmburské droby. 50) Škrovád Odkryvy křídových sedimentů v lomech při jižním okraji Škrovádu, na pravém břehu Chrudimky. V lomech vystupují kvádrové, kaolinické a glaukonitické pískovce svrchnokřídového stáří (cenoman) o mocnosti kolem 10 m. Pískovce jsou hrubozrnné, místy s větší štěrčíkovou příměsí. Ve spodní a ve svrchní části profilu jsou pískovce výrazně šikmo zvrstvené. Ve spodní části pískovců se objevuje sporadicky mořská fosilní fauna (mlži, zoubky žralokovitých ryb) a biogenní textury po hrabavé činnosti organismů (korýšů). 51) Třebovské stěny Východní strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 603 m) východně od České Třebové. Jedná se o území vyhlášené za přírodní rezervaci.vyskytuji se zde skalní stěny i umělé odkryvy (opuštěné lomy) svrchnokřídových sedimentů, zejména pískovců a slínovců. Jde o čelo kuesty litické antiklinály, spadající příkře k Lanškrounské kotlině. Mírně skloněné západní svahy člení hluboce zaříznutá údolí, z nichž nejvýraznější se jmenuje V dolech. Svahovým pohybem slínovcových bloků zde vznikly zajímavé tvary blokových sesuvů, včetně rozsedlinových jeskyň. 52) Údolí Orličky Kaňonovité údolí potoka Orlička se skálami výšky až 15 m po obou březích v délce asi 100 m. Potok Orlička zde vyúsťuje kaňonem do plochého terénu tvořeného terciérními sedimenty. Ortoruly, kterými potok protéká, jsou lavicovité, šedorůžové, drobně zrnité, dvojslídné. 129

53) Vápenopodolský kras Krasové území v silurských a devonských vápencích mezi Vápenným Podolem a Prachovicemi v Železných horách. Vápence jsou součástí vápenopodolské synklinály chrudimského staršího paleozoika. Vyvinul se zde nevelký a nedokonale vyvinutý kras. Při těžbě vápenců zde bylo objeveno několik jeskyň, z nichž se do nynější doby zachovaly pouze dvě: Podolská a Páterova. Jeskyně jsou propojeny umělou štolou, a protože jámový lom byl postupně zavážen, jsou nyní přístupné pouze 60 m hlubokou šachtou z povrchu. Podzemí Podolské jeskyně je dlouhé přibližně 150 m, dno hlavní prostory pokrývají zřícené balvany a malé jezírko. Stěny jsou bez výzdoby, místy členěné díky tenkým polohám grafitických břidlic. Páterovu jeskyni tvoří dvě prostory: Stará a Nová jeskyně. Také zde jsou na dně malá jezírka, strop je členěn korozí, stěny místy zdobí krápníky a sintrové povlaky. Celková délka dostupných prostor Páterovy jeskyně dosahuje 230 m. Obě jeskyně u Vápenného Podolu jsou zimovištěm netopýrů. 54) Zemská brána Průlomové údolí Divoké Orlice, protínající napříč hlavní hřbet Orlických hor, severně od Klášterce nad Orlicí v CHKO Orlické hory. Tvoří PR Zemská brána. Řeka zde pod svrchnokřídovými sedimenty vyhloubila skalnaté údolí v pevných, ale rozpukaných rulách. Balvanité řečiště lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály, zejména v úseku mezi kamenným silničním mostem a Pašeráckou lávkou. K největším skalním útvarům patří pověstmi opředená Ledříčkova skála poblíž Klášterce nad Orlicí. 55) Žampach Výrazný vrch (546 m) západně od Letohradu v oblasti tzv. poorlického permu. Budují jej odolnější polohy červenohnědých permských sedimentů, převážně pískovců s vložkami vápenců. Vrchol tvoří skalnatý hřbet směru východ-západ, částečně pozměněný stavbou středověkého hradu.. 130

3.1.11. Vývoj krajiny, současný stav, ochrana krajinného rázu Vývoj krajiny Krajina Pardubického kraje procházela nejvýznamnějšími změnami především v důsledku lidských zásahů. První lokální změny byly sledovány v období 8-10 tis. let př.n.l.. V období zhruba do r. 1000 n.l. změny probíhaly pomalu a především na lokální úrovni. Od 11. století n.l. probíhá osídlovaní krajiny na úkor lesa ( osady, pole). Další rozsáhlé plochy lesa zanikly v 15.-16. stol. v důsledku těžby uhlí a zpracování rud. Za nejvýznamnější změny z hlediska změn krajinného rázu lze pokládat vytváření a zánik rybničních soustav spolu s významným odlesněním. V 2.pol.18.století zavedením kapitalistických principů ve základě nejvyšších výnosů nastává změna druhové skladby lesa ve prospěch monokultur borovice a smrku Další význačnou změnou byla kolektivizace zemědělství v období padesátých let 20. stol. Spolu s intenzifikací zemědělských technologií došlo jednak k výrazným změnám krajinného rázu a s tím souvisejících změn ekosystémů. Došlo ke zrušení velikosti populací citlivých druhů, případně k jejich zániku. Nejvíce v současné době krajinný ráz ovlivňují následující vlivy-lidská sídla a průmyslové zóny, dále komunikace a elektrovody, přehrady. Největší ovlivnění předpokládáme v oblasti silničních sítí, a to dostavbou dálnice D11 a výstavbou silnice R35. Druhá z uvedených komunikací zasáhne velkou část Pardubického kraje. Ochrana krajinného rázu Podle současně platného zákona o ochraně přírody a krajiny je krajinný ráz definován...zejména jako přírodní kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti... Krajina je zákonem definována jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky Institut krajinného rázu by měl odrážet snahu orgánů ochrany přírody aktivně se podílet na změnách krajiny vyvolaných lidskou činností. Tato snaha je veřejným zájmem, neboť regulace těchto změn je v souladu s ustanovením čl.35 ústavní listiny Základních práv a svobod. (cit. Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem ) Ochrana krajinného rázu spočívá v: - Obecné povinnosti provázet zásahy do rázu krajiny, zejména mají-li podobu umisťování a povolování staveb, s ohledem na zachování shora uvedených hodnot a prvků. Vztahuje se především na územní a stavební řízení, v nichž sice ještě k faktickým zásahům nedochází, ale rozhoduje se v nich o tom, zda k nim dojde či nikoli. - Podmíněnosti zásahů, které mohou snížit nebo změnit krajinný ráz, a tento důsledek zákon předpokládá u umisťování a povolování staveb vždy, souhlasem orgánu ochrany přírody. Prakticky to znamená, že v územním a stavebním řízení by vždy měl být stavebním úřadem vyžadován uvedený souhlas. - Možnosti zřízení přírodního parku. Takový krok by sledoval ochranu krajinného rázu území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Ve vydaném obecně 131

závazném předpisu, jímž orgán ochrany přírody přírodní park zřídil, bude současně omezeno využívání tohoto území. Vymezení pojmů pro potřeby koncepce ochrany přírody: Oblast krajinného rázu rozsáhlá část území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich. Přírodní charakteristika krajinného rázu zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním stavem ekosystémů. Kulturní charakteristika krajinného rázu je dána způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině zanechal. Hodnocení krajinného rázu je obsahové hodnocení smyslově vnímaných vlastností krajiny, jejichž obsahy jsou neseny jak estetickými, tak přírodními případně dalšími hodnotami. Hodnoceny byly oblasti krajinného rázu předmětného území tak, že zahrnovaly jednotlivé hodnocené složky a průmět je zanesen do mapy zachovalosti krajinného rázu. Jednotlivé segmenty jsou vytvořeny pomocí metodiky zpracované I. Míchalem. Mapové podklady k digitalizaci vznikaly v letech 1995-1998. Území je rozčleněno do tří stupňů dochovalosti krajiny z hlediska přírodní a kulturní charakteristiky dané oblasti. Největší území zaujímá krajina urbanizovaná s nejnižším ohrožením z hlediska krajinného rázu. Oblast nejzranitelnější je vázána na malé plochy s výraznými krajinnými dominantami nebo s nejdochovalejší krajinou Pardubického kraje. V oblastech krajinného rázu byly hodnoceny smyslové vlastnosti krajinného rázu. Z některých lokalit byla pořízena fotodokumentace. Tato fotodokumentace je k dispozici spolu s umístěním v krajině a je součástí dat patřících k mapě dochovalosti krajinného rázu. Součástí mapy dochovalosti krajiny je také přehled přírodních parků. Jedním ze základních poslání přírodních parků je ochrana území z hlediska krajinného rázu. Z tohoto pohledu je třeba připomenout, že v přehledu území dělených podle působnosti obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny oblasti vhodné pro detailní vymezení přírodního parku s možností ochrany krajinného rázu v dané oblasti. Mapa dochovalosti krajiny bude sloužit jako podklad pro řízení vedená úřadem ve věcech terénních úprav a staveb, které by krajinný ráz mohly ovlivnit. Pro řešení územně plánovací dokumentace slouží zachovalost krajiny s následujícím cílem - vymezení zastavitelných a nezastavitelných území včetně regulativů pro nezbytné účelové objekty - navržení rekreačních využití vesnických sídel bez nových staveb mimo zastavěná území - řešení realizací sítí a energovodů s ohledem na krajinný reliéf - ochránit strukturu kultur včetně členitosti hraniční linie pozemků - připouštět úpravu toků jen v nezbytných případech (s přihlédnutím k předchozímu bodu) a přírodě blízkým způsobem Dále připomínáme, že uvedené zpracování dochovalosti krajiny jsou provedena pro potřeby koncepce krajského úřadu. Vrstvy nejsou dále udržovány a aktualizovány. 132

3.1.12. Stav krajiny, obecná ochrana přírody a krajiny 3.1.12.1. Územní systém ekologické stability ( ÚSES ) Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability ( 3 Zák. č. 114/1992 Sb.). Cílem zabezpečování ÚSES je: - uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny - zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení - podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny - uchování významných krajinných fenoménů Legislativa Myšlenka ekologické stabilizace krajiny sítí kvalitních krajinných prvků se v oborových materiálech objevuje od počátku 70. let. Přijetím zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny České republiky bylo vymezování ÚSES zakotveno v právním systému. V současné době upravuje zmiňovanou problematiku mimo jiné především následující legislativa: - Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 395/ 1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech (ÚPP) a územně plánovací dokumentaci (ÚPD) O ÚSES (SES) nebo ekologické stabilitě krajiny se hovoří i v celé řadě dalších právních norem. Významné jsou především předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu, o komplexních pozemkových úpravách, o organizaci a výkonu veřejné správy, ale i jiné. K nejdůležitějším patří (řazeno chronologicky): - Zákon č. 244 / 1992 Sb. - zákon o posuzování vlivů na životní prostředí - Zákon č. 360 / 1992 Sb. - zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu - Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - zákon č. 83 / 1998 Sb. - novela stavebního zákona č. 50 / 1976 Sb. - Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizace, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 546/2002 Sb.) - zákon č. 95 / 1999 Sb. o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby 133

Metodika zpracování ÚSES Existence jednotné, jednoznačné metodiky a její používaní je jedním ze základních předpokladů úspěšného vymezení funkční sítě ÚSES. V době přijetí zákona č. 114/1992 Sb. podklad splňující uvedená kritéria neexistoval. Do dnešního dne pak byly vydány následující materiály (řazeno chronologicky): - Metodický pokyn MŽP ČR č.j. 600/760/94-OOP/2490/94 k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního systému ekologické stability Metodika pro objednatele zpracování ÚSES při zadávání smlouvy o dílo či při výběrových řízeních. Při samotném zpracovávání ÚPD se využívá jen velmi okrajově. - Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Metodika pro zpracování dokumentace (J. Löw a kol. Nakladatelství DOPLNĚK, Brno 1995). V současné době základní metodický materiál MŽP a MZe ČR. Vysvětluje teorii ekologické stability krajiny, podrobně popisuje parametry jednotlivých skladebních prvků ÚSES a metodiku jejich vymezování, zabývá se postavením ÚSES v právním prostředí společnosti. Obsahem je také popis skupin typů geobiocénu (STG) včetně vysvětlení a převodních klíčů stanovištních charakteristik, které jsou základem pro jejich vymezování. - Metodika 16/1995, Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu komplexních povrchových úprav (M. Dumbrovský, D. Kolářová a kol. VÚMOP, Praha 1995) - Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.oolp/ 1076/96) k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb. - Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR (MMR ČR, Ústav územního rozvoje Brno, 1998). Věcný materiál rozhodující pro vymezení skladebných částí ÚSES v územních plánech obcí. Popisuje etapy pořizování a zpracování ÚPN SÚ, obsahuje základní zásady vymezení regulativů pro plochy ÚSES a také legislativní východiska. V druhé části je obsažen návod na užívání územně technického podkladu Nadregionální a regionální ÚSES ČR (ÚTP; viz dále) s vysvětlením účelu, vzniku a obsahu dokumentu a metodikou řešení některých konkrétních problémů spojených s jeho používáním. Text je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR. - Koordinace postupu zpracování územně plánovací dokumentace a návrhu komplexních pozemkových úprav (MMR ČR, MZe ČR, ÚUR Brno, VÚMOP Praha, Brno,1999) Stručný metodický materiál s vysvětlením základních pojmů územního plánování a pozemkových úprav s popisem etap jejich zpracování a nutné koordinace při plánování krajiny. - Zadávání a projektování oblastních generelů územních systémů ekologické stability. Metodické doporučení AOPK ČR (I. Dejmal, V. Petříček a kol., AOPK ČR, Praha,2000). Stručný metodický materiál s definicí základních pojmů, osnovou postupu a výčtem nutného obsahu projektové dokumentace ÚSES. Součástí jsou vzory pro tabulkovou část. Text je k dispozici na webových stránkách AOPK ČR. Přehled dokumentace ÚSES Od doby schválení zákona č. 114/1992 Sb. byla pro jednotlivá území kraje obdobně jako pro ostatní území v České republice zpracována řada dokumentací vymezujících na různých úrovních a s různým stupněm závaznosti ÚSES. Z pohledu orgánu státní správy je zásadní v současné době platná územně plánovací dokumentace (územní plány, lesní hospodářský plán) resp. provedené komplexní pozemkové úpravy. Vymezení ÚSES zde pak vychází z dříve zpracovaných podkladových materiálů (generely, územně technický podklad). Jen 134

ojediněle je problematika ÚSES zpracována formou plánu nebo je dále řešena samostatným projektem. Územní plány velkého územního celku Základní podklad nadřazený ostatním oborovým dokumentům. Obsahuje vymezení ÚSES regionální a nadregionální úrovně. Grafická část je zpracována v měřítku 1:50000. Při vymezení i popisu prvků je použit jednotný systém standardizovaný pro území celé ČR. Schválené územně plánovací dokumentace obcí Závazné materiály detailně vymezující ÚSES včetně prvků lokální úrovně. Zákresy převážně v měřítku 1:5 000, vzácněji 1:10 000, 1:2 000 a 1:1 000. Vymezení prvků ÚSES chybí na území katastrů, pro které neexistuje platná ÚPD nebo byla zpracována před novelizací stavebního zákona v roce 1992 (vyhláška 377/1992 Sb.). V ostatní dokumentaci je způsob vymezení i popis prvků ÚSES velice různý. Schválené lesní hospodářské plány Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa jsou stanovena v LHP závazná ustanovení. Grafická část je vyhotovena zpravidla v měřítku 1: 10 000 nebo podrobnějším V vyhláška MZe č. 84/1996 Sb., 5). Okresní generely územních systémů ekologické stability Podkladový materiál je pořizovaný okresními úřady v 90. letech. Jde buď o původní návrhy vzniklé na základě vlastních terénních mapování nebo o materiál vzniklý z již dříve zpracovaných generelů jednotlivých dílčích území jejich revizí a sjednocením. Měřítko zpracování je 1 : 10 000. Data generelů celého území republiky jsou zálohovány na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Kompetence Ministerstvo životního prostředí provádí vymezení a hodnocení nadregionálního ÚSES (dle zákona 114/1992 Sb, ve znění pozdějších předpisů, 79, ods.3). Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální ÚSES. ( 77a zákona 114/1992 Sb. ). ÚSES Pardubického kraje Územní systém ekologické stability (krátce ÚSES) tvoří biocentra a biokoridory, které řadíme do tří úrovní: nadregionální, regionální a lokální. V Pardubickém kraji leží 6 biocenter nadregionálního významu (NBC) a 134 biocenter regionálního významu (RBC). Nadregionální biocentra Nadregionálním biocentrem, které zasahuje na území Pardubického kraje sice výrazněji, ale pouze částí, je na severu biocentrum Vysoké Chvojno, zahrnující část mohutného lesního komplexu jihovýchodně od Hradce Králové, konkrétně mezi Bělečkem a Třebechovicemi pod Orebem. Jižní cíp biocentra tvoří přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna. Většina území biocentra náleží již do Královéhradeckého kraje. 135

Dalším nadregionálním biocentrem při hranici kraje je biocentrum Polom, to je však v naprosté většině vymezeno na území Pardubického kraje. Jádro biocentra tvoří smrkobukový prales Polom, chráněný ve stejnojmenné přírodní rezervaci, součásti CHKO Železné hory. Na východě biocentrum zasahuje i do CHKO Žďárské vrchy. Na území biocentra se dále nacházejí přírodní rezervace Zubří a přírodní památky Buchtovka, Mlýnský rybník a rybník Roh a Zadní rybník. Jihozápadní okraj biocentra náleží již do kraje Vysočina. Největší na území kraje je nadregionální biocentrum Boršov-Loučský les, prostírající se na ploše 21,5 km 2 v prostoru Rohu (660 m) a Loučského lesa mezi Svitavami a Moravskou Třebovou. Druhým největším nadregionálním biocentrem je Bohdaneč o ploše 16,9 km 2, táhnoucí se z národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka severovýchodním směrem do lesů v západním okolí Stéblové. Dalším nadregionálním biocentrem o ploše 10,8 km 2 je Lichnice na jihozápadním okraji kraje. Biocentrum se táhne po okrajovém zlomovém svahu Železných hor z východního okolí Licoměřic do východního okolí Běstviny. Území je jednou z nejhodnotnějších součástí CHKO Železné hory a na jeho území se nachází národní přírodní rezervace Lichnice- Kaňkovy hory. Posledním nadregionálním biocentrem je Uhersko na ploše 11,7 km 2. Jádro biocentra tvoří lesní porosty mezi Litětinami, Vysokou u Holic, Jaroslaví a Trusnovem. V jižní části území biocentra se nachází přírodní rezervace Bažantnice v Uhersku a přírodní památka Stráň u Trusnova. Těchto 6 biocenter je na území kraje propojeno sítí celkem 14 nadregionálních biokoridorů. Biokoridory představují dálkové migrační trasy organismů národního a evropského významu, spojující biocentra. Z biocentra Bohdaneč vybíhají celkem 4 nadregionální biokoridory. Severozápadním až západním směrem odtud vybíhá biokoridor Žehuňská obora-bohdaneč. Na jihozápad směřuje biokoridor Polabský luh-bohdaneč, obracející se u Přelouče podél Labe k západu. Severovýchodním směrem vybíhá biokoridor Bohdaneč-Vysoké Chvojno, na který dále navazuje biokoridor Sedloňovský vrch,topielisko-vysoké Chvojno. Ten se směřuje podél toku Divoké Orlice k jihovýchodu, východu a severu a nakonec se při Zemské bráně, na hranicích republiky a kraje, kříží s biokoridorem Sedloňovský vrch,topielisko-raškov, sledujícím hlavní hřbet Orlických hor. Na jihovýchod a východ od Bohdanče směřuje biokoridor Bohdaneč-Uhersko, na který dále navazuje biokoridor Uhersko-K132, který se v prostoru Mladějovských lesů kříží s biokoridorem K82-K127 a vzápětí jižně od Mladějovského vrchu s biokoridorem Boršov,Loučský les-k80. Při východní hranici kraje, v údolí Třebůvky mezi Městečkem Trnávkou a Vranovou Lhotou se ještě kříží s biokoridorem K82-Vojenský, probíhajícím Drahanskou a Zábřežskou vrchovinou ve směru sever-jih. Biokoridor Boršov,Loučský les-k80 směřuje z biocentra Boršov-Loučský les Hřebečským hřbetem a Třebovskými stěnami k severu až ke Skuhrovu, kde se stáčí k východu až do severovýchodního okolí Lanškrouna, kde se obrací k severovýchodu na Bukovou horu. Zde ústí do biokoridoru Sedloňovský vrch,topielisko-raškov, který sem směřuje od severozápadu a pokračuje odtud k východu, do Hanušovické vrchoviny. Tam z něj vybíhá k severovýchodu biokoridor K80-K85 směrem na Jeřáb a dále na jihovýchodní rozsochu Králického Sněžníku. Biokoridor K82-K127 vybíhá ze severního okolí Mladějovského vrchu k západu na Javornický hřeben, po němž směřuje k jihu a poté k jihozápadu a západu do jižního okolí Poličky. Západně od Sádku se střetává s biokoridorem. Žákova hora-údolí Hodonínky. Z biocentra Žákova hora vybíhá k severozápadu, podél jihozápadní hranice kraje, biokoridor Polom-Žákova hora, na nějž na severozápadě, na hlavním hřbetu Železných hor, navazuje biokoridor Lichnice-Polom. 136

Mapové zpracování návrhu ÚSES Pardubického kraje V současné době je pro krajský úřad zpracováván Územní plán velkého územního celku Pardubický kraj ( ÚP VÚC PK). Zhotovitelem je firma SURPMO, inženýrská a projektová činnost, a.s. Praha, atelier Hradec Králové. Základem pro návrh ÚSES do ÚP VÚC PK byl Územně technický podklad (dále jen ÚTP) Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability České republiky z roku 1996. Na území CHKO byl převzat ÚSES dle údajů Správ jednotlivých CHKO, na zbývajícím území byly upraveny hranice biocenter nadregionálního významu dle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny Brno. Grafickým zpracováním návrhu regionálního a nadregionálního ÚSES je mapová příloha ÚP VÚC výkres č. 2.3. Návrh nadregionálních a regionálních ÚSES, ochrana přírody. Seznam biocenter v Pardubickém kraji Na základě diskuze mezi zpracovatelem návrhu ÚSES v ÚTP VÚC Pardubický kraj, zpracovatelem KOP PK a zástupci ochrany přírody Pardubického kraje, byly získány a upřesněny mapové podklady biocenter a biokoridorů v této koncepci. ÚSES Pardubického kraje - biocentra Regionální biocentra funkční č. RBC název plocha/ha č. RBC název plocha/ha 277 Nectavské údolí 213,46 468 Újezd u Chocně 211,68 278 Lišnice 113,28 469 Loučná u Týnišťka 72,93 297 Muzlov 74,02 470 Horní Jelení 115,39 299 Panský les 13,74 471 Horky 67,12 301 Svojanov 55,30 472 Svatý Mikuláš 61,70 302 Poličský les 93,75 473 Pěšické údolí 134,98 303 Rohles 139,43 480 Výčnělek 96,47 304 Rudenské lesy 68,57 481 Těchonín 255,39 308 Královec 262,46 492 Hraniční vrch 63,26 309 Žákovina 107,76 493 Studenský horní les 260,18 310 Milovské perníčky 18,35 494 Obora 140,66 330 Lhotka 43,88 495 Suchá 135,66 352 Čachnov 108,05 508 Velký a Malý Karlov 78,50 353 Hoštejn 597,88 893 Kladno 83,26 354 Albrechtice 459,85 895 Na Pilce 183,67 355 Hartinkov 788,16 896 Proseč 136,33 356 Palice 90,90 897 Slavická obora 246,32 357 Vadětín 306,79 898 Bučina 114,02 358 Králický Sněžník 1661,88 899 Na Skalkách 155,35 378 Litice 178,09 900 Kameničky 239,99 394 Třebovské hradisko 55,38 901 Niva Chrudimky u Tr.Kamenice 101,09 395 Pod Lískovcem 84,63 903 Bítovánka 138,79 418 V Podkově 65,12 905 Doubrava u Uhrovského mlýna 52,08 431 Vysoký vrch 83,76 907 Chitussiho údolí 51,75 442 Buková hora 104,24 911 Palác 144,29 443 Moravský Karlov 140,92 913 Dvakačovická stráň 123,35 444 Mirand 97,06 914 Meandry Chrudimky 74,54 445 Pod Červenou horou 60,16 915 Platěnsko 56,47 446 Psí kuchyně 52,43 917 Labiště pod Černou 69,28 137

č. RBC název plocha/ha č. RBC název plocha/ha 447 Sněžník 93,01 918 Meandry Struhy 80,92 448 Moravský Lačnov 107,67 919 Ledecká obora 42,89 449 Černý les 100,99 920 Litošice 60,35 450 Hradecký les 133,23 921 Slavíkovy ostrovy 29,85 451 Vysoký les 461,70 922 Mokřiny u Týnce 67,24 452 Horní les 109,49 924 Oklika 7,56 453 U vzrostlé jedle 115,63 967 Halda 54,78 454 Šilingův důl 74,81 968 Žernov 86,04 455 Krounka 109,96 969 Hrozná 61,73 456 Buková stráň 182,87 971 Libišanské louky 59,02 457 Andrlův chlum 93,66 975 Lhotáček 13,86 458 Hůrka 94,56 976 Sopřečský rybník 244,89 459 Zátvor 123,61 1629 Zadní vrch 27,43 460 Žampach 146,80 1741 Suchý kopec 94,25 461 Les u Hrklice 108,02 1747 Blatno 35,95 462 Horní Dobranka 82,84 1750 Břehy 44,73 463 Nedošínský háj 109,96 1753 Nadýmač 82,76 464 Netřebské rybníky 114,63 1762 Odmezený 52,15 465 Aronka 90,66 1950 Habrov 62,76 466 Chobot 199,95 1951 Vápenice 56,26 467 Tichá Orlice u Pelin 88,72 1980 Řečany 95,57 Regionální biocentra funkční k plošnému doplnění č. RBC název plocha/ha č. RBC název plocha/ha 408 Panská dolina 50,51 1758 Kuněticko 38,04 414 U Vysokého kamene 67,27 1759 Borek 33,79 1627 Chuchel 3,72 1763 Tříska 44,43 1737 Hrbokov 29,64 1772 Choceň 42,55 1738 Skála 33,89 1773 Šnakov 27,79 1739 Lubná 29,83 1809 Lískovec 50,41 1740 Jalový potok 58,02 1922 Končiny 18,87 1742 Jelen 44,51 1923 Bětník 33,70 1743 U Antoníčka 41,75 1924 Sutice 18,47 1744 Mladějovské lesy 34,35 1925 Kamenný vrch 53,93 1745 Zlatník 49,13 1926 U Kamenného vrchu 35,25 1748 Loučná 50,82 1929 Svitavský les 31,98 1749 Lhota 47,69 1949 Nemošice,Drozdice 41,63 1751 Dubina 25,56 1954 Hamry 31,59 1752 U Buňkova 41,96 1955 Lavičné 35,51 1755 Rohoznice 44,46 1957 Borová 32,95 1757 Časy 45,98 1958 Micánek 36,95 Regionální biocentra navržená k založení Nadregionální biocentra funkční č. RBC název plocha/ha č. NBC název plocha/ha 916 Pardubické Labe 56,69 47 Boršov-Loučský les 1889,38 912 Presy 132,69 60 Polom 1153,26 59 Lichnice 1072,43 10 Uhersko 1330,19 8 Bohdaneč 1608,13 11 Vysoké Chvojno 358,58 138

3.1.12.2. Přírodní parky Přírodní park je kategorie chráněného území, kterou zřizuje orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Přírodní parky pak jsou kostrou ochrany krajinného rázu daného území. Přírodní park nemá povahu zvlášť chráněného území ve smyslu 14 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákonodárce zde vytvořil určitou kategorii chráněného území přechodného charakteru. Přechodného zejména ve smyslu věcném přechodu mezi ochranou významného krajinného prvku a zvlášť chráněným územím. Území ještě nepožívá plné zvláštní ochrany některého ze zvlášť chráněných území, ale také již nikoli jen obecné ochrany. Tento režim přichází v úvahu pro území, v němž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty, ale nepožívá ochrany vyplývající z režimu zvláště chráněného území (třetí části zákona). Zřízení přírodního parku, stanovení omezení využití jeho území a péče o toto území jsou od 1.1. 2003 v kompetenci krajských úřadů. Přírodní parky v Pardubickém kraji č. Ev.čís. Přírodní park Vyhlášení Rok Plocha v ha 1 614 Bohdalov-Hartinkov Nař. OkÚ Svitavy č.1, 8.3.1996 1996 6265 2 603 Doubrava Nařízení OkÚ v Chrudimi 5/98 1998 426 3 609 Jeřáb Vyhl.ONV ÚO ze dne 18.6.1987 1987 1409 4 602 Heřmanův Městec Nař. OkÚ Chrudim 6/96,29.4.1996 1996 341 5 608 Králický Sněžník Vyhl.ONV ÚO ze dne 18.6.1987 1987 5303 6 611 Lanškrounské rybníky Vyhl.ONV ÚO ze dne 27.9.1990 1990 243 7 612 Orlice Nařízení OkÚ ÚO za dne 16.9.1996 1996 5058 8 610 Suchý vrch - Buková hora Vyhl.ONV ÚO ze dne 18.6.1987 1988 6427 9 617 Údolí Krounky a Novohradky Nařízení OkÚ CR č.4, 2.9.1998 1998 511 10 613 Údolí Křetínky Nařízení OkÚ SY č.2, 8.3.1996 1996 5570 Přírodní parky v Pardubickém kraji - návrhy V rámci doplnění sítě přírodních parků je možné uvažovat zřízení přírodních parků: přírodní park Kladrubsko - pravá strana Labe od Břehů po hranice okresu přírodní park Opatovicko - pravý břeh Labe severně a východně od Opatovic nad Labem přírodní park Horky u Skutče již vymezené území na ploše 74 ha přírodní park Údolí Rokytenky a Hvězdné rozšíření stávajícího přírodního parku z kraje Královehradeckého kraje na území kraje Pardubického 1. přírodní park Bohdalov - Hartinkov Park byl zřízen v roce 1996 na ploše 6265 ha. Okolí obcí Bohdalov a Hartinkov je esteticky a přírodně hodnotné, obsahuje ekologicky významné segmenty krajiny ( významné krajinné prvky). Pestrá geologická stavba zahrnuje horniny od prvohorních břidlic až po svrchnokřídové usazeniny s vysokým podílem vápníku. 139

V širších krajinných souvislostech navazuje toto území na sousední přírodní park Kladecko v okrese Prostějov ( Olomoucký kraj ). Značná plocha je pokryta lesem a rozptýlenou zelení s mozaikou polopřirozených a přírodě blízkých luk a pastvin. Biologicky hodnotná území menšího plošného rozsahu jsou zaregistrována jako významné krajinné prvky, např. Pěčíkovské stráně, stráně v Hraničkách, Strážnička, nad Věžnickým potokem a pramen Teplice. Rostou zde pětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), hořec brvitý ( Gentianopsis ciliata ), na vlhkých loukách prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ). Žijí zde mlok skvrnitý ( Salamandra salamandra ), slepýš křehký ( Anguis fragilis ), užovka hladká ( Coronella austriaca ). Typickými ptáky jsou ťuhýk obecný ( Lanius collurio ), pěnice slavíková ( Sylvia borin ), červenka obecná ( Erithacus rubecula ), káně lesní ( Buteo buteo ). 2. přírodní park Doubrava Park byl zřízen v roce 1998 na ploše 426 ha k ochraně hlubokého údolí řeky Doubravy mezi Spačicemi a Ronovem nad Doubravou na západním úpatí Železných hor. Skalní podklad tvoří sedimenty české křídové pánve a dlouhé meze. V některých místech jsou tyto sedimenty denudovány a na povrch vystupují krystalické horniny podloží Čáslavské kotliny a železnohorského proterozoika. Místy tvoří strmé srázy a daly vzniknout kamenitému řečišti. Svahy údolí jsou zalesněny druhotnými smrkovými porosty se zbytky bučin a suťových javořin. Z karpatských prvků dospěly až sem druhy jako pryšec mandloňovitý ( Tithymalus amygdaloides ) a kostival hlíznatý ( Symphytum tuberosum ). Rostou zde růže převislá ( Rosa pendulina ), hrachor jarní ( Lathyrus vernus ), prvosenka vyšší ( Primula elatior ), kokořík mnohokvětý ( Polygonatum multiflorum ), zvonek broskvoňolistý ( Campanula persicifolia ). Žije zde mlok skvrnitý ( Salamandra salamandra ), z vzácnějších druhů hnízdí v lesích holub doupňák ( Columba oenas ), datel černý ( Dryocopus martius ), u vody ledňáček říční ( Alcedo atthis ), konipas horský ( Motacilla cinerea ) a skorec vodní ( Cinclus cinclus ). V 90. letech 20. století byl potvrzen výskyt vydry říční ( Lutra lutra ). V hrázi přehrady Pařížov zimuje netopýr černý ( Barbastella barbastellus ). 3. přírodní park Jeřáb Byl zřízen v roce 1987 jako oblast klidu dle zákona č. 40/1956 Sb. Území přírodního parku o rozloze 1409 ha leží východně od Červené vody při hranici s Olomouckým krajem v pramenné oblasti Tiché Orlice. Jedná se o málo známý a velmi zachovalý komplex tektonicky zdvižené kry Jeřábu ( 1002,8 m n.m. ). Podloží je tvořeno rulami, ambifolity a vápenci. Geomorfologicky patří do Jeřábské vrchoviny ( okrsku Branenské vrchoviny ). Území se silně členitým georeliéfem je souvisle zalesněno sice druhotným, ale životným lesem, převážně monokulturními smrčinami se zbytky bučin. Charakterem území je ovlivněno i druhové složení flóry a fauny. Rostou zde mléčivec alpský ( Cicerbita alpina ), v lučních enklávách kontryhel lysý ( Alchemilla glabra ), pcháč potoční ( Cirsium rivulare ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), kokrhel menší ( Rhinanthus minor ), starček potoční ( Tephroseris crispa ) aj. Faunu obratlovců tvoří běžné druhy v lesních porostech. Pozoruhodná je stálá populace jeřábka lesního ( Bonasa bonasia ) a vzácné hnízdění čápa černého ( Ciconia nigra ). Podhorské louky obývá chřástal polní ( Crex crex ) a křepelka polní ( Coturnix coturnix ).V remízcích a na polních mezích hnízdí ťuhýk obecný ( Lanius collurio ). 140

4. přírodní park Heřmanův Městec Přírodní park byl zřízen v roce 1996 na ochranu parkové a lesoparkové plochy ( 341 ha ) kolem Heřmanova Městce. Navazuje bezprostředně na zámecký park v Heřmanově Městci a slouží především ke krátkodobé rekreaci obyvatel města. Porosty zámeckého parku přecházejí volně do lesních porostů označovaných jako Palác a Bažantnice. Skalním podkladem přírodního parku jsou svrchnokřídové usazeniny ( slíny ) s vysokým obsahem vápníku. Rozsah nadmořských výšek parku je poměrně velký. Nejníže položené části kolem zámku a rybníka leží v nadmořské výšce 280-290 m n.m., odtud se směrem na východ georeliéf postupně zvedá a v jižní části lesoparku Palác dosahuje na dvou vrcholech 382 a 390 m n.m. Zámeckým parkem protéká Podolský potok na němž je vybudován rybník. Rostlinná společenstva jsou v parku převážně druhotná, uměle vysazené porosty jsou bohaté i na nepůvodní dřeviny. V podrostu najdeme druhy dubohabřin sasanku hajní ( Anemonoides nemorosa ), sasanku pryskyřníkovitou ( A. ranunculoides ), prvosenku vyšší ( Primula elatior), plicník tmavý ( Pulmonaria obscura ), pryskřník kosmatý ( Ranunculus lanuginosus) konvalinku vonnou ( Convallaria majalis), vraní oko čtyřlisé ( Paris quadrifolia ) aj. Z živočichů jsou nejnápadnější lesní druhy ptáků. Hnízdí zde datel černý ( Dryocopus martius), strakapoud velký ( Dendrocopos major), brhlík lesní ( Sitta europaea ), budníčci ( Phylloscopus spp.), pěnice ( Sylvia spp.), pěnkava obecná ( Fringilla coelebs). Ze savců je možno pozorovat veverku obecnou ( Sciurus vulgaris ), běžná je myšice lesní ( Apodemus flavicollis ) a norník rudý ( Clethrionomys glareolus). V podzemních prostorách pod parkem zimují netopýři n. černý ( Barbastella barbastellus ), n. velký ( Myotis myotis ), n.vodní ( M. daubentoni ) a netopýr ušatý ( Plecotus auritus ). V zámeckých sklepích zimuje a na půdách tvoří letní kolonie kriticky ohrožený vrápenec malý ( Rhinolophus hipposideros ). 5. přírodní park Králický Sněžník Byl zřízen v roce 1987 jako oblast klidu dle zákona č. 40/1956 Sb. Původním účelem byla částečná ochrana masivu Králického Sněžníku a jeho podhůří. Dnešní přírodní park o rozloze 5 303 ha zahrnuje severní část Králické brázdy, na niž navazuje území národní přírodní rezervace. Každá z těchto částí má odlišné geologické podmínky. Geomorfologicky samostatný masiv Králického Sněžníku je tvořen ortorulami a migmatity orlicko-sněžnického krystalinika s vložkami krystalických vápenců. Králický Sněžník odděluje od Orlických hor Králická brázda, v níž zúžená Kladská kotlina vybíhá na naše území. Je vyplněna svrchnokřídovámi sedimenty. Území přírodního parku po oddělení nejcennějších partií Králického Sněžníku tvoří převážně agrocenózy s narušenou ekologickou stabilitou. I přes razantní snížení zemědělské výroby v posledních letech, jsou zde ještě patrné drastické zásahy do krajiny, zejména ze 70.let 20.stol. Takzvané náhradní rekultivace, velkoplošné meliorace, scelování pozemků, nadměrné dávky umělých hnojiv a chemických ochranných prostředků, rozorávání květnatých luk a niv potoků, koncentrace živočišné výroby a další negativní důsledky zemědělské velkovýroby vytvořily z Králické brázdy rozvrácenou a nestabilní krajinu, zranitelnou vodní a větrnou erozí, ve které hrozil ekologický kolaps. Dnes jsou díky útlumu zemědělské výroby některé pozemky opět přeměněny v trvalé travní porosty nebo zalesněny, mnohé však leží ladem. Vzácnými živočichy charakteristickými pro podhorské vlhké louky jsou hýl rudý(carpodacus erithrinus ), chřástal polní ( Crex crex ) a křepelka polní ( Coturnix coturnix ). Lesní okraje a 141

polní meze využívá k hnízdění ťuhýk obecný ( Lanius collurio ), pěnice ( Sylvia spp. ), strnad obecný (Emberiza citrinella ) aj. Zajímavostí jsou agrární haldy ( kamenné snosy ), jejichž četnost je zde největší v ČR. 6. přírodní park Lanškrounské rybníky Zřízen v roce1990 jako oblast klidu. Leží západně od Lanškrouna v oblasti soustavy rybníků na Ostrovském potoce. Na ploše 243 ha zahrnuje rybníky Olšový, Pšeničkův, Sluneční a Plockův s okolními lesními porosty. Bezprostředně navazuje na příměstskou rekreačně využívanou oblast rybníka Dlouhý. Přírodní park má v intenzivně zemědělsky využívané krajině mimořádnou biologickou a estetickou hodnotu. Oblast Lanškrounských rybníků je významným hnízdištěm vodního a mokřadního ptactva a důležitou tahovou zastávkou. Pozorováni zde byli např. bekasina otavní ( Gallinago gallinago), bukáček malý ( Ixobrychus minutus ), čáp černý ( Ciconia nigra ), čáp bílý ( C. ciconia), hohol severní ( Bucephala clangula ), chřástal vodní ( Rallus aquaticus ), orlovec říční ( Pandion haliaetus ), rákosník velký ( Acrocephalus arundiaceus ) a mnoho druhů kachen. Najdeme zde i raka říčního ( Astacus astacus ), čolka horského ( Triturus alpestris ), ropuchu obecnou ( Bufo bufo ), ropuchu zelenou ( B.viridis), rosničku zelenou (Hyla arborea) a další druhy obojživelníků. V roce 2002 zde byl poprvé zaznamenán výskyt bobra evropského ( Castor fiber ). Květena je typická pro vlhká stanoviště, zamokřené louky, litorál i vodní plochy. Rostou zde např. kosatec žlutý ( Iris pseudacorus ), leknín bělostný ( Nymphaea candida ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), vachta trojlistá ( Menyanthes trifoliata ) a bledule jarní (Leukojum vernum). Přírodním parkem Lanškrounské rybníky vede naučná stezka využívaná v rámci ekologické výchovy. 7. přírodní park Orlice Byl zřízen v roce 1996 podél toků Divoké i Tiché Orlice, s výjimkou oblastí v CHKO Orlické hory. Jeho délka je cca 200 km. Nadmořská výška parku se pohybuje od 500 m n.m. na horních tocích Tiché a Divoké Orlice do 230 m n.m. při ústí Orlice do Labe. Na horních tocích zahrnuje nivu širokou jen několik desítek metrů, na dolním toku se výrazně rozšiřuje a krajinný charakter se mění od podhorského k typicky nížinnému s množstvím starých říčních ramen. Přes značnou délku parku je jeho geologické podloží poměrně jednotvárné. Je tvořeno převážně svrchnokřídovými sedimenty české křídové pánve. Zdejší převážně zemědělskou krajinu formoval člověk již od mladší doby kamenné, v podhorských oblastech od doby bronzové. Nejvíce nepříznivých změn přineslo velkoplošné intenzivní zemědělství v 70. a 80. letech 20.století, kdy byly zorány pozemky v nivě, likvidovány mokřiny a stará ramena, rekultivovány zbytky luk a ničena rozptýlená zeleň. Následkem odlesnění hřbetu Orlických hor byly stále častější jarní i letní povodně, které v nivě erodovaly nechráněnou půdu. Teprve poslední léta znamenají obrat k lepšímu revitalizaci říční nivy a její protierozní ochranu obnovou luk bezorebným způsobem. Na horním a středním toku obou Orlic je údolní niva poměrně úzká, na dně hlubokých údolí se strmými svahy, většinou zalesněnými smíšenými lesními porosty s převahou buku. V podloží převládají opuky, což se projevuje i v druhovém bohatství lesního podrostu. Rostou zde prvosenka vyšší ( Primula elatior ), kyčelnice cibulkonosná ( Dentaria bulbifera), 142

náprstník velkokvětý ( Digitalis grandiflora ), vranec jedlový ( Hupersia selago ),hlístník hnízdák ( Neottia nidus-avis ), lýkovec jedovatý ( Daphne mezereum ), áron plamatý ( Arum maculatum ), na prameništích i bledule jarní ( Leukojum vernum ). Orlice je v každé části obývána charakteristickými ptačími druhy. Na dolním toku jsou to kulík říční ( Chadarius dubius ) a pisík obecný ( Actitis hypoleucos ), hnízdící v říčních nánosových březích. Lednáček říční si vyhrabává hnízdní noru do obnažených břehových nátrží. Na středním a horním toku Orlice hnízdí na pobřežních skalách a pod mostky skorec vodní ( Cinclus cinclus ) a konipas horský ( Mottacilla cinerea ). Trvalým obyvatelem přírodního parku je vydra říční ( Lutra lutra ), jejíž početní stavy v posledních letech stoupají. V posledních letech byl zaznamenám, především podél toku, značný výskyt invazních druhů rostlin, zvláště Impatiens glandulifera, Reynoutria sp. div. a Helianthus tuberosus. Jejich šíření přispívá k degradaci původních společenstev rostlin a živočichů. 8. přírodní park Suchý vrch Buková hora Byl zřízen v roce 1987 jako oblast klidu. Centrální část parku, který má rozlohu 6427 ha, je tvořena odděleným hřbetem nejvýchodnějšího cípu Orlických hor Bukovohorskou hornatinou. Ta dosahuje největších výšek na Suchém vrchu ( 995 m n. m.) a Bukové hoře ( 958 m n.m.). Silnice, procházející Červenovodským sedlem, dělí přírodní park na dvě části. Přírodní park je charakteristický vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a antropických prvků, zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. Jednoznačná převaha lesních ekosystémů, většinou smrkových monokultur se zbytky smíšených bukojedlových porostů, předznamenává druhové spektrum rostlin a živočichů. V lesích rostou podbělice alpská ( Homogyne alpina ), pstroček dvoulistý ( Maianthemum bifolium ), kokořík přeslenatý ( Polygonatum verticillatum ), hasivka orličí ( Pteridium aquilinum ), hruštice jednostranná ( Orthilia secunda ), bukovník kapraďovitý ( Gymnocarpium dryopteris ), na zbytcích přirozených podhorských luk smilka tuhá ( Nardus stricta ), poháňka hřebenitá ( Cynosurus cristatus ), kontryhel lysý ( Alchemilla glabra ), prstatec májový ( Dactylorhiza majalis ), plavuň vidlačka ( Lycopodium clavatum ), na rašeliništi pod Suchým vrchem i rosnatka okrouhlolistá ( Drosera rotundifolia ) a vachta trojlistá ( Menyanthes trifoliata ). Jižní část přírodního parku je intenzivně rekreačně využívána. Sjezdové a běžecké tratě v zimním středisku Čenkovice lákají každoročně tisíce návštěvníků. Historickou, ale i přírodní zajímavostí je dělostřelecká tvrz Bouda, součást Muzea československého opevnění, která je bohatým zimovištěm 9 druhů netopýrů např. netopýra černého ( Barbastella barbestellus ), netopýra severního ( Eptesicus nilssoni ), netopýra velkého ( Myotis myotis ) a vzácného netopýra Brandtova ( Myotis brandti ). 9. přírodní park Údolí Krounky a Novohradky Park byl vyhlášen v roce 1998 k ochraně členité krajiny údolí říček Krounky, Novohradky a části Hlubočického potoka od nových Hradů a Kutřína k Luži a zaujímá plochu 511 ha.území téměř navazuje na přírodní rezervaci Maštale a patří mezi turisticky vyhledávané oblasti. Nadmořská výška území roste od 330 m n.m. na dně údolí po 400 m n.m. na horní hraně svahů. Hluboce zaříznutá údolí toků jsou na svazích porostlá přirozenými bučinami, suťovými lesy a dubohabřinami, které mají převážně charakter ochranných lesů. Jen přístupnější polohy jsou zalesněny smrkovými monokulturami. Skalní podloží tvoří cenomanské slepence a 143

slínovce spodního turonu, údolí Krounky i algonkické břidlice, droby a slepence. Balvanitá koryta řek mají přirozený charakter. Na dně hlubokých údolí se výrazně projevuje vliv teplotní inverze. Rostou zde prvosenka jarní ( Primula veris ), prvosenka vyšší ( Primula elatior ),hrachor jarní ( Lathyrus vernus ), zvonek broskvoňolistý ( Capmpanula persicifolia ), kokořík mnohokvětý ( Polygonatum multiflorum ), ptačinec velkokvětý ( Stellaria holostea ), u řeky mokrýš střídavolistý ( Chrysoplenium alternifolium). Množství přirozených biotopů se projevuje i bohatstvím fauny. V Novohradce a Krounce žije početná populace mihule potoční ( Lampetra planeri ) a vranky obecné ( Cottus gobio ). Rozmnožuje se tu 5 druhů obojživelníků, např. mlok skvrnitý ( Salamandra salamandra ), rosnička zelená ( Hyla arborea ) a ropucha zelená ( Bufo viridis ). Pravidelně zde hnízdí čáp černý ( Ciconia nigra ), krkavec velký ( Corvus corax ), datel černý ( Dryocopus martius ), křepelka polní ( Coturnix coturnix ). Pozoruhodný je nález chladnomilného sekáče klepítníka horského ( Ischyropsalis helwigi ) v malé nadmořské výšce v údolí Novohradky. 10. přírodní park Údolí Křetínky Park byl vyhlášen na ploše 5570 ha nařízením okresního úřadu ve Svitavách v roce 1996. Nachází se zde velmi zachovalá krajina s pestrou skladbou biotopů. Osu parku tvoří tok říčky Křetínky, která v místě označovaném jako Bohuňovské skály tvoří hranici dvou geomorfologických soustav České tabule nad levým svahem údolí a Českomoravské soustavy nad pravým břehem. Skalní stěny, až 45 m vysoké, tvoří působivou krajinnou scenérii. Krajina parku je velmi vyvážená s vysokou ekologickou stabilitou. Větší i menší lesy se střídají s drobnými loukami, pastvinami a poli. Rašelinné louky v nivách potůčků a na pramenných vývěrech jsou útočištěm mnohých chráněných druhů rostlin. Rostou zde prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ) a bradáček vejčitý ( Listera ovata ). Suché stráňky a meze s vyšším podílem vápníku hostí vzácnou sasanku lesní ( Anemone sylvestris ), orlíček obecný ( Aquilegia vulgaris) a smolničku obecnou ( Steris viscaria ). U Svojanova a Trpína nalezneme prstnatec bezový ( Dactylorhiza sambucina ), ve východních Čechách silně ohrožený druh. Ve skalnatém údolí Křetínky a přítoků hnízdí skorec vodní ( Cinclus cinclus) a konipas horský ( Motacilla cinerea ). Skalní výchozy jsou významným hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo ). V lesních porostech hnízdí čáp černý ( Ciconia nigra ), sýc rousný ( Aegolius funereus ) a kulíšek nejmenší ( Glaucidium passerinum). Byla zde pozorována i zmije obecná ( Vipera berus). 3.1.12.3. Významný krajinný prvek - VKP Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část území, která vytváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, mokřady, remízky, naleziště nerostů a zkamenělin,, skalní útvary, cenné plochy sídelních útvarů ( např. historické zahrady a parky ). Registraci VKP a stanoviska k zásahům do VKP vydávají pověřené obecní úřad Na následujících stránkách je tabulkově uveden přehled registrovaných VKP v Pardubickém kraji mimo území CHKO. 144

Pardubický kraj - Významné krajinné prvky (mimo CHKO) kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Nejteplomilnější les na Vysokomýtsku 01001 MENTOURSKÝ s výskytem prvosenky jarní, tolity Mentour, Mravín LES lékařské, mochny bílé, jeřábu břeku a dalších vzácných rostlin. 10,1545 01002 01007 01015 STRÁŇ U MRAVÍNA PÁTEROVA JESKYNĚ DVAKAČOVICK Á STRÁŇ 01017 ZA HUMNY Mravín Vápenný Podol Dvakačovice Vinary u Vysokého Mýta 01018 HÁJ U OSTROVA Ostrov 01019 RYBNÍKY U ŽUMBERKU Smrček u Žumberku 01022 FARÁŘEK Ronov nad Doubravou 01026 ÚHŘETICKÝ LES Dvakačovice, Úhřetice 01027 KVÍTECKÝ POTOK Podlíšťany, Vížky, Žumberk 01028 HOLEŠICKÝ LES Holešovice 01029 01043 RYBNÍK U ŽUMBERKA LOUKA U RTETÍNA Žumberk Petříkovice u Mladoňovic 01044 VÁPENKY Krouna 01049 RYBNÍK U ŠVIHOVA Švihov Opuková stráň a habřiny s výskytem vstavače vojenského, ostřice bílé a červené a dalsích vzácných rostlin. Soustava dvou jeskyní o celkové délce 100 m s dómy, jezírky, sintrovými polevami a krápníky - jediná jeskyně tohoto typu v ČR. Zalesněná stráň s výskytem kamejky modronachové, dymnivky duté, hrachoru jarního, křivatce žlutého sasanky jarní, áronu plamatého a dalších teplomilných rostlin. Opuková stráň s teplomilnou květenou. Smíšený listnatý les s významnou jarní květenou. Lesní rybníky s význačnou květenou (kosatec žlutý) s rákosinami a ostřicemi, na březích volavka. Spontální vývěr vody na místě bývalého rybníka s rozsáhlým porostem rákosu.výskyt vlhkomilných dřevin s převahou vrb a dvousečná pcháčová louka. Les s výskytem sněženky, lilie zlatohlavé, dymnivky duté, áronu plamatého a dalších vzácných rostlin. Krajinářská lokalita - kamenité svahy, niva potoka s výskytem střevle potoční, obojživelníků, vstavače májového, kosatce sibiřského,upolínu obecného aj. Háj s bohatou jarní květenou typickou pro dubohabřinu - lilie zlatohlavá,medovník meduňkolistý, áron plamatý a jiné. Poplužský rybník a nedaleká dubohabřina. Cenná botanická lokalita - bělozářka větevnatá, tolita lékařská, hvozdík kartouzek, kosatec sibiřský aj. Vlhká louka s prameništěm a výskytem vlhkomilných rostlin. Bývalý vápencový lom s odvaly hlušiny s výskytem vzácné teplomilné květeny. Rybník a slatinná louka s výskytem vzácných rostlin - skřípinec jezerní, rdesno obojživelné, asi 10 druhů ostřic a další. 7,8332 3,4297 8,3473 3,8951 8,7014 6,59 4,0171 10,7351 25,1609 3,8477 3,3904 0,8 1,2438 2,9343 145

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Rybník s výskytem vodních druhů 01052 KOVÁRENSKÝ rostlin (halucha vodní, bublinatka Miřetice u Nasavrk RYBNÍK jižní, lakušník vodní, úpor peprník, 3,9140 aj.).významná lokalita obojživelníků. Zachovalý zbytek rašelinných luk s 01053 V OHRADÁCH Srní u Hlinska výskytem vzácných druhů rostli např. vstavač májový, hadí mord nízký, 0,2500 01054 01068 01080 POD VELKOU SKÁLOU V BOROVIČKÁCH LOUKA U RVÁČOVA Ronov nad Doubravou Rváčov u Hlinska Rváčov u Hlinska 01082 RYBNÍK ŠANDA Vestec u Běstviny 01083 01084 MOKŘAD U KOUPALIŠTĚ LOM FARSKÝ KOPEC Proseč u Skutče Proseč u Skutče 01085 V ZELINKÁCH Srní u Hlinska 01086 CTĚTÍNEK Ctětín 01087 TŮNĚ U PAŘÍŽOVA Moravany u Ronova 01088 HAMZŮV PARK Luže 01089 RABŠTEJNEK Smrkový Týnec 06005 06009 LABIŠTĚ POD ČERNOU RAMENA CHRUDIMKA Černá u Bohdanče Drozdice, Nemošice upolín a další. Abrazní plošina se zbytky ostrovních útesů s důkazy příboje křídového moře, výskyt zkamenělin r.lopha a Rhynchostreon. Rašelinná louka s výskytem vzácných rostlin ( prstnatec májový, hadí mord nízký, úpolín nejvyšší a další ). Mokrá louka se vzácnou květenou: prstnatec májový, vachta trojlistá, úpolín nejvyšší a jiné. Polní rybník s rákosinami a bohatým výskytem ptactva (rákosníci, pochop). Na hrázi rybníka je alej starých dubů. Mezofilní louky s tůněmi, výskyt prstnatce májového, suchopýru úzkolistého, violky bahenní, různých druhů ostřic, obojživelníci Opuštěný lom, mozaika společenstev v různých sukcesních stádiích (občasné tůně, vegetace obnažených den, obnažené lomové stěny, xerofilní trávníky, remízy náletových dřevin) Rašelinné louky s výskytem vzácných rostlin Významná krajinářská lokalita, kterou tvoří rašelinné louky a olšiny s výskytem vzácných rostlin. Vyznačují se především výskytem upolínů evropských a nálezem vachty trojlisté. Tůňky v lese sloužící rozmnožování obojživelníků Hamzův park - rozsáhlý krajinný prvek s velkým množstvím soliterů a vzácných dřevin. Bohatý výskyt prustky obecné ve staré požární nádrži Staré labské rameno s čistou vodou a hodnotnými břehovými porosty.geomorfologická lokalita, regionální biocentrum Staré labiště. Soustava slepých ramen s hodnotnými břehovými porosty a rozptýlenými duby. Významné lokální biocentrum v zem. Krajině, označeno jako "Meandry".Geomorfologická a krajinářská lokalita s výskytem křivatce žlutého a sasanky hajní. 0,9809 2,0500 1,0915 2,9281 0,8543 5,3004 2,83 1,6019 0,2126 13,0063 0,0377 1,86 3,21 146

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Staré slepé rameno s bohatým 06013 břehovým porostem a čistou vodou, STARÉ LABE U Pardubice geomorfologická lokalita, CIHELNY boiocentrum v zem. krajině, místní 17,29 biokoridor. 06014 ZA CIHELNOU Holice v Čechách Lesní lokalita s bohatým výskytem 0,0742 06018 KAMENECKÁ STRÁŇ Poběžovice u Holic 06019 POD SUTINAMI Lány na Důlku 06020 RUMLOVO LABIŠTĚ 06021 ZÁKOUTÍ 06023 06024 06025 JARKOVSKÉHO JEZERO ÚPOLÍNY V PODSTRÁNÍ VELINSKÝ POTOK Lány na Důlku, Rybitví Rosice n.l., Svítkov, Srnojedy, Rybitví Rosice n.l. Hoděšovice 06033 KOBYLNÍK Černá za Bory 06039 RAMENO K VODÁRNĚ kruštíku bahenního. Opuková stepní stráň s bohatým výskytem stepních rostlin -zvonek klubkatý, orlíček planý Staré rameno Labe v pokročilém stadiu zazemnění se zachovalým zbytkem vodní hladiny a bahnitými okraji, obklopené lužními porosty. Zazemněné rameno Labe se zbytky vodní hladiny ve výběžcích, lesní topolové kultury. Dvojitý meandr starého ramene Labe s čistou vodou a charakteristickou květenou. Výskyt vodních rostlin - stulík žlutý,rozpuk jízlivý, šípatka širolistá,vodnatka žabí květ,leknín bílý. Geomorfologická lokalita, místní biokorigor a na části biocentrum Na špici. Lokalita s čistou vodou a hodnotnými břehovými porosty. Výskyt stulíku žlutého. Lokální biocentrum Humenský. Botanická lokalita s výskytem úpolínu obecného, česneku hranatého, bařičky bahenní, pěchavy bažinné 5,8119 1,05 7,2 15 1,46 3,4764 Veliny Potok s výskytem mihule potoční. 0,7688 Rosice nad Labem 06041 CHMELNICE Ostřetín 06045 STUDENÁ VODA Poběžovice u Holic 06053 06056 RAMENO U HALDY PÍSNÍKY U OPATOVIC Brozany nad Labem, Pardubice Opatovice nad Labem Zbytky lužního lesa s bohatou jarní květenou. Roste zde česnek medvědí, áron plamatý, sněženka jarní a dalších vzácnéh rostliny. Staré rameno Labe s čistou vodou a hodnotnými břehovými porosty. Opuková stráň s výskytem růže galské, vemeníku dvoulistého, pcháče bezlodyžného Část údolí žďárského potoka s výskytem přesličky obrovské. Staré labské rameno s charakteristickou květenou. Slepé rameno Labe s bohatým výskytem ostřice nedošáchoru, kosatce žlutého, orobince širokolistého. V hlinitých březích hnízcdí ledňáček říční. Lokální biocentrum Na hůrkách. Písníky a jejich písečné břehy s výskytem poslední lokality sysla obecného na pardubicku. 0,54 2,4246 1,0503 3,965 2,19 6,4721 147

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] MĚSTSKÉ Parkové výsadby s více než 70 druhy a 06057 ARBORETUM kultivary dřevin.hnízdiště slavíka Pardubice DUKLA V obecného.v bylinném podrostu vikev 4,8295 PARDUBICÍCH hrachorovitá. 06062 NA OBCI Lázně Bohdaneč Unikátní pískomilná společenstva 2,6199 06063 06065 ALEJ K NERATOVU MOKŘAD V BÝŠTI Lázně Bohdaneč Býšť 06067 PARK OHRÁDKA Ohrazenice 06072 09001 09003 09005 BUBENÍKOVY SADY MEZE U WACHBERGU LOUKY U BŘEZINEK STRÁNĚ NA HRANIČKÁCH Pardubice Rychnov na Moravě Březinky Pěčíkov, Vranová Lhota 09006 U RYBNÍKA Oldříš 09008 09011 JIŽNÍ STRÁŇ NA STRÁŽNÉM KOPCI PĚČÍKOVSKÉ STRÁNĚ Rychnov na Moravě Pěčíkov rostlin na bývalém vojenském cvičišti Stromořadí 200-300 let starých stromů podél silnice Výskyt chráněných druhů rostlin, významný biotop živočichů vázaných na vodní prostředí. Cenný zbytek mokřadu v severní části obce Býšť Park v intravilánu obce, přispívá k udržení ekologické stability Park Bubeníkovy sady je hodnotná část území Pardubic, která přispívá k udržení systému ekologické stability krajiny.převážná část je vedena jako lokální biocentrum Bubeníkovy sady Suché meze s remízky a skupinami rozptýlené zeleně a mokrá loučka kolem vodoteče. Rostou zde běžné teplomilné druhy rostlin (řepík lékařský, pupava bezlodyžná, silenka nicí, Smolnička obecná aj.), z ptáků konipas luční, drozd kvíčala, drozd zpěvný, červe Suchá stepní stráň s výskytem hořečky brvité, mochny přímé, rmenu barvířského a dalších suchomilných rostlin. Suché stepní stráně s teplomilnou květenou.roste zde konopice úzkolistá, yzop lékařský, hvozdíček prorostlý, divizna rakouská, pamětník rolní, rmen barvířský, nepatrnec rolní, zeměžluč menší, náprstník velkokvětý a jiné. Rašelinná louka se vzácnou květenou. Roste zde pcháč potoční,prstnatec májový,prvosenka vyšší,upolín obecný,kozlík dvoudomý,violka bahenní a jiné. Suchá stráň téměř souvisle zarostlá křovinami se zbytky teplomilného bylinného porostu (zvonek broskvolistý, řepík lékařský, ostřice plstnatá, mateřídouška obecná, hvozdík aj.). Ptáci: ťuhýk šedý, strnad obecný, pěnice, křepelka plazi: slepýš křehký Stepní stráně s bohatou květenou. Roste zde divizna rakouská, pamětník rolní, zběhovec ženevský, pelyněk pravý,zvonek broskvolistý, kyčelnice cibulkonosná, bělolist rolní, mochna přímá, rukev rakouská a jiné. 4,95 0,0911 0,9313 6,0 0,6273 1,5406 6,8147 1,7285 1,58 0,6098 148

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Suché louky a meze (zvonek broskvolistý, mateřídouška obecná, 09012 ÚDOLÍ U jitrocel prostřední), vlhké louky v Rychnov na Moravě HŘBITOVA údolí potoka (pcháč šedý, pcháč potoční, blatouch bahenní, tužebník jilmový ocún jesenní aj.) 6,8103 09014 VÝSLUNNÁ STRÁŇ Rychnov na Moravě 09015 PŘEDMĚSTÍ Předměstí 09017 09018 VSTAVAČE U LESA REMÍZ V RYBNÍCÍCH Široký Důl Rychnov na Moravě 09019 DAŇČÍ FARMA Rychnov na Moravě Suchá stráň (zvonek rozkladitý, mateřídouška obecná, jitrocel prostřední, hvozdík kropenatý)" Rašelinné louky v údolí potůčku a navazující suché stráně s výskytem vstavače májového, bradáčku vejčitého, kozlíku dvoudomého a dalších. Květnatá louka s bohatým výskytem prstnatce májového. Náletový remíz na bývalé neplodné půdě s běžnými druhy dřevin a bylin a polokulturní svažitá květnatá louka (pupava bezlodyžná, ocún jesenní, bradáček vejčitý, mochna nátržník) Součást pastvin oplocené daňčí farmy, běžně nepřístupná. Větrolam na hraně svahu z dubu, topolu a třešně ptačí.. Ptáci :stehlík obecný, budníček menší, hrdlička divoká. Motýli : Anthocharis cardaminea, Lycaena virgaureae, Nymphalis antiopa" 0,4483 1,9574 0,8388 1,8692 0,516 09020 STUDENÉ ÚDOLÍ Svojanov Rašelinné louky se vzácnou květenou. 2,42 09023 NA HOPERKU Bělá u Jevíčka Suchá stráň a meze s teplomilnou květenou. 2,3534 09025 VIŠŇOVKA Zadní Arnoštov Společenstva suchých výslunných opukových strání s bohatou květenou (řepík lékařský, úročník bolhoj, válečka prapořitá, pupava obecná, pcháč bezlodyžný, hořeček brvitý, černýš rolní, vítod chocholatý, jetel prostřední aj.) Zoologie : dlask tlustozobý, pl 13,9254 09026 V HATÍCH Široký Důl 09028 ŠIROKÝ DŮL Široký Důl 09030 PROSTŘEDNÍ RYBNÍK Třebařov 09031 TELETNÍK Oldříš Soustava rybníčků s mokrými loukami a vzácnou květenou Suchá stráň částečně zalesněná borovicí, bohatá lokalita vzácných rostlin. Rybník s křovinami a rákosinami významný hlavně ze zoologického hlediska. Žije zde ropucha obecná, rosnička zelená, cvrčilka říční, cvrčilka zelená, strnad rákosní, čejka obecná, ledňáček říční, roháč obecný, labuť velká, skokan zelený a hnědý, užovka ob Vlhká louka s výskytem vzácných rostlin. 1,9324 1,0026 25,5851 2,0705 149

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Suché výslunné stráně s tratí motokrosu, částečně ohrožené erozí. 09033 Výskyt suchomilných a teplomilných SVAHY NA Linhartice druhů rostlin /smolnička obecná, HRADISKU devaterník penízkový, mateřídouška 3,5186 obecná, sveřep vzpřímený, silenka nicí aj. Mokré rašelinné louky s výskytem vzácných rostlin : vachta trojlistá, 09034 POD NÁDRAŽÍM Borová u Poličky prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, upolín nejvyšší, psineček psí, ostřice 1,1182 Davallova a další druhy ostřic, pcháč potoční aj 09035 PAHOREK U Suchá mez s výskytem vzácných Hlásnice HLÁSNICE rostlin. 1,0246 09037 HARTMANICE ÚŽLABINA Hartmanice u Poličky Mokré louky se vzácnou květenou. 0,9737 09039 LOUKY POD LESEM U Jedlová u Poličky Rašelinná louka se vzácnou květenou. 0,5449 JEDLOVÉ 09040 SMOLNIČKA U Suchá mez s výskytem vzácných Trpín TRPÍNA rostlin. 1,0082 09042 SKÁLA BYSTRÉ Bystré u Poličky Geologická lokalita - skála 0,6336 09044 Prameniště potoka s výskytem PRAMENIŠTĚ Pěčíkov praménky rakouské a bažinných druhů TEPLICE rostlin. 0,7036 09045 LOUKY U Rašelinné louzky se vzácnou Jedlová u Poličky JEDLOVÉ květenou. 2,7272 09050 U ŠTEMBERKA Oldříš Rašelinná louka se vzácnou květenou. 2,7306 09051 STRÁNĚ U Opukové stráně s teplomilnou Květná KVĚTNÉ květenou. 2,7614 BLEDULE POD 09053 RYCHNOVSKÝM Rychnov na Moravě Olšina s výskytem bledule jarní 0,3894 KOPCEM 09054 VSTAVAČE NA BABCE Oldříš Louka s výskytem vstavače májového. 0,14 09057 POD Suché opukové stráně a niva potoka s Bělá u Jevíčka KUMPERKEM charakteristickou květenou. 0,9417 Opuková stráň se vzácnou květenou. Roste zde např. pětiprstka žežulník, 09058 PASTVINA Horní Hynčina vemeník dvoulistý, hořečka brvitá, jalovec obecný, modřenec chocholatý, prvosenka jarní, černýš rolní aj. 3,61 09062 09063 KLADECKÁ DOLINA STRÁNĚ U KAMENNÉ HORKY Březinky Hradec nad Svitavou, 09064 SUCHOPÝREK Korouhev Mokré loučky kolem potoka se vzácnou květenou. Stepní stráně se vzácnou suchomilnou květenou (zvonek klubkatý, hořečka brvitá, třezalka chlupatá, vemeník dvoulistý, prvosenka jarní, prvosenka vyšší, černohlávek velkokvětý aj.) Bohatá rašelinná louka s náletem dřevin (ostřice Davallova, ostřice blešní, pcháč potoční, prstnatrec májový, rosnatka okrouhlolistá, kruštík bahenní, starček potoční, suchopýrek alpinský aj.) 2,2814 5,3027 2,0395 150

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] NAD Louky na terasách nad Věžnickým 09067 VĚŽNICKÝM Vranová Lhota 1,4662 potokem se suchomilnou květenou POTOKEM 09068 09070 09073 09074 KAMENNÉ MEZE U HLÁSNICE LOUKY U BUDISLAVI STRÁNĚ V HORNÍ HYNČINĚ RYCHNOVSKÉ LOUKY Hlásnice Budislav u Litomyšle Horní Hynčina Rychnov na Moravě Suché meze s výskytem vzácných rostlin. Tři izolované vlhké louky s výskytem vzácných rostlin (prstnatec májový, vemeník dvoulistý, starček potoční, upolín nejvyšší, ostřice prosová, pcháč bahenní, pcháč potoční aj.) Stepní stráně se vzácnou květenou. Roste zde např. rmen barvířský, jalovec obecný, ostřice jarní, jetel horský, smolnička obecná, v roce 1991 hořečka brvitá, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý aj. Mokrá louka s výskytem vzácných rostlin (ostřice Davallova, prstnatec májový, vrbovka bahenní, suchopýr úzkolistý, kakost hnědočervený, prvosenka vyšší, starček potoční aj.) 0,2516 1,4073 5,4554 1,8823 09076 STRÁŽNIČKA Vranová Lhota Stepní stráně s bohatou teplomilnou květenou na 4 izolovaných lokalitách 5,8241 09077 RYBNÍK ZIMKA Lubná u Poličky Lesní rybník s vlhkou loukou 0,3351 09078 Výskyt čolka velkého, obecného a RYBNÍČEK U Olšany u Chotěnova horského a kuňky obecné v malém CHOTĚNOVA rybníčku na okraji lesa 0,3 09079 09080 STRÁŇ U CHOTĚNOVA NAD ZASTÁVKOU Chotěnov Stepní stráně se vzácnou květenou (sasanka lesní, hořečka brvitá, vítod chocholatý, chrpa čekánek, jetel horský, mochna jarní aj.) 0,9585 Oldříš u Poličky Mokré louky se vzácnou květenou. 2,2102 09081 U STUDNÍ Borová u Poličky Květnaté louky s přirozenou skladbou, vlhkomilná květena 0,3345 09082 NA DOLNÍM Řídká stará borovina s výskytem Hradec nad Svitavou HRADCI vzácných teplomilných druhů rostlin. 0,04 09085 HATĚ Borová u Poličky Louka s bohatým výskytem upolínu 0,55 09086 LOUKA U ČERNÉHO POTOKA Borová u Poličky Rašelinná louka se vzácnou květenou 1,0124 09087 POD KRAVÍNEM Borová u Poličky Velmi bohaté rašelinné louky (prstnatec májový, pcháč potoční, suchopýr úzkolistý, všivec lesní, prvosenka vyšší, upolín nejvyšší, hadí mord nízký, starček potoční, kozlík dvoudomý, violka psí, v. bahenní aj.) 0,7102 09088 LOUKA V LESE Oldříš u Poličky Rašelinná louka se vzácnou květenou 0,5981 Bývalá pastvina poměrně výrazně zarostlá náletem dřevin, v podrostu 09089 zbytky bohatého teplomilného PASTVINA MEZI Linhartice bylinného patra (řepík lékařský, chrpa LESY čekánek, marulka klinopád, devaterník penízkový, oman hnidák, dobromysl obecná, silenka nicí). 1,8986 151

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Mokré louky s bohatým výskytem 09091 ŠNEKOVSKÉ upolínu obecného. Dále zde roste Šnekov ÚPOLÍNY prstnatec májový, zvonečník hlavatý, lomikámen zrnatý aj. 0,8124 09092 KŘENOV Křenov 09093 09094 09095 09096 09097 09099 09100 09101 STRÁŇ V CHRASTOVÉ LHOTĚ LOUKA U KUKLE LOUKA U ROHOZNÉ OSPITSKÝ POTOK POHLEDSKÉ STRÁNĚ TRAVNATÝ SVAH U STŘELNICE PÍSKY U ROSNIČKY LOUKA U SVITAVSKÉHO RYBNÍKA Chrastová Lhota Mokřina s rákosem a s výskytem vzácných rostlin (ostřice příbuzná, vrba rozmarýnolistá, upolín nejvyšší do r. 1992, prvosenka vyšší), skokan hnědý Stepní stráň s charakteristickou květenou 1,3334 2,9886 Mikuleč Rašelinná louka se vzácnou květenou. 1,271 Rohozná u Poličky Rašeliniště se vzácnou květenou 3,325 Koruna, Třebařov Pohledy Linhartice Moravský Lačnov Svitavy-Předměstí 09102 LOUKA U BOŘÍ Moravský Lačnov 09103 WEINGRUND Banín 09104 09105 TOPOLOVÝ VĚTROLAM REMÍZ NA KONCI CESTY Banín Banín Niva Ospitského potoka s fragmenty hodnotných vlhkých luk. Suché stráně a meze s charakteristickou květenou. Roste zde řepík lékařský, rmen barvířský, orlíček planý, pupava bezlodyžná, kvozdík kropenatý, bradáček vejčitý, vítod chocholatý, prvosenka jarní aj. Vstavač mužský objeven v roce 1996. Suchá travnatá stráń lemovaná křovinami (trnka, hloh, růže) a teplomilným porostem. Roste zde např.sveřep vzpřímený, pupava bezlodyžná, marulka klinopád, jitrocel prostřední, mateřídouška obecná aj. Písčina na břehu rybníka částečně využívaná jako parkoviště a rekreační plocha, částečně zarostlá náletem dřevin, bez významných pískomilných druhů rostlin. Vlhká louka s výskytem charakteristických rostlin (pcháč potoční, rdesno hadí kořen, starček potoční aj.) Mokrá louka v úžlabí s výskytem vzácných vlhkomilných rostlin (starček potoční, kuklík potoční, prstnatec májový, kozlík dvoudomý, aj.) Suchá výslunná stráň s výskytem teplomilných druhů rostlin (řepík lékařský, zběhovec ženevský, chrpa čekánek, jitrocel prostřední, pryskyřník hlíznatý, mateřídouška obecná aj.). Dvouřadá topolová alej s travnatým podrostem, krajinářský prvek. Smrkový remíz s podrostem kopřiv, s poměrně bohatým společenstvvem ptáků 11,1121 2,1388 0,4102 0,988 0,713 0,57 2,6675 1,7769 0,2149 152

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] 09106 NA VRŠKÁCH Banín Smrkový remíz v polích s vtroušeným jasanem a břízou. 1,191 09107 Uměle vysazený větrolam ze směsi VĚTROLAM V Banín dřevin (topol, lípa, jasan, líska aj.), BANÍNĚ lokální biokoridor. 2,7129 09108 ÚVOZ NA PŘEDNÍM POLI Banín 09109 U ZIMNÍ HORY Banín 09110 09111 NA VODÁRNÁCH STRÁŇ NAD KOSTELEM Banín Bělá nad Svitavou 09112 VELKÝ KOLÁČ Bělá nad Svitavou 09113 SLUNNÁ STRÁŇ Bělá nad Svitavou 09114 09115 STRÁŇ POD LESEM ÚVOZ U AMERIKY Bělá nad Svitavou Bělá nad Svitavou Úvozová cesta, v části u obce bez dřevin, v části u lesa zarostlá náletem křovin (hloh, trnka, ptačí zob, růže aj.). Na svazích cesty místy zbytky teplomilných rostlin (mateřídouška obecná, chrpa čekánek, krvavec menší, pupava bezlodyžná), většina porost Výslunná opuková mez v obci s teplomilným společenstvem rostlin (orlíček planý, sveřep vzpřímený, marulka klinopád, silenka nicí aj.). Suchá louka, místy s náletem dřevin a teplomilnými rostlinnými společenstvy (len rakouský, řepík lékařský, smělek jehlancovitý, černýš rolní, ostřice horská, ostřice plstnatá, vítod chocholatý, šalvěj přeslenitá, jetel horský aj.). Suchá stráň s teplomilnou květenou (řepík lékařský, válečka prapořitá, ostřice plstnatá, chrpa čekánek, marulka klinopád, jalovec obecný, pryskyřník hlíznatý, šalvěj přeslenitá, silenka nicí aj.) Suché meze, z větší části narušené zvýšeným obsahem dusíku v půdě, místy zarostlé náletem dřevin, a zbytky mezofilních květnatých luk. Výskyt teplomilných druhů rostlin (hvozdík kartoutek, mateřídouška obecná, jitrocel prostřední, kozí brada východní aj. Slunné stráně a meze s výskytem teplomilných druhů rostlin (řepík lékařský, úročník bolhoj, pupava bezlodyžná, marulka klinopád, mochna pětilístek, pryskyřník hliznatý, mateřídouška obecná, silenka nicí aj.). Výslunná stráň s teplomilným bylinným porostem (řepík lékařský, úročník bolhoj, ostřice jarní, chrpa čekánek, marulka klinopád, smělek jehlancový, mochna pětilístek, ocún jesenní, jetel horský, violka chlupatá aj.). Slunná úvozová cesta s teplomilnou květenou (řepík lékařský, pupava bezlodyžná, mateřídouška obecná, chrpa čekánek, marulka klinopád, smělek jehlancový, silenka nicí aj.). 0,2101 0,1234 4,1509 0,7102 1,744 0,6847 1,2877 0,077 153

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] 09116 OPUČNÍK V Bývalý opučník, dnes zarostlý zelení Bělá nad Svitavou BĚLÉ (smrk, bříza, jeřáb), hnízdiště ptactva. 0,0788 Pahorek JZ od starého Města s externími ovocnými sady, z J strany terasovitě upravenými. Výrazná 09117 ZLATNÍK nící, mateřídouška obecná, krvavec menší, lomikámen zrnatý, kokrhel menší) Staré Město u krajinná dominanta. Suché stráně s Moravské Třebové charakteristickou květenou (silenka 11,5983 09118 LOUKA S OPUČNÍKEM Staré Město u Moravské Třebové 09119 U MYSLIVCŮ Petrušov 09121 09122 09123 REMÍZKY V RYCHNOVĚ REMÍZKY NAD KOUPALIŠTĚM PASTVINA V RYCHNOVĚ Rychnov na Moravě Rychnov na Moravě Rychnov na Moravě 09124 VYSOKÁ MEZ Rychnov na Moravě 09125 LOUKA NAD STRÁŽNÝM KOPCEM Rychnov na Moravě 09126 POTOK KVĚTNÁ Rychnov na Moravě 09127 NA HOŠCE Rychnov na Moravě 09128 ZAMOKŘENÁ LOUKA Rychnov na Moravě 09129 POD VEDENÍM Rychnov na Moravě Kosená květnatá louka s opučníkem s charakteristickým bylinným patrem ((pryskyřník prudký, kopretina bílá, zvonek rozkladitý, krvavec lékařský aj.) Svažitá mezofilní loučka s prstnatcem májovým a prvosenkou jarní. Remízky v mezích a úvozní cestě s charakteristickou teplomilnou květenou (hvozdík kropenatý, jetel prostřední) a zvířenou Remízky s lemovými společenstvy ve stráni nad koupalištěm s charakteristickou květenou (marulka klinopád, hvozdík kropenatý, válečka lesní, ocún jesenní a.) Nevyužívaná, svažitá pastvina zarůstající postupně náletem dřevin, s teplomilnou květenou (kručinka barvířská, hvozdík kropenatý, pupava bezlodyžná, řepík lékařský). Remízek v mezi 2-4 m vysoké, součást svažité pastviny V od obce s charakteristickou teplomilnou květenou (mateřídouška obecná, marulka klinopád, pryšec chvojka aj.). Součástí lokality jsou suché stráně, sady a remízy s charakteristickou květenou, na vlhké květnaté louce u obory nad Strážným kopcem roste např. prstnatec májový, pcháč potoční, prvosenka vyšší aj. Zamokřený pozemek mezi vodotečí a lesnatým svahem s porostem olše a vrb. Přirozené a částečně antropicky ovlivňované společenstvo potoka s běžnou květenou. Remíz s hustým zápojem dřevin, příznivé prostředí pro hnízdění ptactva Zamokřený pruh louky a lesnatý svah s náletem olše a vrb, lokalita bledule jarní Remízy, louky a rákosiny s charakteristickou květenou (hvozdík kropenatý, mateřídouška obecná, válečka lesní, pupava bezlodyžná aj.) 0,7276 0,4645 0,599 1,4715 0,5236 0,1006 3,31 2,02 0,203 0,9898 2,4346 154

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] 09130 BAŽANTNICE Bělá nad Svitavou Keřovým a stromový patrem zarůstající odchovna bažantů. Na osluněných okrajích roste např. mateřídouška obecná, marulka 0,6287 klinopád, řepík lékařský, chrpa čekánek aj. Mezofilní louka v zastavěné části obce 09131 s charakteristickou květenou LOUKA NA Petrušov (kopretina bílá, bika ladní, mochna HORNÍM KONCI nátržník, kohoutek luční, jetel ladní aj.) 0,3042 09132 09133 09134 09135 TRAVNATÉ SVAHY LOUKA V PETRUŠOVĚ MEZOFILNÍ LOUKA NIVA PETRUŠOVSKÉH O POTOKA Třebařov Petrušov Petrušov Petrušov 09136 NA VRŠKU Březinky 09137 ZA VYKYDALOVÝM I Březinky 09138 HŮRA Poříčí u Litomyšle Travnaté svahy nad silnicí Petrušov- Třebařov s výskytem chráněných druhů rostlin. Vlhká květnatá louka ve středu obce s požární nádrží s charakteristickou květenou (kuklík potoční, tužebník jilmový, rákos obecný, skřípina lesní, krvavec lékařský aj.). Mezofilní květnatá louka pod lesem přibližně ve středu obce. Roste zde vítod chocholatý, prvosenka vyšší, řepík lékařský, bukvice lékařská, mateřídouška obecná, marulka klinopád aj. Zamokřená louka v nivě Petrušovského potoka v dolní části obce s carakteristickou květenou (blatouch bahenní, pcháč potoční, ocún jesenní, devětsil lékařský,rdesno hadí kořen aj.) pavinec horský, hvozdík kropenatý, jestřábník chlupáček, mateřídouška obecná, jetel zlatý, smolnička obecná aj.) Květnatá louka mezi remízky (rmen barvířský, úročník bolhoj, pupava bezlodyžná, chrpa čekánek, zeměžluč menší, mochna přímá, vemeník dvoulistý, vítod obecný aj.) Jihovýchodně orientovaná suchá stráň v posledních letech neobhospodařovaná, se zbytky teplomilných rostlin (mateřídouška obecná, pupava bezlodyžná, řepík lékařský aj.) 6,7338 0,8841 0,8404 1,5648 1,0715 1,074 1,4696 09139 POD BUKY Budislav u Litomyšle Pískovcové skalní výchozy v lese 0,3414 Pískovcový skalní útvar s VELKÉ 09140 Budislav u Litomyšle charakteristickým porostem (vřes, 0,2854 HRADISKO brusinka, borůvka) 09141 MALÉ HRADISKO Budislav u Litomyšle Pískovcový skalní útvar s charakteristickým porostem (vřes, brusinka, borůvka) 0,0657 155

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] 09142 NA SKALÁCH Budislav u Litomyšle Pískovcový skalní útvar a suché terasy s charakteristickým porostem (vřes, brusinka, borůvka, hvozdík kropenatý, 0,6593 jestřábník chlupáček,mateřídouška obecná aj.) Květnatá loučka pod lesem s částí úvozu s teplomilnými druhy rostlin, v 09143 LOUKA U současné době silně degradovaná. Radiměř HRUŠKY Roste zde česnek domácí, kozinec sladkolistý, pupava bezlodyžná, jitrocel prostřední, jetel zlatý aj.) 0,1743 09144 ÚVOZ U HRUŠKY Radiměř 09145 MEZI KOPCI Radiměř 09146 09147 HOLLENGRABE NFLUR MEZE U RADIMĚŘE Radiměř Radiměř 09148 PTAČÍ ÚVOZ Radiměř 09149 POD KOPCEM Radiměř 09150 09151 STRÁŇ U KRAVÍNA ÚVOZ NAD KOSTELEM Radiměř Radiměř Travnatá úvozová cesta s výslunnými mezemi a nálety dřevin po okrajích. Roste zde česnek domácí, úročník bolhoj, pupava bezlodyžná, marulka klinopád, jetel prostřední aj., Suchá výslunná stráň pod lesem zčásti zarůstající náletem dřevin. Roste zde marulka rolní, modřenec chocholatý, pryšec prutnatý, vítod chocholatý, pryskyřník hlíznatý, černýš rolní, mochna pětilístek aj. Úvoz zarostlý dřevinami a navazující mezofilní louka. Roste zde zběhovec ženevský, kopytník evropský, prvosenka vyšší, marulka klinopás, hvozdík kropenatý, pryskyřník hlíznatý, jetel prostřední aj. Výslunná mez, zarostlé křovinami s teplomilným lemem. Roste zde třeslice prostřední, marulka klinopád, hvozdík kropenatý, světlík lékařský, silenka nicí aj. Remíz podél úvozové cesty s okraji porostlými teplomilným bylinným společenstvem. Roste zde řepík lékařský, chrpa čekánek, pryšec prutnatý, srpek obecný, jetel pochybný aj. Suché výslunné stráně s úvozovou cestou, zarůstající náletem dřevin. Roste zde řepík lékařský, úročník bolhoj, válečka lesní, pupava bezlodyžná, marulka klinopád, jestřábník chlupáček, kokrhel pozdní, mateřídouška obecná, silenka nicí aj. Suchá výslunná opuková stráň a úvozová cesta s náletem dřevin. Roste zde hořečka brvitá, řepík lékařský, marulka rolní, česnek domácí, úročník bolhoj, kakost holubičí, šalvěj přeslenitá, jetel prostřední aj. Suché výslunné úvozové cesty nad kostelem v obci. Roste zde úročník bolhoj, mateřídouška obecná, zvonek broskvolistý, jitrocel prostřední, mochna jarní violka vonná aj. 0,3165 0,1568 0,7555 0,5764 0,9101 1,0133 1,06 0,5415 156

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Vlhká květnatá louka sv. Polygono- 09152 LOUKA U Trisetin. Roste zde ocún jesenní, Radiměř KŘÍŽKU pcháč šedý, tužebník jilmový, rdesno hadí kořen, aj. 0,4073 09153 09154 RYBNÍČEK NA PÍSKÁCH ÚVOZ U LETIŠTĚ I Radiměř Banín 09156 ZADNÍ ŽLÍBEK Radiměř 09157 MOČÁL Radiměř 09158 09159 ÚVOZ NA VELKÉM KUSE OPUČNÍK V RADIMĚŘI Radiměř Radiměř 09160 ÚVOZ Radiměř 09161 STRÁŇ NAD SILNICÍ II Radiměř Rybníček s vlhkou loukou na břehu, parkově upravený a výsadbou růžové formy leknínu bílého. Na vlhké louce roste děhel lesní, skřípina lesní, vrbovka chlupatá, svízel mokřadní, V strana úvozu, suchá, výslunná Z exponovaná, intenzivní pastvina Suché výslunné stráně, květnaté louky, skalky, některé částečně zarůstající dřevinami, J od obce. Zamokřená terenní deprese s dominantním porostem Phragmintes communis, S od lesa Na pískách. Část úvozové cesty se skupinou dřevin s mezí, velmi degradované Opučník ve V části obce, zarostlý náletem dřevin Úvozová cesta částečně zarůstající dřevinami Opuková stráň, květnatá louka, suchá, výslunná mez částečně zarůstající dřevinami 0,1233 1,9505 17,2726 0,3056 0,6501 0,2742 0,3465 2,336 09162 STRÁŇ NAD Remíz u silnice z obce Radiměř do Radiměř SILNICÍ I obce Hradec nad Svitavou. 0,1454 09163 NA FARSKÉM Hradec nad Svitavou Suchá výslunná mez podél cesty 0,1024 09164 SUCHÉ STRÁNĚ Hradec nad Svitavou Suché slunné stráně v úvozu v části zarůstající dřevinami. 0,7776 09165 KAMENNÝ DÍL Hradec nad Svitavou Suchá výslunná mez, louka, lom s rozptýlenými skupinami dřevin 1,0077 09166 HORSKÝ DÍL Hradec nad Svitavou V exponovaná mez podél úvozu v části zarostlá dřevinami 0,9228 Výslunné opukové meze Z 09167 OPUKOVÉ MEZE Hradec nad Svitavou exponované, částečně zarůstající náletem dřevin, úvozová travnatá cesta lemovaná jasany na suché mezi 2,0706 09169 KVĚTNÁ LOUKA Hradec nad Svitavou Květnatá louka s J exponovanou mezí v části zarůstající dřevinami, 2,6374 09170 VALOVA TRAŤ Hradec nad Svitavou Květnatá louka s remízky s rozptýlenou zelení. 1,3958 09171 U BOROVICE I Hradec nad Svitavou Okraj lesa a přirozená louka pod cestou 0,4222 09172 U BOROVICE II Hradec nad Svitavou Výslunný okraj lesa, květnatá louka 0,9124 09173 U BOROVICE III Hradec nad Svitavou Výslunná stráň částečně zarůstající dřevinami 0,6712 09174 LOUKY U PRAMENE SVITAVY Moravský Lačnov Mezofilní, občas kosené louky uzavřené v komplexu lesů mezi Javorníkem a rybníčkem "Rosničkou". 2,7471 09175 09176 STRÁŇ U LINHARTIC LOUKA U POTOKA Linhartice Výslunná stráň J od obce Linhartice, lemová společenstva lesíků přecházející v křovinaté meze. 1,4662 Předměstí Vlhké louky mezi potokem a lesem. 0,4154 157

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Květnaté extenzívně využívané 09177 louky,s významným podílem EXTENZIVNÍ Březinky přirozeně rostoucích druhů, s LOUKY výskytem chráněných druhů oddělené keřovým či stromovým patrem. 3,6161 09178 NA ZADCÍCH Janov u Litomyšle Louky s výskytem vzácné květeny. 1,0438 09179 OPUKOVÁ Opuková stráň s teplomilnou Hradec nad Svitavou STRÁŇ květenou. 6,9403 09180 Větrolam vytvořený převážně lípou, v VĚTROLAM V Karle bylinném patru masový výskyt KARLI Epipactis helleborine. 0,77 09181 LOM V KARLI Karle 09182 09183 LUBENSKÉ PASEKY REMÍZ VE ZMOLE Lubná u Poličky, Široký Důl Koruna, Třebařov 09188 U BOŘINKY Čtyřicet Lánů 11007 BROUČÍ DŮL 11010 11011 NAD KŘIŽOVATKOU SLATINA U TRATI ÚO Domoradice, Svařeň CR Řepníky, Pěšice Domoradice Vysoké Mýto 11021 HRADISKO Orličky, Bystřec 11032 BĚTNÍK 11049 SRUBSKÉ MOKŘINY ÚO Sedlec u Vraclavi CR Popovec u Řepníků Sruby 11061 U TRATI Červená Voda 11062 STRÁŇ U STRADOUNĚ Stradouň, Vraclav 11082 STROMOŘADÍ Jamné n/orlicí 11086 11087 ROSNATKA V DOLNÍ HEDČI VRŠOVSKÉ HRADIŠTĚ Dolní Hedeč Vraclav Opukový lom s výskytem Getiana ciliata. 0,16 Paseky s výskytem vzácné květeny. 9,17 Remíz v hlubokém žlebu SV od obce Třebářov na hranici s k.ú. Koruna.Význmná enkláva rozmanitých dřevin a útočiště zvěře ve velkém bloku orné půdy. Jižně exponovaná svažitá louka s výskytem vzácných druhů rostlin. Entomologická a malakozoologická lokalita. Suťový les na opukovém podloží s výskytem hořce křižatého, kruštíku tmavočerveného a další vzácné květeny. Slatinná louka s výskytem vstavače májového,štírovníku bahenního aj. Údolí s bohatým výskytem bledule jarní. Přirozená kvalitní dubohabřina s výskytem jaterníku podléžky,lilie zlatohlavé,vraního oka čtyřlistého,prvosenky jarní a dalších vz.rostlin.meandrující potok,krasové jevy-jeskyně. Jediná lokalita ve Vč. kraji s výskytem plže (Lymnea lagostis). Slatinná louka s bohatým výskytem vstavače májového a dalších vzácných rostlin. (Nemá vyhlášku ani na MěÚ Králíky) Dubohabřina s teplomilnou květenou s vzácnými rostlinnými druhy. Slatinná louka s bohatým výskytem vstavače májového a dalších vzácných rostlin. Rašeliniště s výskytem rosnatky okrouhlolisté, vstavače, vemeníku a dalších vzácných rostlin. Zbytky po starém hradišti Vršovců porostlé vzrostlou zelení (lípy). 8,3647 0,784 53,787 1,56 0,8525 9,42 35,1935 0,6116 3,59 12,9559 4,7414 1,57 0,3453 158

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] Ekologicky a esteticky hodnotná část BÝVALÝ PÍSNÍK 11091 Luková krajiny s jezírkem s výskytem 0,3484 LUKOVÁ ohrožených druhů obojživelníků. 11092 MOKŘAD CIHELNA Česká Třebová 11093 BROMION Řetová 11094 OPUKOVÉ OSYPY Řetová 11095 OPUČÁK Řetová 11096 JALOVCE Řetová 11097 REMÍZEK Těchonín Mokřad s ohroženými druhy obojživelníků a plazů. Ojedinělá lokalita travinných společenstev svazu Bromion erecti. Lokalita vykazuje velmi pestrou entomofaunu. Ostrov s výchozy drobivých vápnitých slínovců v loukách na hranicích katastrů Přívrat a Řetová. Významná lokalita teplomilných rostlin. Opuštěný lom s výskytem vzácných druhů teplomilné a vápnomilné květeny. Na dně lomu je tůň vhodná pro rozmnožování některých druhů obojživelníků. Ojedinělá populace vzácného a ohroženého druhu dřeviny - jalovce obecného. Skryté rašeliniště a okolní březový remíz s bohatým výskytem souvislého porostu rašeliníku, rosnatky okrouhlolisté, prstnatce májového, tolie bahenní, suchopýru širokolistého a vrby ušaté. 2,562 1,3112 0,11 0,15 1,4634 11099 ŽICHLÍNEK Žichlínek Estetická krajina. 3,9387 Skuhrov u České Louka se vzácnou suchomilnou 11101 SKUHROV 0,9939 Třebové květenou.geobotanická lokalita. Rybník s přirozeným litorálem a BENDŮV 11102 Ostrov u Lanškrouna navazující mokřady a potoční olšiny s 0,92 RYBNÍK podrostem ostřice třeslicovité. 11103 LANŠPERK Lanšperk 11104 MALÁ STRANA Horní Libchavy 11105 11106 11107 POD HOTMAROVÝM KOPCEM LHOTKA - NAD TŘEBOVKOU RBC LHOTKA - HLUBOČEK Dolní Dobrouč Lhotka u České Třebové Parník 11108 STARÉ OSTŘICE Dolní Libchavy 11110 LIPOVÁ ALEJ KE KAPLI A ROZHLEDNĚ NA ROZÁLCE 11111 ŠLAJFRONT Žamberk Albrechtice u Lanškrouna Na vlastní zřícenině hradu se vyskytují vápnomilné a teplomilné druhy rostlin,které se v širokém okolí nerostou. Květnatá mokřadní louka s výskytem vzácných druhů rostlin. Rybník s přirozeným litorálem a navazující mokřady. Svah zarostlý geograficky původním i dřevinami v podrostu se vzácným bylinným patrem. Lokalita je součástí navrhovaného biocentra USES. Nivní louka s významným bylinným patrem. Unikátní porost velmi starých trsů ostřice latnaté. Kvalitní lipová alej ve stáří stromů okolo 100 let Květnaté bučiny s mozaikou suťových lipových javořin.funkční lokální biocentrum. 1,43 2,1096 2,9457 0,5926 0,369 0,7126 4,3904 0,3009 9,531 159

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] 11112 ALEJ Rudoltice u Hodnotná alej k zámečku ve městě K ZÁMEČKU Lanškrouna Lanškroun. 1,8562 Na lokalitě se rozprostírají opuštěné sady, nálety geograficky původních dřevin, kosené loučky, na některých 11113 LHOTKA Lhotka, Parník místech opukové skalní výchozy. Výskyt významné teplomilné květeny. Navrhované lokální biocentrum č.8 Lhotka 2,07 VKP - návrhy kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] 01021 01090 VOLETICKÉ STRÁNĚ VSTAVAČE NA FRANTIŠKÁCH Lozice, Voletice Františky 06003 V MOŠNICÍCH Kladruby nad Labem Opuková stráň s výskytem vzácných suchomilných druhů rostlin - čistec německý, hořeček brvitý a nahořklý Staré labské rameno se zachovalou květenou 3,0108 1,3832 06010 LOHENICKÉ RAMENO Přelouč, Břehy, Lohenice u Přelouče Geologická a geomorfologická lokalita. Bohatý výskyt stulíku žlutého a kosatcec žlutého. 6,2105 06017 06028 06051 PŘELOUČSKÉ RAMENO HOUSER STRÁŠOVSKÝ RYBNÍK ČERNÝ NADYMAČ Valy nad Labem Strašov Břehy, Vlčí Habřina Charakteristický zbytek polabské krajiny Rybník s rákosinami a slatinnými loukami. Ornitologická a botanická lokalita. Lesní rybník s olšinami a rákosinami s mnoha druhy vodního ptactva. 43,3096 15,3415 06068 LODRANT Trusnov, Uhersko, Litětiny Rybník a lesy přirozeného složení, bohatá botanická lokality 197,0982 06071 09027 HOŘEČKY U PODVRD BOHUŇOVSKÉ SKÁLY Tupesy Bohuňov nad Křetínkou Stepní stráň s charakteristickou květenou a výskytem chráněného hořečku nahořklého Významná geologická a geomorfologická lokalita.převažující horninou jsou amfibolity letovického krystalinika, vystupující na obou svazích v podobě výrazných skalních výchozů, - stěn, srubů, útesů a srázů. Amfiboly jsou na mnoha místech zvrásněné. 2,4763 160

kód AOPK název VKP název KÚ důvod vyhlášení plocha [ha] 09046 CHLUMEK Nová Sídla Dubohabřina s vtroušeným modřínem a břízou, na severním okraji v nivě potoka s porosty tvrdého luhu s vysazeným bukem na svazích. Bohatý bylinný podrost - česnek medvědí, 25,1258 zapalice žluťucholistá, prvosenka jarní, prvosenka vyšší, oměj vlčí mor, pryšec mand Opuková stráň porostlá dubohabřinou s vysokým podílem buku se 09047 ŠVÁBENICE zajímavým bylinným podrostem Cerekvice nad (oměj vlčí mor, sněženka podsněžník, Loučnou, Bohuňovice u lilie zlatohlávek, pryšec Litomyšle, Řídký mandloňovitý, zapalice žluťucholistá aj.). Nevhodné smrkové porosty jsou z VKP vyloučeny. 16,6401 11013 BABKA Choceň 11036 ZA HORAMA Přívrat 11083 BAŽANTNICE V ZÁMRSKU Zámrsk, Dobříkov Lesní lemy a zbytky slatinné louky s výskytem vstavače májového. Remíz s teplomilnou květenou. Lokalita s bohatým výskytem kruštíku bahenního a dalších vzácných rostlin. Smíšený listnatý les (bývalá bažantnice) s výskytem bohaté jarní květeny a jednotlivými mohutnými duby. 2,2492 2,0482 11,8502 161

3.1.12.4. Invazní druhy Invaze Zavlékání rostlin a živočichů lidskou činností je nevyhnutelným průvodním jevem globalizace současného světa. Jako zavlečený je označován druh, který není na našem území původní (vyskytuje se zde v důsledku činnosti člověka). Zavlečený druh, který se v území šíří a zvyšuje svoji početnost, se nazývá invazní. Invaze organismů jsou považovány za jeden ze závažných problémů životního prostředí ve většině světa. Česká republika sice v celosvětovém kontextu nepatří mezi nejohroženější oblasti, ale je zavlékanými organismy silně ovlivněna. Invaze jsou usnadněny tím, že krajina na našem území je dlouhodobě intenzivně využívaná a značně fragmentovaná. Zavlečené druhy do narušených stanovišť snáze pronikají. To je umocněno vysokým stupněm eutrofizace především v důsledku zemědělské činnosti. Navíc úmyslná introdukce druhů cizího původu za účelem pěstování má na našem území dlouhodobou a silnou tradici. Tyto druhy představují potenciální zdroje invazí do krajiny. Důsledky invazí Důsledky invazí mohou být nedozírné. Zavlečené druhy často nahradí původní vegetaci, vytvoří druhově chudé porosty, v nichž často nic jiného neroste. Produkují obrovské množství semen či jiných rozmnožovacích částic, které umožňují rychlou kolonizaci nových oblastí. Invazní druhy mohou působit veliké potíže při péči o krajinu. Účinnější a levnější je prevence než likvidace invazních druhů. Tyto zkušenosti jsou známy např. z USA, Velké Británie a dalších zemí. Velmi nebezpečné je, že invaze probíhají i do chráněných území. Většina rezervací je maloplošná, tedy přímo sousedí s narušovanou krajinou, ve které se vyskytuje velké množství diaspor nepůvodních druhů. Větší chráněná území pak trpí velkým tlakem na komerční využití, vysokou návštěvností a dopravním ruchem. A) Invazní druhy živočichů v ČR Bezobratlí (Avertebrata) měkkýši (Mollusca) korýši (Crustacea): rak signální, rak americký pavouci (Araneida): křižák pruhovaný Obratlovci (Vertebrata) ryby (Pisces): karas stříbřitý (Carassius auratus), střevlička východní (Pseudorasbora parva), sumeček americký (Ictalurus nebulosus) ptáci (Aves): holub domácí (Columba livia f. domestica) savci (Mammalia): krysa potkan (Rattus norvegicus), norek americký (Mustela vison), psík mývalovitý (Nyctereutus procyonoides) 162

Karas stříbřitý (Carassius auratus) Původ: je otázkou, jakým způsobem pronikl do našich vod. Uvádí se, že se naše území dostal s násadami východoasijských ryb, v šedesátých letech pronikl do povodí Dunaje z Maďarska. Rozšíření: vyskytuje se v Labi a jeho přítocích, slepých ramenech, ve štěrkovnách, zarostlých melioračních kanálech a rybnících. Vliv na ekosystémy: u nás pouze populace samic. Druh se rozmnožuje tzv. gynogenezí. Je všežravcem, proto je konkurentem ostatním druhům ryb a má značný vyžírací tlak na jednotlivé složky vodních ekosystémů. Opatření: cílené systematické odlovy v rámci celých povodí, kontroly násad ryb Střevlička východní (Pseudorasbora parva) Původ: pochází z oblasti Dálného východu, k nám zavlečena s násadou jiných ryb. V našich podmínkách se udržuje přirozeným výtěrem. Rozšíření: objevuje se v rybnících a štěrkovištích Vliv na ekosystémy: konkurent ostatních druhů ryb, silný predační tlak na plůdek Opatření: kontroly násad ryb, vhodná rybí obsádka nutná přítomnost dravců Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) Původ: jižní Kanada, na přelomu 19. a 20. století vypuštěn do vod střední Evropy Rozšíření: ve starých labských ramenech Vliv na ekosystémy: konkurent ostatním druhům ryb Opatření: cílené systematické odlovy v jednotlivých ramenech Holub domácí (Columba livia f. domestica) Původ: zdomácnělá plemena vyšlechtěná z holuba skalního Rozšíření: zdivočelé populace osidlují jednotlivá města Vliv na ekosystémy: vliv na ptačí druhy stejných hnízdních nároků (poštolka obecná, sova pálená) a letní kolonie netopýrů, v důsledku zabránění hnízdění mizí hnízdní prostředí uvedeným druhům. Důležité také hygienické a ekonomické hledisko (přenašeči nemocí, poškozování kulturních památek atd.) Opatření: přímá likvidace druhu, osvěta - zákaz přikrmování. Krysa potkan (Rattus norvegicus) Původ: původní druh z východní Asie, lodní dopravou se rozšířil po celém světě, na našem území cca od 18. století Rozšíření: všude ve vztahu ke stokám, skladištím, zemědělským objektům, v létě i na přírodních lokalitách (břehy potoků a náhonů). Podél potoků osidluje i horské boudy ve výšce 1500 m. Vliv na ekosystémy: v přírodním prostředí významný predátor ptačích druhů hnízdících na zemi, má vliv i na ostatní faunu (plazi, drobní, zemní savci), v městském prostředí má pravděpodobně vliv na hnízdící populace chocholoušů obecných. Významný druh z hlediska hygienického a ekonomického (přenašeč smrtelných nemocí, škody především na izolacích atd.). Opatření: přímá likvidace druhu, osvěta zamezení přístupu k potravě (pořádek kolem popelnic a kontejnerů, krmení domácích zvířat a drůbeže) 163

Norek americký (Mustela vison) Původ: severoamerický druh, který se rozšiřuje v návaznosti na farmové chovy (neúmyslné úniky, likvidace chovu a přímé vypuštění) Rozšíření: povodí Labe a Orlice, slepá ramena, rybníky Vliv na ekosystémy: agresivní druh vůči ostatním původním druhům obývajícím vodní a mokřadní biotopy (ptáci, savci), chybí jeho přirozený predátor Opatření: přímá likvidace druhu, lov po celý rok, osvěta u myslivců případně vyplácet zástřelné nebo odchycené kusy Psík mývalovitý (Nyctereutus procyonoides) Původ: pochází z Dálného Východu, aklimatizován ve 20. a 30. letech 20. století v evropské části bývalého SSSR, odkud pronikl na naše území, v některých místech se jedná o jedince uniklé z chovů Rozšíření: na základě přehledů o zástřelech lze hovořit o celoplošném výskytu Vliv na ekosystémy: vliv na populace místní fauny (drobní zemní savci, ptačí mláďata a vejce, plazi atd.) Opatření:přímá likvidace druhu během celého roku, osvěta u myslivců případně vyplácet zástřelné B) Invazní druhy rostlin v ČR V ČR jsou jako invazní označeny tyto druhy: Heracleum mantegazzianum bolševník velkolepý Reynoutria japonica křídlatka japonská R. sachalinensis křídlatka sachalinská R. x bohemica křídlatka česká Impatiens glandulifera netýkavka žláznatá Tyto druhy se chovají invazně na celém území ČR. Největší invaze bolševníku velkolepého jsou známy ze západních Čech (původní ohniska výsadby v lázeňských parcích). V ostatních částech ČR se vyskytuje bolševník na malých lokalitách zpravidla v blízkosti původních výsadeb a výsevů. Šíří se generativní cestou. Z křídlatek je nejrozšířenější křídlatka japonská, která se intenzivně šíří podél toků, na narušených stanovištích (staveniště, skládky, ruderalizované plochy atd.). S dalším druhem křídlatkou sachalinskou vytváří křížence křídlatku českou. Křídlatka česká se chová nejinvazněji a je hodně odolná vůči používaným metodám likvidace. Všechny druhy se šíří převážně vegetativně. Netýkavka žláznatá představuje značný problém především podél velkých toků. Díky vysoké produkci semen i schopnosti vegetativního rozmnožování se intenzivně šíří na celém území ČR. 164

Lokálně se jako invazní chovají druhy: Archangelica officinalis Helianthus tuberosus agg. Rudbeckia laciniata Telekia speciosa andělika lékařská (výrazné šíření podél středního a dolního Labe) topinambur hlíznatý (velké rozšíření na Moravě podél toků) třapatka dřípatá (velké rozšíření na Moravě podél toků) kolotočník zdobný (rozšíření v souvislosti se záměrným pěstováním v zahradách, např. sudetské vesnice Orlické hory) Potenciálně invazní druhy: Solidago canadensis Echinocystis lobata Ailanthus altissima Acer negundo celík kanadský (výrazně rozšířený druh na narušovaných, ruderalizovaných stanovištích) štětinec laločnatý (liánovitá rostlina šířící se v lužních lesích podél velikých vodních toků) pajasan žlaznatý (původně okrasná dřevina vysazovaná v parcích, následně do břehových porostů toků) javor jasanolistý (původně okrasná dřevina vysazovaná v parcích, následně do břehových porostů toků) Invazní druhy rostlin v Pardubickém kraji Největší invaze se týkají křídlatek. Nejrozšířenějším druhem v Pardubickém kraji je křídlatka japonská, která se intenzivně vegetativně šíří. Druhým nejvíce zastoupeným druhem je křídlatka česká. Ohniskem jejího výskytu je okolí Chocně. Netýkavka žláznatá má největší rozšíření podél větších toků (především Orlice, Loučná, Labe). Bolševník se vyskytuje na malých lokalitách zpravidla v blízkosti původních výsadeb a výsevů. Z dalších potenciálně invazních druhů lze zaznamenat topinambur hlíznatý, štětičkovec laločnatý a celík kanadský. Zatímco první dva druhy jsou vázány na břehové porosty velkých toků (především Labe), celík kanadský se vyskytuje na ruderalizovaných a narušených stanovištích. K potenciálně invazním druhům patří i dřeviny javor jasanolistý, pajasan žláznatý. Tyto dřeviny jsou záměrně vysazovány do břehových porostů toků, kde se následně šíří vegetativní i generativní cestou. Regulace invazních rostlin Vzhledem ke skutečnosti, že likvidace invazního druhu zpravidla není jednorázová záležitost, nýbrž trvá několik let (dokud nedojde k likvidaci zásoby semen nebo vegetativních orgánů v půdě), je přesnější nahradit pojem likvidace pojmem regulace nebo útlum. 165

LIKVIDACE X REGULACE (ÚTLUM) V následující tabulce jsou shromážděné metody regulace, registrované a doporučené přípravky: metody regulace mechanické biologické fyzikální chemické charakteristika kosení, vytrhávání, orba, separace, vykopávání, vyrývání,, válení, krechtování, překrývání vrstvou zeminy, použití folie, kompostování spásání ovcemi a skotem, zastínění stromovými dřevinami, choroby, herbivoři, oheň, plamenomet, zmrazení, infračervené záření totální a selektivní herbicidy, dusíkaté a pálené vápno využití regulace invazních druhů rostlin vyskytujících se v malých porostech, v chráněných územích často používané v kombinaci s chemickými metodami regulace v praxi používány zřídka, jejich účinnost nebyla dostatečně prostudována a prokázána užívány zřídka (efektivita nižší než u chemických a mechanických metod regulace) nejužívanější a nejúčinnější metody v ČR i v zahraničí (nejčastější glyfosát Roundup) Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin (vydává MZe ČR, SRS) druh bolševník velkolepý netýkavka žlaznatá křídlatky registrované a doporučené přípravky Roundup (glyphosate 360 g/l), Roundup SG (glyphosate 420 g/l), Roundup BIAKTIV (glyphosate - IPA 480 g/l), Taifun 360 (glyphosate 360 g/l), Touchdown (sulphosate 480 g/l), Garlon 4 (triclopyr 480 g/l), Arsenal (imazapyr 250 g/l), Roundup BIAKTIV (glyphosate - IPA 480 g/l), Reglone (diquat 200 g/l), Bladex 50 (cyanazin 500 g/l), Casoron (dichlobenil 6,75%), Duplosan (dichlorprop-p 600 g/l), Duplosan (mecoprop-p 600 g/l), Granstar 75 WG (tribenuron 75%), Harmony 75 DF (thifensulfuron 75%), Roundup (glyphosate 360 g/l), Roundup SG (glyphosate 420 g/l), Roundup BIAKTIV (glyphosate - IPA 480 g/l), Starane 250 (fluroxypyr 250 g/l) Pro aplikaci na vodní hladinu jsou registrované přípravky Roundup biaktiv a Reglone. U přípravku Reglone nelze vzhledem k jeho způsobu účinku předpokládat dostatečnou účinnost na hluboce zakořeněné rostliny s vytvořenými zásobními látkami. Velkým nedostatkem v současné době je absence metodiky následné péče o ošetřené porosty (např. dosetí travní směsí, ponechání neřízené sukcese, řízená sukcese atd.), Tato problematika je prozatím ve stadiu výzkumu. 166

Legislativa ve vztahu k invazním organismům Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 5 záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu. 68 ukládá vlastníkům a nájemcům pozemků zlepšovat stav dochovaného přírodního prostředí nebo strpět provádění zásahů na svém pozemku a opravňuje orgány ochrany přírody tyto zásahy provádět 69 možnost poskytnutí finančního příspěvku vlastníkům nebo nájemcům pozemků, kteří provádějí zásahy nebo se zdrží některých činností Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů 4 ukládá za povinnost právnickým nebo fyzickým osobám, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty a vlastníkům pozemkům nebo osobám, které je užívají z jiného právnického důvodu: omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů, aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu příslušnému orgánu rostlinolékařské péče přímo nebo prostřednictvím obce a umožňuje provádět ošetřování rostlin nebo rostlinných produktů jen registrovanými přípravky způsobem stanoveným v 29 a způsobilými mechanizačními prostředky ( 35 a 37). Použití každého přípravku musí být v souladu se Seznamem registrovaných prostředků na ochranu rostlin, schváleným pro daný rok (vydává MZe ČR a Státní rostlinolékařská správa). 15 ukládá mimořádná rostlinolékařská opatření - asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí a jiných předmětů 29 ukládá postupy a podmínky zacházení s přípravky 30 pojednává o ochraně včel, zvěře a ryb při používání přípravků 44 uvádí možnost státní rostlinolékařské správy uložení pokuty fyzické nebo právnické osobě za nesplnění povinnosti nařízené mimořádným rostlinolékařským opatřením. V současné době je ve schvalovacím procesu nový zákon o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, jehož schválení se předpokládá v květnu 2004. Vyhláška MZe ČR č. 90/2002 Sb. stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ukládá povinnost ochrany podzemních a povrchových vod. Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 10/1999 Sb. ukládá, jak zacházet s chemickými látkami, klasifikovanými jako jed či žíravina. 167

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ukládá povinnost ochrany ZPF, jeho zvelebování a racionálního využívání. Vyhláška MŽP ČR č. 91/2002 Sb., o prostředcích na ochranu rostlin uvádí seznam schválených prostředků na ochranu rostlin. Financování útlumového managementu invazních druhů rostlin V následující tabulce jsou uvedené zdroje, ze kterých lze financovat útlum invazních druhů rostlin v rámci MŽP: zdroj Státní fond ŽP Program péče o krajinu směřování finančních prostředků Zakládání prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) odstraňování nežádoucích náletových dřevin a likvidace kalamitního rozšíření nežádoucích invazních druhů (dílčí program č. 3.1.1) Péče o zvláště chráněná území, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, Opatření směřující k odstranění dřívějších negativních zásahů nebo negativních vlivů, působících v ZCHÚ nebo jejich ochranných pásmech (program D3) - e) likvidace nebo redukce rostlin nebo živočichů, patřících k geograficky nepůvodním nebo invazním druhům, poškozujícím části přírody, pro jejichž ochranu bylo ZCHÚ zřízeno 168

3.2. Ochrana přírody v sektorových politikách kraje 3.2.1. Ochrana přírody a zemědělství V Pardubickém kraji má zemědělská výroba více než tisíciletou tradici. Celá oblast byla po staletí obhospodařována člověkem citlivě využívajícím dané přírodní podmínky. Tento soulad byl ve druhé polovině minulého století výrazně narušen plošnou intenzifikací výroby a řadou dalších necitlivých zásahů do krajiny (např. napřimování vodních toků, likvidace vlhkých a mokřadních stanovišť, větrolamů, protierozních mezí atd.). Je zde narušen přirozený prvek biodiverzity, protierozní ochrany. V posledních deseti letech došlo k útlumu a restrukturalizaci zemědělské výroby, avšak zemědělsky intenzivně obhospodařovaná území na velkých plochách patří stále mezi oblasti s poškozeným životním prostředím. Půdní typy Jedním z pohledů z něhož je možno usuzovat na vhodnost rozvoje různých forem zemědělské činnosti je kvalita půdy, reprezentovaná půdním typem Půdní typy převzato z publikace Faltysová H., Bárta F. a kol. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316pp. 169