ÚVOD DO PRÁCE S ELEKTRONICKÝMI INFORMAČNÍMI ZDROJI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOPRAVĚ

Environmentální informace v České Republice 1 ÚVOD DO PRÁCE S ELEKTRONICKÝMI INFORMAČNÍMI ZDROJI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOPRAVĚ ČÁST PRVNÍ Ing. Marcela Livorová Ostrava 2012 Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0462 Virtuální vzdělávání v dopravě.

Environmentální informace v České Republice 2 Název: Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji ochrany životního prostředí v dopravě (část první) Autoři: Ing. Marcela Livorová Vydání: první, 2012 Počet stran: 102 Náklad: 50 Studijní materiály pro studijní obor Dopravní prostředky, dopravní management, marketing a logistika, Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury, Technologie a řízení dopravy Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Jazyková korektura: nebyla provedena. Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Název: Virtuální vzdělávání v dopravě Číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0462 Realizace: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava/Univerzita Pardubice Ing. Marcela Livorová Grafika: Ing. Stanislav Machalík, Ph.D, Ing. Marcela Livorová Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice ISBN: 978-80-248-3277-7

Environmentální informace v České Republice 3 POKYNY KE STUDIU Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji ochrany životního prostředí v dopravě Pro předmět Environmentální informační systémy, 4. semestru oboru Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury, zaměření Ochrana životního prostředí a pro předmět Environmentální informační systémy, 3. semestru oboru Dopravní prostředky, zaměření Ochrana životního prostředí jste obdrželi studijní balík obsahující: přístup do e-learningového portálu obsahující doplňkové animacemi vybraných částí kapitol, Některé kapitoly této opory mohou být využity samostatně i při výuce ostatních předmětů týkajících se ochrany životního prostředí na Dopravní fakultě Jana Pernera. Prerekvizity Studium tohoto předmětu není podmíněno studiem žádného předmětu. Cílem učební opory Cílem učební opory je seznámení se základními informačními zdroji (databázemi, popř. softwarem, které jsou využívány ke zpracování podkladových informací k rozhodování orgánů státní správy, územní samosprávy a podnikatelských subjektů v oblasti ochrany životního prostředí a dalších specifických případech. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v dané problematice, identifikovat potřebné informační zdroje a umět je použít při zpracování jednoduchých podkladů a hodnocení, které jsou požadovány současnými environmentálními předpisy. Pro koho je předmět určen Modul je zařazen do bakalářského studia oboru Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury a oboru Dopravní prostředky studijního programu Dopravní technologie a spoje, ale může jej studovat i zájemce z kteréhokoliv jiného oboru, pokud splňuje požadované prerekvizity. Skriptum se dělí na části, kapitoly, které odpovídají logickému dělení studované látky, ale nejsou stejně obsáhlé. Předpokládaná doba ke studiu kapitoly se může výrazně lišit, proto jsou velké kapitoly děleny dále na číslované podkapitoly a těm odpovídá níže popsaná struktura.

Environmentální informace v České Republice 4 Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup: Čas ke studiu: xx hodin Na úvod kapitoly je uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační a může vám sloužit jako hrubé vodítko pro rozvržení studia celého předmětu či kapitoly. Někomu se čas může zdát příliš dlouhý, někomu naopak. Jsou studenti, kteří se s touto problematikou ještě nikdy nesetkali a naopak takoví, kteří již v tomto oboru mají bohaté zkušenosti. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Popsat Definovat Vyřešit Ihned potom jsou uvedeny cíle, kterých máte dosáhnout po prostudování této kapitoly konkrétní dovednosti, znalosti. Výklad Následuje vlastní výklad studované látky, zavedení nových pojmů, jejich vysvětlení, vše doprovázeno obrázky, tabulkami, řešenými příklady, odkazy na animace. Shrnutí pojmů Na závěr kapitoly jsou zopakovány hlavní pojmy, které si v ní máte osvojit. Pokud některému z nich ještě nerozumíte, vraťte se k nim ještě jednou. Otázky Pro ověření, že jste dobře a úplně látku kapitoly zvládli, máte k dispozici několik teoretických otázek. Úlohy k řešení Protože většina teoretických pojmů tohoto předmětu má bezprostřední význam a využití v praxi, jsou Vám nakonec předkládány i praktické úlohy k řešení. V nich je hlavním významem předmětu schopnost aplikovat čerstvě nabyté znalosti pro řešení reálných situací. Klíč k řešení Výsledky zadaných příkladů i teoretických otázek jsou uvedeny v závěru učebnice v Klíči k řešení. Používejte je až po vlastním vyřešení úloh, jen tak si samokontrolou ověříte, že jste obsah kapitoly skutečně úplně zvládli.

Environmentální informace v České Republice 5 Úspěšné a příjemné studium s tímto učebním textem Vám přejí autoři. Ing. Marcela Livorová

Environmentální informace v České Republice 6 OBSAH 1 ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMACE V ČESKÉ REPUBLICE...8 2 INFORMACE O STAVECH JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 13 2.1 Atmosféra... 13 2.1.1 Informační systém kvality ovzduší... 16 2.1.2 Další zdroje informací o kvalitě ovzduší... 20 2.1.3 Využití informací o kvalitě ovzduší... 22 2.2 Hydrosféra... 29 2.2.1 Informační systém ochrany vod... 31 2.2.2 Další zdroje informací o kvalitě vod... 42 2.2.3 Využití informací o kvalitě a množství povrchových a podzemních vod... 45 2.3 Litosféra a pedosféra... 50 2.3.1 Zdroje informací o kvalitě půdy a geologickém složení... 52 2.4 Ochrana přírody a krajiny... 55 2.4.1 Zdroje informací o vymezení výše uvedených územních celků a prvků... 58 2.4.2 Využití informací o ochraně přírody a krajiny... 63 3 INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 66 3.1 Integrovaná prevence a omezování znečištění... 66 3.1.1 Informační zdroje týkající se integrované prevence a omezování znečištění... 67 3.2 Posuzování vlivu na životní prostředí... 74 3.2.1 Informační zdroje EIA... 75 4 DALŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE VYUŽITELNÉ PODNIKATELSKOU SFÉROU... 78 4.1 Informační zdroje aktuálního znění environmentálních předpisů... 78 4.1.1 Veřejně přístupné informační zdroje... 78 4.1.2 Vybrané placené informační zdroje právních předpisů... 81 4.2 Informační zdroje pro nakládání s odpady... 85 4.3 Informační zdroje pro nakládání s chemickými látkami... 90 4.3.1 Informační zdroje týkající se chemických látek a směsí... 93 4.3.2 Informace k přepravě nebezpečného zboží... 96 4.4 Informační zdroje k hlášení znečištění a odpadů produkovaných daným subjektem... 99

Environmentální informace v České Republice 7

Environmentální informace v České Republice 8 1 ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMACE V ČESKÉ REPUBLICE Ochrana životního prostředí se zaměřuje jednak na uchování jeho vyhovujícího stavu před ničivým působením přírodních sil a negativními zásahy člověka a jednak na tvorbu jeho nové kvality. K aplikaci různých nástrojů zabezpečující výše uvedené činnosti je třeba mít k dispozici relevantní informace. Tyto informace musí být nejenom dostupné, ale i srozumitelné, obsahově vypovídající a aktuální. Poskytování takovýchto informací je úkolem informačních systémů zabezpečovaných pomocí ICT. Čas ke studiu: ½ hodina Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat pojem environmentální informace Výklad Základními jednotkami informačního procesu jsou data, která zachycují stav pozorovaných objektů, jejich okolí, různých procesů atd. Mohou být získána měřením v reálném prostředí nebo pomocí experimentu. Příkladem environmentálních dat mohou být data získaná monitorováním jednotlivých složek životního prostředí, měřením emisí zdrojů znečišťováním, evidencí odpadů atd. Data, která byla dále zpracována a byl jim přisouzen nějaký význam, jsou informace. Informacemi o životním prostředí se rozumí informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména: 1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, 2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, 3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, 4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,

Environmentální informace v České Republice 9 5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, 6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, 7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků, 8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,". 11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, 12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, 13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů [1]. Výše uvedeným způsobem definuje pojem environmentální informace zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zákon zajišťující kompatibilitu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Jeho cílem je zabezpečení práva volného přístupu k informacím o životním prostředí a zajištění jejich úplnosti a včasného zpřístupňování. Podobně lze environmentální informaci definovat podle Mezinárodního fóra o informacích v životním prostředí jako zobrazení dat, statistik či jiných kvantitativních a kvalitativních údajů, jež rozhodovací orgány vyžadují k hodnocení stavů a trendů změn prostředí, k formulaci a upřesňování environmentální politiky a k účelnému využívání všech prostředků [2]. Pojem environmentální informace je definován také na úrovni EU, konkrétně Směrnicí č. 2003/4/EC, o veřejném přístupu k informacím o životním prostředí a to jako jakékoliv informace v písemné, obrazové zvukové, elektronické nebo jiné podobě, týkající se a) stavu složek o životním prostředí, jako je vzduch a atmosféra, voda, půda, pevnina, krajina a přírodní útvary obsahující mokřiny, přímořské a mořské oblasti, biologické

Environmentální informace v České Republice 10 zvláštnosti či jejich části, obsahující geneticky modifikované organismy anebo vzájemné působení těchto složek; b) faktorů, jako jsou látky, energie, hluk, radiace nebo odpad, obsahující radioaktivní odpad, emise anebo nečistoty, jenž mají nějaký vliv na některé ze složek uvedených v bodě a); c) opatření (obsahujících správní dokumenty), jako jsou předpisy, legislativa, plány, programy, environmentální smlouvy a aktivity, jenž mají nějaký vliv na složky z bodu a) či činitele z bodu b), stejně jako opatření nebo aktivity navržené na ochranu těchto prvků; d) zpráv o zavedení environmentální legislativy; e) výdajů a dalších ekonomických analýz a prognóz používaných v rámci dokumentů uvedených v bodě c); f) stavu lidského zdraví a bezpečnosti, kontaminace potravinového řetězce, podmínek života lidí, kulturních a architektonických památek, pokud jsou, nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí nebo pokud je prostřednictvím těchto složek ovlivňují složky z bodu a) nebo činnosti uvedené v bodě b) [3]. Jednotlivé informace jsou získávány z informačních zdrojů, které je možné rozdělit z různých úhlů pohledu: a) podle typu nosiče na tištěné, elektronické, audio-vizuální media a další (např. ústní projev) b) podle původnosti na zdroje primární (poprvé publikované), sekundární (referují systematicky o publikovaných informacích např. různé databáze, tištěné souhrny) a terciární (souhrnné publikace zpracovávající informace selektivně encyklopedie, učebnice) a ostatní zdroje c) podle způsobu zveřejnění na veřejně publikované (v oficiálních nakladatelstvích) a šedou literaturu (vnitropodnikové dokumenty, dokumenty výzkumných ústavů apod.) V dnešní době hrají v oblasti získávání a šíření environmentálních informací moderní ICT. Tyto informační systémy jsou definovány také v právních předpisech. Jedním z nich je zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje práva a povinnosti v oblasti vytváření, užívání a provozu informačních systémů veřejné správy. Zákon definuje informační činnost jako získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích [4].

Environmentální informace v České Republice 11 Charakterizace informačního systému pro účely státní správy je nutná, neboť využívání informací vládními, správními a výkonnými orgány státu je nezbytnou součástí procesů rozhodování a řízení. Environmentální informace jsou využívány v procesu formulování environmentální politiky státu, která představuje významný nástroj udržitelného rozvoje České republiky v rámci Evropské unie. Významnou úlohu hrají pak ve fázi vyhodnocování plnění cílů environmentální politiky (popř. dalších strategií) a v rámci mezinárodního srovnávání. K těmto účelům jsou využívány tzv. indikátory životního prostředí. Jedná se o agregovaná data, která poskytují informace o trendech vybraných environmentálních aspektů. O využití jednotlivých typů environmentálních informací bude pojednáno v následujících kapitolách. Shrnutí pojmů 1.1. Environmetnální informace je zobrazení dat, statistik či jiných kvantitativních a kvalitativních údajů, jež rozhodovací orgány vyžadují k hodnocení stavů a trendů změn prostředí, k formulaci a upřesňování environmentální politiky a k účelnému využívání všech prostředků [2]. Otázky 1.1. 1) Definujte pojem environmentální informace. 2) Který zákon výše uvedený pojem definuje?

Environmentální informace v České Republice 12 Klíč k řešení 1) Jedná se o definici uvedenou v kapitole Shrnutí pojmů. 2) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Další zdroje Použitá literatura v kapitole 1: [1] Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ASPI, [offline], [02-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [2] PITNER T. Analýza a návrh metadatového modelu pro environmentální data, disertační práce, FI MU v Brně, 1998; [3] Směrnice č. 2003/4/EC, o veřejném přístupu k informacím o životním prostředí, EUR lex [on-line], [02-01-2013], dostupné z www: http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=dd:15:07:32003l0004:cs:pdf [4] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ASPI, [off-line], [02-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz

13 2 INFORMACE O STAVECH JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Informace o stavech jednotlivých složek životního prostředí jsou získávány sledováním vybraných ukazatelů těchto složek a následným zobrazením a zpracováním získaných dat. Umožňují vyhodnocovat stavy, trendy a vývoj dílčích jevů biosféry. Cílem je získat ucelený integrovaný systém, který bude schopen odhalovat vazby mezi znečištěním životního prostředí a antropogenní činností. V následujících kapitolách budou zmíněny relevantní požadavky právních předpisů, k jejichž plnění je zapotřebí disponovat informacemi o stavech jednotlivých složek životního prostředí. Následně budou tyto informační zdroje charakterizovány. 2.1 Atmosféra Čas ke studiu: 3 hodiny Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat základní pojmy užívané v oblasti ochrany ovzduší Identifikovat environmentální informace vyžadované v této oblasti Používat uvedené informační zdroje Výklad Do ovzduší jsou vnášeny znečišťující látky, které mohou negativně ovlivňovat jak atmosféru, tak i ostatní složky životního prostředí. Proto se jeví jako významné množství znečišťujících látek sledovat, vyhodnocovat a následně regulovat. Hlavním právním předpisem, který definuje přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, způsob jejich posuzování a vyhodnocování, je zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Základními pojmy, které v oblasti ochrany ovzduší užívají jsou znečišťující látka, znečišťování ovzduší, emise, znečištění ovzduší, imise. Znečišťující látka je každá látka která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem[1]. Znečišťování ovzduší je vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti na jednotku času [1]. Emise je vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší [1]. Úroveň znečištění ovzduší je hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času [1]. Imise je znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky [1].

14 Požadavek na sledování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší je zakotven také ve vyhlášce č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění při smogových situacích. Vyhláškou je stanoven výčet znečišťujících látek, jejichž úroveň znečištění musí být pravidelně posuzována. Jedná se o znečišťující látky: a) které mají zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, stanoven imisní limit (SO 2, NO 2, CO, troposferický ozon, částice PM 10 a PM 2,5, olovo, arsen, kadmium, nikl, benzen a benzo(a)pyren), b) další polycyklické aromatické uhlovodíky (benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(j)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, indeno(1,2,3-cd)pyren a dibenz(a,h)anthracen). Kromě hmotnostní koncentrace částic PM 2,5 je měřena také koncentrace chemických složek těchto částic - koncentrace celkového organického uhlíku, elementárního uhlíku, hořečnatých, vápenatých, sodných, draselných a amonných kationtů a síranových, chloridových a dusičnanových aniontů. Vyhláškou je také stanovena četnost měření výše uvedených znečišťujících látek (viz tabulka č. 1 4) Pozn: Částice PM 10 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %. Částice PM 2,5 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % [1]. Tabulka č. 2.1 Minimální počet měřících lokalit pro znečišťující látky arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren [2] Počet obyvatel aglomerace nebo zóny Lokality s překročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění Lokality s nepřekročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění (dolní mezi je překročena) As, Cd, Ni Benzo(a)pyren As, Cd, Ni Benzo(a)pyren 0 749 999 1 1 1 1 750 000 1 999 999 2 2 1 1 1 000 000 3 749 999 2 3 1 1 Pozn: Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění jsou pro jednotlivé znečišťující látky stanoveny v příloze č. vyhlášky 330/2012 Sb.

15 Tabulka č. 2.2 Minimální počet měřících lokalit pro znečišťující látky arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren [2] Počet obyvatel aglomerace nebo zóny Lokality s překročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění Lokality s nepřekročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění (dolní mezi je překročena) As, Cd, Ni Benzo(a)pyren As, Cd, Ni Benzo(a)pyren 0 749 999 1 1 1 1 750 000 1 999 999 2 2 1 1 1 000 000 3 749 999 2 3 1 1 Tabulka č. 2.3 Minimální počet měřících lokalit pro znečišťující látky SO 2, NO 2, CO, benzen, olovo, PM 10 a PM 2,5 [2] Počet obyvatel aglomerace nebo zóny Lokality s překročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění SO 2, NO 2, CO, benzen, olovo Součet pro částice PM 10 a PM 2,5 Lokality s nepřekročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění (dolní mezi je překročena) SO 2, NO 2, CO, benzen, olovo Součet pro částice PM 10 a PM 2,5 0 249 999 1 2 1 1 250 000 749 999 2 3 1 2 750 000 999 999 3 4 1 2 1 000 000 1 499 999 4 6 2 3 1 500 000 1 999 999 5 7 2 3 2 000 000 2 749 999 6 8 3 4 2 750 000 3 749 999 7 10 3 4 Tabulka č. 2.4 Minimální počet měřících lokalit pro stacionární měření troposférického ozonu a jeho prekurozorů [2] Počet obyvatel aglomerace nebo zóny Aglomerace Zóna 0 249 999-1 250 000 449 999 1 2 500 000 999 999 2 2 1 000 000 1 499 999 3 3 1 500 000 1 999 999 3 4 2 000 000 2 749 999 4 5 2 750 000 3 749 999 5 6 Venkovská pozaďová lokalita 1 stanice na 25 000 km 2

16 2.1.1 Informační systém kvality ovzduší Zákon zmíněný v předchozí kapitole také stanoví, že výsledky posuzování a vyhodnocení úrovní znečištění ovzduší musí být vedeny v informačním systému kvality ovzduší (ISKO), za který zodpovídá Ministerstvo životního prostředí ČR. Provozováním tohoto systému byl pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMU). Součástí tohoto systému jsou i základní informace o kvalitě ovzduší, které jsou získávány pomocí sítě monitorovacích zařízení a to prostřednictvím: stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) vybavenými automatickými analyzátory SO 2, NO, NO 2, NO x, polétavého prachu (na vybraných stanicích jsou analyzátory O 3, CO a meteorologická čidla) v on-line režimu manuálních stanic, kde se sledují vybrané plynné i pevné organické látky, těžké kovy v atmosférickém aerosolu a základní komponenty ve srážkách v off-line režimu Výběr měřících lokalit je závislý na typu měření, které je buď určeno pro sledování znečištění mající vliv na zdraví lidí, nebo na stav ekosystémů a vegetace. Lokality zaměřené na ochranu zdraví lidí se umísťují do zón a aglomerací jednak na místa, kde se předpokládá výskyt nejvyšší úrovně znečištění, a jednak na místa reprezentující pozaďovou expozici obyvatelstva těchto zón a aglomerací. Při výběru konkrétní pozice měřícího bodu hraje roli morfologie terénu, převládající směr větrů a vzdálenost od významných zdrojů znečišťování. V rámci imisního monitoringu jsou provozovány také stanice, které jsou určeny výhradně pro získávání informací o kvalitě ovzduší v lokalitách, které jsou významně zatíženy dopravou (tzv. dopravní hot spot ). Lokality zaměřené na ochranu ekosystémů a vegetace se umisťují ve větší vzdálenosti od aglomerací, zastavěných oblastí, stacionárních zdrojů a silnic s vysokým dopravním zatížením. Informace z AIM jsou zobrazeny na webových stránkách ČHMU v záložce Ovzduší (viz obr. č. 1). Obr. č. 2.1 ČHMU, záložka ovzduší [3]

17 Kromě aktuálních dat z on-line měřících stanic, která se týkají koncentrace jednotlivých znečišťujících látek (index kvality ovzduší a aktuální hodinový přehled znečištění ovzduší viz obr. č. 2) jsou zobrazovány i informace komplexní. Dostupné jsou jednak údaje z jednotlivých měřících stanic ve formě tabelárních přehledů (sumarizace měsíční, čtvrtletní a roční), grafů koncentrací daných znečišťujících látek (viz obr. č. 3) a jednak mapy znečištění České republiky jednotlivými monitorovanými polutanty (viz obr. č. 4). Obr. č. 2.2 Aktuální hodinový přehled o kvalitě ovzduší v ČR, ČHMU [3] Pozn: Výpočet indexu kvality je založen na vyhodnocení hodinových koncentrací oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidu dusičitého (NO 2 ), ozonu (O 3 ), suspendovaných částic (PM 10 ) a 8hodinových klouzavých koncentrací oxidu uhelnatého (CO) a je v něm zohledněn možný vliv imisí na zdravotní stav obyvatelstva. Ve výpočtu jsou pro PM 10 použity hodinové průměrné koncentrace, protože lépe vystihují aktuální stav (meze pro 1hodinové koncentrace byly odvozeny na základě statistické analýzy mezi 24hodinovými a hodinovými koncentracemi) [3].

18 Obr. č. 2.3 Data z měřící stanice Dukla, Pardubice za období 27.1.2012-1.2.2012 [3] Obr. č. 2.4 Mapa znečištění pevnými částicemi PM10 (24hodinový průměr, 2.11. 2012) [3] Stránky ČHMU obsahují také informace o jednotlivých monitorovacích stanicích (jejich lokalizaci, vybavení, provozovateli, o tom jaký typ znečištění reprezentují apod.). V informačním systému kvality vzduší je možné v rámci záložky skleníkové plyny vyhledat také informace o skleníkových plynech a o mezinárodních úmluvách týkajících se této problematiky. Jsou zde tabulky a grafy, které zobrazují vývoj podílů skleníkových plynů na území ČR a vliv odvětví na jejich produkci (viz obr. č. 5).

19 Obr. č. 2.5 Trend emisí oxidu uhličitého (mil. t), včetně identifikace jejich zdrojů [3] Kromě dat z imisního monitoringu ISKO obsahuje také údaje o zdrojích emitující do ovzduší znečišťující látky. Tyto zdroje jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Registr slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, které jsou v registru rozděleny do čtyřech kategorií: REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 zvláště velké a velké zdroje znečišťování střední zdroje znečišťování malé zdroje znečišťování mobilní zdroje znečišťování Sumární údaj o emisích zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování vychází z údajů, které jsou jednotlivými provozovateli těchto zdrojů nahlašovány prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Tento systém provozuje CENIA v souladu se zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (viz kapitola č. 4.4 ). Množství emisí malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší je stanoveno výpočtem. Do skupiny REZZO 3 jsou zahrnuty emise z vytápění domácností, emise těkavých organických látek z plošného použití rozpouštědel a emise NH 3 produkované chovem hospodářských zvířat (bez ohledu na zařazení zdroje). Pozn. Těkavá organická látka je jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 C má tlak par 0,01 kpa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití [1].

20 Bilance mobilních zdrojů znečišťování zahrnuje emise ze silniční, železniční, letecké a vodní dopravy realizované na území ČR a také emise z dalších mobilních zdrojů znečišťování (zemědělské, lesní a stavební stroje, armádní vozidla apod.). Při výpočtu je používána Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která byla vypracována Centrem dopravního výzkumu. Výpočet vychází z množství paliv spotřebovaných na území České republiky, které se přiřadí jednotlivým kategoriím mobilních zdrojů znečišťování (23 kategorií). Tyto kategorie zohledňují druh dopravy, používané palivo a vybavení vozidel katalyzátory a jsou charakterizovány specifickými emisními faktory. Na základě nich jsou poté vypočítány emise pro CO 2, metan, N 2 O, CO, oxidy dusíku, uhlovodíky, pevné částice, SO 2, Pb, polyaromatické uhlovodíky, polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany. Problematikou modelování emisí a imisí z doprav se zabývá speciální část tohoto výukového modulu Modelování emisí a imisí v dopravě. 2.1.2 Další zdroje informací o kvalitě ovzduší Velmi významným informačním zdrojem, který zobrazuje některé údaje související s ochranou ovzduší (popř. meteorologickými jevy), je geoportál INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe). Tento portál je součástí tvořící se celoevropské infrastruktury prostorových dat, která je realizována v souladu se směrnicí 2007/2/ES EU o vybudování prostorové informační infrastruktury v Evropském společenství. Cílem je podporovat vytváření a implementaci environmentálních politik EU i jednotlivých členských států pomocí standardizovaných a validovaných prostorových informací vytvořených jednotným způsobem. Ta potom mohou být sdílena a vzájemně využívána v rámci celé EU. Na vybudování INSPIRE se podílejí Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra, Český úřad zeměměřický a katastrální, Česká asociace pro geoinformace a Sdružení Nemoforum. Na výše uvedeném mapovém serveru je možné z oblasti ochrany ovzduší zobrazit údaje týkající se imisních charakteristik za rok 2010 (území s překročením imisního limitu, cílového imisního limitu bez přízemního ozonu a s přízemním ozonem, nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky 2008-2010, roční průměr suspendovaných částic PM 10 a nejvyšší 24hodinová koncentrace SO 2 ) viz obr. č. 6. a také síť imisních měřících stanic. Z informací, které se týkají meteorologických charakteristik je možné zobrazit mapu klimatických oblastí ČR (viz obr. č. 7), mapy vizualizující rychlosti větru (rychlost větru ve 100 m nad povrchem, průměrná rychlost větru v 10 m nad zemí) a s tím související území vhodná pro stavbu větrných elektráren.

21 Obr. č. 2.6 Zobrazení území s překročeným cílového imisního limitu včetně ozonu na geoportále INSPIRE [6] Obr. č. 2.7 Klimatické a srážkové oblasti ČR [6] Některá data z ISKO využívá Státní zdravotní ústav, kterému slouží pro doplnění hodnot naměřených stanicemi provozovanými hygienickou službou (základní sledované látky, těžké kovy, těkavé organické látky a polycyklické aromatické uhlovodíky). Tyto informace slouží pro odhad zátěže populace v různých lokalitách České republiky a k predikcím