UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogických a sociálních studií PAVEL ELIÁŠ III. ročník prezenční studium Obor: Pedagogika veřejná správa Získávání finančních prostředků v ČR a z EU pro činnost a projekty neziskové organizace Junák Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D. OLOMOUC 2011
Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Získávání finančních prostředků v ČR a z EU pro činnost a projekty neziskové organizace Junák vypracoval samostatně a použil jen pramenů a literatury uvedených ve zdrojích. V Olomouci dne 30.6. 2011 Podpis:
Poděkování Touto cestou bych rád vyjádřil své poděkování paní Ing. Aleně Opletalové, Ph.D. za její metodickou pomoc, připomínky, trpělivost a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji panu Ing. Martinu Šromovi za poskytnutí cenných materiálů k vypracování této práce.
Obsah Úvod.6 1 Neziskový sektor v ČR...7 1.1 Základní charakteristika neziskových organizací..9 1.2 Založení, vznik a zánik...10 1.3 Typologie neziskových organizací..11 1.3.1 Členění podle právní normy..11 1.3.2 Členění podle kritéria globálního charakteru poslání..12 1.3.3 Členění podle předmětu jejich činnosti..13 2 Občanské sdružení Junák-svaz skautů a skautek ČR.15 2.1 Principy a poslání.15 2.2 Ústřední orgány.16 2.2.1 Stanovy Junáka..16 2.2.2 Valný sněm.17 2.2.3 Náčelnictvo..17 2.2.4 Výkonná rada..17 2.2.5 Ústřední revizní komise.18 2.2.6 Rozhodčí a smírčí rada.18 2.2.7 Odbory.19 2.3 Právní rámec..19 2.4 Finanční zdroje..20 2.4.1 Dotace MŠMT 20 2.4.2 Dotace Junáckých krajů...21 2.4.3 Členské příspěvky..22 2.4.4 Další vlastní zdroje 23 2.4.5 Cizí zdroje 24 2.4.6 Potenciální zdroje..25 2.4.7 Dotace ze státního rozpočtu přímé.26 2.4.8 Dotace ze státního rozpočtu nepřímé..26
2.4.9 Příspěvky územních samospráv.27 2.5 Příspěvky nadací a nadačních fondů 27 2.5.1 Příspěvky ze zdrojů EU 28 2.5.2 Kdo může o podporu EU žádat..28 2.5.3 Jak se žádá o prostředky z EU 29 2.5.4. Zpracování projektové žádosti...30 3 Public relations a fundraising občanského sdružení Junák..33 3.1 PR Junáka.33 3.1.1 Komunikace organizace....33 3.1.2 SWOT Analýza skautského střediska Hranice..34 3.1.3 Doporučení v oblasti PR...35 3.2 Fundraising 36 3.2.1 Fundraisingový plán skautského střediska Hranice...36 3.2.2 Doporučení v oblasti Fundraisingu 38 Závěr..40 Seznam literatury a zdrojů..43 Seznam zkratek a příloh..45 Anotace
Úvod V současnosti je systém v oblasti neziskového sektoru ve vývoji, ať už se jedná o ten soukromý, nebo veřejný. Je to většinou stát, kdo zadává služby, ale už není ten, kdo tyto služby spotřebovává. Každopádně, co se týká našeho státu a jeho široké veřejnosti obecně, ještě stále není dostatečně velké povědomí o neziskové organizaci, jakou je občanské sdružení Junák-svaz skautů a skautek ČR. Ač to může znít překvapivě, i přesto, že tato organizace patří mezi největší svého druhu, lidé často nevědí, čím se tato organizace zabývá a co je její náplní. Toto téma jsem si vybral proto, že jsem již 13 let členem tohoto občanského sdružení a rád bych umožnil nahlédnout veřejnosti do podstaty jeho činnosti. Motivací tohoto tématu je atraktivita a různorodost aktivit prospěšných mladým lidem v této organizaci spojená s jejím financováním. Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit strategické plánování a financování v rámci České republiky a přes fondy Evropské unie. Dále představit fundraisingové plánování u neziskové soukromé organizace typu občanské sdružení Junák, a to pro aktivity v oblasti všestranné výchovy mladých lidí. Práce má také dílčí cíle, které mají přispět k naplnění cíle hlavního. Prvním je vymezení rozdělení neziskového sektoru a popsání základních pojmů užívaných v této bakalářské práci. Další dílčí cíl představuje zhodnocení stavu vypracovanosti PR a Fundraisingu u vybrané organizace soukromého neziskového sektoru. Na základě zjištěných skutečností zde budou předložena doporučení. Pro naplnění těchto cílů jsem si zvolil organizaci z neziskového sektoru občanské sdružení Junák svaz skautů a skautek ČR. Tato organizace je charakterizována jako dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu zákona 83/90 Sb., sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. 6
1 Neziskový sektor v ČR Mohutný rozvoj neziskových organizací v Evropě nastává v 19. století po Velké francouzské revoluci. Souvisí to s budováním občanské společnosti v Evropě a v Severní Americe. V českých zemích bývalého Rakouska a později Rakousko- Uherska začaly tyto organizace vznikat po revolučním roce 1848 a po krátkém zastavení tohoto procesu za éry Bachova absolutismu, znovu až po jeho pádu v r. 1859. Nestátní neziskové organizace pracují v mnoha veřejně prospěšných oblastech jako jsou sociální služby, ochrana životního prostředí, kultura a ochrana kulturních památek, volnočasové aktivity dětí, sport a rozvoj komunitního života. Různorodost je hlavním rysem a silnou stránkou tohoto sektoru, s nímž se obvykle spojuje řada přínosů pro demokratickou společnost. Zároveň je neziskový sektor důležitou součástí ekonomického i politického prostředí každé vyspělé země. Vyrovnává totiž přetlak ekonomických zájmů nejsilnějších hráčů na všech typech trhu. V České republice se můžeme setkat se čtyřmi formami nestátních neziskových organizací s širokým spektrem zastoupení jako jsou: občanská sdružení, nadace a nadační fondy, církevní právnické osoby zřizované církví či náboženskou společností, obecně prospěšná společnost. Neziskové organizace 1 zaujímají a představují v rámci neziskového sektoru velmi široký pojem. Nachází se ve veřejném sektoru, který může být státní i nestátní. Já se zaměřím především na nestátní neziskové organizace. Pro pochopení je důležité se ve stručnosti seznámit s celou problematikou důvodů a příčin jejich existence. Problém efektivního fungování nestátních neziskových organizací je úzce spojen s financováním její činnosti. Z pohledů, který má Evropská unie, trpí neziskové organizace řadou problem, a proto vyzvala orgány veřejné správy v členských státech, aby vypracovaly plány, jak více pomáhat neziskovému sektoru. 1 FARSKÝ, M. a kol. Ekonomika a management neziskových organizací, Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně (PdF), 2003. ISBN 80-7044-535-1. 7
V samostatných nestátních neziskových organizacích a nadacích bude např.: rozšiřovat své zdroje financování, vést své členy ke zvyšování kvalifikace, navázat užší vztahy s orgány veřejné správy a s podnikatelským sektorem. Neziskové organizace 2 jsou nezávislé na státu a své úsilí zaměřují na pomoc ve všech oblastech lidského života. Základním motivem činnosti není nikdy návratnost investic, ale vždy dobrá vůle a úsilí pomáhat. Případné zisky jsou investovány zpět do činnosti organizace. Do neziskového sektoru se řadí například subjekty poskytující veřejné služby, subjekty pracující pro své členy, subjekty financující činnosti ostatních apod. Působí v mnoha veřejně prospěšných oblastech, jako jsou sociální služby, péče o zdravotně postižené, řešení sociálních patologií, ochrana životního prostředí, kultura a ochrana kulturních památek nebo rozvoj komunit. Významnou oblastí neziskové práce je i oblast sportu. Neziskové organizace získávají značnou část financí na podporu svých aktivit pořádáním řady akcí určených pro širokou veřejnost. K dosud nejúspěšnějším se řadí například Běh pro paraple organizovaný na podporu zdravotně postižených sportovců, akce Pomozte dětem podporující znevýhodněné a ohrožené děti do 18 let, Bílá pastelka a Světluška shromažďující finanční prostředky a informující veřejnost o životě nevidomých nebo každoroční Adventní koncerty. A právě do projektu,, Pomozte dětem a Světluška se občanské sdružení Junák zapojuje taktéž. Různorodost činnosti těchto veřejně prospěšných organizací je hlavním rysem a silnou stránkou neziskového sektoru. 2 ŠKARABELOVÁ, S. Vymezení neziskových organizací, [online] 2011, citováno 15.5.2011. Dostupné z: < http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf />. 8
1.1 Základní charakteristika neziskových organizací Komplexní a mezinárodně uznávanou charakteristiku 2 nestátních neziskových organizací, která se snaží sledovat problematiku z nejrůznějších možných úhlů, přinesli ve svých studiích profesoři Salamon a Anheier. Oba autoři chápou nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. Za určující považují pět základních vlastností, podle nichž jsou nestátní neziskové organizace: institucionalizované - tj. mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány; soukromé - tedy jsou institucionálně odděleny od státní správy, aniž jí nejsou řízeny. To neznamená, že nemohou mít významnou státní podporu nebo že ve vedení nemohou být mj. státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá; neziskové - ve smyslu nerozdělování zisku, tj. nepřipouští se u nich žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem ten musí být použit na cíle dané posláním organizace; samosprávné a nezávislé - jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn., že neziskové organizace nejsou ovládány zvenku, ale jsou schopny řídit samy sebe. Nekontroluje je ani stát, ani instituce stojící mimo ně; dobrovolné - využívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se může projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestné účasti ve správních radách 3. 3 ŠKARABELOVÁ, S. Vymezení neziskových organizací, [online] 2011, citováno 15.5.2011. Dostupné z: < http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf />. 4 STEJSKAL, J. Účetnictví nestátních neziskových organizací, Praha: TDC Junáka 2008, ISBN: 978-80-86825-40-3. 9
1.2 Založení, vznik a zánik neziskové organizace Zakladateli neziskové právnické osoby mohou být fyzické osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo právnické osoby se sídlem na území ČR, pokud jde o organizace, které budou fungovat na našem území. Na založení organizace se může podílet jak stát, tak region, či příslušná obec. Nezisková právnická osoba vzniká zakládací smlouvou, která musí být podepsána všemi členy zakládající organizaci. Pokud je zakladatelem jedna právnická či fyzická osoba, sepíše o založení organizace zákládací listinu. Neziskové organizace 4 zaujímají a představují v rámci Neziskového sektoru velmi široký pojem. Nachází se ve veřejném sektoru, který může být státní i nestátní. Já se zaměřím především na nestátní neziskové organizace. Pro pochopení je důležité se ve stručnosti seznámit s celou problematikou důvodů a příčin jejich existence. Problém efektivního fungování nestátních neziskových organizací je úzce spojen s financováním její činnosti. Z pohledů, který má Evropská unie, trpí neziskové organizace řadou problémů a proto vyzvala orgány veřejné správy v členských státech, aby vypracovaly plány, jak více pomáhat neziskovému sektoru. Úkolem samostatných nestátních neziskových organizací 5 a nadací bude : rozšiřovat své zdroje financování, vést své členy ke zvyšování kvalifikace, navázat užší vztahy s orgány veřejné správy a s podnikatelským sektorem, spolupracovat se školskými zařízeními, podílet se na organizaci zážitkových akcí pro děti a širokou veřejnost. 4 FARSKÝ, M. a kol. Ekonomika a management neziskových organizací. Ústí n. Labem: PdF UJEP, 2003, ISBN 80-7044-535-1 5 STEJSKAL, J. Účetnictví nestátních neziskových organizací, Praha: TDC Junáka 2008, ISBN 978-80-86825-40-3 10
1.3 Typologie neziskových organizací V české odborné ekonomické literatuře není jednoznačně definována charakteristika organizací, které působí v neziskovém sektoru. Názory na zahrnutí těch kterých organizací do nestátního neziskového sektoru se různí podle kritérií jejich členění. Já zde tedy uvedu dělení podle autora, pana Rektoříka. Jaroslav Rektořík 6 rozděluje neziskové organizace s ohledem na současnou legislativní úpravu v ČR do pěti skupin, a to podle těchto znaků: Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné, jejichž posláním je vzájemně prospěšná činnost. Tyto organizace jsou většinou zakládány ve prospěch jednotlivých členů, sdružující lidi s podobnými zájmy, zaměřením. Zde patří občanská sdružení, zájmová sdružení apod. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné, patří zde obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, politická hnutí apod. Jejich cílem je poskytování veřejně prospěšných služeb. Neziskové veřejnoprávní organizace. Jsou to organizační složky státu, příspěvkové organizace, územně samosprávní celky. Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace, patří zde Český rozhlas, Česká televize, státní podniky, vysoké školy, státní fondy. Neziskové soukromoprávní organizace, tedy např. obchodní společnosti. 1.3.1 Členění podle právní normy Toto členění vychází z důrazu kladeného v praxi na institucionální formu neziskových organizací, která je vymezena jen danou legislativou. V právním systému je vymezení neziskové organizace nejblíže zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, který v 18, odstavci 7 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: 11
zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, vyšší územní samosprávné celky, organizační složky státu a územních samosprávných celků (do roku 2001 rozpočtové organizace), příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Rozhodujícími právními formami nestátních neziskových organizací v ČR jsou z hlediska jejich počtu a zaměření činnosti občanská sdružení a jejich organizační složky, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti zejména jejich účelová zařízení. 1.3.2 Členění podle kritéria globálního charakteru poslání Toto kritérium je zásadní pro vymezení hranice mezi vzájemně a veřejně, resp. obecně prospěšnou činností. Používá ho mj. Rektořík 5 při své typologii neziskových organizací. Podle tohoto kritéria se neziskové organizace člení: organizace veřejně prospěšné, organizace vzájemně prospěšné. 6 REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru., S. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 978-80-86929-54-5 12
Organizace veřejně prospěšné jsou založeny za účelem poslání spočívající v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa). Organizace vzájemně prospěšné jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování svých vlastních zájmů a veřejná správa dbá, aby se jednalo o takové zájmy, které jsou ve vztahu k veřejnosti korektní, tedy neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob. Jde například o realizaci aktivit v kultuře, tělesné kultuře, konfesních a profesních zájmů, ochrany zájmů skupin apod. 1.3.3 Členění podle předmětu jejich činnosti Podle předmětu činnosti jsou pro neziskové organizace dostupné tři klasifikace, totiž Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO, Systém klasifikace netržních činností OSN COPNI a odvětvová klasifikace ekonomických činností (nevýrobních) OKEČ. Od roku 2002 Český statistický úřad přešel na používání systému klasifikace netržních činností OSN COPNI. Na základě uvedených charakteristik a typologií neziskových organizací i na základě členění používaného poradním orgánem vlády ČR Radou vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen RNNO viz dále), chápu pod označením neziskové organizace tyto dva typy, resp. skupiny: vládní, nestátní. Vládní (státní, veřejné) neziskové organizace, které zabezpečují převážně realizaci výkonu veřejné správy. Jejich opodstatnění je dáno jejich posláním, kterým je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Jejich právními formami jsou v podmínkách ČR příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace, od roku 2001 organizační složky státu, kraje či obce. Jejich určitá část se charakteristikami svých činností blíží nestátním neziskovým organizacím. Ze strukturálně-operacionálních definic neziskových organizací se jich tedy týká pouze institucionalizovanost, samosprávnost a neziskovost, tj. nejsou 13
založeny za účelem podnikání a s tím spojenou produkcí zisku, který by sloužil k rozdělování mezi členy organizace. Nestátní 5 (nevládní, občanské, soukromé) neziskové organizace (dále také NNO), jejichž existence vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání 6. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací, čemuž napomáhá i svoboda sdružování jako jedna ze základních svobod demokratického státu. Jejich základní právní formy představují v České republice občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti a hlavně církevní právnické osoby, protože ty se zaměřením své činnosti blíží více veřejně prospěšným aktivitám než samotné církve či náboženské společnosti. Shrnutí V kapitole je popsán vztah mezi veřejnou zprávou a neziskovými organizacemi a uveden stručný přehled typů organizací, působících v neziskovém sektoru. Z těchto organizací je vybráno občanské sdružení Junák, které bude blíže představené v následujících kapitolách. 5 K tomuto názvu se přikláním z toho důvodu, že je zaveden v soustavě národních účtů a používá se pro označení na tohoto typu neziskových organizací na VŠE v Praze. 6 STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. Praha: Junák, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7. 14
2 Občanské sdružení Junák-svaz skautů a skautek ČR Junák je dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení, ve smyslu zákona 83/90 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Skautské oddíly působí ve vice než tisíci městech a vesnicích po celé naší zemi. Sdružují jak chlapce, tak i děvčata od šesti let ve třech věkových kategoriích. O program se stará několik tisíc dobrovolných vedoucích a činovníků. V této kapitole představíme jeho principy a poslání. 2.1 Principy a poslání Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy a metodami, stanovenými zakladatelem skautského hnutí, lordem R. Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu, prof. A. B. Svojsíkem. Skautské hnutí je založeno na třech základních principech, které jsou vyjádřeny ve skautském slibu a zákonu: povinnost k Bohu, tato je chápána jako povinnost hledat v životě vyšší hodnoty než materiální; povinnost vůči ostatním, chápána jako věrnost své vlasti, která je v souladu s úsilí o mír, o vzájemné pochopení a spolupráci mezi lidmi, národy a různými sociálními skupinami; je pojata jako závazek účastnit se na rozvoji společnosti, jako úcta a láska prokazovaná bližním a přírodě; povinnost vůči sobě, chápaná jako odpovědnost za rozvoj sebe sama. 15
2.2 Ústřední orgány Junák má vlastní hierarchickou strukturu od orgánů celostátních až po jednotlivá střediska, která jsou nejmenšími jednotkami, co se týká stránky ekonomické a právní a de facto tvoří poměrně samostatné jednotky. Počty jejich dospělých členů se pohybují řádově v desítkách. Organizační a koordinační činnost Junáka upravují psané stanovy, řády a předpisy. Práce jako hlavní náplň činnosti se realizuje na úrovni oddílů a z nich jsou složena střediska jako nejmenší organizační jednotky. Ústřední orgány 7 Junáka jsou definovány Stanovami Junáka. Nejvyšším orgánem je Valný sněm Junáka. Dalším vrcholným orgánem je Náčelnictvo Junáka v čele s náčelní dívčího kmene a náčelníkem chlapeckého kmene. Náčelnictvo řídí organizaci v období mezi sněmy pomocí Výkonné rady Junáka v čele se starostou. Ústřední revizní komise Junáka v čele s předsedou reviduje veškeré hospodaření Junáka. Rozhodčí a smírčí rada Junáka v čele s předsedou řeší zejména závažné spory uvnitř organizace. Struktura a ústřední orgány Junáka jsou popsány na: <http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredni-organy/>. 2.2.1 Stanovy Junáka Junák - svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Sídlem Junáka je Praha, Senovážné náměstí 24, 116 47, působnost se vztahuje na Českou republiku, jednací řeč je česká, správní období je shodné s kalendářním rokem. Základním symbolem Junáka, používajícím zákonné ochrany (ochranná známka registrovaná Úřadem průmyslového vlastnictví pod č. 17031), je lilie s hlavou chodského psa ve štítu na trojlístku. Junák je členem světových organizací skautek WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts Světová asociace skautek) a skautů WOSM (World Organization of the Scout Movement Světová organizace skautského hnutí) a hlásí se k jejich poslání, principům a metodám. Junák je rovněž členem organizace 7 Stanovy Junáka [online], 2011. Citováno 20. března 2011. Dostupné z: <http://verejnost.skaut.cz/cz/skauting/dokumenty-a-odkazy/> 16
dospělých skautů ISG (International Scout and Guide Fellowship - Mezinárodní společenství skautů a skautek) 8. 2.2.2 Valný sněm Valný sněm Junáka je nejvyšším orgánem naší organizace. Koná se zpravidla jednou za tři roky. Valnému sněmu 9 Junáka přísluší: schvalovat, případně měnit Stanovy Junáka; schvalovat zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření předloženou Náčelnictvem Junáka; vzít na vědomí zprávu Ústřední revizní komise Junáka. 2.2.3 Náčelnictvo Náčelnictvo Junáka 10 je vrcholným orgánem Junáka v období mezi Valnými sněmy Junáka. Přísluší mu rozhodovat o všech věcech, které nejsou ve výhradní kompetenci Valného sněmu Junáka. Při své činnosti se řídí Stanovami Junáka a usneseními Valného sněmu Junáka, kterému se pak také ze své činnosti odpovídá. 2.2.4 Výkonná rada Junáka (VRJ) Výkonná rada Junáka 11 (VRJ) je vrcholným výkonným orgánem Junáka. Jejím úkolem je řídit činnost organizace v souladu se stanovami, usneseními Valného sněmu, řády a usneseními Náčelnictva Junáka. Ze své činnosti se zodpovídá náčelnictvu a je mu podřízena. Členy Výkonné rady Junáka jsou: starosta, který je statutárním orgánem Junáka a řídí činnost VRJ; místostarosta, který v plném rozsahu zastupuje starostu v jeho nepřítomnosti; 5 9 členů pověřených výkonem zpravodajských funkcí. 8 BŘICHÁČEK, V. a kol. Skautskou stezkou. Praha: Jinák, 1998. ISBN 80-86109-07-0. 9 Valný sněm Junáka [online], 2011. Citováno 20.března 2011. Dostupné z: < http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredni-organy/valny-snem-junaka/>. 10 Náčelnictvo Junáka [online]. 2011. Citováno 20. března 2011. Dostupné z: < http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredni-organy/nacelnictvo-junaka/>. 11 Výkonná rada Junáka [online 2011. Citováno 20. Března 2011. Dostupné z: <http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredni-organy/vykonna-rada-junaka-vrj/> 17
Členové VRJ nemohou být zároveň členy náčelnictva. VRJ se schází dle potřeby nejméně však šestkrát do roka. Zasedání VRJ se mohou jako hosté zúčastnit i náčelní a náčelník, které je starosta povinen na jednání VRJ zvát. VRJ předloží po svém jmenování náčelnictvu plán činnosti ve lhůtě stanovené náčelnictvem. Každoročně předkládá náčelnictvu zprávu o své činnosti, plán činnosti na následující období a návrh rozpočtu. VRJ zodpovídá za dodržování rozpočtu. VRJ může náčelnictvu předkládat ke schválení návrhy strategických materiálů, řádů či dalších usnesení. VRJ zřizuje pro řešení úkolů jí příslušejících odbory nebo komise, svěřuje jim úkoly a sleduje jejich plnění. Do vedení těchto orgánů jmenuje činovníky, kteří jsou za jejich činnost odpovědni VRJ. Starosta řídí činnost VRJ, jedná jejím jménem a plně odpovídá za její činnost. Vykonává všechny pravomoci, které jsou svěřeny VRJ jako celku; nebo jejich výkonem pověří další členy VRJ, případně jiné osoby nebo orgány. Starosta nese plnou odpovědnost za rozhodnutí, provedené v rámci takového pověření. 2.2.5 Ústřední revizní komise Junáka Ústřední revizní komise Junáka 12 patří mezi ústřední orgány Junáka. V čele s předsedou reviduje veškeré hospodaření Junáka. 2.2.6 Rozhodčí a smírčí rada Junáka Rozhodčí a smírčí rada Junáka 13 (RSRJ) je ústřední orgán Junáka, který řeší závažné spory uvnitř organizace a který rovněž dbá na to, aby orgány Junáka ve svých rozhodnutích postupovaly v souladu s právním řádem ČR; stanovami a závaznými rozhodnutími orgánů WOSM, WAGGGS, ISGF a dalšími mezinárodními závazky Junáka; Stanovami Junáka, jeho vnitřními předpisy a rozhodnutími. RSRJ rozhoduje pouze v záležitostech týkajících se vnitřního chodu organizace a nevydává nálezy ve věcech, které jsou ve výlučné kompetenci státních orgánů. 12 Ústřední revizní komise Junáka [online], 2011. Citováno 20. března 2011. Dostupné z: http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredni-organy/ 13 Rozhodčí a smírčí rada Junáka [online]. 2011. Citováno 20. března 2011. Dostupné z: http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredni-organy/rozhodci-a-smirci-rada/ 18
2.2.7 Odbory Odbory a komise zřizuje Výkonná rada Junáka pro řešení úkolů v různých oblastech. Každý zpravodaj tak má možnost založit odbor dle potřeby hnutí. Do vedení těchto orgánů jmenuje činovníky, kteří jsou za jejich činnost odpovědni VRJ. V současnosti například fungují odbory: odbor pro vzdělávání činovníků, odbor pro vlčata a světlušky a další. 2.3 Právní rámec Junák svaz skautů a skautek ČR, dale jen Junák, je největší česká organizace. Název Junák měl být původně český ekvivalent pro mezinárodní označení skaut. Dnes se užívá již jen jako název organizace. Junák patří mezi největší organizace mládeže v ČR. Zároveń je součástí mezinárodních hnutí. Sídlem Junáka je Praha, Senovážné nám. 24, 116 47, Praha 1, Působnost se vztahuje na Českou republiku. Jednací řeč je česká, správní období je shodné s kalendářním rokem. Základním symbolem Junáka, používajícím zákonné ochrany (Ochranná známka registrovaná Úřadem průmyslového vlastnictví pod. č. 17031) je lilie s hlavou chodského psa ve štítu na trojlístku. Junák je členem světových organizací skautek WAGGS (World Association of Girl Guides And Girl Scouts světová asociace skautek) a skautů WOSM (World organization of the Scout Movement světová organizace skautského hnutí) a hlásí se k jejich poslání, principům a metodám. Junák je rovněž členem organizace dospělých skautů ISGF (International Scout and Guide Fellowsihp Mezinárodní společenství skautů a skautek) 14. 14 BŘICHÁČEK, V. a kol. Skautskou stezkou. Praha: Jinák, 1998. ISBN 80-86109-07-0. 19
2.4 Finanční zdroje Téměř pro každou činnost je zapotřebí určitých finančních prostředků a nejinak tak tomu je i zde, u aktivit skautských středisek a oddílů. Všechny se bez nich v činnosti neobejdou a jejich výše se pak odvíjí v závislosti na podmínkách v daných lokalitách, kde organizace působí. Více než třetina organizačních jednotek označuje nedostatek finančních zdrojů za problém, který nejvíce omezuje jejich činnost a rozvoj. Otázkou je, zda děláme dostatek proto, abychom tuto překážku v rozvoji skautingu odstranili. Tato kapitola 15 přináší základní informace o finančních zdrojích, což by mělo pomoci orientovat se v problematice jejich získávání a správy. 2.4.1 Dotace MŠMT MŠMT každý rok poskytuje ústředí Junáka prostředky na vlastní činnost organizace a ústředí pak jednotlivé dotace dle určitých pravidel (viz pokyn k dotacím) rozděluje mezi své organizační jednotky. Dotace z MŠMT určené na vlastní činnost organizace jsou prostřednictvím ústředí Junáka rozdělovány na následující aktivity: část dotace slouží k financování provozu ústředních orgánů Junáka, dotace na provoz a vybavení OJ je rozdělována podle určitých kritérií junáckým krajům, kdy si pak každý kraj stanoví vlastní pravidla rozdělování pro své OJ - organizační jednotky, které opravují vlastní nemovitosti, mohou získat dotaci na opravu a údržbu svých kluboven a základen, celostátní akce schválená zpravodajem pro program může získat dotaci určenou na pořádání celostátní akce, organizátoři čekatelských, vůdcovských, zdravotnických a dalších vzdělávacích kurzů nebo lesních škol mají nárok na dotaci na vzdělávací akci, dotace na projekty v oblasti mezinárodní spolupráce jsou určeny na podporu mezinárodní spolupráce dětí a mládeže. 15 STEJSKAL, J. Metodický list Junáka Finanční zdroje. [Online], 2011. Citováno 20.března 2011. Dostupné z: <krizovatka.skaut.cz/organizace/dokumenty/spisovna/?act=get&check>. 20
Mimo zmíněných dotací na vlastní činnost organizace poskytuje dále MŠMT dotace ve dvou dalších programech, které jsou určené pro: projekty, které se zaměřují na neorganizované děti a mládež (jde o akce, které členové Junáka pořádají pro děti ve svém okolí, např. různé rukodělné dílny, kluby deskových her, dětské dny, velké hry v terénu apod.), projekty zaměřené na investiční rozvoj materiálně technické základny (jedná se o investiční stavební projekty, o pořízení pozemků nebo o pořízení vybavení). 2.4.2 Dotace Junáckých krajů V roce 2007 došlo k zásadní změně dotačního systému Junáka 16, a to především zapojením junáckých krajů do tohoto systému a přesměrování některých finančních toků. Dřívější dotace na provoz OJ, na vybavení (=dotace související s,,dětodny na letních táborech), na krátkodobé akce a na akce regionálního typu (např. rádcovské kurzy, krajská kola Svojsíkova závodu a Závodů světlušek a vlčat) byly zrušeny a jsou poskytovány formou dotace pro junácké kraje. O využití těchto dotací rozhoduje samotný junácký kraj. Může podpořit především provoz a vybavení svých OJ a akce pouze určitého typu, např. vzdělávací, nebo se naopak může rozhodnout dotovat jakoukoli krátkodobou skautskou akci ve svém regionu. Pro nastavení konkrétních pravidel pro poskytování dotací na území kraje musí každý junácký kraj každoročně vydat dotační vyhlášku. Vyhláška obsahuje přehled programů, konkrétní podmínky pro žádosti o dotaci, termíny a způsob vyúčtování, včetně příslušných formulářů. Finanční zdroje rozdělíme do tří skupin 17 : vlastní zdroje prostředky, které jsou v pravomoci organizační jednotky, zpravidla je poskytují vlastní členové nebo je organizace dokáže opatřit vlastní činností (vydělat). Vlastní zdroje se nevracejí, 16 Skautská křižovatka, Dotace Junáckých krajů, [online], 2011. Citováno 20. března 2011. Dostupné z: <http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ucetnictvi/dotace/>. 17 STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. Praha: Junák, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7. 21