KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 VOLEBNÍ MOTIVACE

KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 VOLEBNÍ MOTIVACE zpráva z předvolebního výzkumu veřejného mínění VÝZKUM VE DNECH PŘED VOLBAMI DO ZASTUPITELSTVA OBCÍ A MĚST Období sběru dat: 5. 10. 2014-9. 10. 2014

ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝZKUMU Zadavatel výzkumu ČESKÁ TELEVIZE Realizátor výzkumu MEDIAN s r.o. Charakteristika výzkumu Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR Způsob výběru respondentů Kvótní výběr Reprezentativita Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci města ČR, dle proměnných věku, pohlaví, vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště (kvótní předpis), pracovního statusu, minulého volebního chování a minulého volebního chování (hrubě) uvnitř velikostních kategorií obcí (dovážení dat) Doba sběru dat 5. 10. 2014-9. 10. 2014 Finální velikost výběrového souboru 1206 respondentů Způsob sběru dat CATI (telefonické dotazování na mobilní telefony a pevné linky) v poměru cca 30:70 Říjen 2014 www.ceskatelevize.cz

STRUKTURA VZORKU N=1206 Celkem * (v %) Pohlaví Muž 49 Žena 51 Věková skupina 18-29 let 18 30-39 let 20 40-49 let 17 50-59 let 16 60-69 let 16 70 let a více 13 Dosažené vzdělání Základní 14 Vyučen(a) / Střední škola bez maturity 36 Středoškolské s maturitou 34 Vysokoškolské 16 N=1206 Celkem* (v %) Kraj Praha 12 Středočeský 12 Jihočeský 6 Plzeňský 6 Karlovarský 3 Ústecký 8 Liberecký 4 Královéhradecký 5 Pardubický 5 Vysočina 5 Jihomoravský 11 Olomoucký 6 Zlínský 6 Moravskoslezský 12 N=1206 Celkem * (v %) Velikost sídla do 999 obyvatel 17 1.000-4.999 obyvatel 22 5.000-19.999 obyvatel 18 20.000-99.999 obyvatel 22 100.000 obyvatel + 21 N=1206 Celkem * (v %) Pracovní status pracující 54 nezaměstnaní 7 důchodci 30 studenti 5 ostatní 4 *vážená data

Pravděpodobná struktura volební účasti

PLÁNOVANÁ ÚČAST VE VOLBÁCH Zúčastníte se voleb do zastupitelstva vaší obce / města? odpověď určitě ano N = 1206 Všichni respondenti v rámci věkových skupin v rámci vzdělanostních skupin v rámci příjmových skupin* 18-29 let 28 % Základní 35 % Do 15 tisíc Kč 34 % 30-39 let 29 % 40-49 let 39 % Vyučen/ Střední škola bez maturity 35 % 15-20 tisíc Kč 40 % 50-59 let 60-69 let 45 % 59 % Středoškolské s maturitou 45 % Nad 20 tisíc Kč 45 % 70 let a více 56 % Vysokoškolské 56 % *čistý osobní měsíční příjem ekonomicky aktivních Struktura avizované volební odpovídá známým trendům z ostatních typů voleb účast roste s věkem, vzděláním a u ekonomicky aktivních lidí s příjmem. Díky blízkosti doby sběru a voleb lze předpokládat, že analogické nerovnosti existovaly i v reálné volební účasti. Mezi lidmi do 39 let si bylo ve dnech před volbami účastí jisto jen 28-29 % lidí, mezi lidmi nad 60 to přitom byla většina. Mezi respondenty bez maturity si účastí byla jista zhruba třetina (35 %), mezi vysokoškoláky většina. Ochota k účasti v těsně předvolebních dnech stoupala také s příjmovým statusem. Nerovnosti volební účasti jsou způsobeny rozdílnými volebními návyky, mírou stranické identifikace, kognitivními a jinými náklady hlasování a jeho očekávanými výnosy i rozdílnou důvěrou v instituce ve vzdělanostních a příjmových skupinách. V komunálních volbách také mohou být ovlivněny nepřímým působením velikosti obce - v menších obcích je obecních volbách celkově vyšší účast a také starší obyvatelstvo, což posiluje celkovou souvislost účasti a věku; naopak zde občané mají častěji nižší příjmový a vzdělanostní status, což v celkovém pohledu oslabuje vztah mezi těmito faktory a účastí (je slabší než u jiných voleb).

Způsob hlasování a znalost lídrů kandidátek

ZPŮSOB HLASOVÁNÍ V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH Volby do zastupitelstva vaší obce / města umožňují volit více způsoby. Jaký zřejmě použijete, pokud se voleb zúčastníte? Nevím, neznám volební systém 10 % n = 823 pouze voliči (respondenti avizující účast) Neoznačím žádnou stranu budu volit kandidáty napříč stranami 24 % Budu volit jednu stranu či hnutí stejně jako v jiných volbách 45 % Budu volit stranu či hnutí ale k tomu označím kandidáty z jiných stran 21 % Volební systém komunálních voleb umožňuje hlasovat 3 způsoby, z dat publikovaných Českým statistickým úřadem přitom nelze přesně vyčíst nakolik jsou jednotlivé způsoby voliči využívány. Výzkum ukazuje, že majoritní je hlasování podle stran celkem 66 % voličů (respondenti avizující účast) se ve dnech před volbami chystalo označit stranu, přičemž 45 % pouze stranu a 21 % k tomu chtělo panašovat kandidáty jiných stran.

ZPŮSOB HLASOVÁNÍ V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH DLE VELIKOSTI OBCE Volby do zastupitelstva vaší obce / města umožňují volit více způsoby. Jaký zřejmě použijete, pokud se voleb zúčastníte? Budu volit jednu stranu či hnutí stejně jako v jiných volbách Budu volit stranu či hnutí ale k tomu označím kandidáty z jiných stran Neoznačím žádnou stranu budu volit kandidáty napříč stranami Nevím, neznám volební systém n = 823 pouze voliči (respondenti avizující účast) do 4.999 obyvatel 37 % 20 % 35 % 9 % 5.000-99.999 obyvatel 45 % 24 % 20 % 11 % 100.000 obyvatel + 59 % 19 % 11 % 11 % Strategie hlasování se výrazně liší podle velikosti obce, v níž respondent bydlí a volí. Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) velká většina voličů (59 %) ve dnech před těsně před volbami plánovala volit pouze stranu. Dřívější volební výzkumy MEDIANu přitom naznačují, že voliči velkých měst, kteří používají alternativní hlasovací strategie (panašování mimo kandidátku, volení napříč kandidátkami), většinou označují jen jednotky kandidátů. Tím se velkých městech celkově omezuje vliv rozdílného volebního systému na výsledky - význam panašovaných hlasů klesá v celkově velkém počtu hlasů voliče, který odpovídá počtu volených zastupitelů (ve velkých městech většinou 35-65). Omezené využívání alternativních hlasování ve velkých městech lze přisuzovat nižší znalosti kandidátů, jejich velkému počtu a právě i vědomí omezeného vlivu na výsledky. V malých obcích (pod 5 000 obyvatel) proti tomu volbu jedné strany / hnutí chce využít jen menšina obyvatel (37 %). Více než třetina (35 %) se chystá volit napříč kandidátkami a pětina (20 %) oba způsoby volby kombinovat. Díky tomu a menšímu počtu zastupitelů / hlasů voliče, lze v menších obcích předpokládat výrazně vyšší vliv volebního systému na celkové výsledky a charakter politické soutěže vůbec.

ZNALOST LOKÁLNÍHO LÍDRA VOLENÉ STRANY Nakolik znáte lídra kandidátky strany či hnutí, kterou se chystáte volit? n = 624 Nevím přesně, kdo stranu vede 13 % pouze respondenti, kteří chtěli hlasovat pro stranu/hnutí Znám ho/jí podle jména 38 % Vím o něm řadu informací 49 % Přesto, že personálně motivované hlasování pro strany a hnutí je ve obecních volbách poměrně časté, znalost lídrů volených stran je omezená. Necelá polovina (49 %) ví o lídrovi kandidátky vlastní volené strany či hnutí více než jen jméno, 38 % zná lídra kandidátky podle jména a zbytek jej / ji nezná vůbec. Následující analýza ukazuje, že znalost lídrů je velmi závislá na volené straně / hnutí a velikosti obce.

ZNALOST LÍDRA VOLENÉ STRANY / HNUTÍ Nakolik znáte lídra kandidátky strany či hnutí, kterou se chystáte volit? n = 624 pouze respondenti, kteří chtěli hlasovat pro stranu do 4.999 obyvatel 60 % 32 % 8 % 5.000-99.999 obyvatel 48 % 40 % 13 % 100.000 obyvatel + 35 % 45 % 20 % Jaký typ strany budete volit do zastupitelstva vaší obce / města? Velké a zavedené strany Vím o něm řadu informací Znám ho/jí podle jména Nevím přesně, kdo stranu vede 51 % 40 % 9 % Menší strany a jejich koalice 39 % 43 % 18 % Lokální hnutí či nezávislé kandidáty 62 % 34 % 3 % Znalost lídrů kandidátek je podle očekávání velmi závislá na velikosti obce. V menších obcích (pod 5 000 obyvatel) zná detailněji lídra volené strany či hnutí 60 % a jen zanedbatelné množství respondentů jej nezná vůbec. Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) i přes poměrně vyšší kampaně okolo 20 % voličů přiznává, že vůbec neví, kdo jimi volenou stranu do komunálních voleb vede. Jen menšina (35 %) má o lídrovi více informací. Znalost lídra úzce souvisí také s typem voleného subjektu. Své lídry často znají voliči lokálních hnutí a kandidátek nezávislých, což může být způsobeno tím, že právě znalost a důvěra v lídra je motivací pro volbu těchto typů subjektů, i tím, že tyto subjekty mají více voličů právě z menších obcí. Naopak zřejmě nejméně jsou o lídrech svých stran a hnutí informováni voliči malých stran a jejich koalic, kterým ve městech může chybět výrazná kampaň, jsou méně známí z činnosti ve městě v minulosti či jsou (v případě koalic) zformovány v době před volbami.

Motivace voličů

MOTIVACE VOLBY Podle čeho se v těchto volbách do obecního zastupitelstva rozhodujete Vy? % lidí, kteří považují daný faktor za VELMI DŮLEŽITÝ n = 823 pouze voliči (respondenti avizující účast) Poctivost, morálka kandidátů Konkrétní navrhovaná řešení z programů stran / hnutí Snaha o změnu, oživení politiky Politická činnost strany / hnutí v minulých obdobích Šance strany na vstup do zastupitelstva Obecné cíle a zaměření stran a hnutí (např. pravolevá orientace) Hledání nejmenšího zla Vystupování politiků v médiích Zvyk, stálá volba určité strany Názory lidí v mém okolí 10 % 24 % 19 % 22 % 32 % 36 % 36 % 36 % 36 % 47 % 51 % 45 % 43 % 41 % 39 % 43 % 38 % 56 % 72 % 79 % Obecní volby 2014 Sněmovní volby 2013* *ZDROJ: Výzkum MEDIAN/STEM-MARK pro ČT ve volební dny voleb do Poslanecké sněmovny 2013. Odpovědi z roku 2013 pro komparabilitu znormovány na shodnou sumu odpovědí VELMI DŮLEŽITÉ. Graf ukazuje srovnání volebních motivací před letošními komunálními volbami a před volbami do Poslanecké sněmovny ČR z konce října 2013 (zdroj: výzkum MEDIAN a STEM-MARK pro ČT ve volební dny). Existují však odchylky pramenící z charakteru voleb: Silnější jsou personální motivace (vyšší znalost zastupitelů zejména v menších obcích) a vliv názoru okolí respondenta (sdílení zkušeností se zastupiteli atd.). Méně důležitá je naopak snaha o změnu (zejména v menších obcích je obtížná díky opakování kandidátek) a závislost hlasování na mediálních informacích a vystupování.

MOTIVACE VOLBY Poctivost, morálka kandidátů Konkrétní navrhovaná řešení z programů stran / hnutí Snaha o změnu, oživení politiky Politická činnost strany / hnutí v minulých obdobích Šance na vstup do zastupitelstva Obecné cíle a zaměření stran a hnutí (např. pravolevá Hledání nejmenšího zla Vystupování politiků v médiích Zvyk, stálá volba určité strany Podle čeho se v těchto volbách do obecního zastupitelstva rozhodujete Vy? 43 % 50 % 52 % 41 % 47 % 52 % 39 % 44 % 48 % 35 % 38 % 48 % 31 % 38 % 44 % 35 % 33 % 41 % 32 % 30 % 37 % 24 % 26 % 20 % % lidí, kteří považují daný faktor za VELMI DŮLEŽITÝ do 4.999 obyvatel 80 % 80 % 76 % 5.000-99.999 obyvatel 100.000 obyvatel + Poctivost, morálka kandidátů Konkrétní navrhovaná řešení z programů stran / hnutí Snaha o změnu, oživení politiky Politická činnost strany / hnutí v minulých obdobích Šance na vstup do zastupitelstva Obecné cíle a zaměření stran a hnutí (např. pravolevá Hledání nejmenšího zla Vystupování politiků v médiích Zvyk, stálá volba určité strany Názory lidí v mém okolí 51 % 45 % 54 % 46 % 54 % 46 % 52 % 43 % 42 % 48 % 35 % 43 % 47 % 39 % 33 % 33 % 38 % 31 % 37 % 35 % 25 % 35 % 17 % 14 % 20 % 21 % 15 % n = 823 pouze voliči (respondenti avizující účast) 78 % 82 % 84 % Jaký typ strany budete volit do zastupitelstva vaší obce / města? Velké a zavedené strany Menší strany a jejich koalice Lokální hnutí či nezávislé kandidáty Lidé v menších a středních obcích a městech se častěji řídí personálně a vycházejí z tzv. Word Of Mouth (šeptandy) tj. názorů okolí. Naopak ve velkých městech se motivace více blíží sněmovním volbám roli hraje snaha o změnu, program stran a jejich obecné cíle a zaměření (pravicovost x levicovost) i vystupování politiků v médiích. Motivace voličů různých typů stran se v některých případech liší voliči velkých / zavedených stran přikládají vyšší důležitost obecnému ideovému zaměření a politické činnosti v minulosti a volí podle zvyku. Pro voliče lokálních hnutí a nezávislých jsou důležitější personální kritéria a konkrétní jednotlivosti z programů.

Důvěra typům stran a hnutí

DŮVĚRA TYPŮM KANDIDUJÍCÍCH SUBJEKTŮ V RŮZNÝCH OBLASTECH Jakému typu stran a hnutí nejvíce důvěřujete v následujících oblastech? n = 505 Voliči (jsou si jisti účastí) Velké a zavedené strany Menší strany a jejich koalice Lokální hnutí a nezávislí kandidáti Nevím Schopnost vyjednávat se státem (s vládou, úřady atd.) 62 % 13 % 17 % 8 % Schopnost získat výraznou pozici v zastupitelstvu a v radě 45 % 21 % 28 % 6 % Kvalita jednotlivých částí programu (sociální politika, dopravní politika, atd.) 42 % 25 % 26 % 7 % Ideová jasnost a zaměření programu 41 % 25 % 28 % 6 % Zkušenost s vedením radnice 40 % 25 % 29 % 6 % Hospodaření a správa rozpočtu 39 % 27 % 29 % 5 % Schopnost neustoupit z programu a trvat na něm po volbách 34 % 26 % 31 % 9 % Vzdorování korupci a klientelismu / transparentnost 31 % 26 % 33 % 10 % Respekt k postojům občanů 31 % 27 % 37 % 5 % Zaměření na dílčí problémy obce / města (konkrétní opravy, stavby, atd.) 28 % 28 % 39 % 5 % Vnímané kompetence typů kandidujících subjektů se velmi liší. Velkým a zavedeným stranám lidé důvěřují v prosazování se v politickém jednání (schopnost jednat se státem, získat silnou roli v zastupitelstvu a v radě), oceňují ideovou jasnost a kvalitu segmentů programů a více jim věří díky zkušenosti se správou radnice a rozpočtu. Motivem pro volbu lokálních hnutí a nezávislých může být větší odolnost proti korupci a klientelismu, respekt k občanům a zaměřené na konkrétní problémy jejich obcí. Mezi samotnými voliči jednotlivých typů subjektů je dle očekávání vnímání vyhraněnější např. voliči lokálních hnutí a nezávislých ve všech ohledech nejvíce, byť s rozdílnou silou, důvěřují těmto subjektům.

SEKCE 4 - DŮLEŽITOST VOLEB A DŮVODY NEÚČASTI

100 % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Důležitost typů voleb Jakou důležitost připisujete vy osobně různým typům voleb nakolik mohou ovlivnit Váš život? N = 1206 Všichni respondenti 19 % 31 % 33 % 52 % 54 % Nedůležité (zcela + spíše) 81 % 69 % 67 % Důležité (velmi + spíše) 48 % 46 % Volby do zastupitelstva obce či města Volby do Poslanecké sněmovny Přímá volba prezidenta Volby do senátu Volby do Evropského parlamentu Volby by se daly dle vnímané důležitosti a předpokládaného vlivu na život respondentů rozdělit do tří typů. Největší důležitost je přisuzována právě obecním volbám, následují sněmovní a prezidentské volby a výrazně nižší důležitost je přisuzována senátním a evropským volbám. Toto zjištění odpovídá některým výzkumům z minulých let. Zajímavostí přitom je, že zatímco u parlamentních a prezidentských voleb účast hrubě odpovídá volebním účastem, u obecních voleb a evropských voleb je reálná účast výrazně nižší ( u obecních voleb se v posledních dekádě pohybuje mezi 45-49 %). Na důvody této diskrepance částečně odpovídá analýza níže. Připisovaná důležitost se liší ve skupinách obyvatel. Např. důležitost evropských a senátních voleb je více vnímána ve městech, naopak důležitost obecních voleb v malých obcích.

DŮVODY NEÚČASTI VE VOLBÁCH Co je hlavním důvodem, proč se nezúčastníte současných voleb do obecního zastupitelstva? n = 383 pouze respondenti, kteří se nechtěli účastnit voleb O politiku se vůbec nezajímám, k volbám nechodím Ztratil(a) jsem důvěru v politické strany, politiky Nevím, koho bych volil/a (nedokázal jsem si vybrat) Nehodí se mi termín voleb (jsem mimo bydliště, na dovolené, ) Nemá to cenu - můj hlas stejně nic nezmění Otrávila mě volební kampaň Nebudu se moci zúčastnit z jiných důvodů Moje strana nemá šanci na vstup do zastupitelstva 28 % 21 % 26 % 25 % 16 % 20 % 9 % 15 % 17 % 10 % 12 % 8 % 12 % 5 % 1 % 51 % Obecní volby 2014 Sněmovní volby 2013* respondenti mohli uvést až 2 hlavní důvody Důvody neúčasti v jednotlivých typech voleb se částečně liší. V obecních volbách hraje menší roli ztráta důvěry ve strany, protože umožňují alternativy hlasování (napříč kandidátkami, lokální hnutí a nezávislí). Naopak častěji nevoliči argumentují složitostí výběru (1-2 kandidátky v malých městech, převis nabídky hnutí a stran ve velkých městech). Častěji jsou také zmiňovány objektivní důvody nevhodnost termínu voleb. Díky shodnosti termínu se sněmovními volbami lze předpokládat, že odpověď do jisté míry maskuje další uvědomělé či neuvědomělé důvody - absence emotivní motivace díky menší medializaci, absence negativní volby (proti levici / pravici) jako volební motivace.

DŮVODY NEÚČASTI VE VOLBÁCH O politiku se vůbec nezajímám, k volbám nechodím Ztratil(a) jsem důvěru v politické strany, politiky Nevím, koho bych volil/a (nedokázal jsem si vybrat) Nehodí se mi termín voleb (jsem mimo bydliště, na dovolené, ) Co je hlavním důvodem, proč se nezúčastníte současných voleb do obecního zastupitelstva? Nemá to cenu - můj hlas stejně nic nezmění Otrávila mě volební kampaň Nebudu se moci zúčastnit z jiných důvodů Moje strana nemá šanci na vstup do zastupitelstva 6 % 22 % 24 % 23 % 26 % 33 % 32 % 19 % 27 % 29 % 9 % 20 % 24 % 27 % 20 % 15 % 14 % 15 % 14 % 6 % 11 % 15 % 1 % 12 % 8 % 7 % 2 % 7 % 3 % 6 % 40 % 46 % Základní Vyučen/ Střední škola bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské n = 383 pouze respondenti, kteří se nechtěli účastnit voleb respondenti mohli uvést až 2 hlavní důvody Důvody neúčasti jednotlivých skupin obyvatel se liší. Nízkopříjmové a nekvalifikované skupiny častěji trpí naprostou ztrátou zájmu o politiku a nechodí k volbám obecně. Více vzdělaní lidé často argumentují krátkodobější ztrátou důvěry v aktuální politickou reprezentaci a objektivními důvody (hypoteticky díky vyššímu uvědomování si, že účast je společensky žádoucí).

Občanská angažovanost a referenda

OCHOTA KANDIDOVAT Byl(a) byste vy osobně ochotna kandidovat do obecního zastupitelstva a podílet se na řízení vaší obce / městské části? N = 1206 Určitě ano 10 % Spíše ano 17 % Určitě ne 52 % Spíše ne 21 % Angažovat se ve vlastní obci či městské části kandidaturou je ochotna menšina lidí (10 % určitě, 17 % spíše). To odpovídá dřívějším výzkumům a naznačuje, že nárůst počtu kandidujících hnutí a stran je zejména vyplnění prostoru uvolněného velkými stranami. Angažovanost se neliší z hlediska vzdělání či příjmů, ale v různých skupinách může mít jiné důvody (společenská rezignace chudší části společnosti, orientace na kariéru a osobní rozvoj u vzdělanějších a bohatších).

OCHOTA KANDIDOVAT Byl(a) byste vy osobně ochotna kandidovat do obecního zastupitelstva a podílet se na řízení vaší obce / městské části? N = 1206 do 4.999 obyvatel 5.000-99.999 obyvatel 100.000 obyvatel + 18-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let 70 let a více 34 % 24 % 20 % ANO (určitě + aspíše) 32 % 32 % 32 % 36 % 14 % 12 % 66 % 76 % 80 % NE (určitě + spíše) 68 % 68 % 68 % 65 % 86 % 88 % Vyšší angažovanost v komunální politice připouštějí lidé z menších měst, což odpovídá reálně vyššímu zastoupení obyvatel v lokálních zastupitelstev apod. Angažovanost se neliší u věkových skupin do 59 let (pak klesá i kvůli zdravotním aj. omezením). Nelze tedy očekávat výrazný posun angažovanosti generační obměnou.

NÁZOR NA REFERENDUM Co si myslíte o konání místních referend, kterými občané rozhodují o řešení lokálních problémů a otázek? N = 1206 Měla by se konat méně obyčejní lidé nedokáží správně rozhodovat 15 % Současný stav je v pořádku 32 % Měla by se posílit konat častěji / o více věcech 53 % Většina obyvatel si přeje posílení lokálních referend. Mezi sociálními skupinami přitom nejsou výrazné rozdíly. Mírné rozdíly lze vypozorovat z hlediska politické orientace např. 25 % voličů ODS je pro omezení současného stavu a podmínek konání referend.