Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví Chotíkov, 24. září 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz
Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů ročně zkracuje život každému Evropanovi v průměru o 8,6 měsíce snižuje HDP EU o desítky miliard euro ročně zkracuje život každému obyvateli ČR o více než 10 měsíců! v České republice dýchalo v roce 2005 vzduch zamořený prachem více než povolují zákonné limity 66% obyvatel
Oxidy dusíku (NOx) ze spalovacích procesů (reakce kyslíku s dusíkem) zánětlivé reakce ve sliznicích dýchacích cest (záněty průdušek) snížení počtu některých bílých krvinek (T lymfocytů) a následné narušení imunity vnímavější skupiny - astmatici, bronchitici více ohroženy
Ozón (O3) druhotné znečištění (komplex fotochemických reakcí) buněčné a strukturální změny vedoucí k narušení samočisticí schopnosti plic snížení průměrní kapacity plic dráždění očí, nosu a krku kašel, bolesti na hrudi zvýšení produkce hlenu únava, malátnost, nevolnost
Prachové částice I zdroj: spalovací procesy (energetika, lokální topeniště, spalování odpadů, doprava zejména dieselové motory), hornictví, cementárny, metalurgie účinky: závisí na velikosti a složení částic (těžké kovy, aromatické uhlovodíky atd.) koncentrace v interiéru závisí na hladině v zevním ovzduší (cca 60% u PM10, více u jemných frakcí)
Prachové částice II rozhoduje velikost a složení částic měří se PM10 a PM2,5 s klesající velikostí částic roste hloubka průniku expozici ovlivňuje i hloubka a intenzita dýchání
Prachové částice III
Prachové částice IV
Prachové částice V Účinky krátkodobého vystavení prachu: zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic nepříznivé účinky na kardiovaskulární (srdečně-cévní) systém zvýšení spotřeby léčiv a počtu hospitalizací zvýšení úmrtnosti
Prachové částice VI Účinky dlouhodobého vystavení prachu: snížení plicních funkcí u dětí i dospělých růst onemocnění dolních cest dýchacích zvýšení počtu chronických obstrukčních nemocí plic snížení předpokládané délky dožití (v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)
Prachové částice VII Zvýšení průměrné roční koncentrace PM2,5 o 10μg/m3 zvyšuje dle WHO: celkovou úmrtnost populace o 6 % (2-11 %) úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění o 12 % WHO Air Quality guideline (AQG) - cílové hodnoty PM10 20 μg/m3 PM2,5 10 μg/m3 = nejnižší roční koncentrace, která (s více než 95% spolehlivostí) zvyšuje celkovou kardiopulmonální a plicní nádorová úmrtnost (Poppe et al., 2002)
Polyaromatické uhlovodíky (PAU) zdroje: spalovací procesy (energetika, doprava, lokální topeniště), metalurgie, chemický průmysl rozsáhlá škála látek, mnohé jsou karcinogeny, mutageny, endokrinní disruptory po biotransformaci elektrofilní metabolity vazba na DNA nejlépe prozkoumán benzo-a-pyren pravděpodobný karcinogen (skupina 2A)
Polyaromatické uhlovodíky II v roce 2005 byl v České republice na 80% stanic překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren 1ng/m3 nejvýznamněji v Ostravě (roční průměr 9,2 ng/m3 ) a v Karviné (3,1 ng/m3) k překročení ročního imisního limitu došlo rovněž na stanicích v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Mostě, Teplicích a Kladně
Polyaromatické uhlovodíky III
Persistentní organické látky (POPs) Příklady významných POPs: polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD/Fs) polychlorované bifenyly (PCBs) polybromované difenylétery (PBDE, BFRs) DDT, lindan
Příčiny znepokojení Kombinace problematických vlastností: persistence (schopnost dlouhodobě přetrvávat v prostředí) bioakumulace (schopnost hromadit se v živých organismech) toxicita (jedovatost) PBT prioritní v rámci OSPAR, REACH
Fenomén DDT 1945
Dioxinové látky a jejich zdroje spalovaní odpadů hutnictví energetika výroba chlóru a chlorovaných pesticidů výroba chlorfenolů a chlorbenzenů výroba ethylendichoridu (EDC) a PVC požáry, domácí topeniště
Zdravotní účinky dioxinů (US EPA) karcinogen skupiny A dle IARC (2,3,7,8 TeCDD) imunitní systém: potlačení buněčné i humorální imunity, růst vnímavosti k infekčním chorobám, autoimunitní choroby mužský reprodukční systém: snížení počtu spermií, atrofie varlat a jejich abnormální struktura, feminazace a snížení velikostí genitálií ženský reprodukční systém: pokles plodnosti, dysfunkce vaječníků, endometrióza
Zdravotní účinky dioxinů II vývojové poruchy: vrozené vývojové vady, narušení sexuálního a nervového vývoje hormonální systém: narušení funkcí steroidních hormonů a receptorů (androgeny, estrogeny a glukokortikoidy), hormony štítné žlázy, insulin, melatoin jiné vlivy: orgánová toxicita (játra, slezina, brzlík, kůže), cukrovka, narušení metabolismu cukrů a tuků
PoIychlorované bifenyly (PCB) oslabení imunity poruchy nervového systému narušení funkce štítné žlázy narušení reprodukčních funkcí vnikají placentou do vyvíjejícího se plodu narušení vývoje mozku dětí: ovlivnění vizuálního rozpoznávání, horší krátkodobá verbální paměť a schopnost učit se, nižší IQ a schopnost porozumět čtenému textu
Dioxinové látky v krvi (ČR, 2002) (v pg TEQ/g tuku) 60 50 40 30 20 10 0 Neratovice Libiš Tišice Benešov
Dioxinové látky v krvi 60 (pg TEQ/g tuku) 50 40 30 20 10 0 Neratovice Libiš Tišice Benešov USA ŠpanělskoKanada Korea Japonsko Belgie Švédsko Belgie 1995-7 1993 1992 1996 98-02 1999 herbicidyspalovna
Polybromované difenylétery (PBDE) Použití: zpomalovače hoření - textil, elektronika, nábytek, podlahové krytiny, balící a izolační materiály, automobily Účinky: interakce s hormony štítné žlázy ovlivnění vývoje mozku a kostry Regulace: zákaz panta- a oktabde v EU spor o dekabde (zákaz - Švédsko, Norsko)
PBDE, tyroxin a PCB
Hladiny DDT a HCB v mateřském mléce Zdroj: The Tips of Iceberg, State of knowladge on POPs in Europe nad the Arctic, 1999 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 Běl CZ FO F D I Kaz N Rus SK Es Sv UK
Děkuji Vám za pozornost! odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika e-mail: miroslav.suta@centrum.cz