AORTÁLNÍ STENÓZY VE STÁØÍ

Podobné dokumenty
Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha

Kardiochirurgický indikační seminář CABG vs. PCI Indikace k operaci aortálních a mitrálních vad

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Atestační otázky z oboru kardiologie

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

infekční endokarditis Tomáš Paleček

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

Chlopenní vady. prof. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

LEVÁ KOMORA U AORTÁLNÍ STENÓZY

Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

ICHS ICHS je nejčastější onemocnění (příčinou smrti) vyspělého světa 50% populace umírá na ICHS

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

CT srdce Petr Kuchynka

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012

Chlopenní vady v dospělosti

Základy hemodynamiky. Michael Želízko Klinika kardiologie IKEM

Aortální stenóza. Kazuistika pacientky od narození po transplantaci

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Komplexní řešení pacientky s HOCM a sekundárně vzniklou závažnou mitrální regurgitaci. MUDr.Darina Krausová,Kardiocentrum Třinec Podlesí

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

21. symposium PS Chlopenní a vrozené srdeční vady

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

CHLOPENNÍ SRDEČNÍ VADY

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Srdeční selhání. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej jako parametr srdeční funkce Definice srd. selhání Etiopatogeneze Důsledky

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín :00

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín

Kardiomyopatie Petr Kuchynka

FÁZE C Strukturální změny, průběh se všemi symptomy ICHS

Mechanické srdeční podpory současné indikace v kardiologii výběr nemocných. Jiří Kettner

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční

Diagnostika poškození srdce amyloidem

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou

Fitness for anaesthesia

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

Praktická kardiologie

MUDr. Jiří Malý, Ph. D. KC IKEM

některé časné příznaky srdečního selhání.

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Synkopa. Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s.

Starší muž s chronickou dušností a synkopou

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

COR TRIATRIATUM přítomnost raritního echokardiografického nálezu nevylučuje jinou příčinu klinických obtíží

Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni. H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3.

Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM

Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu

Funkční zátěžové testování

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

Autor: Kouřilová H., Biolková V., Školitel: Šternberský J., MUDr. Klinika chorob kožních a pohlavních, LF UP v Olomouci

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Kazuistika Ischemická choroba dolních končetin

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy

Týká se i mě srdeční selhání?

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

9 Endokarditidy. Endokarditidy 9

Ischemická choroba srdeční a její detekce

Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu chlopenních srdečních vad v dospělosti

Kardiologické odd., Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha 2. Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK Praha

Léčba aortální stenózy s nízkým gradientem

Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. AUSKULTACE, srdeční ozvy. Auskultace (srdeční ozvy)

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

Dětský kardiolog na NICU. Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie

Sjezd Pracovní skupiny kardiovaskulární rehabilitace ČKS. Kardiovaskulární dny v Lázních Teplice nad Bečvou

Přímé sdělení pro zdravotnické pracovníky týkající se spojitosti mezi léčbou Sprycelem (dasatinibem) a plicní arteriální hypertenzí (PAH)

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Levosimendan - CON. Michal Pořízka

Optimální kvantifikace aortální regurgitace

Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE SRDEČNÍ SELHÁNÍ. Filip Málek, Ivan Málek KAROLINUM

Nekoronární perkutánní intervence

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

Kardiovaskulární rehabilitace

Pimobendan Randomized Occult DCM Trial to Evaluate

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

Transkript:

R. ÈERBÁK SOUHRN Tento článek je určen geriatrům, praktikům, internistům i kardiologům, aby staří nemocní, kteří trpí aortální stenózou, byli zavčas diagnostikováni, správně vyšetřeni a aby byla nalezena optimální léčba. A samozřejmě v prvé řadě je publikace věnována nemocným s aortální stenózou, kteří jsou v pokročilém věku, neboť těch se uvedené lékařské postupy týkají nejvíce. ABSTRACT This article is dedicated to geriatritians, internists and cardiologists to early diagnose, properly investigate and find an optimal treatment for elderly patients suffering from aortal stenosis. And of course, this publication is dedicated especially to patients with aortal stenosis at an advanced age because the mentioned medical procedures concern them the most. KLÍÈOVÁ SLOVA Aortální stenóza angina pectoris dušnost synkopa KEY WORDS Aortal stenosis angina pectoris breathlessness syncope 3 25 2 15 1 5 64 711 825 19 1465 1594 132 1111 121 Obr. 1. Chlopenní srdeční vady. Operace Česká Republika. 2668 248 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 Kardiochirurgická pracoviště vykazují v posledních letech nárůst operací chlopenních srdečních vad. Obr. 1 ukazuje stoupající počet operovaných nemocných s chlopenními vadami v České republice, na obr. 2 je patrná analogická situace v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Příčin zvyšujícího se počtu operovaných chlopenních vad jevu je několik: kvalitnější diagnóza pomocí neinvazivních prostředků, především echokardiografického vyšetření, zlepšení operačních postupů a výborné operační i dlouhodobé pooperační výsledky. Etiologie vad se v posledních desetiletích výrazně změnila. V našich klimatických podmínkách prakticky vymizela revmatická horečka, kvalitní prenatální diagnostika snížila počet vrozených chlopenních vad, které jsou navíc úspěšně léčeny v dětství. Chlopenní vady, které nejčastěji v dospělém věku potkáváme, jsou degenerativní etiologie. Hlavní příčinou zvýšeného výskytu chlopenních vad v poslední době je proto stárnutí populace Na obr. 3 je patrný stoupající počet nemocných starších 7 let a zvláště pak nemocných, kteří kromě chlopenní vady mají i postižení věnčitých tepen. V minulém roce téměř polovina operovaných nemocných byla starší 7 let (obr. 4). Údaje se týkají našeho pracoviště a jsou vzaty ze závěrečné zprávy grantu M. Frélicha [1]. Nejčastější chlopenní vadou dnes operovanou je degenerativní kalcifikovaná aortální stenóza (AS). Obr. 5 ukazuje počet jednotlivých vad operovaných v CKTCH v Brně. Je patrné, že dominuje především aortální stenóza, a to především v kombinaci s ischemickou chorobou srdeční (obr. 6). Kalcifikace a degenerace původně normální trojcípé chlopně se objevuje typicky po 65. roku a postihuje téměř 5 % populace [2]. Těžká aortální stenóza je méně častá. Exaktní prevalence této nemoci není známa. Aortální chlopenní stenózy mají svá specifika. Existuje řada publikací, které poukazují na to, že tato chlopenní vada není jen degenerativním onemocněním, jak bylo dříve vždy zdůrazňováno, ale že se jedná o aktivní metabolický nebo dokonce i o infekční či četnost chlopenních vad ve stáří etiologie AS SURGERY CZECH REPUBLIC ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/24 15

SURGERY CKTCH BRNO 5 4 389 398 358 416 383 511 474 3 262 296 297 331 2 184 185 187 1 122 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 Obr. 2. Chlopenní srdeční vady. Operace CKTCH Brno. AS ve stáří podobnost AS s ICHS imunologický proces. Prokazují to studie, které nacházejí u aortálních degenerativních kalcifikovaných stenóz zvýšené hodnoty cholesterolu, či jiné druhy dyslipidemie, přítomnost infekčního agens (Chlamydia penaumoniae) či zvýšenou expresi solubilních adhezivních molekul (ICAM-1, VCAM-1). Tyto nálezy silně připomínají jiné, velmi časté srdeční onemocnění koronární tepennou nemoc [3]. Všechny publikace zabývající se touto problematikou naznačují, že kalcifikovaná degenerativní aortální stenóza by měla být léčena stejně jako ischemická choroba srdeční. Na prvním místě pak stojí použití statinů, které v malých sestavách ukazují zřetelný prospěch. Je stále více patrné, že dosud chybí velká prospektivní randomizovaná studie, která by poskytla důkazy typu evidence based medicine [4]. Aortální stenóza ve stáří se liší od průběhu této vady v mladším věku. Je to dáno především proto, že staří lidé jsou schopni redukovat svou fyzickou aktivitu na minimum, a tak potíže charakterické pro tuto vadu (anginózní obtíže, dušnost, synkopy) se vůbec nemusejí objevit. HEART DEFECTS SURGERY IN THE ELDERLY CKTCH BRNO 45 4 35 3 25 2 15 1 5 179 186 186 265 293 293 33 2 4 8 3 12 12 2 389 397 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 41 67 357 315 283 79 79 83 43 359 112 12 (33,4 %) Celkový počet pacientů Věk nad 7 let Obr. 3. Operace chlopenních srdečních vad ve stáří CKTCH Brno. 16 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/24

14 12 1 8 6 4 2 22 24 21 26 32 42 44 3 4 1 4 3 6 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 55 11 69 22 84 3 1 43 82 52 18 116 55 55 1997 1998 1999 2 21 22 23 (47,4 %) HEART DEFECTS SURGERY IN THE ELDERLY CKTCH BRNO. COMPOSITE OPERATIONS (CABG). Celkový počet pacientů Obr. 4. Operace chlopenních srdečních vad ve stáří CKTCH Brno. Kombinované výkony (CABG). Věk nad 7 let Pacienti nemají žádné obtíže a nevyhledávají proto lékaře. Často se objevují v nemocnici až se známkami srdečního selhání a jsou také velmi často léčeni jako pacienti se srdečním selháním až do neléčitelného konce. Koexistence koronární tepenné nemoci a hypertenze, které se často vyskytují u starší populace, mohou obtíže vyvolané aortální stenózou exacerbovat, nebo naopak maskovat [2]. U některých nemocných se však obtíže stran aortální stenózy mohou vyskytnout, například 5 % 1 % 16 % 18 % Aortální stenóza Mitrální regurgitace Aortální regurgitace Mitrální stenóza Ostatní N = 474 Obr. 5. Chlopenní srdeční vady. Operace CKTCH Brno 23. 51 % angina pectoris. Z důvodu mnohem vyšší prevalence ischemické choroby srdeční v dnešní populaci téměř každý lékař myslí především na koronární tepennou nemoc [5]. Pacient je léčen nitráty, beta-blokátory a antiagregační terapií. Někdy má štěstí a je odeslán na koronarografické vyšetření. Kardiolog pak obvykle rozezná správnou příčinu obtíží a zařídí příslušné léčení. Ne však vždy: jsou známy případy, že aortální stenóza byla rozpoznána teprve na katetrizačním stole, kdy invazivní kardiolog nemohl 2 % 7 % 73 % Aortální stenóza Mitrální regurgitace Ostatní N = 115 Obr. 6. Chlopenní srdeční vady. Operace CKTCH Brno 23. Kombinované výkony + CABG. symptomatologie AS ve stáří SURGERY CKTCH BRNO 23. SURGERY CKTCH BRNO 23. COMPOSITE OPERATIONS + CABG. ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/24 17

stenokardie EKG RTG dušnost echo indikace k operaci synkopa klinický nález přes kalcifikované aortální ústí proniknout do levé komory. Jindy byla správná diagnóza dokonce stanovena až na operačním stole, kdy byla prováděna revaskularizační operace, a teprve při kanylaci koronárních tepen zjistil kardiochirurg, že se u nemocného nejedná pouze o koronární tepenné onemocnění. Jsou to výstražné, i když naštěstí výjimečné případy. Je třeba však připomenout, že koronární tepenná nemoc tvoří jednu z nejčastějších komorbidit aortální stenózy ve vyšším věku. Jiní nemocní si mohou stěžovat na dušnost: i tady je snadné vysvětlení, které lékaře odvádí od správné diagnózy. Staří nemocní velmi často trpí na chronickou obstrukční chorobu bronchopulmonální, i tato choroba patří k častým komorbiditám aortální stenózy ve stáří. Pacient dostává bronchodilatancia, expektorancia, a aortální stenóza zvolna nebo rychle progreduje k inoperabilnímu stadiu. Obtíže s dechem si ošetřující lékař může také vysvětlit hypertenzní chorobou, ta je také častým průvodcem aortální stenózy ve stáří. Hypotenziva a příslušné rady uspokojí jak lékaře, tak i pacienta: ten se však blíží k neveselému konci. Třetím příznakem známé triády symptomatologie aortální stenózy je synkopa a presynkopální stavy. U mladšího nemocného je to alarmující příznak, který nemocného obvykle ihned zavede na patřičná specializovaná vyšetření. U starého člověka je to jinak. Který z nich nemá závratě a který z nich občas nespadne? Vysvětlení všech těchto různorodých problémů přinese fonendoskop. Nemocného je třeba kompletně vyšetřit, fonendoskop přiložit a patologický nález slyšet. Tím začíná dlouhá diagnostická i terapeutická cesta, ale je to začátek mimořádné důležitosti. V dnešní době velmi dobrých operačních výsledků, zlepšeného životního komfortu po operaci i prodloužení života je nesmyslné a nemyslitelné nechat umírat nemocného s aortální stenózou pod falešnou diagnózou stanovenou lékařskou nedbalostí či nepozorností. Auskultační nález je jednoznačný: na poslechovém aortálním místě (vpravo od sterna pod klíčkem ve 2. mzž) je slyšet ejekční systolický šelest, který má propagaci do karotid a do jugula. Je-li výrazný (aspoň 4 stupně ze 6 stupňové škály), je hmatný vír. 2. ozva nad aortou bývá oslabená až zašlá. Je to rozdíl od hypertenzní nemoci, která má podobný nález, avšak A2 je akcentovaná. Systémový tlak bývá u starších nemocných s aortální stenózou zvýšen, a přispívá tak ke zvýšenému afterloadu [6]. Proto také nelze spoléhat na pulsus parvus, který byl patognomonický pro aortální stenózu. Objevuje se teprve až při selhávání levé komory [7]. Na EKG křivce je dlouho patrný sinusový rytmus, fibrilace síní je příznakem pozdním. Je patrná hypertrofie levé komory s přetížením a nezřídka se objevují atrio ventrikulární blokády v důsledku průniku kalcia do převodního systému [8]. RTG plic vykazuje koncentrickou hypertrofii levé komory, stín srdeční není dilatován, pokud nedochází ke kardiální dekompenzaci. Stejně tak i parenchym plicní je zpočátku bez známek městnání. Dominantní postavení v diagnostice aortální stenózy má echokardiografické vyšetření. Dokáže nejen rozpoznat závažnost vady, ale i funkci levé komory, ev. vyloučit vady jiné. Je důležité i k detekci segmentárních poruch kontraktility, jako důsledku ischemické choroby srdeční. Echo je také nezbytným nástrojem k detekci zátěžových změn. I u starších nemocných je možné použít transezofageální echokardiografické vyšetření [9]. Indikační kritéria aortální stenózy k operaci jsou zřetelně definována Doporučením České kardiologické společnosti [1]: 1 symptomy (stenokardie, dušnost, synkopa), 2 počínající dysfunkce levé komory (snižující se ejekční frakce levé komory, počínající dilatace levé komory) je-li dilatace již plně vyjádřena, například index konečného systolického objemu >9ml/m 2, je predikce špatného pooperačního průběhu [11] 3 index plochy aortálního ústí AVAi <,5 cm 2 /m 2. Pokud nemocný odpovídá těmto kritériím, je indikován k operaci a výsledky jsou excelentní. U starších nemocných s aortální stenózou jen výjimečně najdeme hemodynamicky závažnou vadu (AVAi >,5 cm 2 ), která by byla asymptomatická a měla dobrou funkci levé komory. I to se však může stát. Dříve zcela zamítavé názory na preventivní operaci těchto nemocných [12] se dnes pomalu mění. Posuzuje se nejen aktuální stav nemocného, jeho odpověď na zátěž (bicykloergometrie), která může odhalit symptomy či dysfunkci levé komory, ale i další nepříznivé okolnosti, které by mohly indikaci ovlivňovat: hypertrofie levé komory, přidružené nemoci, kalcifikace chlopně a rychlost progrese nemoci. Jedním z faktorů, který podporuje operaci u asymptomatického nemocného s hemodynamicky závažnou aortální stenózou, je i věk nemocného. Na co čekat? Nejsou-li ovšem přítomné závažné kontraindikace. Samotný věk kontraindikací samozřejmě není. 18 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/24

Daleko častěji se však setkáváme ve starší populaci s nemocnými, kteří mají závažnou aortální stenózu a dysfunkci levé komory. Klinicky se tento stav projevuje známkami srdečního selhání, hemodynamicky pak nízkým srdečním výdejem, nízkou ejekční frakcí levé komory a nízkým transvalvulárním gradientem. Otázka zní: je dysfunkce levé komory způsobena těsnou aortální stenózou, nebo se jedná o dvě na sobě nezávislé nemoci? K rozlišení se doporučují dvě metody: první spočívá ve vybuzení kontraktilní rezervy levé komory pomocí inotropních léků, nejčastěji se používá dobutamin [13,14], druhá naopak snižuje periferní vaskulární rezistenci pomocí nitroprusidu [18,16]. Oba způsoby, i když rozličným mechanismem vedou ke zvýšení srdečního výdeje a v jeho důsledku k dalším hemodynamickým změnám: zvýšení ejekční frakce levé komory a ke změně tlakového gradientu. Při použití dobutaminu se doporučuje 1µg 4µg/kg/min. Vysoké množství 4µg/kg/min je vhodné pouze tehdy, není-li přítomna ischemická choroba srdeční, to znamená, že dobutaminové zátěži musí předcházet selektivní koronarografie s negativním výsledkem [14]. Za průkaz kontraktilní rezervy se považuje zvýšení tepového objemu o více než 2 % až 5 % původní hodnoty, zvýšení středního tlakového transvalvulárního gradientu nad 3 mmhg a zvýšení ejekční frakce levé komory uváděné v % minimálně o 1. Jinak se jako důvod ukončení dobutaminového echokardiografického vyšetření uvádí nástup symptomů (angina nebo těžká dušnost), nesnesitelné SV > 2 % EF > 1 % MPG > 3 mm Hg Skupina 1 rezerva + op. mortalita 8 % rezerva op. mortalita 5 % Skupina 2 Obr. 7. Kontraktilní rezerva při zátěži dobutaminem. N = 45 vedlejší účinky, elevace ST nebo naopak deprese ST 2mm, zřetelný pokles (TK < 9 mmhg) nebo naopak nárůst systolického krevního tlaku >2 mmhg, nový objev abnormalit pohybu stěny levé komory nebo nový objev komplexů arytmií [17]. Zjištění kontraktilní rezervy je neobyčejně důležité, protože je to rozhodující činitel v rozvaze o další terapii. Na obr. 6 je zřetelně patrné, že nemocní bez kontraktilní rezervy mají operační mortalitu 5%, oproti 8% u nemocných s kontraktilní rezervou. Obr. 7 ukazuje další rozdílný pooperační průběh u těchto nemocných, ať již operovaných či neoperovaných [13]. kontraktilní rezerva detekce kontraktilní rezervy dobutamin nitroprusid CONTRACTILE RESERVE DURING DOBUTAMINE LOAD. 1 8 % LONG TERM FOLLOW UP AFTER AVR. 6 4 2 12 24 36 48 6 72 měsíce Skupina 1 AVR Skupina 2 AVR Obr. 8. Dlouhodobé sledování po AVR. Skupina 1 KONZ. Skupina 2 KONZ. N = 45 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/24 19

ADVANCED STAGES OF AS. MODE OF ACTION. NITROPRUSIDE Base line LK R 1 (AS) R 2 (periferie) Nitroprusid Base line průtok průtok TK 9/6 TK 95/55 průtok TK 9/6 Nitroprusid průtok Obr. 9. Pokročilá stadia AS. Mechanismus účinku. Nitroprusid. TK 75/45 indikace k operaci nemocných s AS ve starším věku Zvláště účinek nitroprusidu, který každý lékopis uvádí jako kontraindikovaný u těsné aortální stenózy, je velmi zajímavý. Jeho účinek na hemodynamiku u aortální stenózy je zcela odlišný od dobutaminu. Zatímco dobutamin zvyšuje kontrakci levé komory, nitroprusid snižuje periferní odpor. Aortální stenóza v pokročilém stadiu má totiž dva odpory zapojené v sérii: odpor aortální stenózy R 1 a periferní odpor R 2. Podání nitroprusidu sodného, které je bezpečné, jak prokázali Khot et al [15] vede ke snížení R 2, protože aortální stenóza je fixní. Převyšuje-li R 2 odpor R 1, dochází ke zvýšení průtoku bez zvýšení gradientu a je zřejmé, že aortální stenóza není hemodynamicky závažná. Je-li R 1 >R 2, nezvyšuje se samozřejmě průtok, periferní tlak klesá a výsledek vyšetření ukazuje na hemodynamicky závažnou aortální stenózu. Velmi instruktivně tyto poměry sumarizuje B. A. Carabello ve své publikaci [16] (obr. 9). Khot [15] a spoluautoři podávali nízké iniciální dávky nitroprusidu až k hodnotám 128 µg/min během 24 hodin. Test ukončovali teprve se zvýšením srdečního výdeje. Neměli závažnější komplikace, pouze jedenkrát se objevily angionózní obtíže, které byly léčeny nitráty a beta blokátory, aniž byly důvodem k přerušení testu. Takto jednoduchým způsobem lze rozlišit, zda starší nemocný s aortální stenózou má hemodynamicky závažnou vadu a také zda má kontraktilní rezervu myokardu, která mu dovolí z operace profitovat. Jsou to otázky zásadní důležitosti: těsná aortální stenóza u staršího nemocného, která dokáže zvýšit výdej i transvalvulární gradient, je indikována k operaci s dobrými časnými i pozdními pooperačními výsledky [19]. Neprokážeme-li však tento typ vady a stav levé komory není dobrý, je operační řešení kontraindikováno a nemocný musí být léčen přísně konzervativně. V případě, že starý nemocný trpící aortální stenózou je indikován k operaci, objevuje se otázka, jakou umělou chlopeň zvolit. Obecně je dávána přednost bioprotézám, které nevyžadují antikoagulační terapii, a podle některých zpráv vede terapie statiny ke zpomalení jejich degenerativních změn [18]. Jejich nevýhodou však zůstává především u úzkých anulů reziduální gradient, který nemocní s předoperačním nízkým gradientem těžko snášejí a jejich pooperační průběh je nepříznivý [21]. Týká se to dokonce i stentless bioprotéz [2]. Proto se mnohdy dává přednost mechanickým protézám, které nezanechávají reziduální tlakový gradient na protéze a které v aortální pozici nevyžadují tak agresivní antikoagulační terapii pohybujeme se v rozmezí INR =2,2 2,5. V budoucnosti se budeme pravděpodobně setkávat se staršími nemocnými s aortální stenózou stále častěji. Na toto onemocnění je nutné především myslet. Jen tak zachytíme zavčas onemocnění v optimálním indikačním období k operaci, kdy jak operační výsledky, tak i pooperační průběh jsou velmi dobré. Naopak nemocným, kteří jsou již za hranicemi indikace a nemají kontraktilní rezervu myokardu, je nutné operaci odmítnout, neboť jen tak je zbavíme zbytečného utrpení. 2 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/24

LITERATURA 1. Frélich M. Závěrečná zpráva projektu IGA 1 čís. NA 6673 3. Kardiochirurgie u 75letých a starších nemocných. 2. Segal BL. Diagnosis and Surgical Management of Aortic Valve Disease in Older Adults. Geriatrics 23; 58: 31 35. 3. Čerbák R. Lipidy a chlopenní srdeční vady. Vnitř Lék 2; 46 (9): 526 528. 4. Chan KL. Is aortic stenosis a preventable disease? JACC 23; 42: 25 259. 5. Čerbák R. Symptom doby záměna diagnózy aortální stenózy a koronární tepenné nemoci. Int med pro praxi 22; 4: 5 6. 6. Antonini Canterin F, Huang G, Cervesato E, Faggiano P, Pavan D. Piazza R, Nicolosi GL. Symptomatic Aortic stenosis. Does Systemic Hypertension Play an Additional Role? Hypertension 23; 41: 1268 1272. 7. Alpert JS, Dalen JE, Rahimtoola SH. Valvular Heart Disease. 3rd ed. Philadelphia: Lippincot Williams & Wilkins 2; 191 194. 8. Čerbák R. EKG u aortálních chlopenních vad. Vnitř Lék 22; Suppl 42: 86 89. 9. Tabet JY, Pascal O, Monin JL. Echocardiography in Elderly Patients. Presse Med 24; 33 (6): 46 12. 1. Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu nemocných s chlopenní vadou v dospělosti. Cor Vasa 2; 42(4): K82 K86. 11. Tarantini G, Buja P, Scognamiglio R, Razzolini R, Gerosa G, Isabella G, Ramondo A, Iliceto S. Aortic valve replacement with left ventricular dysfunction: Determinants of cardiac mortality and ventricular function recovery. Eu J Cardio Thor Surg 23; 24: 879 885. 12. Braunwald E, Zipes DP, Libby P. Heart Disease. 6th ed. Philadelphia: WB Saunders 21: 1678. 13. Monin J, Quere JP, Monchi M, Petit H, Baleynaud S, Chauvel C, Pop C, Ohlmann P, Lelguen C, Dehant P, Tribouilloy C, Gueret P. Low Gradient Aortic Stenosis: Operative Risk Stratification and Predictors for Long Term Outcome: A Multicenter Study Using Dobutamine Stress Hemodynamicks. Circulation 23; 18(3): 319 324. 14. Nishimura RA, Grantham A, Connolly H, Schaff HV, Higano S, Holmes DR. Low Output, Low Gradient Aortic Stenosis in Patients With Depressed Left Ventricular Systolic Function. Circulation 22; 16(7): 89 816. 15. Khot UN, Novaro GM, Popovič ZB, Mills RM, Thomas JD, Tuzcu EM, Hammer D, Nissen SE, Francis GS. Nitroprusside in Critically Ill Patients with Left Ventricular Dysfunction and Aortic Stenosis. NEJM 23; 348: 1756 63. 16. Carabello BA. Selection of Patients with Aortic Stenosis for Operation: The asymptomatic Patient and the Patient with Poor LV Function. In: Borer JS. Pathophysiology, Evaluation and Management of Valvular Heart Disease. Cardiol Karger Basel 22; 39: 49 6. 17. Zupirolli A, Mori F, Olivotto I, Castelli G, Favilli S, Dolara A. Therapeutic implications of contractile reserve elicited by Dobutamin ECHO in symptomatic, low gradient aortic stenosis. Ital Heart J 23; 4(4): 264 27. 18. Antonini Canterin F, Zuppiroli A, Popescu BA, Granata G, Cervesat PR, Pavan D, Nicolosi GL. Effect of statins on the progression of bioprosthetic aortic valve degeneration. Am J Cardiol 23; 92(12): 1479 1482. 19. Iung B. Aortic stenosis in the Elderly. Rev Pract 2; 5(15): 1653 1658. 2. Carabello BA. Management od the Elderly Aortic Stenosis Patient With Low Gradient and Low Ejection Fraction. AJGC 23; 12: 165 172. 21. Connolly HM, Oh JK, Schaff HV. Severe aortic stenosis with low transvalvular gradient and severe left ventricular dysfunction: result of aortic valve replacement in 52 patients. Circulation 2; 11: 194 1946. Práce vznikla za podpory grantu MZ ČR NA/7223 3. do redakce doručeno dne 12. 6. 24 přijato k publikaci dne 2. 1. 24 PROF. MUDR. ROMAN ÈERBÁK, CSC. CKTCH, BRNO PROF. MUDR. ROMAN ÈERBÁK, CSC. Prof. MUDr. Roman Čerbák, CSc. pracuje jako kardiolog Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Promoval na lékařské fakultě Masarykovy univerzity, pak pracoval jako sekundární lékař na interním oddělení nemocnice ve Svitavách a na I. interní klinice Fakultní nemocnice v Brně. Později přešel jako kardiologický konziliář na I. chirurgickou kliniku FN v Brně a na Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, kde pracuje doposud. Složil atestaci z vnitřního lékařství I. a II. stupně a nadstavbovou atestaci z kardiologie. Dizertační práci obhájil na téma Hydrodynamické čerpadlo v asistující cirkulaci. V roce 199 habilitoval souborem prací Funkce levé komory srdeční, v roce 1994 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství. Od roku 199 členem výboru České kardiologické společnosti, v letech 1995 1999 jejím předsedou. V letech 1993 1996 byl zvolen předsedou Okresního sdružení České lékařské komory v Brně, v roce 1999 členem Čestné rady. V roce 1997 jmenován členem Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci. Autor více než 12 publikací v tuzemském i zahraničním tisku, přednesl více než 2 přednášek zvláště z oblasti chlopenních a vrozených srdečních vad, funkce levé komory srdeční a invazivní kardiovaskulární diagnostiky. Od roku 1984 přednáší v postgraduálních kardiologických kurzech kardiologii v IPVZ Praha. V letech 199 až 21 přednášel posluchačům LF MU na I. kardiologicko angiologické interní klinice FN u sv. Anny v Brně. Emeritní profesor LF MU v Brně. ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/24 21