Nesplácené hypotéky vyvolají dražby domů a bytů Po dvou letech, co se americká hypoteční krize projevila v Česku poklesem cen nemovitostí a rostoucím počtem lidí, kteří nemají na splácení hypoték, se banky rozhodly řešit bobtnající problém nucenými dražbami. Leden 2011. Počet nedobrovolných dražeb bytů a domů tak bude tento rok významně přibývat. Vedle České spořitelny, která tímto způsobem vloni řešila už zhruba patnáct případů měsíčně, s ním nově začal i lídr trhu Hypoteční banka. Ta během prosince poslala do nucené dražby vůbec první tři nemovitosti a dalších sedm je připraveno na leden a únor. Na nich si Hypoteční banka otestuje zájem a podle toho se rozhodne o razanci, s jakou bude tento způsob realizace zástav využívat. Na nedobrovolné dražby se ale chystají i další banky, například GE Money Bank, Raiffeisenbank či UniCredit Bank. "Naše společnost dosud řešila tyto případy v rámci exekučního řízení. Nyní jednáme o případné spolupráci s několika dražebními společnostmi," potvrdil HN Pavel Zúbek, tiskový mluvčí GE Money Bank. I samotná Česká spořitelna plánuje další rozšíření nedobrovolných dražeb. "Předpokládáme, že počet takto řešených případů by se mohl pohybovat kolem pětadvaceti měsíčně," říká Klára Pačesová z tiskového oddělení České spořitelny. 1 / 6
Touto cestou se banky rozhodly jít proto, že se ukázalo, že většina neplatičů nedokáže své nemovitosti sama prodat a odprodej těchto pohledávek třetím stranám je pro banky nevýhodný. "K dobrovolným prodejům dochází jen sporadicky. Dlužníci požadují za své nemovitosti nepřiměřeně vysoké částky, za které jsou nemovitosti neprodejné," říká Pačesová. S více než dvojnásobným nárůstem dražeb nemovitostí kvůli nesplácení hypoték, ale i jiných důvodů předlužení, počítají dražebníci. "Můj osobní odhad je, že jejich počet letos bude mezi 1500 až 2000," řekl HN Ivo Gavlas, ředitel aukční a realitní agentury Gavlas. Loni podle statistik na Centrální adrese, kterou provozuje Česká pošta, dosáhl celkový počet nedobrovolných dražeb 784. Asi ve 140 případech šlo o hypoteční úvěr. Většina však připadá na jiné druhy úvěrů, které lidé nestíhají splácet ať už bankám nebo jiným nebankovním společnostem. Dům nebo byt proto putuje do dražby. Podle některých lidí z hypoteční branže by se ale kvůli nespláceným hypotékám mohlo letos na trhu nuceně objevit ještě mnohem víc "secondhandových" nemovitostí. Černější výhled vychází z rostoucího počtu lidí, kteří nezvládají dluhy. Už koncem loňského roku činil podíl nesplácených hypoték déle než tři měsíce na celkovém objemu těchto půjček 3,14 procenta, 2 / 6
což je dvojnásobek než před dvěma lety. Suma odpovídá hypotékám zhruba za 19 miliard korun. Při průměrné hypotéce, která se v uplynulých letech pohybovala mezi 1,4 až 1,7 milionu korun, to představuje zhruba 12 tisíc nesplácených hypoték. "Jedna třetina z nich by se už letos mohla objevit na nemovitostním trhu, ať už prostřednictvím dražeb nebo jiných způsobů prodeje. Ostatní případy jsou čerstvější a banky se buď s klienty ještě dohodnou na novém splátkovém kalendáři, nebo bude ještě nějakou dobu trvat, než je budou řešit prodejem. I tak to ale může vést k dalšímu snížení prodejních cen nemovitostí," míní Libor Ostatek, respektovaný odborník na hypotéky a šéf makléřské firmy Golem Finance. Situaci dlužníků to může ještě zhoršit. Už v uplynulých dvou letech ceny nemovitostí v Česku poklesly v průměru o 15 procent. Při současném převisu nabídky nemovitostí tak nemusí příjem z dražby pokrýt dluh z hypotéky. "Nabízíme klientům možnost uzavření splátkového kalendáře na zbývající část. Když ale klient o řešení nejeví zájem, vymáháme dluh standardní cestou včetně exekuce," říká Pačesová. V průměru ČS zpeněžuje zástavu za 80 procent odhadní ceny. Dobrovolné prodeje jsou sporadické. Dlužníci požadují za své nemovitosti nepřiměřeně vysoké částky, za které jsou nemovitosti neprodejné. Klára Pačesová, mluvčí ČS 3 / 6
Rychlost rozhoduje. Banky se chtějí co nejrychleji dostat ke svým penězům. Spouští proto nedobrovolné dražby. Přesto je to až poslední možnost. Jak postupuje banka, když klient neuhradí včas splátku úvěru: 1. Během prvních 90 dnů banka klienta upomíná telefonem a SMS. Pošle tři písemné upomínky s výzvou k úhradě dluhu v rozmezí tří měsíců. Po tu dobu se snaží s klientem dohodnout na novém splátkovém kalendáři, nejčastěji na prodloužení splatnosti úvěru, a tím snížení měsíčních splátek, či na odkladu splátek po několik měsíců. 2. Po 90 dnech dojde k zesplatnění celého zůstatku úvěru i s úroky. Od té doby se klientovi načítají i úroky z prodlení z celé dlužné částky. 3. Když klient poté začne spolupracovat, banka mu nabídne uzavření nové dohody na splátkovém kalendáři, ovšem s exekutorskou doložkou. To znamená, že když nebude plnit splátkový kalendář, má banka právo přistoupit k nedobrovolné dražbě. 4 / 6
4. Pokud klient novou dohodu odmítne, banka předá záležitost soudu, který potvrdí, že může zástavu zpeněžit. Banka volí mezi nedobrovolnou dražbou a exekucí. Varianta závisí na konkrétní situaci. Banky teď preferují nucené dražby, protože jsou rychlejší a jsou s nimi spojeny nižší poplatky pro ně i pro klienty. 25 nedobrovolných dražeb měsíčně plánuje letos Česká spořitelna. Vloni tímto způsobem realizace zástav řešila 15 případů měsíčně. 12 tisíc je odhadovaný počet hypoték nesplácených déle než 90 dnů. Podle odborníků z nich zhruba třetinu vrhnou banky na trh a pošlou do dražby. O 15 procent klesly ceny realit v uplynulých dvou letech. Další zlevnění můžou přinést dražby zastavených nemovitostí a pohledávek bank. Zdroj: HN 5 / 6
6 / 6