XXXVII. FLEBOLOGICKÉ DNY s mezinárodní účastí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) Praha 9. 10. listopadu 2012 pod záštitou ministra zdravotnictví České republiky doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. pořádá Česká flebologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně prezident konference prim. MUDr. Jaroslav Strejček, CSc PROGRAM www.phlebology.cz
Výbor České flebologické společnosti: prim. MUDr. Jaroslav Strejček, CSc. (předseda) prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc. (vědecký sekretář) prim. MUDr. Svatopluk Kašpar, Ph.D. (pokladník) členové: prim. MUDr. Georgios Karadzos prim. MUDr. Karel Roztočil, CSc. MUDr. Jaromír Seyček prim. MUDr. Jiří Spáčil, CSc. revizní komise: doc. MUDr. Hana Čepeláková, CSc. (předseda) prof. MUDr. Karel Benda, DrSc. + prof. MUDr. Jaroslav Mayzlík, CSc.
Generální sponzoři: Mediální partneři: P f Vystavovatelé: AAR Berlin-Chemie / A. Menarini Česká republika Bioster Covidien ECE Diagnóza Maxis Medi Mladá fronta divize Medical Services Servier Organizační sekretariát: Congress Business Travel, spol. s r o. Monika Šenderová Lidická 43/66 150 00 Praha 5 tel.: 224 942 575, 224 942 579 fax: 224 942 550 e-mail: senderova@cbttravel.cz
Místo konání: Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) Kongresový sál 5. patro budova A Vídeňská 1958/9 140 21 Praha 4 Konference je zahrnuta do systému celoživotního vzdělávání a ohodnocena kreditními body pro lékaře a sestry. Každý účastník obdrží osvědčení o účasti u registrace. Registrace: Registrační poplatky uhrazené do. 9. 0 členové ČFLS sestry ostatní přednášející společenský večer 9.11.pro doprovázející osobu 850 Kč 600 Kč 1 000 Kč 0 Kč 500 Kč Všechny registrační poplatky uhrazené po. 9. 0 a na místě jsou ve výši 00 Kč. Plný registrační poplatek zahrnuje: účast na odborném jednání a výstavě firem společenský večer 9. 11. 2012 s programem a rautem 2x oběd občerstvení během přestávek materiály konference (program, abstrakta, jmenovka, taška) osvědčení o účasti Vybavení k prezentaci: Přednášející budou mít k dispozici prezentační techniku pro projekci z PC (Power Point). Jednací jazyky: Čeština, slovenština, angličtina bez simultánního tlumočení. místo konání / registrace
program XXXVII. flebologických dnů Pátek, 9.. 0 08,00 Registrace 09,0-0,00 Slavnostní zahájení 0,00 Keynote lecture Strejček J. Evropský konsenzus o skleroterapii 0,5 -,5 Blok I: Etiopatogeneza žilních onemocnění Předsednictvo: Strejček J., Spáčil J., Seyček J. Bartoš P. Vaskulární centrum Ostrava a Centrum zdraví Sagena Frýdek Místek Žilní onemocnění dětí mladších 5 let Spáčil J. III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Snížený žilní odtok při natažení dolní končetiny Švestková S. Dermatovenerologická klinika LF MU a FN Brno Bolest u chronického žilního onemocnění Slonková V. Dermatovenerologická klinika FN Sv. Anna a LF MU Brno Vliv chronických bércových vředů na kvalitu života SYMPOZIUM SERVIER Švestková S. Zeptejte se odborníka
,5 -,5,5 -,0 Kávová přestávka Blok II: Žilní chirurgie I Předsednictvo: Reček Č., Kašpar S., Žernovický F. Jr. Reček Č. dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice, Hradec Králové Hemodynamický paradox: Pravděpodobná příčina recidivujícího refluxu u varikózních onemocnění Kašpar S., Štiegler P, Maixner R. Flebocentrum Hradec Králové a Chirurgická klinika Univerzity Pardubice Deset let zkušeností s endovenózním laserem Julínek S., Malý I. Palas Athéna, s. r. o., Klinika jednodenní chirurgie, Praha 4 a Ambulantní poradna pro všeobecnou a cévní chirurgii, Praha 2 Naše výsledky s 70 nm laserem,0 -,0 Žernovický F. Jr., Marton E., Kanalíková K., Tomka J., Šefránek V., Dvořáček P., Šlais M., Štádler P., Bihari I., Oláh Z. NUSCH Bratislava a Nemocnice na Homolce Praha RFA ( radiofrequency ablation) an endovenous crossectomy: Multicenter prospective study Bratislava, Prag, Budapest Pecháček V., Šefr R., Kaplan Z. Angiologická ambulance, Chirurgická ambulance, Brno Bezpečnost a tolerabilita termální ablace párou v ambulantním provedení Oběd 5program XXXVII. flebologických dnů
program XXXVII. flebologických dnů,0-5,5 Blok III: Žilní chirurgie II Předsednictvo: Veverková L., Mazuch J., Žernovický F. Veverková L., Kalač J., Konečný J., Jeroušek J. I. chirurgická klinika LF MU a FN Sv. Anna, Brno Základním pojmem, který rozhoduje o správnosti léčby či jejím pochybení, je.? Vlachovský R., Novotý T., Buček J., Dvořák M., Staffa R. II. chirurgická klinika LF MU u Sv. Anny v Brně Hodnocení kvality života pacientů po endovenózní a klasické operaci varixů Venous Clinical Severity Score (VCSS) Reček Č. dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice, Hradec Králové Bércové perforátory: Mythus a skutečnost Žernovický F. Angio,s.r.o., Bratislava Venózne ulcera predkolení úloha perforátorov Mazuch, J., Mištuna, D., Huľo, E., Červená, Z. Chirurgická klinika JLF UK a UNM Martin, Slovensko Chirurgická liečba varikoflebitíd dolných končatín a ascenzie trombózy 5,5 -,5 Kávová přestávka
,5-7,5 Blok IV: Žilní záněty, trofické defekty Předsednictvo: Hirmerová J., Broulíková A., Roztočil K. Roztočil K., Matuška J., Hirmerová J., Strenková J. Klinika transplantační chirurgie, IKEM Praha Cévní ambulance MATMED s.r.o., Hodonín II. interní klinika LF UK Plzeň Institut biostatistiky a analýz, MU Brno Registr povrchových tromboflebitid v ČR Hirmerová J., Seidlerová J., Šubrt I., Šlechtová J. II. interní klinika LF UK a FN Plzeň, Ústav lékařské genetiky, LF UK a FN Plzeň, Ústav klinické biochemie a hematologie LF UK a FN Plzeň Výskyt trombofilních stavů s izolovanou povrchovou trombophlebitidou dolních končetin Spáčil J. III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Žilní trombóza patofyziologie, diagnostika a přehled současných možností léčby Broulíková A. III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Posttrombotický syndrom epidemiologie, patofyziologie, klinika Fejfarová V., Jirkovská A., Wosková V., Kučerová M. IKEM Praha Diagnostika a ošetřování ischemických defektů Jirkovská A., Fejfarová V., Mezaninová L. IKEM Praha Aktuální problematika infekce a osteomyelitidy u pacientů se syndromem diabetické nohy 0,00 Společenský večer (Hotel Yasmin, Politických vězňů 12/913, Praha 1) 7program XXXVII. flebologických dnů
program XXXVII. flebologických dnů Sobota, 0.. 0 0,00 -,00 Lymfologie, chronické rány, varia Předsednictvo: Pospíšilová A., Navrátilová Z., Karadzos G Navrátilová Z. Kožní ambulance se specializací na flebologii a lymfologii, Brno Otoky dolních končetin žilního a lymfatického původu - diferenciální diagnostika a terapeutické možnosti Němcová D., Mateřanková A. Dermatovenerologická ambulance Hlučín s. r. o. Strangulující jizvy - příčina některých sekundárních lymfedémů a jejich řešení infiltracemi hyaluronidázou Karadzos G. Chirurgické odděl., Semily Narůstající počet amputací DK u diabetiků Karadzos G. Chirurgické odděl., Semily Luxace kolenního kloubu po TEP a disekce AP Stracenská J. Kožní ambulance, Dermal Centre Mělník In vivo a in vitro testy vybraných materialů vlhké terapie - porovnávací studie Stracenská J. Kožní ambulance, Dermal Centre Mělník Význam a přínos stěru z chronické rány pro praxi 8
,00 Vladimír Végh 1, Vondráček Jan 2 1Edukafarm s.r.o., Praha 2Advokátní kancelář Jansta, Kostka & spol. / Vysoká škola ekonomická Praha, Praha, Česká republika Doplňky stravy vs. léčivé přípravky ve flebologii praktické a právní aspekty Zakončení konference, oběd program XXXVII. flebologických dnů 9
0 ABSTRAKTA
ŽILNÍ ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ MLADŠÍCH 5 LET Bartoš P. Vaskulární centrum Ostrava a Centrum zdraví Sagena, Frýdek Místek petr.bartos@nemvitkovice.cz Z odborných prací doc. MUDr. Horákové a z Bochumské studie I-III a České studie I-II máme údaje o tom, že varixy se z více než v 45 % manifestují před 18 rokem věku a žilní reflux může být přítomen již od 8-9 roku dítěte a jeho četnost se postupně zvyšuje s věkem, přičemž v běžné pražské dětské populaci do 13 let věku byla pletysmograficky měřitelná žilní porucha průměrně u 14,2 % a výskyt varixů byl zaznamenám u 8,7 % dětí /Česká studie I/. Protože tato problematika je ze strany pediatrů a flebologů stále nedoceněna, snažili jsme se porovnat naše data ve skupině dětí mladších 15 let získané v 2 cévních ambulancích v Moravskoslezském kraji s výše uvedenými údaji. V období roku 1/2007 3/2011 jsme celkem vyšetřili 12207 pacientů, z tohoto počtu jsme identifikovali jen 19 dětí mladších 15 let, přičemž 3 z nich měli zjevné necévní obtíže, po jejich vyřazení jsme získali nečetný soubor 16 dětských probandů a ten jsme podrobili analýze. Jednalo se o 81 % dívek a 19 % chlapců průměrného věku 12,6 let /9-15let/ s přítomnou positivní rodinnou žilní anamnézou v 81 %. Všichni naši dětští pacienti měli klinické a funkční pletysmografické vyšetření žil /D PPG/, které ještě u 44 % z nich bylo doplněno UZ vyšetřením dolních končetin /DKK/. Všichni vyšetřeni dětští pacienti byli symptomatičtí a z 69 % byl přítomen jen jeden dominující klinický příznak - nejčastěji otok /v 56 %/, z poloviny se pak jednalo o lymfedém. Druhým nejfrekventnějším klinickým příznakem byl pocit tíhy DKK /31 %/, asi částečně modifikovaný současnou přítomností plochonoží /31 %/ a myalgiemi a křečemi DKK /13 %/. Zjistili jsme, že v našem souboru dětských pacientů věk vyšetřovaného nijak nekoreloval s mírou klinických potíží ani se stupněm změřené žilní poruchy, kterou jsme však prokázali u 62 % všech dětí s průměrnou závažností 1,73 pletysmografického stupně, bez stranové diferenciace /vše dle určené metodiky D PPG/, současný výskyt varixů DKK byl zjištěn u 68 všech dětí /nejčastěji retikulární varixy 38 %, venectasie 19 %/. Dětské pacienty jsme pak léčili ze 75 % kompresí, nejčastěji podpůrnou /44 %/, jako doplňkovou léčbu jsme pak indikovali venofarmaka /31 %/ a lymfodrenáže /31 %/ a kontrolu ve sledovaném období jsme realizovali u 3 dětí /19 %/. Dle zkušeností a skromných výsledků našeho pracoviště četnost vyšetření /1,31 promile/ v souboru dětí do 15 let věku určitě neodpovídá závažnosti této problematiky. Důsledněji by měli být indikováni a vyšetřováni symptomatičtí dětští pacienti této věkové skupiny a u dětí asymptomatických pak prošetřovat hlavně dívky s positivní rodinou anamnézou, eventuálně došetřit i sourozence. abstrakta
abstrakta BOLEST U CHRONICKÉHO ŽILNÍHO ONEMOCNĚNÍ Švestková S. Dermatovenerologická klinika LF MU a FN Brno ssvestk@fnbrno.cz Bolest nohou patří mezi nejčastější stesky pacientů s onemocněním žil a kvůli její chronické povaze má významný dopad na kvalitu života. A i když aktuální hypotézy o mechanismu vzniku žilní bolesti naznačují její zánětlivý původ a byl přesněji označen mechanismus, který řídí interakci mezi mediátory zánětu a žilními nociceptory, je stále obtížné interpretovat kauzální vztah mezi žilním onemocněním a bolestí. Bolest provázející žilní onemocnění se těžko popisuje a intenzita bolesti nekoreluje se závažností onemocnění žil, proto u mnoha pacientů trpících žilní bolestí nenajdeme objektivní klinické projevy. VLIV CHRONICKÝCH BÉRCOVÝCH ULCERACÍ NA KVALITU ŽIVOTA Slonková V. I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně veronika.slonkova@fnusa.cz Cíl práce: Cílem studie bylo získat chybějící údaje o kvalitě života u pacientů s chronickými bércovými vředy. Metodika: Do studie bylo zahrnuto celkem 100 pacientů s chronickými bércovými vředy venózní nebo smíšené etiologie. Každý z pacientů vyplnil speciální soubor otázek zaměřených na kvalitu života pacientů s chronickými bércovými ulceracemi. Otázky byly rozděleny do 6 oblastí, které zahrnovaly bolest, psychické, sociální a psychologické aspekty, omezení denních činností a problematiku terapie. Výsledky: Většina pacientů udávala bolesti, které byly lokalizovány jak v oblasti bércového vředu, tak v jeho okolí. Intenzita bolesti byla hodnocena pomocí numerické škály bolesti. Většina pacientů popisovala bolest v klidu a také bolest při převazu. Bolest často vedla k poruchám spánku. Většina pacientů udávala mírné omezení zájmových aktivit a domácích prací. Polovina pacientů byla nucena nosit větší číslo obuvi, většina pacientů také změnila svůj styl oblékání. Pacienti často udávali sociální izolaci a mnoho z nich bylo závislých na pomoci jiných lidí. Většina pacientů udávala pocity deprese a úzkosti. Závěr: Chronické bércové vředy mají negativní vliv na kvalitu života pacientů, zejména kvůli bolesti, kterou pacienti pociťují.
ZEPTEJTE SE ODBORNÍKA Švestková S. Dermatovenerologická klinika LF MU a FN Brno ssvestk@fnbrno.cz Co nejvíce zajímá a trápí 465 521 uživatelů, kteří v letech 2007-2012 navštívili stránky www.zilniporadna.cz? Kolik návštěvníků se vrátilo opakovaně? Na co se nejčastěji ptali a dokážeme jim vždy poradit? To vše a další je shrnuto v přednášce, která je bilancí 5 letého trvání stránek www.zilniporadna.cz a která by chtěla rozproudit diskuzi s účastníky kongresu na dané téma. abstrakta HEMODYNAMICKÝ PARADOX: PRAVDĚPODOBNÁ PŘÍČINA RECIDIVUJÍCÍHO REFLUXU U VARIKÓZNÍHO ONEMOCNĚNÍ Reček Č. dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice, Hradec Králové cestmir@recek.at Recidivující reflux je častým jevem u varikózního onemocnění; jeho etiologie dosud nebyla objasněna. Spontánní progrese onemocnění, neadekvátní léčení a neovaskularizace byly považovány za pravděpodobné příčiny refluxu. Nicméně ani lege artis provedené léčení, ani vytvoření mechanických bariér v třísle, jež měly zamezit neovaskularizaci, nedokázaly recidivě zabránit. Rozhodující vliv na tvorbu recidivy může mít hemodynamický faktor - ambulatorní tlakový gradient 37,4 ± 6,4 mm Hg vznikající během činnosti lýtkové pumpy mezi stehenní žílou a insuficientními povrchními žílami na stehně po vyřazení refluxu v saféně. Tento tlakový rozdíl zvyšuje proudění krve přes preformované drobné spojky mezi hlubokými a povrchními žílami na stehně, což zvyšuje fluid shear stress na jejich endotelu a spouští uvolňování vasoaktivních látek, jež vedou k progresivní dilataci těchto spojek; výsledkem je recidivující reflux. Podobné biofyzikální a biochemické procesy probíhají i v jiných klinických situacích: u tepenných obliterací, žilních trombóz a vrozených a.-v. píštělí a vedou k tvorbě kolaterálního oběhu. Na druhé straně zrušením refluxu v saféně lze odstranit i tu nejtěžší hemodynamickou poruchu a obnovit fyziologické hemodynamické poměry. Varikózní onemocnění tedy v sobě zahrnuje hemodynamický paradox: bezprostředně po vyřazení refluxu v saféně se nastolí fyziologické hemodynamické poměry, ale zároveň se tím vytvoří předpoklady pro recidivu refluxu a pro postupný návrat k původnímu patologickému stavu. Touto skutečností lze vysvětlit, proč k recidivám dochází po použití jakékoliv terapeutické metody.
abstrakta Jedině trvalé znemožnění drenáže žilní krve z insuficientních povrchních žil stehna do hlubokých žil bérce, tj. nastolení poměrů typických pro zdravé jedince by dokázalo vyléčit varikózní onemocnění. DESET LET ZKUŠENOSTÍ S ENDOVENÓZNÍM LASEREM Kašpar S. 1,2, Štiegler P. 2,Maixner R. 2 1 Flebocentrum Hradec Králové 2 Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Chirurgická klinika Krajské nemocnice Pardubice kaspar@flebocentrum.cz Cíl: Endovaskulární uzávěr safény reprezentuje miniinvazivní alternativu radikální chirurgické léčby. Tato studie shrnuje naše dosavadní zkušeností s endovenózním laserem. Materiál a metodika: Během posledních 10 let jsme po úvodních laboratorních experimentech uskutečnili celkem 1672 endovenózních laserových výkonů na kmenových žilách dolních končetin u 1263 pacientů. Každý nemocný byl před operací vyšetřen jednak klinicky a také pomocí barevného duplexního ultrazvuku. Pooperační vyšetření opět klinicky a ultrazvukem bylo prováděno 3.-5. den po operaci a dále za 1 a 6 měsíců a pak jednou ročně. Výsledky byly hodnoceny porovnáním klinického skóre CEAP klasifikace a kvality života před a po výkonu, hodnocením procenta rekanalizací a dále užitím Kaplan-Meierovy statistiky. Výsledky: Jednou byla diagnostikována hluboká žilní trombóza v povodí vena poplitea, k plicní embolizaci v našem souboru nedošlo. Pooperační data v různých časových periodách byla k dispozici u 99,3 % všech výkonů. Uzávěr safény byl verifikován v 97,3 % po 1 měsíci, neuzavření safény nebo časné zprůchodnění jsme zaznamenali u 2,7 % výkonů. Uzávěr při poslední kontrole byl 93,9 %. Průměrná klinická CEAP klasifikace se zlepšila z 2,22 před operací na 0,24 za 1 měsíc po výkonu a na 0,48 při poslední kontrole. Také kvalita života byla v laserové skupině signifikantně lepší než ve skupině pacientů operovaných tradičním strippingem (p< 0,001). Pracovní neschopnost byla při endovenózní léčbě kratší (medián 0 dnů) ve srovnání s tradiční léčbou (medián 40 dnů), p< 0,001. Závěr: Výsledky endovenózní laserové ablace závisejí především na dokonalém předoperačním ultrazvukovém vyšetření a technicky správném provedení výkonu s cílem aplikace dostatečné laserové energie do postižené žíly. Dlouhodobé výsledky těchto zákroků jsou přinejmenším stejné ale i lepší ve srovnání s tradiční otevřenou chirurgickou terapií.
NAŠE VÝSLEDKY S 70 nm LASEREM Julínek S. 1, Malý I. 2 1 Palas Athéna, s.r.o., Klinika jednodenní chirurgie, Praha 4 primář MUDr. L.Winkler 2 Ambulantní poradna pro všeobecnou a cévní chirurgii, Praha 2 simon.julinek@seznam.cz abstrakta Autoři prezentují bohaté zkušenosti s nejmodernějším typem laserového generátoru 1470 nm diodový laser firmy Biolitec. Výhodou tohoto laseru je šetrnější ošetření žilní stěny a zajištění maximálního pooperačního komfortu pacientů v porovnání se staršími typy laserových generátorů. Náš přístup je založen na endovenózním ošetření celého průběhu velké safény (i malé safény) z miniincize u kotníku. K lokalizaci laserového vlákna v safénofemorální nebo safénopopliteální oblasti používáme peroperační ultrazvuk. V případech velkého průměru safény nebo přítomnosti akcesorní safény neošetřitelné laserem z periferie indikujeme krosektomii. Výkon je proveden v celkové anestezii kombinované s tumescentním roztokem. Tributární větve ošetřujeme v jedné době na operačním sále, exstirpací nebo pěnovou skleroterapií. Pooperační kontroly s ultrazvukovým vyšetřením probíhaly v intervalech 3 dnů, 3 měsíců, 1 roku a 2 let. Do 31.12.2011 jsme provedli s 1470 nm laserem 530 endovenózních výkonů u 453 pacientů. V současné době tvoří pacienti ošetření laserem 60 % z celkového počtu odoperovaných pacientů pro primární varixy. Zásadním parametrem vypovídající o úspěšnosti terapie je procento rekanalizací, které bylo 7.4 % ve sledovaném souboru. Ze závažných komplikací se jednou vyskytla flebotrombóza v povodí popliteální vény po ošetření malé safény. Plicní embolie nebyla zaznamenána. K častým malým komplikacím jsou indurace v průběhu safény, hyperpigmentace. Trvalé parestézie v průběhu nervus safénus jsou ojedinělé při použití tumescentní anestézie. Závěr: Ošetření 1470 nm laserem představuje v současné době jednu z nejefektivnějších endovenózních metod. 5
abstrakta RFA (RADIOFREQUENCY ABLATION) - AN ENDOVENOUS CROS- SECTOMY: MULTICENTER PROSPECTIVE STUDY BRATISLAVA, PRAG, BUDAPEST Žernovický F.Jr., Marton E., Kanalíková K., Tomka J., Šefránek V, Dvořáček P., Šlais M., Štádler P., Bihari I., Oláh Z. NUSCH Bratislava, Slovensko Nemocnice na Homolce, Praha f.zernovicky@gmail.com The most frequent objection against endovenous surgery of varicose veins is the statement that crossectomy is the only radical aproach. We developed a new tumescence technique in the region of saphenofemoral junction. Creating a fluid wall between the femoral and great saphenous veins we achieve a complete protection of the femoral vein and complete compression of the saphenofemoral junction. Under these conditions a better contact of the catheter with the GSV is possible. The tip of the catheter can be positioned 1 cm from the confluence. In more as 90 % of cases treated by this technique in five independent institutions we achieved a zero stump (a stump shorter as 0.5 cm) which is compatible with a standard surgical crossectomy. Our results support the conclusion, that RFA technique is as valuable as the open crossectomy. BEZPEČNOST A TOLERABILITA TERMÁLNÍ ABLACE PÁROU V AM- BULANTNÍM PROVEDENÍ Pecháček V., Šefr R., Kaplan Z. Angiologická ambulance, Chirurgická ambulance, Brno vpech@atlas.cz Endovenózní ablace pomocí páry je nejnovější variantou termálních technik v invazivní léčbě varikózních žil. Bezpečnost výkonu v ambulatním provedení (zákrokový sálek chirurgické ambulance) byla sledována u 27 pacientů. Nebyla zaznamenána plicní embolie, hluboká žilní trombóza, trombóza nasedající na termální uzávěr žíly v oblasti junkce ani jiná závažná příhoda. Došlo ke dvěma malým popáleninám v oblasti venepunkce, nebyly přítomny pigmentace, významnější hematomy ani neurologické komplikace. Tolerabilita zákroku byla hodnocena ve skupině 20 pacientů., a to kvantifikací bolesti pomocí 10 bodové vizuálně-analogové škály v průběhu prvních 10 dní. Průměrná maximální bolest byla 1.45 ve zbytku operačního dne a 0.23, 0.20 a 0.11 ve 3., 6. a 9. pooperačním dni.
HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ PO ENDOVENÓZNÍ A KLASICKÉ OPERACI VARIXŮ POMOCÍ VENOUS CLINICAL SE- VERITY SCORE (VCSS) Vlachovský R., Novotný T., Buček J., Dvořák M., Staffa R. II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno robert.vlachovsky@fnusa.cz Linton 1938 a zejména Cockett a Jones 1953 vytvořili teorii o insuficientních bércových perforátorech a o jejich významu pro vznik těžké formy CVI a bércových vředů. Tato teorie byla přijata většinou flebologů a cévních chirurgů a je dosud uznávaná. Podle ní u zdravých jedinců jsou bércové perforátory suficientní a umožňují proudění žilní krve pouze z povrchních do hlubokých žil bérce. Když se v průběhu patologického procesu stanou insuficientní, umožní, aby během aktivity lýtabstrakta Úvod: Hlavním cílem klasické chirurgické i endovenózní terapie křečových žil dolních končetin je redukce symptomů spojených s chronickou žilní insuficiencí. Cílem naší prospektivní studie bylo srovnat hodnocení kvality života po endovenózní a klasické operaci pomocí dotazníku venous clinical severity score (VCSS). Metody: Mezi zářím 2009 a dubnem 2011 bylo do naší studie zařazeno 112 pacientů (56 s laserovou ablací, 56 s klasickou operací). V obou nerandomizovaných skupinách bylo provedeno předoperační hodnocení pomocí dotazníku VCSS a dále klinické a duplexní ultrazvukové vyšetření 7 dnů, 4 týdny a 6 měsíců po výkonu, spolu s tím pak bylo vždy provedeno hodnocení pomocí dotazníku VCSS. Výsledky: Předoperačně, po 7 dnech, 4 týdnech a 6 měsících bylo skóre VCSS 8,2 ± 2,3 u 56 končetin, 5,9 ± 2,0 u 51 končetin, 5,5 ± 2,1 u 45 končetin a 3,4 ± 1,5 u 42 končetin ve skupině po klasické operaci. Předoperačně, po 7 dnech, 4 týdnech a 6 měsících bylo skóre 8,1 ± 2,5 u 56 končetin, 4,9 ± 2,1 u 54 končetin, 3,9 ± 1,9 u 49 končetin a 3,2 ± 1,4 u 48 končetin ve skupině po endovenózní terapii. VCSS skóre bylo signifikantně lepší u skupiny po endovenózní terapii po 7 dnech a 4 týdnech (p < 0,001). Po 6 měsících nebyl mezi skupinami signifikantní rozdíl. Závěr: V obou námi hodnocených skupinách jsme zaznamenali ústup symptomů chronické žilní insuficience. V časném pooperačním období odstraňuje endovenózní terapie limitace v kvalitě života oproti klasické operaci. VCSS považujeme za vhodný nástroj pro hodnocení kvality života po výkonech na varixech dolních končetin. BÉRCOVÉ PERFORÁRORY: MYTHUS A SKUTEČNOST Reček Č. dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice, Hradec Králové cestmir@recek.at 7
Inkompetentná liečba hlbokej žilnej trombózy má za následok vznik posttrombotického syndrómu. Charakterizujú ho predovšetkým oedém a progredujúce zmeny kože pigmentácia, indurácia, fibróza, často pod obrazom atrophie blanche. Po rokoch môže vzniknúť obávaný nehojaci sa vred predkolenia. Pathogeneticky ide o venóznu hypertenziu, ktorej príčinou zriedka je obštrukcia hlbokých žíl, najčastejším problémom je r e f l u x - jedabstrakta kové pumpy značné množství krve bylo vytlačováno z hlubokých do povrchních žil bérce; způsobí tím žilní hypertenzi, hemodynamickou poruchu, jež vede k tvorbě bércových vředů. Tato teorie se opírá pouze o subjektivní domněnky, nebyla vědecky prokázána. Naopak několik průkazných skutečností tuto teorii vyvrací. V bércových perforátorech je bidirekcionální proudění krve s vektorem směřujícím do hlubokých žil, a to jak u nemocných s varixy, tak i u zdravých jedinců. U varikózního onemocnění je tato komponenta směřující dovnitř do hlubokých žil tím výraznější, čím intensivnější je reflux v saféně, a čím širší, insuficientnější jsou bércové perforátory; je to tedy pravý opak toho, co tvrdí Cockettova teorie. Ani široké, výrazně insuficientní bércové perforátory nezpůsobují ambulatorní žilní hypertenzi; je tomu právě naopak: přímé měření žilního tlaku v širokých insuficientních bércových perforátorech ukázalo, že jakmile se přeruší reflux v saféně, výchozí hydrostatický tlak vykazuje během aktivity lýtkové pumpy fyziologický pokles jako u zdravých jedinců. Dělení bércových perforátorů na suficientní a insuficientní bylo svévolně vymyšleno a neodpovídá skutečnosti. Bércové perforátory jako celek se i u zdravých jedinců nechovají jako jednocestný ventil, nýbrž umožňují proudění oběma směry. Systolická komponenta tohoto proudění směřující během svalové kontrakce do povrchních žil není patologickým jevem, nýbrž fyziologickým centripetálním (k srdci směřujícím) tokem krve, jež je odváděna velkou safénou do stehenní žíly; velká saféna je tedy přídatným ramenem (vedle podkolenní a stehenní žíly) odvádějícím krev během svalových kontrakci z bérce směrem k srdci. Hlavní fyziologickou funkcí bércových perforátorů je bezprostřední vyrovnávání tlakových změn mezi hlubokými a povrchními žílami bérce během činnosti lýtkové pumpy; tyto žíly se tedy chovají jako spojité nádoby. Bércové perforátory představují vyústění refluxu do hlubokých žil bérce, jsou spojeny s dolním pólem ambulatorního tlakového gradientu, a nemohou proto být u primárních varixů zdrojem refluxu či recidivy refluxu. VENÓZNE ULCERA PREDKOLENÍ - ÚLOHA PERFORÁTOROV Žernovický F. Angio Bratislava, Slovensko zernovicky@gmail.com 8
nak v samotných hlbokých žilách, častejšie ide o reflux saphenofemorálny, alebo saphenopopliteálny. Pri venóznych vredoch najčastejšie ide o reflux v insufficientných p e r f o r á t o r o c h. Absolútnu väčšinu venóznych vredov predkolenia možno zahojiť správnou kompressiou. Problémom sú však časté recidívy. Tým môžeme zabrániť odstránením refluxu. Najčastejšie ide o reflux v mediálnych perforátoroch predkoklenia, ktorý môžeme odstrániť chirurgicky (Linton, SEPS), endovenózne, alebo sklerotherapiou. V našej ambulancii sme liečili 290 venóznych vredov, 178 (61 %) iba kompressiou, 112 (39 %) kompressiou a sklerotherapiou. 68 sklerotizácií sme uskutočnili v prítomnosti otvoreného vredu, 54 po zahojení vredu. 258 (89 %) vredov sme zahojili, 8 (2 %) sa nezahojilo, 24 (8 %) sa stratilo z evidenicie, 18 (6 %) recidivovalo. Za pozornosť stojí, že recidivovalo 15 (5,1 %) vredov liečených iba kompressiou a iba 3 (1,0 %) recidivovali po liečbe kompressiou a sklerotizáciou. Na základe uvedených výskedkov doporučujeme u venóznych vredov s insufficientnými perforátormi likvidáciu týchto zdrojov refluxu. Znížime tým riziko recidív o 80 %. abstrakta CHIRURGICKÁ LIEČBA VARIKOFLEBITÍD DOLNÝCH KONČATÍN A ASCENZIE TROMBÓZY Mazuch J., Mištuna D., Huľo E., Červená Z. Chirurgická klinika JLF UK a UNM Martin, Slovensko mazuchj@zoznam.sk Varikoflebitída (VF) je častou komplikáciou varikóznej choroby dolných končatín. Ide o zápalovo-trombotický proces na chorej dilatovanej varikóznej žile a považujeme ju za komplikáciu varixov. Nepovažujeme ju za venózny tromboembolizmus. Je však možná aj koincidencia varikoflebitídy s hĺbkovou venóznou trombózou (HVT) hlavne u trombofilných stavov. Preto je potrebné u každého pacienta s VF vyšetriť celý venózny systém oboch dolných končatín ultrasonograficky, nakoľko bola sonograficky zaznamenaná aj koincidencia HVT na kontralaterálnej strane. V takom prípade stav treba už hodnotiť ako venózny tromboembolizmus. Treba zásadne rozlišovať dve formy povrchových tromboflebitíd: trombophlebitis superficialis varicosa (90 %), a trombophlebitis superficialis non varicosa (10 %). Synonymami pre uvedenú diagnózu sú: trombophlebitis superficialis varicosa, varicophlebitis, povrchová varikózna trombophlebitída. Ascenzia trombózy cez v. safénu magnu môže mať za následok aj hĺbkovú venóznu trombózu, keď trombóza prestúpi cez safenofemorálnu junkciu do v. femoralis comunis a v. iliaca. 9
Úvod: Povrchová tromboflebitida bývá stále ještě na rozdíl od hluboké žilní trombózy (HŽT) považována za dosti banální onemocnění. Rizikové faktory obou chorob se však částečně překrývají. Cíl studie: Zhodnotit prevalenci trombofilních stavů ve skupině pacientů s izolovanou povrchovou tromboflebitidou na dolních končetinách. Metody: Vyšetřili jsme 74 pacientů (věk 26-88 let, 70 % žen) s příznaky povrchové tromboflebitidy. Bylo provedeno klinické vyšetření, duplexní sonografie povrchových i hlubokých žil dolních končetin a laboratorní vyšetření trombofilie. Výsledky: Rodinná anamnéza HŽT či povrchové tromboflebitidy byla pozitivní u 34 %, resp. 32 %. HŽT či povrchovou tromboflebitidu v osobní anamnéze udávalo 28 %, resp. 47 % nemocných. Průměrné trvání symptomů bylo 9,6 dní. V 90 % se jednalo o varikoflebitidu. Postižení bylo v 50 % levostranné, v 47 % pravostranné a ve 3 % oboustranné. Trombofilní stav byl zjištěn u 35 % nemocných. U 13 pacientů (17,5 %) byla nalezena leidenská mutace v genu pro faktor V (z toho ve 3 případech v homozygotním stavu), u 5 nemocných (6 %) mutace v genu pro protrombin G20210A v heterozygotním stavu, deficit přirozených inhibitorů koagulace mělo celkem 9 nemocných (v jednom případě deficit proteinu C, ve třech deficit proteinu S a v pěti deficit antitrombinu). Antifosfolipidový syndrom byl diagnostikován u jednoho pacienta. Vrozený trombofilní stav byl častěji zjištěn u pacientů s rodinnou anamnézou tromboembolie, jinak však nebyly významné rozdíly ve výskytu trombofilie mezi nemocnými s pozitivní či negativní osobní anamnézou HŽT či povrchové tromboflebitidy. Závěr: Naše výsledky svědčí pro poměrně vysoký výskyt trombofilabstrakta Zo súboru 202 pacientov s VF autori zaznamenali v 13 prípadoch (6,4 %) ascenziu trombózy až po safenofemorálnu junkciu (SFJ), ktoré riešili radikálne chirurgicky. V 2 prípadoch došlo k prestúpeniu trombózy cez SFJ na hĺbkový venózny systém a preto bola vykonaná iliofemorálna trombektómia Fogartyho katétrom. Taktiež všetky varikoflebitídy sme riešili flebektómiou, prípadne v niektorých prípadoch aj strippingom. VÝSKYT TROMBOFILNÍCH STAVŮ U PACIENTŮ S IZOLOVANOU POVRCHOVOU TROMBOFLEBITIDOU DOLNÍCH KONČETIN Hirmerová J. 1, Seidlerová J. 1, Šubrt I. 2, Šlechtová J. 3 1 II. interní klinika LFUK a FN Plzeň 2 Ústav lékařské genetiky LFUK a FN Plzeň 3 Ústav klinické biochemie a hematologie LFUK a FN Plzeň hirmerova@fnplzen.cz 0