MAGISTRÁT MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ Radniční 1148, Frýdek-Místek, 738 22 pracoviště: Palackého 115, Frýdek-Místek, 738 22 ŽÁDOST o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les dle ust. 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ŽADATEL 1 : (jméno a příjmení / název nebo obchodní firma) Datum narození / IČ: Místo trvalého pobytu / sídlo: Adresa pro doručování: (je-li odlišná od místa trvalého pobytu / sídla) Telefon, e-mail, ID datové schránky: (nepovinný údaj) 1 pokud je žadatelů více, uveďte je na samostatný list ZASTOUPENÝ na základě plné moci* / pověření* ze dne fyzickou osobou (uveďte jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, adresu pro doručování, telefon, e-mail) právnickou osobou (uveďte název nebo obchodní firmu, IČ, sídlo, adresu pro doručování, telefon, e-mail, ID datové schránky) VZTAH ŽADATELE K POZEMKU (zaškrtněte správnou odpověď) pozemek je ve výlučném vlastnictví žadatele pozemek je ve společném jmění manželů pozemek je v podílovém spoluvlastnictví pozemek je v režimu podílového spoluvlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., správu zajišťuje společenství vlastníků pozemek je v režimu bytového spoluvlastnictví podle zákona č. 89/2012 Sb., správu zajišťuje společenství vlastníků žadatel je nájemcem žadatel pozemek užívá na základě listiny doložené v příloze jiný (uveďte jaký) * nehodící se škrtněte Strana 1 (celkem 6)
SPECIFIKACE DŘEVIN (solitéry - samostatně rostoucí): Počet Obvod Pozemek Druh, popř. rod dřeviny kusů kmene 2 parc. číslo Katastrální území 2 obvod kmene se měří ve výši 130 cm nad zemí v případě potřeby uveďte další dřeviny na volný list SPECIFIKACE ZAPOJENÝCH POROSTŮ DŘEVIN: Počet (ks) Druhové, popř. rodové zastoupení dřevin nebo výměra (m 2 ) Obvod kmene 3 Pozemek parc. číslo Katastrální území 3 obvod kmene se měří ve výši 130 cm nad zemí pokud je uvedena výměra (v m 2 ), obvod kmene se neuvádí v případě potřeby uveďte další dřeviny na volný list TERMÍN PROVEDENÍ KÁCENÍ: v období vegetačního klidu dřevin, tj. od 1. 11. do 31. 3. v době vegetace, tj. od 1. 4. do 31. 10. jiný (uveďte jaký) ZDŮVODNĚNÍ KÁCENÍ: NÁHRADNÍ VÝSADBU (zaškrtněte správnou odpověď) navrhuji dle zpracovaného projektu (viz příloha) navrhuji na pozemku* / pozemcích* parc. č. k. ú. v počtu kusů druh dřevin v případě potřeby uveďte další dřeviny na volný list Strana 2 (celkem 6)
PŘÍLOHY (zaškrtněte přílohu, kterou přikládáte) identifikace dalších žadatelů stručný popis umístění dřevin a situační zákres (např. do snímku pozemkové mapy) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí písemný souhlas vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku písemný souhlas druhého manžela s kácením, nejsou-li žadatelem oba manželé písemný souhlas (s kácením) alespoň dvoutřetinové většiny podílových spoluvlastníků počítané podle velikosti jednotlivých podílů, nejsou-li uvedeni jako žadatelé plná moc pro zastupování oprávnění k jednání za právnickou osobu, nelze-li je ověřit ve veřejném rejstříku podklady prokazující oprávnění společenství vlastníků udělit souhlas s uložením náhradní výsadby, to je stanovy společenství vlastníků, listiny, ze kterých vyplývá splnění zákonných požadavků pro přijetí rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek nebo jiného rozhodnutí vlastníků jednotek v souladu se stanovami společenství vlastníků a s platnou právní úpravou návrh náhradní výsadby (např. projekt) písemný souhlas vlastníka pozemku s náhradní výsadbou, není-li žadatel vlastník pozemku POUČENÍ ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny ), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále uvedeno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin ( 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny). Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku ( 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny) nebo stromořadí, se dle ust. 8 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny v návaznosti na ust. 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ), nevyžaduje: a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m 2, c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin, d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Ovocnými dřevinami jsou zpravidla myšleny dřeviny, které záměrně vysazujeme a pěstujeme za primárním účelem sklizně a konzumace jejich plodů, jsou to angrešt, rybíz, broskvoň, hrušeň, jabloň, temnoplodec, jeřáb obecný moravský (sladkoplodý), kdouloň, líska obecná, mandloň obecná, meruňka, morušovník, ořešák vlašský, maliník, ostružiník, slivoň, třešeň, višeň. Žádost o povolení ke kácení dřevin může podat vlastník či nájemce nebo uživatel příslušného pozemku s písemným souhlasem vlastníka pozemku s kácením ( 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky). Pokud má pozemek více vlastníků, není třeba, aby podání byla učiněna současně. Pro zahájení řízení je rozhodné, kdy tak učinil poslední z nich; správní orgán o zahájení řízení ostatní žadatele vyrozumí ( 44 odst. 2 správního řádu). Pokud žádost podává za více vlastníků jeden žadatel, musí jít o společného zmocněnce ( 35 správního řádu). V případě, že pozemek, na kterém dřevina určená ke kácení roste, je v podílovém spoluvlastnictví, musí žádost podat alespoň dvoutřetinová většina spoluvlastníků počítaná podle velikosti jednotlivých podílů ( 1129 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění). V případě, že pozemek, na kterém dřevina určená ke kácení roste, je v režimu podílového spoluvlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo v režimu Strana 3 (celkem 6)
bytového spoluvlastnictví podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a jeho správu zajišťuje společenství vlastníků, žádost podává společenství vlastníků na základě rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek nebo na základě jiného rozhodnutí vlastníků jednotek v souladu se stanovami společenství vlastníků a s platnou právní úpravou. V případě, že pozemek, na kterém dřevina určená ke kácení roste, je ve společném jmění manželů, žádost podávají manželé společně nebo jeden manžel s písemným souhlasem druhého manžela ( 714 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění) Žádost o povolení ke kácení dřevin musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu, jako jsou u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, u právnické osoby název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresa sídla, popřípadě jiná adresa pro doručování, obsahovat: a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres, b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku, c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového, popřípadě rodového zastoupení dřevin a d) zdůvodnění žádosti ( 4 odst. 1 vyhlášky). Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let ( 9 zákona o ochraně přírody a krajiny). Podáním této žádosti je zahájeno řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les a současně i řízení o uložení náhradní výsadby. Správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby. Na to, že současně probíhá více takových postupů u různých správních orgánů nebo u jiných orgánů veřejné moci, je dotčená osoba povinna správní orgány bezodkladně upozornit ( 8 odst. 1 správního řádu). Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil ( 14 odst. 2 správního řádu). O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Oprávněná úřední osoba na požádání účastníka řízení sdělí své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena ( 15 odst. 4 správního řádu). V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje. Takové prohlášení může správní orgán učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu. Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak. Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán ( 16 odst. 1, 2, 3 a 4 správního řádu). O ústním jednání ( 49 správního řádu) a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam. Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla. Údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby se rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona. Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu protokolu se v protokolu zaznamenají. Jiné osoby, jichž se obsah protokolu přímo dotýká, mohou bezprostředně po seznámení s protokolem podat stížnost ( 175 správního řádu) proti jeho obsahu ( 18 odst. 1, 2, 3 a 4 správního řádu). Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Jestliže bude odmítnuto převzetí písemnosti, odmítnuto nebo znemožněno předání poučení nebo nebude poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení, bude písemnost považována za doručenou dnem, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o doručení ( 24 odst. 1, 3 a 4 správního řádu). Zástupcem účastníka je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec; zástupcem účastníků, jejichž zájmy si neodporují, může být i společný zmocněnec nebo společný zástupce ( 31 správního řádu). Účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Zmocnění může být uděleno: Strana 4 (celkem 6)
a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak ( 33 odst. 1, 2 a 3 správního řádu). Zákonný zástupce, opatrovník a zmocněnec v řízení vystupují jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak ( 32, 33, 34 správního řádu). Účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak. Účastník nebo jeho zástupce je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Tím se pro účely správního řádu rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele ( 36 odst. 1,2 a 5 správního řádu). Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování (dle 19 odst. 3 správního řádu). V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání ( 37 odst. 1, 2, 4 a 5 správního řádu). Za právnickou osobu jedná její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, jedná za ni nucený správce, který má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce pověřil. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba ( 21 odst. 1, 2, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části ( 38 odst. 1 a 4 správního řádu). Úplata podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí 15 Kč za první stránku a 5 Kč za každou další i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače. Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. Jestliže to nemůže ohrozit účel řízení, může na požádání účastníka správní orgán připustit, aby za něj podklady pro vydání rozhodnutí opatřil tento účastník. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jsou účastníci povinni při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost ( 50 odst. 2 správního řádu). Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci ( 52 správního řádu). Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že: a) se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, b) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo c) neuposlechne pokynu úřední osoby. Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání ( 62 odst. 1 a 2 správního řádu). Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu ( 81 odst. 1, 2 a 3 správního řádu). Strana 5 (celkem 6)
Odvolání musí mít náležitosti uvedené v 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka (15 Kč za první stránku a 5 Kč za každou další i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače). K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním ( 82 odst. 2 a 4 správního řádu). Tomu kdo úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést, anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody, lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč ( 21 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů). Tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje postup správního orgánu tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo neuposlechne pokynu úřední osoby, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč ( 62 správního řádu). Toho, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, popřípadě při jiném úkonu, může správní orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná ( 63 správního řádu). Poučení jsem porozuměl(a). Datum: Jméno, příjmení, funkce 4 podpis 4 : 4 fyzická osoba k čitelně napsanému jménu a příjmení připojí svůj podpis právnická osoba k čitelně napsanému jménu, příjmení a funkci osoby oprávněné jednat za ní (osoba, která není vedena jako statutární orgán ve veřejném rejstříku, je povinna oprávnění prokázat) připojí podpis této osoby a případně i razítko Kontaktní adresa Magistrát města Frýdku-Místku odbor životního prostředí a zemědělství pracoviště Palackého 115 738 22 Frýdek-Místek kancelář č. 423 tel.: 558 609 489 fax: 558 609 697 e-mail: zivotni@frydekmistek.cz Identifikátor datové schránky: w4wbu9s Úřední hodiny pondělí a středa 8.00-17.00 hod. čtvrtek 13.00-15.00 hod. mimo úřední hodiny jen po předchozí telefonické domluvě Strana 6 (celkem 6)