Zastoupení
Rozlišujeme zastoupení: smluvní, zákonné a opatrovnictví Zastoupení v NOZ je rozděleno dle právního důvodu jeho vzniku.
Všeobecná ustanovení NOZ vymezují rámec zastoupení a základní pravidla využitelná pro všechny typy zastoupení 436 (1): Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému 437 (1): Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného 438: Zástupce jedná osobně 440 (1): Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu.
Všeobecná ustanovení lze shrnout do těchto bodů: zástupce je ten, kdo je oprávněn jednat jménem jiného, tzn. práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému, zástupcem nemůže být ten, který má zájmy odporující zájmům zastoupeného, zástupce právně jedná za zastoupeného osobně, či může pověřit dalšího zástupce v pořadí, má-li zastoupený více zástupců pro tutéž záležitost, každý z nich může jednat samostatně, překročí-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje jeho jednání zastoupeného pouze v případě, že takové jednání bez zbytečného odkladu zastoupený schválil
Smluvní zastoupení Právním důvodem vzniku zastoupení je tedy smlouva o zastoupení, nikoli plná moc. 441 (1): Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec Plná moc pouze deklaruje třetí osobě, že zastoupený (zmocnitel) chce, aby zástupce (zmocněnec) jednal jeho jménem. 441(2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Rozsah zmocnění je plně na vašem uvážení.
FORMA Písemně bude plná moc vyžadována, pokud se nebude vztahovat pouze k určitému jednání, ale bude se jednat o tzv. generální plnou moc. Pokud se strany dohodnou, že plná moc bude udělena pouze k určitému právnímu jednání, tak zákon v takovém případě neukládá povinnost plnou moc učinit v písemné formě. 441 (2): netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Přesto obecná rada zní učinit i toto písemně.
Smluvní zastoupení zaniká několika způsoby: Splněním 448 (1) :... zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno Odvoláním 448 (1): zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá 448 (2): Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Výpovědí zmocnění zmocněncem, Smrtí 448 (1) :... Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikneli, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.
Odvolání zmocnění 442 Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.
Prokura 450 (1): Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky Je to: jednání prokuristy jménem podnikatele ve všech záležitostech, ke kterým dochází při běžném provozu obchodního závodu prokurista musí svoji funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře
Prokuru může udělit podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku pouze fyzické osobě 452 (1) Zakazuje se udělit prokuru právnické osobě. (2) Je-li prokura udělena několika osobám, zastupuje každá z nich podnikatele samostatně, ledaže je při udělení prokury určeno něco jiného. Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru Prokurista musí bezvýjimečně tuto funkci vykonávat osobně. Je tak nepřenositelná na jinou osobu. 451 Prokurista není oprávněn přenést prokuru na někoho jiného ani udělit další prokuru; k opačným ujednáním se nepřihlíží. Důležitý je podpis prokuristy, k němuž musí spolu s uvedením firmy podnikatele připojit i dodatek označující prokuru např. prokurista nebo zkratka p.p. či p.p.a.
Prokura zanikne převodem nebo pachtem obchodního závodu nebo pobočky, na něž se vztahovala. Smrtí podnikatele prokura nezaniká. 456 Prokura zaniká i převodem nebo pachtem obchodního závodu nebo pobočky, pro které byla udělena. Smrtí podnikatele prokura nezaniká, ledaže bylo ujednáno něco jiného.
Zákonné zastoupení a opatrovnictví zastoupení nutné pro ochranu zájmů zastoupeného 457 : Zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. například z důvodu nedostatku věku, nesvéprávnosti zastoupení dítěte rodičem( 892 a násl.) tzv. předběžné prohlášení( 38 a násl.) umožňuje člověku se zařídit pro případ, kdy by ho v životě postihla některá z duševních chorob (např. Alzheimerova nemoc, demence), a to tak, že si dopředu zvolí svého případného opatrovníka dle důvěry v něj
zastoupení členem domácnosti ( 49 a násl.), tj. potomkem, předkem, sourozencem, manželem nebo partnerem, či osobou, která se zastoupeným žila ve společné domácnosti alespoň tři roky před zastoupením, je dalším institutem zastoupení zastoupení manželů ( 696) zastoupení zaměstnancem, kdy je zaměstnanec z titulu své pracovní pozice oprávněn ke všemu jednání, ke kterému v souvislosti s jeho zařazením dochází ( 166).
vzniká přímo ze zákona a role zástupce je při péči o zastoupeného stanovena právními předpisy v případě opatrovnictví je rozsah zastoupení vymezen v rozhodnutí soudu, na jehož základě opatrovnictví vzniká 460: Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.
Zákonný zástupce ani opatrovník nesmí právně jednat za zastoupeného v těchto oblastech: 458 : Zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. 459: Zákonný zástupce nesmí odejmout zastoupenému věc zvláštní obliby ledaže to odůvodňuje ohrožení jeho života či zdraví, a jedná-li se o nezletilého, který není plně svéprávný, také jiný závažný důvod
nedostává žádnou odměnu 462: Zákonný zástupce ani opatrovník nemůže požadovat od zastoupeného odměnu za zastoupení. Má-li však povinnost jmění spravovat, lze za správu přiznat odměnu. O její výši rozhodne soud s přihlédnutím k nákladům správy Výjimka nastává pouze v případě, kdy při tomto zastoupení spravuje zástupce či opatrovník jmění zastoupeného, soud tak může rozhodnout o přiznání odměny, a to ve výši, která je přiměřená časové náročnosti správy a dosažených výnosů na majetku zastoupeného.
Opatrovníka člověku jmenuje soud, je-li to potřebné k ochraně zájmu opatrovance, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem ( 465 a násl.) A to osobě: omezené ve svéprávnosti, neznámého pobytu, neznámé, zúčastněné na určitém právním jednání, které zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv
465 (1) Soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. (2) Odůvodňují-li to okolnosti, může soud opatrovníku uložit, aby se v přiměřeném rozsahu pojistil pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu.
463 (1): Opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Osoba, které byl opatrovník jmenován, se na dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem. 463(2): Požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka.
471 (2): Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna. Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka podle jiného zákona. 471 (3): Způsobilost být veřejným opatrovníkem má obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu;
Rozsah práv a povinností opatrovníka udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, tak aby mohl skutečně hájit jeho zájmy v souladu s jeho představami 466 (1): K povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy. 467 (1) : Opatrovník při plnění svých povinností naplňuje opatrovancova právní prohlášení a dbá jeho názorů, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje opatrovancovy záležitosti rovněž by měl opatrovník vysvětlit rozhodnutí a jejich následky opatrovanci
Opatrovnická rada Po jmenování opatrovníka může sám opatrovanec či osoba jemu blízká nově požádat soud ještě o jmenování alespoň tříčlenné opatrovnické rady, tedy soubor osob opatrovanci blízkých. Jejím úkolem je kontrola opatrovníka při jeho jednání.
Případy, o kterých opatrovník nesmí rozhodnout bez souhlasu opatrovnické rady ( 480) změny bydliště, umístění opatrovance do uzavřeného ústavu, zásahu do integrity, některé dispozice s majetkem, jako je nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující 1/3 opatrovancova majetku
I právnické osobě lze ustanovit soudem opatrovníka za účelem spravování jejích záležitostí a hájení jejích práv 486 (1): Soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. Zájmy právnické osoby mohou být například ohroženy v případě, kdy právnické osobě zcela chybí jmenovaný statutární orgán, nebo probíhá spor o platnost jmenování statutárního orgánu. Proto jsou u právnické osoby kladeny přísnější požadavky na osobu opatrovníka. Může jím být jen osoba, která má způsobilost být členem statutárního orgánu. Nicméně k jmenování musí soud přistupovat rozumně, neboť se jedná o významný zásah
486(2) Opatrovníkem právnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem.
Thanks.