Judaismus a kabala M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2
Kabala Kabala (je druh židovské mystiky). Mystika je obecně směr v náboženství, při kterém se ten, kdo jej praktikuje (mystik), snaží oprostit od všedních starostí a přiblížit svou duši k Bohu. V židovském pojetí to znamená, že mystik (kabalista) se zcela oddává službě Bohu, studiu a naplňování Božích přikázání (Tóry). Své dojmy, techniky a praktiky kabalisté od středověku zapisovali, původně byly veškeré meditační a mystické praktiky předávány a vykládány ústně a byly přístupné jen úzkému okruhu soustřeďujícímu se kolem učitele a žáků. KABALA patří mezi esoterické nauky, je to židovský, náboženský a filozofický směr, pochází z Babylonu, vyvinula se až kolem 11-13 stol. našeho letopočtu, a prošla řadou modernizací. Je tajná, mystická a velmi složitá.
Slovo kabala je odvozeno od hebrejského kábal - obdržet něco" či kibbel - ústně něco sdělit", obdržet ústní sdělení" a překládá se jako tradice" či přijetí". Většinou je tím vyjádřeno přesvědčení, že existují dvě podoby toho, co obdržel Mojžíš pro vyvolený lid na hoře Sinaj. Jedna část tohoto obdržení" je zapsána v Písmu, konkrétně v Pentateuchu, druhou, tajnou část, však Mojžíš údajně svěřil ústně (podle jednoho místa v Mišně, údajně Jozuovi). Kabala sama sebe chápe jako vyšší druh zjevení.
Nejstarší textové zachycení učení kabaly je v knize Sefer Jecira ( Kniha stvoření"), jejíž vznik se klade do období 6.-9. století. Ve středověku bylo centrem kabaly Španělsko a Francie. v 16. století se jejím centrem i centrem tehdejší židovské vzdělanosti stává město Safed v Galileji. V 17. století dochází ke střetům mezi odpůrci kabaly z řad rabínů a mezi kabalisty a kabala se pomalu šíří do východní Evropy (např. do Prahy).
Gershom Scholem Gershom Scholem (1897 1982) byl profesor kabaly na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a je považován za zakladatele kabaly jako vědního oboru. Byl prvním člověkem, který se o kabalu začal zajímat na seriózní úrovni a dokázal, že kabala není judaismu cizí, ale naopak je jeho integrální a živoucí součástí.
Kabalistické učení stěžejním bodem" kabaly je samotný Bůh, v kabale často nazývaný jako Ejn Sof tento Bůh je počátkem všeho stvořeného a také jeho cílem. Vše, co je, stvořil skrze tzv. sefíry, které jsou jedním z nejzákladnějších pojmů kabaly.
Sefíry Sefíry jsou jakési duchovní ideje nebo vlastnosti, projevy či emanace Boha, skrze něž Bůh vše stvořil, ale skrze které i udržuje a posiluje spojení se stvořeným světem.
Učení kabaly celý stvořený svět je tedy stvořen skrze sefíry. Korunou stvoření je však člověk, který je stvořen k obrazu Boha. zvláštností kabalistického učení v antropologické oblasti je nauka o převtělování. uvádí se počet 10 sefír, skrze něž na zemi a na člověka proudí Boží milost a světlo a vše stvořené se naopak skrze ně přibližuje k Bohu.
Golem Golem je v židovské mystice člověkem oživená socha. Takovýchto golemů je známo poměrně dost. Slovo golem znamená v hebrejštině neúplnost, nedokonalost a takto byla také tato oživená bytost pojímána. Neměla vlastní myšlenky ani vlastní vůli, obvykle nemohla hovořit a pouze doslovně plnila příkazy svého pána. Víra v možnost stvořit věc vychází z přesvědčení, že dobří lidé mají tvůrčí sílu, která ovšem není taková jako síla Boží.
Šém Pojetí šému, který golemy oživoval, vychází z kabaly, neboť podle této nauky je možno zopakovat Boží tvůrčí čin s pomocí správné kombinace písmen Božího jména. Šém pak zpravidla byl pergamen, na němž byla magická slova napsána.
Kabala v Čechách a na Moravě Mystika kvetla v období renesance i v českých zemích, mezi nejznámější učence, kteří se jí zabývali, patří Maharal, dále na Krétě narozený a v Praze pohřbený Josef ben Šlomo Delmedigo, Ješaja Horowitz, autor spisu Šnej luchot ha-brit (Dvě desky smlouvy), který začal psát v Praze a dokončil v Jeruzalémě. Skládá se z výkladu židovských zákonů a etiky z kabalistického pohledu. Jedním z posledních významných mystiků byl Šmu'el Šmelke Horovic, který působil v Mikulově v 18. století jako vrchní rabín a je jedním z mála chasidských rabínů působících na území Čech a Moravy.
V 18. století byl postoj ke kabale ze strany hlavních náboženských autorit, jakými byli Ezechiel Landau nebo Jákob Emden, velmi negativní, právě kvůli problémům s frankisty.
Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:gershom_scholem_1925.jpg Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/kabala Http://revue.theofil.cz. [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=350 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:tree-of-life_queens- Colour.png Http://www.texemarrs.com. [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.texemarrs.com/images/tree_of_life_combo.jpg Http://commons.wikimedia.org. MAŇAS, Michal. [online]. [cit. 2012-10- 10]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:claygolem.jpg