PORODNOST. Počty narozených dětí a míry porodnosti. stabilizované nízké úrovni. Tab. 4.1: Porodnost v letech

Transkript

1 V posledním desetiletí 20. století zaznamenala Česká republika významný pokles počtu živě narozených dětí. Toto období je možné rozdělit do dvou etap během první ( ) byl každoročně pokles úrovně plodnosti velmi výrazný a ve druhé (od roku 1997) se situace stabilizovala na nízkých hodnotách počtu živě narozených (v každém roce o 40 tis. méně než v roce 1990) a na nízké úrovni úhrnné plodnosti (pod hranicí 1,2 na jednu ženu). V současné době se Česká republika řadí k státům s vůbec nejnižší úrovní plodnosti a zůstává hluboko pod hypotetickou záchovnou hranicí 2,1 dětí na jednu ženu. V situaci, kdy se zpomalil pokles úrovně plodnosti a zvýšil se počet žen ve věku dříve nejvyšší intenzity plodnosti (20 24 let), neboť do tohoto věku vstoupily generace žen narozených během populační vlny z poloviny sedmdesátých let ( ), se předpokládalo, že roční počty narozených začnou mírně růst. Avšak počet živě narozených od roku 1998 nadále mírně klesal a v roce 1999 se živě narodilo dokonce méně než 90 tis. dětí. Veřejností sledovaný a očekávaný zvýšený počet narozených v magickém období okolo počátku roku 2000 nebyl výrazný a neprojevil se v celkovém počtu narozených. Rok 2000 nebyl s počtem živě narozených a s úhrnnou plodností 1,14 výjimkou a nadále pokračuje období bez výrazných změn. V průběhu roku 2001 se počet živě narozených dále snížil o 200 ve srovnání s rokem Otázkou je, jak dlouho toto období stagnace na velmi nízké úrovni může ještě trvat. Pokud se ale podíváme na strukturální ukazatele plodnosti (pořadí a legitimita narozených, rozložení plodnosti podle věku žen), nejeví se období po roce 1997 již tak homogenní a je možné pozorovat určité změny. 4 Počty narozených dětí a míry porodnosti se udržují na stabilizované nízké úrovni Tab. 4.1: Porodnost v letech Ukazatel Narození živě Narození mrtvě Narození celkem Živě narození na obyvatel 12,7 9,3 8,8 8,8 8,8 8,7 8,8 Mrtvorozenost 4,0 3,1 3,5 3,0 3,2 3,4 2,8 Živě narození mimo manželství podíl z úhrnu živě narozených (v %) 8,6 15,6 16,9 17,8 19,0 20,6 21,8 Úhrnná plodnost 1,89 1,28 1,18 1,17 1,16 1,13 1,14 Podíl prvních dětí narozených v manželství do 8 měsíců od sňatku 54,4 50,8 49,0 48,1 45,4 43,0 41,6 Průměrný věk matek při narození dítěte 24,8 25,8 26,1 26,4 26,6 26,9 27,2 Průměrný věk matek při narození 1. dítěte 22,5 23,3 23,7 24,0 24,4 24,6 24,9 Čistá míra reprodukce 0,91 0,61 0,57 0,56 0,56 0,55 0,55 I z dlouhodobého pohledu se změny v reprodukčním chování obyvatelstva v devadesátých letech jeví jako výjimečné. Až do konce osmdesátých let byl pro českou populaci charakteristický model univerzální a časné plodnosti, realizované v rámci manželství. Politické změny v roce 1989 a následná ekonomická a sociální transformace vytvořily podmínky pro přechod k modelu plodnosti soustředěné do pozdějšího věku a s vyšším podílem žen, které se nebudou reprodukce účastnit. Důsledkem změněné volby časových preferencí rozhodujících životních kroků mladí lidé nezakládali rodiny tak brzy jako jejich rodiče a prarodiče, ale odložili sňatek a tím také narození dětí. Tento způsob volby jim byl usnadněn všeobecně dostupnou antikoncepcí a informacemi o ní. Změna charakteru procesu reprodukce se z počátku projevila poklesem intenzity plodnosti v mladších věkových skupinách a stagnací ve věku nad 30 let, což celkově vedlo k rychlému snížení souhrnných ukazatelů plodnosti. Ve druhé fázi (od roku 1997), která se vyznačuje stagnací souhrnných ukazatelů plodnosti, probíhá nadále mírný pokles intenzity plodnosti do věku 25 let, ale je částečně kompenzován vzrůstem intenzity nad 25 let věku ženy. V okamžiku, kdy úroveň plodnosti ve věku nad 25 let a zvláště nad 30 let věku bude více než vyrovnávat pokles na nízké hodnoty v mladším věku, bude i počet narozených a ukazatel úhrnné plodnosti růst. Je logické, že tyto trendy mají větší časový záběr než je několik let změn probíhajících v české populaci. 35

2 Obr. 4.1: Rozklad úhrnné plodnosti podle legitimity a pořadí Obr. 4.2: Míry plodnosti ve vybraných jednotkách věku 2, ,8 Nemanželská, 3.+ pořadí Nemanželská, 2. pořadí Nemanželská, 1. pořadí Kumulovaná úhrnná plodnost 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 Manželská, 3.+ pořadí Manželská, 2. pořadí Manželská, 1. pořadí Plodnost ( ) ,4 40 0,2 20 0, Změny v plodnosti podle věku jsou velmi významné. Zatímco v roce 1990 se ženám ve věku 18 let narodilo v průměru více dětí (73 dětí na žen) než ženám ve věku 29 let a vyšším, v roce 2000 se osmnáctileté ženy vyrovnají již jen ženám ve věku 35 let (okolo 20 dětí na 1000 žen). Během celého období devadesátých let intenzita plodnosti ve věkové skupině do 23 let výrazně klesala a ve věku nad 28 let stagnovala nebo v posledních letech mírně vzrostla. Ve věkové skupině 24 až 27 letých nebyl vývoj po celé období jednoznačný, ale výsledkem je významná změna plodnosti podle pořadí; to znamená v této věkové skupině přechod z převažující plodnosti druhého a vyššího pořadí na vyrovnané podíly prvního a druhého pořadí. Úhrnná plodnost podle pořadí se od roku 1997 výrazně nemění, ale průměrný věk žen při narození dětí všech pořadí nadále roste. Výsledkem vývoje plodnosti během devadesátých let jsou výrazně změněné křivky úrovně plodnosti podle pořadí. Tab. 4.2: Úhrnná plodnost a průměrný věk matek podle pořadí Pořadí Úhrnná plodnost Celkem 1,89 1,28 1,19 1,17 1,16 1,13 1, ,90 0,56 0,52 0,53 0,53 0,53 0, ,71 0,51 0,47 0,46 0,45 0,43 0, ,21 0,15 0,13 0,13 0,13 4. a další 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 0,18 0,18 Průměrný věk matek Celkem 24,8 25,8 26,1 26,4 26,6 26,9 27, ,5 23,3 23,7 24,0 24,4 24,6 24, ,6 26,4 26,8 27,1 27,4 27,7 28,1 3. a další 29,9 30,5 30,8 31,0 31,3 31,5 31,7 Růst průměrného věku matek pokračuje I když hodnoty intenzit plodnosti dále neklesají, těžiště nejvyšší intenzity plodnosti pro všechna pořadí se nadále posunují do vyššího věku. V roce 2000 bylo ženám při narození dítěte průměrně 27,2 let, což bylo o 2,4 roku více než v roce 1990 a o 1,4 roku více než v roce Nejzajímavější z hlediska analýzy poklesu plodnosti je věk žen při narození prvního dítěte, jelikož odkládání založení rodiny do vyššího věku se významnou měrou podílelo na propadu počtu narozených na současnou úroveň. Průměrný věk prvorodiček byl ve srovnání s rokem 1990 vyšší o 2,4 roku, avšak stále ještě jsou v České republice ženy při narození prvního dítěte o několik let mladší než v jiných evropských populacích (s výjimkou ostatních postkomunistických zemí), jak je zřejmé za rok 2000 z mezinárodního srovnání. Lze tedy očekávat vzhledem k tomu, jak se v jiných aspektech česká společnost přibližuje k těmto zemím, že proces změn charakteru reprodukce není ještě ukončen a zakládání rodiny bude situováno do jiné fáze životního cyklu než bylo běžné v osmdesátých, ale ještě i počátkem devadesátých let. Protože neexistuje jednotný model zakládání rodiny pro všechny evropské země, nelze odhadnout, jak dlouho bude ještě věk při narození prvního dítěte růst. 36 POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001

3 Podíl prvních dětí narozených v manželství do 8 měsíců po sňatku od poloviny devadesátých let klesá (z více než 50 % v roce 1995 na 42 % v roce 2000). Jedná se o situaci, kterou nelze vysvětlit jedním argumentem. Základním poznatkem je, že se změnil vztah procesů početí a narození prvního dítěte a vstupu do manželství, a to ve více aspektech. Za prvé se mění podíl prvních dětí narozených v rámci manželství z úhrnu narozených prvních dětí (v roce 1990 představovaly téměř 90 % a v roce 2000 jen 73 % ze všech prvních narozených dětí: při tom první v manželství narozené děti tvoří stále kolem 45 % úhrnu manželsky narozených). Za druhé klesá podíl sňatků, při nichž je nevěsta těhotná (v roce 1990 jich bylo 33 % a v roce 2000 jen 24 ze 100 všech uzavíraných sňatků). Za třetí narození dítěte v partnerském svazku bez sňatku je stále častější a sňatek buď přichází po narození dítěte a nebo partneři zůstávají v nesezdaném soužití. Podrobnější popis této situace a určení četnosti těchto jevů však nemůžeme získat z dat běžné populační statistiky. Obr. 4.3: Míry plodnosti podle věku ve vybraných letech Plodnost ( ) Věk Početí dětí se v partnerském svazku mohlo stát plánovanou událostí v tom smyslu, že méně často díky dostupnosti antikoncepčních prostředků dochází k nechtěnému početí, kterému by pak partneři museli přizpůsobit své další rozhodování. V současné době se jedná spíše o souhru více životních událostí ve stejném okamžiku. Ti nesezdaní partneři v době, kdy uvažují o narození dítěte, zvažují také rozhodnutí o možné změně podoby partnerského svazku tedy i o případném manželství. Tato situace se liší od uvažování mladých lidí v osmdesátých letech, kdy se v mnohých případech partneři rozhodovali o uzavření manželství až pod tlakem očekávaného narození prvního dítěte Tab. 4.3: Průměrný věk matek při narození prvního dítěte Země Země Země Bulharsko 22,0 22,4 23,0 Maďarsko 23,1 23,8 24,8 Irsko 26,6 27,3 27,6 Slovensko 22,7 23,0 23,8 Slovinsko 23,7 24,9 26,1 Švédsko 26,3 27,2 27,9 Česká republika 22,5 23,3 24,6 Rakousko 25,0 25,6 26,3 Nizozemsko 27,6 28,4 28,7 Nadále pokračuje růst podílu dětí narozených mimo manželství. V roce 2000 se 21,8 % ze všech dětí narodilo buď nevdaným ženám bez partnera nebo do nesezdaného partnerského svazku. Četnost těchto dvou možností v celku všech mimomanželsky narozených není možné z dostupných dat stanovit. Lze však tento jev analyzovat z jiných hledisek. Pokud se jedná o biologické pořadí narozených dětí, je dlouhodobě nejvyšší podíl narozených mimo manželství u prvního pořadí a třetího a vyššího pořadí (v roce 2000 to bylo 27 % respektive 26 % narozených daného pořadí). Děti narozené matkám jako druhé se stále relativně nejčastěji rodí v rámci manželství (v roce 2000 se jen 14 % z úhrnu druhých dětí narodilo mimo manželství). Pokračuje růst počtu dětí narozených mimo manželství Tab. 4.4: Živě narozené děti podle pořadí a rodinného stavu matky Absolutní počty Složení v procentech V manželství Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 První ,5 44,2 44,5 44,9 45,5 45,5 45,3 Druhé ,9 41,4 41,5 41,3 41,2 41,1 41,0 Třetí ,0 10,3 9,9 10,0 9,7 9,7 9,9 Čtvrté ,5 2,7 2,7 2,4 2,3 2,4 2,4 Páté a vyšší ,1 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,4 Mimo manželství Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 První ,8 57,8 56,6 57,8 57,1 58,1 59,1 Druhé ,0 22,9 23,7 23,2 24,1 24,0 24,0 Třetí a vyšší ,2 19,3 19,7 19,0 18,8 17,9 16,9 37

4 Obr. 4.4a: Míry plodnosti podle věku a pořadí narození v roce 1990 Obr. 4.4b: Míry plodnosti podle věku a pořadí narození v roce První První 120 Druhé 120 Druhé Třetí a vyšší Třetí a vyšší Plodnost ( ) Plodnost ( ) Věk Věk Pokles úrovně plodnosti z vysokých hodnot u prvního pořadí vedl nejen ke změně tvaru křivky především výraznou redukcí značné časné plodnosti ve věku do 20 let, ale také k odstranění extrémní špičatosti a ke značnému zploštění. U plodnosti druhého pořadí nebyla při stejném trendu změna křivky tak výrazná, a proto obě křivky (za první a druhé pořadí) byly v roce 2000 tvarově dost shodné, i když s věkovým posunem. Také údaje zachycené v obr. 4.5 potvrzují, že narození prvního dítěte v manželství vede s vysokou pravděpodobností i k narození druhého dítěte, nikoliv však dalších. Tab. 4.5: Relace pořadí dětí narozených v manželství a mimo manželství Relace počtu: V manželství Druhých dětí na 100 prvních dětí 83,5 93,7 93,3 91,9 90,8 90,2 90,4 Dětí třetího a vyššího pořadí na 100 druhých dětí 37,5 34,7 33,7 33,4 32,4 32,5 33,6 Mimo manželství Druhých dětí na 100 prvních dětí 31,2 39,6 41,8 40,2 42,3 41,2 40,6 Dětí třetího a vyššího pořadí na 100 druhých dětí 106,0 84,3 83,2 81,7 77,7 74,6 70,6 Obr. 4.5: Průměrný věk matek dětí narozených mimo manželství podle pořadí narození Průměrný věk Celkem 1. pořadí 2. pořadí 3.+ pořadí Orientační srovnání struktury narozených dětí v manželství a mimo ně, vyjádřené jako vzájemné relace jejich počtů podle pořadí, prokazuje, že ty vdané ženy, kterým se narodilo první dítě, porodily druhé dítě v posledních letech dokonce o něco častěji než v roce 1990 zhruba v 90 % případů. V relaci k počtům narozených druhých dětí však došlo k úbytku třetích a dalších dětí, ale stále ještě čtvrtina vdaných žen se dvěma dětmi porodila třetí dítě. Stejné trendy, i když na zcela rozdílné úrovni, byly zjištěny v plodnosti nevdaných žen. Potvrzuje to hypotézu, že převážná část druhých a dalších dětí narozených mimo manželství jsou děti družek: pokud měly první dítě, 40 % z nich porodilo i druhé dítě. Překvapující je relace mezi počty narozených dětí mimo manželství ve druhém a dalších pořadích. Lze ji vysvětlit tím, že jde o porození dalšího dítěte s novým partnerem, převážně po zániku dřívějšího manželství. Průměrný věk matek dětí narozených mimo manželství je dlouhodobě o něco nižší než u vdaných žen a v období druhé poloviny devadesátých let nedocházelo k jeho výraznému růstu. Zvláště je tato skutečnost patrná u prvního pořadí, kdy průměrný věk matek vzrostl v období 1990 až 2000 o 2,4 roku, zatímco věk matek mimomanželsky narozených prvního pořadí se ve stejném období zvýšil jen o 1,1 roku. 38 POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001

5 Tab. 4.6: Podíly narozených mimo manželství ze všech živě narozených podle pořadí narození, věku a vzdělání matky (v %) Celkem 8,6 15,6 16,9 17,8 19,0 20,6 21,8 Pořadí První 10,9 19,4 20,6 21,8 22,8 24,9 26,6 Druhé 4,4 9,2 10,4 10,8 12,1 13,1 14,0 Třetí a vyšší 11,5 19,8 22,3 23,0 24,8 25,8 25,5 Věkové skupiny ,9 36,2 42,4 48,8 53,3 58,9 65, ,0 13,0 15,2 16,5 19,0 22,0 25, ,8 10,8 11,2 12,0 12,5 13,8 14, ,6 14,7 15,8 15,6 16,6 17,6 18, ,1 20,1 22,2 23,1 23,9 23,7 25, ,7 30,0 28,3 31,7 28,0 30,2 28,6 Vzdělání matky Základní (i neukončené) 26,6 44,5 48,6 50,4 53,4 55,5 55,9 Střední bez maturity 7,7 14,4 15,8 17,3 19,0 21,3 23,1 Střední s maturitou 4,1 7,8 8,7 9,2 10,1 11,8 13,5 Vysokoškolské 3,3 5,7 5,7 6,2 6,8 7,7 8,0 Dřívější nízký sňatkový věk vedl k tomu, že např. v roce 1990 bylo z úhrnu rodiček ve věku do 20 let 18 % nevdaných, ale v roce 2000 již 66 %. Zdůvodnění lze hledat především v posunu sňatkového věku a ve vzniklém vědomí, že v tomto věku je složité založit a udržet svazek schopný vytvářet adekvátní prostředí pro výchovu dětí. Mladí lidé a lidé v jejich nejbližším okolí jsou si stále více vědomi nestálosti manželství uzavřených v mladém věku (přičemž tuto zkušenost si prožilo mnoho mladých lidí v osmdesátých letech) a volí proto odkládání nebo neuzavírání sňatku. Důležitou roli zde hrají také složité životní podmínky mladých rodin s dětmi, které se nejvýrazněji projevují právě u mladších partnerů s nízkým vzděláním a z něho odvozenou nepříznivou situací na trhu práce jak v přítomné době, tak i v budoucnosti. To se projevuje i ve zjištění, že z narozených dětí žen jen se základním vzděláním připadalo v roce 2000 na děti neprovdaných 56 %. Ženy s vysokoškolským vzděláním rodí děti mimo manželství jen výjimečně, obdobně i ženy se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou. Tento trend nadále přetrvává; vzdělanější ženy nejsou tedy těmi, které by se v tomto aspektu nejvíce přibližovaly chování žen v některých jiných evropských populacích. Podíl narozených mimo manželství je významně kulturně ovlivněn a proto se ve srovnání evropských zemí výrazně liší, ale také vykazuje rozdílné rozvrstvení v rámci charakteristik uvnitř jednotlivých populací. V České republice je mimomanželská plodnost významným rysem za prvé plodnosti velmi mladých žen a za druhé plodnosti vyššího pořadí realizované často v novém partnerském svazku po rozvodu nebo ovdovění. Také z těchto údajů lze vyslovit hypotézu, že převážná část dětí narozených mimo manželství v nesezdaném soužití je v podstatě náhradou za plodnost v nerealizovaném manželství. Obr. 4.6: Průměrný věk matek dětí narozených v manželství podle pořadí narození Průměrný věk Celkem 1. pořadí 2. pořadí 3.+ pořadí I když podíl dětí narozených u nás mimo manželství roste, třebaže již zpomaleným tempem, také v budoucnosti bude důležitá část plodnosti realizována mimo manželství. Je nutné si uvědomit, že stále převážná většina dětí se rodí v partnerském svazku. Jelikož informace máme jen o legitimních partnerských svazcích, zaměříme se na charakteristiky manželské plodnosti. Výpovědní hodnota těchto ukazatelů není omezenější, i když roste podíl žen žijících mimo manželství, které do analýzy manželské plodnosti nevstupují. Pokles intenzity manželské plodnosti se v roce 1996 zastavil a od té doby mírně roste ve všech věkových skupinách. Ale jen ve věku nad 30 let je počet živě narozených dětí na vdaných žen vyšší než v roce Úbytek počtu živě narozených dětí v manželství stále pokračuje (v roce 1995 Stále větší část plodnosti přechází z manželství do nesezdaného soužití 39

6 Nejvyšší úroveň plodnosti se přesunuje do věkové skupiny let se v manželství narodilo 81 tis. dětí, zatímco v roce 2000 již jen 71 tis. dětí), a to hlavně proto, že ve všech věkových skupinách nadále klesá podíl vdaných žen. Ve věkové skupině let bylo v roce 2000 vdaných méně než čtvrtina žen (46 % v roce 1995), ve věkové skupině let 62 % žen (76 % v roce 1995) a ve věku let 76 % žen (81 % v roce 1995). Z hodnocení plodnosti vdaných žen podle pořadí narození vyplývá, že v prvním pořadí vzrůstá od roku 1995 intenzita plodnosti ve věku nad 20 let, ve druhém pořadí až ve věkových skupinách nad 25 let a ve třetím a vyšším pořadí klesá ve všech věkových skupinách. Vzestup ve vyšších věkových skupinách ve srovnání s počátkem devadesátých let je způsoben skutečností, že v důsledku posunu uzavírání manželství do vyššího věku žije více vdaných žen v tomto věku v prvních letech manželství, kdy je i vyšší intenzita plodnosti. To je rozdílné od dřívější situace, kdy vdané ženy ve věku nad 25 let byly často již matkami dvou či více dětí a intenzita plodnosti po delší době trvání manželství klesala. Při obecném poklesu intenzity uzavírání prvních sňatků vstupují do manželství v posledních letech pravděpodobně především ty ženy, které chtějí mít převážně dvě plánované děti: proto se úroveň plodnosti vdaných žen tolik nesnížila. Svobodné ženy, které nevidí v mateřství tak silný podnět k seberealizaci, zřejmě vstup do manželství častěji odkládají nebo dokonce odmítají. Tab. 4.7: Míry plodnosti vdaných a nevdaných žen (na žen) Věková skupina Celkem ,6 24,9 20,0 17,9 16,4 15,3 13, ,3 102,3 91,0 85,5 80,0 72,6 67, ,2 81,4 79,2 82,7 84,8 86,4 90, ,4 35,2 35,1 36,2 37,5 39,4 43, ,2 10,6 11,0 12,0 12,7 13,1 14, ,6 1,7 1,7 1,7 1,8 1,9 2,1 Vdané ženy ,1 443,7 443,0 454,8 464,3 471,8 440, ,5 194,5 189,7 197,9 203,5 204,5 209, ,6 95,3 95,4 102,3 108,5 113,7 123, ,8 37,0 37,0 38,7 40,2 42,4 46, ,3 10,5 10,7 11,6 12,3 12,9 14, ,6 1,5 1,5 1,5 1,7 1,7 2,0 Nevdané ženy ,6 9,4 8,7 8,9 8,9 9,1 8, ,6 24,5 23,3 22,0 22,3 22,1 22, ,1 37,0 33,7 34,2 33,5 34,5 35, ,0 27,6 27,8 26,7 27,9 29,6 31, ,0 11,1 12,3 13,5 14,2 14,1 15, ,0 2,4 2,2 2,5 2,3 2,5 2,6 Podíl vdaných žen v % (k 1.7.) ,2 3,6 2,6 2,0 1,6 1,3 1, ,2 45,8 40,7 36,1 31,8 27,7 24, ,1 76,1 73,7 71,1 68,4 65,5 62, ,2 81,2 80,1 78,9 77,7 76,6 75, ,6 80,8 80,2 79,4 78,6 77,9 77, ,9 79,1 78,6 78,0 77,6 77,1 76,6 Údaje v této tabulce současně prokazují hlavní příčiny vzestupu podílu dětí narozených mimo manželství v posledních deseti letech na více než dvojnásobek. Nebyl to jen pokles intenzity plodnosti vdaných žen, nýbrž přesun části manželské plodnosti do plodnosti partnerské v nesezdaném soužití a hlavně snížení podílu žen žijících v manželství. Nejlépe to ukazuje provedená standardizace. Při úrovni specifických měr plodnosti vdaných žen z roku 1990 a počtu žen žijících v manželství v roce 2000 by se mělo živě narodit 73,5 tis. dětí. Ve skutečnosti se v roce 2000 narodilo v manželství 71,1 tis. (v roce 1990 ještě 119,4 tis.), tedy o 48 tis. méně než v roce 1990, a to o 46 tis. méně poklesem počtu vdaných žen (96 %) a 2 tis. snížením úrovně jejich plodnosti. Přitom v roce 40 POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001

7 1990 bylo žen ve věku nejvyšší plodnosti let tis., zatímco v roce 2000 o 158 tis. více (1 178 tis; počet vdaných žen v tomto věku se však snížil z 778 tis. na 616 tis.). Tab. 4.8: Míry plodnosti vdaných žen podle věku a pořadí narození Věková skupina Celkem ,1 443,7 443,0 454,9 464,3 471,9 440, ,5 194,5 189,7 197,9 203,5 204,5 209, ,6 95,3 95,4 102,3 108,5 113,7 123, ,8 37,0 37,0 38,7 40,2 42,4 46,7 První pořadí ,4 411,1 412,5 426,1 432,8 444,5 405, ,3 111,0 112,5 121,2 128,1 133,4 141, ,1 26,6 29,5 34,0 39,6 44,3 51, ,4 5,4 6,0 6,9 7,5 8,2 9,6 Druhé pořadí ,3 31,7 29,0 27,4 29,4 25,3 32, ,8 75,9 70,5 70,0 69,3 65,0 62, ,1 52,4 51,9 54,3 55,8 57,1 59, ,8 17,0 17,2 18,1 19,4 20,8 23,2 Třetí a vyšší pořadí ,4 0,9 1,5 1,4 2,1 2,1 2, ,4 7,6 6,8 6,7 6,1 6,1 5, ,4 16,3 14,1 14,0 13,1 12,4 12, ,6 14,6 13,8 13,7 13,4 13,4 14,0 V současnosti je na výchovu dětí kladeno stále více nároků. Nejedná se jen o přímé finanční náklady (vzdělání dětí, mimoškolní aktivity, bydlení vhodné pro rodinu s dětmi), ale také o nepřímé náklady, které se projevují převážně na straně žen vzhledem k jejich postavení na pracovním trhu (riziko ztráty zaměstnání nebo postavení v práci, ztráta možných výdělků, získaných zkušeností a praxe), které jsou jen částečně zmírněny sociální a pracovní politikou státu. S touto novou realitou se konfrontují mladí lidé při rozhodování o narození dětí, a to nejen ve smyslu kolik dětí by chtěli mít, ale zvláště ve které fázi životního cyklu jsou připraveni na jejich výchovu. Tato situace není typická jen pro Českou republiku nebo východoevropské země, ale týká se všech demograficky vyspělých zemí. V České republice se však dané faktory projevily ve zvýšené intenzitě během devadesátých let najednou v poměrně krátkém období. Společnost, žijící pod vlivem jiných institucionálních omezení pocházejících z období socialismu, reagovala změnou chování, která je z pohledu období posledních deseti let velmi výrazná. Zvláště se to projevilo v demografickém chování mladých svobodných lidí. Objevují se názory, že vytvoření a udržení obou forem partnerského soužití, které by bylo připravené na výchovu dětí, je v současné společnosti problematické a obtížné, ať už z ekonomických důvodů nebo vlivem změněných hodnotových orientací mladých lidí vstupujících do partnerského svazku (ať manželství nebo nesezdaného soužití) a rostoucí náročnosti, která je od partnerského svazku vyžadována. Adaptace a inovace se nezbytně promítají v procesu změny plodnosti, protože lidé nemění chování bez nezbytných informací (inovace), ani tak nečiní bez důvodu (adaptace); a oba tyto faktory působí individuálně. Česká společnost, podobně jako jiné evropské společnosti, je heterogenní a lidé s rozdílnými charakteristikami a možnostmi budou vždy reagovat na změny situace rozdílně. Není proto možné hledat faktory změny demografického chování společné pro všechny. Například problémy spojené s transformací ekonomiky ovlivňují odlišně reprodukční chování různých sociálních skupin. Mechanismy ovlivňující chování méně vzdělaných žen (nízké příjmy, obtížná ekonomická situace) mohou ve společnosti fungovat zároveň s jinými mechanismy působícími na chování více vzdělaných žen (více možností volby a jiné preference, vysoké nepřímé náklady na výchovu dětí). Nelze mezi nimi vymezit přesné hranice a proto hledání jednotného vysvětlení současné situace není možné. Obdobně rozdíl ve sňatkovém a následně reprodukčním chování může být způsoben zcela odlišnou bytovou situací (finanční náročnost získání bytu), větším nebo menším ohrožením nezaměstnaností profesní či lokální, resp. oběma současně. Stále více se prosazují netradiční formy reprodukčního chování 41

8 Plodnost žen z natalitní vlny 70. let zůstává na nízké úrovni Z vývoje porodnosti v posledních deseti letech v České republice je možné usuzovat, že se blížíme typu reprodukčního chování, který bude podobný západoevropskému. Přitom je nutné si uvědomit, že neexistuje jednotný model tohoto chování, a že rozdíly mezi zeměmi jsou významné. Ke kterému typu bude spět Česká republika, bude záležet na celkovém reprodukčním klimatu země, které se neprojevuje ani tak v úrovni peněžní sociální pomoci rodinám s dětmi, ale daleko více v celkovému postoji společnosti k mladým rodinám a k výchově dětí. Přitom problematika spojení postavení žen na pracovním trhu s výchovou dětí je velmi důležitá. I když se situace popsaná základními ukazateli zdá být v období posledních pěti let neměnná, probíhají v reprodukčním chování změny, které se v úrovni úhrnné plodnosti projeví v dalším období. Vzestup podílu dětí narozených mimo manželství, růst průměrného věku žen při narození prvního dítěte, časování narození dalších dětí ve větších intervalech to jsou skutečnosti, které můžeme sledovat již v současné době. Můžeme však jen spekulovat o podílu žen, které zůstanou bez narození dítěte, a o průměrném počtu dětí na konci reprodukčního období u generací žen, které jsou v současné době novátorkami změn reprodukčního chování. Do dlouhodobého vývoje obyvatelstva České republiky se promítají v současné reprodukční situaci především dvě skutečnosti. První je nízká úroveň reprodukce generací žen z natalitní vlny let , přestože nejstarším z nich bylo koncem roku 2000 již 27 let. Druhou je hluboký zářez ve věkové struktuře, který začal v letech a v posledních letech se ještě dále prohloubil. Přitom z generací zůstalo zatím nevdaných 35 % žen a bez narození dítěte zhruba 40 %. Změněné reprodukční chování mladé generace časový posun případně odmítání vstupu do manželství a následné odkládání narození dětí při omezování jejich počtu v rodině lze považovat za projevy určité adaptace na nové životní podmínky. Přehlížení některých sociálních faktorů (nezaměstnanost v období po získání vzdělání a kvalifikace resp. trvalá hrozba nezaměstnanosti zvláště pro méně vzdělané a kvalifikované, finanční nedostupnost bytů pro mladá manželství, zvýšené životní náklady na děti aj.) přispělo k tomu, že se ve věkové skladbě vytvořil nízkými počty dětí již sedmiletý zářez. Ten bude další desetiletí představovat populační dluh současných generací. 42 POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001