Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny Tvorba Komplexních pozemkových úprav a Územních studií krajiny Tvarožná Lhota 2016 Ing. Michal Pochop
I LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY
Zákon č. 114/1992 Sb. Evropská úmluva o krajině Zákon č. 183/2006 Sb.
I.1 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY (1) Charakteristika Zákon vychází zejména ze zásad prevence, předběžné opatrnosti, udržitelného využívání přírodních zdrojů, integrované ochrany ad. doplňuje dřívější konzervační přístup k ochraně dochovaného přírodního prostředí aktivním přístupem za účasti jak státu, tak soukromých osob, často vlastníků pozemků či nevládních ekologických sdružení Na zákon navazuje řada dalších právních norem s víceméně přímým vztahem k ochraně přírody
ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY (2) 2 odst. (1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny
ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY (3) 2 odst. 2 Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny, a)spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny, b)účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách, c)ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů, d)obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny, e)ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace.
I.2 Evropská úmluva o krajině
EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ (1) Článek 1 Definice Krajina znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů. Cílová charakteristika krajiny znamená přání a požadavky obyvatel týkající se charakteristických rysů krajiny. Ochrana krajiny znamená činnosti směřující k zachování a udržení význačných nebo charakteristických rysů krajiny, odůvodněné její dědičnou hodnotou, vyplývající z její přírodní konfigurace a/nebo z lidské činnosti. Plánování krajiny znamená činnosti s výhledem do budoucna, které mají za cíl zvýšení hodnoty, obnovu nebo vytvoření krajin.
EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ (2) Vymezení a hodnocení Za aktivní účasti zainteresovaných stran, v souladu s článkem 5 c, a za účelem zlepšení úrovně znalosti svých krajin se každá Strana zavazuje: vymezit své vlastní typy krajiny na celém svém území analyzovat jejich charakteristiky, síly a tlaky, které je mění zaznamenávat jejich zm ěny vyhodnotit takto vymezené krajiny s ohledem na zvláštní hodnoty, které jsou jim připisovány zainteresovanými stranami a dotčeným obyvatelstvem (Evropská úmluva o krajině, Článek 6 - Zvláštní opatření; bod C (1) Vymezení a hodnocení)
EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ (3) Cílové charakteristiky krajiny Každá Strana se zavazuje, po konzultaci s veřejností v souladu s článkem 5 c, definovat cílové charakteristiky krajiny pro vymezené a vyhodnocené krajiny. (Evropská úmluva o krajině, Článek 6 - Zvláštní opatření; bod D Cílové charakteristiky krajiny)
EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ (4) Doporučení CM/Rec(2008)3 Výboru ministrů členským zemím o pokynech pro implementaci Evropské úmluvy o krajině (přijaté Výborem ministrů 6. února 2008 na 1017. setkání zástupců ministrů) II.2.2. Definice cílových charakteristik krajiny Každá strana se zavazuje, po konzultaci s veřejností v souladu s článkem 5 c, definovat cílo vé charakteristiky krajiny pro identifikované a posouzené krajiny. (článek 6 Evropské úmluvy o krajině - Zvláštní opatření) II.2.3. Účast veřejnosti, zvyšování povědomí, vzdělávání, výchova Každá strana se zavazuje: zavést po stupy p ro účast široké veřejn osti, místních a regionálních orgánů a jiných stran, které jsou zainteresovány na definování a provádění krajinných politik zmiňovaných v odstavci b výše; (Článek 5 Evropské úmluvy o krajině - Všeobecná opatření)
I.3 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
18 SZ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (1) 1)Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udrž itel ný rozv oj ú ze mí, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. 2)Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a kom ple xní m řeše ním účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného sou lad u veře jný ch a s ouk romý ch zá jmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
18 SZ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (2) 1)Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů 2)Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) Územně plánovací podklady Územně analytické podklady Územní studie Politika územního rozvoje Územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Územní plán Regulační plán
ZPŮSOB A MOŽNOSTI UPLATŇOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ V RÁMCI PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY
ÚZEMNÍ STUDIE územní studie patří mezi územně plánovací podklady slouží jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace a jejích změn slouží jako podklad pro rozhodování v území ověřuje možnosti a podmínky změn v území Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání úze mí nebo jejich vybraných částí.
II ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY
Preambule Základním koncepčním východiskem a dlouhodobým cílem je uchování krajiny pro budoucí generace a zajištění jejího (trvale) udrž itel néh o rozv oje. Hlavním úkolem zpracování územní studie krajiny je vytvoření územně plánovacího podkladu stanovujícího (vymezujícího) koncepci využívání a uspořádání krajiny v měřítku a podrobnosti odpovídající rozsahu území obce s rozšířenou působností, využitelného zejména pro zpracování územních plánů a pro konkrétní navazující realizační opatření vedoucí k naplňování principu udržitelného rozvoje, Evropské úmluvy o krajině, Adaptační strategie EU a k za jišt ění zelené infrastruktury.
Předmět a cíle zpracování územní studie krajiny Územní studie krajiny (ÚSK) je územně plánovací podklad řešící problematiku krajiny. Cílem zpracování územní studie krajiny je jednak vytvoření územně plánovacího podkladu sumarizující podklady pro uchování (ochranu) a rozvíjení jednotlivých krajinných potenciálů, jednak konkrétní lokalizace (průmět) možných řešení, opatření nebo námětů do území. Územní studie krajiny bude jedním ze základních podkladů pro plánovací a rozhodovací činnost v krajině. Územní studie by se měla uplatnit také jako jeden z nástrojů adaptačních opatření na změnu klimatu. Územní studie krajiny se bude prioritně zabývat/řešit nezastavěným územím, současně ale bude akceptovat a zohledňovat zastavěné a k zastavění navržené (zastavitelné) území, včetně souvisejících záměrů. Územní studie krajiny se bude zabývat řešením územních deficitů v krajině a bude navrhovat řešení pro jejich eliminaci, protože vlastní ochrana krajiny je poměrně velmi dobře institucionalizovaná (má výraznou legislativní podporu).
Účel a forma zpracování a možnosti využití územní studie krajiny Územní studie krajiny bude plnit funkci víceúčelového širokospektrálního multioborového podkladu, určeného pro další projektování, zejména zpracování (navazující) územně plánovací dokumentace (územního plánu). Územní studie krajiny bude řešit území v rozsahu správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP). Územní studie krajiny bude řešit tématiku krajiny v jiné podrobnosti než ÚPD, zpravidla v měřítku 1 : 10 000, v odůvodněných případech i v měřítku 1 : 25 000 Nezbytnou podmínkou pro zpracování územní studie je participace veřejno sti, zejména při formulování cílové vize krajiny. Primárním výstupem by měly být zejména kvalifikované podklady určené pro návrh koncepce uspořádání krajiny a zajištění koordinace využití území Vybraná data a koncepční výstupy z územní studie krajiny budou současně využívány také při aktualizaci územně analytických podkladů (ÚAP) obcí/krajů, případně také jako podklad pro aktualizaci zásad územního rozvoje (ZÚR).
Další možnosti využití územní studie krajiny ÚSK je nutno chápat jako zdroj informací pro ÚAP, nelze ji však za měňovat za samostatný specifický blok ÚAP vedle podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje (zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území) a vlastního rozboru udržitelného rozvoje území.
Požadavky na zpracování územní studie krajiny Základním podkladem pro zpracování ÚSK bude osnova. Největší důraz je nutno klást na vzájemnou kompatibilitu jednotlivých ÚSK, protože krajina nezná administrativní hranice. Pro zpracování ÚSK by měly být prioritně použity existující a dostupné podklady a dokumentace, přičemž musí být provedeno jejich zhodnocení = využitelnost pro ÚSK. Výstupy z ověřených podkladů by měly sloužit (jako zpětná vazba) pro doplnění ÚAP. Doplňující terénní průzkumy je třeba zpracovat vždy (vhodné doložit komentovanými mapovými výstupy a fotodokumentací, a to nejen z důvodu prokázání, že byly skutečně provedeny).
Etapy zpracování územní studie krajiny ÚVODNÍ PRÁCE (výběrové řízení na zhotovitele, uzavření smlouvy) PŘÍPRAVNÉ PRÁCE (sběr a vyhodnocení dat, doplňující průzkumy a rozbory, vstupní informace pro veřejnost) ZADÁNÍ (zpracování, projednání, zveřejnění výsledného zadání) ANALYTICKÁ ČÁST (zpracování analytické části pracovní výstupy, spolupráce s veřejností, úprava závěrů analytické části) NÁVRH KONCEPCE (zpracování návrhové části pracovní výstupy, spolupráce s veřejností) VÝSLEDNÉ ŘEŠENÍ (úprava návrhové části, vyhotovení výsledného řešení) EVIDENCE A ZVEŘEJNĚNÍ (zápis ÚSK do evidence ÚPP, zveřejnění ÚSK)
Související problémové okruhy zpracování ÚSK OSNOVA ÚSK (= obsahový standard dokumentace ÚSK) METODICKÝ POKYN (= komentář osnovy) ZADÁNÍ (zadávací dokumentace pro zpracování ÚSK) POSTUP zpracování ÚSK (harmonogram prací = posloupnost dílčích etap zpracování) Požadavky na ZPRACOVATELSKÝ TÝM Navazující činnost: IMPLEMENTACE ÚSK do územního plánu
Výzva č. 9 Územní studie, Specifický cíl 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje, IROP Odezva 55% ORP 85% EU 5% ČR 5% MŽP? Výzva do 31. 3. 2017 Schválené zadání Vybraný zpracovatel http://www.strukturalni-
Pozemkové úpravy Proces pozemkových úprav se řídí zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových upravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějšich předpisů. Zahájení řízení o pozemkové úpravě Řizení o pozemkových upravách zahajuje pozemkový úřad. l Pozemkový uřad zahají řizení o pozemkových upravách vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastralním uzemí. l Zahajení řizení v důsledku stavební činnosti, kdy se jedná zejména o stavby dálnic, rychlostních silnic, obchvatů. l Další důvody zahajení jako jsou zejména nutnost vyřešení protipovodňových a protierozních opatření, které napomahají zmirnění škod na životech, majetku a na životním prostředí. Formy pozemkových úprav Komplexní pozemkové úpravy (KoPÚ). Jejich rozsah musí splňovat veškeré náležitosti definované zákonem a zvlaštním pravním předpisem, kterým je vyhláška č. 13/2014 Sb. o
Přínos pozemkových úprav pro obce vyřešení vlastnických vztahů k pozemkům, možnost převedení pozemků pod navrženými společnými zařízením do vlastnictví obce, realizace prvků společných zařízení přecházejících do majetku obce prostřednictvím státního pozemkového úřadu ze státních prostředků nebo zdrojů EU, snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce v důsledku realizace polních cest v extravilán zlepšení prostupnosti krajiny vybudováním polních cest s víceúčelovým využitím (např. jako cyklotras a tím zatraktivnění oblastí pro turistiku), Polní cesta v k.ú. Ořechov u Brna
Přínos pozemkových úprav pro obce vyřešení neškodného odvedení povrchových vod a ochrany území před záplavami prostřednictvím realizace protierozních a vodohospodářských opatření, zvýšení ekologické stability, pestrosti a retenční schopnosti krajiny realizací prvků ÚSES (územní systém ekologické stability), konkretizace některých prvků dle územního plánu do úrovně vlastnických parcel, nové uspořádání pozemků tak, aby byly přístupné a zemědělsky využitelné i po realizaci výstavby prvků veřejné infrastruktury (např. obchvatů obcí, silničních a železničních koridorů apod.)
Přínos pozemkových úprav pro vlastníky pozemků a jejich uživatele upřesnění vlastnictví pozemků co do výměry i polohy, úprava tvaru pozemků a možnost jejich scelení, možnost rozdělení spoluvlastnictví, bezplatné první vytyčení nových pozemků v terénu,
Přínos pozemkových úprav pro vlastníky pozemků a jejich uživatele zvýšení tržní ceny pozemků, možnost zahájení užívání pozemků (před pozemkovou úpravou nepřístupných), ukončení zatímního užívání pozemků, uzavření nových nájemních smluv na zpřesněnou výměru pozemků, vyšší efektivita využití pozemků včetně stabilizace jejich užívání, vytyčení lesních pozemků (v případě jejich řešení v pozemkových úpravách).
Do obvodu pozemkových úprav (ObPÚ) jsou zahrnuty pozemky (zpravidla mimo zastavitelnou část k.ú.) nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu. Výběr zpracovatele pozemkové úpravy Pozemkový úřad provede výběrové řízení dle platných právních předpisů, na jehož základě uzavře smlouvu se zpracovatelem.
Podklady pro řešení pozemkové úpravy Významným podkladem pro návrh pozemkové úpravy je polohopisné případně i výškopisné zaměření skutečného stavu terénu. Důležitými podklady jsou územně plánovací dokumentace, podklady katastru nemovitostí, mapa BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka sloužící pro rozlišení půdních a klimatických podmínek, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení), dříve vyhotovené studie území, historické mapy a další potřebné podklady pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Úvodní jednání Cílem jednání je seznámení účastníků řízení s účelem, přínosem, formou, postupem zpracování pozemkových úprav. Je představen zpracovatel pozemkových úprav. Na úvodním jednání se volí sbor zástupců vlastníků pozemků. Podrobný průzkum terénu a jeho vyhodnocení Podrobný průzkum terénu se provádí v celém obvodu pozemkových úprav. V případě potřeby z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod se provede i v lokalitách na něj navazujících (dílčí povodí). Průzkum se provádí tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území.
Zeměměřické činnosti V návaznosti na dohodu mezi pozemkovým úřadem a katastrálním úřadem probíhají zeměměřické činnosti, kterými jsou zejména zaměření polohopisu a výškopisu, tvorba podrobného polohového bodového pole (PPBP), zjišťování hranic obvodů pozemkových úprav, tvorba digitální katastrální mapy (DKM) v návaznosti na schválený návrh a vytyčení pozemků na podkladě nové DKM. Upřesnění a rekonstrukce přídělů v rámci pozemkových úprav Upřesnění přídělu je určení hranic přídělu, kdy hranici přídělu nelze jednoznačně určit. Rekonstrukcí přídělu je určení hranic přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené podklady nebo se tyto podklady nedochovaly. Pozemkové úřady v těchto případech rozhodují o upřesnění hranic. Zpracování soupisu nároků vlastníků pozemků Soupis nároků vlastníka určuje, se kterými parcelami vlastník vstupuje do pozemkových úprav, s jakou výměrou těchto parcel, s jakou cenou a s jakou vzdáleností. Vzdálenost se nejčastěji určuje od středu obce, cena zemědělských pozemků se pro potřeby pozemkových úprav určuje podle kódu BPEJ bez přirážek a srážek. Nárokový list je vlastníkům pozemků písemně zaslán a vlastníci mají možnost vznést připomínky, které jsou pak předmětem řešení. 11
Plán společných zařízení V rámci této činnosti se připravuje základní kostra budoucího nového uspořádání pozemků vlastníků. Jedná se o systém dopravních zařízení (zpevněné a nezpevněné cesty), vodohospodářských a protierozních zařízení (průlehy, příkopy, retenční nádrže, vsakovací pásy, větrolamy apod.) a prvky územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory a interakční prvky). Výchozím podkladem je podrobný terénní průzkum území a analýza všech dostupných podkladů. Na tvorbě plánu společných zařízení (dále PSZ) se podílí odborníci z celé řady oblastí. Ve všech případech se návrh PSZ řídí platnými normami a přepisy. K návrhu se využívá moderních programových prostředků, jak pro výpočet dimenzí, tak pro jejich umístění do terénu. Výsledný návrh je projednáván a schvalován jednak se sborem zástupců, dále pak na veřejném zastupitelstvu obce. K tomuto návrhu pak uplatňují své připomínky i zástupci státní správy a vlastnící či správci dotčených zařízení. Schválený návrh společných zařízení dopracovaný do jednotlivých parcel vytvoří soustavu parcel, jejichž vlastníkem se ve většině případů stává obec nebo stát. Tento krok je nutný pro následnou realizaci těchto zařízení. Návrh nového uspořádání pozemků Návrh nového uspořádání pozemků je nejdůležitější částí pozemkových úprav. Pozemky se umisťují do tzv. kostry, kterou tvoří odsouhlasený PSZ. Pozemky se scelují, dělí a přizpůsobují tvarem konfiguraci terénu a požadavkům na optimální obdělávání a na ochranu zemědělské půdy. V rámci návrhu se dopracovávají požadavky na přístupnost všech pozemků. Umisťování nových pozemků se děje na základě dobrovolnosti, kdy zpracovatel vede jednání s vlastníky o umístění jejich pozemků.
Rozhodování o pozemkové úpravě Předpokladem pro vydání rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy je souhlas s návrhem vlastníků tří čtvrtin výměry půdy řešené v pozemkové úpravě. Po vystavení návrhu k veřejnému nahlédnutí pro možnost vznesení případných námitek a připomínek a následném závěrečném jednání vydá pozemkový úřad rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy. Vyhotovení podkladů pro obnovu katastrálního operátu V rámci pozemkových úprav je zpracována digitální katastrální mapa.
Vytyčení nově navržených pozemků Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků. Realizace vytyčení probíhá na podkladě žádostí vlastníků pozemků. Vytyčení nelze opakovaně hradit z prostředků státu. Realizace společných zařízení vyplývajících ze schváleného návrhu Na základě schváleného návrhu pozemkových úprav stanoví pozemkový úřad po dohodě se sborem zástupců, místní samosprávou, a se zřetelem na finanční zajištění postup realizace pozemkových úprav. Společná zařízení jsou nejčastěji realizována z prostředků Programu rozvoje venkova, Operačního programu Životní prostředí, případně z vlastních zdrojů obce, aj. Péči o realizovaná opatření provádí vlastník společného zařízení.
Děkuji za pozornost Ing. Michal Pochop