Focus Michaela Fokta Mgr. Michael Fokt, * 1975 Praha, Přírodovědecká fakulta UK obor zoologie, publikoval v Canadian Journal of Zoology, od roku 1998 se profesionálně věnuje fotografii, publicistice a překladatelství. V roce 2003 vyhrál v kategorii příroda a životní prostředí 1. místo v novinářské soutěži Czech Press Photo a o rok dříve získal ve stejné kategorii čestné uznání. Autorské výstavy měl v několika městech ČR. Plány: pracuji na fotkách pro benefiční výstavu nazvanou Praha vědecká pod záštitou primátora hl. m. Prahy ve spolupráci a ve prospěch nadace Leontinka z očí do očí Technicky držíš krok s dobou, myslíš, že čím lepší foťák, tím lepší fotka? Žádný fotoaparát zatím naštěstí za člověka dobrou fotografii neudělá, protože je pořád ještě třeba snímek správně zkomponovat, zaostřit na nejvhodnější objekt či vystihnout nejzajímavější okamžik. Modernější digitální přístroj však udělá fotografii s lepšími technickými parametry, jako je například rozlišení nebo barevné podání, případně ji udělá o něco rychleji. Před nástupem digitálů závisela kvalita fotografie kromě schopností fotografa především na použitém objektivu a parametrech filmu, který do přístroje založil. Bylo proto možné takřka bez omezení profesionálně fotografovat s přístrojem starým třeba patnáct let. Dnešní digitální fotoaparát je však plně elektronickým zařízením, jako například mobilní telefon, a stejně rychle jako u mobilu také stárne technologie jeho výroby. S nástupem nových modelů zároveň stoupají požadavky redakcí či fotobank na parametry snímku, takže starší přístroj přestane poměrně rychle vyhovovat. Fotograf se tak ať chce nebo nechce dostává do vleku elektronické evoluce stejně, jako například zanícený uživatel počítače. Tvojí doménou jsou fotografie zvířat, focené jak ve volné přírodě, tak v zoologických zahradách, sladkovodních i mořských akváriích. Čím se tahle oblast tvorby liší například od reportážní fotky? Největší rozdíl vidím asi v časové náročnosti a v tom, že zde nemůžete vůbec nic naplánovat. Fotografování ve volné přírodě je vzrušující svou obtížností a také tím, že člověk nikdy přesně neví, na co při práci narazí. Dostává se navíc přímo do prostředí fotografovaných zvířat a může si focení užít všemi smysly. Výhodou práce v zoo naopak je, že se fotograf setkává na malém prostoru s mnoha zajímavými živočichy z různých oblastí. Také se k nim většinou dostane poměrně blízko, aniž by se musel namáhavě plížit lesem nebo stavět maskované číhací úkryty. Okolí živočichů však málokdy vypadá přirozeně, takže je leckdy potřeba hodně snahy, aby se na snímku neobjevily rušivé elementy. Mezi fotografovaným objektem a objektivem navíc často bývají nejrůznější překážky, jako jsou mříže či skla. Obzvláště skleněné stěny dokážou fotografa hodně potrápit, protože se od nich odráží světlo blesku i scéna před nimi. Na fotografii se pak kromě zvířete objevují i rušivé odlesky nebo nechtěný autoportrét fotografa s aparátem u oka. Můžeš prozradit nějakou fintu, jak na fotky zvířat? Nejlepší fintou je asi trpělivost, protože se zvířaty se fotograf nemůže domluvit na tom, co mají při fotografování dělat. Musí tedy počkat, až začnou dělat sama od sebe to, co chce na snímku zachytit. Při focení v zoo nebo akváriu přes sklo je nejlepší přitisknout objektiv přímo na sklo. V takovém případě žádné nežádoucí odlesky nevznikají. Také je možné upevnit blesk na kabel (nebo dnes i ovládat bezdrátově) a podržet ho v takovém úhlu, aby se odražené světlo nedostalo do objektivu. Světlo se odráží podle stejného zákona dopadu a odrazu jako kulečníková koule, takže je možné náklonem blesku vůči sklu nasměrovat odražený paprsek k vlastním nohám nebo kamkoli jinam mimo objektiv. Jak moc se odráží na tvých fotkách fakt, že máš vystudovanou zoologii? Podle mě fotografovi vždycky pomůže, když má hlubší znalosti o tom, co se snaží zachytit na snímku. Já si díky nim mohu vytipovat, co je na tom kterém živočichovi zajímavého k nafocení. Také je užitečné zhruba vědět, jak se určitý živočich chová a kde žije. Prvně jmenovaná znalost umožňuje alespoň trochu předvídat jeho reakce a druhá zase dovoluje při fotografování v zajetí přizpůsobit okolí tak, aby vypadalo co nejpřirozeněji. Nejvíce mi však zoologické znalosti pomáhají při přípravě časopiseckých článků nebo knih, kterými své fotografie doprovázím. Mohu díky tomu nabídnout čtenářům ucelenou textovou i obrazovou informaci o tom, jak zajímavý život v přírodě dokáže být. Neláká tě jít s tak krásnými fotkami do fotobank? Za zkoušku by to určitě stálo, ale při dnešní záplavě fotografií a možnosti jejich objednávání přes internet musí podle mě i dobrý fotograf dát do oběhu minimálně stovky nebo i tisíce snímků, aby měl rozumnou šanci, že se mu ta námaha vyplatí. Aby byl výsledek profesionální, je třeba u každé fotografie upravit barevnost a odstranit skvrny po nečistotách na čipu, což zabere hodně času. Až jednou nebudu mít několik dní co dělat, tak se do toho pustím. Co pro tebe znamená udělat hezkou fotku? Pro mě to znamená udělat snímek, ve kterém se snoubí co nejlepší technické zpracování s estetickým hlediskem i informační hodnotou zachyceného okamžiku. Možná i proto mám rád makrofotografii, kde je třeba pracovat s milimetrovou přesností a výsledek odkrývá skutečnosti, kterých si člověk za běžného provozu všimne jen ztěží. Naopak se mi příliš nezamlouvají některé trendy v reportážní fotografii, které někdy na úkor technické kvality vyzdvihují atmosféru snímku a jedinečnost okamžiku. Hezká fotka je pro mě taková, u které se těším, až ji budu moci vystavit či jinak ukázat lidem.
Šelmy obecně a ty velké zvlášť, patří mezi velmi ohroženou skupinu zvířat. Odchovy v zajetí jsou u tygrů už relativně zvládnutou záležitostí, ale jejich návrat do volné přírody je v podstatě nemožný, protože jim chybí či jsou potlačené základní dovednosti a instinkty, které jim umožňují přežití v divočině.
Savci jsou nám lidem nejbližší tvorové. vnímáme s mnohem "bezpáteřníky". lemura, kterého většími Krásně by je to většina sympatiemi, vidět z Proto je lidí na než příkladu uvítala jako domácího mazlíčka raději, než ryby či některý druh bezobratlého živočicha. Vykulené oči a kulatá hlava připomínající dětský obličej vyvolává u lidí kladné emoce.
Fascinující svět ptáků se nejrůznějším způsobem odrazil snad ve všech lidských kulturách. mezoamerického kultu opeřeného hada, Od přes oblibu rajčího peří v novoguinejských čelenkách a evropských kloboucích mírového symbolu až po holubici jako
Pavouci, štíři, můry, ale i žáby, mloci a netoptýři patří mezi zvířata s negativní image. Často zcela neprávem, protože jsou důležitými stavebními kameny jednotlivých ekosystémů, ve kterých poháhají udržovat při životě své okolní mikrověty. Z lidského pohledu "ošklivá" těla jsou přizpůsobená okolnímu prostředí. ideálně
Některé druhy krajt vnímají teplotu svého prostředí speciálními orgány umístěnými okolo t l a m k y, f o t o g r a f i e š t í r ů p o d U V l a m p o u z a s e z í s k a j í ú p l n ě j i n ý, t a k ř k a u m ě l e c k o ý r o z m ě r. Kéž bychom měli takové schopnosti, jako má většina "opovrhovaných" zvířat
popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom dodělám (až budu mít čas a chuť), popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom dodělám (až budu mít čas a chuť), popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom dodělám (až budu mít čas a chuť), popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom dodělám (až budu mít čas a chuť), popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom dodělám 70% naší planety pokrývá světový oceán. Pod jeho hladinou se skrývá svět, do jehož hlubin nám bylo dovoleno jen letmo nahlédnout. Vědci jen v hrubých rysech odhadují, kolik milionů druhů zůstává našemu poznání skryto pod někdy modrou, jindy šedou masou slané vody.