1. Úvod Zpráva o realizaci projektu obsahuje výsledky inventarizačního průzkumu brouků (Coleoptera) v období prosinec 2009-září 2010. V tabulkové příloze je seznam dosud nalezených a determinovaných druhů, faunisticky zajímavé nálezy jsou komentovány. V následující zprávě jsou zahrnuta vyhledaná data o chráněných druzích a managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením výskytu zjištěných druhů. 2. Název průzkumu Inventarizační průzkum entomologický PP Hradní vrch Hukvaldy brouci-(coleoptera) 3. Cíl průzkumu Zpracování inventarizačního průzkumu entomologického PP Hradní vrch Hukvaldy se zaměřením na brouky (Coleoptera), se zvláštním zřetelem na druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. a 175/2006 Sb. a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky-bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík et al., 2005) a návrhu případných managementových opatření v přírodní památce z hlediska brouků (Coleoptera).. 4. Použitá metodika 2005). Samotný průzkum proběhl podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, Vzhledem k charakteru PP byl průzkum zaměřen nejvíce na druhy brouků, vázané přímo a nebo nepřímo na staré dřevo. Prováděn byl individuální sběr na kmenech, pařezech, ležících kmenech, v okolí dutin, pod kůrou, na myceliích i na saproparzitických houbách (Fomes fomentarius a další). Sběr obscuricolních druhů byl prováděn za soumraku prohlížením kmenů stromů. Tyto metody byly doplněny prosevy detritu, listí a mechu v okolí pařezů, u pat stromů, v okolí dutin apod. Druhy obývající bylinné patro byly sbírány smýkáním smýkací síťkou a to zvláště na louce v západním okraji PP ale i na bylinně pestrých okrajích lesních porostů a podél lesních cest.. Ke sběru brouků z keřového a nižšího stromového patra bylo užito sklepávání vegetace do sklepávadla. Tyto metody byly doplněny individuálním sběrem na rostlinách, květech apod. Zajímavým a pro chráněné území specifickým aspektem je potenciální výskyt koprofágních brouků v trusu zde chované zvěře. V období duben-září 2010 bylo uskutečněno celkem 5 sběrných exkurzí (21.5., 16.6., 30.6., 15.7., 14.9.), během kterých byl získán materiál okolo 500 ex.řádu Coleoptera. K těmto nálezům byly přičleněny nálezy Koloničného z exkurze do okolí PP, při které byl prosíván především detrit a rostlínné zbytky okolo krmelců (3.12. 2009). Běžné, opakující se a dobře určitelné druhy byly pouze zapsány a po té opět vypuštěny. Determinace materiálu byla provedena převážně dle Freude et al.(1966-1987), nomenklatura je použita dle práce Jelínek et al.(1993), Carabidae dle Hůrky (1996). Na determinaci získaného materiálu se mimo autora podíleli další specialisté (bez titulu): L. Koloničný (Ostrava)-Cantharidae, Curculionidae-part, Coccinelidae, Dasytidae, P. Boža (Ostrava)-Curculionidae-part, Chrysomelidae-part, M. Mantič (Ostrava)-Staphylinidae-part, J. Jelínek (Praha)-Ciidae, Nitidulidae P. Průdek (Brno)- Cryptophagidae, Latridiidae. Růžička J. (Praha)-Leiodidae, Štourač P. (Praha)-Staphylinidae-part, Schülke M. (BRD)-Staphylinidae-part. Přehled dosud zjištěných druhů je uveden v tabulkové příloze. V tabulkové příloze ve sloupci RL jsou označeny druhy uvedené ve vyhl. 395/1992 Sb.(symbol ) a druhy uvedené v červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al.,2005) dle kategorií (CR-kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU-zranitelný, NTtéměř ohrožený). Do tabulky byly zařazeny pro úplnost i nálezy Boži, Koloničného a Mantiče z předešlých let, pravděpodobně z okolí PP. Tyto nálezy jsou uvedeny s lokalitou Hukvaldy-obora. Nálezy druhů bionomicky, faunisticky a jinak významných jsou komentovány v kap.5.3. Databáze zjištěných druhů s povinnými parametry byla zadána do prostředí NDOP.
5. Výsledky 5.1 Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy s výměrou 70,00 hektarů se nachází v katastrálním území Sklenov, v okrese Frýdek-Místek. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1999. Nadmořská výška území se pohybuje od 303 do 481 m. n m. Jedná se o unikátní komplex bukových porostů s přírodně krajinářskou kompozicí historické obory založené u středověkého hradu. Území je od středověku formováno lidskou činností. Na skalnatém ostrohu nad říčkou Ondřejnicí byl ve 13. století postaven gotický výšinný hrad. Tehdy pravděpodobně došlo k totálnímu odlesnění hradního vrchu. Obnova porostů mohla nastat až obranný význam hradu pominul. V letech 1730-1736 dali hukvaldští páni postavit kamennou oborní zeď. Tehdy také osázeli nezalesněný hradní vrch, ohradili asi 200 ha okolního lesa a zavedli zde chov daňků a muflonů. 5.2. Charakteristika Coleopterofauny PP Hradní vrch Hukvaldy Brouky vyskytující se v PP Hradní vrch Hukvaldy a jejím blízkém okolí lze rámcově rozdělit na druhy epigeické, převážně karnivorní druhy obývající půdní povrch, druhy fytofágní, vázané na listy bylin, stromů a keřů a dále druhy xylofágní, respektive saproxylické, vázané vývojem na dřevo v různém stupni rozpadu, dutiny stromů apod. Ve fauně brouků v této přírodní památce hrají významnou úlohu některé menší, potravně vyhraněné skupiny jako druhy mykofágní, vázané na houby, zvláště saproparazitické druhy hub, vázané na staré stromy (Fomes fomentarius apod.), druhy myrmekofilní (žijící u mravenců) apod. Z karnivorních druhů půdního povrchu byli zjištěni převážně běžnější zástupci čeledí Carabidae a Staphylinidae. K druhům epigeickým lze přiřadit rovněž nosatce rodu Acalles, charakteristické pro původní zachovalé porosty, kteří žijí v opadu a na větvičkách na půdním povrchu, kde se živí plodničkami hub nebo plísněmi. Příslušníci tohoto rodu jsou považováni za relikty a jejich přítomnost na lokalitě dle Strejčka (pers.comm.) je považována za důkaz kontinuální existence lesního porostu na dané lokalitě. Na půdním povrchu se rovněž zdržuje morfologicky zajímavá světluška Phosphaenus hemipterus. Z druhů fytofágních, vázaných na bylinné patro se v bezlesé části PP vyskytuje relativně pestré spektrum zástupců čeledi Curculionidae a Chrysomelidae, z čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae) byl opakovaně zjištěn kozlíček Oberea erythrocephala, vývojem a výskytem vázaný na pryšce (Tithymalus sp.) V keřovém a stromovém patře se vyskytují karnivorní druhy, které zde vyhledávají svou potravu, především zástupci čeledí Cantharidae a Coccinelidae, z čeledi Carabidae potom Calosoma inquisitor a zástupci rodu Dromius. Druhy fytofágní v keřovém a stromovém patře jsou zastoupeny především čeledí Curculionidae (zástupci rodů Curculio, Phyllobius, Polydrusus). Z druhů saproxylických je pro solitérní lípy typický páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Na dutiny starých stromů je vázáno vývojem více zástupců čeledi Elateridae, Alecullidae a dalších, i když u více druhů těchto skupin jsou larvy pravděpodobně částečně karnivorní. V trouchnivějícím dřevě starých stromů se vyskytují rovněž některé druhy nosatců, zde např. Stereocorynes truncorum, Z druhů mykofágních byli zjištěni zástupci čeledi Tenebrionidae (Neomida haemorrhoidalis, Bolitophagus reticulatus) a Ciidae s významným druhem Cis lineatocribratus.
5.3. Přehled zajímavých nálezů Carabidae Calosoma inquisitor L.- krajník hnědý západopalearktický druh, pohyblivý, dobře létající druh, potravně vázaný na housenky defoliátorů, jeho četnost je vázaná na gradace tohoto hmyzu, na severní Moravě převážně jen ojediněle, v hukvaldské oboře dosud 1 ex. (Stanovský & Pulpán 2006). Dle vyhl. 395/1992 Sb.druh ohrožený. Carabus ullrichii Germ. střevlík ullrichův široce rozšířený druh, spíše otevřené krajiny, v současnosti obecný, na území PP ojedinělý (Roháčová, 2003). Dle vyhl. 395/1992 Sb.druh ohrožený. Cychrus attenuatus (Fabr.) střevlík středoevropský lesní druh, přírodě blízké lesy hor a pahorkatin, Hůrka K., Veselý P., Farkač J. (1996) jej uvádí ve skupině R (relikt). Dromius kuntzei Polentz střevlíček druh vázaný na staré porosty, stromořadí apod. karnivorní druh, pronásledující svou kořist v korunách stromů, v zimě pod šupinami kůry u pat kmenů. V celé ČR velmi lokální, vzácný druh. Dromius quadraticollis Morawitz střevlíček bionomie podobná předešlému druhu, v lesních komplexech okolo vodotečí, počátkem 80. let 20. století na některých lokalitách severní Moravy více ex., v současnosti velmi vzácný, lokální druh. Leistus rufomarginatus (Duft.) Eurokavkazský, skrytě žijící druh, ve Slezsku více rozšířen, ale většinou jen jednotlivě, stinné lesní biotopy nížin až pahorkatin, v oboře opakovaně několik ex. pod kusy dřev v lesní části.( Stanovský & Pulpán (2006). Philorhizus quadrisignatus (Dej.) Vzácný, lokální druh otevřené krajiny, parky, aleje, bionomie obdobná jako u druhů rodu Dromius. Pseudoophonus calceatus (Duft.) kvapník na severní Moravě vzácný druh, rámcově 3 recentní lokality, létá na světlo, v hukvaldské oboře 1 náhodný nález (Stanovský & Pulpán 2006). Ciidae Cis lineatrocribratus Mellié hubokaz Druh východní části střední Evropy, dle Jelínka (pers,comm.) pralesní relikt, udáván z Fomes sp., 3 ex. v prosevu, L. Koloničný lgt. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.vu (zranitelný). Staphylinidae Quedius truncicola Fairm. Et Lab. Vzácný, skrytě žijící druh vázaný na dutiny starých stromů, v Hukvaldské oboře zjištěn Sitkem v r. 1998. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.cr (kriticky ohrožený). Homalisidae Omalysus fontisbellaquei (Geoof.) Evropský druh, jednotlivě s e vyskytující, zvláště v přírodně blízkých lesích pahorkatin, samci na vegetaci, keřích apod., bezkřídlé samice žijí skrytě v ulitách plžů a jsou velmi vzácné. Lampyridae Phosphaenus hemipterus (Fourcr.) světluška polokrová Naše nejvzácnější světluška, výskyt především v pahorkatinách, imága v podvečer při okrajích cest, pod kameny, na kamených zídkách apod., snad i přehlížená pro skrytý způsob života, zvláště samice velmi vzácné. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.vu (zranitelný). Leiodidae
Choleva reitteri Petri Evropský druh, v ČR velmi vzácně pouze na severní Moravě, jako jiné druhy rodu žije skrytě v chodbách hlodavců, na Hukvaldech několik ex. na louce poblíž obory (Růžička J.& Vávra J. 1993). Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.vu (zranitelný). Choleva cisteloides (Frölich), Choleva glauca Britten, Choleva sturmi Ch. Briss., - Relativně běžnější druhy, bionomie jako u předešlého druhu. Leiodes cinammomea (Panz.) Druh z bionomicky zajímavé skupiny, vývoj zřejmě v podzemních houbách, imaga za soumraku létají na okrajích lesů, loučkách apod., jednotlivě se vyskytující druh, mimo Hukvaldy např. na Kotouči u Štramberka Nemadus colonoides (Kraatz) Druh je vázán na staré stromy, dutiny, hnízda apod., v PP 2 ex. v prosevu detritu. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii NT (téměř ohrožený), Scarabaeidae Aphodius maculatus Sturm, A. corvinus Er., A. uliginosus Hardy hnojníci, typické druhy lesních porostů, vývojem vázané převážně na trus cervidů. Osmoderma eremita (Scop.) páchník hnědý druh vývojem i výskytem vázaný na dutiny starých stromů, zvláště lip a vrb, v přírodně zachovalém prostředí, parky, stromořadí. Druh celoevropsky chráněný v programu Natura 2000, dle vyhl.395/1992 Sb. druh silně ohrožený, Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.cr (kriticky ohrožený). Poznámka: V ČR se vyskytuje dle současných poznatků jediný druh rodu, který je ve vyhlášce 365/1992 uveden v souvislosti s tehdy platnou nomenklaturou jako O. eremita. V posledním seznamu čeledi Scarabaeidae (Juřena, Týr, 2008) je tento druh uveden jako O. barnabita Motsch. Se synonymy O. eremita auct. non. (Scop.) a O. lassalei septentrionalis Tauzin, Elateridae Calambus bipustulatus (L.) V ČR široce rozšířený od nížin do pahorkatin, lokální, vzácný druh osídlující řídké listnaté a smíšené lesy i parky se skupinami starých stromů (Laibner, 2000). Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.nt (téměř ohrožený). Ischnodes sanguinicollis (Panz) Vzácný, skrytě žijící druh, vývojem vázaný na dutiny starých stromů, imaga mají soumračnou aktivitu, indikátor přírodně kvalitního prostředí, v Hukvaldské oboře zjištěn Sitkem v letech 1984 a 1994. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.cr (kriticky ohrožený). Brachygonus megerlei (Lacord.) - Vzácný, skrytě žijící druh, vývojem vázaný na dutiny starých stromů, imaga mají soumračnou aktivitu, v Hukvaldské oboře zjištěn Sitkem v r. 1998. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.vu (zranitelný). Elater ferrugineus L. Velmi vzácný, skrytě žijící druh, vývojem vázaný na dutiny starých stromů, imaga mají soumračnou aktivitu, v Hukvaldské oboře zjištěn Sitkem v r. 1994. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.cr (kriticky ohrožený). Procraeus tibialis Vzácnější lokální druh, v listnatých i smíšených lesích a parcích, v trouchnivějícím dřevě, na kmenech stromů apod. V Hukvaldské oboře zjištěn Sitkem v r. 1988, výskyt potvrzen v roce 2010. Cerophytidae Cerophytum elateroides (Latr.) Středoevropský druh, vývojem vázaný na tlející dřevo listnatých stromů, v ČR velmi vzácný, na Moravě jediný nález v letu v hukvaldské oboře (Vávra, 1995). Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) uvádí v kat. CR (kriticky ohrožený). Scirtidae
Prionocyphon serricornis (Ph. Müll.) V Evropě široce rozšířený, ale vzácný druh, v ČR jen jednotlivě, Boukal et al.(2007) jej zná z cca 6 lokalit na Moravě po roce 1960, vývoj v dendrotelmách, na Hukvaldech dosud 1 ex. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.vu (zranitelný). Bothrideridae Anommatus reitteri Ganglb. Skrytě žijící, slepý terrikolní druh, žijící pravděpodobně na hnijících kořenech a podzemních částech pařezů, z Hukvald ohlášen nález Vávry (Růžička & Vávra 1997). Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.en (ohrožený). Allecullidae Allecula morio (Fabr.), Prionychus ater (Fabr.), Prionychus melanarius (Germ.) Druhy vývojem vázané na dutiny starých stromů, imága v podvečer na kmenech nebo v letu, P. melanarius uvádí Farkač, Král, Škorpík et al., 2005 v kategorii VU (zranitelný). Tenebrionidae Corticeus bicoloroides Roubal potemník, pod kůrou odumírajících listnatých stromů, zvláště dubů a vrb. Nově restituovaný druh, dříve neodlišovaný od běžného C. bicolor lokální a vzácný, v Hukvaldské oboře zjištěn Sitkem v r. 1998. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.en (ohrožený). Neomida haemorrhoidalis potemník: Druh vázaný vývojem na choroš Fomes fomentarius, lokální druh přírodě blízkých bukových porostů. V roce 2010 více ex. v choroši na solitérním buku v J části PP. Chrysomelidae Dibolia occultans (Koch) dřepčík, nehojný druh vlhkých míst, udávaný z Mentha sp. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.cr (kriticky ohrožený). Curculionidae Acalles comutatus Dieckmann, A. camelus (Fabr.), A. pyrenaeus Boh., A. hypocrita Boh.- Reliktní druhy přírodě blízkých lesů, nalézané nejčastěji na opadaných bukových větvích, ležících na půdním povrchu, kde se živí pravděpodobně plodničkami hub. Larinus sturnus (Schaller) nosatec Druh vázaný na pcháče (Cirsium), dříve vzácnější druh teplejších oblastí Moravy v současnosti expandující a široce rozšířený i v podhorských oblastech severní Moravy. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005) druh uvádí v kat.nt (téměř ohrožený). Notaris maerkli (Boh.) Lokální druh rašelinných luk, Farkač, Král, Škorpík et al., 2005 jej uvádí v kategorii VU (zranitelný). V PP smýkán na podmáčených okrajích luk. Orobitis cyaneus (L.) Lokální druh, vázaný na různé druhy Viola, loučky, lesní okraje. Ortochaetes setiger ((Beck) Skrytě žijící druh, vázaný na jestřábníky (Hieracium), zjištěn v prosevech detritu okolo živných rostlin. 6. Definice ohrožujících faktorů Legislativní ochranu PP Hradní vrch Hukvaldy je možno považovat za vyhovující. Z rizikových faktorů je možno vyjmenovat následující: Postupné stárnutí a rozpad stromů a porostů - V lesní části PP se vyskytují lesní porosty dosti pestré věkové i prostorové struktury, s dobrou přirozenou obnovou, zvláště na prudkých svazích. V této části je uspokojivě zajištěna kontinuita a stálost lesního porostu, umožňující setrvalý výskyt na tyto biotopy vázaných druhů brouků. U solitérních stromů a stromů v alejích, zvláště lip lze vzhledem k jejich věku očekávat postupně se zrychlující odumírání a rozpad, spojený se změnami společenstev na toto prostředí vázaných brouků a
jejich postupnou degradací. Tento proces je však částečně eliminován tím, že i na území obory mimo PP se vyskytuje řada stromů v různém věku, umožňujících přežití příslušných saproxylických druhů. Rekreační zatížení území rozsah rekreačního využití území na současné úrovni nepředstavuje pro entomofaunu PP významnější riziko, v lesních porostech je žádoucí dodržovat pohyb po značených stezkách, omezený pohyb návštěvníků po loukách v západní části PP není z hlediska entomofauny problémem. Oborní chov zvěře Oborní chov zvěře ve stávajícím rozsahu představuje pro entomofaunu spíše přínos a zvýšení její diverzity o koprofágy, přímo vázané na trus zvěře, o zástupce karnivorních skupin potravně vázaných např. na larvy hmyzu v trusu zvěře. Některé skupiny brouků, zvláště čeledí Cryptophagidae, Latridiidae jsou rovněž potravně vázány na rostlinné zbytky ve zvýšené míře se vyskytující v bezprostřední blízkosti krmelců, seníků a dalších mysliveckých zařízení. Pronikání nepůvodních druhů flory a fauny Dosud nevýznamný faktor, z nepůvodních druhů dřevin se vyskytují především plodonosné dřeviny dub červený (Quercus rubra) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanus). Vztah brouků k dubu červenému je indiferentní, jírovce ve starším věku mají sklon k tvorbě dutin, atraktivních pro entomofaunu. Z hlediska lesnického a fytocenologického není jeho další šíření na území PP žádoucí, ale současné jedince je vhodné ponechat na dožití. 7. Závěry a doporučení V rámci entomologického inventarizačního průzkumu PP Hradní vrch Hukvaldy byly shromážděny doklady o recentním výskytu 228 druhů 45 čeledí brouků, z toho v roce 2010 bylo zjištěno v dosud determinovaném materiálu 186 druhů brouků 34 čeledí. Ze zjištěných druhů je páchník hnědý (Osmoderma eremita) uveden ve vyhl.395/1992 jako druh silně ohrožený. V červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al.,2005) je uveden dřepčík Dibolia ocultans a páchník Osmoderma eremita v kat. CR (kriticky ohrožený), Prionychus melanarius, Phosphaenus hemipterus, Cis lineatocribratus, Priononocyphon serricornis, Notaris maerkli v kat. VU (zranitelný) a Platyrhinus resinosus, Acalles camelus, Acalles comutatus, Larinus sturnus, Calambus bipustulatus, Nemadus colonoides v kat. NT (téměř ohrožený). Z hlediska entomologického lze spatřovat význam PP Hradní vrch Hukvaldy v následujících aspektech: -Přírodní podmínky s vysokým počtem starých, rozpadajících se stromů, vytvářejí na severní Moravě jedinečnou lokalitu s doloženým výskytem řady xylofágních, respektive saproxylických druhů brouků, vzácných a ohrožených v rámci celé střední Evropy. -Současné využití území k lesnickým mysliveckým a rekreačním účelům umožňuje více-méně kontinuální přežití těchto společenstev. Pro udržení, respektive zvýšení stávajících hodnot PP Hradní vrch Hukvaldy lze doporučit -Ve východní části PP aplikovat v podstatě princip bezzásahovosti, případnou těžbu jednotlivým výběrem možno použít jen v omezené míře k uvolnění náletů zmlazujícího buku, zvláště v severní části PP, přirozeně odumřelé a vyvrácené stromy ponechat na místě jako prostředí pro vývoj xylofágního hmyzu. -Pro vývoj více xylofágních brouků např.čeledi Melandryidae a nosatců rodu Acalles je vhodné ponechat v porostu rovněž jednotlivé větve buku. -V mladších listnatých skupinách možno hospodařit mírnějšími výchovnými zásahy zaměřenými spíše do podúrovně. -Na území PP dále nerozšiřovat introdukované dřeviny. Sledovat vývoj sukcese v myslivecky intenzivněji využívané jihozápadní části PP, především dále nešířit dub červený. Jednotlivé jedince jírovce maďalu ponechat na dožití. -Sledovat sukcesi náletových dřevin, přiměřený výskyt náletových dřevin a keřů v porostních okrajích je žádoucí
-myslivecké využití území PP v současném rozsahu není v rozporu s ochranou entomofauny (viz kap. 6) -V případě nutné likvidace některých starých stromů nebo ořezu usychajících větví z bezpečnostních důvodů, tyto ponechat na vhodných místech na okraji luk, tak aby xylofágní druhy mohly dokončit vývoj. -Udržovat dosavadní charakter lokality s loukami a solitérními stromy v západní části PP. V této části postupně dosazovat solitérní stromy na loukách, aby byla z dlouhodobého hlediska zajištěna kontinuita společenstev. -Při práci v PP vyloučit použití těžké mechanizace, narušující půdní povrch. 8. Bibliografické údaje k zájmovému území Území Hukvald se pravděpodobně těšilo pozornosti entomologů již v 19. století. Ludwig (1867) uvádí nález roháče (Lucanus cervus) a několik dalších běžných druhů brouků, Ludwig (1868) uvádí nálezy následujících druhů hmyzu z Hukvald: Adimonia capraeae, Aglia tau, Apatura iris, Aphodius erraticus, Apis mellifica, Apoderus coryli, Argynnis latonia, Bostrichus curvidens, B. lineatus, Buprestis viridis, Byrrhus pillula, Carabus cancellatus, C. Corarius, C. granulatus, C. hortensis, Cetonia aurata, Cicindella campestris, Coccinella 5 punctata, Culex pipiens, Elater murinus, Eristalis tenax, Gonopteryx rhamni, Lampyris splendidula, Lina populi, Liparis monacha, Lucanus cervus, Meloe proscarabaeus, Melolontha horticola, M. vulgaris, Papilio podalirius, Pentatoma prasinum, Pissodes unctatum, Polydrosus micans, Rhagium indagator, R.. inquisitor, Rhizotrogus solstitialis, Rhynchites betulae, Strangalia 8 maculata, Syplha obscura, Telephorus fuscus, Tinea laricinella, Vanessa antiopa, V. jo, V. urticae, Zygaena lonicerae. Reitter (1869) uvádí z Hukvald ( Hochwald ) nálezy Attagenus schaefferi, Dascilus cervinus, Priobium castaneum, Anoncodes adusta a Zeugophora flavicollis. Ludwig (1869) uvádí nálezy následujících druhů hmyzu z Hukvald: Aphodius erraticus, Apis mellifica, Astynomus aedilis, Bostrychus curvidens, Buprestis viridis, Cicindela hybrida, Chrysomela metallica, Elater sanguineus, Formica rufa, Geotrupes stercorarius, Gonopteryx rhamni, Lampyris splendidula, Meloe proscarabeus, Melolontha horticola, Papilio machaon, Pieris brassicae, Poecilus cupreus, Vanessa antiopa, V. jo, V. urticae. V posledních cca 20 letech bylo celé území obory i jejího okolí více či méně systematicky zkoumáno více entomology (P. Boža, L. Koloničný, M. Mantič. T. Sitek, J. Stanovský, J. Vávra). Většina těchto nálezů byla lokalizována jako Hukvaldy, nebo Hukvaldy-obora a nelze je jednoznačně ztotožnit s územím současného MZCHÚ, u většiny zvláště xylofágních druhů je však možno jejich výskyt v chráněném území předpokládat. Část nálezů byla postupně publikována. Nálezy brouků rodu Choleva publikovali v rámci šíře pojatého příspěvku Růžička & Vávra (1993). Vávra (1995) publikoval z Hukvaldské obory nález brouka Cerophytum elateroides, jako prvý nález z Moravy. Růžička & Vávra (1997) publikovali nález brouka Anommatus reitteri z Prahy-Břevnova a z Hukvald jako prvé nálezy pro Českou republiku. Ernest (1999) publikoval z Hukvald prvý nález maločlence Atomaria rubella pro Moravu. Weismannová et al. (2004) neuvádí z této PR žádné druhy hmyzu. Nálezy ploštic (Heteroptera) publikovala Roháčová (2003) a nálezy střevlíkovitých a drabčíkovitých, získaných metodou zemních pastí publikovali Roháčová & Boháč (2003), nálezy střevlíkovitých shrnuli Stanovský & Pulpán (2006). Hukvaldy byly rovněž vyčleněny jako EVL-CZ 0813447 (evropsky významná lokalita) pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) 9. Seznam použitých informačních zdrojů Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005).
Myslikovjan T.. (2002): Plán péče pro PP Hradní vrch Hukvaldy 2004-2013. Boukal D.S., Boukal M., Fikáček M. et al. (2007): Katalog vodních brouků České republiky, Klapalekiana vol.43, supplementum. Ernest L. (1999): Faunistic records from the Czech republic 84, Coleoptera, Cryptophagidae, Klapalekiana vol.35: p.79-80.. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005)-Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, AOPK Praha, 758 pp. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. ( 1966-1987): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Goecke & Evers- Krefeld. Hůrka K. ( 1996) : Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. ( 1996): Využití střevlíkovitých ( Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí, Klapalekiana, 32: 15-26. Jelínek J. eds., (1993) :Checklist of Czechoslovak Insects IV, (Coleoptera), Seznam československých brouků, Folia Heyrovskyana, suppl.1, Praha, 172pp. Juřena D., Týr V. (2008): Seznam listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) České republiky a Slovenska, Klapalekiana, 44 (Suppl.): 3-15. Kolibáč J., Majer K., Švihla V. (2005): Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí Laibner St. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 292 pp. Ludwig H., 1867: Uebersicht der im Jahre 1867 in Mähren und Oestrerechisch-Schlesien angestellten phänologischen Beobachtungen. 6: 190-215. Ludwig H., 1868: Uebersicht der im Jahre 1868 in Mähren und Oestrerechisch-Schlesien angestellten phänologischen Beobachtungen. 7: 194-211. Ludwig H., 1869: Uebersicht der in Mähren und Oestrerechisch-Schlesien angestellten phänologischen Beobachtungen. 8: 114-130. Maršálková J. et al. (1987): Metodika inventarizačního průzkumu chráněného území.- Státní ústav památkové práce a ochrany přírody, Praha. Picka J. (1978): Klíče k určování hmyzu 1, Coleoptera-Tenebrionidae, Zprávy Československé společnosti entomologické. Nigrin Z., Zahradník J. (1986): Klíče k určování hmyzu 6, Coleoptera-Cantharoidea I., Zprávy Československé společnosti entomologické. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Klapalekiana,32 (Suppl.):1-175. Reitter E. (1869-1870): Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, VIII.Band, II.Heft, 195 pp. Roháčová M. (2003): Ploštice (Heteroptera) Přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy (Podbeskydský bioregion, Česká republika), Práce a studie Muzea Beskyd 13: pp.117-131. Roháčová M. & Boháč J., (2003): Výsledky studia střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) a drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) brouků metodou zemních pastí v Přírodní památce Hradní vrch Hukvaldy, (Podbeskydský bioregion, Česká republika), Práce a studie Muzea Beskyd 13: pp.133-145. Růžička J.& Vávra J. (1993): Rozšíření a ekologie brouků rodu Choleva (Coleoptera:Leiodidae: Cholevinae) na území Čech, Moravy a Slovenska, Klapalekiana vol.29: pp.100-130. Růžička J.& Vávra J.(1997): Faunistic records from the Czech republic 66, Coleoptera, Bothrideridae, Klapalekiana vol.33: p.118.. Skoupý V.(2004): Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána, 213 pp., CD-Rom. Sláma M.(1998): Tesaříkovití-Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci-Coleoptera, 383 pp. Smetana A.(1958): Drabčíkovití (Staphylinidae) in Fauna ČSR, svazek 12, Nakl.Čs akademie věd, Praha Stanovský J., Pulpán J.(2006): Střevlíkovití brouci Slezska, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Weismannová a kol. (2004): Ostravsko. In : Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.):Chráněná území ČR, svazek X.Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. Vávra J.(1995): Faunistic records from the Czech republic 27, Coleoptera, Cerophytidae, Klapalekiana vol.33: p.118..