Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti: prudké snížení úrovně porodnosti v první polovině devadesátých let, zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte, změna struktury živě narozených dětí podle rodinného stavu matky; pokles podílu živě narozených vdaným ženám a zvýšení podílu živě narozených svobodným a rozvedeným ženám, zvyšování podílu dětí narozených mimo manželství a současně snižování podílu dětí narozených v manželství do sedmi měsíců po svatbě. Přirozená měna obyvatel v Libereckém kraji v letech 99 - přirozený přírůstek zemřelí 6 6 počet živě narozených a zemřelých 5 4 3 2 53 586 524 566-26 -393-44 -6-448 -456-436 -342-34 -45-37 44 323 2 8 4-4 přirozený přírůstek (úbytek) -8 99 Na počátku devadesátých let se v souvislosti s ekonomickým, politickým a sociálním vývojem v celé České republice začaly s velikou intenzitou projevovat změny populačního chování obyvatelstva. Mezi nejvýraznější charakteristiky tohoto období patřilo výrazné snížení počtu narozených dětí. Počínaje rokem počet živě narozených začal být převyšován počtem zemřelých a toto období trvalo jedenáct let. Teprve v roce dosáhl opět počet živě narozených vyšší hodnoty než počet zemřelých. A i v roce následujícím Liberecký kraj vykázal přirozený přírůstek počtu obyvatel. Živě narození a zemřelí v přepočtu na obyvatel v Libereckém kraji v letech 99 - na obyvatel zemřelí na obyvatel 4, 3, 2,,, 9, 3,,8 3,,7 2,5,2 2,2,9,9 9,7 9,2,3 9,3,3 9,2,5 9,5,2,5 9,7 9,5,2,, 9,9 9,6 8, 99 události na obyvatel
V první půli devadesátých let prudce poklesla i úroveň ukazatele počet živě narozených na obyvatel. Tento ukazatel je často používán a označován jako hrubá míra porodnosti. Jeho výraznými nevýhodami jsou především dvě skutečnosti: a) nebere v úvahu věkovou strukturu sledované populace, která se v průběhu let mění a při srovnání úrovně porodnosti mezi jednotlivými územními celky může právě věková struktura jeho výslednou hodnotu výrazně ovlivnit, b) vztahuje počet událostí na všechny osoby v populaci a nejen na ženy v reprodukčním věku. Křivka vývoje tohoto ukazatele koresponduje s vývojem počtu živě narozených a v porovnání s vývojem ukazatele zemřelí na obyvatel odhaluje stejné trendy vývoje úrovně porodnosti. 3, Průměrný věk matky při narození dítěte v Libereckém kraji v letech - při narození dítěte při narození prvního dítěte 29, průměrný věk matky při narození dítěte 28, 27, 26, 25, 24, 23, 24,6 24,49 24,75 24,8 25,3 25,49 25,67 25,96 26,32 26,53 27,8 27,48 27,84 28,25 28,63 29,2 22, 2, 22, 2,95 22,7 22,26 22, 23,5 23,36 23,7 24,2 24,36 25,4 25,43 25,9 26,3 26,75 26,96 Spolu s poklesem porodnosti se projevil trend odkládání narození dítěte do vyššího věku. Získání vyššího vzdělání a určité pracovní praxe, dosažení profesionální kariéry a v neposlední řadě možnost cestování a získávání zkušeností v zahraničí se staly významnými faktory pro budoucí život člověka. Průměrný věk matky při narození dítěte se od roku do roku zvýšil o 4,4 let na 29,2 let. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte vzrostl za stejné časové období dokonce o 4,95 let. Živě narozené děti podle věku matky při narození dítěte v Libereckém kraji 7 6 živě narozené děti 5 4 3 2 4 5 6 7 8 9 2 2 22 23 24 25 26 27 28 29 3 3 32 33 34 35 36 37 38 39 4 4 42 43 44 45 46 47 48 49 5 věk matky při narození dítěte Nejvýstižnějším demografickým ukazatelem popisujícím úroveň porodnosti je úhrnná plodnost, která vyjadřuje počet živě narozených dětí připadajících na ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala plodnost stejná jako v daném roce. Představuje tak průměrný počet dětí narozených jedné ženě ve věku 5 49 let. Úhrnná plodnost se v Libereckém kraji od roku snížila z,897 na,33 dětí na jednu ženu v reprodukčním období" v roce. V první polovině devadesátých let došlo k jejímu prudkému
snížení a od roku se úhrnná plodnost držela na velmi nízkých hodnotách. V posledním sledovaném roce je patrné mírné oživení a tedy i nepatrný nárůst hodnoty tohoto ukazatele. Pro zachování reprodukce v populaci, která by plynule nahrazovala ty předešlé generace, by však úroveň úhrnné plodnosti s přihlédnutím na úmrtnost měla činit 2, "dětí na jednu ženu v reprodukčním období". 2,,8,6,4,2,,8,6,2,,897,765,698 Úhrnná plodnost a hrubá míra reprodukce v Libereckém kraji v letech - úhrnná plodnost, hrubá míra reprodukce,95,843,824,429,698,29,62,23,589,88,589,82,58,69,569,2,574,84,574,224,596,97,583,278,67,272,627,33,66 Vynásobením ukazatele úhrnná plodnost podílem děvčat při narození lze získat další velmi zajímavý demografický ukazatel hrubá míra reprodukce. Vyjadřuje průměrný počet dívek narozených jedné ženě za neexistence úmrtnosti. Můžeme tedy říci, že při hrubé míře reprodukce, která je větší než, je zajištěna reprodukce dané generace. Zohledníme-li navíc ještě úmrtnost v populaci, získáme ukazatel čistá míra reprodukce, který vystihuje, kolik děvčat se narodí jedné ženě a dožijí se věku své matky v době svého narození. Bude-li čistá míra reprodukce větší než, populace se bude zvětšovat. Hrubá míra reprodukce v roce dosahovala hodnoty,95, v dalších pěti letech prudce klesala a v roce činila,66. Živě narození podle rodinného stavu matky v Libereckém kraji v letech - svobodné vdané rozvedené ovdovělé 87,2 3,,3 9,6 86, 3,9,8 83,4 4,4,3 4,7 8,5 4,5,3 6,8 77, 5,8 6,2 77,6 5,7,5 8,4 75,8 5,4 9,2 74,3 6,,5 2 72,6 6,6 22,2 7,4 5,9,5 22,2 7,9 6,5 24,6 68, 6,9 26,5 65,7 7,4,3 28,8, 6,7,5 3,7 62, 6,7 3,2 6,9 7,6,3 % 2% 4% 6% 8% % V souvislosti se změnou společenského chování obyvatel se změnila i struktura živě narozených dětí podle rodinného stavu matky. Výrazně se zvýšil podíl dětí živě narozených svobodným matkám (z % v roce na 3,2 % v roce ) i podíl narozených rozvedeným ženám (z 3, % v roce na 7,6 %
v roce ). Recipročně naopak zřetelně poklesl podíl dětí živě narozených vdaným ženám, a to z 87,2 % v roce na 6,9 % v roce. 4, Podíl živě narozených mimo manželství, do sedmi měsíců po sňatku rodičů a s nízkou porodní hmotností na celkovém počtu živě narozených v Libereckém kraji v letech - v manželství - 7 měsíců po sňatku mimo manželství do 2 5 g podíl na celkovém počtu živě narozených (%) 35, 3, 25, 2, 5,, 27,4 28,6 29, 24,2 25,7 22,9 22,4 9,5 6,6 2,8 4, 6, 6,3 5,8 6,6 6,8 6, 6, 6,7 6,8 6,4 6,4 3,9 37,9 38, 34,3 36, 7,2 7,4 7,3 8, 8, 5,, 26,5 26,8 25, 24,2 2,9 2,9 2, 2, 7,6 7,4 6, 4,4 2,7,3 Uvedené skutečnosti se projevily i ve vývoji ukazatele mimo manželství na živě narozených. Jeho úroveň rapidně stoupla. Ještě v roce se nevdaným ženám živě narodilo jen 2,8 % dětí. Do roku hodnota tohoto ukazatele vzrostla na 38, %. Podíl živě narozených v manželství do sedmi měsíců po sňatku naopak dynamicky klesl. Snížil se z 26,5 % v roce na,3 % v roce. Živě narození podle pořadí narození dítěte a podle rodinného stavu matky v Libereckém kraji v letech -. dítě 2. dítě 3. dítě 4. a další dítě 2 75 972 67 267 matkám podle pořadí narození dítěte 9 99 924 2 29 573 478 57 63 4 435 422 489 29 87 92 28 vdaným matkám podle pořadí narození dítěte v manželství 2 752 676 59 427 47 596 78 5 976 2 3 35 259 97 26 6 86 69 22 7 svobodným matkám podle pořadí narození dítěte 427 55 689 89 975 42 234 286 356 442 93 8 24 37 78 52 72 75 6 % % 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% %
Vývoj živě narozených podle pořadí narození dítěte a podle rodinného stavu matky ukazuje, že vdané ženy mívají zpravidla alespoň dvě děti. Větší podíl svobodných žen naopak zůstává u jednoho dítěte. Živě narození podle pohlaví v Libereckém kraji v letech - % 9% 2 684 2 54 2 544 2 22 chlapci dívky chlapci na dívek 2 3 933 958 95 93 956 946 2 3 97 2 84 2 7 2 28 5, 2,5 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 7,2 9,3 6, 4,7 8, 8,9 3,7,8 5,3 9, 6,2 5,3 5,2 6,9 2,7,4, 7,5 5, 2,5, 97,5 95, chlapci na dívek % % 2 877 2 778 2 7 2 324 2 63 2 6 993 2 24 2 34 2 34 2 67 2 9 2 74 2 228 2 2 248 92,5 9, Biologicky je dán větší podíl chlapců z celkového počtu živě narozených dětí než dívek. Tuto skutečnost potvrzuje i vývoj poměru živě narozených chlapců na dívek, který ve sledovaném období let dosáhl své minimální hodnoty v roce (,4 chlapců na dívek) a maximální v roce (9,3 chlapců na dívek). V posledních letech se velmi často ve sdělovacích prostředcích hovoří o zvyšování pravděpodobnosti narození dvojčat či dokonce trojčat. Celkové počty vícečetných porodů v Libereckém kraji tuto skutečnost potvrzují, přesto nejnižší počet porodů dvojčat vykázal v průběhu sledovaného období Liberecký kraj v roce (42 porodů) a nejvyšší v roce (dokonce 3 porodů). 4 Vícečetné porody v Libereckém kraji v letech - porody dvojčat porody trojčat 2 3 92 8 6 53 55 67 57 66 83 72 62 63 75 76 4 42 2 2 3 2 porody