Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory:6.2. Podpora biodiverzity Podpora pastvy v EVL Doupovské hory - lokalita Jakubov akceptační číslo: 13146246 CZ.1.02/6.2.00/13.17585 115D122003299 (dále jen Projekt) Odborná studie: Plazi závěrečná zpráva po realizaci projektu Zpracovatel: Ing. Martin Lípa sídlo: Lidická 1252/22 Ostrov 36301, IČO: 75309181 telefon: +420777086620, e-mail: iml@volny.cz str. 1
Úvod Odborná studie zaměřená plazi shrnuje též doplňkově výskyt druhů obojživelníků, který se podařilo prokázat v průběhu sběru dat. Vzhledem k velmi krátké časové řadě sledování má studie spíše charakter faunistický, než ekologický, nicméně dokládá šíření druhů plazů jako pravděpodobný důsledek regulace stromového a keřového patra na lokalitě. Metody sběru informace V prvním roce Projektu proběhla víceméně inventarizace výchozího stavu. Sběr dat byl prováděn pochůzkou ve vhodných meteorologických podmínkách a při opouštění úkrytů v zimovištích. Ve vegetačním období bylo vykonáno více než původně plánovaných 5 návštěv. termín kontroly 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 2014 10.5. 22.5. 1.6. 11.6. 22.6. 1.7. 13.7. 26.7. 7.8. 20.8. 30.8. 13.9. 24.9. 2015 12.4. 2.5. 18.5. 28.5. 25.6. 18.7. 13.8. 22.8. Další metodou sběru faunistických dat bylo rozmístění monitorovacích bodů - tabulí ze záhřevného materiálu pro přilákání studenokrevných obratlovců v nepříznivém počasí. Celkem bylo rozmístěno 24 desek o rozměrech 2x1m. Monitorovací desky byly položeny vždy poblíž monitorovacích kvadrátů určených k detailnímu popisu vegetace - celkem 15 desek. Dalších 7 desek bylo položeno v místech, která se jevila jako perspektivní pro výskyt ochranářsky cenných druhů na základě vstupních průzkumů lokality. 2 desky byly záměrně položeny na místa, která nebyla zahrnuta do realizace Projektu Sběr dat pomocí desek byl narušen pastvou ovcí. Zvířata velmi ochotně vstupovala na desky a velmi pravděpodobně rušila ukryté plazy. V roce 2015 pak v poslední dekádě čevence a ve dvou prvních dekádách srpna minimalizovalo aktivitu plazů horké a suché počasí s teplotami nad 30 C. Prezentované výsledky můžeme brát tedy jako spíše minimální oproti možnému potenciálu. Dále byla prováděna kontrola nově vybudovaných líhnišť. Nejdůležitějším obdobím kontroly je červen a první dvě dekády července, kdy gravidní samice kladou vejce do líhniště, a druhá polovina srpna až počátek října, tedy období líhnutí mláďat. V rámci studie bylo upuštěno od jeho překopání a zajištění zbytků snůšek. Hlavním důvodem bylo nerušit kolonizaci líhniště. Náhradně byla těsné blízkosti líhniště umístěna monitorovací deska a při každé návštěvě lokality bylo okolí líhniště prozkoumáno. Výsledky monitoringu ve volném terénu, na monitorovacích bodech a kontroly líhnišť byly využity pro úpravu detailů všech zařízení a pro úpravu režimu pastvy. str. 2
Bufo bufo-celkem Bufo bufo-2015 Bufo bufo-2014 nálezy plazů-celkem Coronella austriaca Coronella austriaca Natrix natrix-2015 Natrix natrix-2014 Anguis fragilis-2015 Anguis fragilis-2014 Lacerta agilis-2015 Lacerta agilis-2014 Přehled nálezů na monitorovacích deskách a jejich rozložení na lokalitě Bod popis D001 původní - u H 1 0 8 1 0 0 0 0 9 2 1 3 D002 původní - odchovna 0 0 10 0 0 2 1 0 13 4 0 4 D003 původní - střed pastvina 1 0 0 0 1 0 0 2 3 0 0 0 D01 odkřovinění u střední cesty 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 D02 pod hlohem v novém sadu Q7 0 0 0 5 0 0 0 1 6 1 0 1 D03 nahoře na jižní pastvině 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 D04 šikmá cesta za Honzíkovými 0 0 1 2 4 2 3 4 16 1 0 1 D05 odkřovinění za novým sadem 0 0 8 3 2 1 0 2 16 1 0 1 1 strž nahoře 0 0 0 2 1 3 1 1 8 0 0 0 2 strž uprostřed 0 0 0 3 0 2 0 1 6 0 0 0 3 strž dole 0 0 0 0 0 1 0 1 2 0 0 0 4 u Q1 geodetická tyčka 0 0 11 11 2 0 0 0 24 1 0 1 5 u Q4 oplocený 0 0 6 7 1 1 0 0 15 2 0 2 6 u Q6 a Q8 nad hlohem 0 0 4 4 1 0 0 0 9 1 0 1 7 u mokřadu u nového sadu 0 0 0 1 2 0 0 0 3 2 0 2 8 sukcesní les 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 u Q10 horní - sukcese 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 10 u Q12 dolní - louka 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 11 doubrava 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 pod lesem u devaterníků 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 13 uprostřed severní pastviny 0 0 0 11 1 0 0 0 12 1 0 1 14 nejsevernější v severní pastvině 0 0 5 9 1 0 0 0 15 0 0 0 15 u ropuch 0 0 5 0 0 0 0 0 5 8 0 8 16 u hlohu u rybníčka 1 0 6 0 1 2 0 0 9 2 2 4 druh celkem 3 0 66 60 17 14 5 12 174 28 4 32 str. 3
Komentáře k jednotlivým druhům Zmije obecná Vipera berus Jediný druh, který nebyl zjištěn pomocí monitorovacích desek a byl zastižen pouze ve volném terénu. Velmi pravděpodobně je to též nejméně hojný druh na lokalitě. Za celou dobu sběru dat byl zjištěn pouze 2x a obě pozorování jsou z roku 2014. Obě pozorování jsou od sebe dosti vzdálena a ani okolnosti nálezů nedovolují blíže komentovat výskyt druhu na lokalitě. Není možné předpokládat, že by se druh na lokalitě šířil. Změny v keřovém a stromovém patře povedou ke snížení vlhkosti lokality - důležitého parametru, který zmije preferuje. Druh pravděpodobně zůstane na lokalitě přítomen jako nehojný a preferující vhodné mikrolokality. str. 4
Užovka obojková Natrix natrix Relativní denzita nálezů na monitorovacích deskách je za roky 2014/2015 31 nálezů. Užovka obojková je tím druhým nejhojnějším druhem herpetofauny v rámci lokality. Celkový počet nálezů je po oba roky zhruba stejný přesto, že v roce 2015 byl počet kontrol menší zhruba o 1/3. To by napovídalo šíření tohoto druhu. Mimo monitorovací desky byl druh zaznamenán celkem 4x. U žlutě vyznačených bodů se velmi pravděpodobně jednalo jedince, kteří byly také zaznamenání při některé z kontrol na desce D_002 u líhniště. Ve dvou případech byl druh pozorován přímo v líhništi a prokazatelně jej kolonizoval. Biotop lokality druhu vyhovuje a jeho populace bude pravděpodobně stabilní či poroste. Užovka hladká Coronella austriaca Tento druh je dle frekvence výskytu na monitorovacích deskách 3 nejhojnějším druhem lokality navíc s jednoznačně rostoucí densitou populace. V roce 2015 byl zjištěn 12 oproti 5 případům v roce 2014 a to i při počtu kontrol 8 oproti 13. Je to také druh, který nebyl zjištěn mimo monitorovací desky. Lze předpokládat, že jeho četnost si i nadále bude na lokalitě zvyšovat. Slepýš křehký Anguis fragilis Nejhojnější druh lokality jehož pozorování tvoří dvě třetiny všech záznamů. Je zajímavé, že je to opět druh, který nebyl zjištěn mimo monitorovací desky. Počet pozorování je z obou let stejný i při menším počtu kontrol z roku 2015. To opět naznačuje šíření druhu. str. 5
Ještěrka obecná Lacerta agilis Po zmiji obecné druhý nejvzácnější druh. Ve 3 případech nalezen na monitorovacích deskách a ve stejném počtu i mimo ně. Nehojný výskyt je možné přičíst velmi striktně teritoriálnímu chování a dále odstranění stařiny jako vhodného úkrytu před predátory. I z tohoto důvodu jsou hromady dřeva důležitým kompenzačním opatřením. Nehojný výskyt bude pravděpodobně stabilní i v budoucích letech, kdy se budou pravděpodobně ještěrky vyskytovat v místech s možností dobrého úkrytu. Užovka stromová Zamenis longissimus Tento druh se na lokalitě nepodařilo prokázat. Z jiných lokalit je známo že druh velmi ochotně využívá monitorovací desky ať již jako juvenilní nebo adultní jedinec. S velkou pravděpodobností se tam dosud nevyskytuje a pokud bude někdy prokázán bude se jednat o novou kolonizaci tohoto území. Vytvořené líhniště a další úkryty spolu s kombinací vlhkých a výhřevných mikrolokalit nabízí druhu vhodné životní prostředí. Též nabídka hrabošovitých savců je dostatečná. Oproti jádrovému území v údolí Ohře chybí pouze masivní nabídka skalních sutí. Dosud nejbližší místo prokázaného výskytu je vzdáleno vzdušnou čarou 1,2 km. Je proto možné, že v budoucnosti se tento druh na lokalitu opět rozšíří. str. 6
Ropucha obecná Tento druh je nacházen pod deskami a též ochotně vyhledává připravené úkryty. Zároveň ale po zahájení pastvy mizí, pokud jsou desky vyhledávány ovcemi. Nálezy pod deskami pocházejí tedy hlavně z jarního období, během léta jsou méně četné. Naopak bodové nálezy z obchůzek pocházejí hlavně z letního období. Distribuce druhu je rovnoměrná po celé lokalitě a realizací projektu nebyla pravděpodobně dotčena. Skokan hnědý Rana temporaria Druh zachycen pouze bodovým mapováním volně v terénu. Pravidelně se rozmnožuje v drobné vodní ploše (modrý symbol 2014-2015) str. 7
Zmije obecná (Vipera berus) nejméně hojný druh lokality. Foto Martin Lípa Nálezy užovky obojkové (Natrix natrix) byly nejčastější v blízkosti bezejmené vodoteče ve střední části lokalilty. Foto Martin Lípa str. 8
Užovka hladká nejvýrazněji zareagovala na prosvětlení lokality růstem populace. Slepýš křehký - nejhojnější druh lokality. Osidluje všechny biotopy s hustší travinou vegetací bez ohledu na vlhkostní poměry. str. 9
Ještěrka obecná s ráda využívá k vyhřívání čedičové kameny s možností rychlého úniku do vegetačního krytu. Ropuchy obecné velmi ochotně přijímají nabízené úkryty, které jim dovolují užívat i dosti suché biotopy ke sběru potravy. V úkrytech přečkávají suchá denní období a aktivují v noci nebo za deště. str. 10
Část lokality která nebyla součástí realizace projektu. Bývalá louka jako rané sukcesní stádium lesa je zcela bez přítomnosti plazů. Plocha s hustým zápojem křovin dva roky po odstranění keřového patra. Kolonizace plazi probíhá pomalu a nálezy jsou zde ojedinělé. str. 11
Suché stráně s ostrůvky stařiny vyhledává užovka hladká a ještěrka obecná. Vlhké okolí odchovny s bujnou vegetací preferuje užovka obojková. Užovka hladká se zde vyskytovala spíše ojediněle. str. 12