Proč byla nová maturita zavedena? Na úvod je potřeba říct, že zavedení nové maturitní zkoušky není neuváženým krokem do neznáma, který bude probíhat cestou pokus-omyl. Jedná se o promyšlený projekt, který vzešel z dlouholetých diskusí školských odborníků. Trend státních maturit jde napříč Evropou a se vstupem do Evropské unie se mu nevyhnula ani ČR. Většina zemí se k tomuto kroku uchýlila již v minulosti. Díky tomu můžeme čerpat i z jejich zkušeností z těch dobrých i špatných. Jaké jsou hlavní důvody pro novou maturitu? Současná maturita nemůže být objektivní, protože neexistují jednotné mantinely a pravidla pro konání maturitní zkoušky, která by platila pro všechny typy a obory škol. Každá z 1 300 středních škol si dělá svou maturitu. Zkoušky a kritéria jejich hodnocení mají definovány různě. V rámci jedné školy maturita objektivní je, ale nad její rámec už ne. Srovnání výsledků maturantů mezi školami je tedy problém. Jednička na maturitním vysvědčení znamená školu od školy něco jiného. To je také důvod, proč vysoké školy přestaly zhruba před 15 lety přihlížet k maturitním známkám. Není to ale škoda? Nebylo by skvělé, kdyby se žák dostal na vysokou školu díky svému maturitnímu vysvědčení? Své znalosti prokáže u maturity, proč je tedy musí znovu dokazovat i u přijímaček? Nebylo by také úlevou, kdybyste své jazykové znalosti jako uchazeči o zaměstnání nemuseli prokazovat klepajícím se hlasem na pohovorech, ale stačilo by předložit maturitní vysvědčení? Nebo pokud se rozhodnete zkusit štěstí v cizině, o co jednodušší by bylo, kdyby vám uznali českou maturitu?! Současné maturitní vysvědčení nelze v tomto smyslu využít, jeho obsah nemá pro další život valný význam. Hlavní je, že ho máte, ne co je v něm. Tohle je všeobecně známá pravda. Upřímně, co vás tedy motivuje k tomu, abyste u maturity uspěli co možná nejlépe? Důležité přece je maturitu udělat. A jak, to je víceméně každému jedno. Pokud tedy nové maturitní vysvědčení bude mít pro váš budoucí život smysl, budete motivováni k tomu udělat maturitu co nejlépe. Všichni pak budou vědět, že vaše jednička je skutečně lepší než dvojka jiného maturanta z jiné školy. Zmíněné výhody, které by nová maturita nabízela, samozřejmě nelze zaručit hned. Zavedení nové maturity je určitě velkou změnou. Věříme však, že je jen otázkou času, kdy se vysoké školy i zaměstnavatelé přesvědčí o užitečnosti nové maturity a začnou její výsledky využívat. Jak tedy zajistit objektivitu, srovnatelnost a užitečnost maturitní zkoušky? Výbor pro volný čas -1- Jan Lerl
Jedinou cestou je jednotnost, tedy to, že část vaší maturity bude jednotná (stejná). To znamená, že bude mít jednotné zadání a bude jednotně hodnocena. Maturitě se tak zase vrátí prestiž, která jí náleží, a budou ji moci využít vysoké školy i vaši budoucí zaměstnavatelé. Co bude nová maturita zkoušet? Společná (státní) část maturity bude zkoušet jen to, co se na středních školách učí (nebo má učit). Každý jednotlivý středoškolský obor má své vlastní učební dokumenty neboli osnovy, podle kterých je vyučován. Obsah testů a zkoušek společné části nové maturity vychází z těchto platných osnov. Týká se to však výhradně zkoušek základní úrovně obtížnosti. Jejich obsah je jakýmsi průnikem osnov všech středoškolských oborů, které končí maturitní zkouškou. Jinými slovy, jde o učivo, které měl v rámci svého studia probrat každý maturant, ať studuje na gymnáziu nebo na učebním oboru s maturitou. Škola tedy má dle zákona povinnost vás připravit minimálně na základní úroveň obtížnosti. Testy vyšší úrovně obtížnosti a nepovinné zkoušky se této zásady logicky nedrží, proto jsou také nepovinné a výběrové. Jejich obsah respektuje požadavky vysokých škol při přijímacích zkouškách. Model maturitní zkoušky ROK SPOLEČNÁ ČÁST PROFILOVÁ ČÁST 2 povinné zkoušky: 2 3 povinné zkoušky 1. český jazyk a literatura - stanoví ředitel školy 2. cizí jazyk nebo matematika max. 3 nepovinné zkoušky 2010 a 2011 - z nabídky: český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění 3 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika 2012 a dále max. 3 nepovinné zkoušky: - z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví ředitel školy 2 3 povinné zkoušky - stanoví ředitel školy max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví ředitel školy Výbor pro volný čas -2- Jan Lerl
Maturanti 2010 a 2011 Náběhová fáze Společná (státní) část Léta 2010 a 2011 jsou tzv. náběhovou fází nové maturity. Náběhová fáze obsahuje několik úlev, aby přechod na novou maturitu proběhl plynule a bez větších komplikací a všichni zúčastnění během těchto let snáze přivykli této bezesporu velké změně. Její hlavní výhodou oproti druhé fázi (od roku 2012) je možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu jako povinnou. Dejme tomu, že si žák chce zvolit vyšší úroveň zkoušky např. z cizího jazyka, ale při jejím neúspěšném vykonání v rámci povinných zkoušek by neuspěl v celé společné části. Řešením tedy je zvolit u povinné zkoušky základní úroveň a vyšší pak u zkoušky nepovinné, která nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspěje či nikoli. Od roku 2012 již tato možnost nebude tzn., že žák nebude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou. Model 2 +3 (2 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) Povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti, dle svého svobodného rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky (dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části maturitní zkoušky, musí uspět u obou povinných zkoušek. Otázkou neúspěchu v řádném termínu maturitní zkoušky se zabývá sekce Opravné zkoušky. Nepovinné zkoušky: Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis a dějiny umění. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý, španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si může dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyučuje. Krom zmíněného cizího jazyka, není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje. Výbor pro volný čas -3- Jan Lerl
Profilová (školní) část Profilová část zůstává od roku 2010 stejná, náběhová fáze se jí nedotkne. Tuto část maturity má v kompetenci ředitel školy, který stanoví z čeho, kdy a jakou formou budou žáci maturovat. Zákon u profilové zkoušky určil 2-3 povinné zkoušky a maximálně 2 zkoušky nepovinné. Maturanti 2012 a dál Souhrnný model maturitní zkoušky pro náběhovou fázi 2010 a 2011 a od roku 2012 naleznete zde. Společná (státní) část Počínaje rokem 2012 přibude ke 2 povinným zkouškám třetí povinně volitelná zkouška (viz model níže). Další novinkou je právo ředitele školy částečně nebo zcela omezit volitelnost předmětů ve třetí povinné zkoušce. Znamená to, že může volitelnost omezit na dva předměty nebo ji zrušit a určit jeden předmět pro všechny maturanty. Toto své rozhodnutí však musí dle zákona zveřejnit nejpozději 3 měsíce před podáním přihlášky uchazečů o studium na střední škole, kterých se toto rozhodnutí dotkne u maturit. Změny se týkají i volby zkušebních předmětů nepovinných zkoušek. Počínaje rokem 2012 již nebude možné, aby žák konal nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož koná zkoušku povinnou. Tato možnost sázky na jistotu platila pouze pro náběhovou fázi maturitní zkoušky v letech 2010 a 2011. Model 3+3 (3 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) Povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti, dle svého svobodného rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky (dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části maturitní zkoušky, musí uspět u obou povinných zkoušek. Otázkou neúspěchu v řádném termínu maturitní zkoušky se zabývá sekce Opravné zkoušky. Nepovinné zkoušky: Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý, španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Výbor pro volný čas -4- Jan Lerl
Žák si může dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyučuje. Krom zmíněného cizího jazyka, není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje. Jak vypadají zkoušky? Profilová (školní) část Profilová část zůstává stejná jako v náběhové fázi. Tuto část maturity má v kompetenci ředitel školy, který stanoví z čeho, kdy a jakou formou budou žáci maturovat. Zákon u profilové zkoušky určil 2-3 povinné zkoušky a maximálně 2 zkoušky nepovinné. Jak vypadají zkoušky? Zkoušky ze všech zkušebních předmětů společné (státní) části maturity mají formu didaktického testu. Výjimkou jsou pouze zkoušky z jazyků z českého jazyka a literatury a cizího jazyka. Ty mají charakter tzv. komplexní zkoušky bez ohledu na to, zda jde o zkoušku povinnou nebo nepovinnou. Komplexní zkouška se skládá ze 3 dílčích zkoušek: 1. dílčí ústní zkoušky, 2. písemné práce, 3. didaktického testu (u cizích jazyků obsahuje dva subtesty čtení a poslech). Proč mají jazykové zkoušky jinou podobu? To je jednoduché u ostatních předmětů jde o zkoušení znalostí, u jazyků je tomu jinak. Naučit se jazyk znamená rozumět mu, umět mluvit, psát a zvládnout gramatiku. Forma komplexní zkoušky byla tedy zvolena proto, že zkouší všechny tyto dovednosti (každá z dílčích zkoušek ověřuje jiné dovednosti). Žák uspěje u komplexní zkoušky pouze tehdy, pokud úspěšně složí všechny tři její dílčí zkoušky. V případě, kdy u komplexní zkoušky neuspěje, opakuje při opravné zkoušce všechny dílčí zkoušky, tedy celou komplexní zkoušku. Informace k opravným zkouškám najdete v sekci Opravné zkoušky. Zkušební předměty jsou žákům nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti základní a vyšší. Základní úroveň obsahuje učivo, které se učí všichni maturanti bez ohledu na to, jaký typ nebo obor střední školy navštěvují. Vyšší úroveň zkouší to, co požadují vysoké školy u přijímaček. Pokud totiž budou vysoké školy využívat výsledky maturitní zkoušky, budou požadovat vyšší úroveň zkoušek. Výbor pro volný čas -5- Jan Lerl
Volba úrovně obtížnosti se v případě komplexní zkoušky vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky! Rok Povinné zkoušky Nepovinné zkoušky 2010 a 2011 náběhová fáze 2012 a dále 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika 1. český jazyk a literatura český jazyk a literatura (V) cizí jazyk (Z / V) matematika (Z / V) občanský a společenskovědní základ (V) biologie fyzika chemie dějepis zeměpis dějiny umění matematika (Z / V) další cizí jazyk (Z / V) informatika (Z / V) 2. cizí jazyk občanský a společenskovědní základ (Z / V) 3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika biologie fyzika chemie dějepis zeměpis dějiny umění Z základní úroveň obtížnosti zkoušky; V vyšší úroveň obtížnosti zkoušky Generálka 2009 Důležitou součástí přípravy nové maturitní zkoušky je generální zkouška její společné části v roce 2009. Generálka ověří obsah zkoušek, jejich průběh, vyhodnocování výsledků, konání zkoušek žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, organizaci a logistiku, bezpečnostní opatření, nasazení záložních řešení aj. Dále prověří připravenost pedagogů na jednotlivé funkce, jako je např. školní maturitní komisař, zadavatel zkoušek, hodnotitelé apod. Stane se tak zároveň součástí jejich přípravy k výkonu těchto funkcí. Hlavním cílem je však poskytnout školám, jejich vedoucím pracovníkům, učitelům a zejména žákům praktickou zkušenost s tím, co je čeká. Výbor pro volný čas -6- Jan Lerl
Podstatné je, že se druhé a třetí etapy generálky zúčastní právě ti žáci, kteří budou v roce 2010 jako první maturovat novým způsobem. Budou mít přímou zkušenost s novou maturitou a vyhnou se tak případným rizikům při volbě úrovně obtížnosti, předmětů apod. Tři etapy maturitní generálky Aby bylo možné splnit všechny cíle, proběhne generální zkouška ve třech etapách: 1. etapa DUBEN 2009 Tato etapa se týká zhruba stovky vybraných škol s předpokládanou účastí okolo 10 tisíc žáků. Bude zaměřena především na ověřování obsahu a vyhodnocování zkoušek. 2. etapa ZÁŘÍ 2009 Tato etapa proběhne plošně na všech školách zhruba ve dvou dnech. Předpokládáme, že se jí zúčastní všichni budoucí maturanti. Bude zaměřena na ověření organizace a logistiky, přičemž budou na školách zadány didaktické testy ze všech povinných předmětů, tj. z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky. Školy by měly dostat zpět výsledky svých žáků nejpozději v prvním říjnovém týdnu tak, aby je žáci měli k dispozici nejméně týden před 15. říjnem (tj. před termínem pro podání přihlášky k maturitní zkoušce). Předpokládáme, že výsledky generálkových testů se stanou pro žáky vodítkem k tomu, jak si sestavit maturitní zkoušku s minimálním rizikem neúspěchu. 3. etapa LEDEN 2010 Tato etapa se uskuteční plošně na všech školách a bude jednodenní. Žáci budou vypracovávat písemné práce z českého jazyka a literatury a cizích jazyků. Hlavním cílem bude prověřit logistiku hodnocení písemných prací a připravenost hodnotitelů. Výsledky budou k dispozici nejpozději v polovině ledna a poskytnou žákům i učitelům dostatek podkladů k tomu, aby společně předešli riziku neúspěchu u ostré maturity. Výběr lednového termínu pro vyhlášení výsledků není náhodný. Předpokládáme totiž, že řada učitelů bude chtít výsledky písemných prací využít pro pololetní hodnocení žáků. Reforma maturitní zkoušky je závažnou změnou. Při bližším seznámení s její problematikou vyvstává nemálo dotazů. Proto jsme pro Vás připravili sekci Maturita v otázkách, kde najdete nejčastěji kladené dotazy s příslušnou odpovědí. Pro lepší orientaci jsou dotazy řazeny do několika tematických okruhů. Pokud nenaleznete uspokojivou odpověď na některou z Vašich otázek zde nebo jinde na našich webových stránkách, bude nám potěšením na Vaši otázku odpovědět individuálně. Můžete se s námi spojit prostřednictvím emailu na adrese info@novamaturita.cz Výbor pro volný čas -7- Jan Lerl
Školský zákon s novelou Legislativní zázemí nové maturitní zkoušky tvoří školský zákon z roku 2004, který ji kodifikoval, a novela tohoto zákona z roku 2008, která upravuje nový model maturity. Zde naleznete paragrafy školského zákona týkající se maturitní zkoušky, do kterých je tato maturitní novela promítnuta. Konkrétně se jedná o výňatek ze zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 242/2008 Sb. 561/2004 Sb. ZÁKON ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Maturitní zkouška 77 Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. 78 Společná část maturitní zkoušky (1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou a) český jazyk a literatura, b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, c) matematika, d) občanský a společenskovědní základ, e) informatika a f) předměty stanovené prováděcím právním předpisem jako zkušební předměty pro nepovinné zkoušky. (2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek, a to zkoušek ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a jednoho ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e). V rámci společné části maturitní zkoušky může žák dále konat nejvýše 3 nepovinné zkoušky, a to ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. f). Žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu, z něhož koná povinnou zkoušku. (3) Pro každou povinnou zkoušku má žák právo zvolit si v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem buď základní úroveň obtížnosti, nebo vyšší úroveň Výbor pro volný čas -8- Jan Lerl
obtížnosti zkušebního předmětu. Zvolená úroveň obtížnosti zkušebních předmětů povinné zkoušky, jakož i zvolené zkušební předměty nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle 81 odst. 1. Škola zajišťuje přípravu žáka na zkoušky nejméně v základní úrovni obtížnosti, a to ve všech zkušebních předmětech, z nichž lze konat povinné zkoušky. (4) Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných a) formou didaktického testu, b) formou písemné práce a c) ústní formou před zkušební maturitní komisí. (5) Zkoušky ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro potřebu tohoto zákona rozumí písemná zkouška, která je jednotně zadávána a centrálně vyhodnocována, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem. (6) Ředitel školy může v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání a) rozhodnout, z kterého zkušebního předmětu podle odstavce 1 písm. c) až e) budou žáci konat povinnou zkoušku, nebo b) určit zkušební předměty podle odstavce 1 písm. c) až e), z nichž mohou žáci provést volbu zkušebního předmětu, z kterého budou konat povinnou zkoušku. (7) Ředitel školy je povinen rozhodnutí podle odstavce 6 zveřejnit na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce před termínem pro podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole podle 60 odst. 3 těmi uchazeči, kterých se toto rozhodnutí týká. Pokud ředitel své rozhodnutí nezveřejní způsobem a ve lhůtě podle věty první, má žák právo volby ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e). 78a (1) Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen katalog ) pro příslušný zkušební předmět a úroveň obtížnosti zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 24 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou Výbor pro volný čas -9- Jan Lerl
didaktického testu a písemné práce jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen zadavatel ), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen komisař ), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. (3) Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou jsou veřejné. (4) Žák koná společnou část maturitní zkoušky v řádném termínu ve škole, jíž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen Centrum ), s výjimkou dílčí zkoušky konané ústní formou, kterou žák koná ve škole, v níž měl konat nebo konal maturitní zkoušku v řádném termínu. (5) Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli nebo předsedovi zkušební maturitní komise svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel nebo předseda zkušební maturitní komise v protokolu o maturitní zkoušce. (6) Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky. 79 Profilová část maturitní zkoušky (1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny. (2) Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle 81 odst. 1. (3) Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy, témat a termínů konání těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky. (4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí, Výbor pro volný čas -10- Jan Lerl
b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, c) písemné zkoušky, d) praktické zkoušky, nebo e) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d). (5) Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně. (6) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta. (7) Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. (8) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí. 80 Orgány zajišťující maturitní zkoušku (1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy. Ministerstvo je správcem 25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození. (2) Ministerstvo zřizuje Centrum jako organizační složku státu. Centrum je účetní jednotkou. (3) Centrum a) připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, b) zajišťuje výrobu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribuci do škol, Výbor pro volný čas -11- Jan Lerl
c) označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné, d) zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou písemné práce a formou ústní, e) zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků určených ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele, f) zajišťuje konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky, g) vydává pedagogickým pracovníkům, kteří úspěšně vykonali zkoušku podle písmene f), osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele, h) jmenuje komisaře, i) je zpracovatelem 25a) registru podle odstavce 1, j) je správcem 25) registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele; registr obsahuje také rodná čísla pedagogických pracovníků, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení a datum a místo narození. (4) Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí. (5) Ředitel školy zejména a) odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole, b) jmenuje zadavatele a hodnotitele pro společnou část maturitní zkoušky, c) jmenuje ostatní členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele podle odstavce 3 písm. e). 80a (1) Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise je v případě dílčí zkoušky Výbor pro volný čas -12- Jan Lerl
společné části konané ústní formou také hodnotitel. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení 74 odst. 6 až 10 obdobně. (2) Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole. (3) Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. (4) Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. (5) Hodnotitel hodnotí dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce. (6) Komisařem, hodnotitelem a zadavatelem pro daný zkušební předmět může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících 2) splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného Centrem. 80b Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky, jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v prováděcím právním předpisu zveřejněno. (2) Centrum přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat. (3) Zaměstnanci Centra, jakož i další fyzické osoby, které přijdou do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám. Výbor pro volný čas -13- Jan Lerl
(4) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze vedoucí Centra, v případě vedoucího Centra a další fyzické osoby ministr. 81 Další podmínky konání maturitní zkoušky (1) Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození. (2) V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Žák může konat opravnou zkoušku společné části maturitní zkoušky v jiné úrovni obtížnosti, než v jaké konal tuto zkoušku v řádném termínu. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. (3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. (4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. (5) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole. (6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. (7) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy. (8) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce. (9) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na Výbor pro volný čas -14- Jan Lerl
základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné části maturitní zkoušky. (10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. (11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků a nabídku zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, termíny pro volbu úrovně obtížnosti zkoušek společné části maturitní zkoušky, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce; b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, určení předmětů, k jejichž výuce musí být odborně kvalifikovaný zadavatel, hodnotitel nebo komisař pro daný zkušební předmět, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele, hodnotitele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů; c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle 80 odst. 1 a 3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání; d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny. Výbor pro volný čas -15- Jan Lerl
Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky 5.12. 2008 (1) Každý, kdo konal 82 a) závěrečnou zkoušku, (2) b) zkoušku profilové části maturitní zkoušky, nebo c) dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní formou, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení. (2) Krajský úřad rozhodne o žádosti podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů podle 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis. (3) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, může písemně požádat ministerstvo do 5 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky, o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti. (4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky. 113 Jednotlivá zkouška (1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky Výbor pro volný čas -16- Jan Lerl
z příslušného zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole. (2) Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané a) vedoucímu Centra, pokud uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky; b) řediteli školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20 dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat. Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo jeho narození. (3) Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá a) závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku, b) absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium, c) zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou: 1. jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedu jmenuje v případech podle odstavce 2 písm. a) vedoucí Centra, v případech podle odstavce 2 písm. b) je předsedou ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník; 2. termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy. (4) Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole, kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce. (5) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování. (6) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí Výbor pro volný čas -17- Jan Lerl
uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky. (7) Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2. (8) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. 113a nadpis vypuštěn (1) Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle 113 odst. 2 písm. a) příjmem státního rozpočtu, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem. (2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé. Přechodná ustanovení 185 (8) Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání závěrečnou zkouškou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, konají závěrečnou zkoušku podle dosavadních právních předpisů. Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou před 1. zářím 2009, konají maturitní zkoušku podle dosavadních právních předpisů. Studenti, kteří měli řádně ukončit vyšší odborné vzdělávání absolutoriem před nabytím účinnosti tohoto zákona, konají absolutorium podle dosavadních právních předpisů. 9) Volitelnou zkoušku podle 78 odst. 1, 3 a 4 koná žák poprvé v kalendářním roce 2012, a to žák, který má řádně ukončit středoškolské vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, a žák, který měl řádně ukončit středoškolské vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v kalendářním roce 2012. Výbor pro volný čas -18- Jan Lerl
Vybraná ustanovení novel Čl. II zákona č. 242/2008 Sb. Přechodná ustanovení 1. Zkoušku podle 78 odst. 1 písm. c) až e) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2009, koná žák poprvé v kalendářním roce 2012, a to žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, a žák, který měl řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v kalendářním roce 2012. 2. Žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2009/2010 nebo 2010/2011, může konat místo zkoušky z cizího jazyka podle 78 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2009, zkoušku z matematiky podle 78 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 2 tohoto zákona. 3. Ustanovení 78 odst. 2 věta třetí zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2009, se použije od 1. září 2011. 4. Pro konání maturitní zkoušky ve školním roce 2009/2010 jsou v účinnosti katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky vydané podle dosavadních právních předpisů. 5. Pokud se vzdělávání žáků, kteří mají konat maturitní zkoušku, v souladu s 185 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. neuskutečňovalo podle rámcového vzdělávacího programu, určí ředitel školy počet povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s 79 odst. 1 větou první zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Výbor pro volný čas -19- Jan Lerl